Stanjura: Ať o platech politiků rozhodují centrální bankéři. Špatný nápad, oponuje Kovanda. O svých platech vedli politici bouřlivou diskuzi například v letech 2014 nebo 2018. „Pitomej poslanec má základ 55 tisíc korun a dává zákony této zemi,“ stěžoval si bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák.

„Řekněte mi, jestli lidé v této zemi mají také jistotu, že se jim budou až do roku 2018 zvyšovat platy,“ uvedl předseda hnutí SPD Radim Fiala. „Celá ta debata o platech poslanců byla nechutná, populistická a pokrytecká,“ popsal expremiér Andrej Babiš (ANO). „Diskuze na půdě Poslanecké sněmovny překročila veškerou míru trapnosti,“ řekl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Stanjura: Ať o platech politiků rozhodují centrální bankéři. Špatný nápad, oponuje Kovanda© Poskytovatel: CNN Prima NEWS

O svých platech se ale politici dohadují skoro každý rok. Jinak tomu není ani letos. „Váš návrh je čistočistý populismus,“ kritizoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO) v nedělní Partii na CNN Prima NEWS. „Mají špenátovou polévku za 15 korun, včera jsem mel čočkovou za 16 korun. Poslanci berou sto tisíc a mají i další náhrady,“ uvedl Babiš. „Sice vypadá lákavě, že si člověk rozhoduje o vlastním platu, ale co jsem mluvil s politiky, tak je to pro ně noční můra, protože jim to voliči vždycky omlátí o hlavu,“ sdělil komentátor Mladé fronty dnes Miroslav Korecký.

Neustálé dohady politiků chce ukončit ministr financí Zbyněk Stanjura. Líbilo by se mu, aby o jejich platech rozhodoval někdo jiný. „Třeba Národní rozpočtová rada nebo Česká národní banka. Jestli si někdo myslí, že je příjemné rozhodovat o svých platech, tak to příjemné není,“ řekl Stanjura.

Podobným směrem uvažoval premiér Fiala. „Nejsem rád, že v té situaci jsme opakovaně, že o svých platech rozhodují politici. Ve všech ostatních zaměstnáních je to tak, že člověk o svém platu nerozhoduje,“ uvedl Fiala.

Česká národní banka ani Národní rozpočtová rada nechtěly nápad ministra financí Stanjury vůbec komentovat. Někteří ekonomové ale naznačují, že nejde o dobrý krok. Třeba podle ekonoma Lukáše Kovandy by to totiž podrývalo nezávislost těchto institucí. „Mohlo by se stát, že pokud by politici byli vůči centrálním bankéřům poslušní a krotcí, tak by pak centrální bankéři navyšovali platy o to více. Zkrátka tyto světy mají být co nejvíce oddělené,“ míní Kovanda.

Ministr Stanjura pro CNN Prima NEWS upřesnil, že jeho resort takový návrh předkládat nebude, protože mu to prý nepřísluší. „Jde jen o můj osobní námět do veřejné debaty,“ sdělil ministr.

X X X

Kohajda: Zmrazení platů politiků je špatné. Nevím, v čem je problém, oponoval Fiala z SPD

Vládní koalice neví, koho by nastrčila do role rozhodování o platů politiků, kritizoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poslanec Radim Fiala (SPD). Podle něj by se mzdy měly zmrazit na celé volební období. Michael Kohajda (KDU-ČSL) to ale nepovažuje za správný postup, protože po rozmrazení by platy znovu přirozeně rostly.

Politici diskutují o výši svých platů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se domnívá, že by o nich mohli rozhodovat například centrální bankéři. „Vypadá to, že zástupci vládní koalice neví, koho by nastrčili do role, kdo bude rozhodovat o platech. Měli by mít dostatek politické odvahy na to, aby řekli, že se platy politiků budou snižovat. Jako SPD jsme navrhli zmrazení platů na celé volební období. Nevím, v čem je problém,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poslanec Radim Fiala (SPD).

Fiala podotkl, że princip by byl jednoduchý. „Když to zmrazíme na celé období, tak politici nebudou tři roky dostávat vyšší platy. Státní rozpočet tím ušetří spoustu peněz. Jestli potom řekneme, že rozmrazíme, ale necháme je na původní úrovni, nemám problém o tom hlasovat,“ řekl Fiala.

X X X

EXPERTI:  RUSKO  CHCE  ZÍSKAT  CELOU  UKRAJINU,  JAKO  ZA  STALINA

Putin se podle analytiků snaží o celkové vítězství na Ukrajině, sází na protahování války

„Putin se místo toho soustředí na to, aby dosáhl původního cíle prostřednictvím dlouho se táhnoucí války, v níž zvítězí buď podrobením Ukrajiny silou nebo zlomením vůle Ukrajinců poté, co je opustí Západ,“ uvádí ISW ve své poslední zprávě k vývoji ruské invaze na Ukrajinu. „Opakované úspěšné ukrajinské protiofenzivy jsou téměř jistě nutné, nicméně nebudou stačit k tomu, aby přesvědčily Putina k tomu, aby jednal o přijatelných podmínkách,“ píše se ve zprávě.

Dokladem toho, že Putin počítá s vítězstvím ve vleklé válce, o jejímž výsledku do velké míry rozhodne situace na bojišti, jsou podle ISW pokračující ruské útočné operace okolo Bachmutu a Avdijivky a podél západních frontových linií v Doněcké a Luhanské oblasti. Rusko do ofenzivy podél frontové linie v tomto regionu v posledním půlroce vrhlo většinu ze svých 300.000 mobilizovaných záložníků a 40.000 předčasně propuštěných vězňů, ale „výsledky tohoto úsilí nejsou nijak působivé,“ podotýká ISW. Ukrajinský generální štáb v dnešní ranní svodce informoval, že do márnice ve vsi Trojicke v Luhanské oblasti v neděli přivezli asi stovku těl zabitých ruských vojáků, dalších 140 zraněných skončilo v nemocnici. Úřady v Avdijivce, která se dlouhodobě nachází v místech těžkých bojů, informovaly, že z ní evakuují zbývající komunální pracovníky, kteří město udržovali v chodu. Doporučují také obyvatelům, aby ji opustili.

Ukrajinské síly budou muset podle ISW ukázat, že dovedou to, co se Rusům nedaří – a to změnit realitu na bojišti svými válečnými úspěchy. Kyjev však své plány drží v tajnosti. Náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová v souvislosti s očekávanou jarní ofenzivou ukrajinské armády, o níž se už delší dobu mluví, vyzvala k „informačnímu tichu“.

X X X

KRITIKA  ZA  BYTY  V  BRNĚ   ŽALOBKYNĚ  LASTOVECKÉ,  OPAKOVANĚ  CHYBOVALA

VSZ  V  OLOMOUCI   LASTOVECKOU  ODVOLÁ?

Neprofesionální jednání? Státní zástupkyně Lastovecká podle nadřízených opakovaně pochybila

 Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petra Lastovecká, která vykonává dozor nad postupem policejního orgánu v případu „Stoka“, podle nadřízených opakovaně pochybila. Vyplývá to z odpovědí vrchního státního zástupce v Olomouci Radima Daňhela a nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, které minulý týden doputovaly k poslancům skrze ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Státní zástupkyně VSZ v Olomouci Petra Lastovecká nepostupovala správně, když nebyla schopna přes opakované výzvy státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) dodat k rozhodnutí o stížnosti obviněných z případu Stoka proti zahájení trestního stíhání potřebný spisový materiál.
Stejně tak nebylo podle jejího nadřízeného v pořádku, jak okomentovala veřejně rozhodnutí o zrušení stíhání dvou obviněných žen v tomto případu. Vyplývá to z odpovědí na písemné interpelace, které od ministra spravedlnosti Pavla Blažka v průběhu minulých dnů obdrželi poslanci ODS, hnutí ANO a KDU-ČSL. Česká justice měla možnost se s obsahem jednotlivých odpovědí na interpelace seznámit.

Ne zcela profesionální vyjádření

„Vyjádření státní zástupkyně pronesené v průběhu prověřování, v době, kdy ještě nebylo o procesním ukončení prověřování rozhodnuto a znějící ‚Pracujeme společně s policií na tom, aby trestní stíhání mohlo být znovu zahájeno‘ považuji za ne zcela šťastné, a ne zcela profesionální, neboť mám obecně za to, že před vydáním rozhodnutí a jeho doručením dotčeným osobám, by nemělo být veřejně deklarováno, k jakému rozhodnutí řízení spěje,“ uvedl své stanovisko olomoucký vrchní státní zástupce Daňhel. Ten také s Lastoveckou obě pochybení osobně projednal a problémy se spisem jí vytkl.

Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže je takové řešení pochybení Lastovecké dostačující, když ve svých odpovědích využil odkazu na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která zmiňuje jako možnou formu opatření toliko „pozdvižené obočí“ nadřízeného. „Část jejího vyjádření, citovaná v písemné interpelaci poslance Ivana Adamce, jistě nebyla nejšťastnější a zcela profesionální, na druhou stranu osobně zastávám názor, že toto jednověté vyjádření nemůže zpochybnit objektivitu a nestrannost dozorové státní zástupkyně,“ dodal k tomu Stříž.

Úniky do médií

Poslanci ODS Ivan Adamec a Václav Král navíc žádali vysvětlení, že se jejich interpelace obratem dostala k některým novinářům, a to hned poté, co odešel dopis z ministerstva spravedlnosti na státní zastupitelství.

I v tomto případě olomoucký vrchní státní zástupce připustil možné pochybení. I on totiž nabyl dojmu, že k úniku informací o interpelacích mohlo dojít z VSZ v Olomouci. A je připraven, pokud by taková praxe měla nadále pokračovat, nést i osobní odpovědnost.

„Nejprve chci obecně uvést, že jakékoliv pokoutné úniky interních informací do veřejného prostoru silně odsuzuji a považuji je za nezákonné, škodlivé a ohrožující jak pověst státního zastupitelství, tak v některých případech i řádný a nerušený výkon jeho působnosti. Dále musím uvést, že v souvislosti s medializací Vašich žádostí dle § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, resp. v souvislosti s písemnými dotazy novinářů, které medializaci bezprostředně předcházely, jsem z časové posloupnosti jednotlivých kroků, které byly v té době ve vztahu k těmto Vašim žádostem v průběhu jejich vyřizování činěny, nabyl, podobně jako oba uvedení poslanci, také dojmu, že k úniku informací o interpelaci Mgr. Adamce a o Vašich prvních dvou žádostech ze dne 10. 2. 2023 mohlo dojít z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (O tom, že takto mohla ze zdejšího státního zastupitelství uniknout na veřejnost interpelace poslance Ing. Krále jsem žádné indicie nezjistil.).

Mohu Vás ujistit, že jsem se tomu ihned začal intenzivně věnovat, avšak bez toho, aniž bych toto své podezření dostatečně konkrétně potvrdil a mohl z něj vyvodit patřičné důsledky. V tento okamžik tedy nemám za dostatečně prokázané, že k úniku informací o podaných interpelacích došlo právě z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Současně však ani nemohu takové podezření vyvrátit, a proto se budu této problematice nadále věnovat, a to zejména přijetím organizačních opatření upravujících pravidla a podmínky styku státních zástupců se sdělovacími prostředky. Nebudou-li mé snahy v této oblasti postačující, a bude-li dostatečně relevantně zjištěno, že informace ze zdejšího státního zastupitelství jsou poskytovány jiným než zákonným způsobem, jsem zcela vážně připraven nést vlastní osobní odpovědnost,“ stojí ve vyjádření olomouckého vrchního státního zástupce Daňhela.

Stříž úniky vyloučil

To Stříž jakékoliv úniky z NSZ vyloučil s tím, že informace o interpelacích poslanců novinářce sdělil buďto on sám na základě jejích dotazů, anebo v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Z odpovědí na interpelace také vyplývá jistá vyšší míra kritičnosti Daňhela k práci Lastovecké, když naznačil, že rušení usnesení o zahájení trestního stíhání tam, kde byl dán předchozí souhlas státního zástupce VSZ, by mělo být spíše výjimečné. „Pokud by u některého ze státních zástupců k takovému postupu, tedy rušení usnesení o zahájení trestního stíhání, k nimž dal daný státní zástupce pokyn či vyslovil souhlas, docházelo ze strany nadřízeného státního zástupce opakovaně ve vícero případech, jednalo by se dle mého názoru nikoli o systémové selhání, ale o selhání jednotlivce, případně o selhání vedoucího státního zástupce v jeho řídící a kontrolní roli,“ konstatoval Daňhel.

Odposlechy ve věznici

Poslanci Královi se také dostalo částečné odpovědi na jeho dotazy, které se měly týkat soukromých záležitostí státní zástupkyně Lastovecké. Konkrétně ho zajímal „dlouholetý přátelský vztah či blízká známost“ s jedním brněnským politickým aktivistou. Z odpovědi vyplynulo, že se jedná o Svatopluka Bártíka. Ten je dlouholetým politickým oponentem a kritikem ministra Blažka.

Podle informací České justice také ministerstvo obdrželo informací, že Lastovecké byla v nedávné minulosti uložena výtka, a to někdejším náměstkem VSZ v Olomouci Pavlem Komárem. Výtku inicioval opět nadřízený státní zástupce NSZ, který zjistil, že Lastovecká požádala o sledování prostor ve Věznici Brno-Bohunice, kde se nahrála i komunikace jiných osob, než pro které bylo nařízeno sledování. Nařízené odposlechy tehdy veřejně kritizovala například Česká advokátní komora.

Pochybení spatřoval státní zástupce NSZ jednak v tom, jak široce byl koncipován návrh na povolení soudu, tedy že nevylučoval možnost záznamu komunikace i jiných, než sledovaných osob a také v tom, že když Lastovecká zjistila, že byla nahrána komunikace za účasti obhájce, tuto nahrávku nezničila, ale požádala o souhlas obviněného s využitím této nahrávky. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Rozsudek, za který NSS dostal anticenu Velkého bratra, zrušil Ústavní soud

 Ústavní soud v únoru zrušil rozsudek, za který Nejvyšší správní soud (NSS) minulý týden převzal anticenu Velkého bratra pro největšího „úředního slídila“. Podle NSS měl finanční úřad právo požadovat data ze silničních kamer provozovaných policií v systému takzvané automatické kontroly vozidel. Podle ústavních soudců se však NSS nevypořádal se všemi námitkami muže, kterého se sporný postup finanční správy týkal. Nyní musí NSS rozhodnout znovu. Na nález Ústavního soudu, dostupný v jeho databázi, dnes upozornily Hospodářské noviny.

Policejní systém měl primárně sloužit k pátrání po kradených autech, pro vyšetřování zločinů a přestupků a k potírání terorismu. Jeden z finančních úřadů si záznamy vyžádal jako důkazní materiál při ověřování záznamů v knize jízd kvůli odpočtu daně. NSS svým rozhodnutím otevřel prostor pro další rozsáhlé zásahy do soukromí občanů, uvedl minulý týden Jan Vobořil, ředitel organizace Iuridicum Remedium, která anticenu uděluje.

Zákon dává policii pravomoc zpracovávat informace včetně osobních údajů „v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů“. Ve sporu kvůli záznamům z kamer tak šlo po právní stránce také o to, zda policie finanční správě poskytla jen materiál, kterým již sama disponovala pro své účely, anebo musela záznamy zpracovat a utřídit, a vznikly tak nové informace, potřebné nikoliv pro plnění úkolů policie, ale finanční správy.

„Minimálně toto předání záznamů policie správci daně zjevně nemohlo být učiněno pro vlastní účely policie. NSS se tak významově minul s námitkou, kterou stěžovatel vznesl v kasační stížnosti, reagoval na něco jiného a vznesenou námitku nevypořádal,“ stojí v usnesení senátu Ústavního soudu se zpravodajem Josefem Fialou.

„Ústavní soud neříká, že to má být tak, nebo tak. Ale že to Nejvyšší správní soud musí znovu zvážit, a to zejména z pohledu toho, jak to zasahuje do práv občanů,“ citovaly Hospodářské noviny advokátku Veroniku Odrobinovou.

X X X

Pomoc Ukrajině se vyčerpává, varuje Čaputová. Fico v průzkumech sílí

Podpora Ukrajině se vyčerpává materiálně i morálně, na Slovensku možná ještě výrazněji než jinde, upozornila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Bratislava od začátku ruské války opakovaně pomohla Kyjevu dodávkami vojenského materiálu. To kritizuje slovenská opozice v čele s expremiérem Robertem Ficem. Ten už se nyní dostal na vrchol předvolebních průzkumů.

 „Co se týče možné vojenské pomoci, zdroje nejsou nevyčerpatelné. Pokud neinvestujeme i do obranného průmyslu, nebudeme se moci pohnout dále ani při naší vlastní obraně. Podpora Ukrajině se vyčerpává i z hlediska podpory veřejnosti, na Slovensku patrně nejvíce,“ uvedla Čaputová v pondělí na bratislavské konferenci o zahraniční politice.

Podle ní je většina Slováků stále nakloněna přijetí uprchlíků z Ukrajiny, většina si však také myslí, že jejich život se příchodem běženců zhoršil. „Dezinformace a dezinterpretace jsou využívány k tomu, aby snížily veřejnou podporu pro kroky, které jako země děláme. I díky tomu narůstá rozdíl mezi rozhodnutími, která jako stát děláme, a postoji našich občanů,“ míní.

Slovenský premiér Eduard Heger připomněl fenomén ruské propagandy, a to také v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. „Slovensko patří na západ a vždy patřilo, geograficky, mentálně, ekonomicky,“ řekl Heger v projevu na konferenci. Ocenil spojence, kteří vyslali své vojáky a techniku na Slovensko v rámci posílení východního křídla NATO. Tamní mnohonárodní bojové jednotce velí Česká republika.

Čaputová uvedla, že v zemi stoupá riziko ztráty společenské podpory pro zahraniční politiku. Budoucnost zahraniční orientace Slovenska se v souvislosti se zářijovými předčasnými parlamentními volbami stává podle ní patrně nejdůležitějším tématem svého druhu od druhé poloviny 90. let, kdy země na rozdíl od svých sousedů vypadla z první vlny rozšiřování NATO.

Slovenská prezidentka za důležité označila potřebu neustále vysvětlovat lidem význam pomoci Ukrajině, a to také nejen v souvislosti s obranu hodnot, ale i bezpečnostních a ekonomických zájmů Slovenska. Shoda ohledně vojenské podpory Ukrajině přitom nepanuje ani mezi politiky. Projevilo se to také při nedávném rozhodnutí země předat Ukrajině nevyužívané stíhačky MiG-29.

Fico se Směrem ovládl předvolební průzkumy

Strany nynější proevropské a proatlantické vlády premiéra Hegera by podle průzkumů už neshromáždily potřebnou většinu ve sněmovně. A zhruba půl roku před předčasnými volbami se podle tří různých průzkumů veřejného mínění stali nejpopulárnější stranou opoziční sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica.

Směr z čela žebříčku popularity sesadil stranu Hlas-SD, kterou po odchodu z Ficovy partaje v roce 2020 založil někdejší premiér Peter Pellegrini. Agentury Focus, AKO a Median SK naměřily Směru ve svých sondážích či volebním modelu preference od 17,6 do 19,5 procenta. Popularita Hlasu naopak mírně klesla, a to na 14,5 až 17,1 procenta.

Fico se svými stranickými kolegy dlouhodobě kritizuje současnou vládní koalici a také prezidentku Čaputovou, strana rovněž vystupuje proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. Směr skončil v opozici po porážce ve volbách z konce února 2020, předtím byl u moci nepřetržitě osm let a také v letech 2006 až 2010.

Podle nejnovějších sondáží se kolem pětiprocentní hranice, která zaručuje vstup do parlamentu, pohybují preference několika stran, včetně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Uskupení někdejšího premiéra a bývalého ministra financí Igora Matoviče poslední volby vyhrálo se ziskem 25 procent hlasů, nyní však popularita OLaNO dosáhla 4,3 až 5 procent.

Preference neparlamentní strany Demokraté, do které letos v březnu přestoupili z OLaNO například premiér Heger a ministr obrany Jaroslav Naď, dosáhly 4,9 až 5 procent. Průzkum Medianu SK skončil ještě předtím, než Heger oznámil, že se stal lídrem Demokratů. Zatím se nenaplnily výzvy některých politiků ke spojování stran, aby případně nepropadly hlasy proevropských voličů.

Podám, nepodám. Matovič potupně padl a stáhl s sebou vládu, jež ani nebyla jeho

Do sněmovny by se podle sondáží mohlo dostat nejméně osm stran a hnutí, a to včetně hnutí Republika, do kterého v minulosti přestoupili někteří poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová stana Naše Slovensko (LSNS). Její preference dosáhly v posledních sondážích jen 1,2 až 3,1 procenta, LSNS by tak vypadla ze sněmovny.

O vypsání nových voleb rozhodl slovenský parlament poté, co loni v prosinci vyslovil nedůvěru menšinové Hegerově vládě. Kabinet přišel o většinu ve sněmovně kvůli sporům ve vládní koalici, kterou opustila liberální strana Svoboda a Solidarita (SaS). Preference SaS oproti minulosti klesly a nyní se pohybují od 5,1 do 9,2 procenta.

X X X

Nejen důchody. Chaos ve Francii prohloubili ekoaktivisté kvůli zásobníkům vody

Hořící radnice v Bordeaux, rozsáhlé nepokoje v ulicích dalších měst a stupňující se násilí. Francie je kvůli nedávno přijaté důchodové reformě vzhůru nohama. Zároveň se do akce přidávají také ekologičtí aktivisté s vlastní agendou. Přes dvacet tisíc jich vyšlo bojovat proti výstavbě zásobníků vody určených zemědělcům pro stále častější období sucha. V Paříži se mezitím kvůli protestům proti reformě penzí zavřel Louvre.

 Tři tisíce policistů, deset policejních helikoptér, na druhé straně 25 tisíc demonstrantů. Výsledkem protestů proti plánované stavbě zásobníků vody na západě Francie jsou desítky zraněných zejména na straně policie. Velké nádrže mají být k dispozici pro čerpání podzemní vody během stále častějších a delších období sucha. „Voda patří všem, ne pouze zemědělcům,“ prosazují naopak v departementu Deux-Sèvres aktivisté se speciálními přenosnými „minomety“.

Policie použila slzný plyn, aby zabránila demonstrantům dostat se k rozestavěné nádrži, protestující házeli pyrotechniku a další projektily. Někteří z policistů byli zraněni, vzplála také dvě policejní auta.

Podle nevládních organizací, které protest organizovaly, 25 tisíc demonstrantů v sobotu ve venkovském městečku Sainte-Soline vyzývalo vládu k tomu, aby zastavila výstavbu vodních „meganádrží“ pro zemědělce.

Nádrže mají zemědělcům, kteří se potýkají s častějšími a ničivějšími suchy, pomoci se zavlažováním. Během zimy načerpají vodu z podzemních rezerv tak, aby byla k dispozici v suchých letních měsících. V oblasti jich má být podle plánu vybudováno celkem patnáct.

Voda patří všem, nejen zemědělcům

Aktivisté však tvrdí, že voda je společným statkem, že zemědělci ji „kradou“ a že by měli podniknout kroky k přechodu na méně náročné a udržitelnější zemědělské postupy. Napětí mezi oběma skupinami v posledních pěti letech narůstá a k násilným střetům došlo už loni v říjnu.

 Podporu mají demonstranti u strany Zelených. „Tyto zásobníky jsou nespravedlivé, protože se jedná o přivlastnění a privatizaci vodních zdrojů několika málo lidmi na úkor většiny,“ uvedla předsedkyně strany Marine Tondelierová, která se sobotního protestu také zúčastnila.

Ministr vnitra Gérald Darmanin protesty a související násilí „krajně levicových aktivistů“ proti policii odsoudil. Při střetech podle něj bylo zraněno 24 policistů a sedm demonstrantů.

Ministr životního prostředí Christophe Béchu využívání těchto umělých vodních nádrží obhajuje jako nástroj krátkodobé pomoci zemědělcům, ale zároveň uznává, že nemůže jít o trvalý postup. „Nádrž není řešením klimatických změn, není to způsob, jak se z toho dostat. Potřebujeme je ale „pro zajištění zemědělské produkce, abychom měli co jíst“.

Umění nebude. Zablokovaný je i Louvre

O poznání klidnější, ale přesto nepříjemné zejména pro dlouhou frontu čekajících turistů, bylo v pondělí zablokované muzeum umění Louvre. Cenná díla světového umění jako Mona Lisa, Venuše Mélská nebo Napoleonova korunovace zůstala kvůli odborářům protestujícím proti reformě důchodů za zavřenými dveřmi.

Demonstranti proti důchodové reformě blokují turistům vchod do pařížského muzea umění Louvre. (27. března 2023)

Při pokojné demonstraci proti penzijní reformě, která postupně zvýší věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, se menší počet protestujících shromáždil u paty skleněné pyramidy v Louvru. Na jednom z transparentů bylo napsáno „Do důchodu v 60 letech – pracujte méně, abyste žili déle“. Nádvořím se táhla fronta zklamaných turistů.

„Je to směšné, přijeli jsme s dětmi ze všech koutů světa, abychom navštívili muzeum, a je směšné, že 20 lidí blokuje vstup,“ řekl mexický turista, který se představil jako Samuel. „Opravdu chápu, z čeho vycházejí, a je to spravedlivé. Ale všichni bychom se rádi šli podívat na Monu Lisu, ale tak co už,“ řekla Jane, návštěvnice z Londýna.

Mezi protestujícími před Louvrem byli i zaměstnanci slavného muzea. Návštěvníky, kteří marně čekali na vstup, oslovila i průvodkyně. „Doufáme, že chápete naše důvody,“ řekla jim.

Protest se konal den před desátým kolem celostátních stávek a pouličních pochodů. Pařížská policie oznámila, že provádí operaci s cílem zabránit nepovoleným shromážděním před dalším významným muzeem Centre Pompidou. Protesty proti francouzské penzijní reformě, které se konají již od ledna, ještě zintenzivnily po jejím schválení bez hlasování parlamentu, který jen těsně nevyslovil nedůvěru vládě. Kontroverzní postup vyvolal novou vlnu kritiky a vystavil vládu riziku zásahu ze strany francouzské obdoby ústavního soudu.

Důchodová reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.

X X X

Vládce španělské Zary řeší neobvyklý problém. Musí investovat dřív, než mu dividendy zdaní stát

Jeden z nejbohatších Evropanů Amancio Ortega hraje po dlouhé roky o čas. Kvůli specifickému daňovému systému v domovském Španělsku má vždy jen omezený čas na to, aby investoval dividendy, které mu plynou z módního gigantu Inditex. Hledání příležitostí je ale rok od roku obtížnější, píše ve své analýze Bloomberg.

Inditex, pod jehož křídla spadá například značka Zara, minulý týden oznámil, že vyplatí dividendy meziročně vyšší o 29 procent. Pro Ortegu, který má ve společnosti podíl 59 procent, to znamená příjem téměř dvě miliardy eur. A začíná tak každoroční závod, jak tuto sumu utratit. Podle španělských zákonů má nyní společnost Pontegadea spravující majetek Ortegovy rodiny 12 měsíců na to, aby čerstvě nabyté výnosy investovala. Pokud tak neučiní, bude muset z dividend odvést daň z bohatství, kterou Španělsko uplatňuje jako jediná země Evropské unie.

Od roku 2001, kdy Inditex vstoupil na burzu, získala Pontegadea na dividendách přes 12 miliard eur. Ty investovala převážně do realit. Ortega vlastní například mrakodrap Royal Bank Plaza v Torontu nebo slavnou bývalou poštovní třídírnu v Londýně a řadu dalších komerčních nemovitostí po celém světě. Mezi jeho nájemníky jsou firmy jako Facebook, Amazon, či dokonce konkurenční módní značka Hennes & Mauritz. Pontegadea dnes patří mezi největší majitele realit v Evropě.

 Hledání vhodných investičních příležitostí je ale rok od roku těžší, uvádějí zdroje Bloombergu obeznámené s činností společnosti. Mimo jiné paradoxně proto, že Inditexu se dlouhodobě daří. Podle daňových zákonů mohou investice společností označovaných jako „family office“ putovat jen do „ekonomických aktivit“. To vylučuje například investice do podílových fondů nebo do komodit. Pokud Pontegadea investuje do akcií, musí v dané společnosti získat alespoň pětiprocentní podíl, jinak se dani z bohatství nevyhne.

V posledních letech firmě Pontegadea nezbývá než rozšiřovat svoje portfolio mimo nemovitosti. Například v roce 2021 všechny své příjmy investovala mimo realitní trh. V roce 2018 firma koupila deset procent společnosti, která pro operátora Telefónica spravovala jeho vysílací věže. Operátor a investiční firma KKR se ale následně rozhodly tento byznys prodat, Pontegadea je jako menšinový vlastník musela následovat. Navzdory tomu, že svůj počáteční vklad zdvojnásobila, nebylo vedení investičního vehiklu podle zdrojů Bloombergu příliš spokojeno. Znamenalo to totiž další kvapné hledání investičních příležitostí.

Loni Pontegadea investovala 700 milionů dolarů do amerických logistických center. Podle lidí z oboru šlo o špatně načasovaný krok, který přišel na vrcholu ekonomického cyklu tohoto odvětví. Důvodem byl podle všeho časový tlak.

Letos se správci Ortegova majetku pokusili investovat do španělské energetiky. Jejich nabídka ale elektrárenskou společnost Iberdrola neuspokojila. Podle všeho byla příliš nízká, protože Pontegadea se pustila do odvětví, ve kterém nemá žádné zkušenosti.

A protože Ortegovu módnímu byznysu se daří, podobné nezdary se mohou množit, uzavírá Bloomberg.

X X X

NACIONALISTA  V  ČELE   STRANY  SKOTŮ

Inkluzivní nacionalista. Novým skotským premiérem bude Humza Yousaf

Novým předsedou Skotské národní strany (SNS) se stal dosavadní regionální ministr zdravotnictví Humza Yousaf. Nahradí tak Nicolu Sturgeonovou, která se v únoru rozhodla skončit v úloze premiérky země. V úřadu zůstávala, dokud nebude nalezen její náhradník. Jakmile ho v úterý schválí parlament, ujme se země jako první skotský premiér muslimského vyznání a tmavé pleti.

 Sedmatřicetiletý Yousaf slíbil, že bude pokračovat ve snaze své předchůdkyně osamostatnit se od Británie v návaznosti na její odchod z Evropské unie. Skotští voliči v roce 2016 brexit nepodpořili.

„Chceme se vrátit do Evropské unie,“ prohlásil nový vůdce vládnoucí strany. „Potřebujeme nezávislost více než kdy předtím.“

Yousaf získal 24 336 hlasů. Jeho hlavní rivalka, ministryně financí Kate Forbesová, získala 20 559 hlasů.

Agentura Reuters poznamenává, že volba předsedy ukázala na značné rozpory uvnitř SNS, která se navenek doposud pyšnila svou jednotou. Jednotliví kandidáti strávili šestitýdenní kampaň vzájemnými útoky.

Yousaf během kampaně poukazoval na svůj původ jako příklad multietnického, inkluzivního a sociálně liberálního Skotska, který SNS propaguje. Jeho otec je z Pákistánu, matka z Keni.

Yousaf působí ve skotské vládě už více než deset let a vystřídal v ní několik postů. Jeho nástup do čela kabinetu musí ještě potvrdit regionální parlament, kde SNP pomáhají k většině hlasy Skotských zelených.

„Budu prvním ministrem pro celé Skotsko… mou bezprostřední prioritou bude ochránit každého Skota před krizí životních nákladů,“ řekl po vyhlášení Yousaf, který je jediným muslimem, co kdy sloužil ve skotské vládě.

Podle agentury Reuters odchod charismatické Sturgeonové zpomalí úsilí o vyhlášení nezávislosti. Strana nemá žádné dohodnutou strategii ohledně nového referenda, což byl jeden z důvodů, proč Sturgeonová rezignovala.

Britský nejvyšší soud na podzim rozhodl, že Skotsko nemůže bez souhlasu vlády v Londýně uspořádat nový plebiscit o nezávislosti, který Sturgeonová plánovala na podzim tohoto roku.

Sturgeonová se stala první ženou ve funkci. Je také nejdéle vládnoucí premiérkou Skotska. Nejvyšší politickou funkci v severní části Spojeného království převzala na konci roku 2014 poté, co SNP otřásl výsledek prvního referenda o osamostatnění Skotska, v němž voliči tento návrh odmítli poměrem 55 procent hlasů ku 45.

X X X

PRYMULA:  COVID  V  ČR  NEKONČÍ

S covidem ještě není hotovo, tvrdí Prymula. Naznačil, jak to bude s izolací pacientů

Úmrtnost na koronavirus se změnila, avšak není hotovo, zhodnotil aktuální situaci epidemiolog Roman Prymula. V pořadu 360° uvedl, že i do budoucna se bude onemocnění řešit, a to včetně změny pravidel izolace pacientů s covidem. Biochemik Zdeněk Hostomský dodal, že bychom se měli z pandemie poučit, a poukázal na zásadní přešlap vlády.

„Nechci říct, že je (s covidem) hotovo, ale určitě jsme se posunuli výrazně dál. Je něco jiného, když máte chorobu, která má smrtnost dvě procenta, a něco jiného, když máte smrtnost třeba 0,1 procenta,“ řekl Prymula v pořadu 360°. Onemocnění z populace totiž zcela nevymizí.

Jak vzniká nová varianta koronaviru?

Ve chvíli, kdy nakažená osoba infikuje dalšího člověka, vir se zkopíruje a přejde do těla nového hostitele. Tento duplikační proces se ale může pokazit, čímž dochází k mutacím. Kvůli takovým chybám může vir zaniknout, může se oslabit, ale také se může stát silnějším. Nové atributy patogenu jsou prakticky nahodilé. Pokud vir nasbírá více mutací a vlastnostmi se výrazně odliší od původního viru, vzniká nová varianta.

Vláda se chystá vyřadit covid ze seznamu nemocí, za jejichž úmyslné šíření bude hrozit trest. „Teď se řeší, kdo by měl zůstat v izolaci, ministerstvo přišlo s návrhem, že by to měl rozhodnout (praktický) lékař. Myslím, že to není špatně,“ pokračoval dále.

Diagnostika po telefonu

Pacienta by podle něj ale doktor neměl vyšetřovat v ordinaci. „Myslím si, že bohatě stačí telefonický kontakt, aby se řeklo, v jakém případě člověk má zůstat doma a v jakém ne,“ přiblížil. Identifikace podle Prymuly nebude složitá – lékař zhodnotí respirační projevy.

Změna by měla nastat zřejmě v polovině dubna, informovala ČTK. Izolace ruší i další země Evropské unie, například Slovensko k tomuto přistoupilo od 20. března. V Česku je domácí izolace povinná na sedm dní po pozitivním testu.

Covid neskončil ani podle Hostomského. Na pandemii by ale nezapomínal i z jiných důvodů. „Ukazuje se, že to nebyla vždycky poctivá hra, že tam byly určité vládní tlaky a spousta vědců se zdiskreditovala, protože prosazovala určité věci,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS.

Jako velký problém označil zavírání škol, ty v Česku v porovnání s okolnímu zeměmi nefungovaly nejdéle. „Bylo to zbytečné omezování dětí, ztráta vzdělávacích příležitostí. Bylo špatně, že do toho byla zatažená mladá generace,“ dodal s tím, že „státní intervence plošného typu do naší společnosti nepatří“.

X X X

V  NĚMECKU  VRAŽDÍ  NOŽEM  I  DĚTI,  JAKO  ZA  HITLERA

Útoků nožem v Německu přibylo, vraždí i děti mladší čtrnácti let

Dvanáctiletá dívka ubodaná v lese dvěma vrstevnicemi, ubodaný mladý muž po náhodném konfliktu na pouti či mladý zamilovaný pár zavražděný nožem ve vlaku agresivním Palestincem. To je jen pár nejznámějších případů, které otřásly Němci v poslední době. Mají si tedy na takové věci zvykat? A mají něco společného?

Čerstvé policejní statistiky, ze kterých citoval deník Die Welt, naznačují, že nejde o náhodu. Násilných útoků a vražd nožem v Německu prudce přibývá.

Z čísel, která se chystá zveřejnit ministryně vnitra Nancy Faeserová, vyplývá, že za loňský rok zažila 83milionová země 8 160 útoků nožem. V roce 2021 to bylo přitom „jen“ 7 071 útoků. Podle kriminalistů je znepokojivý zejména fakt, že mnoha pachatelům je čtrnáct a méně let.

X X X

LIDÉ  V  ČR  UŽ  MAJÍ  DOST  UKRAJINCŮ,  JAKO  V  USA

VÁLKOU  NA  UKRAJINĚ  ŽEBRÁCI  V  ČR  I  V  EVROPĚ

ŠKODA  MRTVÝCH  NA  UKRAJINĚ,  S  RUSKEM  JEDNA  ZEMĚ  ZA  STALINA

FIALA   A  GENERÁL  PAVEL  JEDNAT  O  KONCÍ  BOJŮ  S  USA  A  NĚMECKEM

Žhář zapálil Ukrajincům auta. Agresivita vůči uprchlíkům v Česku stoupá

Byla hodina po půlnoci v noci na sobotu, když v Habrové ulici na východním předměstí Plzně začalo hořet zaparkované stříbrné auto. Neznámý žhář mu polil zadní kolo pod víčkem nádrže hořlavinou a škrtl. Policie pracuje s verzí, že mohlo jít o mstu Ukrajincům.

 Automobil měl totiž ukrajinskou espézetku a patřil starším manželům, kteří do Čech uprchli před válkou. Další noc hořelo v Plzni na Slovanech znovu. Tentokrát v plamenech skončila další dvě auta s ukrajinskou poznávací značkou. Kriminalisté jsou přesvědčeni, že jde o stejného pachatele.

Ve společnosti roste nenávist k Ukrajincům a Plzeň je prvním městem, kde jsou problémy v soužití s Ukrajinci viditelné. „Až dosud jsme si nemysleli, že bychom měli v České republice nějaké nepřátele,“ kroutí hlavou majitel jednoho z aut.

Policie je přesvědčena, že všechna auta zapálil stejný pachatel. „Provedení skutků je stejné. Vždy zapaluje u zadního kola,“ říká zdroj blízký vyšetřování.

Zrušená party

Je hodina po požáru dalších dvou automobilů v Plzni a před tanečním klubem u vlakového nádraží to vypadá spíše jako v Kyjevě.

Na ulici se pohybují desítky lidí. Všichni mluví ukrajinsky. Na chodníku huláká na třicet mladých Ukrajinců. Další přijíždějí, túrují automobily, křičí a prudce odjíždějí. Česky tu nemluví nikdo.

„To je tu každou noc, když je diskotéka. Perou se, křičí, rozbíjejí věci na ulici,“ vykládá obsluha čerpací stanice, která stojí přímo naproti klubu Polo u vlakového nádraží. K místu, kde se setkávají mladí uprchlíci, právě přijíždí černé BMW s ukrajinskou značkou sledované policisty. Z motoru, který má najeto snad dvacetkrát kolem světa, se ozývají strašné rány. Následuje pokuta za dopravní přestupek a dýchnutí. Z Ukrajinců před klubem pije každý. „Vodku?“ nabízí ochotně jeden z nich.

Lahev má schovanou za plastovým kontejnerem v tašce, stejně jako další návštěvníci klubu.

Přesto spolumajitel klubu Štěpán Marek říká, že s Ukrajinci ve svém podniku problém nemá. „Ti, co k nám chodí, se leckdy chovají kultivovaněji než česká klientela. Je to stigma, že Ukrajinci jsou horší hosté. Uvnitř se naopak zásadně neperou, maximálně venku. Samozřejmě pijou víc, jsou otrlejší a v horším stavu, možná i divočejší, ale na rozdíl od Čechů by třeba nic neukradli. K nám chodí majetnější Ukrajinci ze střední a vyšší třídy,“ říká Štěpán Marek.

Lidé v Plzni už ale otevřeně přiznávají, že solidarita s Ukrajinci prchajícími před válkou je dávno opustila. A místo toho přichází zklamání. Do Plzeňského kraje přišlo v uprchlické vlně z Ukrajiny téměř 30 tisíc lidí. „Je to šílené. Já osobně jsem se snažila na začátku války pomoci, ale když vidím, jak se tu teď chovají tito mladí, moje ochota pomoci je na nule,“ říká jedna z obyvatelek města.

Na druhém konci města se ve stejnou chvíli měla konat diskotéka, kterou v Plzni Ukrajinci už několikrát uspořádali takzvaná Bandera party, a to ve zdejším klubu Arena. Název odkazoval na vůdce ukrajinských nacionalistů za 2. světové války Stepana Banderu.

Diskotéky monitorovala i policie, tu poslední plánovanou organizátoři raději zrušili. „Chtěli předejít tomu, že do klubu přijdou rozhořčení Češi, kteří proti akci protestovali na sociálních sítích,“ říká policejní zdroj blízký vyšetřování.

Posprejované domy a výhrůžky

Útok na auta není v Česku ojedinělým projevem nenávisti vůči uprchlíkům. Odpůrci běženců sprejují fasády budov, kde uprchlíci bydlí. Jindy vyhrožují lidem kvůli vyvěšeným žluto-modrým vlajkám.

Jeden z pachatelů pak dokonce vyhrožoval, že zapálí tělocvičnu v Čelákovicích, kde bydleli právě utečenci z Ukrajiny. Další namaloval písmeno Z – symbol ruské agrese – na památník v Terezíně.

Kriminalita nejen v Plzeňském kraji po covidovém útlumu opět narůstá. Za poslední rok došlo v kraji k 10 207 trestným činům, což je o čtvrtinu více než v roce 2021. O více než 20 procent pak vzrostla celorepublikově kriminalita cizinců. Podle policie však není možné jasně ukázat na souvislost s příchodem uprchlíků. „Jelikož v loňském roce kriminalita rostla obecně, tak nelze hovořit o tom, že by za nárůstem byli Ukrajinci. Obviněno jich bylo 2 389, což je méně než například občanů Slovenské republiky,“ uvedl pro MF DNES policejní mluvčí Ondřej Moravčík.

Policie také stíhá sedm lidí po nedávném incidentu při demonstraci před Národním muzeem v Praze. Dva lidi stíhají za projevy při shromáždění. „V jednom případě projev sympatií k hnutím směřujícím k potlačování práv a svobod člověka, ve druhém případě pro trestný čin podněcování k trestnému činu,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT policejní prezident Martin Vondrášek.

Další dva za útok na policisty a zbylé tři lidi za útok na projíždějící automobil s ukrajinskou poznávací značkou. „Policie řeší možné poškozování cizí věci, výtržnictví a násilí proti skupině obyvatel,“ dodal Vondrášek.

Ukrajinská populace tvoří v Česku podle ministra vnitra Víta Rakušana 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což je asi 355 až 390 tisíc lidí. Dočasnou ochranu dostalo od začátku války už téměř půl milionu uprchlíků, kteří tak mají přístup ke vzdělání či na trh práce v Česku.

X X X

Princ Harry nečekaně přiletěl do Londýna. Pár týdnů před korunovací

Princ Harry se nečekaně dostavil k londýnskému vrchnímu soudu. Ten se začal zabývat žalobou, kterou na vydavatele bulvárního listu Daily Mail společně s Harrym podali i zpěvák Elton John a další celebrity kvůli narušování soukromí a údajným odposlechům. Vydavatelství Associated Newspapers obvinění odmítá.

Za žalobou stojí také manžel Eltona Johna, filmař David Furnish, i herečky Elizabeth Hurleyová a Sadie Frostová nebo Doreen Lawrenceová, matka černošského mladíka Stephena Lawrence, který byl zavražděn při rasisticky motivovaném útoku v roce 1993.

Mladší syn britského krále Karla III., který do Londýna přiletěl ze svého kalifornského domova, v pondělí seděl jen pár kroků od početné skupiny novinářů. K soudu se dostavili také Elton John i Frostová. Očekává se, že během čtyřdenního předběžného slyšení nikdo ze žalobců nepromluví. Harryho přítomnost u soudu v Londýně je však podle agentura AP známkou důležitosti, jakou přikládá tomuto případu.

Skupina tvrdí, že se její členové stali oběťmi „četných protiprávních činů“ provedených skrze Daily Mail a nedělník Mail on Sunday, uvedli jejich právníci.

Podle výňatků z žaloby se jednalo mimo jiné o hackerské útoky na mobilní telefony, odposlouchávání hovorů či získávání soukromých informací, jako jsou lékařské záznamy, podvodem. List podle žalobců využíval i soukromé detektivy k nezákonnému získávání informací, a „dokonce si objednal vloupání a vniknutí na soukromý pozemek“. Podle právníků se tyto incidenty odehrávaly od roku 1993 do roku 2011, ale „dokonce i po roce 2018“.

Vydavatelství obvinění „zcela a jednoznačně“ odmítá a usiluje o odmítnutí žaloby.

Princ Harry, který prohlásil, že chce, aby se reforma britských médií stala jeho životním posláním, v loňském roce získal od stejného listu odškodnění v jiném sporu.

Zasahování médií bylo jedním z důvodů. které přispěly k rozhodnutí Harryho a Meghan vzdát se královských povinností a přestěhovat se do Kalifornie. Na negativní roli tisku se zaměřili i ve svém nedávném dokumentárním seriálu na Netlixu a v autobiografii prince Harryho s názvem Spare (Náhradník). Vévoda a vévodkyně ze Sussexu obvinili další členy královské rodiny ze spolupráce s médii a princ Harry viní tisk z úmrtí své matky. Princezna Diana zemřela při autonehodě v Paříži v roce 1997, když se snažila ujet bulvárním fotografům.

Agentura Reuters připomněla kauzu bulvárního nedělníku News of the World (NoW). Ten přestal vycházet v roce 2011 v souvislosti s odposlechy, které se mimo jiné dotkly i britské královské rodiny. Tehdy nejprodávanější britský titul podle soudu špehoval nejen politiky a celebrity, ale i pozůstalé po obětech teroristických útoků či nezletilé oběti zločinů. Mimo jiné vyšlo najevo, že novináři v touze po senzacích odposlouchávali i hlasovou schránku unesené a později zavražděné dívky Milly Dowlerové.

X X X

Společnost DAKO-CZ obhájila ocenění
Výrobce brzdových systémů a komponentů pro kolejová vozidla, společnost DAKO-CZ z východočeské Třemošnice, obhájila ocenění Czech Business Superbrands i pro rok 2023. Porotce přesvědčila firma s více než dvousetletou tradicí svými hospodářskými výsledky, růstem i novými projekty, které získala. Jediný český výrobce brzd pro kolejová vozidla kontinuálně roste, za uplynulé čtyři roky zdvojnásobil tržby a v roce 2022 poprvé v historii v tomto ukazateli prolomil dvoumiliardovou hranici.

DAKO-CZ roste, a to jak na českém trhu, tak v zahraničí. Firma, která je stoprocentně vlastněna průmyslově-technologickým holdingem Czechoslovak Group českého průmyslníka Michala Strnada, v minulých letech založila v Ostravě montážní společnost DAKO-CZ MACHINERY, v severočeském Mostě působí společnost DAKO-CZ SERVICE a ovládlo též společnost TRANSELCO-CZ. Spolu s mateřskou společností DAKO-CZ tak vznikla v rámci holdingu Czechoslovak Group divize CSG Rail.

Zahraniční expanzi táhnou aktivity v Indii, kde DAKO-CZ v minulém roce založilo dva společné podniky s předními domácími výrobci: s klíčovým hráčem na tamním trhu, společností Medha Servo Drives, byl založen podnik MEDHA DAKO-CZ Pvt. Ltd. se sídlem v Hyderabadu. Tato firma se soustředí na dodávky ucelených a moderních brzdových systémů pro nově připravované vozy EMU, metra a lokomotiv pro indickou železnici. Se společností Jupiter Wagons, dvojkou na trhu výroby nákladních vozů, byla založena společnost JWL DAKO-CZ India Ltd., která sídlí v Kalkatě.

„Ve fázi vrcholících příprav je založení dceřiného podniku DAKO-CZ India, který naše indické aktivity zastřeší. Na indickém trhu již několik let generujeme významné procento našeho obratu a potenciál tamního trhu je obrovský. Také proto se naše obchodní manažerka účastnila podnikatelské mise Svazu průmyslu a dopravy ČR, která doprovázela cestu ministra zahraničí Jana Lipavského do Indie,“ říká Lukáš Andrýsek, předseda představenstva DAKO-CZ.

„Přestože je naše společnost v železniční branži dobře známá a etablovaná, ocenění jako je Czech Business Superbrands si velmi vážíme. Značka DAKO s tímto prestižním oceněním opět posiluje,“ doplňuje Lukáš Andrýsek. Připomíná tím skutečnost, že DAKO-CZ je firma působící v B2B segmentu, s jejími produkty se tedy koncoví zákazníci nesetkávají napřímo. Obhájit v této oblasti ocenění jako je Czech Business Superbrands je tedy daleko složitější a pro firmu hodnotnější.

DAKO-CZ není aktivní jen na indickém trhu. Společnost exportuje více než 70 procent své produkce. Mezi nejprestižnější projekty bezesporu patří dodávky brzdových komponent do souprav metra společnosti Siemens Mobility určených pro linku Piccadilly londýnského metra. Kromě Siemensu spolupracuje DAKO-CZ dlouhodobě například se společnostmi Talgo, Stadler Rail, Tatravagónka Poprad či Modertrans Poznaň. V České republice spolupracuje například se Škoda Group.

Právě pro Škoda Group dodá v letošním roce hydraulické brzdové jednotky včetně řízení pro 30 tramvajových souprav 29T3, které budou nasazeny v Bratislavě. Zajímavou zakázku získala firma DAKO-CZ v Brazílii, kam dodá hydraulické brzdové jednotky pro autonomně řízené vzduchem poháněné soupravy Aeromovel, které budou obsluhovat cestující na letišti v São Paulu. Mezi střednědobé cíle společnosti DAKO-CZ patří snaha proniknout na severoamerický trh.

Aby byla dlouhodobě úspěšná, masivně investuje do rozvoje společnosti a to v částkách, které převyšují sto milionů Kč. V minulém roce například představila na veletrhu InnoTrans revoluční elektromechanickou kotoučovou brzdovou jednotku, která je součástí naší koncepce DAKO Brake By Wire. Jejím principem je, že k zastavení vlaků není potřebný stlačený vzduch ani olejové hospodářství.

V oblasti vývoje těží společnost ze silné konstruktérské školy, kterou v Třemošnici již před sedmdesáti lety založil Josef Daněk, autor více než 40 patentů, který je označován za otce brzdy DAKO. Na posílení svého know-how spolupracuje firma s řadou vysokých škol nejen v České republice, ale i na Slovensku. Značka DAKO, i díky ocenění jako je Czech Business Superbrands, či Firma roku Pardubického kraje, které získala za rok 2021, v posledních letech trvale roste a posiluje. Ing. Jaroslav Martínek, Account Manager

X X X

Denisa Grossová se ozvala po autonehodě a vyvrací zprávy bulváru

Dcera expremiéra Stanislava Grosse Denisa (25) měla o víkendu nehodu. Přestože nerada reaguje na články v bulváru, nyní udělala výjimku, aby uvedla věci na pravou míru. Články, které vyšly o autonehodě, podle ní nejsou pravdivé.

 „Vyšlo pár článků o tom, že jsem bourala. Ráda bych uvedla strašně moc věcí na pravou míru. Údajně jsem bourala rodinu, údajně jsem jela jako prase. Bylo tam zmíněné, že jsem dva dny zpátky pařila jako o život. Takové věci, které ze mě udělaly bůhvíco, nedejbože vraha miminek,“ začala Denisa Grossová svůj příspěvek v příbězích na Instagramu.

„Zaprvé. Nebourala jsem do auta s rodinou. To je důležité zmínit, protože to mě naštvalo asi nejvíc. Údajně jsem nabourala do auta, kde jela celá rodina. Byly tam dvě paní. Ani jedné z nich se nic nestalo. Ani nám dvěma, mně a spolujezdci. To je taky důležitá informace číslo dvě, kterou bych chtěla zmínit,“ řekla starší ze sester Grossových.

Denisa Grossová se na Instagramu vyjádřila k autonehodě. (27. března 2023)

Dodala, že když na místo nehody přijela policie, ptala se všech, jestli potřebují lékařskou pomoc. „Všichni jsme řekli, že jsme v pořádku, že nepotřebujeme. Tak se ptali, jestli potom budeme chtít k doktorovi, odvézt na pohotovost. Všichni jsme řekli, že nepotřebujeme. Jestli si paní vyhledaly odbornou pomoc po své vlastní ose, nevím. Ale dvakrát se nás policajti ptali, dvakrát jsme řekli, že nepotřebujeme,“ prozradila.

Vyjádřila se také k příčině nehody. „Důležitá informace, kterou potřebuju zmínit, je, že bouračka nevznikla z důvodu, že jsem jela jako prase. Ale nezvládla jsem jízdu, chytla jsem smyk, protože byla mokrá vozovka,“ přiznala.

Podle policie se nehoda dvou aut Audi RS3 a Volkswagenu stala v neděli v 16:30 v pražské ulici Mezichuchelská. Podrobnosti o účastnících ale mluvčí Jan Rybanský nemohl sdělit.

Starší dcera zesnulého expremiéra Stanislava Grosse Denisa se věnuje fotografování a tanci. Její mladší sestra Natálie je herečkou a muzikálovou zpěvačkou.

Stanislav Gross a jeho druhá žena Šárka se vzali v roce 1996. Ženichovi šel na svatbě za svědka současný prezident Miloš Zeman, který původně Grosse doporučoval i jako svého nástupce v čele ČSSD (posléze to označil za chybu). Obřad se odehrál na zámečku v pražské Libni.

Manželům se narodily dvě dcery, Denisa (23) a Natálie (19). Expremiér, který trpěl amyotrofickou laterální sklerózou neboli ALS, zemřel 16. dubna 2015.

X X X

Překvapivá ztráta po demolici Polska. Čeští fotbalisté nedali gól a z Moldavska vezou jen bod

Čeští fotbalisté ve druhém utkání kvalifikace o ME 2024 překvapivě remizovali v Moldavsku bez branek a nenavázali na úvodní výhru nad Poláky.Zdroj: Profimedia.cz

Čeští fotbalisté ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství Evropy 2024 překvapivě remizovali v Moldavsku bez branek. Národní tým nenavázal na páteční výhru 3:1 nad Polskem, před nímž nyní vede skupinu E o bod.

Největší šanci Čechů měl v závěru prvního poločasu kapitán Tomáš Souček, který trefil břevno. Svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého nezvítězili venku podeváté za sebou, pokud se nepočítá utkání s Běloruskem na neutrální půdě. Češi ve třetím duelu s Moldavskem poprvé nevyhráli v kvalifikaci o Euro 2004 ho porazili v Kišiněvu 2:0 a doma 5:0. Moldavsko uhrálo nerozhodný výsledek i ve druhém kvalifikačním zápase, v pátek remizovalo doma s Faerskými ostrovy 1:1.

Česká reprezentace se v dalším kvalifikačním utkání představí 17. června na Faerských ostrovech. O tři dny později ji čeká přípravný zápas v Černé Hoře. Zbylým soupeřem v kvalifikaci je Albánie.

 Oproti utkání s Polskem udělal Šilhavý dvě změny v sestavě. Krejčího mladšího nahradil na postu stopera Jemelka a ve středu zálohy místo Krále nastoupil Barák. Krejčí s Králem kvůli zdravotním důvodům nebyli ani na lavičce.

Češi proti Polákům vstřelili v úvodních třech minutách dvě branky, tentokrát ale vstoupili do utkání velmi opatrně. A jako první zahrozili domácí. Ve 24. minutě hlavičkoval po rohu Posmac, Coufal ale u tyče zabránil míči v cestě do sítě a poté zastavil i dorážku střídajícího Cojocarua. Na druhé straně se z dorážky prosadil Kuchta, kvůli ofsajdu ale branka neplatila.

O chvilku později Barák z levé strany nacentroval do vápna a Čvančara hlavičkoval těsně vedle. V nastavení první půle centr Davida Juráska prodloužil Čvančara, jenže kapitán Souček zamířil do břevna.

 Po změně stran Kuchtovu přízemní střelu zpoza šestnáctky vyrazil gólman Railean. Následně vytáhl Čvančarovu ránu na roh. Na opačné straně si Nicolaescu navedl míč na střelu, ale zamířil jen po zemi do připraveného Pavlenky. Hložkova prudká a tečovaná rána před vápnem skončila v náručí Raileana.

Další střela ofenzivního univerzála Leverkusenu skončila mimo tři tyče a stejně dopadl i pokus střídajícího Ševčíka. V 81. minutě Hložek sklepl ve vápně míč Čvančarovi, sparťanský útočník ale značně přestřelil.

Hostům tak nebyla platná ani zvýšená aktivita ve druhém poločase, při závěrečném tlaku si už další šanci nevytvořili a s týmem, který nikdy nepostoupil na mistrovství světa či Evropy, nečekaně ztratili první body ve skupině.