Lakomý Fiala statisíce, důchodce odře o tisíc Kč. Servíruje ČR na zlatém podnose. Scholz jednal s Bidenem o Ukrajině

Prezident Zeman: Opozice kapitulovala. Pozitivní je, že teď může padnout vláda. Končící prezident Miloš Zeman poskytl ParlamentnímListům.cz poslední rozhovor ve funkci. Mimo jiné se vyjádřil k snížení valorizace důchodů se kterou nesouhlasí. Opozice podle něj měla tento boj dotáhnout do konce.

Miloš Zeman se k snížení valorizace důchodů vyjádřil nesouhlasně. Podle něj by stát neměl ubírat peníze důchodcům. Není v takovém případě dobrým státem. „V každém případě to pokládám za chybu vládní politiky a pokládám za chybu opozice, že tomu nezabránila,“ uvedl v rozhovoru pro Parlamentní listy

Obstrukce během projednávání jsou podle něj normálním nástrojem každé opozice, ta to měla podle jeho slov dotáhnout až do konce a nekapitulovat. „Odsoudila důchodce k jisté ztrátě životní úrovně,“ uvedl Miloš Zeman. „Jediné pozitivní, co na tom návrhu vidím, je, že může vést k pádu vlády,“ dodal.

Zeman také kritizoval vládu, že chtěla zavést skrytou cenzuru a nevěří svým občanům a ani sama sobě. Zmínil to při komentování konce vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi Michala Klímy, který chystal nástroje jako vypínání dezinformačních webů, zavedení trestného činu šíření dezinformací a další. Hlava státu poznamenala, že by se takovými kroky doba přiblížila situace před listopadem 1989.

Nastupující prezident Petr Pavel nedávno zmínil, že by mohlo potenciálně dojít na odvolání guvernéra České národní banky Aleše Michla, protože dosud nezískal nejvyšší bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. „Mluvčí centrální banky řekla, že Aleš Michal má prověrku na tajné a je to dostačující, což já plně respektuji.“

Končící prezident se také nedávno v Lánech setkal s Petrem Pavlem. Setkání v rozhovoru pro Parlamentní listy komentoval slovy, že je namístě dát novému nejvyššímu ústavnímu činiteli sto dnů hájení. „Potom uvidíme,“ doplnil k otázce.

X X X

GENERÁL  ŠANDOR:  FIALA  SERVÍRUJE  ČR  NA  ZLATÉM  PODNOSE

Petr Fiala servíruje Česko Andreji Babišovi na zlatém podnose, říká Andor Šándor o schválení omezení valorizace důchodů

Je dobojováno. Sněmovna v sobotu schválila po obstrukcích opozice omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládní novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opoziční poslanci neprosadili tři stovky pozměňovacích návrhů na zvýšení valorizace. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), zda se na věc dá nahlížet jako na »prohru penzistů«. Z jeho slov vyplynulo, že na věc osobně nahlíží spíše jako na prohru vlády.

Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž mají vládní strany většinu. Nastupující prezident Petr Pavel, jenž dostane novelu k podpisu, by měl oznámit své stanovisko v pátek.

Je to první prohra na cestě, která nemusí být nutně fatální. To znamená, že teď přijde na řadu Senát, který nejpravděpodobněji předlohu schválí, ale pak tu asi nejspíš bude ústavní žaloba. Pro koho to je prohra, tak pro vládu, která způsobem nepříliš transparentním a hodným demokratickému zřízení udělala úkrok do boku, přestože signály, že to bude muset udělat, tu už byly dávno v loňském roce, a čekala na zvolení Petra Pavla prezidentem, aby toto mohla udělat. Myslím si, teď bez jakékoliv konotace, že vláda Petra Fialy servíruje Česko Andreji Babišovi na zlatém podnose, přesně jako to udělala vláda Petra Nečase. A Petr Fiala vyrazil s ODS do politického zapomnění po vzoru ČSSD či KSČM. Pak je tu ještě prezident. Jak se rozhodne, to nikdo netuší. Buď se postaví za důchodce, nebo nastolí cestu těsné spolupráce s vládou. Uvidíme,“ okomentoval mezinárodně uznávaný bezpečnostní expert a politický komentátor Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz současnou situaci, které se opozice snažila zabránit obstrukcemi.

X X X

LÉKAŘ  POLLERT:  TYPICKÉ  CHOVÁNÍ  FIALY  PO  VOLBÁCH

Lukáš Pollert ohledně snížení valorizace důchodů: Je to typické chování po volbách

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (41) ve čtvrtek ve Sněmovně zopakoval, že mimořádná červnová valorizace penzí podle nynějších pravidel by znamenala v příštích deseti letech rozpočtový výdaj dohromady skoro 600 miliard korun a tento dopad by už nebylo možné žádným způsobem omezit. Trvalý a zákonem daný výdaj by ohrožoval udržitelnost důchodového systému v budoucnu, řekl ministr. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala uznávaného lékaře a komentátora Lukáše Pollerta (52), jak na situaci ohledně snížené valorizace důchodů nahlíží. Z jeho slov vyplynulo, že se to dalo čekat.

Sněmovna dnes v 09:00 formálně zahájila třetí den jednání o vládním návrhu na snížení valorizace důchodů, kterému se opozice snaží obstrukcemi zabránit.

Mám takový pocit, že se před volbami tvrdilo, že stávající vláda na důchody sahat nebude. Myslím si, že když se něco takového tvrdí, tak je to populistické chování, tedy ve smyslu, pokud se něco proklamuje a po volbách je to opačně. Ale nedělá to jen tato vláda, dělaly to i předchozí vlády. Je to typické chování po volbách a děje se to vždy první, případně druhý rok. Pak se ty věci otáčejí, protože budou další volby. Tohle prostě žádná vláda neudělá před volbami,“ řekl pro ŽivotvČesku.cz svůj pohled na téma, které vzbudilo řadu silných emocí.

Vláda v návrhu letošního státního rozpočtu předpokládala, že průměrný růst spotřebitelských cen zpomalí proti loňsku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z loňských 16,2 procenta na 8,8 procenta. Průměrná roční inflace za loňský rok byla podle údajů Českého statistického úřadu 15,1 procenta. V lednu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 15,7 procenta. Statistický úřad tento údaj zveřejnil 10. února a podle dřívějšího vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) to byl rozhodující impuls pro to, aby vláda přišla urychleně s projednávaným návrhem.

Vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.

X X X

ANO chce, aby Senát jako pojistka demokracie neschválil nižší růst penzí

 „Budeme dále bojovat za to, aby naši důchodci nepřišli o peníze,“ uvedl předseda ANO Andrej Babiš. Opoziční ANO doufá, že Senát jako pojistka demokracie neschválí vládní novelu na nižší růst penzí, kterou hnutí označilo za hanebnou.

 V opačném případě se obrátí na nastupujícího prezidenta Petra Pavla s žádostí, aby novelu nepodepisoval a případně vetoval. Představitelé ANO to dnes řekli na tiskové konferenci po přijetí novely Sněmovnou.

„Budeme dále bojovat za to, aby naši důchodci nepřišli o peníze,“ uvedl předseda ANO Andrej Babiš. „Zvítězila síla, zvítězila arogance a zvítězila nekompetence,“ řekl k rozhodnutí Sněmovny místopředseda ANO Karel Havlíček.

Znovu vytkl vládě, že peníze na valorizaci penzí v rozpočtu na letošní rok nevyčlenila. Omezení zvýšení penzí při červnové valorizaci je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí. Stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun.

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová vyzvala Senát, aby novelu, kterou označila za hanebnou, nepodpořil. „My vyzýváme Senát: Buďte skutečnou pojistkou demokracie. Naplňte smysl a účel, který Senát jako druhá komora Parlamentu má mít,“ uvedla Schillerová.

Někteří senátoři za vládní uskupení, například Michael Canov (SLK), se už v minulosti k novele vyjádřili kriticky. Babiš si ale myslí, že Senát novelu 8. března schválí. „Předpokládám, že Senát, který je součástí nové totality, to převálcuje,“ řekl předseda ANO.

Schillerová uvedla, že ve Sněmovně byla poražena nejen opoziční menšina, ale i vládní většina, a to tím, že pošlapala všechny demokratické zásady a práva opozice a postavila se proti 2,8 milionu důchodců. Stejně jako Babiš uvedla, že ANO požádá Pavla, aby ji s Havlíčkem přijal. Chtějí novému prezidentovi vysvětlit, proč je třeba novelu odmítnout

Pětidenní obstrukce podle Schillerové nebyly zbytečné, i když s ohledem na koaliční většinu v dolní parlamentní komoře bylo jasné, že novela bude přijata. Podle Babiše se ukázalo, že KDU-ČSL je stejně jako ODS pravicová asociální strana, která nemá ráda důchodce. Babiš poukázal i na to, že v debatách ani jednou nevystoupil premiér a předseda ODS Petr Fiala.

X X X

Opozice vyšší růst penzí nevzdává. ANO mluví o ústavní stížnosti, Okamura chce veto Pavla

Vládní koalice po obstrukčním maratonu ve Sněmovně prosadila novelu o omezení červnové valorizace důchodů, opozice však proti tomu i nadále plánuje brojit. Hrozí ústavní stížností, zároveň zmiňují i další nástroje. Hnutí ANO v čele s expremiérem Andrejem Babišem apeluje na senátory, aby zákon zastavili. Předseda SPD Tomio Okamura pro změnu vyzval zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Pavel již dříve uvedl, že se vyjádří po inauguraci, která se uskuteční ve čtvrtek.

„Pakliže bude prezident Petr Pavel vetovat tento zákon, tak se zachrání tři miliony důchodců,“ prohlásil ihned po hlasování ve Sněmovně Okamura. Vyzval nastávající hlavu státu, aby se novele postavila.

Napřed však zákon musí projít Senátem, v němž má většinu vládní koalice. Zdá se však, že někteří senátoři zvolení v barvách vládních stran by se návrhu mohli postavit. Kupříkladu Michael Canov (SLK) v pátečním vysílání CNN Prima NEWS pronesl, že návrh je „dvojnásobně protiústavní“. „Jedná se ,pouze‘ o výdaje 19 miliard, což nemůže být považováno za dostatečně silný argument, aby bylo nutné projednávání v legislativní nouzi. Jedná se o důchody, nejde mluvit o škodě. Navíc je ten návrh retroaktivní,“ vysvětlil Canov svůj nesouhlas a dodal, že sám pro zákon v Senátu hlasovat nehodlá.

Expremiér Andrej Babiš a jeho ANO právě na Senát apelují. Hnutí uvedlo, že doufá, že se Senát projeví jako pojistka demokracie. Novelu zákona označilo za „hanebnou“. „Budeme dále bojovat za to, aby naši důchodci nepřišli o peníze,“ sdělil Babiš. „Zvítězila síla, zvítězila arogance a zvítězila nekompetence,“ řekl k rozhodnutí Sněmovny místopředseda ANO Karel Havlíček. Znovu vytkl vládě, že peníze na valorizací penzí v rozpočtu na letošní rok nevyčlenila.

 Babiš kromě toho prohlásil, že pokud zákon Senátem projde a nebude jej posléze vetovat prezident Pavel, obrátí se ANO na Ústavní soud. „Vyzýváme Senát: Buďte skutečnou pojistkou demokracie. Naplňte smysl a účel, který Senát jako druhá komora Parlamentu má mít,“ uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Babiš si ale myslí, že Senát novelu 8. března schválí. „Předpokládám, že Senát, který je součástí nové totality, to převálcuje,“ řekl.

O ústavní stížnosti hovoří i Okamura, který by však potřeboval pomoc ANO. Na stížnost je potřeba alespoň 40 podpisů, kdežto jeho SPD jich má pouze 20. Schillerová však Okamurovu výzvu označila za výkřik do médií a zopakovala, že ANO má dost poslanců na to, aby se na Ústavní soud obrátilo samo.

Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl novinářům, že v případě podnětu k Ústavnímu soudu by poslanci napadli projednávání zákona ve stavu legislativní nouze. Je přesvědčen, že legislativní proces provázela pochybení, kdy koalice prosadila hlasování v určenou dobu. Zákon je podle něj také do jisté míry retroaktivní. Pokud by se na Ústavní soud obrátilo hnutí ANO samo, míní Fiala, že se nestane nic. „A budeme doufat, že to napíšou správně a že to Ústavní soud podpoří,“ podotkl.

„Oni (hnutí ANO) už se vyjádřili minulý týden, že by si to chtěli podat sami. Já v tom vidím trochu politiku, ale já si myslím, že v tomto případě není možné politikařit,“ dodal Okamura.

Jednání o snížení růstu penzí trvalo hned pět dní a bylo plné obstrukcí z řad opozičních poslanců. Ti Sněmovnu zahltili stovkami pozměňovacích návrhů. Nakonec se zákon prohlasoval v sobotu před polednem. Pro bylo 95 poslanců, proti 74.

Omezení zvýšení penzí při červnové valorizaci je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí. Stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun.

X X X

U  CHVALETIC  TĚŽBA  MANGANU,  FIRMA  KANADY

U Chvaletic začala těžba nerostu budoucnosti. Mangan pro automobilky

 Kanadská Euro Manganese spustila u Chvaletic zkušební závod na „těžbu“ manganu, který se nachází v haldách hlušiny z vyřazeného dolu. Firma zde plánuje postavit těžební závod za 17 miliard korun a zájem již projevily první firmy.

 Už v listopadu loňského roku začalo na haldách vytěžené hlušiny u Chvaletic zkušební získávání manganu a první vzorky nerostu už testují automobilky z Evropy, včetně francouzského startupu Verkor, či Severní Ameriky. Všichni ho chtějí využívat při výrobě baterií do elektroaut.

Jan Votava, výkonný ředitel společnosti Mangan Chvaletice, která spadá pod kanadskou Euro Manganese, nyní aktuálně pro SZ Byznys uvedl, že o vzorky má zájem už šest společností z celého dodavatelského řetězce. „Současně pokračujeme v jednáních o odběru s dalšími zájemci z elektromobilního dodavatelského řetězce v Evropě a Severní Americe,“ dodal.

„Zájemci včetně společnosti Verkor testují čistotu našeho manganu, aby se ujistili, že je vhodný jako surovina pro jejich výrobky,“ řekl Votava.

Přechod na katody s vysokým obsahem manganu nedávno oznámily automobilky Volkswagen, Tesla, GM či Stellantis. Dále je testují například společnosti BASF či Umicore.

Mangan (chemická značka Mn, latinsky Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii jako přísada do různých slitin, katalyzátorů, barevných pigmentů a právě při výrobě baterií.

V nich se zatím nejvíce využívá kobalt. Ten je ale drahý (je nejdražším kovem při výrobě elektroaut) a jeho největším producentem je Demokratická republika Kongo, „proslulá“ například dětskou prací, ale i extrémně nestabilní politikou. Světové automobilky se také proto snaží najít za něj náhradu, kterou může být právě levnější mangan.

Během března by mohla zkušební továrna denně vyrábět až 30 kilogramů čistého kovového manganu, ze kterého je možné vyrobit 100 kilogramů čistého síranu manganatého. Tato „ověřovací jednotka“ ještě nebude určena ke kontinuálnímu provozu, ale jako příprava na vybudování velkého zpracovacího závodu na dobývání a zpracování manganu.

„Očekává se, že kapitál potřebný k vybudování komerčního závodu bude činit přibližně 750 milionů dolarů (16,5 miliardy korun). Ve spolupráci s našimi finančními poradci pracujeme na struktuře financování projektu, které by bylo kombinací dluhu a vlastního kapitálu,“ říká Votava.

Začne vydělávat to, co už nevydělávalo

V současnosti má Euro Manganese k dispozici zhruba 18 milionů dolarů hotovosti (400 milionů korun), které jsou určeny právě na přípravné práce včetně získání potřebných povolení. Dokumentaci pro výstavbu recyklačního závodu a odebírání materiálu z odkališť podala firma koncem minulého roku na Ministerstvo životního prostředí.

Kanadská firma bude ve zkušební továrně zaměstnávat asi 35 lidí, přičemž když vše půjde podle plánu, mohla by stavba „velkého závodu“, v němž mají pracovat čtyři stovky zaměstnanců, začít příští rok a dokončení se plánuje v roce 2027.

Euro Manganese přitom z projektu čeká poměrně vysoký výnos. Ve své únorové prezentaci uvádí souhrnný zisk po zdanění 1,3 miliardy dolarů (29 miliard korun).

V rámci projektu plánuje Euro Manganese zpracovávat ložisko manganu, které se nachází v haldách hlušiny z vyřazeného dolu po těžbě pyritu. Důl fungoval v letech 1951 až 1975. Lokalita u Chvaletic je na území Evropské unie největším zdrojem manganu a podle těžařů má potenciál nasytit rostoucí poptávku po surovinách důležitých pro automobilový průmysl.

Historie chvaletického manganu

Přítomnost manganu a železných minerálů byla poprvé zaznamenána v blízkosti dnešní obce Chvaletice v osmnáctém století. Sporadicky lokalizované těžby chvaletického naleziště se uskutečnily na počátku 20. století.

Počínaje 30. léty byl z rudy získáván mangan a tato ruda mířila do oceláren v Československu a Německu. V letech 1951 a 1975 se těžba zaměřila na získávání pyritu na výrobu kyseliny sírové pro různé průmyslové účely.

Odpadem z těchto operací vznikly postupně tři stávající chvaletické haldy tvořící ložisko. Tyto haldy byly sanovány vrstvou ornice a v letech 1975 až 1983 zde byly vysázeny stromy.

Na konci 80. let provedla společnost Bateria Slaný, tehdejší československý státní výrobce baterií, rozsáhlé studie hlušiny k určení proveditelnosti výroby oxidu manganičitého pro využití v suchých bateriových článcích. Přestože studie potvrdily velký ekonomický potenciál, další práce byly zastaveny po změně politického režimu v Československu v roce 1989.

Ložisko nebylo využíváno do září 2014, kdy byla těžební práva udělena české skupině firem. Práva na projekt byla poté konsolidována ve společné holdingové společnosti Mangan Chvaletice.

X X X

NĚMECKO,  SCHOLZ,  JEDNAL  S  USA,  BIDENEM  O  UKRAJINĚ

Scholz řešil s Bidenem Ukrajinu. Dorazil v tichosti

Bez oficiální večeře, bez novinářů a jen s minimem poct. Z programu dvoudenní návštěvy Washingtonu, kterou v pátek zahájil německý kancléř Olaf Scholz, se dá usuzovat, že chtěl s prezidentem USA Joem Bidenem jít rovnou k věci, podotkl list New York Times. O hlavním tématu nebylo pochyb.

„Zastřešujícím důvodem tohoto setkání je šance pro oba lídry, aby mohli konkrétně koordinovat kroky ohledně Ukrajiny,“ řekl stanici CNN před návštěvou vysoký představitel Bidenovy administrativy. Na okraj jednání by podle něj mohla být řeč i o varování západních zpravodajců, že Čína zvažuje zbrojní pomoc Rusku.

O účelu cesty bylo jen minimum informací, na což si stěžovala i německá opozice. Vyvolalo to také vlnu spekulací, že oba západní lídři budou pod tlakem veřejného mínění především hledat cestu, jak konflikt co nejrychleji ukončit. Kancléř dal ale najevo, že nyní v dohodu s šéfem Kremlu nevěří.

Jak Biden, tak Scholz nedávno mluvili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který po Západu žádá více zbraní.

X X X

BERLÍN:  ZA  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ  ZODPOVĚDNÁ  I  MERKELOVÁ

Merkelová je spoluzodpovědná za válku na Ukrajině, zní z Bundestagu

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová částečně může za rozpoutání války mezi Ruskem a Ukrajinou, protože blokovala vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO). V rozhovoru pro německé stanice RTL a n-tv to řekla šéfka výboru pro obranu Spolkového sněmu (Bundestagu) Marie-Agnes Strack-Zimmermanová (FDP).

Podle Strack-Zimmermanové bylo v roce 2008 mnoho podporovatelů vstupu Ukrajiny do Aliance, proti se však postavilo Německo a Francie, v jejímž čele tehdy stál Nicolas Sarkozy. Šéfka obranného výboru to označila za „velkou chybu, která jde na vrub částečně Francii a Angele Merkelové“. Na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 bylo Ukrajině a Gruzii kvůli obavám z konfliktu s Ruskem budoucí členství v Alianci pouze přislíbeno.

Německo mělo také od začátku konfliktu na Ukrajině zemi podpořit dodávkami zbraní, uvedla Strack-Zimmermanová. Podle ní bude důležité, aby se „přepsala historie z časů Angely Merkelové, obzvlášť historie posledních několika let a závažných chyb“.

 Angela Merkelová svůj podíl na rozpoutání války na Ukrajině už dříve odmítla.

Strack-Zimmermanová v rozhovoru dále uvedla, že se nedomnívá, že by konflikt na Ukrajině trval tak dlouho jako první či druhá světová válka. „Válka rozhodně nebude trvat čtyři nebo pět let,“ řekla. Podle ní ruský prezident Vladimir Putin nepočítal s tak velkou podporou Ukrajiny. „Putin nás má za úplné pitomce,“ dodala.

X X X

VE  LVOVĚ  NEČEKANĚ  MINISTR  USA  GARLAND

Do Lvova nečekaně přijel americký ministr

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland v pátek bez předchozího oznámení navštívil západoukrajinský Lvov. Podle agentury Reuters tam potvrdil odhodlání Spojených států hnát Rusko k odpovědnosti za zločiny spáchané během invaze na Ukrajinu.

Podle Reuters, která se odvolává na nejmenovaného představitele ministerstva spravedlnosti, navštívil Garland Lvov na pozvání ukrajinského generálního prokurátora Andrije Kostina.

„Ministr spravedlnosti měl několik setkání a znovu potvrdil naše odhodlání pohnat Rusko k odpovědnosti za zločiny spáchané při jeho nespravedlivé a nevyprovokované invazi proti svému suverénnímu sousedovi,“ řekl zdroj.

Kyjev a jeho spojenci požadují zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání ruského politického a vojenského vedení v souvislostí s invazí a zjevným pácháním válečných zločinů, které Moskva popírá, píše Reuters.

Garland v únoru oznámil, že USA Ukrajině poprvé předají zabavený ruský majetek, konkrétně prostředky, které Washington zkonfiskoval ruskému oligarchovi Konstantinu Malofejevovi, majiteli ruského nacionalistického televizního kanálu Cargrad. Suma 5,4 milionu dolarů (119 milionů korun) má posloužit na obnovu válkou zničené Ukrajiny, uvedl tehdy Kostin.

X X X

STAV  NOUZE  VYUŽIVÁN  POUZE  PŘI  KATASTROFÁCH

Stav legislativní nouze je využíván při katastrofách, ale i z politických důvodů

 Sněmovna souhlasila navzdory odporu opozice s tím, že projedná spornou vládní novelu o snížení červnového růstu důchodů zkráceně. Koalice navíc prosadila, že po dvou dnech debat nepovede k návrhu obecnou rozpravu. Zkrácené jednání znamená, že se nebude konat první čtení a finální třetí kolo se uskuteční hned po druhém čtení, v němž chtějí poslanci podávat k předloze pozměňovací návrhy. Postup umožňuje vyhlášený stav legislativní nouze, jehož trvání potvrdila dolní komora ve středu. 

Podle ústavních expertů není možné jednoznačně říci, zda je takový postup ústavně konformní. Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády. Podle jednacího řádu dolní komory by se tak mělo stát „za mimořádných okolností, jsou-li zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo hrozí-li státu značné hospodářské škody“. Jaké další podmínky musí splňovat vyhlášení tohoto mimořádného institutu?

– Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, podle jednacího řádu může být vyhlášen na určitou dobu. Při vyhlášeném stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

– Ve stavu legislativní nouze je vypuštěno první čtení – návrh zákona přikáže předseda Sněmovny přímo jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení. Sněmovna může navíc vypustit obecnou rozpravu ve druhém čtení a omezit řečnické doby poslanců až na pět minut. Třetí, a tedy závěrečné čtení může následovat bezprostředně po čtení druhém.

– Jednací řád Senátu na rozdíl od Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze nezná. Obsahuje sice institut zkráceného jednání, které se ale může v horní komoře použít pouze v případě vyhlášení válečného stavu či stavu ohrožení státu, také pro vyslání české armády do ciziny nebo pobytu spojeneckých vojáků v ČR. Využít ho je možné také v případě prodloužení doby nouzového stavu nebo jeho zkrácení.

– Nyní stav legislativní nouze vyhlásila na žádost vlády předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Dolní parlamentní komora musí nejprve potvrdit, zda podmínky pro zrychlené projednání trvají. Kabinet žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze zdůvodnil hrozbou značných hospodářských škod.

– Zatím naposledy schválila Sněmovna zákon zrychleně ve stavu legislativní nouze loni v prosinci. Jednalo se o novelu zákona zvaného lex Ukrajina, který upravuje pravidla prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Projednávání předlohy předcházel spor o její schvalování ve stavu legislativní nouze, podle opozice pro takový postup neexistoval zákonný důvod. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oponoval, že rychlé přijetí novely je nutné z praktických důvodů.

Energie i přídavky na dítě

– Ve stavu legislativní nouze Sněmovna například loni v prosinci schválila i novelu, která zvyšuje přídavky na dítě. Loni v listopadu poslanci zrychleně schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, a v září byla ve stavu legislativní nouze přijata novela, která prodloužila platnost snížené sazby spotřební daně u nafty.

– Současná Sněmovna, která byla ustavena po volbách v říjnu 2021, jednala o stavu legislativní nouze osmkrát, několikrát byl i prodloužen. Poprvé jej předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová vyhlásila 25. listopadu 2021 na žádost tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Tehdy se jednalo o vládní zákony o úpravách podpor v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii nemoci covid-19.

– V předchozím volebním období poslanci jednali ve stavu legislativní nouze například o řadě návrhů zákonů souvisejících s řešením dopadů koronavirové pandemie. Například v únoru 2021 Parlament schválil zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, známější pod označením pandemický zákon, který měl pomoci v boji s pandemií poté, co měla tehdejší Babišova vláda ve Sněmovně potíže s prosazením dalšího pokračování nouzového stavu.

– Sněmovna ve stavu legislativní nouze také zvýšila schodek státního rozpočtu pro rok 2020 z původních 40 miliard na 300 miliard korun (později byl navýšen až na 500 miliard). Zrychleně byl přijat také vládní protikrizový balíček, který změnil několik daňových zákonů, upravil elektronickou evidenci tržeb (EET) či zavedl úpravy v sociálním zabezpečení.

– V historii České republiky byl stav legislativní nouze vyhlášen v řadě případů, ne vždy ovšem kvůli přírodní pohromě či z podobně vážných důvodů. V některých případech jej předseda Sněmovny na návrh vlády vyhlásil spíše z politických důvodů, případně kvůli tomu, aby se kabinetem připravené zákony stačily schválit v termínu podle jeho představ.

– Například v roce 1997 v červnu Sněmovna ve stavu legislativní nouze projednala novelu rozpočtových pravidel, a umožnila tak zvýšení limitu na zadlužení státu u České národní banky, který stát v té době již vyčerpal, a státní zaměstnanci marně čekali na své výplaty. V podstatně dramatičtější atmosféře jednali poslanci začátkem července téhož roku v období zničujících záplav a bleskově umožnili vládě získat mimořádné peníze pro postižené oblasti.

– Ničivé záplavy stály za schvalováním zákonů ve stavu legislativní nouze také v následujících letech. Například v srpnu 2002 po nejničivějších povodních v novodobé historii ČR Sněmovna odsouhlasila několik zákonů umožňujících poskytnout finanční pomoc oblastem, lidem a firmám postiženým záplavami. Také v dubnu 2006 schválili předlohy, které umožnily státu získat pět miliard korun na krytí povodňových škod, podobně postupovali i v květnu 2010.

– Z jiných důvodů než přírodní pohroma byl stav legislativní nouze využit třeba v lednu 2001, kdy Sněmovna v době takzvané televizní krize schválila novelu zákona o České televizi. V září 2009 pak poslanci přijali takzvaný Janotův balíček úsporných rozpočtových opatření. V listopadu 2010 Sněmovna schválila balíček úspor v sociální oblasti, vláda prosadila i další tři zákony týkající se úspor v rozpočtu, mezi nimi i novelu omezující státní podporu stavebního spoření.

– Snížení podpory stavebnímu spoření se přitom stalo jedním z případů, kdy se užitím stavu legislativní nouze zabýval Ústavní soud (ÚS). Ten novelu v dubnu 2011 zrušil s tím, že bylo nepřípustné omezit tímto způsobem diskusi, když jediným důvodem byla i podle vládní většiny nutnost schválit rozpočet. O rok později se ÚS zabýval stavem legislativní nouze při schvalování zdanění fotovoltaických elektráren, v tomto případě ale návrh skupiny senátorů na zrušení sporných paragrafů zamítl.

– Loni v září ÚS zamítl návrh 57 poslanců opozičních hnutí ANO a SPD na zrušení několika částí pandemického zákona. Novela z února 2022 rozšířila a upřesnila některé nástroje v boji proti šíření koronaviru. Dolní komora schvalovala novelu zákona kvůli senátnímu vetu dvakrát. V obou případech pro novelu hlasovali poslanci koaličních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Opozice kritizovala v prvé řadě proceduru přijetí zákona, ale také některé konkrétní body novely. Soud se problematikou zabýval zhruba půl roku, nakonec nenašel důvod k zásahu. „Stav legislativní nouze nebyl podle názoru ÚS zneužit k tomu, aby byla potlačena práva parlamentní menšiny,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Šlo podle něj o řádný legislativní proces, přestože rychlý, možná až překotný nebo „divoký“, ceskajustice.cz

X X X

MINISTR  BLAŽEK  BOJUJE  SE  ŽALOBCI

  Blažek rozpoutal boj se státními zástupci. Fiala zavírá oči, ODS jde ve stopách ANO

Dnešní ministr spravedlnosti kdysi postrčil dnešního premiéra do křesla předsedy ODS. Má na něj silný vliv. Občanští demokraté se moc nezměnili.

Veřejnost teď upírá svou pozornost k válce na Ukrajině a ke sněmovním obstrukcím. Nemělo by nám však uniknout, co se děje na ministerstvu spravedlnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) se silně zajímá o brněnskou bytovou kauzu, v níž podle informací serveru Seznam Zprávy sám patří mezi policií prověřované osoby. Vyšetřován byl na základě svědectví bývalého jihomoravského politika Pavla Hubálka.

 Zároveň byl ve stejné kauze obviněn také jeden z bývalých Blažkových koncipientů – a jeho spolustraník z brněnské ODS – Otakar Bradáč. Krom toho se policie zajímá i o brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou (ODS), rovněž bývalou advokátní koncipientku ministra Blažka. Novináři již dříve doložili, že dva rozsáhlé bytové prostory město přidělilo jejímu švagrovi a jeho přítelkyni.

Blažek podal na státní zastupitelství v průběhu tří týdnů hned čtyři žádosti o informace. Zákon mu to umožňuje, cituji: „Ministr spravedlnosti může kdykoli požádat kterékoli státní zastupitelství o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů ministerstva nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády.“

Pavel Blažek se nedopouští ničeho nelegálního, zároveň ovšem nelze nevidět, v jakém střetu zájmů vězí. To, co ODS i další dnešní vládní strany vyčítaly Andreji Babišovi, nyní samy tiše tolerují. Server Seznam Zprávy připomíná: Blažek za celou dobu svého ministrování podal jen devět žádostí o informace, čtyři z nich se týkají kauzy, v níž byl či je sám podezřelý. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž potvrdil, že ministr o žádnou jinou kauzu tak mimořádný zájem nejeví. Jaká náhoda!

Šikovný Blažek situaci otáčí. Vydal prohlášení, v němž říká, že „každý orgán veřejné moci, včetně státních zástupců, policistů a soudců, musí být ochoten a připraven se každodenně zodpovídat ze své činnosti.“ Jen tak lze předcházet zneužití moci. Tvrdí, že musí „neustále sledovat a vyhodnocovat činnost orgánů činných v trestním řízení“, protože „nemalé prostředky za škody způsobené jejich nezákonnostmi jsou hrazeny z peněz daňových poplatníků. Nečinné přihlížení by se rovnalo trestuhodné nedbalosti“.

Úplně stejně ovšem musí média, pokud fungují, kontrolovat činnost vlády. Ministr spravedlnosti se svými úzkými vazbami, jež vedou k lidem namočeným do brněnské bytové kauzy (jejímž je přímým účastníkem), by si měl dát hodně velký pozor na to, jak se v případu pohybuje. Měl by se od něj držet co nejdál.

Očištění politiky? Na spravedlnosti rozhodně ne

Pozor si nedává. Jeho obvyklá rozvážnost je ta tam, na sítích útočí na žalobce, ve své poslední žádosti chce informace o dozorující státní zástupkyni Petře Lastovecké, která poslala do vazby jeho bývalého koncipienta Bradáče. Nejvyšší žalobce Stříž k tomu řekl: „Ministr žádal o vyjádření v souvislosti s interpelací poslance. Zákon o státním zastupitelství umožňuje vyžadovat informace o stavu řízení. Tyto otázky se netýkají stavu řízení. Týkají se osoby státní zástupkyně a toho, proč by mohla být podjatá. Dotazy byly osobní povahy. Odpovědi na ně my zaprvé nevíme, zadruhé to vůbec nebudeme komentovat.“

Na vysoce nestandardní situaci zareagovalo Transparency International. Vyslovuje obavy, že může jít o narušování nezávislosti justice, a tvrdí, že Blažek vyvíjí nátlak na vyšetřovatele. „Jeho zásahy se týkají výhradně jedné živé kauzy, ve které shodou okolností figurují právě jeho kolegové z ODS a on sám jako prověřovaný. To je v právním státě neudržitelné,“ řekl mluvčí organizace David Kotora.

Přidám vyjádření žalobkyně Lastovecké na Blažkovy dotazy: „Součástí profese státního zástupce je postupovat bez ohledu na jakékoli neoprávněné tlaky a pevně si věřím, že tomu dostojím i do budoucna.“ Lastovecká nyní pracuje na přepracování usnesení o zahájení trestního stíhání dvou žen a jejich opětovném obvinění, jež bylo zrušeno. I to může být důvodem zesíleného tlaku.

Sledujeme znovu, stejně jako za Babišovy vlády, silný tlak na státní zastupitelství. Kupodivu je vyvíjen ministrem kabinetu, jejíž premiér i členové Babiše za to samé ostře kritizovali. Je vyvíjen ministrem, jehož jméno se navíc v kauze objevuje.

Fialova vláda při nástupu slibovala očištění politiky. Podiv tehdy vyvolal už sám fakt, že byl Blažek jmenován ministrem. To, co nyní předvádí, rozhodně žádným projasněním není. Kvůli kauze, v níž sám figuruje, se pustil do boje s žalobci. A samozřejmě, jinak to být ani nemůže, s kritickými médii.

Premiér Petr Fiala nad tím zavírá oči. Na tiskové konferenci 1. března řekl: „Dotazy, které kladl pan ministr Blažek v případě té takzvané brněnské kauzy, se netýkaly členů ODS a žádný dotaz, který vznese ministr spravedlnosti, nemůže být interpretován tak, že znamená zásah do řízení.“ Proč by tak nemohl být interpretován, když jsou žádosti čtyři a jedna míří přímo proti žalobkyni? Jak jinak bychom to mohli, pane premiére, interpretovat? Jako Blažek ve svém vyjádření jistě ne.

Petr Fiala je politolog, musí vědět, jak moc v očích voličů škodí Blažek občanským demokratům i celé vládě. A přece ho drží. Problém tkví v tom, že je s Blažkem pevně svázaný. To Blažek ho postrčil do pozice předsedy ODS a stal se pak jeho pravou rukou, takže na něj má, pokud jde o domácí politiku a stranické vazby, silný vliv. Občanští demokraté se zkrátka zas tak moc  nezměnili.

X X X

Šéf soudců Dr. Vávra: Jména soudců nejsou nic tajného

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který podle serveru Seznam Zprávy požadoval v brněnské bytové kauze jména soudců rozhodujících o vazbě či o domovních prohlídkách, postupoval podle prezidenta Soudcovské unie ČR Libora Vávry podle zákona. Naopak místopředseda Městského soudu v Brně pro trestní úsek Aleš Dufek k tomu pro Seznam Zprávy uvedl, že za 29 let praxe se mu nikdy nestalo, že by ministerstvo chtělo jména soudců, kteří v takové věci rozhodovali.

 X Co říkáte na to, že si ministerstvo spravedlnosti, potažmo ministr vyžádali v brněnské bytové kauze jména soudců?

Nevím důvody, které k tomu pana ministra vedou, ale z principu si myslím, že to není nic tajného. Naopak, rozvrh práce a zásada práva na zákonného soudce předpokládají, že se dá vždycky zpětně dovodit, proč právě v dané kauze rozhodoval ten či onen soudce konkrétního soudu. Stejně je to tedy z povahy věci veřejná informace.

X Je to normální, že se právě na to ptá?

To je druhý rozměr, který nemohu jako soudce komentovat, zda je to politicky anebo společensky vhodné, prozíravé a přiměřené, že se tak děje. To si musí odpovědět ministr a vy média. Jinak je to ale podle mě informace, kterou soud obecně poskytne, novináři, komukoli.

 X Vám se jako dlouholetému trestnímu soudci stalo, že by po vás podobné informace ministerstvo chtělo?

Nejsem si jistý, jestli ministerstvo. Ale jako předsedovi soudu, kterým jsem byl u různých soudů dvacet let, se mi stalo opakovaně, že někdo požadoval tyto informace. Tím myslím účastníky řízení, kteří nevěřili systému rozvrhu práce a chtěli si to ověřit. Velmi často jsou to advokáti, nějaký novinář, podobné dotazy jsem dostal třeba i od Transparency International.

Čili mně ten postup samotný nepřijde vůbec zvláštní nebo divný. Spíš chápu, že média a veřejnost zajímá ten politický rozměr. Je to totiž speciální tím, že je to spojováno přímo s osobou ministra, což si myslím, že mu moc neprospívá.

X Mají tedy ministerstvo a ministr nárok na takové otázky a odpovědi na ně?

Nejsem si opravdu jist, že by to nějaký zákon aktivně umožňoval nebo předvídal, ale z principu, jestli má ministerstvo pravomoc dozoru, což má, tak z povahy věci má určitě právo vyžadovat třeba to, jak je dodržován rozvrh práce.

X Vy byste odpověděl, kdyby se dotazoval přímo ministr?

Kdyby to nebylo v režimu utajení… Je tam ještě jeden sporný moment, že bych jako předseda soudu musel mít zákonný důvod nahlížet do spisů, zejména pokud jsou v nějakém stupni utajení.

X Kdyby to nebylo v režimu utajení?

Tak v tom nevidím vůbec žádný problém. Kdybyste zavolal vy nebo kdokoli jiný, tak bych vám také odpověděl.

X Dá se tento postup ministerstva brát jako určitý nátlak na soudy a soudce, kteří by teoreticky o případu mohli znovu později rozhodovat?

Jestli nějaký soudce považuje dotaz ministra na to, kdo v čem rozhodoval, za nátlak, tak by neměl dělat soudce. Zaplaťpánbůh máme zatím ještě dostatečně oddělenou moc soudní od té výkonné, tak prostě nevěřím, že by se kvalitní soudce kvůli tomu cítil pod nějakým tlakem.

X X X

Blažek: Ministerstvo musí kontrolovat činnost soudů a žalobců i formou dotazů. Jedná se o desítky let zavedený zákonný postup

   Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požadoval v brněnské bytové kauze podle serveru Seznam Zprávy i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. Na sociální síti později reagoval, že jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti. Dotazy takto posílá příslušný ministerský odbor.

Policie loni na podzim v Brně zasahovala kvůli bytům a městskému majetku vícekrát. Počátkem října v souvislosti s privatizací bytů na radnici městské části Brno-střed obvinila osm lidí v čele s politikem ODS Otakarem Bradáčem. V polovině října pak zadržela skupinu lidí v souvislosti s pokusem o ovládnutí černovické pískovny.

Blažek získal od Městského soudu v Brně seznam čtyř soudců, kteří v kauze schválili domovní prohlídky a vazby. Serveru to řekl místopředseda Městského soudu v Brně pro trestní úsek Aleš Dufek. Ten čelí kárné žalobě, kterou na něj podal právě ministr spravedlnosti. Důvodem je to, že Dufek v pozici pověřeného místopředsedy soudu pro trestní úsek poskytl na začátku listopadu médiím soudní příkazy k domovním prohlídkám u tří osob, které figurují v případu týkajícím se brněnských obecních bytů.

Jednu z žádostí zaslalo ministerstvo na brněnský soud zhruba před měsícem, podle serveru těsně předtím rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství o zrušení trestního stíhání dvou žen v této kauze. Blažek po dnešním zveřejnění informací Seznam Zpráv na twitteru napsal, že po zrušení nezákonného stíhání je na místě zkoumat, zda vazba nebyla uvalena také nezákonně. „Jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti a subjektem zkoumaného rozhodnutí není člen ODS. A opět – dotaz není zásah…,“ napsal. Doplnil, že ostatní podklady se loni shromažďovaly pro účely sepsání již podaného kárného návrhu proti soudci Aleši Dufkovi, který se podle Blažka vůbec netýká kauzy jako takové. „Ten bude předmětem veřejného jednání před kárným senátem. Opět nic neobvyklého či kabinetního…,“ podotkl.

Za neobvyklý označuje Blažkův požadavek i prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Nesetkal jsem se s tím, že by po mně někdo chtěl jména soudců, kteří na případu pracovali. Takže nevím, jak bych postupoval,“ řekl Vávra.

39 interpelací a 31 stížností

Ministr spravedlnosti se v reakci vyjádřil k počtu interpelací a stížností občanů.„Předběžně: v letech 2022 a 2023 jsem se v rámci tzv. součinnosti dotázal státních zástupců takto: nejméně 39 interpelací a 31 stížností občanů. Zatím jsem vždy obdržel odpověď. Jde o běžný, desítky let zavedený zákonný postup. Kdo mluví o nestandardnosti, klame. A dotaz není zásah,“ uvedl Pavel Blažek.

Podobně je to podle ministerstva i s počty dotazů, které ministerstvo zasílá jednotlivým soudům. „Jedná se o desítky let zavedený zákonný postup. Pokud se někdo snaží vyvolat dojem, že to tak není, nemluví pravdu. V roce 2022 ministerstvo odeslalo přibližně 300 dotazů k soudům různých stupňů po celé ČR. Odpověď přišla vždy. Soudy běžně poskytují i svá rozhodnutí a celé spisy,“ uvedl mluvčí Vladimír Řepka.

Běžně ministerský odbor dohledu prování také přezkum zrušených nezákonných stíhání. „Zde je na místě zkoumat, zda vazba nebyla uvalena také nezákonně a na svobodě nebyl omezen nevinný člověk. Jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti a subjektem zkoumaného rozhodnutí není člen ODS. A opět – dotaz není zásah. Ostatní podklady se loni shromažďovaly pro účely sepisu již podaného kárného návrhu proti soudci Dufkovi, který se vůbec netýká kauzy jako takové. Ten bude předmětem veřejného jednání před kárným senátem. Opět nic neobvyklého či kabinetního,“ uvedl ministr spravedlnosti.

Ministr také uvedl, že tvrzení médií například o tom, že „bombarduje státní zástupce“ jsou bulvární. Kárná odpovědnost se vždy týká konkrétních soudců, zdůraznil. „Informace získané z médií je potřeba prověřit a shromáždit podklady. Jména soudců jsou nadto vždy uvedena v rozhodnutí o vazbách. Nejde o nic nestandardního. Jednalo se o běžnou žádost věcně příslušného odboru Ministerstva spravedlnosti,“ dodal Blažek ve vyjádření, ceskajustice.cz

X X X

REŽISÉR  HŘEBEJK  VÝHRADY  K  EXPREZIDENTOVI  KLAUSOVI  NA  POHŘBU  JAKUBISKA

Hřebejk se ostře pustil do Klause: Nad rakví Jakubiska si kopnul do jeho mrtvých kolegů

Režisér Jan Hřebejk na Twitteru ostře kritizoval projev Václava Klause na pohřbu slovenského režiséra Juraje Jakubiska. Podle filmaře si bývalý prezident kopnul do Jakubiskových významnějších mrtvých kolegů. „Neměl jsem tam chodit,“ litoval své účasti na pohřbu Hřebejk. Reakci Václava Klause na Hřebejkova slova CNN Prima NEWS zjišťuje.

Během pohřbu slovenského režiséra Juraje Jakubiska pronesl smuteční řeč bývalý prezident Václav Klaus na žádost Jakubiskovy manželky Deany Horváthové. Klaus v katedrále svatého Víta mimo jiné prohlásil, že jen vyjmenovat názvy Jakubiskových filmů by mši jen prodloužilo. „Jurajovu velikost uznávali i mnozí jeho kolegové. Po jeho úmrtí jeden ze současných českých režisérů napsal, že mu nikdo z nás nesahá ani po kotníky. To se i jako nadsázka řekne jen málokdy a jen o málokom. Jen vyjmenovat názvy jeho filmů by smuteční mši příliš prodloužilo. Nedovoluji si z nich vybírat, bylo by to příliš subjektivní. To je pro jiné proslovy a pro jiné příležitosti,“ řekl Klaus.

Klaus ve svém proslovu připomněl, že Jakubisko tvořil i za komunismu. „Nenatáčel v něm ale žádné režimní agitky. Odcituji jeden jeho film, který není z jeho nejslavnějších. Jeho Postav dom, zasaď strom bylo něco jiného než Kdo hledá zlaté dno (režie Jiří Menzel, pozn. red.),“ řekl Klaus a ocenil, že Jakubisko neemigroval. „V roce 2005 v jednom časopise na otázku, proč neemigroval v době, kdy tu měl potíže, ale po celém světě dostával významná ocenění, reagoval slovy: ,Věděl jsem, že když odtud zdrhnu a jednou režim padne, nebudu mít morální právo tady dělat filmy.‘ To byl naprosto úžasný výrok. Je to už skoro 20 let, ale tento výrok vyjadřující Jurajovu mimořádnou čistotu a opravdovost nesmí být zapomenut,“ sdělil Klaus.

Klausova slova ale rozčílila režiséra Jana Hřebejka. „Opravdu málokoho asi napadne, aby si jako řečník nad rakví významného umělce Juraje Jakubiska kopnul do jeho významnějších mrtvých kolegů (Menzela, ale i Formana, Němce, Passera…),“ napsal na Twitteru Hřebejk s tím, že člověk „nemá mít pochybné kamarády“.

„Bývalý prezident nezapomněl v katedrále prohlásit, že Juraj Jakubisko nikdy nenatočil žádné Kdo hledá zlaté dno. A také umělce citoval, že kdyby emigroval ‚ztratil by později morální právo točit doma filmy‘. Proč říká zrovna tohle na pohřbu, kde ‚nechce zdržovat výčtem filmů Juraje Jakubiska‘?“ tázal se Hřebejk. „Neměl jsem tam chodit,“ dodal režisér.

Reakci Václava Klause na Hřebejkova slova CNN Prima NEWS zjišťuje. „Nemyslím si, že by chtěl ztrácet čas nad Twitterem tohoto nešťastného pána,“ sdělil pro CNN Prima NEWS manažer Institutu Václava Klause Petr Macinka.

Jakubisko patřil k nejznámějším slovenským umělcům. Za svou kariéru natočil několik desítek hraných i dokumentárních filmů. Zemřel v pátek 24. února v Praze ve věku 84 let.

X X X

LIDÉ  TRPÍ  NÁSLEDKY  COVIDU,  MINISTR  VÁLEK  PROBLÉM  S  FIALOU  NEŘEŠÍ

Následky covidu trpí Olga i po 2,5 letech. Lékaři stále neví, jak k syndromu přistupovat

„Přes dva roky řeším zdravotní problémy a lékaři pořád neví, co se mnou.“ To jsou slova Olgy, která už více než dva roky trpí tzv. long covidem, známým také jako postcovidový syndrom. Kvůli zdravotním komplikacím nemůže pracovat a po dlouhém boji s úřady konečně dostala invalidní důchod. Jenže pouze do léta.

S Olgou se štáb CNN Prima NEWS naposledy setkal v září minulého roku. Po roce od prodělání nemoci COVID-19 a následných dvou očkováních. „Pořád bojuji s nějakými teplotami, s neuvěřitelnou únavou. Stále se mi zhoršuje zrak, problém je i vyčistit si zuby a velký problém je ten mozek. Lepší den znamená, že si dojdu i nakoupit, uvařím si nebo jdu k lékaři,“ popisovala před několika měsíci Olga.

Situace se od té doby nezlepšila, zdravotní problémy trápí Olgu dál. „V těch hodně špatných dnech si člověk sotva vyčistí zuby. Stále trpím permanentní kocovinou. Únava a především kognitivní potíže jsou velkým omezením. Řeč se zlepšila, ale slovní zásoba byla jinde a mozek končí někde u skládání puzzle,“ líčila Olga.

 Zdravotní problémy už řeší Olga více než dva a půl roku a nemá pocit, že by se přístup některých lékařů k long covidu změnil. „Hodně doktorů nemá o long covidu povědomí, stát se nijak nepostaral, aby ho měli, takže povětšinou netuší, co s pacientem dělat. Léčba neexistuje,“ stěžuje si.

 Jak naložit s postcovidovým syndromem?

Jednou z lékařek, která se o pacienty s postocovidovým syndromem stará, je kardioložka Jana Gandalovičová. „Dostali třeba omikron a měli složitý průběh s mnoha dalšími potížemi. Já jim věřím, že se nemohou vrátit do práce, že ta únava tam je, také kloubní a neurologické potíže. Jak s tím naložit? Jak to léčit? Já nevím,“ přiznává ale i ona.

Ani ministerstvo po dvou letech neví, jak se k lidem trpícím long covidem postavit. „Zatím se využívají ty existující indikace, jako jsou stavy komplikovaného zápalu plic nebo neurologická onemocnění. Zatím COVID-19 nemá svoji kolonku, uvažuje se o zavedení,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

Olgu mezitím podporuje rodina. Pomáhá jí, když jí je fyzicky nejhůř, a zároveň ji živí. Teprve po roce léčby jí totiž úřady přiznaly invalidní důchod prvního stupně. Ale jen do léta. Jde o sedm tisíc korun měsíčně. „Mojí prioritou je se uzdravit a jakmile to bude trochu možné, tak bych se ráda vrátila k práci. Trošku pochybuju, že se vrátím k původnímu zaměření, takže co bude dál, netuším,“ strachuje se Olga.

Podle odhadu resortu je v Česku zhruba 5–⁠10 % lidí, kteří po prodělaném covidu dlouhodobě trpí zdravotními problémy. Proto se i nadále bude ministerstvo problematikou léčby zabývat tak, aby lékaři měli jasně dáno, jak v případech tzv. long covidu postupovat.

 X X X

Klimatičtí aktivisté v Berlíně poničili dílo oslavující německou ústavu

 Aktivisté polili černou hmotou instalaci nazvanou Grundgesetz, pojmenovanou podle německých základních práv.

Klimatičtí aktivisté ze skupiny Letzte Generation (Poslední generace) dnes pomazali tmavou hmotou památník německé ústavy, který stojí nedaleko Spolkového sněmu. Vysloužili si za to kritiku napříč politickými stranami.

 Skupina uvedla, že její stoupenci „napustili ropou“ skleněnou instalaci nazvanou Grundgesetz. Policisté z ní odebrali vzorky husté hnědé tekutiny. Skleněné tabule protestující také polepili plakáty s nápisy jako „ropa nebo základní práva?“. Památník tvoří 19 asi tři metry vysokých skleněných tabulí, na kterých je vyryto 19 článků německého zákona týkajících se základních práv.

Předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová na twitteru napsala, že činem aktivistů z Letzte Generation je otřesena. Ministr spravedlnosti Marco Buschmann připomněl, že základní zákon zakotvuje hodnoty jako svoboda, demokracie a právní stát a že ty nesmí nikdo nikdy pošpiňovat.

Aktivisté uvedli, že dnešní akci namířili proti vládě. „Vláda má z ústavy povinnost chránit základy našeho života a svobodu. Vláda na svoje povinnosti nestačí,“ prohlašují.

Sympatizanti Letzte Generation v posledních měsících zintenzivnili protesty, kterými chtějí veřejnost a vládu přinutit k ráznější ochraně klimatu. Odmítají těžbu fosilních paliv a demonstrují například za snížení povolené rychlosti v dopravě. Při protestech se mimo jiné lepí k silnicím, ranvejím či uměleckým dílům.

X X X

Na Českých lvech triumfoval Il Boemo. Sošku získali i Kern a Melíšková

Českého lva za nejlepší film roku 2022 získal snímek Il Boemo. Sošku získal také seriál Devadesátky. Ocenění za nejlepší mužský výkon v hlavní roli obdržel Michal Kern, ženskou kategorii ovládla Klára Melíšková.

Českého lva za nejlepší celovečerní film roku 2022 získal snímek režiséra Petra Václava Il Boemo o osudech skladatele Josefa Myslivečka. Cenu převzal producent Jan Macola. Postavu Myslivečka ztvárnil Vojtěch Dyk. Na sobotním předávání 30. ročníku Českých lvů v pražském Rudolfinu proměnil šest z 11 nominací.

Il Boemo soutěžil na loňském 70. ročníku filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu. Hlavní cenu festivalu Zlatou mušli sice nezískal, ale podle režiséra Václava je pro českou kinematografii velký úspěch už to, že byl vybrán do hlavní soutěže. Akademici snímek Il Boemo nominovali do boje o Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Do užšího výběru se nedostal.

 Ocenění Český lev za nejlepší mužský výkon v hlavní roli získal Michal Kern za roli Jiřího Arvéda Smíchovského ve filmu Arvéd režiséra Vojtěcha Maška. Ocenění za nejlepší ženský výkon v hlavní roli si odnesla Klára Melíšková za roli zdravotní sestry obviněné z vraždy pacientky ve filmu Podezření.

Českého lva za nejlepší televizní seriál získali tvůrci divácky úspěšného kriminálního seriálu Devadesátky režiséra Petera Bebjaka.

 Nejlepší herečkou ve vedlejší roli se stala Martha Issová. Sošku si odnesla za ztvárnění postavy Terezy ve filmu Alice Nellis Buko. Mužskou kategorii vedlejší role ovládl Marsell Bendig za roli ve filmu režiséra Adama Sedláka Banger natočeném na iPhone.

Slavnostním večerem provázel režisér, herec a moderátor Jiří Havelka. Křišťálové sošky předávali laureátům většinou moderátoři uplynulých ročníků Českých lvů. Letos se konal jubilejní třicátý ročník akce. O hudební doprovod se postarali The Antagonists Jana P. Muchowa a zpěvačka, skladatelka a držitelka Oscara Markéta Irglová, která zazpívala oceněnou píseň Falling Slowly z filmu Once.

O nominacích ocenění Český lev hlasovalo 183 členů z celkového počtu 371 členů ČFTA. Vybírali z 47 hraných celovečerních filmů, 15 dokumentárních filmů, 16 televizních děl, devíti animovaných a deseti krátkých filmů. V závěrečném hlasování hodnotili akademici 32 titulů v 19 statutárních kategoriích.

X X X

Z luxusní lodi ubytovnou. Turci ubytovávají přeživší zemětřesení, kde se dá

Na místě, kde lidé obvykle prožívají šťastné chvíle, se oni vzpamatovávají z těch nejhorších. Zhruba tisícovka přeživších únorového zemětřesení v Turecku našla útočiště na luxusní výletní lodi Gemini, která nyní kotví u Iskenderunu ve Středozemním moři. „Lidé tu byli šťastní, ale my jsme zlomení,“ říká jedna z nových pasažérek. Další už na lodi začala i rodit.

„Jsme v nějakém divném snu. Je to děsivé. Nikdy bych si nepomyslela, že v takové chvíli budu na plavbě do nikam,“ vypráví pro americký list The New York Times turecká zdravotní sestra Başak Atayová. Při nedávném tragickém zemětřesení přišla o část rodiny a přátel.

S ostatními přeživšími teď tráví dny na 164metrové výletní lodi Gemini. Z večerního sálu se stalo denní centrum, kde se děti přetahují o darované hračky, z kosmetického salonu je barbershop s jedním holičem. Mají štěstí v neštěstí. Na rozdíl od statisíců dalších nemusejí mrznout ve stanu, tísnit se v přiděleném nouzovém ubytování nebo spoléhat na solidaritu příbuzných.

„Bavíme se o tom, jaké zábavné vzpomínky si tu různí šťastní lidé asi vytvořili. Ale my jsme zlomení,“ říká třicetiletá zdravotnice, která je v takovém luxusu vůbec poprvé. Než se dostala na Gemini, s osmičlennou rodinou si také prošla přebýváním v autě, stanu, hotelu.

Navzdory vlastní situaci dál jezdí každý den do práce do nedaleké nemocnice. „Mám pocit, jako bych chodila po špičkách,“ pokračuje a vzpomíná na úlevu, jakou cítila po nalodění, na první noc nepřerušovaného spánku. Na Gemini se dostali jen lidé handicapovaní a staří, žádost úřady schválily také těhotným ženám a rodinám s malými dětmi.

 „Nejdřív to zemětřesení, pak následné otřesy. Zničilo to naši psychiku. Báli jsme se chodit i do stanů na zemi. Při každém sebemenším záchvěvu jsme utíkali pryč. Tady se máme trochu líp, na moři se cítíme bezpečněji,“ popisuje také Sami Kaya.

Jachta je nyní jednou z nejméně pěti lodí kotvících u pobřeží zasažené provincie Hatay, které nyní slouží jako dočasné ubytování. Další trajekty pak odvážejí Turky do ostatních měst, jako je Istanbul či Mersin, kam neustále proudí další lidé. Z lodi turecké armády je zase polní nemocnice. Už v ní provedli desítky operací i jeden porod.

Své druhé dítě tam na svět začala přivádět čtyřiatřicetiletá Gül Şekerová. Po zemětřesení skončila v improvizovaném táboře v iskenderunském přístavu, než ji soused přiměl, aby se přihlásila o místo na Gemini. O pár dní později začala rodit. „Myslela jsem si, že zemřu. Volala jsem svému muži, abych se s ním mohla rozloučit,“ popisuje žena trpící na vysoký tlak s tím, že ji recepční na lodi nakonec nechala převézt do nedaleké lodní nemocnice.

Ani tam však těžký porod nedokončila a skončila v nemocnici v Iskenderunu. Tam se konečně o slovo přihlásila malá Almina Miray. „Říkáme jí náš zázrak,“ usmívá se, zatímco se natahuje ke kočárku, aby dcerce upravila krajky na čepici. „Prožili jsme hrůzy zemětřesení, snad se jí to vyhne,“ dodává pro CNN Türk. Dítě s manželem pojmenovali po lodní společnosti Miray, která loď Gemini provozuje.

Na palubě číslo šest mezitím dvaasedmdesátiletá Ayşe Açikgözová plete teplé oblečení pro svých patnáct vnuků. Ti podle jejích slov dál přežívají ve stanech. O dvě paluby výš holič Yunus Kutuku zdarma stříhá frontu chlapců a mužů. „Zaměstnává mě to. Dokud mám nůžky, můžu žít dál,“ říká muž, kterému druhá vlna otřesů zničila barbershop v Iskenderunu.

„Je ze mě místní celebrita,“ pokračuje s tím, že na Gemini bydlí i nejméně pět jeho bývalých zákazníků z města. Stíhá je i tady. „Uklidňuje je to. Zdá se jim díky tomu, že se věci vracejí k normálu,“ dodává, než zakřičí: „Další!“

Podle informací portálu Cruisehive však tato zvláštní pohoda na Gemini dlouho nevydrží. Oběti zemětřesení budou muset loď údajně v polovině března vyklidit a služby kuchařů, pokojských a animátorů začnou znovu využívat turisté. Loď totiž vypluje na plánované výlety po řeckých ostrovech, dodává portál.

„Před zemětřesením jsem tyto lodě často vídala v televizi a ve zprávách a chtěla jsem se taky projet. Kéž by se zemětřesení nikdy nestalo a já sem mohla přijít jako turistka,“ říká školačka Ece Naz Yıldızová, která se na Gemini ocitla se svou rodinou. Jen v Turecku během ničivých otřesů zemřelo přes 45 tisíc lidí, spolu se syrskými oběťmi tak celková bilance vystoupala na víc než 51 tisíc mrtvých.

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.