Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém úvodním projevu požadovala, aby se země EU vzdaly svého práva veta v Radě EU při rozhodování o zahraniční politice, a označila to za „pouta jednomyslnosti“. „Nastal čas posunout se k přijímání rozhodnutí v zahraniční politice na základě kvalifikované většiny,“ pronesla na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku s výročním poselstvím o stavu věcí v Evropské unii.  Šéf Evropské komise vyzval země EU, aby „zbavily se pout jednomyslnosti“, a urychlily tak rozhodování.

Podle současných předpisů EU je zřeknutí se práva veta v Radě EU možné pouze s jednomyslným rozhodnutím všech unijních zemí. Zřeknutí se práva veta výrazně rozšíří možnosti Evropské komise dělat rozhodnutí bez přihlédnutí k názorům jednotlivých zemí.

Ve svém projevu Leynová také vyzvala k budování nové Evropy, oznámila plány na převzetí kontroly nad vojenskými výdaji zemí EU, které prozatím zůstávají pod plnou suverenitou národních vlád unijních zemí, a naznačila možný plán na skryté vyvlastnění zmrazených ruských aktiv.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

EUROPOSLANCI  PROTI  LEYENOVÉ

„Ještě jednou a jdete ze sálu.“ Projev Leyenové provázel potlesk i pískání

 Bojovný projev předsedkyně Komise, v němž vyzdvihla posílení výdajů na obranu či pokračování zelené politiky, provázelo v parlamentu pískání. Za obchodní dohodu s USA pak byla přímo obviněná ze zneužití moci.

 Štrasburským europarlamentem se během každoročního projevu nejvlivnější političky Evropské unie, Ursuly von der Leyenové, neslo bučení i potlesk. Ona sama zahájila zprávu o stavu Evropské unie slovy o boji.

„Evropa se nachází uprostřed boje za kontinent, který je celistvý a je v něm mír. Bojujeme za naši svobodu a nezávislost. Nenechme se mýlit, je to boj o naši budoucnost. Unie je v první řadě mírovým projektem, ale dnešní svět je neúprosný a nemůžeme zlehčovat potíže, kterými Evropané procházejí. Pociťují, že se jim hůře žije. Nemůžeme čekat, až se bouře přežene,“ řekla von der Leyenová.

Nikdo od klidné seriozní dámy zřejmě takový úvod nečekal. Zpráva je obvykle načrtnutí budoucích plánů Komise, v němž se předsedkyně také ohlíží za uplynulým rokem. Leyenová tentokrát hned na úvod středečního projevu sklidila bouřlivý potlesk.

Následně zreflektovala válečné události posledních dnů, z nichž první se týkala ruské invaze na Ukrajinu, kam plánuje EU přesunout další miliardy eur z unijního rozpočtu. Hodlá se také stát s napadenou zemí členem dronové aliance a zavést vůči Rusku 19. balíček sankcí. Zde se ale ozývají kritické hlasy, zda ten devatenáctý změní postoj Vladimira Putina, když to 18 balíčků předtím nezvládlo.

Druhý konflikt, o němž hovořila, se odehrává v Pásmu Gazy. Zde ekonomicky hodlá Komise zasáhnout skrze „sankce proti extremistickým ministrům a násilnickým osadníkům. Nabídneme také částečné pozastavení dohody o obchodu mezi EU a Izraelem,“ uvedla předsedkyně.

Ekonomika a Komise

Pak už se přesunula k ekonomickým plánům, jejichž dlouhý seznam se táhl od energetického sektoru, přes automobilový průmysl až po digitalizaci. V těchto všech bodech má z hlediska globální konkurenceschopnosti vůči Číně a USA momentálně Unie problém.

„Musíme investovat do digitalizace. Ještě dnes se setkám s řediteli největších technologických podniků v Evropě, kteří mi předají své podněty. To je jediná cesta, jak se dostat do konkurenceschopné budoucnosti a jsem jim za to proto velice vděčná. Musíme posílit Evropu také v sektoru čistých technologií. Zavedeme tudíž balíček na podporu výroby baterií do elektromobilů,“ řekla Leyenová.

Přechod na čisté zdroje se Evropě aplikovat do praxe příliš nedaří. Zatímco v plánech unijních institucí tato oblast vypadá v podstatě jako vyřešená, v realitě z průmyslu zaznívají alarmující zprávy.

Náklady i byrokratická zátěž u firem v posledních letech vzrostly a mnoho společností neví, jak z toho ven. Problematická je jejich konkurenceschopnost vůči podnikům mimo Unii, na jejichž výrobky mnohdy takové nároky uplatňovány nejsou. Někteří poslanci i proto projev Leyenové hodnotili jako vzletná slova bez skutečného obsahu.

„Celý projev Ursuly von der Leyenové ukazuje jednu věc – místo sebereflexe slyšíme velká slova. Místo konkrétních řešení přibývají nové fondy, nové semestry, nové „štíty“. Místo obrany evropských občanů sledujeme obranu politického establishmentu. Evropa ale nepotřebuje další metafory a powerpointové projekty. Potřebuje férový pohled do zrcadla, jasná rozhodnutí a odvahu vrátit kompetence tam, kam patří, do rukou členských států,“ komentuje pro SZ Byznys europoslankyně Klára Dostálová (ANO).

Půjdete ven

S trochou nadsázky lze říci, že co bod projevu o ekonomickém stavu Evropy, to pískání ze sálu. Když se Leyenová dostala k oblasti automobilového průmyslu, bučení zesílilo natolik, že předsedkyně musela svou promluvu přerušit a zasáhnout.

„Paní Schneiderová, prosím, projevili jsme vůči vašim projevům pochopení, ale ještě jednou a půjdete ze sálu ven.“ K poslankyni Schneiderové se přiblížili dva členové ochranky ve fracích. Přistoupili k řadě, v níž žena seděla a poslankyně zmlkla.

Předsedkyně Komise totiž potvrdila pokračování úsilí EU v přechodu na zelené energie a elektromobilitu. Právě zde je bolavé místo pro páteřní průmysl, který tvoří zhruba osm procent HDP Unie. Hrozba obřích pokut za nedodržování emisních limitů či narůstající konkurence ze strany čínských elektromobilů, to vše podle firem z odvětví podkopává snahu o udržení se konkurenceschopnými. Podle slov Leyenové ale transformace průmyslu bude pokračovat.

„Automotive je pilířem našeho hospodářství a průmyslu. Zmírnili jsme systém pokut pro vykazování emisních cílů v odvětví. Hodláme však postupovat směrem k dekarbonizaci a podpoře elektromobilů. EU by měla mít vlastní elektromobil – E jako evropský,“ vysvětlila jedno z pojítek mezi elektromobily a Evropou předsedkyně Komise.

Podle europoslankyně Danuše Nerudové ale slova Komise nedoprovází dostatečná podpora průmyslu.

„V posledních měsících přišlo několik návrhů na snížení byrokracie a emisních pokut, ale stále chybí jasný plán, jak firmám pomoci. Slyšeli jsme velké slogany, ale já si počkám na konkrétní předložená řešení, která musí přijít rychle. A to je zatím ten největší problém Komise,“ komentuje Nerudová (STAN).

Drahé energie

Dalším palčivým bodem navázaným na zelenou politiku jsou ceny energií. Ty se drží na dvojnásobné výši vůči částkám, které platí lidé třeba ve Spojených státech. Unii zde „zatěžuje“ jednak snaha o ochranu klimatu a současně odpojení se od ruských energetických zdrojů. V nové obchodní dohodě s prezidentem USA Donaldem Trumpem se EU zavázala nakoupit zkapalněný zemní plyn za 750 miliard dolarů, zatímco Trump se nezavázal k nákupu ničeho.

„Von der Leyenová správně volá po energetické nezávislosti na Rusku. Je to krok správným směrem a my v něm musíme pokračovat. Ale zároveň nákup plynu od nového diktátora USA Donalda Trumpa pouze nahrazuje jednu závislost jinou. Vůbec to nepřispívá k zajištění skutečné suverenity Evropy,“ řekla pro SZ Byznys europoslankyně za Zelené Lena Schilling.

Smlouva mezi Washingtonem a Bruselem vzbuzovala emoce i v následné rozpravě šéfů jednotlivých stran, kteří na Zprávu o stavu EU reagovali přímo Leyenové do tváře.

„Paní von der Leyenová, opomněla jste připomenout, jak nevýhodná je dohoda, kterou jste domluvila s Trumpem na skotském golfovém hřišti. Jejím přijetím jste zneužila svou moc!“ Vyčetla jí předsedkyně evropských socialistů Iratxe García Pérez.

X X X

 Advokátní komora prověřuje Blažka. Ve hře je kárná žaloba kvůli bitcoinové kauze. Česká advokátní komora (ČAK) prověřuje možné pochybení bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) v souvislosti s přijetím daru v podobě 468 bitcoinů v hodnotě přes miliardu korun. Informaci přinesl server iROZHLAS.cz.

Kontrolní rada komory zkoumá, zda Blažek neporušil zákon proti praní špinavých peněz, a šetření může vyústit v podání kárné žaloby.

Podle mluvčí komory Ivy Chaloupkové obdržela ČAK dvě stížnosti, které se týkají Blažkova postupu v tzv. bitcoinové kauze. „Stížnosti prošetřuje kontrolní rada, která je nezávislým kontrolním orgánem komory. Prošetřování dosud nebylo uzavřeno,“ uvedla Chaloupková pro iROZHLAS.cz.

Komora prověřuje, zda se Blažek při domlouvání daru pro ministerstvo spravedlnosti nezpronevěřil povinnosti advokáta hlásit podezřelé transakce. Pokud kontrolní rada vyhodnotí podněty jako důvodné, může předseda rady podat na Blažka kárnou žalobu. Kárné řízení by mohlo skončit napomenutím, pokutou, dočasným zákazem praxe, nebo dokonce vyškrtnutím ze seznamu advokátů.

Profesní a morální hranice

První stížnost podal spolek European Justice Organization, za nímž stojí aktivista Jan Šinágl, Pavla Vacková a podnikatel George Quick. Organizace upozorňuje, že advokát je povinen dodržovat stavovské předpisy i v době, kdy má advokátní praxi pozastavenou, tedy i zákon proti praní špinavých peněz.

„Jako obzvlášť alarmující označuje European Justice Organization skutečnost, že se měl Blažek podílet na zprostředkování přijetí daru od Tomáše Jiřikovského – osoby pravomocně odsouzené za závažný zločin. Takové jednání překračuje nejen profesní, ale i morální hranice výkonu advokacie,“ uvedl spolek.

 ČAK zároveň prověřuje i podnět týkající se advokáta Kárima Titze, který zastupoval dárce Jiřikovského a zároveň vyjednával předání daru ministerstvu.

Pavel Blažek, který se advokacii věnuje téměř 30 let, musel v době výkonu funkce ministra svou praxi ze zákona pozastavit. I v té době ale podléhal profesním pravidlům komory. Kvůli kontroverznímu přijetí bitcoinového daru rezignoval na konci května na ministerskou funkci, pozastavil členství v ODS a rozhodl se neobhajovat poslanecký mandát.

Redakce České justice,  ceskajustice.cz

X X  X

 MILIARDY  KOLEM  EUROPOSLANCŮ  V  BRUSELU

„Nepřijmeme diktát Bruselu!“ Europoslanci se přou o miliardy za dodržování právního státu

Evropský poslanec Jean-Marc Germain (S&D/Francie) požaduje více informací k mechanismu zmrazení unijních prostředků. 

 Debata v Evropském parlamentu o přísnějším navázání výplat unijních prostředků na dodržování zásad právního státu ukázala hluboké rozdíly mezi europoslanci. Někteří varují před politizací a útokem na suverenitu členských států, jiní naopak požadují častější a přísnější uplatňování mechanismu.

„Jde o útok na maďarskou suverenitu,“ prohlásil europoslanec Tamás Deutsch (PfE/Maďarsko). Odmítl podle něj „morální nadřazenost“ Bruselu a Berlína a varoval, že Maďarsko nepřijme diktát v otázkách migrace či práv LGBTQ+.

Podobně vystoupil Bogdan Rzońca (ECR/Polsko), který obvinil EU z politizace rozdělování peněz. Podle něj kvůli tomu přišly polské obce o významné prostředky.

Část europoslanců chce pravidla naopak zpřísnit

Proti těmto výtkám se ostře vymezil Moritz Körner (Renew/Německo). Podle něj Komise postupuje vůči některým státům příliš shovívavě:
„Vůči Maďarsku je Komise příliš měkká a Polsku uvolnila prostředky, i když nesplnilo všechny podmínky.“

Europoslanec Bogdan Rzońca (ECR/Polsko) se ke kritice připojil. Obvinil EU z politizace rozdělování finančních prostředků. Foto: Evropský parlament

Také Rasmus Nordqvist (Zelení-EFA/Dánsko) volá po důslednějším uplatňování mechanismu. Podle něj jedině přísné a transparentní prosazování zásad právního státu přesvědčí Evropany, že Unie své hodnoty skutečně hájí.

Zpravodajové chtějí víc transparentnosti

Zpravodaj návrhu zprávy Jean-Marc Germain (S&D/Francie) kritizoval, že Komise nedostatečně informuje Parlament a nejasně vykládá vztah mezi podmíněností a dalšími opatřeními. Požaduje včasnější sdílení informací a jasnější vysvětlení pravidel.

Podobně i Monika Hohlmeierová (EPP/Německo) zdůraznila, že Komise musí sjednotit výklad pravidel. Podle ní by se zmrazení financí mělo používat jen jako krajní možnost, zároveň ale musí být proces pro europoslance plně transparentní.

 Komise chce půlku rozpočtu podmínit právním státem

Evropská komise navrhla, aby 865 miliard eur – téměř polovina z dvou bilionů eur rozpočtu na období 2028 až 2035 – byla přímo vázána na dodržování zásad právního státu. Nová pravidla se mají vztahovat i na dříve nedotknutelné fondy soudržnosti a zemědělské podpory.

Mechanismus podmíněnosti platí od roku 2021. Komise může v případě porušování zásad právního státu pozastavit výplaty prostředků. Evropský parlament nyní žádá, aby byly podmínky pro sankce jasnější a postupy předvídatelné.

Emma du Chatinier, ceskajustice.cz

 X X X

 Darovali mu luxusní boeing a tohle je vděk? Trump čelí po útoku na Katar kritice

 Úterní izraelský útok na katarskou metropoli Dauhá vyvolal v obyvatelstvu malého emirátu v Perském zálivu velký šok. A vztek nejen na útočníky, ale i na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se podle nich dostatečně od úderu židovského státu nedistancoval.

Íránská média si už tropila posměch nad Trumpovou údajnou nevděčností za katarský dar v podobě luxusního boeingu, ze kterého má mít nové prezidentské letadlo. „Katar dal Trumpovi v květnu boeing v hodnotě 400 milionů dolarů. A na oplátku Trump schválil izraelské nálety na jeho hlavní město,“ tvrdila podle účtu Global UPDATES na X.

To je ale v rozporu s Trumpovým prohlášením, že je z ní „nešťastný“ a s ujištěním Kataru, že se nic podobného už opakovat nebude.

„Toto rozhodnutí učinil (izraelský) premiér Benjamin Netanjahu, nebylo to rozhodnutí, které jsem učinil já,“ napsal Trump na své platformě Truth Social.

Zopakoval prohlášení Bílého domu o tom, že útok neprospívá cílům Izraele a USA, a že Witkoffovi nařídil, aby varoval Katar, ale že „bohužel bylo příliš pozdě na to, aby útok zastavil“.

Podle televize CNN za předpokladu, že je pravdivé toto tvrzení, že Trump už nedokázal zastavit izraelský útok, utrpěl americký prezident tím pádem další zničující ránu pro svou mezinárodní důvěryhodnost.

I CNN se zmiňuje v komentáři z trochu jiného úhlu pohledu o letadlu. „Trump začátkem tohoto roku přijal od Kataru Boeing 747, který má sloužit jako nový Air Force One, což je v rozporu s jakýmkoli předchozím chápáním prezidentské etiky. Jak si tedy mohou Američané být jisti, že v této záležitosti jedná na základě svého vnímání jejich životně důležitých bezpečnostních zájmů – a nikoli na základě své vlastní touhy oplatit Kataru osobní dar v podobě letadla v hodnotě stovek milionů dolarů?“

Podle webu televize Al-Džazíra Katar vyvrátil tvrzení, že katarští představitelé byli předem varováni.

Konec nadějí pro zajatce, odsuzuje Dauhá útoky. Netanjahu chce vyhoštění teroristů.

Oznámení Bílého domu v úterý přišlo jen několik hodin po útoku na obytnou čtvrť v katarském hlavním městě. „Trumpova administrativa byla americkou armádou informována o tom, že Izrael útočí na Hamás, který se bohužel nachází v části Dauhá, hlavního města Kataru,“ řekla novinářům mluvčí Karoline Leavittová.

„Jednostranné bombardování uvnitř Kataru, suverénního státu a blízkého spojence Spojených států, který velmi tvrdě pracuje a statečně s námi podstupuje rizika, aby s námi zprostředkoval mír, neposouvá cíle Izraele ani Ameriky,“ řekla. „Nicméně eliminace Hamásu, který profituje z utrpení lidí žijících v Gaze, je toho jako cíl hoden.“

Katar to však vyvrátil a mluvčí katarského ministerstva zahraničních věcí uvedl, že tvrzení, že vláda byla „o útoku předem informována, jsou zcela nepravdivá“.

„Hovor od amerického úředníka přišel během zvuků explozí, které byly důsledkem izraelského útoku v Dauhá,“ napsal mluvčí Majed al-Ansari ve svém prohlášení na X.

Izraelská armáda zaútočila na vedení Hamásu přímo v katarském Dauha.

Katarský ministr zahraničí šajch Tamím bin Hamad Ál Thání uvedl, že telefonát z USA přišel deset minut po zahájení útoku a incident označil za „státní terorismus“.

Hamás uvedl, že při útoku zahynulo pět jeho členů, ale že jeho hlavní vyjednávací tým přežil. Mezi mrtvými byl i katarský bezpečnostní důstojník, uvedlo katarské ministerstvo vnitra.

List Le Monde komentoval, že to, že se Bílý dům nevyjádřil proti plánům židovského státu a formálně neodsoudil operaci, představuje závažné porušení desetiletí trvající dohody mezi monarchií Perského zálivu a Spojenými státy.

„To, že Katar není schopen chránit své vlastní občany, i když na jeho území doslova působí americké ústřední velení, vedlo místní obyvatele k pochybnostem o hodnotě amerického partnerství,“ řekla podle Then New York Times Kristin Diwanová, vedoucí pracovnice Arabského institutu států Perského zálivu ve Washingtonu. „Je to skutečný problém pro vůdce zemí Perského zálivu. A mělo by to znepokojovat i Spojené státy.“

Le Monde dodal, že z útoku byli v zemi šokováni všichni – od asijských dělníků po západní úředníky, včetně samotných Katařanů, kteří tvoří jen desetinu z celkového počtu 2,5 milionu lidí, kteří v zemi žijí a pracují.

 „Napočítal jsem až sedm explozí, celé se mi začalo třást, na pár vteřin jsem si myslel, že jsem v Gaze,“ řekl palestinský novinář Montaser Marai, z televizní stanice Al-Džazíra, který si nedaleko od místa exploze popíjel kávu.

Vila zničená izraelskou střelbou se nachází v kulturní čtvrti Katara, oblíbeném centru volného času, poblíž diplomatické čtvrti a zahraničních škol. Do místního francouzského lycea chodí mnoho dětí cizinců a také někteří členové široké rodiny vládce Kataru.

„Moje dcera, která byla v době útoku ve třídě, měla pocit, jako by se jí měl zřítit na hlavu strop učebny,“ popsal pro Le Monde Francouz žijící v Dauhá.

X X X

 Trumpův spojenec a aktivista Charlie Kirk zemřel. Útočník ho zastřelil na univerzitní akci

Americký konzervativní politický aktivista a influencer Charlie Kirk, který byl ve středu postřelen při svém vystoupení v kampusu na Utah Valley University ve městě Orem, zemřel. Oznámil to americký prezident Donald Trump na své sociální síti.

 Jednatřicetiletý Kirk byl vlivným Trumpovým spojencem a spoluzakladatelem neziskové skupiny Turning Point USA, největší konzervativní mládežnické organizace v zemi.

„Veliký, ba legendární Charlie Kirk, je mrtev. Nikdo nerozuměl mládeži ve Spojených státech amerických lépe a nezískal si její srdce více než Charlie. Všichni ho milovali a obdivovali, zejména já, a teď už není mezi námi,“ napsal Trump na síti Truth Social.

V dalším příspěvku krátce nato Trump oznámil, že na Kirkovu počest nařídil stáhnout všechny americké vlajky po celých Spojených státech na půl žerdi, a to až do nedělního večera.

Mluvčí univerzity uvedl, že policie zatím nezadržela podezřelého. Krátce po střelbě přitom škola oznámila, že z nedaleké budovy vyšel jediný výstřel a jedna osoba byla zadržena, podle zdrojů AP však nešlo o střelce. Starosta města uvedl, že úřady po střelci stále pátrají.

Na videích, které po incidentu začaly kolovat na sociálních sítích, je vidět, jak Kirk promlouvá k davu lidí pod širým nebem v kampusu univerzity, když se ozve hlasitá rána, která zní jako výstřel. Kirk si krátce přiloží ruku ke krku, z něhož silně krvácí, než spadne ze židle. Ohromení diváci křičí a dají se na útěk.

„Potvrzujeme, že byl postřelen, a modlíme se za Charlieho,“ řekla krátce po incidentu agentuře AP mluvčí Turning Point USA Aubrey Laitschová.

 Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová na síti X uvedla, že na místě činu jsou agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Kirk a Turning Point USA sehráli klíčovou roli při podpoře Trumpa mladými lidmi v prezidentských volbách loni v listopadu. Kirkovy vystoupení a debaty v univerzitních kampusech po celé zemi běžně přitahovaly davy lidí.

Kirk byl zvučným hlasem konzervativního hnutí: na síti X měl 5,2 milionu sledujících, byl moderátorem populárního podcastu a rozhlasového pořadu „The Charlie Kirk Show“. Nedávno se také stal spolumoderátorem pořadu „Fox & Friends“ na stanici Fox News.

 X X X

 Žhářský útok uvrhl část Berlína do tmy. Výpadek proudu je největší za 25 let

 Po úterním žhářském útoku v Berlíně zůstává bez proudu 13 700 domácností na jihovýchodě města, plné obnovení dodávek se očekává nejdříve ve čtvrtek večer. Ve středu večer o tom informoval zpravodajský portál Tagesschau, který poznamenal, že nynější výpadek v německé metropoli je největší za poslední čtvrtstoletí.

 Energetikům se v noci na středu podařilo tisíce odběratelů znovu napojit na distribuční síť, i tak ale bylo středeční ráno bez elektřiny na 20 tisíc domácností. Do večera se pak podařilo jejich počet snížit o 6 300.

Ty, kteří již elektřinu mají, vyzval provozovatel sítě k co největšímu snížení spotřeby, aby soustava zůstala stabilní a aby bylo možné připojit další odběratele. Pracovníci energetických služeb uvedli, že oprava je velice náročná a rozsáhlá.

Výpadek dolehl i na mnohé domácnosti, kterým sice elektřina zůstala, ale přišly o teplou vodu. Podle televize RBB je takových odběrných míst asi 4500. Důvodem je skutečnost, že incident narušil provoz elektrárny na jihovýchodě města, která vedle elektřiny produkuje i teplo.

Zastavené dodávky elektřiny narušily dopravu, v městské části Treptow-Köpenick částečně nefungují nouzové telefonní linky 110 a 112 a mnohé školy dnes zůstaly uzavřeny.

Vyšetřování se ujalo oddělení berlínské policie, které se zabývá politicky motivovanými trestnými činy. Podle vyšetřovatelů je útok pravděpodobně dílem levicových extremistů.

 X X X

 Architekti a opozice kritizují vedení Prahy za změny v projektu úpravy náplavky, chtějí jeho dokončení

Architekti a opozice vyzvali vedení Prahy, aby neměnila projekt úpravy náplavky. Pražští radní už v červnu rozhodli, že na poslední část úprav vypíšou nový projekt. Důvodem jsou podle města vysoké náklady – cena rekonstrukce veřejných toalet v poslední kobce se z původních zhruba 12 milionů korun vyšplhala kvůli zdržení na více než 30 milionů. Opoziční zastupitel Ondřej Prokop z hnutí ANO tvrdí, že původní koncepce získala uznání i v zahraničí.

 Asi 250 architektů podpořilo otevřeným dopisem výzvu architekta Petra Jandy a opozice v pražském zastupitelstvu, aby město přehodnotilo rozhodnutí upustit od původní koncepce revitalizace náplavek.

Novinářům to ve středu řekli Janda a zástupci opozice. Podle městské firmy Trade Centre Praha (TCP), která se o náplavky stará, se spor týká rekonstrukce toalet, které by podle původního projektu vyšly na 36 milionů korun a firma je chce vybudovat levněji.

 Většina prací na revitalizaci náplavek je již dokončená, zbývá rekonstrukce poslední takzvané kobky v nábřežní zdi, kde jsou veřejné záchodky. Radní města letos v červnu rozhodli, že se zbylé práce neuskuteční podle původního návrhu Jandy a ateliéru Projektil Architekti, a to mimo jiné proto, že se dosud celý projekt výrazně prodražil a vysoké jsou i náklady na provoz kobek osazených skleněnými otočnými dveřmi v podobě čoček.

Rozhodnutí se nelíbí autorovi koncepce i v zahraničí oceňovaných úprav náplavek Jandovi, proti se postavila i pražská opozice. Architekt ve středu uvedl, že firma pro rekonstrukci poslední kobky a WC byla vysoutěžena v roce 2018 s cenou mezi dvanácti a čtrnácti miliony, ale TCP ji bez zjevného důvodu nikdy nepředala staveniště a roky zdržení vedly k navýšení ceny až na nynějších 30 milionů korun bez DPH.

TCP podle něj u některých již opravených kobek roky není schopná zajistit elektřinu, takže stále nefungují.

Říční lázně

Janda prosazuje i říční lázně, které byly také součástí koncepce, ale nebyly zahrnuty do původní zakázky na rekonstrukci. „Dokončení připravených projektů, včetně lázní na Vltavě, je šancí, jak Prahu posunout mezi lídry evropských měst. Zastavení by bylo krokem zpět,“ uvedl. Doplnil, že problematická je i správa náplavek pod TCP.

„Současné vedení Prahy se rozhodlo, že když je 90 procent hotovo, že ten zbytek nedodělá a že vrátíme zpátky do minulosti, což by byla obrovská škoda, takže my se na zastupitelstvu budeme snažit navrhnout, aby ten projekt dál pokračoval. A aby se udělaly třeba unikátní říční lázně, které nás mohou někam posunout zase trošku více na Západ,“ řekl Radiožurnálu opoziční politik Prokop.

Pod pražským letištěm vznikne vlakové nádraží. Stavba na trase Praha-Kladno potrvá do roku 2030

Za dokončení revitalizace podle Jandova projektu se postavilo i 250 architektů a odborníků na veřejný prostor, kteří podepsali otevřený dopis adresovaný vedení města. Patří mezi ně například Jakub Cígler, Pavel Hnilička, Josef Pleskot, Ladislav Lábus, Petr Hájek, zahraniční architekti Robert Konieczny, Kazunori Fujimoto či Enrico Molteni nebo rektoři a děkani architektonických fakult a další odborníci.

TCP ve vyjádření odmítla, že by zanedbávala správu náplavek. Toalety, které mají vyjít na 36 milionů korun s DPH, se podle společnosti staly poslední kapkou ve finanční náročnosti revitalizace náplavek. Jen údržba čoček na kobkách podle vyjádření firmy vyjde na stovky tisíc korun ročně.

„Rozhodně nechceme dehonestovat práci odvedenou na revitalizaci náplavek, nicméně na základě příkazní smlouvy, pod jejímž mandátem spravujeme náplavky již více než dekádu, jednáme s péčí řádného hospodáře,“ uvedla místopředsedkyně představenstva TCP Marta Pražáková.

Otázku chtějí opoziční ANO a Praha Sobě otevřít na čtvrtečním jednání městského zastupitelstva a prosadit usnesení, které by mimo jiné uložilo radě zadat TCP úkol vrátit se k původní koncepci.

„Argument, že město šetří, když zastaví projekty s platným povolením ve světově unikátní koncepci, je absurdní,“ uvedl Prokop. „Chtěli bychom také převést správu pražských památek na Prague City Tourism,“ dodal předseda Prahy Sobě Adam Scheinherr. Prague City Tourism je městská firma, která je zaměřená na turistický ruch a stará se mimo jiné o Petřínskou rozhlednu, Staroměstskou radnici či pražské věže.

X X X

 Expert Hroboň: Doplatky za léky už nikoho nepohoršují. Totéž potřebujeme v celém zdravotnictví

Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice Na Homolce se od ledna spojí v jeden celek. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09, kandiduje za Spolu) je to nejlepší řešení, které povede k úsporám. „Důvody pro spojení jsou a byly dlouhodobě. Jedna věc je ale mít jedno vedení a druhá, co se odehraje uvnitř těch nemocnic,“ zdůrazňuje člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.

 „Mohl by to být signál, aby došlo k dalšímu slučování a užší spolupráci v rámci pražského zdravotnictví. A netýká se to jen Prahy, kde je přespecializováno. Udržujeme poskytování zdravotních služeb 24/7 na více místech, než je nutně třeba. A to váže obrovské finanční a lidské zdroje,“ vysvětluje ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády.

 Pavel Hroboň, bývalý náměstek ministra zdravotnictví, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády

V obou nemocnicích byly také v minulosti odhaleny problémy s korupcí, které podle někdejšího náměstka ministra zdravotnictví vyplývaly z postavení ředitele, který byl pod spíše formální kontrolou ze strany ministerstva. 

„Přijít na promyšlené nepravosti je pak velmi těžké. Nejen dohled, ale také vytváření strategie fungování proto nemůže být na rozhodnutí jediného člověka. Proto je třeba zvolit osvědčenou právní formu, kdy v čele stojí kolektivní vedení, tedy správní rada a představenstvo,“ míní.

Otázka právní formy je ovšem v Česku silně zpolitizovaná, ačkoli přímo nesouvisí s vlastnictvím. Zhruba polovina nemocnic, které plně vlastní kraje, například fungují jako akciové společnosti, které je možné lépe řídit i kontrolovat. A podle Hroboně by šlo o nejlepší řešení i u státem zřizovaných nemocnic.

Zdravotnictví s doplatkem

V českém zdravotnictví se podle Hroboně v posledních letech zlepšila dostupnost dat, zatím se ale stále nedaří na základě jejich analýzy navrhnout konkrétní kroky. Akademici prý sice dokáží přijít s principiálně správnými závěry, jenže ty není možné realizovat z ekonomických či politických důvodů, popřípadě pro odpor zdravotnického personálu.

 Bývalý poradce ministra kritizuje například to, jak vzniká úhradová vyhláška, tedy smlouva mezi poskytovateli služeb a zdravotními pojišťovnami. Při jejím vyjednávání má silné slovo stát, naopak iniciativa pojišťoven je mnohem nižší, než by měla být, pokud jde o kontrolu vynakládání finančních prostředků.

Ve financování je třeba také zohlednit stárnutí populace, protože během dvou desetiletí přibude milion lidí starších 60 let.

„Kvůli tomu, že stát nastavil úhrady relativně vysoko, jsou pojišťovny v nejhorší kondici za posledních deset let. Přitom by měly více přispívat na prevenci, což je v zájmu celé společnosti. Teď jim to ale zrovna nevychází,“ upozorňuje s tím, že by mělo jít o jednu z priorit nové vlády.

Problém vidí také v tom, že obrovský rozsah péče je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, zároveň ovšem není přesně definován. Nezbývá tak prostor pro komerční připojištění, které stávající legislativa umožňuje.

„Už dnes známe léky na předpis, kdy zákon říká, že alespoň jeden lék v rámci těch velkých skupin musí být bez doplatku. A nikdo se nad tím nepohoršuje. Nebo volba typu plomby u zubaře – od ledna bude hrazený ten nejjednodušší kompozit, za ostatní se bude připlácet. Potřebujeme, aby tento princip začal platit v celém zdravotnictví,“ uzavírá Hroboň.

X X X

 Fed znovu šlápne na plyn. Mračna se stahují nad USA

„Mračna se pomalu stahují nad americkou ekonomikou, všude zatím sucho a oslavy tedy ještě pokračují, ale případný déšť může mnohé zhýčkané sluncem nepříjemně překvapit,“ říká analytik BHS Timur Barotov

 Šéf Fedu Jerome Powell na vysoce sledovaném sympoziu v Jackson Hole nedávno komunikoval trhům, že se další snižování úrokových sazeb konečně blíží realitě. To kontrastuje s projevem Powella v červenci po zasedání guvernérů Fedu, kdy nepřímo naznačil, že trhy mohou být rády za to, že se úrokové sazby nezvedají, natož aby se snižovaly. Rétorika Fedu se tedy ostře otočila a není to nutně kvůli nátlaku Donalda Trumpa. 

Tato náhlá otočka v rétorice byla zapříčiněna spíše extrémními revizemi ve statistikách počtu pracovních míst v USA. Během posledních měsíců tam bylo revizemi odstraněno z původních oficiálních odhadů přibližně 280 000 míst. Podle nejnovějších zářijových dat BLS (Bureau of Labor Statistics) tak v květnu a červnu přibylo v zemi pouze anemických 6 000 pracovních míst, oproti původním odhadům ve výši 286 000. Červen byl dokonce podle zářijových revizí záporný (-13 000), což se stalo poprvé od pandemie. Ačkoli v červenci data byla zase v lepší formě, ty srpnové znovu výrazně zklamaly. Minulý týden v pátek nová sada zveřejněných dat ukázala, že Spojené státy v srpnu zaznamenaly čistý přírůstek pracovních pozic ve výši pouze 22 000, což je výrazně pod tržním očekáváním a celková nezaměstnanost lehce vzrostla na 4leté maximum (4,3 %).

Jednoduše řečeno, data jasně naznačují, že americký trh práce výrazně slábne. Důvodem je patrně konzervativnější nábor firem vlivem nejistot, ale i slabší nabídka pracovní síly kvůli odlivu migrantů z USA. 

Trhy a Trump žízní po nižších sazbách

Trump agresivně zasahuje do nezávislosti Fedu a patrně chce postupně nahradit nepohodlné guvernéry a samotného šéfa Fedu někým, kdo přistoupí k výraznému snižování sazeb. Americký prezident pravděpodobně doufá, že tím vykompenzuje zpomalení ekonomické aktivity plynoucí z celních válek a sníží dluhové náklady USA. Za správných podmínek to fungovat může, ale pokud to s tím tlakem přežene, může se dočkat opačného výsledku. Snížená důvěra v americké instituce a Fed totiž může paradoxně zdražit americký dluh a vyvolat vyšší inflaci v případě, že jsou vyšší sazby skutečně potřeba. Ovšem výše uvedená data naznačují, že Spojené státy spíše v současné chvíli koketují s recesí než hyperinflací.

Investoři podle všeho vítají výhled na nižší sazby. Akcie společností v sektorech citlivých na úrokové sazby poslední měsíc překonávají indexy S&P 500 a Nasdaq Composite. Týká se to tak například titulů v průmyslovém indexu Dow Jones, nebo indexu menších společností Russell 2000.

Trhy se mohou šeredně plést

Trhy ale mohou být přehnaně optimistické. V teorii nižší úrokové sazby sice se zpožděním 12-18 měsíců podporují ekonomický růst, pokud se dostávají pod rovnovážnou úroveň sazeb. Ovšem historická analýza prozrazuje, že Fed snižuje výrazným způsobem úrokové sazby zpravidla až když začíná recese. Fed zajišťuje cykličnost ekonomiky, která je zdravá a prospěšná, podobně jako občasné lokální požáry v pralesích. Proto v posledních dekádách přistoupil ke snižování úrokových sazeb výrazným způsobem pouze v recesi. Tedy za předpokladu, že je Fed stále nezávislý a funguje v podobném režimu jako v minulých mnoha dekádách, cyklus snižování úrokových sazeb může být známkou toho, že guvernéři Fedu již cítí blížící se ekonomickou recesi. Graf níže ukazuje, že výraznější snižování sazeb skutečně bylo historicky doprovázeno záporným růstem HDP a také rapidně rostoucí mírou nezaměstnanosti.

Pracovní trh v USA není v optimální kondici a ačkoli míra nezaměstnanosti neroste zatím parabolickým tempem, soukromý sektor je v dlouhodobém útlumu. Tento útlum ale byl z velké části a stále je kompenzován zvýšenými výdaji veřejného sektoru, což se ještě donedávna odráželo na zdánlivě zdravých statistikách pracovního trhu. Drtivá většina růstu v počtu pracovních míst během tohoto roku byla v sektoru zdravotnictví. Naopak ve výrobě či stavebnictví celkový počet míst letos klesá. Pokud je ale rozhodnutí o sazbách skutečně ovlivňováno politickými tlaky, například ze strany Trumpovy administrativy, pak rozhodnutí Fedu nemusí být nezávislé. Tím pádem by nový cyklus snižování sazeb nemusel být nutně předznamenáním ekonomického zpomalení.

Ačkoli trhy tento vývoj vítají a doufají ve snižování sazeb, domníváme se, že v dohledné době to nebude pro americkou ekonomiku významnou podporou. Pokud Fed nakonec zahájí snižování sazeb v září, pravděpodobně zabrání výraznějšímu posilování amerického dolaru vůči ostatním měnám a dá centrálním bankám rozvíjejících se trhů větší prostor ke snížení jejich sazeb. To je příhodné pro ocenění akcií rozvíjejících se ekonomik a protiinflačních aktiv jako je zlato, nemovitosti a Bitcoin.

Mračna se stahují, ale oslavy opatrně pokračují

Zda Fed jedná nezávisle ve „starém režimu“ nebo pod politickým tlakem v režimu novém bychom měli zjistit v dalších měsících, v závislosti na dalším vývoji pracovního trhu. Akciové trhy ačkoli v posledních měsících dosahují opatrně a konzistentně nových rekordů, podkladová síla trhů ale slábne. Je to evidentní například v divergenci technických indikátorů s cenou akcií. Zatímco tituly zdražují, technické indikátory již delší dobu signalizují slábnutí poptávkové strany a možnou brzkou převahu prodejců. Dopady celní politiky Trumpa se již postupně propisují do statistických dat a většina analytiků předpokládá, že jejich plný účinek uvidíme až ke konci roku nebo na začátku příštího. Mračna se tak pomalu stahují, všude zatím sucho a oslavy tedy ještě pokračují, ale případný déšť může mnohé investory zhýčkané sluncem nepříjemně překvapit.  

 Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst

X X X

  Ohaři soutěžili na poli i ve vodě u Hadu Rychmhurk    

 O víkendu 6. – 7. září 2025 se v okolí hradu Rychmburk u obce Předhradí uskutečnila tradiční dvoudenní soutěž loveckých psů v polní a vodní práci O pohár hradu Rychmburk. Akci vypsanou pro plemeno ohařů zaštítil radní Pardubického kraje pro zemědělství, životní prostředí a venkov Miroslav Krčil.

 „Bylo mi ctí podpořit tuto akci a předat vítězný pohár. Soutěže loveckých psů posilují spolupráci mezi chovatelskými kluby, mysliveckými spolky a regionálními institucemi, ale především připomínají důležitost myslivecké kynologie jako součást života na venkově. Proto je potřeba tyto aktivity podporovat a jsem rád, že se nám to podařilo i letos,“ uvedl radní Miroslav Krčil.

 „Jedná se o vrcholovou akci našeho klubu se zadáním titulu CACT – čekatelství na národního šampióna práce. S ohledem na to je soutěž velmi náročná jak pro startující, tak i pro organizátory. Úspešnost závisí na mnoha parametrech, proto ani úspešnost psů není stoprocentní.,“ řekl předseda Klubu bretaňských ohařů Miroslav Horáček. „Velmi si vážím spolupráce s Pardubickým krajem, který nás každoročně podporuje. Víkend se povedl i díky městu Chrudim, které nám poskytlo zázemí hradu Rychmburk.“

 Soutěž pořádá Klub bretaňských ohařů z. s. ve spolupráci s Okresním mysliveckým spolkem Chrudim, Mysliveckým spolkem Krounou-Otradov, obcí Předhradí a hradem Rychmburk a každoročně se těší velkému zájmu odborné i laické veřejnosti. Psi, kteří soutěž úspěšně dokončili, získali loveckou upotřebitelnost pro drobnou zvěř. Věra Málek Říhová

X X X

 Soutěž řidičů z oprav vozovek

 V pondělí se v areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje setkali řidiči z třinácti cestmistrovství, aby změřili síly při jízdě zručnosti a utkali se o titul Cestářského rodea, který se každoročně uděluje tomu, kdo nejrychleji projede postavenou trať. Kromě měření sil mají řidiči možnost otestovat si svoje schopnosti před nastávající zimní sezonou.

 „Z pohledu silničářů to zdaleka není zábava, jde o příležitost se zdokonalovat. Je vidět, že řidiči takto vybavená vozidla velice dobře znají a mají naježděno. Je to dobrý trénink na zimní sezonu, kdy už nejde o barely, průjezdní brány nebo imitaci garáží, ale o skutečná auta, krajnice a další překážky. Řidiči, které jsem měl možnost při jízdě sledovat, byli perfektní. Naskytla se i příležitost nechat se po trati svézt a vidět rozhled přes radlici seshora z kabiny. Je každopádně potřeba mít zkušenosti, zručnost a pevné nervy. Kdo si do takového auta sedne poprvé, nemá moc šancí trať projet,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr, který jízdám přihlížel.

Soutěžnímu klání přihlížel také ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák. „Myslím, že naši řidiči ukázali, že jezdit takovým autem není nic jednoduchého a je potřeba smeknout klobouk před jejich schopnostmi. Benefitů má Cestářské rodeo hned několik. Je to příprava na zimní údržbu, kdy si řidiči mohou po létě zase „osahat“ sypač a osvěžit si svoje dovednosti. Mohou mezi sebou soutěžit, potkat se navzájem, vyměnit si zkušenosti a popovídat si o práci na různých cestmistrovstvích, o autech a další technice,“ sdělil Vašák.

A jak celá soutěž probíhá? Jednotliví soutěžící, kterých bylo letos 25, absolvují dvě měřené jízdy. Nezáleží pouze na čase, ale také na tom, jak přesní při své jízdě jsou. Trestné body získávají za kontakt s barely a dalšími překážkami, za špatné zastavení nebo nepřesný posun dílce radlicí. Trestné body znamenají trestné vteřiny, které se jim v cíli připočítávají k času, za který zvládli trať projet. O vítězi letos rozhodly pouhé čtyři sekundy.

Je potřeba jet rychle a čistě, říká vítěz

 Zvítězil Pavel Bareš z cestmistrovství v Holicích. „První jízda byla rozpačitá, ale v té druhé už se to povedlo. Recept je jednoduchý, musí se to jet rychle a čistě,“ smál se v cíli vítěz, který nejenže zvítězil, ale postoupil také do celorepublikového kola. Na rodeo prý nijak zvlášť netrénuje, stačí mu pravidelné pracovní nasazení.

Na druhém místě skončil Milan Rybenský z pardubického cestmistrovství. „Druhé místo ještě nemám, takže se zadařilo. Nepovedla se mi spousta věcí, vliv má nervozita a já jsem nervózní člověk. Jsem rád, že opět budu na republikovém kole. Uvidím kluky, které jsem dlouho neviděl, a budu se snažit udělat dobrý výsledek,“ řekl Rybenský, který také postoupil do republikového kola. Posledním postupujícím je Aleš Mergl z cestmistrovství v Holicích, který za vítězem zaostal o sedm vteřin.

„Celý den se povedl, cíl byl naplněn. Do příštího ročníku tedy zkusíme akci ještě trochu rozšířit a přidat další „dimenzi“, kdy by do areálu na sledování soutěže a ke vzájemnému setkání dorazili i další kolegové z ostatních cestmistrovství a vytvořili ještě bouřlivější kulisu a týmovou podporu,“ doplnil Ladislav Valtr.

Mgr. Sylva Drašnarová