Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu pochválil amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že podle něj lépe než kterýkoliv jiný západní lídr rozumí ukrajinskému konfliktu. Lavrov to podle agentury Reuters řekl na mezinárodní konferenci nazvané Diplomatické fórum v Antalyi (ADF).

 Se svým vyjádřením přišel den po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem. Trump se snaží docílit ukončení konfliktu, v němž Rusko před více než třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu.

Podle Lavrova je klíčem k vyřešení jakéhokoli konfliktu – včetně války na Ukrajině – odstranění jeho příčin. Jen tak lze podle něj dosáhnout trvalého míru.

 „Prezident Trump byl prvním a zatím, myslím, téměř jediným ze západních lídrů, který opakovaně přesvědčivě několikrát prohlásil, že bylo obrovskou chybou vtáhnout Ukrajinu do NATO. A to je jedna z hlavních příčin, kterou jsme tolikrát citovali,“ řekl Lavrov. Podle Kyjeva Trump až příliš přebírá ruský pohled na věc a nerozlišuje, kdo je v konfliktu agresor a kdo se brání.

 Lavrov také komentoval dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem o pozastavení vzájemných úderů na energetická nařízení. Prohlásil, že Moskva své slovo dodržuje a obvinil Kyjev, že téměř každý den zasahuje ruskou infrastrukturu. Od doby schválení moratoria podporovaného Spojenými státy vznáší podobná obvinění i Ukrajina.

 „Předal jsem našim kolegům z Turecka, ministrovi (zahraničí Hakanu) Fidanovi, to, co jsme předali Američanům, OSN, OBSE – seznam faktů, v němž jsou uvedeny útoky Ukrajiny v posledních třech týdnech proti ruské energetické infrastruktuře,“ řekl Lavrov.

Podle zdrojů v sobotu Lavrov jednal s Fidanem o zajištění příměří v rusko-ukrajinské válce, ale také o spolupráci v oblasti energetiky a bilaterálních vztazích. Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Lavrov s Fidanem jednal o situaci v Černém moři a na Blízkém východě.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Putin dlouhodobě považuje příklon Ukrajiny k Západu, včetně jejího přání vstoupit do NATO, za hrozbu pro Rusko, což Kyjev i jeho evropští spojenci odmítají.

 Korespondent ruského listu Kommersant v sobotu napsal, že na sezení s ruským ministrem zahraničí na ADF se sešel plný sál zahraničních hostů. Moderátor diskuse při uvítání označil Lavrova za „rockovou hvězdu diplomacie“.

 X X X

CLA  USA   ZPŮSOBÍ  POTÍŹE  V  ZEMÍCH  SVĚTA?

Hospodářský úspěch Asie je v ohrožení. Cla mohou ekonomiky poslat ke dnu

 Mezi cly nejvíce zasažené státy se řadí hlavně země jihovýchodní Asie závislé na exportu. Hospodářský růst Vietnamu, Kambodži, Thajska, Indonésie či Malajsie z posledních let je nyní v ohrožení.

Státy v jihovýchodní Asii byly v posledních třech desetiletých z velké části závislé na prodeji svých výrobků do zbytku světa, a to právě zejména do Spojených států amerických. Často až obdivovaný ekonomický vývoj mnoha z nich z posledních desetiletí však visí na vlásku, píše agentura Reuters.

Export do USA se na HDP Vietnamu podílí 30 procenty a v případě Kambodži jde o 25 procent. Pokud budou americká cla vůči těmto zemím v platnosti dlouhodobě, hrozí těmto ekonomikám značný hospodářský propad.

Vietnam se dlouhodobě snaží v praxi uplatňovat takzvanou bambusovou diplomacii, která je postavená na udržování dobrých vztahů s představiteli Spojených států i Číny. Nyní ale tento způsob vyjednávání podle agentury Reuters projde poměrně náročným testem. Výzva to bude i pro tamní komunistickou stranu, která svou legitimitu staví právě na ekonomických úspěších. Ty se ale zvlášť nyní mohou jevit jako až příliš ambiciózní.

Ještě nedávno vietnamští političtí představitelé chtěli růst až osmiprocentním tempem ročně, k čemuž měl výrazně přispět právě i vývoz do USA. To také bylo jedním z hlavních důvodů, proč Vietnam v roce 2023 povýšil vztahy s Washingtonem na úroveň strategického partnerství.

Možné důsledky řeší i Thajsko

Americká cla pocítí i Thajsko. To je sice proti jiným státům na vývozu do USA mnohem méně závislé, tamní hospodářství je ale třeba proti vietnamskému v mnohem horším stavu. Ekonomika dlouhodobě stagnuje a vládě se nedaří přijít s řešením vedoucím k výraznějšímu hospodářskému růstu. Naopak se kupí jeden neúspěch za druhým. Naposledy šlo kupříkladu o nepovedený pokus o legalizaci hazardních her.

Možná největší hrozbou z politického pohledu jsou cla pro Kambodžu, ale nakonec ji předstihla Čína. V čele Kambodži momentálně stojí premiér Hun Manet, který před dvěma lety převzal vůdcovství od svého otce Hun Sena. Jeho mocenská pozice je však podle agentury Reuters velmi křehká.

Kambodža dlouho těžila ze stabilní zaměstnanosti v textilním průmyslu, kde nyní pracuje asi 750 tisíc lidí. Nejčastěji je to nejchudší vrstva společnosti, která by jen velmi těžce našla jiné pracovní uplatnění. Právě tento sektor ale americká cla dramaticky ohrožují, a to včetně obrovského počtu pracovních pozic, uzavírá Reuters.

X X X

POD  ZŘÍCENOU  STŘECHOU  ZRANĚNÍ,  MRTVÍ

Po zřícení střechy klubu v Santo Domingu zemřelo už 226 lidí

Počet obětí neštěstí v Dominikánské republice, kde se v úterý zřítila střecha nočního klubu, stoupl na 226, uvedly místní úřady. Všechna těla byla vrácena rodinám. Na místě neštěstí zahynulo 221 lidí, ostatní zemřeli následně v nemocnicích.

 Střecha diskotéky Jet Set v Santo Domingu se zřítila asi hodinu po půlnoci na úterý 8. dubna. Není jasné, kolik lidí v tu dobu bylo v budově, kde se konají každé pondělí taneční party. Prostory měly kapacitu pro 700 lidí u stolů a asi 1000 ke stání, uvedl místní deník Listín Diario.

 Od úterý se před márnicí začaly shromažďovat rodiny obětí, které čekaly na vydání těl svých blízkých. Ministr zdravotnictví Victor Atallah na sobotní tiskové konferenci uvedl, že všechna těla již byla vrácena.

 Mezi prvními pohřbenými byl ve čtvrtek i 69letý zpěvák Rubby Pérez, který v klubu vystupoval v době, kdy se střecha propadla. Rozloučení s Perézem, které se konalo v Národním divadle, se zúčastnil i prezident Luis Abinader.

Zatím není jasné, co vedlo ke zhroucení střechy. Vláda přislíbila důkladné vyšetřování a spolupracovat s úřady se zavázali také majitelé klubu.

 X X X

 DRAHÁ  VEJCE  V  USA  I  ČR

 Ceny vajec se v USA vyšplhaly na další rekord, v Česku zdražují nejvíce z EU

 Ceny vajec v USA dosáhly nového rekordu 6,23 dolaru za tucet. Děje se tak i přes pokles velkoobchodních cen a ústup ptačí chřipky na farmách. Zdražování vajec zasáhlo i Evropskou unii. Výrazně stouply ceny v březnu především v Belgii a České republice, a to jak meziměsíčně, tak meziročně.

 USA v lednu a únoru dovezly přes 57,4 milionu vajec, aby pokryly domácí nedostatek, přičemž dovoz meziměsíčně vzrostl o 551 procent, vyplývá z analýzy webu Tradingpedia.

 V Česku ceny vzrostly v březnu meziročně o 44,4 procenta a meziměsíčně o 20,4 procenta. V Belgii potom o 42,8 procenta ve srovnání s loňským rokem a o 20,34 procenta oproti únoru.

Hlavní příčinou cenového nárůstu v USA byly dřívější výpadky způsobené ptačí chřipkou. V důsledku epidemie bylo totiž vybito přes 30 milionů nosnic, uvedla AP. Počet nosnic v zemi tak do začátku března klesl z průměrných 315 milionů na 285 milionů.

Maloobchodní ceny vajec v USA tak v lednu meziměsíčně stouply o 19,46 procenta a meziročně o 96,39 procenta, v únoru a březnu pokračoval trend růstu, uvedl server Tradingpedia.

USA v lednu a únoru dovezly přes 57,4 milionu vajec, aby pokryly domácí nedostatek, přičemž dovoz meziměsíčně vzrostl o 551 procent. Před Velikonocemi bude nicméně třeba sehnat dalších 180 milionů vajec, dodal server.

 X X X

 U Drážďan finišuje výstavba unikátního mostu. Otevřít by se měl příští rok

 Čeští mostaři dokončují výstavbu mostu přes údolí Gottleuby u saské Pirny. U extrémně štíhlé nosné konstrukce nejprve nebylo jisté, zda vůbec půjde postavit. Teď ale vše nasvědčuje tomu, že řidiči se po novém mostě projedou už koncem příštího roku.

Diskuse(19 příspěvků)Sdíletčlánek

Čeští stavbaři budují v Sasku unikátní most s pružnými pilíři | (2:58) | video: iDNES.tv

Most s názvem Gottleubatalbrücke je součástí silničního obchvatu Pirny. Bude mít dohromady tři jízdní pruhy a propojí silnici z Bad Schandau na přivaděč k dálnici A17. Po dokončení by tak měl urychlit cestu z Děčína přes Hřensko do této oblasti a zlepšit nejen regionální, ale také přeshraniční dopravní obslužnost.

Pro investora DEGES staví most od roku 2018 sdružení s názvem ARGE Gottleubatalbrücke, které se skládá z českého Metrostavu a jeho sesterské společnosti BeMo Tunnelling. Celková investice dosahuje v přepočtu 4,5 miliardy korun.

Kromě štíhlosti je stavba unikátní také tím, že nejvyšší pilíře budou pevně spojeny s mostovkou, což by mělo značně zlevnit její údržbu. „Takové ložisko váží zhruba šest tun a vydrží 20 až 30 let. Během sto let byste ho tak museli dvakrát až třikrát vyměnit,“ vysvětluje ředitel stavby Marek Foglar.

Vzhledem k neobvyklosti postupu přišel Foglar se speciální ocelovou konstrukcí ve které se bednění zvedne k vrcholům pilířů. „Sepneme dočasnou ocelovou konstrukci mezi pilířem a nosnou konstrukcí a tím vytvoříme dočasný rámový roh. Poté tam nalijeme beton a až dosáhne požadovaných tlakových pevností, můžeme dočasné zajištění povolit. Tak vznikne pevný rámový roh,“ popisuje Foglar.

 X X X

 Putin si s vyslancem Witkoffem rozumí? Rusko chce ukrajinské území a USA plynovod, říká Procházková

Více než čtyři hodiny spolu v pátek v Petrohradě jednali ruský vůdce Vladimir Putin a zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, letos to byla už jejich třetí schůzka. Jejím tématem mělo být podle ruské strany urovnání válečného konfliktu na Ukrajině. Agentury přinesly záběry, na kterých Witkoff zdraví Putina s rukou na srdci. Podle reportérky Deníku N Petry Procházkové byla schůzka plná symbolů, které naznačují relativně vřelý vztah obou mužů.

 Dá se i z té ruky na srdci Stevea Witkoffa vyvodit to, jaký vztah má k Putinovi?
Myslím si, že to bylo bezprostřední gesto, ale vztah k Putinovi – a to víme už i z předchozích setkání – má příznivý.

 Rozhovor s reportérkou Petrou Procházkovou

Zdá se, že jsou si navzájem sympatičtí, jestli vůbec lze hovořit o tom, že Putinovi je někdo sympatický a blízký, protože speciálním představitelem pro Ukrajinu, tedy mužem, který by měl vyjednávat s Rusy, měl být původně Keith Kellogg, ale toho ruská strana nechtěla a Putin si vysloveně vybral Witkoffa. To svědčí o tom, že spolu našli společnou řeč, že si rozumějí a Witkoff si Putina přinejmenším váží.

X On pro něj měl i dost laskavá slova v rozhovorech, které potom dával ve Spojených státech. Witkoff se v Rusku stavil po cestě do Ománu, kde v sobotu jedná s představiteli íránského režimu o jaderném programu. Symbolizuje podle vás něco i to, že ho Putin přijal ve svém rodném Petrohradě a ne v Moskvě?

Myslím, že symbolů tam bylo víc. Petrohrad je Putinovo rodné a oblíbené město, kde strávil velmi bouřlivé mládí v pouličních chuligánských skupinách, ale před setkáním s Witkoffem se Putin zúčastnil zasedání velení ruské námořní flotily a velmi výrazně tam hovořil o jaderných námořních silách jako o hlavní síle, která má odradit protivníky od útoku na Rusko.

To byl signál, který poslal před setkáním, a pak už se to setkání konalo v přátelském duchu. Ale symbolická místa a symbolické kroky, které Putin dělá kolem takovýchto jednání, opravdu hodně znamenají.

X Co o výsledcích schůzky zvláštního amerického vyslance s Putinem víme?

Protože americký prezident Donald Trump dal nedávno najevo nelibost nad tím, jak Putin zpochybňoval legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a v pátek na svou sociální síť Truth Social napsal, že Rusko se musí „pohnout“ a že umírá příliš mnoho lidí.
Přímo o výsledcích té schůzky nevíme prakticky nic. Probíhala za zavřenými dveřmi, ani ruští novináři, kteří obvykle mívají zprávy z kuloárů nebo nějaké drobnosti, které chce Kreml, aby pronikly na veřejnost, v tuto chvíli mlčí.

Pravděpodobně se mimo jiné jednalo i o možné schůzce Putina a Trumpa v budoucnu, i když tam zřejmě žádné datum také nepadlo. Hovoří se o tom, že by si zase mohli oba vůdci telefonovat a hlavním tématem nejspíš bylo to, o čem se teď velice bouřlivě diskutuje: jaké územní požadavky Ruska by v případě mírové dohody měly být splněny.

 Zda se to týká okupovaných území, nebo zda by Rusko chtělo ještě další území, která v tuto chvíli nekontroluje. To si myslím, že bylo hlavním předmětem této čtyř a půlhodinové schůzky.

X Mezitím jedná ukrajinská delegace ve Washingtonu o smlouvě o ukrajinském nerostném bohatství. Kam se to zatím posunulo a může výsledek mít zásadní vliv na osud dohody o příměří nebo o konci války?

Schůzka v Americe je technického rázu. Za ukrajinskou stranu tam odjela delegace na úrovni náměstka ministra, ale je velice důležitá. V tuto chvíli už víme, čeho se jednání týkají.

Americká strana má poměrně dost zásadní požadavky na Ukrajinu, která se zdráhá takovou smlouvu podepsat. A už se to v tuto chvíli netýká jenom vzácných minerálů, společné těžby a splácení jakéhosi dluhu USA Ukrajinou, ale Američané by rádi měli pod kontrolou i plynovod, který patří Gazpromu a který vede přes území Ukrajiny z Ruska do Evropy. Od 1. ledna tohoto roku v něm žádný plyn neteče, ale to neznamená, že v budoucnu nepoteče.

 X X X

 Co dosud uniklo z jednání Putin – Witkoff, a vůbec o změnách ve světě

 Putin jednal s Trumpovým zmocněncem čtyři hodiny. Ve hře je uznání anexe ukrajinských regionů vyvadil j

Samozřejmě, že mnohý z nás už je trochu unaven z proudu neustálé aktivity Trumpa a jeho administrativy, která začíná narážet zajímavě na protiakce ze strany světa, jak vidíme například poslední setkání španělského premiéra Sancheze s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, kteří si pomalu přislíbili jakousi protitrumpovskou spolupráci v celních válkách, což nepochybně je příznivý a dosud překvapivý jev na světovém poli.

Svět ovšem svět rovněž sleduje pohyby na poli Washington-Moskva v zájmu ukončení konfliktu na Ukrajině a je zjevné, že zvláštní emisar Washingtonu a přítel Trumpa Steve Wittkoff se tuží, byť jeho návrhy se zcela jistě nelíbí protiruským evropským jestřábům.

Podle BBC setkání mezi zvláštním zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu skončilo v pátek ve večerních hodinách. Konalo se v budově prezidentské knihovny Borise Jelcina a trvalo více než čtyři hodiny. Podle Reuters ještě před cestou do Ruska Witkoff navrhl Donaldu Trumpovi, že nejrychlejším způsobem, jak zprostředkovat příměří na Ukrajině, by bylo umožnit Rusku uznání anexe čtyř východních ukrajinských regionů.

Podle agentury Unian Kreml uvedl, že tématem setkání Putina a Witkoffa „byly aspekty ukrajinského urovnání“. Soudě podle záběrů z místa se jednání zúčastnili i Putinův poradce Jurij Ušakov a jeho zvláštní zástupce pro investice a ekonomickou spolupráci Kirill Dmitrijev, který nedávno navštívil Washington a který už před Putinem v Petrohradě s Witkoffem jednal.

Právě Kirill Dmitrijev, který se schůzky zúčastnil, označil jednání mezi Putinem a Witkoffem za „produktivní“.

Podle agentury Reuters ještě několik dní před odletem do Ruska Witkoff navrhl Donaldu Trumpovi, že nejrychlejším způsobem, jak zprostředkovat příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila uznání anexe čtyř východních ukrajinských regionů. Trump ale „neučinil rozhodnutí o změně americké strategie“. S Witkoffem přitom nesouhlasil zvláštní zmocněnec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg, který byl podle agentury Reuters také na schůzce. Podle agentury trval na tom, že ačkoliv je Kyjev údajně „připraven k jednání“ o této otázce, „nikdy nebude jednostranně souhlasit“, aby uznal plnou kontrolu Moskvy nad těmito oblastmi.

Je vcelku nepochybné, že pro Vladimíra Putina je přivtělení čtyř východních ukrajinských regionů jedním z cílů současné zvláštní operace, kromě odmítnutí přijetí Ukrajiny do  NATO a reálně si těžko lze představit, jak by Trumpova administrativa, pokud by nehodlala přistoupit k nejtvrdší konfrontaci mohla zdárného výsledku dosáhnout.

Nemá smysl brát vážně různé silácké glosy, které rád Donald Trump používá, a které jsou v západních protiruských médiích, a samozřejmě i těch našich s takovou oblibou opakovány.

Vladimír Putin je podobně jako Si Ťin-pching tvrdý hráč. A oba dva znají Trumpa jako své boty. Si   rozhodně neustoupí ze své politiky tvrdého odporu proti celní politice Trumpa a zjevně nachází podporu i u části západních hráčů (nejen již zmíněný španělský premiér Sanchez, který si mimochodem na rozdíl od Francie či Německa vede ekonomicky úspěšně, ale připomeňme si, že i překvapivě Ursula von der Leyen svým telefonátem čínskému premiérovi navazují linku, která zde byla přerušena.

A to je pro vyvážený svět, kde Trump, přes svou sílu a razantní nasazení  zkrátka nerozhoduje o všem, velmi dobrá zpráva. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Trumpův vyslanec znepokojuje republikány i Evropu? Rusku by přenechal anektované oblasti?

Republikánům se nelíbí proruské směřování Trumpova vyslance. Steve Witkoff v pátek navštívil Petrohrad, kde jednal více než čtyři hodiny s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V poslední době šlo už o jejich třetí schůzku. Podle zdrojů agentury Reuters se mezi republikány i evropskými představiteli stupňuje napětí. Někteří podporovatelé strany neradi slyší, že by Witkoff kvůli míru obětoval čtyři anektované ukrajinské oblasti.

Americký vyslanec pro Blízký východ Witkoff v pátek večer jednal s ruským prezidentem Putinem. Ruské agentury uvedly, že schůzka trvala více než čtyři hodiny. Witkoff a Putin řešili možné mírové jednání válečného konfliktu na Ukrajině.

 Americký prezident Donald Trump si Witkoffa vybral jako zmocněnce pro Blízký východ, a ten se rovněž ujal jednání i s Kremlem. Už dříve dvakrát navštívil Putina v Moskvě. Mezi podporovateli a členy republikánské strany nyní roste napětí a nespokojenost s Trumpovým vyslancem.

Přenechte Rusku anektované oblasti, radí vyslanec

Witkoff totiž jen dva dny před odjezdem do Petrohradu absolvoval schůzku s Putinovým vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem, na kterého USA po ruské invazi na Ukrajinu uvalily sankce. K jejich setkání mělo původně dojít ve Witkoffově rezidenci, což vzbudilo pozdvižení, protože by to bylo proti bezpečnostním pravidlům. Nakonec se oba setkali v Bílém domě.

 Lavrov pochválil Trumpa. Rozumí ukrajinskému konfliktu lépe než kterýkoliv západní státník, řekl

Šlo o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle zdrojů agentury Reuters necelých 48 hodin po této schůzce Witkoff předal Trumpovi vzkaz, že nejrychlejší způsob, jak dosáhnout míru na Ukrajině, je přenechat Rusku čtyři anektované oblasti na východě Ukrajiny.

O této představě již dříve mluvil i v rozhovoru s novinářem Tuckerem Carlsonem, přičemž se jedná o strategii, kterou při mírových jednáních prosazuje Rusko. Ukrajina takové řešení odmítá. Witkoff v rozhovoru také prohlásil, že zmíněné oblasti jsou obývané rusky hovořícími obyvateli, kteří v referendu ukázali, že chtějí být součástí Ruska.

Reuters informuje, že někteří republikáni byli znepokojeni Witkoffovým proruským postojem a stěžovali si ministrovi zahraničí Marcu Rubiovi a také poradci pro národní bezpečnost Miku Waltzovi.

„Witkoff musí jít, a na jeho místo nastoupit Rubio,“ napsal významný podporovatel republikánů Eric Levine na konci března v dopise, který adresoval skupině dalších sponzorů Republikánské strany.

Proti je i Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Podle Reuters Kellogg prohlásil, že Kyjev je připravený vyjednávat o určitých územních ústupcích, ale nikdy nepřistoupí na odevzdání Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti.

Význam Trumpova emisara roste

Witkoff hraje větší a větší roli v zahraniční politice Trumpovy administrativy. Dříve pomohl zajistit příměří v Gaze, které později nakonec zkrachovalo. Také vyjednával návrat amerického občana Marca Fogela z Ruska a očekává se, že povede rozhovory s Íránem o jaderné dohodě.

Trump se snaží dosáhnout míru mezi Ukrajinou a Ruskem od svého nástupu do úřadu. Jeho administrativa se pokoušela dosáhnout dvou dohod, které se týkaly ochrany energetické infrastruktury a zastavení bojů v Černém moři. Jenže obě ztroskotaly.

 USA navrhují rozdělit Ukrajinu na tři zóny

 Republikánům se nelíbí proruské směřování Trumpova vyslance. Steve Witkoff v pátek navštívil Petrohrad, kde jednal více než čtyři hodiny s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V poslední době šlo už o jejich třetí schůzku. Podle zdrojů agentury Reuters se mezi republikány i evropskými představiteli stupňuje napětí. Někteří podporovatelé strany neradi slyší, že by Witkoff kvůli míru obětoval čtyři anektované ukrajinské oblasti.

Americký vyslanec pro Blízký východ Witkoff v pátek večer jednal s ruským prezidentem Putinem. Ruské agentury uvedly, že schůzka trvala více než čtyři hodiny. Witkoff a Putin řešili možné mírové jednání válečného konfliktu na Ukrajině.

 Americký prezident Donald Trump si Witkoffa vybral jako zmocněnce pro Blízký východ, a ten se rovněž ujal jednání i s Kremlem. Už dříve dvakrát navštívil Putina v Moskvě. Mezi podporovateli a členy republikánské strany nyní roste napětí a nespokojenost s Trumpovým vyslancem.

Přenechte Rusku anektované oblasti, radí vyslanec

Witkoff totiž jen dva dny před odjezdem do Petrohradu absolvoval schůzku s Putinovým vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem, na kterého USA po ruské invazi na Ukrajinu uvalily sankce. K jejich setkání mělo původně dojít ve Witkoffově rezidenci, což vzbudilo pozdvižení, protože by to bylo proti bezpečnostním pravidlům. Nakonec se oba setkali v Bílém domě.

 Lavrov pochválil Trumpa. Rozumí ukrajinskému konfliktu lépe než kterýkoliv západní státník, řekl

Šlo o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle zdrojů agentury Reuters necelých 48 hodin po této schůzce Witkoff předal Trumpovi vzkaz, že nejrychlejší způsob, jak dosáhnout míru na Ukrajině, je přenechat Rusku čtyři anektované oblasti na východě Ukrajiny.

O této představě již dříve mluvil i v rozhovoru s novinářem Tuckerem Carlsonem, přičemž se jedná o strategii, kterou při mírových jednáních prosazuje Rusko. Ukrajina takové řešení odmítá. Witkoff v rozhovoru také prohlásil, že zmíněné oblasti jsou obývané rusky hovořícími obyvateli, kteří v referendu ukázali, že chtějí být součástí Ruska.

Reuters informuje, že někteří republikáni byli znepokojeni Witkoffovým proruským postojem a stěžovali si ministrovi zahraničí Marcu Rubiovi a také poradci pro národní bezpečnost Miku Waltzovi.

„Witkoff musí jít, a na jeho místo nastoupit Rubio,“ napsal významný podporovatel republikánů Eric Levine na konci března v dopise, který adresoval skupině dalších sponzorů Republikánské strany.

 Proti je i Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Podle Reuters Kellogg prohlásil, že Kyjev je připravený vyjednávat o určitých územních ústupcích, ale nikdy nepřistoupí na odevzdání Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti.

Význam Trumpova emisara roste

Witkoff hraje větší a větší roli v zahraniční politice Trumpovy administrativy. Dříve pomohl zajistit příměří v Gaze, které později nakonec zkrachovalo. Také vyjednával návrat amerického občana Marca Fogela z Ruska a očekává se, že povede rozhovory s Íránem o jaderné dohodě.

Trump se snaží dosáhnout míru mezi Ukrajinou a Ruskem od svého nástupu do úřadu. Jeho administrativa se pokoušela dosáhnout dvou dohod, které se týkaly ochrany energetické infrastruktury a zastavení bojů v Černém moři. Jenže obě ztroskotaly.

„Dva evropští představitelé, kteří měli v poslední době kontakty s administrativou, uvedli, že existuje tlak na to, aby vyjednávací tým rychle dosáhl výsledků, což je znepokojuje,“ píše agentura Reuters.

Z toho plynou obavy, že by Spojené státy mohly přistoupit na řešení, které by ohrožovalo Ukrajinu i bezpečnostní situaci na Starém kontinentu. Diplomaté také varují, že Trumpova administrativa nemá jasný plán pro řešení konfliktu, pokud by Rusko i nadále otálelo ve vyjednáváních.

Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Spojené státy pod vedením bývalého prezidenta Joea Bidena podporovaly Kyjev dodávkami zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. Po lednovém Trumpově návratu do Bílého domu však USA změnily ke konfliktu postoj a obnovily kontakty s Rusy, což současná administrativa zdůvodňuje právě snahou zprostředkovat příměří.

 „Dva evropští představitelé, kteří měli v poslední době kontakty s administrativou, uvedli, že existuje tlak na to, aby vyjednávací tým rychle dosáhl výsledků, což je znepokojuje,“ píše agentura Reuters.

Z toho plynou obavy, že by Spojené státy mohly přistoupit na řešení, které by ohrožovalo Ukrajinu i bezpečnostní situaci na Starém kontinentu. Diplomaté také varují, že Trumpova administrativa nemá jasný plán pro řešení konfliktu, pokud by Rusko i nadále otálelo ve vyjednáváních.

Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Spojené státy pod vedením bývalého prezidenta Joea Bidena podporovaly Kyjev dodávkami zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. Po lednovém Trumpově návratu do Bílého domu však USA změnily ke konfliktu postoj a obnovily kontakty s Rusy, což současná administrativa zdůvodňuje právě snahou zprostředkovat příměří.

X X X

 Východoevropská země posílá miliardy Rusku, zní o Česku v Reuters. Analýza cupuje Fialovy sliby

Ačkoliv má Česká republika k dispozici potřebnou infrastrukturu, strategické zásoby a přístup k alternativním dodavatelům, tři roky po ruské invazi na Ukrajinu nadále oddaluje rozhodný krok směrem k úplnému odstřižení se od ruské ropy. V komentáři publikovaném agenturou Reuters to píše Martin Vladimirov, expert na oblast energetické bezpečnosti Evropy a Balkánu z Centra pro studium demokracie.

Navzdory pokračující válce na Ukrajině Česko nadále posílá miliardy do Kremlu nákupem ruské ropy, ropných produktů ze Slovenska a zvyšováním dovozu ruského plynu, konstatuje ve své nedávné analýze Martin Vladimirov z Centra pro studium demokracie.

 Jen v roce 2024 podle ní ČR utratila za ruskou ropu a plyn více než 8,2 miliardy eur (205 miliard korun), což je šestkrát více než její pomoc Ukrajině od plné invaze. Česká vláda a Orlen, polský státní petrochemický gigant, si namísto rozhodných opatření přehazují vinu a prodlužují závislost na ruské energii, přestože existují dostupné alternativy.

Česko zároveň využívá mezer v platných evropských sankcích a zvyšuje dovoz ropných produktů rafinovaných z ruské ropy na Slovensku a v Maďarsku.

Podle analýzy centra Češi v roce 2024 dovezli 2,7 milionu tun ruské ropy v hodnotě přibližně 1,5 miliardy eur (cca 37 miliard korun), píše se v komentáři. Přestože jde o 30procentní pokles oproti předchozímu roku, zásluhu podle Vladimirova nenesou kroky české vlády, ale technické výpadky na ropovodu Družba.

Závislosti se zbavíme, sliboval premiér Fiala

Rozšíření kapacity Transalpského ropovodu (TAL), dokončené na konci roku 2024, mělo umožnit úplnou náhradu ruského zdroje.

„Závislosti na ruském plynu jsme se zbavili už minulý rok, letos se odstřihneme i od ruské ropy. Jde o mimořádně důležitý okamžik pro energetickou bezpečnost naší země a každého z nás,“ oznámil v průběhu ledna premiér Petr Fiala (ODS) v souvislosti s dokončením prací na ropovodu TAL.

 Rusko je největším dovozcem ropy a plynu do Česka. Za suroviny platíme desítky miliard

„Česko poprvé využije své nové strategické bezpečnostní výhody a vybudované ropné nezávislosti na ruské ropě. Díky projektu TAL-PLUS, který naše vláda prosadila, už nás Rusko nemůže vydírat tím, že nám zastaví dodávky ropy z ropovodu Družba,“ prohlásil Fiala.

Státní provozovatel MERO ČR i dominantní rafinerie Orlen Unipetrol však tuto možnost zatím plně nevyužívají. Výsledkem je, že do ruského státního rozpočtu stále proudí přes 100 milionů eur měsíčně.

Nafta z Německa je dražší

Například Německo přitom nabízí benzin a naftu s přirážkou jen šest až sedm procent ve srovnání se slovenskými dodavateli. Podobné to je se zemním plynem. „V očekávání ukončení tranzitu ruského plynu ze strany Ukrajiny v lednu 2025 zvýšilo Česko v roce 2024 nákupy ruského plynu o téměř 400 procent,“ píše expert v komentáři.

 Česko navíc má strategické zásoby ve výši 3,6 milionu tun, které by dokázaly pokrýt téměř polovinu roční spotřeby. I přesto se dovoz ruské ropy v posledním čtvrtletí roku 2024 vyšplhal na 970 tisíc tun – nejvyšší objem od zavedení embarga EU v roce 2022. „Tento trend navíc pokračuje i v roce 2025,“ říká Vladimirov.

Důvod? Ropa z Ruska je jednoduše levnější

Proč tedy Česko zůstává závislé na Rusku? Hlavní příčinou neochoty k odklonu od ruské ropy jsou podle analytiků ekonomické zájmy. Ruská ropa byla v letech 2023 a 2024 zhruba o 20 procent levnější než ropa ázerbájdžánská. Přestože se ceny pohonných hmot na českém trhu v tomto období držely stabilně, Orlen Unipetrol vykazoval vysokou ziskovost a dosahoval provozního zisku (EBITDA) přes 600 milionů eur ročně, komentuje expert.

Česká republika rovněž dál dováží rafinované ropné produkty ze Slovenska a Maďarska, kde se zpracovává ruská ropa v rámci dočasné výjimky EU platné do června 2025.

Podobný trend je patrný i u dovozu zemního plynu. V očekávání ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu v lednu 2025 Česko v roce 2024 navýšilo nákupy této suroviny z Ruska o téměř 400 procent. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhly měsíční dodávky 0,34 miliardy m³, což bylo o 62 procent více než průměr za celý rok.

 Jiné země EU omezení ropy zvládly

EU sice zakázala dovoz ropy z Ruska, ten se však vztahuje pouze na ropu dováženou po moři a rafinované ropné produkty z Ruska.

Česká vláda by přitom teoreticky mohla jednostranně zakázat dovoz ruské ropy, zastavit nákupy paliv rafinovaných z ruské ropy na Slovensku a v Maďarsku a naplno využít jak TAL, tak domácí zásoby. Inspirovat by se mohla u Bulharska, které v roce 2024 samo ukončilo výjimku a ze dne na den zcela přerušilo dovoz ruské ropy – bez dopadů na stabilitu dodávek či ceny.

Zatímco jiné země dokazují, že je možný rychlý a efektivní přechod na nezávislé dodávky, Česko zatím váhá – a s každým dalším měsícem je pro něj těžší své rozhodnutí obhájit, uzavírá Vladimirov.

 X X X

 MIGRANTI  ZE  SVĚTA  NAHRADÍ  NEDOSTATEK  PRACOVNIKŮ

NA  SEVERU  MORAVY?

NA  OSTRAVSKO  OPĚT  BUDOU  JEZDIT  BRIGÁDNÍCI  Z  ČR,  SR,

JAKO  DŘÍVE  DO  DOLŮ  A  HUTÍ?

Moravskoslezský kraj ztratí statisíce lidí. Politikové zacílí na migraci

 Značný úbytek a zestárnutí obyvatel předpovídají statistikové Moravskoslezskému kraji. Za pětapadesát let by měl ztratit víc než třetinu lidí a přes pětatřicet procent populace budou tvořit senioři. Podle regionálních politiků vývoj může zvrátit proměna, jíž kraj právě prochází. Ovlivnit chtějí zvláště stěhování.

 „Podle nedávno zpracované projekce obyvatelstva bude mít Moravskoslezský kraj na konci roku 2080 zřejmě 768 tisíc obyvatel, což ve srovnání se současností znamená přibližně o 35 procent méně,“ informoval Patrik Szabo z Krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě.

K poslednímu dni roku 2024 měl Moravskoslezský kraj 1,183 milionu obyvatel. Počet moravskoslezské populace se jen během loňska snížil o více než 6,5 tisíce lidí. Úbytek způsobila nejen převaha zemřelých nad narozenými, ale i převaha vystěhovalých nad přistěhovalými. V kraji dlouhodobě klesá počet narozených dětí. Generace narozených v roce 2024 byla vůbec nejslabší v historii.

Hlavním důvodem úbytku bude vymírání, roli však sehraje i stěhování. Populace také výrazně zestárne a podíl lidí nad pětašedesát let se z pětiny vyšplhá na víc než třetinu.

Hejtman Josef Bělica je přesvědčený, že realita bude jiná. „Český statistický úřad operuje s čísly a vzorci ovlivněnými vývojem minulých desetiletí. Nebere v potaz aktuální dynamickou proměnu našeho kraje. Znatelně se rozvíjí, přibývají u nás vysoké školy, zajímají se o nás významní investoři, zlepšuje se naše životní prostředí i image,“ komentoval.

Cílit je podle Bělici potřeba především na migraci – aby mladí z kraje neodcházeli a podařilo se i přitáhnout nové obyvatele. „V posledních letech intenzivně a systematicky pracujeme na tom, aby se z Moravskoslezského kraje stalo místo, které je atraktivní pro život. Lákáme k nám investory, podporujeme podnikání, přispíváme k rozvoji vzdělávání,“ doplnil s tím, že to může region zatraktivnit zejména pro mladé.

„Bude pro ně jistě zajímavá i okolnost, že je v našem kraji mnohem dostupnější bydlení, levnější služby a vhodnější podmínky pro rozvoj podnikání,“ poznamenal.

Demografická data pečlivě sledují také představitelé krajské metropole. „Do roku 2030 chceme každoročně stěhováním získávat alespoň pět set nových obyvatel, tedy, že se do Ostravy za jeden rok přistěhuje o pět set osob více, než se jich vystěhuje. Že je město na dobré cestě, je vidět z dat roku 2023, kdy se do Ostravy poprvé od roku 1989 více obyvatel přistěhovalo, než jich odešlo,“ poznamenal primátor Ostravy Jan Dohnal s tím, že pozitivní migrační hodnota nezahrnuje válečné uprchlíky z Ukrajiny.

Adaptace na seniory? Třeba bezbariérovost

Data za loňský rok ještě Ostrava nemá k dispozici. Dohnal zároveň doplnil, že kromě projektů, jež mají přilákat nové obyvatele, kteří si v Ostravě založí rodinu, se město připravuje na vyšší počet seniorů, mimo jiné stavbou či opravami domovů pro ně.

 Adaptační kroky na stárnutí populace zmínila i mluvčí Karviné Monika Danková. „Ať už jde o plánování sociálních služeb nebo bezbariérovost,“ uvedla.

Nové obyvatele chce Karviná, jíž jen za posledních dvacet let ubylo před deset tisíc lidí, lákat podporou podnikání, rozvojem spolupráce se Slezskou univerzitou i významnými investicemi do městské infrastruktury.

„V kombinaci s dostupným a cenově přijatelným bydlením chceme Karvinou profilovat jako město vhodné pro mladé rodiny. Již nyní pozorujeme pozitivní trend – mladí lidé se vracejí a zakládají rodiny,“ dodala Danková.

 Změnit migraci ve prospěch Ostravska je možné

Odborníci uvádějí, že je potřeba dlouhodobá promyšlená strategie rozvoje celého regionu. Podle vedoucího katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Ostravské univerzitě Petra Rumpela právě projekce trendů pomáhají identifikovat současné problémy a připravit se na jejich řešení nebo postupnou adaptaci na nové podmínky. Budoucnost regionu negativně nevidí.

„Co se stane do roku 2080 a jak se změní podmínky rozvoje našeho regionu, nevíme, a přitom je to rozhodující,“ konstatoval s tím, že sever Moravy a Slezsko od roku 1990 významně mění svou ekonomickou základnu, což jej může poté, kdy sem těžba a těžký průmysl lákaly spoustu lidí a později úbytek pracovních příležitostí naopak znamenal odliv populace, znovu zatraktivnit.

Zmínil nové dálnice, funkční letiště, připravovanou vysokorychlostní trať i příchod velkých investorů.

„Není dlouhodobě udržitelná dominantní pozice pražského regionu, který roste ekonomicky a demograficky, což se ale pojí s problémy, jako jsou nadměrně vysoké a stále rostoucí životní náklady. Zlepšení stavu životního prostředí a promyšlená masivní bytová výstavba spojená s rozvojem volnočasových a vzdělávacích infrastruktur na Ostravsku může změnit migrační toky lidí ve prospěch Ostravska,“ doplnil.

Rumpel zároveň uvedl i příklady ze zahraničí – pozitivně se podařilo populační vývoj zvrátit například v německém Lipsku či anglickém Liverpoolu.

X X X

V  NĚMECKU  STÁLE  VANDALOVĚ  VRAŽDÍ  LIDI?

  Útočník ubodal muže v berlínském metru. Mával nožem i na policisty, ti ho postřelili

 Německá policie v sobotu postřelila muže, který za bílého dne zaútočil nožem na jiného muže ve stanici metra v Berlíně. Oběť svým zraněním podlehla. Útočník po činu utekl a policisty ohrožoval. Jeho motiv je nejasný, píše agentura DPA.

Muži se ve stanici metra Sophie-Charlotte-Platz na západě Berlína hádali. Jeden z nich pak vytáhl nůž, druhého pobodal a utekl ven na ulici. O několik set metrů dál ho dohnali policisté a poté, co před nimi mával nožem, na něj jeden z policistů několikrát vystřelil, uvedl mluvčí policie Florian Nath.

 Útočník byl vážně zraněn a záchranáři ho na místě resuscitovali. Poté byl převezen do nemocnice, kde se podrobil operaci. Jeho stav není známý. Záchranáři oživovali i jeho oběť, ale neúspěšně.

Motiv činu není jasný, neví se zatím ani to, jestli se pachatel a oběť znali. Incidentu přihlíželo na nástupišti metra mnoho lidí. Jeho provoz byl krátce přerušen.

 X X X

VÝBUCH  V  POLSKU  VE  ŠKOLE

Chemický pokus se nevydařil. Po výbuchu gymnázia v Polsku jsou tři zranění

 Nejméně tři lidé v sobotu utrpěli zranění a dalších 150 muselo být evakuovaných z gymnázia v polském městě Vratislav, kde chemický pokus v školní laboratoři během „dne otevřených dveří“ skončil výbuchem. Informovala o tom polská média.

 Úlomky skla po „obrovské explozi“ podle rozhlasové stanice RMF FM zranily sedmnáctiletou dívku a dva dospělé. Příčina výbuchu není podle stanice dosud jasná, protože pokus se pravidelně opakoval a i nyní se konal pod dohledem pedagogů.

Jedna z učitelek chtěla ukázat zájemcům o studium a jejich rodičům působivý chemický pokus s použitím peroxidu vodíku, ale namísto vyšlehnutí modrého plamene došlo k mohutné explozi. „Měl to být radostný den, ale bohužel nebyl,“ řekl rozhlasové reportérce ředitel gymnázia Tomasz Cygal, podle kterého všechna zranění způsobily úlomky skla.

Policie podle stanice nejprve informovala, že výbuch rozbil ve škole okna, ale později tuto informaci upřesnila, že k úhoně přišly pouze skleněné pomůcky použité během pokusu.

„Pokus se bohužel nepovedl a došlo k výbuchu,“ řekl televizi TVN 24 komisař Wojciech Jabloński. Tři lidé utrpěli zranění v obličeji a na rukou. Byli při vědomí, ale jejich zranění byla natolik vážná, že museli být převezeni do nemocnice. Okolnosti výbuchu policie zjišťuje, dodal policista.

 X X X

 Celounijní hodnocení hrozeb je zásadní, tvrdí bývalý slovenský ministr obrany Martin Fedor

Výdaje na obranu jsou nezbytnou, ale nedostatečnou podmínkou k zajištění evropské bezpečnosti. Je třeba se rovněž vypořádat s neefektivními nákupy, nedostatkem personálu a bojem o srdce a mysl evropských občanů. Předpokladem k tomu je společné hodnocení hrozeb, uvedl Martin Fedor, slovenský odborník na obranu, v podcastu EU Perspectives dne 18. března. Bruselské debaty se zúčastnili i poslanci Evropského parlamentu Petras Auštrevičius (Renew), Rasa Juknevičienė (EPP) a Markéta Gregorová (Piráti/Greens/EFA).

Martin Fedor byl ministrem obrany Slovenska před více než 15 lety. Od té doby se podle něj mnohé změnilo; mimo jiné se jeho země stala obětí ruské hybridní války. V podcastu EU Perspectives sdílel své postřehy k aktuálním vývojům v oblasti evropské obrany.

„Postoj k obraně se dramaticky změnil, stejně jako její výzvy. Před deseti lety jsme mluvili o takzvaných out-of-area iniciativách a aktivitách našich armád mimo země NATO nebo EU. Zaměřovali jsme se na lehké jednotky, na jejich schopnost být nasazeny někde v zahraničí a udržet se tam po určitou dobu,“ vzpomínal Fedor na dobu, která dnes působí jako vzdálená minulost.

„Situace se úplně změnila a my se nyní musíme zaměřit na základní myšlenku NATO, a tou je schopnost bránit vlastní území členských států. Pro tento typ výzev jsou samozřejmě potřeba zcela jiné schopnosti. Proto mě těší, že nyní přichází tolik nových iniciativ ze strany Evropské unie a Evropské komise,“ začal optimisticky.

 „Někdo by si mohl myslet, že Evropané panikaří, ale podle mě je dobře, že přicházejí správné iniciativy nejen ze strany jednotlivých členských států, ale i ze strany Komise, která by měla koordinovat členské státy mnohem lépe než dříve,“ řekl Fedor. „Myslím, že tohle je budíček pro Evropskou unii. To jsme sice opakovali už mnohokrát, ale teď si myslím, že musíme také přinést výsledky,“ dostal se k jádru věci. „Nejen iniciativy, nejen aktivity, ale i výsledky. Takže doufejme, že některé členské státy – zejména Německo – pomohou výrazněji zvýšit obranné kapacity než dříve.“

EU za to nemůže. Kritizujme členské státy

Fedora podpořila litevská europoslankyně Rasa Juknevičienė. „Evropská unie byla vybudována jako mírový projekt, nikdy ne jako vojenský blok. Ve smlouvách o EU je jen pár vět o možné obranné unii,“ uvedla. Pokud chceme Evropu kritizovat, musíme podle ní začít u samotných členských států.

 Slovenský expert souhlasil. „Považoval bych Evropskou unii za skvělý projekt, jak už bylo správně řečeno, za mírový projekt, který přinesl mír na evropský kontinent prostřednictvím spolupráce, zejména té ekonomické,“ řekl. „Ale zpět k počátkům – vždy tu byla myšlenka vytvořit v rámci EU obrannou unii. Teď musíme rozvíjet obranné schopnosti jen proto, abychom byli schopni čelit známým hrozbám. A musím trvat na tom, že hodnocení hrozeb je číslo jedna. Dohoda na hodnocení hrozeb je hlavním úkolem pro celou EU,“ řekl Fedor vážně.

Bývalý předseda branného výboru slovenského parlamentu pak rozvedl odhad nákladů na masivní celoevropské posílení obrany. „To hodnocení směřuje k částce kolem 250 miliard eur ročně,“ řekl. Samo o sobě to ale nebude snadné dosáhnout, na tom se účastníci debaty shodli.

A co hůř – peníze by měly být utráceny efektivně. „Těch 250 miliard eur ročně nemusí být peníze efektivně vynaložené, protože každá země se je snaží utratit samostatně, což není vždy nejefektivnější způsob, jak nakládat s obrannými výdaji,“ upozornil Fedor.

 „Nejde jen o to utratit víc. Musíme utrácet chytře, investovat do oblastí, které nám zaručí strategickou výhodu,“ souhlasil další litevský europoslanec, Petras Auštrevičius. „Rozhodně potřebujeme spolupráci jak na regionální, tak na celoevropské úrovni.“ Tento přístup by podle něj mohl pomoci omezit chronickou neefektivitu evropské obrany.

„Pan Auštrevičius správně poznamenal, že částka 250 miliard eur nepůjde přímo do obrany,“ navázal Fedor. „Vidíme spoustu neefektivity, překryvů, špatně směrovaných nákupů.“ Zmínil také zprávu Evropské komise z roku 2018, která identifikovala potenciální úspory ve výši 30 miliard eur při zefektivnění vojenských nákupních procesů. „To by bylo značné množství peněz, které by se dalo použít přímo na obranu,“ dodal.

A do čeho tedy investovat prioritně? „Nejde jen o samotný rozpočet. Momentálně ani nemáme dostatek vojenského personálu. Zvýšené prostředky bychom měli využít i na navýšení počtů,“ řekl Fedor. „Také je velmi důležité čelit hybridním hrozbám, kterým čelíme uvnitř Evropské unie – včetně dezinformačních kampaní, jejichž obětí je podle mě Slovensko,“ zmínil svou domovinu, jejíž současná vláda se – po boku Maďarska Viktora Orbána – řadí mezi neformální spojence Ruska v EU.

 „Myslím, že v současné situaci, kdy víme, že některé evropské vlády – a já je jmenuji a kritizuji: Maďarsko a Slovensko – více naslouchají Putinově propagandě než tomu, co je v zájmu Evropy, a přitom mají stále bohužel právo veta v Radě,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová.

Problematické právo veta

Tento choulostivý stav je přímým důsledkem dvou skutečností. Za prvé, obranné výdaje spadají do pravomoci jednotlivých členských států; za druhé, rozhodnutí na úrovni Rady EU musí být přijímána jednomyslně. Tato kombinace dává značnou moc státům, které mají tendenci jít proti proudu. Fedor však vyjádřil naději, že by se patová situace mohla brzy prolomit.

„Nevím, jak realistické to je, ale doufejme, že změny přijdou z Německa. Vidíme velmi pozitivní signály, že v této oblasti postupují aktivně, vidíme konkrétní kroky, které byly oznámeny. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale mohli bychom tu vidět konkrétní posun kupředu.“Daniel Deyl, ceskajustice.cz