Rada Evropy otevřela cestu k vyšetřování. Rada Evropy zbavila imunity svého bývalého generálního tajemníka Thorbjørna Jaglanda. Ministři členských států vyhověli žádosti Norska, které expremiéra vyšetřuje kvůli podezření z korupce v souvislosti s jeho kontakty s americkým finančníkem Jeffreym Epsteinem.

Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset uvedl, že rozhodnutí umožní norské justici postupovat bez omezení. „Umožní to norskému justičnímu systému dělat jeho práci a panu Jaglandovi, pokud by byl obviněn, hájit se,“ sdělil.

Jagland stál v čele Rady Evropy v letech 2009 až 2019. Organizace sdružuje 46 států a dohlíží na ochranu lidských práv a právního státu. Imunita se podle jejích pravidel vztahuje na výkon oficiálních funkcí a přetrvává i po skončení mandátu.

Interiér Epsteinoa sídla v New Yorku při domovní prohlídce. Foto Ministerstvo spravedlnosti USA

Vyšetřování kvůli vazbám na Epsteina

Norská policie prověřuje Jaglandovy kontakty s Epsteinem, jenž byl odsouzen za sexuální delikt a čelil dalším obviněním ze zneužívání nezletilých dívek.

Podle zveřejněných informací se Jagland v e-mailu z roku 2014 obracel na Epsteina s žádostí o pomoc při financování koupě bytu v Oslu. V roce 2018 naopak Epstein žádal Jaglanda o zprostředkování schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Právě tato komunikace je nyní předmětem zájmu norských orgánů.

Epstein byl před svou smrtí obviněn z provozování rozsáhlé prostituční sítě s nezletilými dívkami. V roce 2008 se po dohodě s prokurátory přiznal k jednomu sexuálnímu deliktu. V roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení, kde čekal na soud.

Už dříve se objevil ve „Epsteinových spisech“

Ve spisech se objevuje komunikace mezi Jaglandem a Epsteinem z let 2016 až 2018, kdy byl Jagland generálním tajemníkem Rady Evropy a zároveň členem Norského Nobelova výboru. Podle dokumentů se setkávali v New Yorku i jinde.

Jagland tehdy reagoval, že šlo o „běžnou diplomatickou činnost“. V jedné z e-mailových výměn například uvedl, že potřebuje porozumět tehdejšímu americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi a vývoji vztahů mezi USA a Evropou.

Dokumenty zároveň zachycují, že Epstein se snažil přes Jaglanda navázat kontakt s ruskými představiteli. Jagland odpověděl, že možnost setkání navrhne při jednání s asistenty Sergeje Lavrova.

Epsteinova spolupracovnice

Epsteinovy spisy obsahují také přepis výslechu jeho spolupracovnice Ghislaine Maxwellové, která byla v roce 2021 odsouzena ke dvaceti letům vězení za obchodování s nezletilými dívkami za účelem sexuálního zneužívání.

Epstein se dlouhodobě pohyboval mezi vlivnými osobnostmi politiky a byznysu. Média informovala o jeho kontaktech s řadou světových lídrů včetně Donalda Trumpa či bývalého prezidenta USA Billa Clintona. Redakce České justice 

X XX

 ZACHRÁNÍ  PO  CHRUŠČOVOVI  RUSKO,  ČINA,  ŠPANĚLSKO,

AUSTRÁLIE,  JAPONSKO,   ITÁLIE  A  SPOL  OBLÍBENOU  KUBU?

 Nefunguje skoro nic, začíná chybět jídlo. Jak Kubu potápí americká ropná blokáda

Kuba čelí rekordním výpadkům elektřiny, které v úterý zasáhly dvě třetiny země. Kvůli energetické krizi a americké blokádě dochází k omezování dopravy, zdravotní péče i svozu odpadu. Problémy se zásobováním potravinami a zavírání hotelů dál prohlubují krizi, přičemž v současné chvíli státní podnik odhaduje omezení dodávek na 60 procent území.

Podle serveru BBC Mundo někteří Kubánci považují tuto krizi za horší, než byla ta, jež zemi postihla začátkem 90. let minulého století s rozpadem Sovětského svazu, který tehdy zemi výrazně ekonomicky pomáhal.

 „Situace je velmi špatná od pandemie covidu-19, ale toto nejnovější americké přiškrcení způsobuje bezprecedentní krizi,“ popsal deníku El País španělský podnikatel, který pracuje v Havaně 20 let a který chtěl zůstat v anonymitě. „Zbývá mi 20 litrů paliva, které mi musí vydržet do neděle, kdy odlétám do Číny,“ dodal.

„Nefunguje veřejná doprava a soukromý odvoz na černém trhu si téměř nikdo nemůže dovolit kvůli vysokým cenám,“ řekl v telefonátu z Havany další španělský podnikatel. Firmy na Kubě proto nechávají zaměstnance pracovat z domova, podobně jako za pandemie covidu-19. Jenže nyní je situace horší kvůli každodenním a dlouhotrvajícím výpadkům proudu i internetu. „Ekonomika Kuby je zablokovaná,“ řekl španělský podnikatel.

 Kuba se už dlouhá léta potýká s ekonomickou krizí, z čehož komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád tamního režimu, což se dosud nestalo. Tlak na Kubu zesílil americký prezident Donald Trump. Minulý měsíc nařídil zastavení venezuelských dodávek ropy na Kubu poté, co americké jednotky unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, kteří v USA čelí obvinění z narkoterorismu. Vlády ve Venezuele se pak ujala Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod nátlakem s Trumpovou vládou spolupracuje.

Koncem ledna Trump podepsal dekret, podle něhož hrozí zavedení cel každé zemi, která by dodávala ropu na Kubu. Trump to zdůvodnil tím, že Kuba představuje národní hrozbu pro bezpečnost Spojených států. Asi 95 procent elektřiny na Kubě pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Tu dodávaly na Kubu v posledních letech zejména Venezuela a Mexiko, které rovněž dodávky ropy zastavilo.

 Kubánské elektrárny produkují sotva třetinu potřebné energie. Podle EFE je nyní šest ze 16 tepelných elektráren mimo provoz z důvodu poruchy nebo údržby, včetně dvou ze tří největších. Minulý týden vláda oznámila sérii nouzových opatření. Například ve zdravotnictví nařídila absolutní prioritu pro péči o matky a děti či onkologické pacienty, chirurgické operace se omezují na urgentní případy, zkracuje se doba hospitalizací a vláda doporučila využívat přírodní medicínu.

Tento týden také vláda oznámila, že zahraniční aerolinky na Kubě měsíc nenatankují. Kvůli tomu už pozastavily lety na Kubu tři kanadské aerolinky a ruské letecké společnosti. Právě z Kanady a Ruska loni dorazilo na tento karibský ostrov nejvíce turistů. Ještě před několika lety byl cestovní ruch hlavní hnací silou kubánské ekonomiky, ale tvrdou ránu mu zasadila pandemie covidu-19 a ještě větší dopad má současná krize. Zavírat už se začaly mnohé hotely, v některých část pokojů používá personál, který má problémy dostat se do práce kvůli nefungující veřejné dopravě.

Podle serveru CiberCuba, který má sídlo ve Španělsku, se nedostatek paliva na Kubě odráží už i na distribuci potravin. V některých provinciích je nepravidelné a omezené i zásobování chlebem, rýží či moukou.

 Kvůli výpadků elektřiny a nedostatku paliva používá řada Kubánců k vaření uhlí a dřevo a vaří venku před svými domy. Uživatelé sociálních sítí si také radí, jak prát prádlo v řece. Výpadky proudu totiž na Kubě často znamenají i zastavení dodávek vody.

„Lidé na Kubě už nemluví o politice. Jediné, co je zajímá, je, aby žili v klidu a měli světlo, vodu a jídlo,“ řekl deníku El País z Havany španělský podnikatel. Dodal, že doufá v zahájení jednání mezi Washingtonem a Havanou, aby se zabránilo bezprecedentní humanitární krizi. „To nemohou Spojené státy dopustit,“ míní.

Kubánský energetický sektor řídí od 60. let minulého století tamní vláda, která dlouhodobě málo investuje do jeho údržby a modernizace a z krize často viní americké sankce. Podle několika expertů, které dnes citovala EFE, by ke stabilizaci kubánské energetiky bylo potřeba osm až deset miliard dolarů (asi 160 až 200 miliard Kč).

X XX

 Advokát Císař: Zdá se, že nový Ústavní soud je k přílepkům tolerantnější

  Trestní právo vyžaduje maximální míru transparentnosti, předvídatelnosti a odborné diskuse. Podle advokáta Jaromíra Císaře z kanceláře Portos však tyto požadavky při přijetí nové skutkové podstaty trestného činu „neoprávněná činnost pro cizí moc“ naplněny nebyly. Ústavní soud přesto návrh skupiny 24 senátorů na zrušení této části zákona Lex Ukrajina VII zamítl.

Skupinu senátorů u Ústavního soudu zastupoval právě společník Portos Jaromír Císař. Návrh inicioval senátor Michael Canov, ke kterému se připojili další zákonodárci napříč politickým spektrem. Senátoři namítali, že nová trestněprávní úprava byla do zákona vložena jako nepřípustný legislativní přílepek.

Přílepek bez řádné debaty

Novela trestních předpisů podle navrhovatelů nebyla součástí původního vládního návrhu, jehož cílem bylo prodloužení dočasné ochrany osob prchajících před válkou na Ukrajině. Trestněprávní úprava tak nebyla obsažena ani v důvodové zprávě a neprošla standardním připomínkovým řízením ani širší odbornou debatou. Součástí zákona se stala až na základě pozměňovacího návrhu ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.

Soudkyně zpravodajka Lucie Dolanský Bánayiová: Legislativní proces přijetí napadených ustanovení nevybočil z mezí ústavnosti. Foto: Ústavní soud

Proti neurčité definici „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ se v připomínkách výslovně ohradily Nejvyšší soud i Nejvyšší státní zastupitelství. Podle senátorů byl jejich nesouhlas obejit tím, že byla úprava přijata prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu, nikoli řádným legislativním procesem. Tehdejší ministr vnitra jako předkladatel vládního návrhu tentokrát vystoupil v roli poslance a předložil ke „svému“ návrhu vlastní pozměňovací návrh.

Ústavní soud návrhu nevyhověl

Ústavní soud návrh na zrušení části zákona zamítl. Senátoři přesto považují za důležité, že byla otázka legislativních přílepků otevřena před nejvyšší ústavní instancí.

„Ačkoli Ústavní soud návrhu nevyhověl, považuje za zásadní, že byla otázka legislativních přílepků a obcházení zákonodárné iniciativy otevřena před nejvyšší ústavní instancí a podrobně projednána,“ uvedl Michael Canov.

 Podle Jaromíra Císaře přitom Ústavní soud v minulosti opakovaně deklaroval nepřípustnost legislativních přílepků. „Zdá se, že Ústavní soud v tomto složení zaujímá k legislativním přílepkům tolerantnější přístup,“ uvedl.

Je podle něj důležité, aby se z mimořádných legislativních postupů nestala běžná praxe. „Trestní právo je natolik citlivou oblastí, že vyžaduje maximální míru transparentnosti, předvídatelnosti a odborné diskuse. Podle našeho přesvědčení tyto požadavky tentokrát naplněny nebyly,“ doplnil Jaromír Císař.

Eva Paseková, Ceskajustice.cz

X XX

 Bude BRICS architektem Nového světového řádu?

Magnetická přitažlivost BRICS je nepopiratelná. Významná část globálního Jihu pevně klepe na dveře tohoto uskupení. Tento nárůst zájmu je příznakem světa napjatého pod tíhou geopolitických zlomů, ekonomické nejistoty a hlubokého zklamání z vnímaných selhání a pokrytectví stávajícího, převážně Západem vedeného mezinárodního řádu.

V době, kdy v Evropě zuří válka, v Asii doutnají napětí a globální instituce selhávají, vyvstává kritická otázka: Může BRICS skutečně definovat vznikající světový řád? Atraktivita BRICS dnes nespočívá ani tak ve sdílené vizi pro lidstvo. Po celá desetiletí mnoho národů globálního Jihu trápí systém, který považují za neúměrně sloužící západním zájmům a ovládající jednostrannou moc prostřednictvím mechanismů, jako je dominance amerického dolaru. BRICS, navzdory své vnitřní složitosti, nabízí platformu. Ztělesňuje možnost multipolárního světa, kde nezápadní hlasy mají značnou kolektivní váhu. Připojení se, neboli aspirace na připojení, je prohlášením o hledání místa u jiného jednacího stolu.

Tlak na obchodní dohody v místních měnách, Nová rozvojová banka (NDB) a diskuse o alternativních systémech finančních zpráv rezonují hluboce. Národy se snaží izolovat od volatility dolaru a západních finančních sankcí. Ve světě ztuhlých bloků nabízí BRICS potenciální ochranu, zejména pro národy, které se obávají nucení k binární volbě mezi USA/EU a Čínou/Ruskem. Poskytuje diplomatický prostor a kolektivní hlas, jakkoli nerovnoměrný. Ve své podstatě expanze BRICS odráží základní požadavek na uznání a větší slovo v globální správě věcí veřejných. Převod této silné reakce proti starému řádu je však herkulovský úkol. BRICS čelí existenčním výzvám. Ekonomická dominance Pekingu v rámci skupiny je ohromující. Jeho strategické ambice, zejména pokud jde o Tchaj-wan, vytvářejí hluboké znepokojení pro ostatní členy, jako je Indie. Může skupina usilující o multipolaritu skutečně fungovat, když jeden člen tak jasně usiluje o primát?

Co přesně je „světový řád BRICS“? Je to indická vize reformovaného multilateralismu? Nebo čínský model státního kapitalismu a alternativních struktur správy? Nebo zaměření Brazílie a Jihoafrické republiky na rozvoj a spolupráci Jih-Jih? Tyto vize se často střetávají a chybí jim jednotící ideologické jádro nad rámec sdílených stížností. Hraniční spor mezi Indií a Čínou je připomínkou hluboce zakořeněného bilaterálního napětí. Dosažení konsensu o složitých globálních otázkách bude neuvěřitelně obtížné. BRICS nemá ekvivalent Rady bezpečnosti OSN ani regulačního rámce EU. Budování efektivních a důvěryhodných institucí trvá desetiletí. Ruská invaze na Ukrajinu a následný status vyvrhele na Západě BRICS nesmírně komplikuje. Pro některé to znamená, že toto seskupení se jeví spíše jako aliance sankcionovaných a nespokojených než jako čistě pozitivní síla. Hluboká integrace Ruska do nové finanční architektury je pro jiné riskantní.

Skupina BRICS bude nepochybně významným tvůrcem vznikajícího světového řádu, ale je nepravděpodobné, že by v blízké budoucnosti byla jeho jediným architektem. Její síla spočívá v urychlování a narušování. BRICS je nejsilnějším symbolem a nástrojem pro pokračující šíření globální moci směrem od Západu vedeného USA. Její expanze činí tento proces hmatatelným a nevratným. I postupný pokrok v dedolarizaci a alternativních platebních systémech narušuje západní finanční dominanci a nutí k adaptaci. BRICS poskytuje klíčový megafon pro požadavky na reformu Rady bezpečnosti OSN, spravedlivější obchodní praktiky a klimatickou spravedlnost a zajišťuje, že tyto otázky nelze ignorovat. Samotná existence a růst BRICS nutí tradiční mocnosti přehodnotit strategie angažovanosti a nabídnout alternativy, které zvyšují vyjednávací sílu menších států.

Vznikající světový řád pravděpodobně nebude ani tak úhledným systémem vedeným BRICS, jako spíše fragmentovanou, spornou a chaotickou krajinou – „multiplexním světem“. BRICS bude v rámci tohoto multiplexu významným dějištěm, mocným blokem zastupujícím významnou část lidstva a ekonomické produkce. Bude zpochybňovat západní normy, nabízet alternativy a posilovat globální Jih. Jeho vnitřní rozpory – rivalita mezi Čínou a Indií, odlišné politické systémy, protichůdné strategické zájmy a absence jednotné pozitivní vize – mu však brání v představení soudržného, univerzálně přitažlivého alternativního systému, který by ten současný kompletně nahradil. Jeho silnou stránkou je jeho kritika; jeho slabinou je neschopnost dohodnout se na řešení.

BRICS nepíše pravidla nového světového řádu sama. Vytrhává však mnoho stránek ze starých pravidel a požaduje spoluautorskou roli v dalším návrhu. Její úspěch se nebude měřit ve vytvoření nové hegemonie, ale v zajištění toho, aby žádná mocnost nemohla dominovat bez povšimnutí a aby hlasy a zájmy globálního Jihu byly konečně slyšet za stejných podmínek. Cesta k této spravedlivější, byť složitější multipolaritě je místem, kde spočívá skutečný a rušivý význam BRICS. Svět se dívá a starý řád se nepochybně mění – ale konečná architektura zůstává hluboce nejistá.

Ahmad Ibrahim, infoBRICS.org, server vasevec.cz

 Ahmad Ibrahim je členem Centra Tan Sri Omar pro studium politiky v oblasti vědy, techniky a inovací na Univerzitě UCSI a je mimořádným profesorem v Centru Ungku Aziz pro rozvojová studia na Malajské univerzitě.

X X x 

POMŮŽE  KUBĚ  ŠPANĚLSKO?

KUBU  VYHLEDÁVAJI  I TURISTI  USA

Nefunguje skoro nic, začíná chybět jídlo. Jak Kubu potápí americká ropná blokáda

Kuba čelí rekordním výpadkům elektřiny, které v úterý zasáhly dvě třetiny země. Kvůli energetické krizi a americké blokádě dochází k omezování dopravy, zdravotní péče i svozu odpadu. Problémy se zásobováním potravinami a zavírání hotelů dál prohlubují krizi, přičemž v současné chvíli státní podnik odhaduje omezení dodávek na 60 procent území.

Podle serveru BBC Mundo někteří Kubánci považují tuto krizi za horší, než byla ta, jež zemi postihla začátkem 90. let minulého století s rozpadem Sovětského svazu, který tehdy zemi výrazně ekonomicky pomáhal.

 „Situace je velmi špatná od pandemie covidu-19, ale toto nejnovější americké přiškrcení způsobuje bezprecedentní krizi,“ popsal deníku El País španělský podnikatel, který pracuje v Havaně 20 let a který chtěl zůstat v anonymitě. „Zbývá mi 20 litrů paliva, které mi musí vydržet do neděle, kdy odlétám do Číny,“ dodal.

„Nefunguje veřejná doprava a soukromý odvoz na černém trhu si téměř nikdo nemůže dovolit kvůli vysokým cenám,“ řekl v telefonátu z Havany další španělský podnikatel. Firmy na Kubě proto nechávají zaměstnance pracovat z domova, podobně jako za pandemie covidu-19. Jenže nyní je situace horší kvůli každodenním a dlouhotrvajícím výpadkům proudu i internetu. „Ekonomika Kuby je zablokovaná,“ řekl španělský podnikatel.

 Kuba se už dlouhá léta potýká s ekonomickou krizí, z čehož komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád tamního režimu, což se dosud nestalo. Tlak na Kubu zesílil americký prezident Donald Trump. Minulý měsíc nařídil zastavení venezuelských dodávek ropy na Kubu poté, co americké jednotky unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, kteří v USA čelí obvinění z narkoterorismu. Vlády ve Venezuele se pak ujala Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod nátlakem s Trumpovou vládou spolupracuje.

Koncem ledna Trump podepsal dekret, podle něhož hrozí zavedení cel každé zemi, která by dodávala ropu na Kubu. Trump to zdůvodnil tím, že Kuba představuje národní hrozbu pro bezpečnost Spojených států. Asi 95 procent elektřiny na Kubě pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Tu dodávaly na Kubu v posledních letech zejména Venezuela a Mexiko, které rovněž dodávky ropy zastavilo.

Kubánské elektrárny produkují sotva třetinu potřebné energie. Podle EFE je nyní šest ze 16 tepelných elektráren mimo provoz z důvodu poruchy nebo údržby, včetně dvou ze tří největších. Minulý týden vláda oznámila sérii nouzových opatření. Například ve zdravotnictví nařídila absolutní prioritu pro péči o matky a děti či onkologické pacienty, chirurgické operace se omezují na urgentní případy, zkracuje se doba hospitalizací a vláda doporučila využívat přírodní medicínu.

Tento týden také vláda oznámila, že zahraniční aerolinky na Kubě měsíc nenatankují. Kvůli tomu už pozastavily lety na Kubu tři kanadské aerolinky a ruské letecké společnosti. Právě z Kanady a Ruska loni dorazilo na tento karibský ostrov nejvíce turistů. Ještě před několika lety byl cestovní ruch hlavní hnací silou kubánské ekonomiky, ale tvrdou ránu mu zasadila pandemie covidu-19 a ještě větší dopad má současná krize. Zavírat už se začaly mnohé hotely, v některých část pokojů používá personál, který má problémy dostat se do práce kvůli nefungující veřejné dopravě.

Podle serveru CiberCuba, který má sídlo ve Španělsku, se nedostatek paliva na Kubě odráží už i na distribuci potravin. V některých provinciích je nepravidelné a omezené i zásobování chlebem, rýží či moukou.

 Kvůli výpadků elektřiny a nedostatku paliva používá řada Kubánců k vaření uhlí a dřevo a vaří venku před svými domy. Uživatelé sociálních sítí si také radí, jak prát prádlo v řece. Výpadky proudu totiž na Kubě často znamenají i zastavení dodávek vody.

„Lidé na Kubě už nemluví o politice. Jediné, co je zajímá, je, aby žili v klidu a měli světlo, vodu a jídlo,“ řekl deníku El País z Havany španělský podnikatel. Dodal, že doufá v zahájení jednání mezi Washingtonem a Havanou, aby se zabránilo bezprecedentní humanitární krizi. „To nemohou Spojené státy dopustit,“ míní.

Kubánský energetický sektor řídí od 60. let minulého století tamní vláda, která dlouhodobě málo investuje do jeho údržby a modernizace a z krize často viní americké sankce. Podle několika expertů, které dnes citovala EFE, by ke stabilizaci kubánské energetiky bylo potřeba osm až deset miliard dolarů (asi 160 až 200 miliard Kč).

X X X

Epsteinov testament odhalený: najväčší podiel majetku pre partnerku so slovenským pasom. Volal jej tesne pred smrťou

Zverejnené dokumenty v kauze zosnulého finančníka a usvedčeného sexuálneho delikventa Jeffreyho Epsteina priniesli nové detaily o tom, komu plánoval odkázať svoj rozsiahly majetok. Najväčšiu časť dedičstva mala podľa 32-stranového dokumentu získať Karina Šuljaková – pôvodom z Bieloruska, so slovenským občianstvom.

Dokument bol spísaný len dva dni predtým, ako Epsteina 10. augusta 2019 našli mŕtveho v jeho cele. Podľa oficiálneho záveru vyšetrovania spáchal samovraždu.

Plánované manželstvo

Zverejnené materiály naznačujú, že Šuljaková bola Epsteinovou poslednou partnerkou a že finančník s ňou plánoval uzavrieť manželstvo. V dokumente sa nachádza aj pasáž týkajúca sa diamantového prsteňa:

Clintonovci budú svedčiť v kauze Epstein

Zdroj: Reuters

„S úmyslom uzavrieť manželstvo som dal Karine Šuljakovej nižšie popísaný diamantový prsteň. Ak manželstvo nebude naplnené, dávam Karine Šuljakovej svoj diamantový prsteň osadený diamantom obdĺžnikového brusu s hmotnosťou približne 32,73 karátu, lemovaný diamantmi bagetového brusu zasadenými do platiny,“ uvádza sa v dokumente.

Čiastočne ručne písaná poznámka tak podľa zverejnených spisov ukazuje, že Šuljaková mala k finančníkovi mimoriadne blízko. V čase jeho smrti sa jeho majetok odhadoval na približne 600 miliónov dolárov.

Stomiliónové dedičstvo, byty aj súkromný ostrov

Šuljaková mala získať celkovo 100 miliónov dolárov. Polovicu ako jednorazovú výplatu a druhú polovicu prostredníctvom zvereneckého fondu určeného na doživotné mesačné platby. Okrem toho jej malo pripadnúť ďalších 48 diamantov a viaceré nehnuteľnosti – byty v Paríži a New Yorku, ranč v Novom Mexiku aj Little St. James, Epsteinov súkromný karibský ostrov, kde organizoval orgie.

Publicista a historik Juraj Kríž o novej várke Epsteinových spisov

Milióny dolárov odkázal aj ďalším osobám vrátane svojej spoločníčky Ghislaine Maxwellovej, ktorá si momentálne odpykáva 20-ročný trest, a svojmu bratovi Markovi Epsteinovi. Niektoré mená v dokumente zostali začiernené. Najvyššiu sumu však podľa zverejnených informácií mala získať práve Šuljaková.

Posledný telefonát pred smrťou

Podľa dostupných informácií bola Šuljaková aj poslednou osobou, s ktorou Epstein telefonoval pred svojou smrťou. Hovor trval približne dvadsať minút a – v rozpore s predpismi – nebol nahraný.

Zdroj pre web New York Daily News už v roku 2020 uviedol:

„Keď zložila telefón, nemala dojem, že by Epstein mal samovražedné sklony.“

Keď sa dozorcovia Epsteina pýtali, s kým telefonoval, odpovedal, že so svojou matkou, ktorá bola v tom čase už roky po smrti.

Kto je Karina Šuljaková?

Ďalšie informácie priniesla prezentácia Deutsche Bank pre newyorskú federálnu prokuratúru z roku 2019, vypracovaná po Epsteinovej smrti. Dokument vysvetľoval štruktúru jeho majetku a okruh oprávnených osôb. Pri mene Karina Šuljaková boli uvedené tieto údaje:

O jej slovenskom občianstve informovali aj slovenské médiá, ďalšie podrobnosti však známe nie sú. Podľa britského denníka Daily Mail vyrastala v Minsku, kde ju známi opisovali ako plaché a skromné dievča, ktoré študovalo tanec. Do USA prvýkrát vycestovala v roku 2009 ako 20-ročná v rámci programu „Work and Travel“. S Epsteinom sa mala zoznámiť približne v tom období.

Americké ministerstvo spravodlivosti začalo v piatok 19. decembra 2025 zverejňovať dokumenty týkajúce sa trestného stíhania zosnulého finančníka Jeffreyho Epsteina.

„Šialene ho milovala“

Zdroj Daily Mail tvrdil, že Šuljaková zostala po Epsteinovom boku aj v čase, keď sa od neho mnohí dištancovali. Označil ju za „veľmi úprimného, láskavého a slušného človeka“ a uviedol, že s finančníkom nezostávala kvôli peniazom, ale preto, že doňho bola „šialene zamilovaná“.

Epstein jej podľa dostupných informácií financoval štúdium zubného lekárstva na Kolumbijskej univerzite a pomohol jej získať pracovnú licenciu, hoci túto profesiu napokon zrejme nevykonávala. Zaplatil tiež nákladnú liečbu jej matky v USA a jej rodičom mal previesť najmenej 100-tisíc dolárov. V jeho okolí ju údajne prezývali „Inšpektorka“, keďže mala byť voči nemu mimoriadne žiarlivá.

Otázniky okolo dedičstva

Podľa informácií Daily Mail mala Šuljaková v roku 2013 uzavrieť fingovaný sobáš s Jennifer Kalinovou, dlhoročnou Epsteinovou spoločníčkou, aby získala americké občianstvo alebo zelenú kartu. Denník uviedol, že išlo o bežnú prax, ktorou Epstein zabezpečoval trvalý pobyt pre vybrané ženy zo zahraničia.

Nie je známe, čo Šuljaková vedela o Epsteinových sexuálnych zločinoch. Obvinená však nebola. Denník New York Times tento rok napísal, že bola odfotografovaná v uliciach mesta ešte v roku 2023. Otázkou zostáva, či z dedičstva už niečo získala. Epsteinov majetok sa po zaplatení daní a odškodnení obetiam výrazne zmenšil a jeho aktuálna hodnota sa odhaduje približne na 120 miliónov dolárov.

X xx

Armáda USA zostrelila drony mexického kartelu, letisko v El Pase je opäť v prevádzke?

Mimoriadna desaťdňová uzávera vzdušného priestoru nad texaským mestom El Paso bola zrušená už po necelých 24 hodinách. Americkí predstavitelia potvrdili, že za radikálnym opatrením stál cielene koordinovaný vpád dronov patriacich mexickému drogovému kartelu.

Drony mexického drogového kartelu narušili vzdušný priestor Spojených štátov, uviedli v stredu americkí predstavitelia. Kvôli tomu bolo uzavrete medzinárodné letisko v meste El Paso v štáte Texas. Upozornila na to agentúra AFP, píše TASR.

• Drony kartelu narušili vzdušný priestor Spojených štátov.
• Letisko v El Pase bolo krátko uzavreté kvôli bezpečnosti.
• Americké úrady incident rýchlo vyriešili a hrozbu odstránili.
• Mexiko nemá informácie o dronoch a incident vyšetruje.
• Tento prípad môže ovplyvniť politické rozhodnutia v USA.

Federálny úrad pre letectvo (FAA) v utorok neskoro večer oznámil, že vzdušný priestor nad mestom El Paso bude na desať dní uzavretý pre všetky lietadlá pre nešpecifikované „bezpečnostné dôvody“. Uzavretie FAA zrušil po necelých 24 hodinách.

Americký minister dopravy Sean Duffy na platforme X uviedol, že FAA a ministerstvo obrany „konali rýchlo, aby riešili vpád dronov patriacich kartelu“. „Hrozba bola neutralizovaná a komerčná doprava v regióne nie je ohrozená,“ dodal.

Mexiko incident vyšetruje

Anonymný predstaviteľ Washingtonu pre agentúru AFP potvrdil, že išlo o „drony mexického drogového kartelu“. Americké ozbrojené sily podľa neho „podnikli kroky na ich zneškodnenie“. Ďalšie podrobnosti neposkytol.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová na tlačovej konferencii uviedla, že jej vláda nemá informácie o dronoch na hranici s USA a uzavretie vzdušného priestoru vyšetruje.

Zámienka pre Trumpa?

AFP zdôrazňuje, že správa o narušení amerického vzdušného priestoru prichádza približne päť mesiacov po začatí vojenskej kampane USA v Karibiku zameranej na lode podozrivé z pašovania drog. Prezidentovi Donaldovi Trumpovi by tento incident podľa agentúry mohol poskytnúť zámienku na splnenie jeho vyhrážok útočiť aj na pevnine.

El Paso má približne 700-tisíc obyvateľov a je jedným z 25 najväčších miest v Spojených štátoch. Podľa údajov na jeho webovej stránke prešlo spomínaným letiskom medzi januárom a novembrom 2025 takmer 3,5 milióna cestujúcich, približuje AFP.

X xx

 FIALOVA   HVÉZDA  DETROIX   NA  SCÉNĚ   ČR

 „Je Decroix tak hloupá?“ Z ANO zní pochyby o dopisu s přáním smrti. Člen hnutí mluví o podvrhu

Ve veřejném prostoru se množí reakce na dopis, který začátkem týdne obdržela poslankyně Eva Decroix (ODS). Autor, který sám sebe označil za voliče ANO, političku zavalil nejrůznějšími urážkami a mimo jiné jí přál i smrt. Podle europoslance Tomáše Kubína (ANO) jde ale o podvrh. „Je možné, že je tak hloupá a myslí si, že jí tento očividný podvrh někdo sežere?“ pustil se do Decroix.

„Ranní sněmovní pošta voličů ANO,“ napsala Decroix na síti X k dopisu, který jí začátkem týdne zaslal do Sněmovny anonymní autor. Ten poslankyni zavalil nejrůznějšími urážkami a vulgaritami. Osoba, která se označila za voliče ANO, dokonce vyslovila přání, aby Decroix umřela do konce roku 2026 na nějakou nemoc.

„Miláček,“ komentoval ironicky bývalý starosta Řeporyjí Pavel Novotný, který má kvůli svým četným kauzám a reputačním problémům od roku 2025 pozastavené členství v ODS. Letos v lednu však oznámil zájem o návrat do strany. „Jako vyhodnocení opoziční práce to vypadá na jedničku s hvězdičkou,“ glosoval pak pod příspěvkem Decroix expremiér a někdejší šéf ODS Mirek Topolánek.

Proti autorovi vulgárního psaní se jasně vymezil například exministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL): „Tohle není běžná kritika, ale jen sprostá nenávist. Je to nepřijatelné vůči komukoli, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. Můžeme spolu tvrdě nesouhlasit, ale podobné výhrůžky a vyjádření nejsou normální součástí demokracie a nesmíme si na ně zvykat.“

Odveta za „svoloč“?

Na obsah dopisu reagovali i představitelé ANO. Například europoslanec za toto hnutí Tomáš Kubín je přesvědčen, že jde o podvrh. „Je možné, že je (Decroix) tak hloupá a myslí si, že jí tento očividný podvrh někdo sežere?“ nebral si servítky na svém Facebooku. Kubín byl v minulosti paradoxně členem ODS.

„Obyčejná provokace. Škoda, že jsem si neuložila její výkřiky na moji adresu v době senátních voleb na Jihlavsku. Nemluvě o nadávkách voličů dnešní opozice. Možná by jí konečně došlo, že jak se do lesa volá… Akorát mě opravdu nenapadlo to dál šířit. Kdo chce zlo, šíří zlo,“ přidala se europoslankyně Jana Nagyová (ANO), kterou loni v dubnu Evropský parlament zbavil imunity, aby mohl pokračovat soud v kauze Čapí hnízdo. V červnu téhož roku odvolací soud zrušil dřívější osvobozující verdikt a vrátil případ k dalšímu projednání – včetně závazného právního názoru o vině.

Ostré verbální útoky na české političky bohužel nejsou v tuzemském prostředí něčím neobvyklým. Své o tom ví třeba bývalá předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či pirátská poslankyně Olga Richterová. Ze současné koalice má zkušenosti s ošklivými urážkami od odpůrců například ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Samotná Decroix na sebe v poslední době strhla větší pozornost poté, co se po demonstraci na podporu prezidenta Petra Pavla podivovala nad tím, jak koalice Spolu mohla prohrát volby, přičemž současnou vládu pak exministryně spravedlnosti označila za „svoloč“

Energetická diplomacia v pohybe: Americký minister Chris Wright v Caracase rokuje o venezuelskej rope.

 Energetická diplomacia v pohybe: Americký minister Chris Wright v Caracase rokuje o venezuelskej rope

Ide o prvú návštevu takto vysoko postaveného člena administratívy Donalda Trumpa od januárového zajatia Nicolása Madura a následného politického prevratu. Hlavným cieľom Washingtonu je prostredníctvom súkromných investícií oživiť ťažbu v krajine.

Americký minister energetiky Chris Wright pricestoval v stredu do Venezuely na rokovania s dočasnou prezidentkou Delcy Rodriguezovou a predstaviteľmi ropného priemyslu o využívaní zásob ropy v krajine. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Americký minister Wright navštívil Venezuelu na rokovania o rope.
• Stretol sa s prezidentkou Rodriguezovou a ropnými predstaviteľmi.
• Trump podporuje Rodriguezovú výmenou za prístup k rope.
• Venezuela má veľké ropné zásoby, ale nízku ťažbu.
• USA zmiernili sankcie, aby podporili investície do ropného sektora.

Americké plány

Minister Wright je doposiaľ najvyššie postaveným predstaviteľom vlády USA, ktorý navštívil Venezuelu od zajatia prezidenta Nicolása Madura americkými silami 3. januára. Šéf Bieleho domu Donald Trump podporil Rodriguezovú, aby sa ujala vedenia krajiny pod podmienkou, že vyhovie požiadavkám Spojených štátov a že sprístupní venezuelskú ropu a zmierni štátne represie, píše AFP.

Americké veľvyslanectvo privítalo Wrighta v krajine a uviedlo, že jeho „návšteva je kľúčová pre rozvinutie (Trumpovej) vízie o prosperujúcej Venezuele“. Zároveň doplnilo, že americký súkromný sektor „bude zohrávať kľúčovú úlohu pri podpore ropného priemyslu, modernizácii elektrickej siete a odomknutí neuveriteľného venezuelského potenciálu“.

Obrovské zásoby ropy

Venezuela disponuje približne pätinou svetových zásob ropy a kedysi bola významným dodávateľom Spojených štátov. Podľa údajov Organizácie krajín vyvážajúcich ropu (OPEC) v roku 2024 vyprodukovala iba jedno percento celkovej svetovej produkcie pre chýbajúce investície do ropného priemyslu, zlé hospodárenie a sankcie USA.

Washington minulý mesiac zmiernil svoje sankcie po tom, čo Rodriguezovej vláda prijala zákon o otvorení tohto sektoru pre súkromné investície. Trump chce, aby veľké americké ropné spoločnosti rýchlo oživili tento sektor a zvýšili produkciu o milióny barelov denne, píše AFP.

X x x

 Ruská tieňová flotila v Baltskom mori: Dánskom preplávali sankcionované tankery takmer každý deň

Dánsky námorný úrad zverejnil znepokojivé údaje o pohybe takzvanej ruskej tieňovej flotily, ktorá v priebehu roka 2025 preplávala tamojšími vodami v priemere takmer každý deň.

V roku 2025 preplávali tankery z tzv. ruskej tieňovej flotily dánskymi vodami takmer každý deň. Vyplýva to z údajov, ktoré v stredu zverejnil Dánsky námorný úrad, informuje TASR na základe správy agentúry AFP.

• V roku 2025 plávali ruské tankery denne dánskymi vodami.
• Dánsko evidovalo 292 plavieb sankciovaných tankerov.
• Rusko využíva staré tankery na obchádzanie sankcií.
• Takéto lode môžu ohroziť životné prostredie únikmi ropy.
• Tieňová flotila je podozrivá aj zo sabotáží proti Západu.

Veľkosť a pohyb flotily nie je ľahké monitorovať

„V dánskych vodách bolo v roku 2025 zaznamenaných 292 plavieb tankerov, na ktoré sa vzťahujú sankcie EÚ,“ uviedol úrad. Rusko podľa všetkého vytvorilo flotilu starých ropných tankerov s nejednoznačným vlastníctvom. Cieľom bolo obchádzať sankcie uvalené Európskou úniou, Spojenými štátmi a skupinou krajín G7 pre inváziu Kremľa na Ukrajinu. Sankcie majú obmedziť príjmy Moskvy na financovanie vojny.

Staré a zle udržiavané tankery plávajú z Fínskeho zálivu cez Baltské more do dánskych vôd a prepravujú hlavne ropu a ropné produkty, čo vyvoláva obavy z úniku ropy. Veľkosť a pohyb flotily nie je ľahké monitorovať, no dánskym úradom sa to vďaka sankciám podarilo. EÚ má na zozname celkovo 598 plavidiel, ktoré nesmú vplávať do európskych prístavov a využívať ich námorné služby.

Opatrenia a spolupráca

„Dánske orgány podrobne monitorujú lode v dánskych vodách a tiež spolupracujú s podobne zmýšľajúcimi krajinami v regióne Baltského mora,“ ozrejmil námorný úrad. „Okrem toho sa prijali konkrétne opatrenia na posilnenie námornej bezpečnosti a ochranu mora a námorníkov,“ ozrejmil.

Niektorí odborníci a politickí lídri podozrievajú tieňovú flotilu takisto zo sabotáží v rámci „hybridnej vojny“, ktorú vedie Rusko proti Západu, píše AFP.

X xx

Škandál v Rade Európy: Bývalý šéf Thorbjörn Jagland prišiel o imunitu pre väzby na Jeffreyho Epsteina

Rozhodnutie súvisí s rozširujúcim sa vyšetrovaním jeho kontaktov s kontroverzným americkým finančníkom Jeffreym Epsteinom a podozreniami zo závažnej korupcie, ktoré preveruje nórska polícia.

Rada Európy (RE) v stredu odobrala diplomatickú imunitu svojmu bývalému generálnemu tajomníkovi Thorbjörnovi Jaglandovi v súvislosti s vyšetrovaním jeho väzieb na odsúdeného sexuálneho delikventa Jeffreyho Epsteina. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Rada Európy odobrala imunitu bývalému šéfovi Jaglandovi.
• Jaglanda vyšetruje polícia pre podozrenie z vážnej korupcie.
• Odobratie imunity umožní nórskemu súdu pokračovať vo vyšetrovaní.
• Jagland čelí podozreniam z väzieb na Jeffreyho Epsteina.
• Jagland popiera trestnú zodpovednosť a s vyšetrovateľmi spolupracuje.

Bývalý nórsky premiér

Nórska polícia minulý týždeň oznámila, že voči Jaglandovi začala vyšetrovanie pre podozrenie zo „závažnej korupcie“. V minulosti tiež zastával funkciu nórskeho premiéra.

Jagland mal imunitu ako šéf Rady Európy v rokoch 2009 až 2019. Jej odobratie podľa súčasného generálneho tajomníka RE Alaina Berseta „umožní nórskemu súdnemu systému vykonávať svoju prácu a Jaglandovi, pokiaľ bude stíhaný, aby sa obhajoval“.

Ochrana integrity a reputácie Rady

Berset už požiadal o začatie „neformálneho interného administratívneho vyšetrovania“ okolností súvisiacich s obvineniami proti Jaglandovi. Urobil to, „aby ochránil integritu a reputáciu“ 46-člennej Rady Európy.

Jaglandov advokát Anders Brosveet rozhodnutie označil za očakávané. Jeho klient „bude spolupracovať s vyšetrovateľmi na objasnení všetkých záležitostí“. „Túto záležitosť berie veľmi vážne, ale chce zdôrazniť, že sa domnieva, že neexistujú žiadne okolnosti, za ktoré by mal niesť trestnú zodpovednosť,“ dodal.

Epsteinova kauza

Americké ministerstvo spravodlivosti zverejnilo koncom januára ďalšiu várku materiálov zo spisov o Epsteinovi. Tie odhalili väzby rôznych známych osobností vrátane politických predstaviteľov na amerického finančníka, ktorý pre vyšetrovanie jeho sexuálnych deliktov vo väzbe 10. augusta 2019 spáchal samovraždu. Podľa vyšetrovania vybudoval nelegálnu sieť, v rámci ktorej zabezpečoval majetným ľuďom neplnoleté dievčatá.

Jagland mal podľa nórskeho denníka VG s Epteinom blízky vzťah. Z najnovších dokumentov vyplýva, že v roku 2018 strávil nejaký čas u Epsteina v New Yorku a v roku 2014 plánoval navštíviť jeho ostrov v Karibiku. Tento jeho výlet bol však nakoniec zrušený.

X xx

Znásilnění, držení drog nebo vydírání. Policie obvinila vysokého úředníka z ministerstva školství

Policisté obvinili vysokého úředníka z ministerstva školství, a to ze znásilnění, držení drog nebo vydírání. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Deník N napsal, že stíhaným je vrchní ředitel sekce evropských fondů Václav Velčovský. Podle policie ale obvinění nijak nesouvisí s jeho prací.

Znásilnění, držení drog nebo vydírání. Policie obvinila vysokého úředníka z ministerstva školství .

Po pondělním zásahu na ministerstvu školství obvinila policie vysokého úředníka Podle Deníku N jde o vrchního ředitele sekce evropských fondů Václava Velčovského.

 Policie uvedla, že obvinění nijak nesouvisí s jeho prací a vyšetřuje ho na svobodě. Detailní informace k případu mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala neřekl.

„Byť je vedeno vyšetřování, nachází se nadále dotazovaná věc ve fázi neveřejného řízení. Nadále vůči obviněnému také platí zásada presumpce neviny. Více informací není možné s ohledem na neveřejnost přípravného řízení k věci poskytnout,“ uvedl k případu Cimbala. 

Velčovský pracoval na ministerstvu přes deset let. Působil i jako náměstek. Teď ale podle mluvčího resortu Ondřeje Macury kvůli obvinění na ministerstvu skončí. 

„Ministerstvo školství už od policie obdrželo informaci o zahájení trestního stíhání. Na jeho základě činí zákonné kroky ke zproštění výkonu služby u tohoto státního zaměstnance,“ vysvětlil Macura. 

 X xx

 Ceny ropy prudko stúpajú, situáciu vyhrotili slová Trumpa o vojenskom posilnení v regióne

Ceny ropy v stredu vzrástli v reakcii na Trumpove úvahy o vyslaní druhej lietadlovej lode na Blízky východ. Trhy reagovali aj na rastúci dopyt z Indie, ktorá sa vyhýba ruskej rope.

Ceny ropy v stredu vzrástli. Reagovali na vyjadrenie amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zvažuje vyslanie druhej lietadlovej lode na Blízky východ, hoci sa Washington a Teherán pripravujú na obnovenie rokovaní zameraných na odvrátenie nového konfliktu. Nádeje na mierové riešenie zatienili správy, že USA by mohli v prípade zlyhania rokovaní poslať na Blízky východ druhú lietadlovú loď, uviedli analytici banky ANZ. TASR o tom informuje na základe správy agentúry Reuters a údajov agentúry Bloomberg.

• Ceny ropy v stredu mierne vzrástli.
• Dôvodom sú vyjadrenia prezidenta Trumpa o Blízkom východe.
• Možné vyslanie druhej lietadlovej lode zneisťuje trh.

Rast cien ropy

Cena severomorskej ropnej zmesi Brent s dodávkou v apríli dosiahla do 7.13 h SEČ 69,18 USD (58,16 eura) za barel (159 litrov). Oproti predchádzajúcej uzávierke to znamená rast o 38 centov (0,55 %).

Cena americkej ľahkej ropy WTI s marcovým kontraktom dosiahla 64,37 USD/barel. V porovnaní s predchádzajúcou uzávierkou to predstavuje zdraženie o 41 centov (0,64 %)

Dopyt z Indie

Ceny ropy bude v najbližšom období pravdepodobne podporovať aj dopyt zo strany Indie, povedal analytik spoločnosti Vortexa Xavier Tang. Indické rafinérie sa vyhýbajú nákupom ruskej ropy v záujme obchodnej dohody krajiny s Washingtonom. To zvyšuje nákupy ropy z Blízkeho východu a západnej Afriky.

(1 EUR = 1,1894 USD)

 X XX

Brusel spustil konanie voči Slovensku: Zmena úradu na ochranu oznamovateľov podľa eurokomisie porušuje právo EÚ

Európska komisia považuje prijatie slovenského zákona o transformácii Úradu na ochranu oznamovateľov na nový úrad za porušenie európskeho práva. Na rozprave venovanej stavu právneho štátu a základných práv na Slovensku v rámci plenárneho zasadnutia Európskeho parlamentu to v stredu vyhlásil eurokomisár pre demokraciu, spravodlivosť, právny štát a ochranu spotrebiteľa Michael McGrath.

Poslankyňa Irena Bihariová (PS) a tabuľa o prelomení veta prezidenta Petra Pellegriniho a schválení zákona o zmene Úradu na ochranu oznamovateľov na nový úrad počas hlasovania v parlamente 12. decembra 2025

„Komisia začala konanie o porušení povinnosti (infringement, pozn. red.) proti Slovensku v dôsledku prijatia zákona o zmene Úradu na ochranu oznamovateľov. Domnievame sa, že tieto dodatky porušujú právo EÚ, najmä tým, že ovplyvňujú nezávislosť slovenského Úradu na ochranu oznamovateľov, podmienky na ochranu oznamovateľov, požiadavky na zachovanie dôvernosti a právo na účinný prostriedok nápravy. Slovensko má čas do 2. marca odpovedať na oficiálne oznámenie o začatí konania,“ vyhlásil McGrath.

Opozícia kritizuje zrušenie Úradu na ochranu oznamovateľov (Video z 10.12.2025)

Európska komisia (EK) koncom januára oznámila, že začala konanie o porušení povinnosti voči Slovensku. Dôvodom je prijatie zákona o zmene Úradu na ochranu oznamovateľov (ÚOO) na nový úrad. Tento krok je podľa Komisie v rozpore so smernicou o ochrane oznamovateľov a s Chartou základných práv EÚ.

Zákon na Slovensku nenadobudol účinnosť, keďže Ústavný súd ho ešte pred vstúpením do platnosti pozastavil. Legislatíva mala transformovať ÚOO na nový Úrad na ochranu obetí trestných činov a oznamovateľov protispoločenskej činnosti. Ten sa mal okrem agendy oznamovateľov trestnej činnosti zaoberať aj agendou odškodňovania obetí trestných činov, ktorú mal prevziať od ministerstva spravodlivosti. Zákon rieši aj preskúmanie ochrany v rámci trestného aj správneho konania.

Brusel čaká na odpoveď vlády

Ak EK nedostane od Slovenska uspokojivú odpoveď alebo nedôjde k náprave, môže prejsť do ďalšej fázy konania a zaslať štátu odôvodnené stanovisko. Ak sa ani následne spor nevyrieši, Komisia môže štát zažalovať na Súdnom dvore EÚ. Následné neplnenie opatrení vyplývajúcich z rozhodnutia súdu EÚ by mohlo viesť k sankciám.

McGrath na stredajšom zasadnutí EP taktiež vyjadril obavy týkajúce sa boja proti korupcii v SR. „Zrušenie špecializovaných protikorupčných orgánov na Slovensku – Národnej kriminálnej agentúry (NAKA) a Úradu špeciálnej prokuratúry (ÚŠP) – malo za následok oneskorenie vyšetrovaní, ktoré boli postúpené iným orgánom, a výrazný pokles počtu (vyšetrovaných) prípadov korupcie vrátane tých, ktoré patria do pôsobnosti Európskej prokuratúry (EPPO), keď je ohrozený rozpočet EÚ,“ uviedol.

Žilinka o stretnutí s Ficom: Nebol som s ním ani sekundu sám, stav boja proti korupcii je katastrofálny (Video z 04.02.2026)

„Z tohto dôvodu Komisia v júli 2025 dospela k záveru, že nebol dosiahnutý žiaden pokrok pri jej odporúčaní na zabezpečenie účinného a nezávislého vyšetrovania a stíhania prípadov korupcie na vysokých miestach, ktoré boli vydané v jej predchádzajúcich správach o právnom štáte,“ doplnil.

Žiaden pokrok

K žiadnemu pokroku podľa McGratha nedošlo ani v oblasti ochrany nezávislosti verejnoprávnych médií a zlepšenia fyzickej bezpečnosti a pracovného prostredia novinárov. EK podľa jeho slov preto vedie so SR dialóg o implementácii nariadenia EÚ o slobode médií (EMFA).

V súvislosti so systémom bŕzd a protiváh EK poukazuje na tlak, ktorému podľa nej v SR čelí občianska spoločnosť. Okrem toho podľa McGratha nedošlo k žiadnemu pokroku ani v súvislosti s odporúčaním zabezpečiť lepšie zapojenie verejnosti do legislatívneho procesu či zabrániť nadmernému využívaniu skráteného legislatívneho konania.

„Od roku 2024 Komisia vedie so Slovenskom dialóg o významných reformách, v súvislosti s ktorými boli vznesené obavy týkajúce sa súladu s právom EÚ. Niektoré z týchto diskusií viedli k pozitívnym výsledkom, napríklad reforma Trestného zákona z roku 2024 bola v nadväznosti na tento dialóg zosúladená s právnym rámcom EÚ v oblasti ochrany finančných záujmov Únie,“ uviedol eurokomisár.

Policajná prezidentka Maškarová o vyšetrovaní korupcie

EK vedie dialóg so Slovenskom aj v prípade novelizácie Ústavy SR zakotvujúcej dve pohlavia. „V novembri minulého roka Komisia rozhodla o začatí infringementu voči Slovensku po tom, čo tieto ústavné zmeny nadobudli účinnosť.

Komisia sa domnieva, že dodatky k článku 7 Ústavy SR zakladajú dôvod na obavy v súvislosti s dodržiavaním zásad nadradenosti, autonómie, účinnosti a jednotného uplatňovania práva Únie zo strany Slovenska. Komisia v súčasnosti analyzuje odpoveď SR,“ konštatoval eurokomisár.

McGrath na záver svojho vystúpenia uviedol, že EK priebežne monitoruje situáciu vo všetkých členských štátoch vrátane Slovenska a každú situáciu posudzuje individuálne. „Náš záväzok je jasný: spočíva v podpore Slovenska pri dodržiavaní zásad právneho štátu a základných práv, v ochrane dôvery verejnosti a v ochrane finančných záujmov Únie,“ dodal.

Europarlament sa zaoberal situáciou na Slovensku aj v septembri minulého roka po návštevách krajiny poslancami z Výboru pre kontrolu rozpočtu (CONT) a Výboru pre občianske slobody, spravodlivosť a vnútorné veci (LIBE) v prvej polovici predošlého roka.

 X x x

 Peniaze ešte pred dedičstvom? Bude povolený jednorazový výber z účtu zosnulého?

Ministerstvo spravodlivosti SR predstavilo návrh nového Občianskeho zákonníka, ktorý má po dlhých desaťročiach nahradiť ten starý z roku 1964. Cieľom je prispôsobiť zákony dnešnej dobe a potrebám ľudí aj firiem.

IIde o peniaze: Zlikviduje nový konsolidačný balík živnostníkov?

Nový zákonník by mal ovplyvniť bežný život, od dedičstva a rodinných záležitostí až po bývanie a nájomné. Pravidlá a pojmy by mali byť jasnejšie a jednoduchšie.

Jednou zo zmien, ktorú nový zákonník prináša, je aj úprava dedenia a dedičského práva. Pravidlá v tejto oblasti zostávajú v podstate rovnaké ako doteraz. Dediť môžeme vďaka tomu, že to zaručuje aj Ústava Slovenskej republiky.

Aby sa mohlo začať dedičské konanie, musí najskôr prísť k úmrtiu osoby, ktorá po sebe zanechala majetok. Zároveň musia byť známi možní dediči a majetok, ktorý možno zdediť. Presnejší čas úmrtia alebo deň, keď bol niekto oficiálne vyhlásený za mŕtveho, je dôležitý na určenie, kto všetko môže dediť a aký majetok sa rozdeľuje.

Nový zákonník vychádza z princípu, že dedič vstupuje do práv a povinností zosnulého. To znamená, že okrem majetku preberá aj jeho dlhy, ak nezanikli smrťou. Dedičstvo teda tvoria všetky majetkové veci a záväzky, ktoré je možné dediť.

Naďalej zostáva pravidlom, že o prechode dedičstva rozhoduje súd. Dedič alebo dedičia musia byť oficiálne potvrdení, aby mohli s dedičstvom nakladať.

Podmienky dedenia

Aby mohol niekto dediť, musí spĺňať určité podmienky. Nový návrh zákona jasne uvádza, že dedičom môže byť človek, rôzne organizácie ako napríklad firmy či nadácie, ale aj štát. Dedičom môže byť každý, kto je nažive alebo je už počatý, ak sa narodí živý.

Právnická osoba môže dediť vtedy, ak existuje v čase úmrtia pôvodného majiteľa majetku. Výnimkou je nadácia, ktorú možno založiť aj po smrti poručiteľa, no musí vzniknúť do jedného roka.

Štát môže dediť, ak ho niekto spomenie v závete, alebo ak neexistuje žiadny iný dedič. V prípade, že štát zdedí majetok ako tzv. odúmrť, nemôže túto úlohu odmietnuť, ak však figuruje v závete, odmietnuť môže. Pri dedení štátom platia iné pravidlá aj pri preberaní dlhov.

Človek môže dediť na základe toho, z akého dôvodu je určený za dediča. Najčastejšie je to preto, že bol spomenutý v závete alebo uzavrel s poručiteľom dedičskú zmluvu. Nový zákon opäť umožňuje aj dedičské zmluvy, ktoré boli v minulosti bežné, ale dlhý čas sa už u nás nepoužívali. Podľa návrhu môže niekto dediť aj z viacerých dôvodov naraz.

Praktické starosti po smrti blízkeho človeka

S úmrtím človeka prichádzajú aj nepríjemné povinnosti, ako je napríklad vybavovanie pohrebu. Občianske združenie Svetluna je organizácia na Slovensku, ktorá sa zaoberá právami pozostalých a snaží sa im pomôcť nielen doma, ale aj v zahraničí. Združenie teraz navrhuje, aby sa pri príprave nového Občianskeho zákonníka myslelo aj na potreby rodín, ktoré prežívajú stratu blízkeho.

Slovensko práve pripravuje nové pravidlá, ktoré sa dotknú dedenia aj rodinných vzťahov. Svetluna upozorňuje, že rodiny často narazia na problém s peniazmi hneď po úmrtí. Po smrti majiteľa sa totiž bankové účty automaticky zablokujú a rodina k nim nemá prístup, kým neskončí dedičské konanie.

Medzitým musí rodina často z vlastných úspor zaplatiť všetko potrebné okolo pohrebu. Ešte zložitejšie je to v prípade úmrtia v zahraničí, keď treba zaplatiť aj drahý prevoz zosnulého domov, čo môže vyjsť na tisíce eur. Pre mnohé rodiny je to veľká finančná záťaž práve vo chvíli, keď to najmenej čakajú.

X XX

Valach se svojí hlavou. Čunek se neshoduje s vedením, lidé z kraje za ním st

Když vsetínský lidovecký starosta a senátor Jiří Čunek komentuje politické dění, stále častěji se rozchází s vedením strany. A jihomoravský hejtman Jan Grolich, který chce na dubnovém sjezdu kandidovat na předsedu, v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, že si „říká o vyloučení“.

 Čunek reagoval, že ho Grolichovo vyjádření „pobavilo“ a že se jeho názory sice rozcházejí s vedením, ale ne s většinou členské základny. Ať už se jedná o Green Deal, nebo problematiku LGBT. Kromě toho ale často vyjadřuje podporu současné vládě Andreje Babiše a kritizuje prezidenta Petra Pavla.

Krajští lidovci, které redakce iDNES.cz oslovila, stojí za Čunkem, byť někteří rezervovaně. Různé názory uvnitř KDU-ČSL považují za normální a neměly by podle nich vést k vylučování.

„Straně primárně škodí tato veřejná diskuse. Mělo se to nejdříve řešit interně a pak určit linka, po které strana půjde,“ míní krajský předseda KDU-ČSL a bývalý poslanec ze Zlína Aleš Dufek.

Vyjádření Grolicha považuje za nešťastné. „Osobně navíc vnímám mnohem víc horké kandidáty na vyloučení ze strany, než je Jiří Čunek,“ řekl Dufek s tím, že jmenovat je však nehodlá.

Neměli bychom se osočovat

Ani podle poslance a místopředsedy strany Václava Pláteníka nemusejí mít všichni lidovci stejný názor jako jejich vedení. Současně ale říká, že by Čunek nemusel všechno komentovat.

 „Předsednictvo KDU-ČSL je kolektivní orgán, ve kterém se vede debata a které vyjádří stanovisko strany. Je v pořádku, že má někdo jiný názor, odpovědnost má ale celostátní vedení, ve kterém on (Čunek) není,“ naznačil Pláteník.

„Ve straně je více veřejně známých lidí, kteří mluví jinak, a nepreferuji jejich vyloučení,“ poznamenal vsetínský poslanec a člen celostátního výboru Róbert Teleky. „Spíše bych preferoval spolupráci a dohodu, než abychom se osočovali. Mělo by se to projednat na celostátním výboru, ne takhle.“

Má rád kontroverzní témata

Podle lidovců jsou Čunkovy názory konzistentní a ctí křesťanské hodnoty, jež by měla hájit i strana. Současně přiznávají, že je už delší dobu vnitrostranicky v opozici vůči současnému vedení. „Má rád kontroverzní témata, na která mohou být dva pohledy,“ všiml si senátor ze Starého Města Josef Bazala.

Čunek předloni zakázal ve vsetínských školách používání mobilů během vyučování, protože dětem škodí. Loni zase zrušil žákům v ZŠ Ohrada zábavnou akci Kluk v sukni, holka v saku. Vysvětlil to tím, že se na něho obraceli rodiče obávající se, že budou jejich děti poučovány v transgenderové problematice.

 „Byl kritikem minulé vlády a to, že nastoupila nová, vnímá jako naději na zlepšení. Je také dobrý rétor, který za sebe dokáže dostat davy, které mu fandí,“ domnívá se Bazala.

A to je další věc, kterou Čunek odlišuje a dráždí. Své názory říká na rovinu a všude. „Patří ke konzervativcům, a jestliže některé věci lidová strana vymlčuje a on to kritizuje, tak částečně pravdu má. Jde třeba o manželství pro všechny,“ zmínil Bazala.

„Chmýří na křidýlku“

Také bývalý poslanec ze Strání Ondřej Benešík říká, že v tomto tématu má Čunek standardní lidovecké názory, s nimiž do velké míry souzní. Jinou věcí je posuzování kompetencí prezidenta republiky při nejmenování ministra, což by přenechal Ústavnímu soudu ČR.

„Volič volil KDU-ČSL z hodnotových důvodů. Věděl, že v tom mají lidovci jasno. A najednou to začalo vypadat tak, že ne všichni v tom mají jasno. A ti, co to promlčovali nebo lavírovali, byli ve vysokých funkcích,“ naznačil Benešík.

 „Jiří Čunek je konzistentní jedinec ve svých názorech. Ještě před rokem a půl byl lídrem do krajských voleb a v té době to nikomu nevadilo,“ připomněl Dufek, který stejně jako Čunek patří ke konzervativnímu stranickému křídlu.

„Já si ale nemyslím, že máme v KDU-ČSL křídlo Jiřího Čunka. Spíš bych řekl, že máme takové chmýří na křidýlku,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Grolich.

Bude opět kandidovat?

Když Čunek před dvěma lety kandidoval na předsedu lidovců, dostal 30 procent hlasů a nepostoupil do druhého kola, kam se dostal Marek Výborný a Marian Jurečka. Teď zatím neřekl, jestli bude v dubnu kandidovat. Ani nepotvrdil svoji kandidaturu na pozici vsetínského starosty, i když už na podzim budou komunální volby.

Jeho facebooková vyjádření ale mohou být i předehrou ostré předvolební kampaně. Podporu lidovců by zřejmě navzdory sporům s vedením dostal.

„Preference lidovců celorepublikově padají dolů a lidí, kteří by chtěli dělat politiku, moc není. Pan Čunek je starosta a měl by obhajovat,“ je přesvědčený Teleky.

„Je to Valach se svojí hlavou. Očekává se, že bude mít vlastní názory, a má také před volbami, takže mu záleží na tom, aby jeho myšlenky na veřejnosti rezonovaly,“ domnívá se Pláteník. „Všechny volby vyhrává, tak ať kandiduje,“ dodal.

Obrana se dohodla na vyrovnání se svým podnikem VOP. Zaplatí mu za práci na starých tancích T-72M4

Ministerstvo obrany zaplatí svému podniku VOP CZ za opravy tanků T-72M4. O uzavření dohody o narovnání informoval Český rozhlas mluvčí VOP Rostislav Rožnovský. O částce rozhodne auditor. Opravu starých tanků si obrana objednala v roce 2020. Poté, co loni v létě neprošly testy, se resort rozhodl jejich modernizaci ukončit. S VOP se ale nestihl vypořádat do závěru loňského roku. Státnímu podniku proto hrozilo, že skončí v červených číslech.

„Můžu potvrdit, že ministerstvo obrany a státní podnik VOP CZ uzavřely dohodu o narovnání na technickém zhodnocení tanku T-72M4 CZ,“ řekl Českému rozhlasu mluvčí státního podniku Rostislav Rožnovský.

VOP má od ministerstva dostat peníze, které podnik investoval do oprav těchto strojů. Přesnou částku pak podle Rožnovského určí nezávislý auditor. Tanky samotné prý armáda „využije pro další potřeby“. 

Opravu 33 strojů si před pěti lety objednal resort tehdy pod vedením Lubomíra Metnara (ANO). V té době nebyly peníze na nové tanky, takže se ministerstvo rozhodlo jít cestou modernizace strojů sovětské konstrukce ze 70. let minulého století, aby armáda alespoň nějaké měla. Jenže loni v létě se ukázalo, že ani po opravách staré stroje při testech neobstojí.  

„Protože zase nebylo dost finančních prostředků, tak ani zprovozuschopnění a zhodnocení nebylo úplné. Daly se peníze jenom na nejnutnější položky,“ vysvětloval na začátku loňského prosince poslancům výboru pro obranu šéf armády Karel Řehka, v čem byl problém.

„Jak se ukázalo na kontrolních zkouškách, po výstřelu z kanonu se tam rozhodí elektronika, nejspíš vlivem zpětného rázu, dnes už nikdo není schopný to opravovat,“ dodal Řehka.

Nakonec v plusu

Od roku 2020 se situace změnila. Rozpočty obrany narostly, armáda dostala darem od Německa za pomoc Ukrajině moderní tanky Leopard, další si přikoupila, a ještě navíc plánuje pořízení modernější verze těchto strojů.

Ministerstvo obrany se proto rozhodlo modernizaci strojů T-72 M4 ukončit a se státním podnikem se vypořádat. Jenže sněmovní výbor se na zmiňovaném prosincovém zasedání postavil proti. Poslanci trvali na tom, že nejdřív chtějí vidět vyúčtování.

„VOP měl (v minulých letech) velké problémy, aby se dostal z červených do černých čísel. Pokud letos (2025) nedostane úhradu toho, na čem pracovali, tak bude v červených čáslech,“ varovala tehdy zákonodárce dosluhující ministryně obrany Jana Černochová (ODS), co se může stát, když alespoň část peněz VOP nedostane do konce roku 2025.

Ani to je nepřesvědčilo a Černochová, přestože se ministerstvo rozhodnutím výboru řídit nemusí, přenechala řešení situace svému nástupci. 

Nakonec se VOP ani bez prosincové platby od ministerstva obrany do ztráty nepropadl. Ale oproti ostatním státním podnikům ministerstva obrany vykázal výrazně nižší hrubý zisk.

A otázka, kolik resort podniku za už odvedenou práci zaplatí, se uzavírá až nyní. „Státní podnik je i díky této dohodě finančně stabilizovaný,“ okomentoval to mluvčí VOP Rožnovský.

VOP má pro armádu strategický význam. Má na starost opravy vojenské techniky a usiluje o servisní smlouvu na nová bojová vozidla pěchoty.

X X X

Vytriezvenie pre dôchodcov. Namiesto desiatok eur nedostanú nič. O rodičovský bonus prídu viacerí seniori

Keď vláda oznámila zmenu vyplácania rodičovského dôchodku formou daňovej asignácie, na prvý pohľad to vyzeralo ako víťazstvo solidarity. Po ročnej pauze majú deti opäť možnosť prilepšiť svojim rodičom. Je tu však trhlina. Pre tisíce slovenských dôchodcov bude tento „bonus“ len prázdnou obálkou. Dôvod? Ich deti sú príliš chudobné na to, aby im štát dovolil pomô

Zabudnite na automatické platby zo Sociálnej poisťovne, ktoré v roku 2024 dosahovali maximálne 282 eur ročne na jedného rodiča. Nový systém, platný pre rok 2026 (z daní za rok 2025), presúva zodpovednosť na plecia pracujúcich detí. Tie môžu poukázať 2 % svojej dane otcovi, 2 % matke a ďalšie 2 % (či 3 %) neziskovke. Celkovo teda štát „púšťa“ až 7 % z dane.

Má to však jeden háčik, o ktorom sa mlčí. Kto nič neodvedie, nič nedaruje.

Pasca menom daňový bonus

Najväčším nepriateľom rodičovského dôchodku sa paradoxne stal nástroj na podporu rodín – daňový bonus na dieťa. Mechanizmus je neúprosný. Štát najprv vypočíta vašu hrubú daň, potom od nej odpočíta bonusy na vaše deti a až z toho, čo zostane, vám dovolí poslať 2 % rodičom.

Ak daňový bonus úplne vymaže vašu daňovú povinnosť, nemáte z čoho darovať ani cent. Vaša daň je nula a 2 % z nuly je stále nula.

Keď 800 € brutto znamená pre rodiča 0 €

Predstavme si zamestnanca s hrubou mzdou 800 eur, ktorý vychováva dve deti. Po uplatnení nezdaniteľnej časti a odpočítaní daňového bonusu na deti je jeho výsledná daňová povinnosť nulová. Štát mu dokonca peniaze vracia.

Tento zamestnanec, hoci poctivo pracuje, nemôže svojmu otcovi či matke poslať ani cent. Rodičovský bonus v tomto prípade neexistuje.

Limit „troch eur“. Gilotína pre nízkopríjmových

Aj tí, ktorí niečo na daniach zaplatia, môžu naraziť na byrokratickú gilotínu. Zákon stanovuje minimálnu sumu na poukázanie vo výške 3,00 eur. Aby ste túto hranicu prekročili, vaša čistá zaplatená daň (po všetkých bonusoch) musí byť aspoň 150 eur za rok. Ak zarobíte málo, alebo máte viac detí, a vaša daň po bonusoch vyjde napríklad 145 €, vašich 2 % (2,90 eura) prepadne štátu. Rodič nedostane nič.

Ak teda ročný príjem zamestnanca nepresiahne hranicu nezdaniteľnej časti základu dane (približne 2 823 eur), jeho daňová povinnosť je nulová. Ak štátu neodvedie žiadnu daň, nemá z čoho poukázať spomínané 2 %.

Paradoxne nebudú môcť darovať svojmu rodičovi rodičovský dôchodok práve tí, ktorí vychovávajú viac detí. Daňový bonus na deti im totiž môže „pohltiť“ celú daňovú povinnosť. V momente, keď sa daň vďaka bonusu vynuluje, nezostáva žiaden základ, z ktorého by sa dal príspevok rodičom vypočítať.

Podľa prepočtov pri priemernom plate 1 400 eur brutto môže dieťa rodičovi prilepšiť sumou približne 33,49 € ročne. To je v ostrom kontraste s rokom 2024, kedy ten istý rodič pri rovnakom plate dieťaťa dostal 252 € ročne, popisuje Mzdová akadémia Maxim na svojom Facebooku. Pokles je drastický, a to o viac ako 210 eur ročne.

Čas sa kráti. Administratívny kolotoč

Ak patríte k tým šťastnejším, ktorých daň je dostatočne vysoká, čaká vás byrokracia. Do 16. 2. 2026 musíte požiadať zamestnávateľa o ročné zúčtovanie a doklad o zaplatení dane. A do 30. 4. 2026 musíte doručiť daňovému úradu vyhlásenie.

Nový systém rodičovských dôchodkov nie je plošným sociálnym opatrením, ale výsadou lepšie zarábajúcich bezdetných (alebo starších) detí. Nízkopríjmové rodiny s deťmi, ktoré by pomoc potrebovali najviac, sú z tohto systému de facto vyradené. Štát jednou rukou dáva (daňový bonus na dieťa), ale druhou rukou tým istým rodinám znemožňuje pomôcť ich starým rodičom.

 X xx

 Pavlovu poradci se krátí čas ve funkci vládního zmocněnce. ‚Nejspíš je nám k ničemu,‘ říká Macinka

Vládní zmocněnec pro mezinárodní vyjednávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb Ladislav Miko sice působí na podobné pozici jako Filip Turek, jenže s ním nová vláda vůbec nekomunikuje, jak sám říká. Miko působí i jako poradce prezidenta Petra Pavla, se kterým jsou Motoristé ve sporu. Jejich předseda a dvojnásobný ministr Petr Macinka říká, že i Mikovu pozici bude vláda brzy řešit

Vládní web aktuálně zmiňuje 18 postů vládních zmocněnců či zmocněnkyň. Osm z nich zabezpečuje Úřad vlády, tři ministerstvo zahraničních věcí, tři ministerstvo životního prostředí a po jednom ministerstva vnitra, průmyslu a obchodu, místního rozvoje a spravedlnosti. Některé jsou ale neobsazené.

 Pozornost k tomuto typu funkce zřizované Úřadem vlády přilákal v lednu nový vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, poslanec za Motoristy sobě Filip Turek. Ten je stejně jako Miko vládním zmocněncem právě pod ministerstvem životního prostředí.

Jenže zatímco Turek vystupuje na tiskových konferencích po boku ministra Petra Macinky (Motoristé), získal od vlády mandát vyjednávat za Česko na neformálních unijních radách ministrů a je ho plný mediální prostor, Miko je i téměř dva měsíce od nástupu kabinetu Andreje Babiše (ANO) ve zcela jiné pozici.

„Nemám žádnou zpětnou informaci od vlády, jestli se s mojí pozicí dál počítá nebo ne. Nechtěl jsem po změně vlády sám rezignovat jako jiní zmocněnci, protože v oblasti biodiverzity jsou v letošním roce zásadně důležitá jednání na globální úrovni a Česká republika v nich má získané důležité a vlivné pozice, které by bylo dobré udržet, ale nikdo z Úřadu vlády ani z nového vedení ministerstva životního prostředí se mnou nijak nekomunikoval,“ popisuje nyní Miko pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Za minulé vlády působil kromě pozice vládního zmocněnce i jako poradce ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), v této pozici ale na konci listopadu skončil.

Náznaky jsou ale jasné, s Mikem už nová garnitura nepočítá. V minulém týdnu i kvůli tomu neodcestoval na konferenci mezinárodní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES, obdoba klimatického vědeckého panelu), která schvalovala důležitou zprávu o biodiverzitě a byznysu, kam měl z titulu a rozsahu své funkce zamířit.

 Miko proto v příštích dnech odešle šéfce Úřadu vlády Tünde Bartha dopis, v němž se bude dotazovat na budoucnost své pozice. „Připravuji dopis šéfce Úřadu vlády s dotazem, jestli stojí, nebo nestojí o moji další práci v této oblasti,“ potvrzuje Miko.

Za pozici vládního zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb nebere žádný plat.

Nová vláda nyní celý sbor zmocněnců a poradců vyhodnocuje a rozhoduje, kolik jich je potřeba a pro jaké konkrétní oblasti. „I pozice pana zmocněnce Mika bude součástí tohoto vyhodnocení. Osobně se domnívám, že dospějeme k tomu, že je nám pan Miko k ničemu, ale nechci nic předjímat. Definitivně o tom rozhodne až vláda‚“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ministr zahraničních věcí i životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Krabice s kůrovcem

V květnu 2023 pozici Ladislavu Mikovi zřídila vláda Petra Fialy (ODS) spolu s pozicí vládního zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání v oblasti ochrany klimatu pro Jana Dusíka. Jak Miko, tak Dusík zastávali po sobě v kabinetu Jana Fischera (2009–2010) pozici ministrů životního prostředí.

Z jara 2023 také pochází twitterová přestřelka mezi Mikem a Macinkou, který byl tehdy již předsedou Motoristů sobě a stále ještě mluvčím Institutu Václava Klause. Dnes je ale dočasným ministrem životního prostředí, stojí tedy v čele resortu, který Mikovu pozici vládního zmocněnce zabezpečuje.

Macinka Mika tehdy nazval „zeleným Khmérem“ či zeleným aktivistou.

„Byl jsem osobně přítomen u toho, když jste byl jmenován ministrem. Sledoval jsem vaše výroky i činy na ministerstvu. I vaše zelené ideologizování, které vy a vám podobní legračně vydáváte za vědu. Kdyby Šumava mohla mluvit, poslala by vám krabici s kůrovcem…“ dodal.

Ze statutu, který Mikovi určila minulá vláda, vyplývá, že má jménem České republiky vyjednávat na nadnárodních či bilaterálních jednáních, jakožto i jednáních v rámci EU v otázkách biodiverzity a ekosystémových služeb.

Miko působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, loni v září se stal předsedou neparlamentní Liberálně ekologické strany (LES) a v otázkách životního prostředí radí prezidentu Petru Pavlovi, se kterým je Macinka i všichni Motoristé v ostrém střetu.

X xx

 Nebezpečná kozmetika na slovenskom trhu. Obsahuje látky, ktoré sú v Európskej únii zakázané. Môžu ohroziť zdravie

Na slovenskom trhu sa opäť objavila nebezpečná kozmetika, ktorá môže ohroziť zdravie spotrebiteľov. Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky upozorňuje na niekoľko kozmetických výrobkov, ktoré boli počas kontroly zistené v obchodoch.

Čo všetko sa deje, keď niekde v predaji objavia nebezpečný výrobok? Kde si vie verejnosť nájsť zoznam nebezpečných výrobkov? Kto kontroluje, či sa nebezpečné výrobky naozaj stiahli z trhu a aké sú pokuty za ich predaj? Ak sa niekde nájdu kontaminované výrobky, je ich likvidácia ekologická? / Zdroj: TV Pravda

Tie výrobky boli nahlásené aj do európskeho systému Safety Gate. Tento systém slúži na rýchlu výmenu informácií o nebezpečných výrobkoch v celej Európskej únii.

Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky upozorňuje na výskyt nebezpečnej kozmetiky na trhu. Konkrétne ide o výrobky, ktoré sa používajú na úpravu nechtov.

Nebezpečná kozmetika na slovenskom trh

Na slovenskom trhu sa objavil nebezpečný UV/LED gélový lak na nechty značky NSN s názvom GEL-LAK UV/LED COLOR. Riziko sa týka viacerých farebných variantov (čísla 003, 015, 039, 050 a 082) a konkrétnych výrobných dávok. Laky sú balené v čiernej fľaštičke s plastovým uzáverom a objemom 15 ml.

Výrobcom je firma NSN Cosmetics z Prahy. Ak doma máte niektorý z týchto lakov, radšej ich nepoužívajte, pretože môžu byť nebezpečné pre zdravie. V daných gél lakoch sa nachádza nebezpečná látka s názvom Trimethylbenzoyl Diphenylphosphine Oxide (TPO).

Gél laky s nebezpečnou látkos

Ďalším nebezpečným produktom je UV/LED gélový lak na nechty značky Claresa s názvom CLARESA easy painting system SOAKOFF UV/LED COLOR v odtieni Dusty Rose 1. Tento lak, ktorý patrí do výrobnej dávky 21221908cI, je balený v čiernej fľaštičke s uzáverom a má hmotnosť 5 gramov.

Výrobcom je poľská spoločnosť 4mass S.A. Kontrolou sa zistilo, že v zložení laku je látka Trimethylbenzoyl Diphenylphosphine Oxide (TPO). Práve táto zložka môže byť zdraviu škodlivá, preto sa odporúča lak nepoužívať. Nové výskumy poukázalini na možné riziká pre reprodukčný systém človeka.

Gél laky s nebezpečnou látkou

VICTORIA VYNN, pure CREAMY HYBRID, Salon Color – gélový lak na nechty

Poslednými nebezpečnými výrobkami sú gélové laky na nechty značky Victoria Vynn s označením pure CREAMY HYBRID, Salon Color. Ide o tri rôzne odtiene, a to Burnt Pink (číslo 126), Rose Empire (číslo 207) a Violet Mandala (číslo 226). Každý z týchto lakov má svoju výrobnú dávku a čiarový kód.

Laky sa predávajú v bielej fľaštičke s uzáverom a objemom 8 ml. Výrobcom je spoločnosť VYNN GROUP z Poľska. Podľa zloženia tieto laky obsahujú látku Trimethylbenzoyl Diphenylphosphine Oxide (TPO), ktorá môže byť škodlivá pre zdravie.

Gél laky s nebezpečnou látkou

„Vyššie uvedené výrobky majú v zozname zložiek uvedenú zložku Trimethylbenzoyl Diphenylphosphine Oxide (TPO), ktorej použitie v kozmetických výrobkoch je od 1. 9. 2025 zakázané. Výrobky s touto zložkou nie sú v súlade s prílohou II, položka č. 1731 nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kozmetických výrobkoch a nie sú bezpečné,“ informujú na záver na portáli Úradu verejného zdravotníctva Slovenskej republiky.

X xx

Celú bytovku museli bezpečnostné zložky okamžite evakuovať.

TORNAĽA: V meste Tornaľa v okrese Revúca došlo v stredu podvečer k výbuchu plynu a následnému požiaru bytu. Pri udalosti sa zranili štyri osoby, obyvateľov bytovky evakuovali. Na sociálnej sieti o tom informuje Krajské riaditeľstvo Policajného zboru v Banskej Bystrici.

K výbuchu plynu došlo v trojposchodovej bytovke na Poštovej ulici. „Podľa predbežných zistení mala na druhom poschodí vybuchnúť plynová fľaša, čo malo následne spôsobiť aj požiar bytu,“ priblížila polícia.

Evakuácia obyvateľov

V čase výbuchu sa v bytovke nachádzalo 17 ľudí, ktorých bolo potrebné evakuovať. „Pri explózii malo dôjsť k zraneniu štyroch osôb, ktoré boli z miesta prevezené do nemocnice,“ uviedla polícia s tým, že na mieste naďalej zasahujú záchranné zložky.

 X X X

Viac mobilov ako lôpt? Huliak zareagoval na pochybné obchody futbalového zväzu

Minister športu a cestovného ruchu Rudolf Huliak (nom. Smeru) vo videu, ktoré zverejnil na sociálnej sieti, zareagoval na medializované informácie o nákupe 14-tisíc mobilných telefónov pre potreby Slovenského futbalového zväzu.

Huliak reaguje na nákup telefónov pre SFZ

„V roku 2024 nakúpil SFZ 14-tisíc mobilných telefónov spolu s paušálmi cez sprostredkovateľa za 14,4 milióna eur… Chcem sa spýtať, či sa zo SFZ ide stať nový mobilný operátor alebo zriaďuje call centrum? Nemá SFZ už náhodou viac mobilov ako futbalových lôpt?“ ironicky sa pýta šéf rezortu.

Zväzu adresuje aj niekoľko otázok: pýta sa, prečo SFZ nakupuje tovar cez sprostredkovateľskú firmu a popritom vystupuje ako ručiteľ. „Prečo nenakupuje priamo od dodávateľa? V čase, keď SFZ deklaruje komplikovanú finančnú situáciu, bolo hospodárne nakúpiť mobily za 14 a pol milióna? Kto používa 14-tisíc mobilných telefónov z peňazí Slovenského futbalového zväzu? Toto by ma strašne zaujímalo,“ zhrnul Huliak.

Ako už informovala Pravda, šéf SFZ Ján Kováčik mal vlani v mene zväzu ručiť za dva mnohomiliónové nákupy pre nitriansku spoločnosť Best Press, ktorej konateľom je podnikateľ Ján Šípoš odsúdený za podvod. Podľa dokumentov, ktorými disponuje redakcia, ručil za nákupy majetkom zväzu. V jednom prípade išlo o dodávku 17-tisíc mobilov značky iPhone, v druhom prípade spoločnosť Best Press objednala pre SFZ 14-tisíc mobilných telefónov Xiaomi a SIM karty pre ne od spoločnosti SWAN. Práve tieto mobily spomína minister Huliak vo videu.

Obidvaja dodávatelia tvrdia, že síce dodali tovar a služby v plnom rozsahu, nitrianska firma neuhradila celú sumu nákupu. Dodávateľovi iPhonov má dlhovať 17 miliónov eur, dlh voči spoločnosti SWAN predstavuje 3 milióny eur, tvrdia firmy. Po tom, čo spoločnosť Best Press nezareagovala na opakované výzvy na zaplatenie faktúr, spoločnosť SWAN a ďalšia dodávateľská spoločnosť sa obrátili na SFZ ako na ručiteľa, aby vzniknuté pohľadávky uhradil.

Pre koho sú tisíce mobilov?

Pravda sa obrátila na SFZ s otázkou, pre koho sú určené objednané mobily, najmä vzhľadom na to, že podľa dostupných informácií vo zväze pracuje len niekoľko stoviek ľudí. SFZ odpovedal, že členská základňa SFZ má viac ako 100 000 členov. „Telefóny neprémiovej značky v základnom modeli boli preukázateľne distribuované v rámci slovenskej futbalovej obce, najmä klubom amatérskeho futbalu (pre ich hráčov, trénerov, spolupracovníkov), ako aj funkcionárom, zamestnancom a regionálnym štruktúram SFZ, a to na základe ich dobrovoľného záujmu. Ku každému jednému telefónu máme preberací protokol aj s menom jeho používateľa,“ objasnili v stanovisku.

Futbalový zväz popiera, že má mnohomiliónové záväzky voči spoločnosti SWAN aj ďalšiemu dodávateľovi. „SFZ odmieta existenciu ručenia za akékoľvek medializované nároky. Po prerokovaní predmetných medializovaných tvrdení Výkonný výbor SFZ konštatoval, že ich považuje za nedôvodné a v tomto duchu bude postupovať s cieľom ochrany svojich práv,“ reagoval SFZ vo vyjadrení pre Pravdu. Zdôraznil, že SFZ ani SFZ Marketing si nikdy neobjednali ani neprevzali 17 000 iPhonov za 17 miliónov eur. Taktiež SFZ neeviduje ani nemá vedomosť o záväzku voči spoločnosti SWAN vo výške 3 miliónov eur, ktorý je uvedený v jej stanovisku.

Zároveň sa dištancovali od obchodných aktivít nitrianskej firmy Best Press. „SFZ, resp. spoločnosť SFZ Marketing, bola v priamom obchodnom vzťahu výlučne so spoločnosťou Best Press. K zmluvným vzťahom spoločnosti Best Press s jej prípadnými subdodávateľmi sa SFZ nevyjadruje, keďže nie je ich zmluvnou stranou a nemá o nich relevantné informácie,“ odpísal na otázky Pravdy hovorca zväzu Juraj Čurný.

Zväz sa vyjadril aj k tomu, prečo mnohomiliónovú objednávku zadal cez firmu odsúdeného podvodníka. „Spoločnosť Best Press bola ako dodávateľ vybraná z dôvodu, že bola schopná zabezpečiť dodávku požadovanej elektroniky za najvýhodnejších cenových podmienok,“ uviedol SFZ.

X XX

Trump hrozí stopnutím otvorenia dôležitého mosta medzi USA a Kanadou. Stál 4,6 miliardy

Americký prezident vyhlásil, že USA musia vlastniť polovicu stavby, aj keď sa na nej finančne vôbec nepodieľali.

Most Gordieho Howea je prakticky hotový, americký prezident ale hrozí, že nepovolí jeho otvorenie.

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zabráni otvoreniu nového cestného prepojenia medzi Spojenými štátmi a Kanadou – mosta Gordieho Howea, ktorý má spojiť Detroit v štáte Michigan s kanadským Windsorom v provincii Ontario. Most je podľa dostupných informácií pripravený na otvorenie, pričom ide o projekt, ktorý má po dobudovaní a spustení hraničných režimov výrazne zmeniť fungovanie jedného z najdôležitejších obchodných koridorov medzi oboma krajinami.

„Nedovolím otvorenie tohto mostu kým Spojené štáty nebudú plne odškodnené za všetko, čo sme im (Kanaďanom) dali a tiež, čo je dôležité, kým Kanada nebude zaobchádzať s USA spravodlivo a s rešpektom, ktorý si zaslúžime,“ napísal americký prezident na svojej platforme Truth Social. „Ihneď začneme rokovať,“ dodal. V tomto kontexte je zaujímavé, že kompletnú výstavbu mosta v hodnote približne 4,7 miliardy dolárov financovala Kanada, USA sa na jeho výstavbe finančne nepodieľali.

Hrozba je v praxi citlivá najmä preto, že aj keď je stavba fyzicky takmer hotová, prevádzka takéhoto prepojenia závisí od rozhodnutí a spolupráce federálnych orgánov USA. Na americkej strane musí byť most obsluhovaný ako oficiálny hraničný priechod s colnými a imigračnými kontrolami, personálnym zabezpečením a príslušnými administratívnymi krokmi. Ak by sa tieto procesy z politických dôvodov spomalili alebo blokovali, most môže byť síce dokončený, no reálne neotvorený alebo otvorený v obmedzenom režime.

Význam mosta je pritom strategický. Detroit – Windsor je jednou z najvyťaženejších trás pre nákladnú dopravu medzi USA a Kanadou a kľúčovým uzlom severoamerických dodávateľských reťazcov, najmä v automobilovom priemysle. Nové prepojenie má priniesť väčšiu kapacitu a „rezervu“ v prípade problémov na existujúcich priechodoch, znížiť zápchy a skrátiť časy prepravy. V regióne sa naň pozerá aj ako na poistku proti výpadkom, ktoré by inak rýchlo zasiahli výrobu a logistiku na oboch stranách hranice.

X x x

Smútok v slovenskej hudbe: Zomrel Marián Brezáni, autor hitov pre Elán či Beátu Dubasovú

Správu o jeho úmrtí potvrdil jeho syn a na sociálnych sieťach sa s ním rozlúčili aj kolegovia z kapely Elán.

Vo veku nedožitých 60 rokov zomrel v stredu v Bratislave hudobník a textár Marián Brezáni. Pre TASR to potvrdil jeho syn. O úmrtí informovala na sociálnej sieti skupina Elán s narážkou na pieseň Neodchádzaj, pod ktorej textom je ako spoluautor podpísaný zosnulý Marián Brezáni a jeho dlhoročný priateľ a spolupracovník Miroslav Jurika.

Brezáni pre Elán zložil hudbu aj k hitu Hodina nehy. Bol tiež blízkym priateľom básnika Jozefa Urbana. Hudobník, skladateľ a producent Ľubomír Horňák pre TASR potvrdil, že Marián Brezáni spolupracoval so skupinou Elán pri niekoľkých pesničkách, či už ako autor hudby alebo autor textu. „Najvýraznejší bol duet Neodchádzaj,“ pripomenul Horňák pieseň, ktorú Jožo Ráž naspieval s českou speváčkou Lenkou „Lo“ Hrůzovou.

Spolupráca na muzikáloch

Brezáni spolupracoval s Horňákom na troch slovenských pôvodných muzikáloch Madame de Pompadour, Mária Terézia a Mata Hari, ktoré uviedlo bratislavské Divadlo Nová scéna. „Momentálne sme pracovali na ďalších projektoch – sólovom projekte pre Sisu Sklovskú Nefertiti a na muzikálovom projekte Svätopluk,“ dodal Horňák. Zároveň poznamenal, že Brezáni výrazne spolupracoval aj s Beátou Dubasovou, pre ktorú skomponoval hit Ten príbeh je preč, a v ostatnom čase tiež s českou speváčkou Luciou Vondráčkovou. Podieľal sa aj na slovenských textoch pre zahraničné filmové muzikály.

Marián Brezáni sa narodil 9. marca 1966 v Bojniciach. Absolvoval Vysokú školu zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety. Bol zamestnancom Slovenského rozhlasu, pôsobil vo vydavateľstve Opus, neskôr v produkčnom dome Forza, následne bol textárom a tvorcom hudby na voľnej nohe.

 X xx

Dráma v prešovskom divadle má dohru. Herečke sa po výpovedi uľavilo, ale kritikom sestry Katky Koščovej posiela rázny odkaz

Po dramatickom odchode z divadla si Veronika Husovská užíva novú kariérnu kapitolu. Popritom však vysiela silnú správu pre tých, čo si berú na mušku jej sestru, speváčku Katku Koščovú.

Herečka Veronika Husovská v seriáli Neuer.

V metropole východu, Košiciach, sa od 13. februára rozsvietia kamery pre divácky očakávanú romantickú komédiu Miša v Košiciach, ktorú prinesie streamovacia platforma JOJ Play.

O prácu som prišla aj preto, lebo som z východu. Veronika Husovská otvorene o predsudkoch

Herečka Veronika Husovská o novom seriáli, ale aj o predsudkoch či o tom, čo by si zaslúžila domáca tvorba. / Zdroj: Andrej Pecník

Táto šestnásťdielna séria priláka známe herecké mená ako Pavlína Púpalová, Dávid Hartl, Michaela Čobejová či Vladimír Čema, a nebude chýbať ani obľúbená Hana Gregorová, Ján Pisančin z Košíc či Ondrej Kandráč. Seriál sľubuje ľahkú zábavu, no jedna z jeho hviezd, Veronika Husovská, si so sebou nesie príbeh, ktorý je opakom komédie.

Veronika Husovská v seriáli stvárňuje prísnu šéfku košickej televíznej pobočky, kam po „prúsere“ v živom vysielaní poputuje hlavná hrdinka Miša. Hoci ide o fikciu, herečka sa nedávno ocitla v centre skutočnej drámy, ktorá otriasla divadelnou scénou.

Jej vlastné skúsenosti z Divadla Jonáša Záborského v Prešove, kde podľa všetkého vládla dusná atmosféra plná sporov a údajnej šikany, vrhajú na jej seriálovú úlohu nečakaný tieň. Odhalenie jej motivácií k odchodu z divadla núti zamyslieť sa nad podmienkami, v akých niekedy vzniká umenie.

Zákulisie drámy

Nová romantická komédia Miša v Košiciach láka divákov na odľahčenú zábavu. Avšak pre herečku Veroniku Husovskú, ktorá v nej hrá dôležitú postavu, nebola realita vždy taká ružová. Ako referuje portál Koktejl.sk, jej skúsenosti s tlakom nie sú len scenáristickou záležitosťou.

V roku 2023 sa rozhodla opustiť angažmán v Divadle Jonáša Záborského v Prešove, kde podľa jej slov pretrvávala napätá situácia. Dôvody jej odchodu boli osobné, ale zároveň poukazovali na širší problém, ktorý eskaloval.

O svojom rozhodnutí a prečo opustila prešovské divadlo, kde má dodnes panovať sporná atmosféra, Veronika Husovská hovorila otvorene. „Hlavným dôvodom bol Michal Náhlik, jeho správanie a vedomosť toho, že čokoľvek spravím, nič to nezmení. Keď režisér nevie, čo chce od herca, tak je naňho vulgárny a agresívny,“ ozrejmila herečka pre STVR.

Jej odchodom sa však situácia v divadle celkom nevyriešila. Až následná rezignácia Michala Náhlika, po tom, čo predtým v divadle „ukázali dvere“ dvom hercom, priniesla podľa čelných predstaviteľov inštitúcie stabilizáciu a nádej na konštruktívny dialóg.

Od divadla k spoločenskej kritike

Portál Koktejl.sk sa s Veronikou Husovskou stretol počas mediálneho stretnutia v Košiciach, kde JOJ Play predstavila nový seriál Miša v Košiciach. Herečka sa v tomto rozhovore opäť vrátila k nedávnej kauze z prešovského divadla.

Veronika Husovská jednoznačne skonštatovala, že v prešovskom divadle už nedokázala fungovať ani fyzicky, ani psychicky. Svoje rozhodnutie odísť spätne ocenila, pretože si uvedomila, že „život je príliš krátky na to, aby sme boli tam, kde sme nešťastní“.

Na otázku, či v divadle ešte stále niekto bojuje za zmenu, herečka odpovedala s úprimnosťou: „Úprimne, neviem. Rozhodla som sa to už nesledovať, lebo mi to nerobilo dobre. Potrebovala som sa od toho odstrihnúť.“

Herečka tiež pripustila, že pôsobí rovnako principiálne ako jej sestra, známa speváčka Katarína Koščová. Husovskú veľmi mrzí, akým útokom čelí jej sestra na sociálnych sieťach, obzvlášť pre jej otvorenú kritiku pomerov v spoločnosti.

„Je mi to veľmi ľúto. Nemyslím si, že existuje človek, ktorému by to bolo jedno,“ uviedla Veronika Husovská k útokom na sestru. Zároveň zdôraznila dôležitosť otvorenej komunikácie: „Ale považujem za dôležité hovoriť otvorene o veciach. Ak si zvykneme na zlo ako na normu, nikam sa neposunieme.“ Dodala, že sestry sa snažia komentáre ignorovať, lebo „spokojný človek predsa nemá potrebu písať druhým nenávistné veci.“

Veronika Husovská súhlasí so svojou sestrou, že na východe Slovenska cíti silnú podporu občianskej spoločnosti, čo dokazujú aj protesty a zhromaždenia. „Áno, určite. Východ netreba podceňovať,“ vyjadrila sa herečka.

Poukázala však aj na realitu regiónu: „Na druhej strane je pravda, že ľudia tu často riešia existenčné problémy a majú ťažší život.“ Napriek tomu verí v silu spájania: „My však nemáme len prežívať, ale žiť. Mali by sme sa učiť spájať – aj keď sa nezhodneme vo všetkom, v základných veciach sa zhodneme: chceme dôstojný život, zdravie, bezpečie pre naše deti.“

Ticho za oponou

Ako sme ťa už informovali, herci sa rozhodli prehovoriť o údajnej šikane a „systematickom psychickom terore“, ktorý mal byť ich každodenným chlebom. Situácia vyvrcholila podnetmi na inšpektorát práce a dokonca otvoreným listom, informuje portál Nový Čas.

Divadlo, ktoré by malo byť priestorom pre slobodné vyjadrenie a tvorivú pohodu, sa v Prešove podľa svedectiev ocitlo v ostrom kontraste so svojím poslaním. Niektorí členovia hereckého súboru sa odhodlali prehovoriť o údajnom dlhodobom ponižovaní a prostredí plnom šikany.

Svedectvá vykresľujú obraz, kde kritika a akékoľvek otázky boli nežiaduce. Ten, kto sa odvážil ozvať, vraj riskoval „profesionálny dištanc“, ktorý mohol trvať aj roky, čo hercov držalo v tichosti.

Podľa portálu Pluska, bežnou praxou malo byť „zosmiešňovanie, krik a vulgarizmy“, doplnené o manipuláciu a tresty v podobe neobsadzovania do rolí. V prostredí s obmedzenými umeleckými príležitosťami sa tak strach stal mocným nástrojom.

Jedna z dlhoročných členiek súboru situáciu dramaticky priblížila: „Vyberie si herca, ktorého neznáša, a systematicky ho ničí pred ostatnými.“ To všetko sa dialo napriek existencii etického kódexu divadla, ktorý explicitne zakazuje bossing aj staffing.

Mnohí si kládli otázku, prečo v takýchto podmienkach zotrvávali: „Pýtali sme sa sami seba, prečo v tom pekle ešte sme,“ zaznieva z viacerých strán. Strach z možnej výpovede či profesionálnej likvidácie bol v tomto regióne mimoriadne silný.

Michal Náhlik, ktorý od roku 2007 pôsobil ako umelecký šéf, mal v divadle podľa výpovedí obrovskú moc. Herci jeho vplyv označili za „monopolný“, keďže mal údajne rozhodovať o všetkom, od repertoáru po obsadenie a prijímanie hercov.

Takáto pozícia mu vraj umožňovala plne kontrolovať kariéry umelcov, čo malo devastujúci vplyv. Herec, ktorý nedostane príležitosť hrať, „chradne“, ako sa vyjadrili kolegovia, prichádza o zručnosti a sebavedomie.

Svedectvá tiež hovorili o ignorovaní tehotenstiev, rodinných situácií či zdravotných problémov. Objaviť sa mali aj nevhodné poznámky na vzhľad, váhu alebo vek, čo prispelo k všeobecnému pocitu ohrozenia.

Niektoré výpovede dokonca poukazovali na diskrimináciu na základe vierovyznania či politických názorov. Prípad herečky, ktorej bolo naznačené, že je „na herectvo už stará“, či nátlak počas rizikového tehotenstva, sú len časťou závažných tvrdení.

Otvorený list, obvinenia a rozdielne pohľady

Dlhodobá nespokojnosť a napätie vyvrcholili, keď 22 zamestnancov DJZ adresovalo otvorený list Prešovskému samosprávnemu kraju. Zároveň s tým podali aj podnet na inšpektorát práce, čím sa problém dostal na verejnosť a k oficiálnym orgánom.

Tento krok mal okamžité následky: Michal Náhlik prišiel o funkciu umeleckého šéfa, hoci v divadle stále pôsobí ako profilový režisér. To ukazuje na čiastočnú zmenu, ktorá však situáciu celkom neukončila.

Riaditeľ divadla Ján Hanzo zvolal tlačovú besedu, kde reagoval na obvinenia. Rázne ich poprel, pričom ich popísal ako „spojenie osobných krívd a subjektívnych pocitov“. Hanzo pritom zdôraznil, že do tej doby nedostal žiadnu oficiálnu sťažnosť.

Riaditeľ Hanzo vysvetlil, že napätá situácia v roku 2025 súvisela s organizačnými zmenami a znižovaním počtu zamestnancov, ktoré schválil Prešovský samosprávny kraj. Zdôraznil, že ukončenie zmlúv na dobu určitú nebolo cielené.

Zároveň Hanzo odmietol tvrdenia o nátlaku či „monopole“ jedného človeka, pričom pripomenul, že DJZ je „personálne a finančne poddimenzovaná regionálna inštitúcia“.

Reagoval aj na odchody hercov, ktoré vraj mali rôzne dôvody, ako dôchodok či materská dovolenka, nie systematickú šikanu. Vysvetlil aj, že herec Martin Juríček nebol obsadzovaný z „umeleckých a prevádzkových dôvodov“, napríklad pre absenciu speváckych schopností.

X XX 

 Stát zaplatí exprimátorovi Hudečkovi odškodnění 1,3 milio

Zhruba 1,3 milionu korun musí stát vyplatit bývalému pražskému primátorovi Tomáši Hudečkovi jako náhradu za ušlý zisk v důsledku nezákonného trestního stíhání v kauze Opencard. Pražský městský soud dnes pravomocně potvrdil verdikt soudu první instance.

Odvolací senát se ztotožnil s názorem, že Hudeček by se stal předsedou kontrolního výboru pražského zastupitelstva, pokud by nebyl obviněn. Z této funkce by mu plynul příjem, o který v důsledku stíhání přišel.

Námitku promlčení soud odmítl

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal Hudečkovi už loni v září částku 1.274.019 korun. Ministerstvo spravedlnosti se proti rozsudku odvolalo s tím, že nárok je promlčený.

Odvolací senát s tímto výkladem nesouhlasil. „Žalobní nárok není promlčen,“ uvedla soudkyně Andrea Grycová. Hudečkovo osvobození nabylo právní moci v květnu 2020, žalobu podal v dubnu následujícího roku.

Kauza opencard a zproštění obžaloby

Hudeček čelil trestnímu stíhání v letech 2013 až 2020. Společně s ním byl obviněn i současný pražský primátor Bohuslav Svoboda a další někdejší radní. Policie jim kladla za vinu, že neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k městské kartě opencard, když jednomyslně schválili navazující kontrakty.

Pražský městský soud radní nejprve dvakrát uznal vinnými. Po výměně soudce, který zkreslil protokoly z jednání, však justice obžalované osvobodila. Podle konečného verdiktu radní nerozhodli svévolně, ale na základě odborných stanovisek.

 Celkový nárok byl vyšší

Hudeček, který loni v červnu nastoupil na ministerstvo pro místní rozvoj jako vrchní ředitel sekce výstavby a veřejného investování, požadoval od státu celkem 7,6 milionu korun.

Ministerstvo spravedlnosti se mu již omluvilo a vyplatilo jeden milion korun. Za nemajetkovou újmu vysoudil dalších 763.000 korun. Nyní soud pravomocně přiznal i náhradu za ušlý zisk.

X x x

 Do středních Čech přijel loni rekordní počet turistů

 Praha – Region v loňském roce přilákal celkem 1,39 milionů hostů. Nárůst se projevil i v posledním čtvrtletí roku 2025. Podle údajů Českého statistického úřadu, který zveřejnil počty návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) ve Středočeském kraji, zavítalo do regionu v období od října do prosince téměř 268 tisíc návštěvníků, což je o 2,6% více než ve stejném období roku 2024. Tuzemských hostů přijelo v posledním čtvrtletí v meziročním srovnání o 1,7 % více. U zahraničních turistů zaznamenaly střední Čechy nárůst dokonce o 5,4%. Nejčastější hosté byli z Německa, Slovenska, Rakouska a Polska.

Počet hostů i přenocování v regionu byl na podzim nejvyšší od roku 2012 a rekordní návštěvnost platila i pro většinu jednotlivých měsíců roku. Ve čtvrtém kvartálu se střední Čechy umístily na 6. místě nejnavštěvovanějších regionů. „Těší nás, že vysoká návštěvnost se neomezuje jen na letní sezonu, ale potvrzuje se i na podzimních měsících. Ukazuje se, že investice do kultury, památek a kvalitní turistické nabídky napříč celým krajem mají smysl. Cílem je, aby cestovní ruch přinášel užitek nejen návštěvníkům, ale i místním obcím a podnikatelům,“ říká Václav Švenda, radní Středočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Pokud jde o počet přenocování, od října do prosince se zvýšil meziročně o 3,5 %. Menší nárůst je vidět u přenocování tuzemských hostů, kterých bylo o 2,9 % více než ve stejném období roku 2024. Zvýšil se také počet přenocování zahraničních hostů, a to o 5,1 %.

 Tuzemští turisté tvořili od října do prosince74,6 %klientely ubytovacích zařízení, meziročně vzrostl počet jak domácích, tak i zahraničních hostů a byl historicky nejvyšší. Nejvíce návštěvníků využilo ubytování během října (105 332tisíc hostů). Ze všech měsíců ve čtvrtém kvartálu byl na počet ubytování nejslabší prosinec (74 608 tisíc hostů).

Zahraniční hosté přijížděli nejčastěji ze sousedních zemí. Turisté z Německa tvořili téměř třetinu zahraniční klientely s meziročním nárůstem o 5,8 %. V případě Rakouska šlo o meziroční nárůst o10,4%.

„Návštěvnost se loni povedla. Dlouhodobě cílíme na české i zahraničí turisty napříč různými komunikačními kanály a povědomí o regionu budujeme i prostřednictvím zahraničních veletrhů. Výsledky ukazují, že zvolená strategie funguje. Spolupracujeme také s českými influencery. Ve spolupráci s agenturou CzechTourism jsme oslovovali i zahraniční trhy, a to prostřednictvím online videokampaní v několika zahraničních trzích. Naši další kampaň, u slovenských sousedů na bratislavském autobusovém nádraží Nivy, vidělo několik milionů cestujících. Nově jsme zvolili také inzerci v prestižních britských médiích,“ upřesňuje Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Rekordní rok 2025

Do středních Čech přijelo za celý loňský rok celkem 1,39 milionů hostů. Meziročně se jedná o nárůst o 1,8 % a zároveň jde o nejvyšší počet návštěvníků od roku 2012. V porovnání s předchozím rokem 2024 se ubytovalo v kraji o 25 tisíc hostů více. „Počet ubytovaných českých i zahraničních turistů byl loni historicky nejvyšší. Je vidět, že střední Čechy jsou pro návštěvníky dlouhodobě atraktivní a dokážou oslovit jak domácí, tak zahraniční trhy,“dodává Jakub Kulhánek.

 Nejvíce turistů se ubytovalo tradičně v červenci a srpnu. Oba prázdninové měsíce se na celkové roční návštěvnosti podílely v souhrnu z 27,9 %. S počtem návštěvníků se v regionu meziročně zvýšil od 2,4 %, a to na rekordní hodnotu 3,17 milionů, i celkový počet přenocování. Průměrná délka pobytu jednoho hosta představovala 2,29 nocí. V porovnání s celorepublikovým průměrem (2,51) byla průměrná délka pobytu ve středních Čechách kratší.

X XX