Ukrajina vždycky byla pod Ruskem a netoužila sama vládnout, jako ostatní země velké země Sovětů. Narušila to až Hitlerova válka, do níž Hitler zatáhal i Slovensko, které s ním dokonce napadlo Polsko, i když Poláci k tomu dnes mlčí. Prezidentka Čaputová odsuzuje teror a vraždy lidí na Slovensku, ale sama podporuje mnohem větší vraždění lidí na Ukrajině.

Podepsala dokonce smlouvu s USA, Bidenem, na základnu USA na 10 let v SR, i když mnoho Slováků je proti tomu. A exprezident USA Trump právě chtěl pobyt vojáků USA v Evropě snižovat.

X X X

Proti válce na Ukrajině je právě i mnoho Němců, kteří protestují také proti dodávání zbraní z Německa na Ukrajinu, Zelenskému, protože to nepřinese nic dobrého a Německu to jen uškodí.

Mnozí tvrdí, že v Scholzovi se zmýlili, protože se podobá Bidenovi, který všude, kdy byl, byla válka a umíralo statisíce nevinných lidí. A to mnozí Němci nechtějí. Spíš chtějí, aby to bylo, jak za Kancléře Schrödera, který se staral jen o to, aby Německo mělo dostatek levného plynu, ropy, energie a dalších surovin z Ruska a lidem se spokojeně žilo a firmy Německa  neměly potíže.

X X X

  Německo chystá pro domácí ekonomiku obří pomoc

Vláda do ní nalije až 200 miliard eur (skoro pět bilionů korun). Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) to může vést k fatálnímu poklesu konkurenceschopnosti českých firem. „Může to ve finále znamenat, že budou propouštět,“ řekl.

Evropská unie potřebuje jednotnou dohodu na pomoci firmám při zvládání vysokých cen energií. Je o tom přesvědčen vicepremiér Marian Jurečka. Jinak se z toho stane soutěž jednotlivých národních států. Vyhraje to Polsko, Francie a Německo. V dlouhodobém horizontu na to doplatí naše firmy. Německo z toho začíná dělat soutěž národních rozpočtů,“ řekl ministr práce a sociálních věcí.

Podobné obavy sdílí také bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Německo dalo do zastropování už sto miliard eur, dá dalších dvě stě,“ řekla.

Podle ní bude každá země Evropské unie hrát sama na sebe. Schillerová je přesvědčena, že se nemůžeme spolehnout na to, že nám Německo přenechá nějaký plyn, když jemu samotnému dojde. „Vláda opravdu v tomto drží prapor naivity,“ parafrázovala svého stranického kolegu Karla Havlíčka.

X X X

Pozdvižení mezi tenistkami. Ruska schvaluje válku, ostrá debata v šatně!

Ruská tenistka Anna Blinkovová ovládla v neděli turnaj v rumunské Kluži. Její krajan Andrej Rubljov zase ve finále ve španělském Gijónu zdolal Sebastiana Kordu. Dvě ze čtyř akcí nejvyšší úrovně ATP a WTA, které běžely minulý týden, se staly ruskou kořistí.

  A mezitím třiadvacetiletá krajanka šampionů Anastasia Gasanovová na sociálních sítích postovala věty, jimiž schvalovala válku na Ukrajině, kterou rozpoutala její země.

„Vyprávím všechno tak, jak jsem to já nebo moji nejbližší kamarádi na vlastní oči viděli,“ líčila v příspěvku na Instagramu Gasanovová, jež jako nadějná juniorka trénovala v ukrajinské Oděse.

„Donutili nás odejít. Podle očitých svědků tam ukrajinské ozbrojené síly zabíjely lidi jen za to, že mluvili rusky. Po květnu 2014 jste si na sebe nemohli vzít ruské reprezentační oblečení, protože by vás zastřelili,“ tvrdila o době po sérii masových demonstrací, která vedla k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Přesně takovými smyšlenými argumenty obhajuje válku na Ukrajině také Kreml.

Gasanovová zaútočila na Ukrajince i kvůli poničení Kerčského mostu, který spojuje Rusko s okupovaným Krymem. „Proč se z jeho poničení tak radovali? Chtějí Krym zpět, a přitom ho ničí. Bůh jim bohužel nedal mozky,“ prohlásila Gasanovová v zatím nejsilnějším gestu podpory, kterou kdy ruský tenista či tenistka válce vyslovili.

Gasanovové patří 154. místo na žebříčku, letos například dvakrát prohrála s Marií Bouzkovou při Roland Garros a v Miami, loni startovala na WTA turnaji v pražské Stromovce.

Jastremská Rusku konfrontovala v šatně

WTA se k jejím výrokům nevyjádřila. Stále platí, že Rusky mohou nastupovat na turnajích a jedinou sankcí za příslušnost k zemi agresora je fakt, že vedle svého jména nemají vlaječku či zkratku vlasti.

Šokující výroky však neušly ukrajinským kolegyním Gasanovové. Dajana Jastremská ji s jejími výroky konfrontovala okamžitě v šatně během turnaje v Kluži.

„Zeptala jsem se jí, jestli opravdu věří tomu, co řekla. Prý ano. Vykypěla, protože jí bylo líto těch, co zemřeli na Kerčském mostě a Ukrajinci z toho měli radost. Odpověděla jsem, že radost jsme měli jen kvůli tomu, protože jde o nelegální stavbu, po níž se vozí tanky a rakety pro ruskou armádu, která nás s nimi zabíjí. A není ti líto našich zabitých dětí v Mariupolu, Buče nebo Charkově? Jenom mlčela, tak jsem ji poslala tam, kam měla jít ruská válečná loď,“ popisovala konflikt Jastremská.

Shodou okolností rodačka z Oděsy, kde bylo podle Gsanovové tak násilně vyhlazováno ruské obyvatelstvo. „Jen lže a vymýšlí si nesmysly, aby ospravedlnila válku,“ zlobila se Jastremská.

Přímo z fronty se ozval i někdejší ukrajinský tenista Alexander Dolgopolov. „Čekali jsme osm měsíců, až se Rusové vyjádří. A ten den přišel. Jen je tu jedna nuance, promluvili na podporu války. Lidé, co říkají, že ti chudáci Rusové jsou vystrašení, mají pravdu. Bojí se, že přijdou o práci a dolary. Kdyby tomu tak nebylo, sedmdesát procent z nich by otevřeně válku podpořilo,“ hněval se Dolgopolov. „Vidíme, že když WTA a jiné tenisové autority tvrdí, že ruští hráči nepodporují genocidu, je to velká lež. Blahopřeji slečně Gasanovové, že byla upřímná a ukázala světu, jaký je opravdový postoj mnoha Rusů…“

Gasanovová je momentálně na turnaji ve francouzském Rouen, kde se účastní čtyřhry po boku krajanky Anastasie Komardinovové. A v prvním kole je čeká zápas proti sestrám Jastremským. „Mám chuť jít za ředitelem turnaje a ukázat mu ta videa. Po tom, co řekla, by měla být vyloučena,“ hněvala se Dajana Jastremská, která s patnáctiletou sestrou Ivannou utekla z rodné Oděsy za dramatických okolností na malé lodi do Rumunska hned na začátku války.

X X X

ZABRÁNIT  BOJŮM  NA  UKRAJINĚ,  TAK  BY  MĚL  JEDNAT  I  FIALA

MÍSTO  ZBRANÍ  NA  ZABÍJENÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ  ZASÍLAT  MILIONY  LIDEM  NA  HODONÍNSKO   NA  OPRAVU  DOMŮ  PO  TORNÁDU

Na Kyjev dopadly kamikaze drony, Rusové opět útočí na infrastrukturu

 Centrem Kyjeva v pondělí ráno otřáslo několik explozí. Podle starosty města Vitalije Klička si úder vyžádal tři oběti. Útoky měly na svědomí ruské bezpilotní letouny, tvrdí Kličko i šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Metropole se stala spolu s dalšími ukrajinskými městy přesně před týdnem cílem masivních ruských vzdušných útoků.

„V důsledku útoku kamikaze dronů došlo k explozi v obytném domě v Ševčenkivské čtvrti,“ uvedl Kličko na Telegramu s odkazem na čtvrť nacházející se v centru Kyjeva. Záchranáři podle něj vyprostili 18 lidí, další dva lidé zůstávali podle předběžných informací pod troskami.

V důsledku útoku ruským bezpilotním letounem v Kyjevě zemřeli tři lidé, oznámila pak kancelář ukrajinského prezidenta Zelenského.

Krátce před prvním výbuchem se Kyjevem rozezněly poplašné sirény. Podle Klička v Ševčenkivské čtvrti drony, které při zásahu cíle vybuchnou, způsobily požár v nerezidenční budově a poškodily obytné domy. Na místě zasahují hasiči a záchranáři.

Novináři agentury AFP zaznamenali tři exploze v 6:35, 6:45 a 6:58 místního času (5:35, 5:45 a 5:58 SELČ).

Později starosta Kličko na svém telegramovém účtu informoval o dalších dvou explozích v Ševčenkivské čtvrti. Další výbuchy v přibližně stejnou dobu hlásila agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka.

„Metropoli napadly kamikaze drony,“ napsal na Telegramu Jermak. Svědci zveřejnili videa dronů, které byly vidět na jasné ranní obloze nad Kyjevem, přičemž na nich bylo slyšet něco jako výstřely, které se je snažily zlikvidovat, popsala agentura AP. Později informovala, že její fotograf zachytil jeden z bezpilotních letounů, které na metropoli útočily v několika vlnách.

Reuters poznamenal, že útoky přišly v době ranní dopravní špičky. Ševčenkivskou čtvrtí otřásly krátce po osmé hodině ranní (07:00 SELČ), kdy mnoho lidí míří do práce či do škol. Vlna explozí se městem ozvala rovněž zhruba o hodinu dříve.

Výbuchy postihly stejnou čtvrť, kde před týdnem raketa zasáhla dětské hřiště v parku a křižovatku poblíž hlavních budov kyjevské univerzity, poznamenala agentura AP.

Přesně před týdnem Rusko podniklo rovněž v době ranní dopravní špičky masivní vzdušné údery na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu pomocí raket, střel dlouhého doletu nebo dronů. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině od prvních dnů ruské invaze. Při úderech zahynulo nejméně 19 lidí a přes sto jich bylo zraněných. V menších rozsahu útoky pokračovaly i další den.

Reportér Reuters v pondělí viděl části jednoho z útočících dronů, na kterých podle něj bylo napsáno „Za Belgorod“. Ruská Belgorodská oblast, která sousedí s Ukrajinou, je v posledních dnech pravidelně terčem ostřelování, ze kterého Moskva obviňuje ukrajinskou armádu. Kyjev se k těmto útokům oficiálně nevyjadřuje. Na vojenském cvičišti v Belgorodské oblasti v sobotu dva muži původem z některé z postsovětských republik zastřelili 11 dobrovolníků hlásících se do bojů na Ukrajině.

„Jeden z úderů zasáhl oblast poblíž kyjevského vlakového nádraží, sdělil později poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Cílem byl podle něj jeden z objektů kritické infrastruktury. Dron udeřil blízko tohoto objektu, který je ale stále v provozu, cituje Heraščenka agentura Unian. Podle ministerského poradce jeden z bezpilotních letounů rovněž zasáhl výškovou budovu.

Ukrajina v posledních týdnech informovala o řadě ruských útoků pomocí bezpilotních dronů Šáhid-136 íránské výroby, Teherán přitom popírá, že by drony Moskvě dodal, a Kreml se k těmto informacím nevyjádřil, podotkl Reuters.

Z Dněpropetrovské a Sumské oblasti, které se nacházejí na východě respektive severu Ukrajiny, byla ráno ohlášeny ruské raketové útoky. Podle místních úřadů zasáhly objekty energetické a kritické infrastruktury.

Moskva se zatím k informacím o nejnovějších útocích nevyjádřila. Minulý týden ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že pondělní masivní vzdušné údery na ukrajinská města byly odvetou za ukrajinské útoky, mezi něž zařadil i nedávný výbuch na Kerčském mostě, jenž spojuje v roce 2014 Moskvou nelegálně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym s Ruskem. Kyjev se k zodpovědnosti za útok na most oficiálně nehlásí.

Rusko zasáhlo kritickou infrastrukturu

V Dněpropetrovské oblasti ruský raketový útok zasáhl v noci na pondělí objekt energetické infrastruktury a na místě vypukl rozsáhlý požár. Ruské invazní síly podle nich brzy ráno podnikly vzdušné útoky také na severoukrajinskou Sumskou oblast, kde zasáhly objekty kritické infrastruktury.

Ruská armáda celou noc útočila na Dněpropetrovskou oblast raketami Grad a těžkým dělostřelectvem, píše agentura Ukrinform. „Naše protivzdušná obrana tři nepřátelské rakety zničila. Jedna raketa zasáhla objekt energetické infrastruktury. Je tam silný požár. Na místě pracují všechny služby,“ uvedl Rezničenko na platformě Telegram.

Agentura Unian mezitím informovala, že v Sumské oblasti jsou v důsledku ruského útoku zraněni lidé, bližší informace zatím nejsou k dispozici. Podle šéfa oblastní správy Dmytra Žyvyckého rakety zasáhly oblast u města Romny. „Raketový úder na zařízení kritické infrastruktury po páté hodině ranní. Jsou tam ranění,“ napsal Žyvyckyj na Telegramu.

X X X

 Írán by Rusku mohl dodávat i docházející rakety

 Rusku by problém s docházejícími zbraněmi mohl pomoci vyřešit Írán, domnívají se američtí bezpečnostní představitelé. Mezi zbraněmi, které by Írán Rusku dodával, by podle informací mohly být kromě bezpilotních letounů i rakety krátkého doletu. Íránské drony naposledy zaútočily v pondělní ranní špičce na ukrajinská města, mezi nimi i na Kyjev.

 Teherán i nadále popírá, že by drony Moskvě dodával. „Íránská islámská republika považuje zprávy o dodávkách bezpilotních letounů do Ruska pro použití ve válce na Ukrajině za nepodložené a nepotvrzuje je,“ uvedl 3. října mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání. Apeloval, aby Írán byl v rusko-ukrajinském konfliktu nadále vnímán jako neutrální strana.

Zatímco Írán obvinění odmítá, ze Spojenách států přicházejí zprávy o možném posílení dodávek jeho zbraní Kremlu. Jejich předmětem by neměly být jen drony Šáhid-136, ale i rakety krátkého doletu Fateh-110 a Zolfaghar, které umí zasáhnout cíl na vzdálenost 300 nebo 700 kilometrů.

Pokud by Írán Rusku střely krátkého doletu skutečně dodal, jednalo by se o vůbec první podobnou dodávku od začátku ruské invaze v únoru 2022. Ukrajinu vojensky podporuje téměř celý západní svět, Rusko oficiálně vychází pouze ze svého armádního arzenálu.

Pentagon zapojení íránských dronů na Ukrajině potvrdil spolu s informací, že ukrajinským silám se řadu bezpilotních letounů daří likvidovat. Evropská unie podle jejího šéfa diplomacie Josepa Borrella možné nasazení íránských dronů na Ukrajině prověří.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí vyzval Evropskou unii k dalším dodávkám systémů protivzdušné obrany a sankcím vůči Íránu.

„Jsem pravděpodobně prvním ministrem zahraničí, který k radě ministrů zahraničí EU promluvil kvůli protileteckému poplachu z krytu,“ uvedl na Twitteru Kuleba s tím, že unijní představitele požádal o další dodávky protivzdušné obrany a munice. „Vyzval jsem EU k uvalení sankcí na Írán za to, že dodává Rusku bezpilotní letouny,“ dodal.

K situaci s íránskými drony se vyjádřil i neutrální Izrael, který ze své dosavadní nestrannosti, zdá se, vystupuje. „Nastal čas, aby Izrael podpořil Ukrajinu,“ napsal na svém Twitteru vládní představitel Nachman Šaj. Izrael by podle něho měl Ukrajině vojensky pomoci podobně, jako to dělají Spojené státy a demokratické západní země.

Ukrajinci dál „kamikaze“ likvidují

Ukrajinci během pondělních nočních a ranních útoků údajně zničili celkem 37 íránských kamikaze dronů. Podle kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si úder na Kyjev vyžádal v pondělí čtyři oběti. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že útoky na ukrajinskou metropoli mají na svědomí právě íránské „šáhidy“. Při útoku na kyjevský obytný dům zemřela mimo jiné žena v šestém měsíci těhotenství. Útok nepřežil ani její partner.

V noci jich ukrajinské síly zničily 26 na jihu země, ráno dalších 11 na severu a ve střední části Ukrajiny. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odvoláním na oznámení vzdušných sil a vyjádření mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata.

Návrat ukrajinských žen

„Dnes se podařila další rozsáhlá výměna vězňů. Obzvlášť emotivní a výjimečné je to, že jsme z (ruského) zajetí osvobodili 108 žen. Jednalo se o první výměnu žen. V zajetí byly matky a dcery, které jejich příbuzní velmi očekávali,“ řekl vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Rusko a Ukrajina si v pondělí vyměnily celkem 218 zajatců.

Jde o první případ od začátku konfliktu, kdy se z ruského zajetí vrátily ukrajinské ženy, uvedl Jermak. Obě strany měly původně předat 110 lidí. Ruská strana ale nakonec předala jen 108 žen. Podle vůdce doněckých separatistů Denise Pušilina dvě ženy řekly, že chtějí zůstat v Rusku.

Do Ruska zamířilo 110 ruských námořníků či členů ozbrojených sil samozvaných „lidových republik“ na východě Ukrajiny.

X X X

EXPREZIDENT  OBAMA  KRITIZUJE  DEMOKRATY  USA

Můžeme přece dělat chyby. Obama kritizuje cancel culture u demokratů

Americký exprezident Barack Obama zkritizoval atmosféru v Demokratické straně, za níž se kdysi do Bílého domu dostal. Prohlásil, že „všichni z nás, v jakékoliv chvíli, můžeme říct něco špatně, dělat chyby“. Dotkl se tak fenoménu cancel culture, tedy kultury rušení, ať už nepohodlných názorů nebo přeneseně i kariér některých lidí.

 „Někdy si lidé prostě nechtějí připadat, že musejí chodit po špičkách, a chtějí pochopení, že v životě je občas chaos,“ řekl americký exprezident v podcastu Pod Save America. Některé demokraty označil za „mrzouty“, kteří ostatním kazí zábavu.

Poznamenal také, že ti, kteří jsou v nějaké funkci anebo o ni usilují, „musejí být schopní mluvit s kýmkoliv o svých společných zájmech“. „Myslím, že se do problémů dostáváme ve chvíli, kdy se snažíme nadhodit, že některé skupiny (obyvatelstva) jsou něco víc…, protože byly v minulosti častěji oběťmi, a že díky tomu mají nějaký jiný status než ostatní,“ naznačil.

„Pak plísníme lidi, pokud nepoužijí přesně tu správnou větu. Politika identity se stává hlavní optikou, přes kterou nazíráme své vlastní politické výzvy,“ dodal podle listu The Times s tím, že nikoho konkrétního nejmenoval ani nedal žádný bližší příklad. Zřejmě však odkazoval na demokraty s nejlevicovějšími názory ve straně.

Sám prý občas býval kritizován za to, že „se chová jako profesor“ a že byly chvíle, kdy jeho projev zněl ostatním jako „hatmatilka o nařízeních“. „A takto lidé neuvažují. Zajímá je – jak je politika vůbec relevantní k věcem, na kterých mi nejvíce záleží?“ dodal.

Obama své spolustraníky podpoří před volbami, které se uskuteční 8. listopadu, a rozhodnou o kontrole nad americkým Kongresem. Konkrétně se se ukáže v Michiganu, Georgii a Wisconsinu. Kandidáty do federálních a státních úřadů přijede podpořit 28. října do Atlanty a 29. října odjede do Detroitu a Milwaukee. Voličům například řekne, že demokraté jsou stranou, která chrání právo na potrat.

Hlavním tématem jeho vystoupení však bude to, že demokratům lze více důvěřovat, pokud jde o spravedlivé volby. Příští prezidentské klání je v USA naplánováno na rok 2024. „Těší se na to, že bude obhajovat kandidáty nahoře i ve spodní části volebních lístků, zejména v těch kláních a státech, které budou mít důsledky pro správu voleb v roce 2024,“ uvedla Obamova kancelář v prohlášení.

Republikánská strana zřejmě získá kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a možná i nad Senátem. Několik republikánů, kteří chtějí změnit způsob odevzdávání a sčítání hlasů, se také uchází o nejvyšší funkce volebních správců ve svých státech.

Bývalý prezident Donald Trump současně pořádá předvolební akce na podporu republikánů. Na mítincích zaznívají jeho projevy, v nichž opakovaně naznačil, že by se v roce 2024 mohl znovu ucházet o prezidentský úřad. Trump nepravdivě tvrdí, že prezidentské klání v roce 2020 prohrál s demokratem Joem Bidenem kvůli rozsáhlým volebním podvodům.

Republikáni, kteří podporují Trumpova falešná tvrzení, se stali kandidáty své strany na nejvýše postavené volební úředníky právě ve státech, které by mohly za dva roky hrát rozhodující roli. Republikáni Jim Marchant z Nevady a Mark Finchem z Arizony chtějí například omezit nebo zrušit předčasné hlasování, korespondenční hlasování a volební schránky. Nepodloženě tvrdí, že tyto způsoby hlasování vedou k podvodům.

Existují obavy, že zvolení některých krajně pravicových kandidátů by mohlo ohrozit integritu příštích prezidentských voleb. Mimo jiné tím, by někteří z nich mohli pomoci Trumpovi – pokud se rozhodne znovu kandidovat – nebo jinému podobně smýšlejícímu republikánovi zvrátit výsledky.

Obama uvedl, že demokraté možná nebudou moci věřit tomu, že americké soudy zajistí spravedlivé volby. Podle něj je potřeba, aby demokraté zastávali vysoce postavené funkce ve státech s těsnými výsledky a zajistili, že výsledky voleb budou respektovány.

„Protože se může ukázat, že v těsných prezidentských volbách v určitém okamžiku může být potvrzení voleb v klíčovém rozhodujícím státě sporné. A bude opravdu důležité, abychom tam měli lidi, kteří to udělají férově,“ řekl bývalý prezident.

X X X

Vydrží déle salát, nebo Trussová? Britové sázejí na konec premiérky

Nová britská premiérka Liz Trussová se ve vedení vlády ohřála sotva šest týdnů a konzervativci už plánují, jak ji z Downing Street zase co nejrychleji dostat pryč. A Britové se s humorem sázejí, zda její životnost bude delší než u hlávky čerstvého salátu za 60 pencí z Teska.

„Hlávka salátu vypadá každým dnem zdravěji a spokojeněji; můžeme se jen domýšlet, zda viděla naše nejnovější předpovědi, které již považují čas Liz Trussové v Downing Street za sečtený,“ říká Alex Apati ze sázkové kanceláře Ladbrokes pro bulvární list The Daily Star, který se ohledně odhadů politické životnosti premiérky nedrží nijak stranou.

Právě The Daily Star také na YouTube v přímém přenosu promítá klidné zátiší s hlavními figuranty: těmi je portrét premiérky, nazdobený salát s parukou, očima a širokým úsměvem a hodiny odpočítávající čas. Pod nimi v červeném poli hlavní otázka: „Den čtvrtý. Vydrží Liz Trussová déle, než tohle zelí?“

Problémy začaly už koncem září, ale právě v pátek se zásadní krize v působení nové premiérky, která ji brzy může stát vysněný post, značně prohloubila.

Liz Trussová oficiálně převzala vedení britských vládních konzervativců a tím i celé vlády teprve začátkem září. Po skandály stíhaném Borisi Johnsonovi měla být pevnou silou, která konzervativce vyvede z hlubokého propadu a všeobecné nedůvěry. Místo toho však nastal přesný opak.

„S Johnsonem jsme aspoň věděli, že jdeme ke dnu. Měl problémy s covidovými večírky, finanční kauzy, prohrávali jsme regionální a doplňovací volby. Trussová ale hodila do vzduchu zcela nečekanou bombu,“ popsal britským médiím současnou situaci mezi konzervativci jeden z jejich členů.

Pátý premiér za šest let?

Předsedové vlád poslední roky nemají v Británii dlouhou životnost: po referendu v roce 2016, kdy se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie, je Trussová ve vedení britské vlády v pořadí již čtvrtá a turbulentní události posledních dní naznačují, že brzy může stanout v čele vlády už pátý člověk.

Pouhých šest týdnů ve funkci je ale i na konzervativce extrémně krátká doba. Za strmým pádem Trussové stojí v první řadě chaotické změny v daňové politice, které vedly k oslabení libry a nárůstu celosvětové nedůvěry v britský trh.

„Jsem v šoku. Jsme šestá nejsilnější ekonomika světa a nemůžu uvěřit, že premiérka a vláda tohle všechno poslala do kytek. Naše ekonomická reputace je pryč,“ dodává pod slibem anonymity další konzervativec.

Aby se zachránila, vyhodila ministra financí Kwasiho Kwartenga, spoluautora daňové reformy a svého nejbližšího spojence ve vládě. Právě to ale ještě víc urychlilo její pád.

„Pokud si myslela, že s odchodem Kwartenga pro sebe získá víc času, stal se přesný opak. Vše tím jen značně urychlila,“ zní ve straně. V době, kdy se jej Trussová zbavovala, byl Kwarteng zrovna nad Atlantikem na letu z New Yorku do Londýna a o svém konci se po přistání údajně nejdřív dozvěděl z médií.

Ačkoli ambiciózní Trussová do poslední chvíle říká, že nemá v úmyslu se vytoužené Downing Street tak rychle vzdát, její spolustraníci už se ani nesnaží předstírat klid a otevřeně mluví o možnostech, kdo ji může výhledově nahradit.

Pozornost směřuje ke dvěma neúspěšným kandidátům, kteří o premiérský post po Borisi Johnsonovi rovněž usilovali: těmi jsou bývalý ministr financí indického původu Rishi Sunak a vůdkyně konzervativců v Dolní sněmovně Penny Mordauntová.

Právě Sunak byl původně preferovanou volbou konzervativních poslanců, zatímco Mordauntová měla oblibu zejména v jejich členské základně.

A zatímco Sunak vzhledem ke své ekonomicko-politické uměřenosti může být i v kontrastu s Trussovou vnímán jako záruka určité ekonomické stability, Mordauntová pak představuje záchvěv politické naděje, která by měla konzervativcům vylepšit poničenou image. Na druhé straně jde ale o méně zkušenou političku, která dosud procházela jen nižšími posty ve vládě.

Penny Mordauntová

Přesto se jako jedna z často zmiňovaných možností jeví kombinace obou a tedy dočasné dvojvedení Sunak – Mordauntová. Po všech skandálech, problémech a kauzách, které má Johnson z poslední doby za sebou, se jeho návrat do premiérské funkce jeví jako čirá utopie.

Přes to všechno Johnson dokázal v roce 2019 vyhrát předčasné volby a vytvořit si kolem sebe okruh věrných, kteří jeho vynucený odchod vnímali jako křivdu. I to se nyní v době, kdy se obliba konzervativců pohybuje kolem dvaceti procent, zdá jako lákavá možnost.

Z návratu Johnsona, který stále čelí vyšetřování ohledně porušování vlastních covidových pravidel, by se ovšem radovali také opoziční labouristé. Těm chaos mezi konzervativci rekordně navyšuje oblibu a preference a Johnsonův návrat by pro ně byl tím nejlepším dárkem před dalšími volbami.

Nový ministr financí: Já to nebudu

Po Kwartengovi převzal ostře sledované ministerstvo financí a druhý nejdůležitější post v zemi Jeremy Hunt. I o něm se mluví jako o dalším premiérovi a nástupci Trussové.

„Je to velmi zkušený politik, který již prošel řadou důležitých míst. Pokud nyní bude dobře dělat svou práci a nerozhádá si pravicové křídlo strany, pak je Hunt možností, která se přímo nabízí,“ uvedl ohledně možného výběru premiéra pro deník The Times další zdroj uvnitř strany.

Hunt se o vedení strany se pokoušel již dvakrát. Nejdřív značně pohořel proti Johnsonovi, nyní se v posledním závodě, který vyhrála Trussová, nedostal ani na průměrnou podporu své strany a vypadl hned ze začátku.

Právě proto Hunt možnost, že by znovu kandidoval, sám rázně odmítá: „Myslím, že dva velmi nepodařené pokusy již naprosto vymýtily jakékoli mé ambice tímto směrem. Chci být teď dobrým ministrem financí a to je moje priorita.“

X X X

 Detektivové navrhli obžalovat exsoudce Sováka a další čtyři osoby

Detektivové po necelých dvou letech navrhli obžalovat pět osob v kauze bývalého soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Radiožurnálu to potvrdil dozorující státní zástupce Zděněk Štěpánek z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Sovák chtěl podle policie za peníze ovlivňovat soudní rozhodnutí. Údajně dokonce nabízel společně se svým známým firmě Metrostav, že ovlivní rozsudek v její prospěch za 50 milionů korun.

Předloni na Mikuláše detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili exsoudce Zdeňka Sováka z údajného ovlivňování verdiktů Vrchního soudu v Praze. Po necelých dvou letech v případu podali návrh na obžalobu, jak Radiožurnálu potvrdil náměstek pražské vrchní státní zástupkyně Zdeněk Štěpánek.

Stíhaný soudce Sovák promluvil. ‚Vedl jsem jen blbé kecy,‘ říká o odposleších, které jej dostaly za mříže

 „V trestní věci týkající se ovlivňování soudních rozhodnutí byl policejním orgánem dnešního dne (v pondělí) doručen Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze spisový materiál s návrhem na podání obžaloby na pět obviněných osob,“ uvedl pro Radiožurnál dozorující státní zástupce, který rozhodne o podání obžaloby k soudu.

Kromě bývalého soudce v případu čelí obvinění ještě Sovákův známý Milan Bíba, arménský podnikatel a malíř Gagik Tonyan, soukromý detektiv Robert Plevač a Bíbova přítelkyně Charlotte Mulénová.

Sovák nechce aktuální vývoj případu komentovat. „Bez komentáře. Respektuji pokyn svého obhájce,“ napsal v SMS. Vyjádření dalších obviněných Radiožurnál shání.

Ohnuté rozsudky? 

Nejzávažnější ze Sovákových obvinění se týká společnosti Metrostav. Bývalý soudce měl společně se svým známým Bíbou nabízet firmě, že v její prospěch ovlivní rozsudek ve druhé větvi kauzy expolitika Davida Ratha. A to za 50 až 150 milionů korun. Metrostav ani nikdo z firmy v kauze obviněný není.

„S nabídkou byla firma skutečně několikrát kontaktovaná a uvědomila o tom odpovědné orgány,“ řekl k tomu tehdy serveru iROZHLAS.cz mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Kauza soudce Sováka. Policie po dvou letech dokončila vyšetřování, obvinění se nyní seznamují s výsledky

 Metrostav je jen jednou z částí Sovákova případu. Exsoudce je také stíhán za to, že převzal úplatek ve výši sto tisíc od advokáta Jiřího Teryngela.

Zdeněk Sovák dosud policistům tvrdil, že se žádné korupce nedopustil. Jenže advokát Teryngel se k tomu během vyšetřování přiznal a nedávno pro něj Okresní soud v Berouně schválil dohodu o vině. Ze soudní síně kvůli tomu Teryngel odešel s milionovým finančním trestem.

Podle nedávného zjištění Radiožurnálu navíc policie Sováka znovu obvinila. Tentokrát kvůli podezření, že neoprávněně získával údaje z neveřejných informačních systémů.

„Jedna z obviněných osob je nově trestně stíhána též pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby a přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, a to v souvislosti s neoprávněnými lustracemi v neveřejných databázích,“ potvrdil státní zástupce Štěpánek s tím, že toto vyšetřování je vedeno samostatně.

Soudce od počátku svoji vinu odmítá. V rozsáhlém rozhovoru pro Radiožurnál tvrdil, že jen vedl „blbé kecy“ či se „chvástal“.

„Ne, to byly kecy. Byly to kecy. Protože jsem byl ožralý jako Dán. Dozvídal jsem se o tom z odposlechů. A bylo to prostě chvástání,“ řekl loni v červenci reportérovi Radiožurnálu.

X X X

Vláda nezajistila slíbené platy, justici hrozí kolaps, stěžují si soudci

Česká justice je podle předsedů soudů před kolapsem. V prohlášení, které dnes médiím rozeslal Nejvyšší soud, uvedli, že vláda Petra Fialy v rozporu se svým programovým prohlášením odmítla dostatečně zvýšit platy justičních zaměstnanců. Předsedové soudů varovali, že za stávajících podmínek nemohou garantovat chod soudů.

Dodali, že pokud se situace nezmění, může řada soudů citelně omezit svou činnost. Podrobněji se k věci vyjádří na středeční tiskové konferenci. Premiér k tomu dnes sdělil, že rozpočtové možnosti jsou velmi limitované.

„Po mnoho let trvající podfinancování justice, především (ale nejenom) v oblasti platů soudních zaměstnanců, vede k postupnému hroucení celého systému. V důsledku dlouhodobě zoufalého platového ohodnocení zaměstnanců soudů dochází k nárůstu odlivu zkušených a kvalitních pracovníků, jež není možné nahradit,“ stojí v prohlášení.

„Jsme ve velmi složité ekonomické a rozpočtové situaci a musíme šetřit na všech frontách. Nemůžeme hned teď vše realizovat. Když jsme připravovali náš program, nemohli jsme počítat s válkou na Ukrajině a s jejími důsledky. Debatu dál povedeme, nebráníme se jí, ale rozpočtové možnosti jsou velmi limitované,“ reagoval premiér Fiala.

„Souhlasíme s tím, aby se ty platy zvyšovaly. Diskuse, kterou vedeme, je o tom, jestli se to má dít prostřednictvím prostředků, které již byly přiděleny a rozumným přerozdělením, nebo tím, že budeme navyšovat rozpočty,“ řekl novinářům.

Platové ohodnocení zaměstnanců soudů je podle autorů prohlášení „zoufale nízké“ přes opakovaná ujištění ze strany vládních představitelů. „Nástupní platy na úrovni cca 20 tisíc až 23 tisíc Kč hrubého, nemluvě o jejich nedůstojnosti, znemožňují zajistit soudy po personální stránce. Průměrný plat v justici je cca o 10 tisíc Kč nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře,“ podotkli soudci.

„Představitelé soudů o potřebě okamžité nápravy jednali jak s premiérem Petrem Fialou, tak s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Bohužel, bezvýsledně. Vláda v rozporu s vlastním programovým prohlášením, přes vyjádřené porozumění pro situaci justičních pracovníků a přes úsilí ministra spravedlnosti Pavla Blažka, odmítla zvýšit objem prostředků na platy zaměstnanců soudů tak, aby umožňovaly personální zajištění soudů,“ pokračovali. Zářijové desetiprocentní zvýšení tarifů pro státní zaměstnance podle nich platy reálně nezvedlo.

„Nedostatek kvalitních pracovníků se projeví nejen v délce řízení a s ní spojeném nárůstu výše odškodnění za průtahy, ale také v bezpečnostních rizicích a celkovém zhoršení ochrany práv a svobod obyvatel této země,“ uzavřeli šéfové soudů.

Účast na středeční pražské tiskové konferenci, která se bude konat pod záštitou Nejvyššího soudu, avizovali předsedové ze všech stupňů soudní soustavy. Konkrétně místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk, předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl, šéf středočeského krajského soudu Ljubomír Drápal, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová, šéf brněnského městského soudu Jan Sedláček a šéfka Okresního soudu Praha – východ Jana Stejskalová.

X X X

SOUDCE  STÁLE   NEPÍŠE  ROZSUDEK,  VŠICHNI  MLČÍ

Vydržte do Silvestra. Vyhotovení písemného rozsudku v kauze lobbisty Martina Dědice se už poněkolikáté odkládá

 Už rok trvá napsání odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si loni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už loni v říjnu. Jenže jeho vydání bylo několikrát odloženo a předseda senátu Igor Krajdl mezitím rezignoval na post místopředsedy soudu. Průtahy odůvodňoval účastí na pořádání akce nadačního fondu Ostravské paragrafy nebo zpracováváním agendy pro kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu.

Předseda senátu Krajského soud v Ostravě Ivo Krajdl si vyžádal už několikátý odklad pro vyhotovení písemného rozsudku ve známé ostravské kauze, v níž je nesledovanější postavou tamní podnikatel a lobbista Martina Dědic. Nově je stanoveno datum na Silvestra letošního roku.

Téměř rok trvá napsání odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si loni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už loni v říjnu. Jenže jeho vydání bylo několikrát odloženo a předseda senátu Igor Krajdl mezitím rezignoval na post místopředsedy soudu. Průtahy odůvodňoval mimo jiné účastí na pořádání akce nadačního fondu Ostravské paragrafy nebo zpracováváním agendy pro kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu.

Podle zjištění Ekonomického deníku je dosud vypracováno 151 stran odůvodnění rozsudku a zbývá přepsat ještě tři hodiny a deset minut čteného rozsudku. Odsouzení se tak proti rozsudku nemohli dosud odvolat.

„K Vašim dotazům sděluji, že písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.10.2021 ve věci sp. zn. 77 T 1/2016 nebylo dosud zcela vypracováno. Zákonnou lhůtu pro písemné vyhotovení rozsudku krajského soudu jako soudu I. stupně stanoví § 129 odst. 3 písm. b) tr. řádu v délce 10 pracovních dní ve vazebních věcech a v délce 20 pracovních dní v ostatních věcech. Dle citovaného ustanovení dále platí, že výjimky z těchto lhůt povoluje ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, předseda soudu, což jsem učinil z důvodů níže uvedených,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku předseda ostravského krajského soudu Petr Novák.

Lhůta pro vypracování písemného vyhotovení rozsudku v dané věci byla podle Nováka naposledy prodloužena do 30. září.

„V této lhůtě rozsudek nebyl zcela vyhotoven, byť práce na písemném vyhotovení rozsudku i nadále kontinuálně pokračují. Tato lhůta, i s ohledem na její prodloužení, je dlouhá, nicméně je adekvátní rozsahu a složitosti dotčené věci. Předmětná věc je mimořádně obsáhlá a složitá, neboť se jedná o trestní řízení o třech původně samostatně podaných obžalobách, přičemž spisový materiál čítá cca 38 000 stran. Vypracování rozsudku, navíc v takto komplikované a rozsáhlé věci, bylo dále zatíženo skutečností, že předseda senátu do 30. 6. 2022 vykonával funkci místopředsedy krajského soudu pro trestní úsek, což představuje celou řadu povinností, které není schůdné dále delegovat. V současné době je koncept odůvodnění rozsudku zpracován v rozsahu 716 689 znaků, tj. 398 normostran textu a dále je připraveno k přepisu 190 minut diktátu na elektronickém nosiči,“ upřesnil předseda soudu.

Písemná vyhotovení rozsudků v extrémně rozsáhlých či komplikovaných věcech není podle Nováka schůdné obvykle vyhotovovat v zákonem stanovených lhůtách bez jejich prodloužení.

„Průměrnou lhůtu u vyhotovení rozsudků Krajský soud v Ostravě samostatně nesleduje a nevyhodnocuje. Za podstatnou je považována toliko skutečnost spočívající v naplnění ustanovení výše citovaného § 129 odst. 3 písm. b) tr. řádu, tedy zda rozsudek byl vyhotoven v zákonné lhůtě, případně ve lhůtě dle zákona prodloužené, či nikoliv,“ podotkl Petr Novák.

„Nad rámec Vašeho dotazu současně doplňuji, že v době od 6. 5. 2022 dosud předseda senátu nemohl v práci na vyhotovení rozsudku pokračovat, neboť ve vztahu k vyhotovení rozsudku podal obviněný v dané věci návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., a to pro vyhotovení předmětného rozsudku. Spis tak bylo nutno předložit k rozhodnutí o podaném návrhu Vrchnímu soudu v Olomouci. O tomto návrhu rozhodl Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 1. 6. 2022 sp. zn. 3 UL 7/2022, přičemž návrh na určení lhůty zamítl, jelikož neshledal na straně předsedy senátu neodůvodněné průtahy, když akcentoval právě zejména mimořádný rozsah a složitost věci,“ upozornil předseda soudu.

„Předseda senátu 77 T Mgr. Igor Krajdl byl ve funkci místopředsedy Krajského soudu v Ostravě pro úsek trestní do 30. 6. 2022. Ke změně v osobě místopředsedy došlo ke dni 1. 7. 2022 z důvodu rezignace Mgr. Igora Krajdla, přičemž tato byla z jeho strany již předem avizována, a byla iniciována zájmem na zachování kontinuity vedení trestního úseku s ohledem na současnou potřebu zejména personální stabilizace odvolací části trestního úseku krajského soudu, a to v důsledku nadcházejících odchodů několika soudců. Jeho funkční období by jinak automaticky skončilo dnem 31. 12. 2022,“ dodal předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák.

Zasahuje Nejvyšší soud

Nepřiměřené délce vyhotovení rozsudku se věnoval na sklonku roku 2018 kárný senát Nejvyššího soudu v případě předsedkyně senátu Okresního soudu v Uherském Hradišti Hany Kurfiřtové. Pravdou jest, že v případě této soudkyně šlo o více případů.

Hana Kurfiřtová byla uznána vinnou, že jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobila průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí v následujících věcech:

Za A 1. sp. zn. 26 T 17/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 23. 3. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 6. 4. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 21. 3. 2018,

2. sp. zn. 26 T 61/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 6. 4. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 4. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 11. 5. 2018,
3. sp. zn. 26 T 56/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 24. 4. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 10. 5. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 7. 3. 2018,
4. sp. zn. 26 T 10/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 1. 6. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 15. 6. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 27. 3. 2018,
5. sp. zn. 26 T 56/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 21. 8. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 4. 9. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 20. 3. 2018,
6. sp. zn. 26 T 78/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 26. 1. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 9. 2. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 30. 1. 2018,
7. jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobila průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty dle § 181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, a to v následujících věcech:
8. sp. zn. 26 T 63/2015, v níž byla obžaloba podána dne 24. 7. 2015, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 14. 8. 2015, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 14. 5. 2018,
9. sp. zn. 26 T 51/2016, v níž byla obžaloba podána dne 14. 6. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 7. 7. 2016, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 18. 6. 2018,
10. sp. zn. 26 T 91/2016, v níž byla obžaloba podána dne 13. 10. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 3. 11. 2016, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 18. 6. 2018,
11. sp. zn. 26 T 108/2016, v níž Okresní soud v Uherském Hradišti spis obdržel dne 12. 12. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 2. 1. 2017, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 19. 6. 2018,
12. sp. zn. 26 T 109/2016, v níž byla obžaloba podána dne 20. 12. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 10. 1. 2017, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 20. 6. 2018.

 Čekání na možnost odvolání

Co absence písemného rozsudku pro odsouzené v tzv. kauze Dědic představuje? Například to, že odsouzení k vysokým trestů nemají možnost se proti rozsudku odvolat, což například Martin Dědic naznačil hned po vynesení verdiktu.

Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky, což prokázaly odposlechy a monitoring telefonů. Podle soudu měl Dědic ovlivňovat zakázky od roku 2008 do roku 2014. K ovlivňování měl dle obžaloby, kterou soud přijal, využívat svých tehdejších kontaktů s ostravskými politiky z ČSSD. Soudce Igor Krajdl při čtení odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil exhejtmana Miroslava Nováka, Simonu Piperkovou, Vojtěcha Mynáře či Lumíra Palyzu, kteří v rámci Ostravy zastávali vlivné posty.

Žalobce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Vít Koupil tvrdí, že podnikatel Martin Dědic měl nezákonným způsobem pomoci společnostem Pragoimex, Martek Medical Vostav Morava k vítězství v lokálních tendrech. Za to měl podle detektivů získat úplatky za cca 37 milionů korun. Ty měla inkasovat Dědicova firma Business Advisor, tvrdí vyšetřovatelé.

„Obžalovaný získal vliv na chod Městské nemocnice Ostrava a Dopravního podniku Ostrava. Prostřednictvím těchto vztahů získával informace o chodu společností a připravovaných veřejných zakázkách,“ prohlásil soudce Igor Krajdl.

Martin Dědic od počátku kauzy tvrdí, že je nevinný. To samé konstatovaly u soudu i společnosti, jež tvrdí, že mu platily za reálné poradenství. Policisté i státní zástupce to ale vidí jinak. Podle obžaloby šlo o úplatky, jen zakrývané smlouvami o poradenské a konzultační činnosti.

Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.

„Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku se ponořím se svými advokáty a poradci do příběhu z pohledu soudu a budeme vše uvádět na pravou míru v dalším pokračování této trestní frašky,“ dodal Martin Dědic, který se proti rozsudku odvolá.

Podle informací Ekonomického deníku by se proti rozsudku chtěl odvolat i Břetislav Pavelek, který si vyslechl čtyřletý nepodmíněný trest, ale i minimálně tři z obžalovaných, kteří odešli od ostravského soudu s podmínkou.

Řada pochybností

Případ vyvolává nicméně od počátku řadu pochybností.

Ve spise totiž například absentují originální listiny, ale také originály dat zajištěné IT techniky nebo její bitové kopie.

Prostorové odposlechy jsou ve spise pouze v kopiích a nejsou tam zdaleka všechny. Chybí především ty, které by mohly mluvit i ve prospěch obžalovaných.

Objevily se i další pochybnosti. Například ve větvi modernizace tramvají ostravského dopravního podniku, týkající se společnosti Pragoimex. Jak vyšlo u soudu najevo, podmínky inkriminovaného tendru nastavovalo zhruba deset lidí, ale tito lidé Dědice neznají. Navíc neznají ani s policií spolupracující osoby, na jejichž svědectví je případ z velké většiny vystavěn.

Také u dodávek zdravotnické techniky do městské nemocnice přetrvávají pochybnosti. Svědci, podílející se na administraci zakázky, opět Dědice neznali. Další svědci navíc potvrdili výhodnost kontraktu se společností Martek Medical. Ve výběrové komisi přitom zasedaly respektované lékařské kapacity.

Ve větvi zakázky na dostavbu městské nemocnice, kterou řešila společnost Vostav, se pak ukázalo, že údajné obžalobou označené úplatky zbyly zaplaceny ještě před vyhlášením výběrového řízení, kdy se nejprve losovalo a pak se soutěžila cena. Úplatek by pak postrádal logiku. Také ve druhé inkriminované zakázce, kterou Vostav vyhrál a měl na ni subdodavatele, byl údajný úplatek 400 tisíc korun zaplacen před vyhodnocením výběrového řízení.

Martin Dědic podle zjištění Ekonomického deníku soudu také podrobně doložil nabytí svého majetku, včetně toku vkladů na účet. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Soudci přiznali Nečesanému 1,7 milionu Kč za nezákonné stíhání kvůli útoku na kadeřnici

 Soud přiznal Lukáši Nečesanému odškodné od státu ve výši přes 1,7 milionu korun a úroky z prodlení. Muž čelil stíhání za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku, strávil dva roky za mřížemi. Justice ho ale nakonec po zásahu Nejvyššího soudu osvobodila pro nedostatek důkazů a případ zůstal neobjasněný. Dnešní verdikt o odškodném není pravomocný. Nečesaný se u soudu domáhal 18,8 milionu korun a může podat odvolání.

Odškodné převyšuje běžně přiznávané částky za nezákonné trestní stíhání. Nečesaného advokát Michal Pokorný ocenil, že soud „vykročil z rámců nastavených judikaturou Nejvyššího soudu“. Podle něj má jeho klient získat aktuálních 1,7 milionu korun k částce zhruba 1,2 milionu, kterou mu už dříve dobrovolně vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. Právník novinářům také řekl, že případné odvolání zváží až po prostudování písemného odůvodnění rozsudku.

„Trestní stíhání zasáhlo do osobního, rodinného i pracovního života žalobce (Nečesaného),“ konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Lucie Kuchaříková. Upozornila mimo jiné na to, že v době zahájení stíhání byl Nečesaný velmi mladým a netrestaným středoškolským studentem, kterému vzetí do vazby zabránilo maturovat v řádném termínu. Poukázala i na to, že konečný osvobozující výrok trestního soudu nepřinesl „kýžené očištění žalobce“ – předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička tehdy prohlásil, že osvobození nepokládá za správné, že ale nemá jinou procesní možnost.

Nečesaný nyní vystupuje pod jiným jménem, rozsudek si vyslechnout nepřišel. Po ministerstvu spravedlnosti žádal celkem 20 milionů korun. Úřad mu vyplatil za každý den ve vazbě tisícikorunu, za den ve vězení pak 1500 Kč – respektive 2000 Kč za období, kdy už byl ženatý. Za nezákonné stíhání dostal muž 1500 Kč měsíčně. Celkové vyplacené zadostiučinění ve výši 1,2 milionu pokládal úřad za dostačující a usiloval o zamítnutí Nečesaného žaloby ohledně zbývající požadované sumy. Soudkyně ale dospěla k závěru, že Nečesanému náleží vyšší částky za každý den vazby i výkonu trestu, než jaké vypočítalo ministerstvo. Advokát navíc poukazoval i na to, že stíhání trvalo šest let. Odškodné za nepřiměřenou délku řízení však soudkyně Nečesanému nepřiznala, podle ní je tento nárok promlčený.

Útok na kadeřnici se stal v únoru roku 2013. Pachatel udeřil ženu do hlavy polenem a vzal jí přes 10.000 korun. Obžaloba z činu vinila Nečesaného, který žil v Hořicích u prarodičů. Napadená žena ho nejprve jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po útoku výpadky paměti. Královéhradecký krajský soud mladíka opakovaně poslal za mříže, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu jej dvakrát zprostil viny. Pražský vrchní soud osvobozující rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání. Zprošťující rozsudek potvrdil až v březnu 2019.

V poslední době dosáhla výrazného odškodnění zdravotní sestra Věra Marešová – od státu dostala 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání, v němž čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnic a hrozbě doživotního vězení. Ministerstvo jí z této částky dobrovolně vyplatilo milion, zbytek žena vysoudila. Šanci na rekordní odškodné má aktuálně Robert Tempel, který byl loni po zásahu štrasburského soudu a zrušení doživotního trestu za dvojnásobnou vraždu propuštěn po 20 letech z vězení. Po státu chce 97 milionů korun, o peníze se bude rovněž soudit. Právě na podobnost Tempelova případu s kauzou svého klienta se snažil upozornit Nečesaného advokát. Podle soudkyně jsou ale tyto případy nesrovnatelné.

Nečesaného prarodiče, rodiče, manželka a bratr rovněž chtěli po ministerstvu odškodné, nároky vyčíslili na celkem 25 milionů. Poté, co jim úřad nevyhověl, podali žaloby, které ale později stáhli.

Nečesaného rodiče sami čelili jinému trestnímu stíhání – bývalý ředitel liberecké krajské nemocnice Luděk Nečesaný a jeho manželka Šárka byli obžalovaní v korupční kauze. I je ale soudy osvobodily, Nečesaný starší dával obvinění do souvislosti se svým bojem za očištění syna.

X X X

ŘEDITELKA  PROCHÁZKOVÁ:  ČAPÍ  HNÍZDO  NENÍ  SOUKROMÝ MAJETEK

 Nevnímala jsem Čapí hnízdo jako Babišův soukromý projekt, řekla svědkyně soudu

Společnost Farma Čapí hnízdo nebyla v době žádosti o dotaci součástí Agrofertu. Před pražským městským soudem to ve středu vypověděla finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková. Uvedla, že projekt nevnímala jako soukromý plán Andreje Babiše, nemělo podle ní jít ani o jeho soukromé sídlo. Naopak marketingová specialistka Tereza Svěráková u soudu popsala, že Babiš mluvil o areálu jako o „tom nejlepším, co vybudoval“.

Soud jako první vyslechl úřednici Evu Filipovou, která dohlížela na čerpání dotace společností Farma Čapí hnízdo. Žena popřela, že novinářce Deníku N řekla, že Andrej Babiš „může být rád, že jsem toho neřekla ještě víc.“ Obdobnou větu prý řekla na chodbě kolegovi a novinářka ji jen vyslechla a posléze použila po svém.

Filipová následně v soudní síni hovořila o soukromé návštěvě Čapího hnízda v roce 2011, kterou zatím u soudu nezmínila.

„Překvapilo mě, že areál nebyl otevřen pro veřejnost, nechala jsem si zavolat ředitele,“ vylíčila jinak Filipová návštěvu Čapího hnízda. V době podání žádosti o dotaci na Farmu Čapí hnízdo Filipová pracovala jako středočeská úřednice a kontrolovala realizaci právě tohoto projektu.

Jako další svědkyně vypovídala Eva Havlová, právnička společnosti ZZN Pelhřimov z koncernu Agrofert. Soudce Jan Šott se zajímal o převod akcií Čapího hnízda.

„Nic se nesmělo schválit bez Babiše“

Jako třetí v pořadí předstoupila před soudce Šotta marketingová specialistka Tereza Svěráková. „Měla jsem dva zmeškané hovory z neznámého čísla, následně mi přišla dlouhá SMS zpráva, pod kterou byl podepsán pan Babiš,“ popsala navázání pracovních poměrů.

Farmu Čapí hnízdo podle Svěrákové Babiš popisoval jako svůj mimořádný projekt. Následně ji na farmu pozval. „Provedl mě velice detailně. Ukázal mi školící centrum, o kterém mi řekl, že ho vybudoval pro školy. Byla jsem překvapená, jak je projekt veliký a zejména to, jaký vztah k tomu má. Řekl mi, že je to jeho dítě, že je to to nejlepší, co kdy vybudoval,“ vypověděla Svěráková. Před soudcem Šottem mluvila svědkyně také o koních nebo o soukromém sídle Andreje Babiše.

„Bylo jednoznačné, že se nesmí schválit nic bez pana Babiše. Žádná důležitá rozhodnutí se nečinila bez něj. Když byl pryč, tak se čekalo, až se vrátí,“ popsala Svěráková před soudem, jak probíhala v létě 2012.

To však Babiš popřel. „Jsem překvapený ze stanoviska paní Svěrákové, protože já si na ni vůbec nepamatuji. Zřejmě má bujnou fantazii. Co kategoricky vylučuji je, že jsem jí měl pozvat na soukromou návštěvu nebo na oběd. To neexistuje,“ uvedl v reakci expremiér.

Výpověď Svěrákové dle svých slov vůbec nepochopil. Jeho obhájci připomněli, že svědkyně nyní pracuje v týmu prezidentské kampaně Danuše Nerudové.

Vypovídala finanční ředitelky Agrofertu

Kolem půl jedenácté začala vypovídat Petra Procházková, finanční ředitelka Agrofertu. Ta se z hlavního líčení v září ze zdravotních důvodů omluvila. Ta na dotaz soudce potvrdila, že ze zaměstnání zná jak Moniku Babišovou, tak jejího bratra Martina Herodese a obě děti Andreje Babiše. „Adrianu Bobekovou znám z Imoby, Andreje Babiše juniora pak z doby, co se vrátil ze studií v USA,“ řekla.

„Ne,“ odmítla Procházková dotaz soudce, jestli někdy vnímala projekt Čapí hnízdo jako soukromý projekt Andreje Babiše.

Spolupráci Agrofertu a společnosti Farma Čapí hnízdo Procházková zdůvodnila tím, že původním záměrem byla výstavba školícího střediska pro Agrofert, následně se vytvořil multifunkční areál. „Nevzpomínám si, že by si pan Babiš chtěl některé budovy pronajímat nebo že by s tím měl něco společného,“ uvedla Procházková. Agrofert podle ní vedl účetnictví Čapího hnízda.

Procházková odmítla, že by farma v inkriminované době byla součástí Agrofertu. Odmítla také tvrzení Filipa Koutného, bývalého ředitele oddělení Treasury české pobočky banky HSBC, která farmě Čapí hnízdo poskytla stamilionový úvěr na výstavbu areálu v Olbramovicích. Ten před soudem v předchozích dnech vypověděl, že Procházková se podílela na sjednání úvěru a všichni věděli, že za projektem stojí Agrofert v čele s Andrejem Babišem. „Ode mě určitě žádný příslib nebo něco podobného nedostal,“ řekla nyní svědkyně.

„Myslím si, že ne,“ odmítla pak Procházková skutečnost, že by se Andrej Babiš podílel na koupi Farmy Čapí hnízdo Imobou. O tom, že farmu vlastnily jeho starší děti, Monika Babišová a Martin Herodes, se dozvěděla až z jeho řeči v Poslanecké sněmovně v roce 2016. Pokud Babiš soukromě využíval přiléhající vilu, tak za to podle ní platil.

„Nevěřil jsem, že získají dotaci“

Po polední pauze přistoupil soudce Jan Šott na požadavek obhajoby a znovu předvolal zástupce investora a dozor na stavbě farmy Jana Bareše. Ten před soudem opět zopakoval, že nevěřil Nagyové, že zvládne získat dotaci. Podle svých slov na to upozorňoval i Andreje Babiše. Firma podle něj nesplňovala podmínku dva roky podnikat v oboru cestovního ruchu. Měl také obavy, že společnost Farma Čapí hnízdo bude prodělečná.

„Pana Bareše znám dlouho, moc povídá. V této kauze by přitom neměl mít vůbec žádnou roli, on byl pouze stavební dozor,“ odmítl Barešovu výpověď Babiš.

Obžalobě čelí v kauze Čapí hnízdo šéf opozičního hnutí ANO Babiš a jeho někdejší poradkyně Jany Nagyová, oba vinu odmítají. Babiš podle obžaloby zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Státní zástupce tvrdí, že to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala.

Soud začal kauzu projednávat již v září, a to za velkého zájmu veřejnosti. Ten ale již nyní upadá, v pondělí dorazilo jen na dvacet diváků. V tomto týdnu bude pravděpodobně pokračovat do středy. V prosinci budou pravděpodobně vypovídat obžalovaní, tedy Babiš a Nagyová, Šott proto očekává, že soud se protáhne i do ledna 2023.

X X X

Ruské úřady odstranily část plotu Českého domu v Moskvě. České ministerstvo zahraničí protestuje

U Českého domu v Moskvě nechaly v pondělí tamní úřady odstranit část plotu, stavba podle nich nebyla povolená. Ministerstvo zahraničí to považuje za závažné narušení majetku. Uvedla to Česká televize. Český dům nyní funguje pouze v udržovacím režimu. Česká republika ho uzavřela na začátku března, důvodem byla agrese Ruska vůči Ukrajině a bezpečnost českých občanů v Rusku.

 Pracovníci správy tverské městské části dopoledne odstranili od Českého domu celkem devatenáct metrů plotu. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích je majetek Českého domu nedílnou součástí českého velvyslanectví v Rusku.

„Považujeme to za závažné narušení majetku České republiky, který máme v Moskvě. V tuto chvíli to vyhodnocujeme a budeme to přes příslušné diplomatické kanály řešit s ruskou stranou,“ řekl České televizi ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Pracovníci českého velvyslanectví místo odstraněného plotu postavili ještě v pondělí z drátěných bloků provizorní ochranu.

Rozsáhlý komplex Českého domu v Moskvě je asi půl kilometru od českého velvyslanectví a 2,5 kilometru od Rudého náměstí a Kremlu a je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Dokončený byl v roce 1986. Z padesáti bytů jsou nyní obsazeny pouze dva. Na chod domu podle České televize dohlíží tři čeští a čtyři ruští pracovníci.

Provoz Českého domu byl omezen už od loňského roku po česko-ruské diplomatické roztržce kvůli kauze explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku. Roztržka vedla ke snížení počtu jak pracovníků na české ambasádě, tak i Rusů, které Češi v Moskvě najímali. Loni v létě tak v českém zařízení v Moskvě skončil provoz restaurace a hotelu, naopak bytových a kancelářských pronájmů se situace tehdy nedotkla.

Diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem vypukla loni v dubnu. Česko tehdy v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády.

Rusko poté v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími dvacet zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě a označilo český postup za nepřátelský akt. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“, počty tak budou stejné.

X X X

Novinář po útoku na Slovensku veřejně oznámil, že je homosexuál. ,Chci, aby se politici vzpamatovali,’ říká

Moderátor slovenského pořadu V politice Rastislav Iliev se v reakci na útok na bar Tepláreň v Bratislavě otevřeně přihlásil ke LGBTI+ komunitě. Ve vysílání televizní stanice TA3 obvinil slovenské politiky z nečinnosti a pokrytectví. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz vysvětluje, že chtěl, aby se politici vzpamatovali. „Pokud neudělají nic, budou zticha nebo budou nadále podněcovat nenávist vůči LGBTI+ komunitě, tak jsme další na řadě,“ říká Iliev.

 Přiměla mě k tomu ohavná vražda, která se stala minulý týden ve středu. Říkal jsem si, že stačilo a musím něco udělat, alespoň málo.

Svůj coming out považuji za to nejmenší, co jsem mohl v dané situaci udělat a pomoci tak kolegům v médiích a dalším veřejně známým lidem k tomu, aby udělali podobný krok. Je to nesmírně důležité, včera bylo pozdě.

x Jaké vám chodí reakce?

V neděli mi skoro vybuchnul telefon. Úplně neznámí lidé mi píší nádherné zprávy, z Čech i ze Slovenska. Vyjadřují silnou podporu a já se snažím podporovat je.

„Musíme přestat mlčet a musíme o sobě dát vědět, protože zlo se rozpíná. LGBTI+ komunita nikdy nepotřebovala takovou veřejnou podporu jako teď. Takže se k ní hrdě hlásím a vyzývám k tomu i kolegy novináře, herce, i politiky. Není jich málo v parlamentu. Když budeme mlčet, bude to problém. “

 Mnozí mi píšou, že jsem je inspiroval k tomu, aby tento krok udělali i oni doma v rodině, mezi známými nebo v práci. I kdybych inspiroval jen jednoho člověka, tak to stálo za to.

Udělal jsem to, aby se politici na Slovensku vzpamatovali. Je mezi nimi mnoho pokrytců. Myslím si, že by nyní velmi pomohlo, kdyby se k podpoře přidali i politici, ti to ale asi neudělají kvůli preferencím. Až tak otevření asi být nechtějí. Je to pokrytecké, což je škoda.

Momentálně jde do parlamentu návrh od SAS (Sloboda a Solidarita) na úpravu partnerských vztahů, ne přímo manželství, ale aby se LGBTI+ komunita na Slovensku mohla cítit rovnoprávněji.

Součástí je, že by bylo možné nahlédnout partnerovi do zdravotní dokumentace a že by po sobě partneři mohli dědit. Minimálně o této úpravě se bude jednat.

Jsem velmi zvědavý na reakce. Například Juraj Gyimesi (slovenský poslanec za OĽANO – pozn.red.) v mé nedělní relaci říkal, že si dovede představit návrh podpořit. Ale víme, jak to vypadá při samotném hlasování. Teď mají politici jedinečnou příležitost pro nás něco udělat.

Pokud neudělají nic, budou zticha nebo budou nadále podněcovat nenávist vůči LGBTI+ komunitě, tak jsme další na řadě.

x Přišla vám i nějaká negativní reakce?
Osobně do zprávy ne. Přišly jich desítky, ale samé milé. I od známých lidí, toho si velmi vážím. Ale osobně nic negativního. V tom je taková naše slovenská malost. Každý se dokáže skrývat za přezdívkou, falešným účtem a trollem.

Kdyby vám to měl říct do očí, tak se k tomu neuchýlí. Samozřejmě lidí píšou velmi negativní komentáře na sociální sítě, včera jsme dokonce museli vypnout facebook televize, protože ta lavina nenávisti byla neúnosná.

Slovenská politika se živí nenávistí. Obrátit se může proti každému, varuje novinářka

 To je přesně to, co musíme změnit. Chápu, že lidé jsou frustrovaní, unavení a zlí. Mají pocit, že vláda pro ně nic nedělá. Je tu energetická krize, řítíme se do rozpočtového provizoria, je tu inflace. Špatná situace je ovšem i v Česku a jiných zemích.

Lidé jsou naštvaní a pak mají pocit, že se zabýváme malichernostmi, když řešíme LGBTI+ komunitu. Neuvědomují si, že to už je vyústění šílených konspirací a nenávisti, které se tu šíří roky.

Někdo mi adresuje zprávy a ptá se, proč se tím zabývám. Jak říkám, včera bylo pozdě. Je smutné, že se takovými věcmi musíme stále zabývat. To by měla být samozřejmost vždy a ne až když zabijí dva mladé nevinné lidi.

Každé den mě šokuje více a více, jak jsme k sobě zlí. Já nevím, co se děje v hlavě člověku, co dokáže legitimizovat vraždu na facebooku nebo kdykoliv jinde. Nebo co těsně po tom činu posílá útočníkovi zprávy a dává mu za pravdu. To je nechutné.

Tohle by se mělo změnit, to nemůže zůstat bez odezvy, že za to nebude nikdo postihován. Něco dokonce píšou lidi pod vlastními profily s reálnými jmény. V této oblasti by se mělo něco udělat. Není možné chodit po ulici a bát se o vlastní život.

‚Jako bychom neexistovali‘

V neděli jste ve vysílání řekl, že LGBTI+ komunita potřebuje podporu všech a že politici by se měli zabývat tím, jak takovým lidem ulehčí život. Jak by tato podpora měla vypadat?
V našem trestním zákoně už nyní stojí, že za projevy extremismu a legitimizování vraždy hrozí odnětí svobody od 5 do 10 let. Tyto sazby už v zákoně máme. Nepředpokládám, že by s tím politici hýbali.

Krok, který by pro nás politici mohli udělat, je rozšířit naše práva. A to se mělo stát už dávno. Nepotřebujeme nutně adoptovat děti, nepotřebujeme stát v kostele před oltářem. To není nutnost.

Chceme, aby skončil příliv nenávisti na naši adresu, jen protože se to někomu hodí. Aby nás přestali urážet politici. Protože když nás uráží politici, tak je to kus od toho, aby nás zfanatizovaní lidé stříleli na ulici.

První věc podle mě je, aby politici upravili zákon. Abychom po sobě mohli dědit a abychom mohli nahlížet do lékařských spisů. Není normální, aby lidé, co spolu žijí celý život, byli v situaci, kdy jeden leží v nemocnici a druhý vůbec netuší, co mu je.

„Brutální vraždu už odsoudili téměř všichni politici, i ti kteří LGBTI+ komunitu roky systematicky zesměšňují a ztrapňují. Tvrdí, že nepatříme na ulici, ale do ústavu, že jsme nepřátele a úchyláci a nejradši by nás izolovali. My jsme ale nezapomněli a ani vy byste neměli, že i slova jsou zbraň. “

moderátor Rastislav Iliev (Publicistický pořad V politice)

V Česku funguje registrované partnerství, dokonce i v Maďarsku, kde je Viktor Orbán, také funguje registrované partnerství. My patříme k šesti zemím v rámci Evropské unie, kde nejsou žádné legální úpravy v tomto směru.

Na Slovensku jako bychom neexistovali. Nemůžeme po sobě dědit, nemůžeme se brát, nemůžeme nahlédnout do lékařských spisů.

x Zmínil jste, že v případě útoku na bar Tepláreň šlo o „dlouho plánovaný akt terorismu, zaměřený proti jinakosti“. Jsou příslušníci LGBTI+ komunity na Slovensku stále vnímání jako jiní?
Mezi lidmi stále poletují strašné dezinformace. Homosexuálové jsou podle nich zlí, kteří chtějí znásilňovat děti, jde jim jen o sex a všechno jsou to přehnaně exponované osoby s růžovými kabelkami.

Spoustu lidí mi teď píše, že jsou překvapení, že jsem gay. Mnoho lidí o nás má představu, že všichni chodíme v sukních a podobné nesmysly. Jsme normální lidé, jako každý jiný heterosexuál s tím rozdílem, že milujeme stejné pohlaví.

Politici by měli dělat všechno proto, aby se veřejná debata o nás zlepšila. Nejsme nepřátelé a neznásilňujeme děti. Chceme tu jen normálně žít a pracovat. Jsme součástí komunity jako běžná majorita. Politici by nás v první řadě měli přestat osočovat, vyhazovat z ulic a chtít zavírat do nemocnic.

Předseda parlamentu v neděli řekl, že si za svými homofobními vyjádřeními stojí. To je neuvěřitelné. A nikdo nic, všichni se tváříme, že je to v pořádku.

x Jsou na Slovensku ve veřejném prostoru slovní či fyzické útoky na LGBTI+ osoby běžnou záležitostí?
Já jsem se s tím nikdy nesetkal. Zatím mě nikdo nikdy neurážel. Souvisí to asi i s tím, že jsem svým coming outem mnohé překvapil, asi ne všichni tušili, že jsem gay. I v tomto směru jsem to měl „jednodušší“.

Vražda mladých lidí a boj za změnu hodnot. Slováci se sešli na stejném místě jako po vraždě Kuciaka

 Píše mi ale mnoho mladých lidí, že zažívají nenávist a výhrůžky smrtí dennodenně. Bojí se o život, nejen po té tragédii, co se stala. I já se bojím o život, opravdu. Nikdy nevíte, co se může stát, nikdy nevíte, kdo může vyskočit zpoza rohu a postřelit vás.

Šel jsem do toho s vědomím, že se to může stát. Ale chtěl jsem přispět alespoň malou snahou, aby se o tom ve společnosti hovořilo. Pokud budeme mlčet, zlo se bude rozpínat, přesně jak říká Roman Samotný, majitel baru Tepláreň, který se pravděpodobně už neotevře. Jednak ze strachu, ale také z piety k Jurajovi a Matúšovi.

Hrozné je, že se takové zlo rozpíná i v parlamentě. V neděli jsme pronesl výzvu s tím, aby se k ní lidé dále přihlásili. A politici to stejně nepochopili. V čele s Igorem Matovičem záležitost zase bagatelizují a píšou na své profily hesla jako „Jsem hetero.“ K tomu všichni gratulujeme.

Igor Matovič ale ví, že když tohle napíše, tak mu nic nehrozí. Mnoho lidí si přitom nemůže dovolit veřejně se přiznat k tomu, že jsou homosexuálové. Způsobilo by jim to problémy doma nebo v práci.

Veřejně si přiznejme, že kvůli takovým věcem existuje šikana na pracovišti. Lidé mi psali, že když se svěří v práci, tak je vyhodí. Nebo je rodina vydědí. To je neuvěřitelné, kde to jsme? Je šílené, že ještě existují takové stereotypy.

x ‚To by politikům stačilo?‘

Je pro vás šok, že slovní útoky na LGBTI+ osoby přešly v činy?
Absolutně. To jsem si nedokázal představit. Mladý 19letý člověk se rozhodne zabít dva lidi. Lépe řečeno dva v tomto případě. Kdyby byl plný bar, tak tam mohlo být násobně více mrtvých.

Je jediné štěstí, když to řeknu takhle, i když je to strašné, že ten bar byl prázdný. Zabil dva lidi, ale kdyby se to stalo za jiných okolností, mohlo tam být dvacet nebo třicet mrtvých. Mohl zběsile vystřílet celý podnik.

Tehdy by to politikům stačilo? To už by bylo memento, že došlo k velké tragédii a řekli by si, že je čas něco udělat? Dva lidé za to nestojí? Nevím.

x Nesou tedy část viny za útok někteří slovenští politici, kteří o homosexuálech šíří, že jsou úchylové a patří do ústavů?

Určitě ano. Akorát si tu vinu nepřiznávají. Předseda parlamentu včera řekl, že si za svými výroky stojí, že jsou homosexuálové úchylové a že nepatříme na ulici. Po úkladné vraždě stále trvá na tom, že si za tím stojí a rodina je máma, otec a jeho děti.

„Přestaňte se skrývat za vaše prázdná gesta na Facebooku, jen když se vám to hodí. Přestaňte řešit sami sebe a začněte se konečně zabývat tím, jak ulehčíte život LGBTI+ lidem a jak budete trestat ty, které v online prostoru legitimují brutální vraždu vyšinutého mladíka a dennodenně nám vyhrožují smrtí a v neposlední řadě, jak chcete chránit nás všechny, aby se nic podobného nezopakovalo. Ještě dnes to může být křesťan, Žid, Rom, Maďar nebo Ukrajinec nebo černoch. Co s tím uděláte, pokrytci?“

moderátor Rastislav Iliev (Publicistický pořad V politice)

Shodou okolností má těch dětí už asi dvacet a dvacet manželek. V pořádku, ale proč by toto měl být normál? Proč se nad tím společnost jen pousměje? Řekneme, to je náš Boris (Boris Kollár, předseda slovenského parlamentu – pozn.red.), ten může mít nekonečně mnoho žen a dětí, to mu odpustíme.

Je to jen předseda parlamentu, to je v pořádku. A pak když s někým chcete normálně založit rodinu, tak jste úchyl a nepatříte na ulici.

Parlament je vždy odrazem lidí. Co jsme si zvolili, to máme. Napříč tím, co se stále děje ve společnosti, zaznívají hlasy, že je to tak správně. A my jsme ti zlí, kteří chceme rozbít parlament.

Matovič sice vyjádřil lítost a upřímnou soustrast, ale opět pozornost přiklonil k sobě. Nevím, jestli toto jsou lidé, kteří nám mají dále vládnout. To rozhodnou další volby. Ale těžko se to poslouchá.

Jsem přesvědčený, že politici přispívají k polarizaci společnosti homofobními výroky na naši adresu již roky a nic se s tím nedělá.

x Útok odsoudili také politici, kteří normálně o LGBTI+ komunitě hovoří dlouhodobě hanlivě. Boris Kollár, předseda hnutí SME RODINA, který v minulosti používal slova jako úchyláci, kteří patří do ústavů, se proti nenávisti vymezil. Anna Záborská z Křesťanské unie v minulosti řekla, že registrované partnerství a adopce jde proti podstatě být člověkem, ale na sociálních sítích útok na homosexuály odsoudila. Jakou váhu mají slova takových politiků?

To je čisté pokrytectví. Nedělní relaci jsem proto otevíral homofobními výroky na naši adresu. Ti stejní lidé se dnes tváří, že k sobě musíme být tolerantní. Nebo jako Boris Kollár říkají, že si za svými výroky stojí. Tomu nerozumím.

Na jedné straně řeknou, že jsem úchylové a patříme do ústavů. Potom den po tragédii řeknou, že k sobě musíme být tolerantní a tři dni na to zopakují, že si za svými výroky stojí. K tomu nemám, co víc dodat.

Politice dominuje agresivita a nechutné osobní útoky. I z toho vychází vražda v Bratislavě, říká Radičová

 x Jak naopak vnímáte slova prezidentky Zuzany Čaputové, které se omluvila za to, že slovenská společnosti nedokázala ochránit dva mladé muže a že se lidé z LGBTI+ komunity na Slovensku necítí bezpečně?

Kéž bychom měli více politiků, jako je Zuzana Čaputová. Myslím, že i Česko nám ji v dobrém závidí. Je to jediný politik, který má tvář a konzistentně si ji zachovává, nemění názory, kdy se jí to hodí a stojí si za tím, co říká.

Nejsou to prázdná gesta. Přišla tam mezi prvními a všem se nám omluvila. To žádný jiný politik neudělal. Proč? Když jim tak záleží na naší menšině, chtějí nám tolik pomoci a na druhou stranu nás zesměšňují.

Je to jednoduše prezidentka a pak zbytek. Tak se na to tu dnes díváme, to myslím vystihuje všechno.

x Mezi slovenskými parlamentními politiky se často ozývá názor, že tematika práv homosexuálů je příliš „politizovaná“ nebo jak tvrdí premiér Eduard Heger, jde o příliš „kulturně-etické téma“. Je to pravda?

Nerozumím tomu. Premiér tvrdí, že i kdyby chtěl, tak nemůže změnit legislativu, protože když přišli do vlády, tak se v programovém prohlášení dohodli, že na tato témata platí v současnosti status quo a nebudou s tím nic dělat. Nevím, v čem je problém.

X X X

Rodina zveřejnila parte mima Čejky. Poslední rozloučení proběhne na překvapivém místě

Poslední rozloučení s tanečníkem, choreografem, hercem a mimem Jaroslavem Čejkou proběhne v pátek 21. října od 11 hodin ve smuteční síni v Opavě. Na sociálních sítích to uvedla Herecká asociace s odvoláním na pozůstalé. Čejka, který je nositelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet a pantomima, zemřel 11. října. Bylo mu 86 let.

„S drahým zesnulým se rozloučíme v pátek 21. října v 11 hodin ve smuteční síni v Opavě,“ oznámila na Facebooku Herecká asociace s odvoláním na Čejkovu rodinu. Výjimečný umělec zemřel v úterý 11. října.

Čejka byl široké veřejnosti známý hlavně díky svému komediálnímu talentu, vysloužil si přízvisko „mistr pantomimických etud“. Do paměti televizních diváků se zapsal imitováním slepice při jednom ze silvestrovských vysílání. Lidé si ho pamatovali také ze scén, když napodoboval americkou zpěvačku Tinu Turnerovou nebo komika Charlieho Chaplina.

 Mim malé postavy prožil takřka dvacet let v angažmá baletu Národního divadla v Praze, 25 let spolupracoval s tanečním souborem Pavla Šmoka a se svou pantomimou sjezdil takřka celý svět.

V Národním divadle v Praze působil do roku 1979. Byl mimo jiné Šaškem v Labutím jezeře, Truffaldinem ve Sluhovi dvou pánů, Paňácou v Coppélii, Eunuchem v Šeherezádě i Králem v baletu Z pohádky do pohádky.

Tančil také na pódiích v Opavě, Plzni a Ostravě. Jako tanečník vynikal precizní klasickou technikou, ale navíc měl i herecký talent a smysl pro humor i nadsázku. Díky tomu hrál také v téměř dvou desítkách filmů. Za své nesplnitelné přání považoval roli Quasimoda ve Zvoníkovi od Matky Boží.

V roce 2008 Čejka převzal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru tanec a balet. V posledních letech žil v ústraní v domově seniorů.

X X X

Josef Somr bude mít pohřeb 26. října v krematoriu ve Strašnicích

Poslední rozloučení s Josefem Somrem bude 26. října ve 14.00 ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze. V pondělí to sdělil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Dlouholetý člen Činohry Národního divadla, oblíbený divadelní, rozhlasový, televizní a filmový herec zemřel v neděli ve věku 88 let.

 Somr ve filmech ztvárnil více než 170 postav, jeho zřejmě nejznámější rolí je výpravčí Hubička, lišácký svůdník z oscarových Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela.

Somr postupně prošel divadelními scénami v Brně a Pardubicích. V roce 1965 se stal členem pražského Činoherního klubu, kde hrál pod režijním vedením Ladislava Smočka (Piknik), Jiřího Menzela (Mandragora) či Jana Kačera (Zločin a trest nebo Revizor).

Laskavost, moudrost, čestnost, vzpomínají na Josefa Somra kolegové. Odešel s ním i kus historie Rozhlasu

V roce 1978 využil nabídky, kterou mu z Národního divadla poslal Miroslav Macháček. Na první české scéně ztvárnil například Maršála v Čapkově Bílé nemoci, Kláska v Jiráskově Lucerně nebo Kunze v Krobotově nastudování Roku na vsi bratří Mrštíků.

Za Pana Františka v Hrubínově Romanci pro křídlovku získal v roce 1998 první Thálii, druhou mu o čtyři sezony později vynesla role ve hře Donalda Coburna Džin, kterou už ale nastudoval ve Viole, kam z Národního divadla přešel. V roce 2014 se stal držitelem ceny Thálie za celoživotní činoherní mistrovství.

Před kamerou debutoval v roce 1964 ve snímku Obžalovaný režisérů Jána Kadára a Elmara Klose. Jeho první velká chvíle přišla o dva roky později, kdy si ho Jiří Menzel vybral do Ostře sledovaných vlaků.

I na filmovém plátně a televizní obrazovce zanechal Somr nesmazatelnou stopu. V roce 2012 dostal Českého lva za přínos kinematografii.

X X X

Zemřela hvězda z Ano, šéfe! Kuchařským umem okouzlila světové celebrity i Pohlreicha

V sedmé řadě oblíbeného pořadu Ano, šéfe! se Zdeňkem Pohlreichem se diváci nechali okouzlit kuchařským umem rakouského rodáka Ludwiga Westermaira. S manželkou Janou léta provozovali restauraci Westy v Hodoníně, i je však dostihla současná ekonomická a energetická krize. Koncem září proto manželé ohlásili konec svého podniku. Nyní přišla další rána – kuchař, který si od Pohlreicha vysloužil nejvyšší počet hvězd, zemřel.

Srdcem každého gastronomického provozu je kuchyň a zejména ten, kdo ji má na starosti. V hodonínské restauraci Westy jím byl Ludwig Westermair. Jeho kuchařské schopnosti přišel ozkoušet i uznávaný český kuchař Pohlreich, kterého Rakušan naprosto okouzlil. V pořadu Ano, šéfe! se prý stal prvním účastníkem, od něhož se samotný šéf něčemu přiučil.

Ještě před tím, než se rozhodl život v rakouském Kützbühlu opustit a přestěhovat se do rodné vlasti své manželky, těšil se oblibě u světových celebrit. Jídlo připravoval například závodníkovi Niki Laudovi, hercům Hughu Grantovi či Terminátorovi Arnoldu Schwarzeneggerovi. Ten za Westermairem jezdil dokonce s celou rodinou. Jak v pořadu prozradil, připravoval jim trhanec.

Správný kuchař, cenil Pohlreich

I přes tyto momenty však zůstal skromný a pokorný. S žádnou z celebrit se nikdy nevyfotil. „To je správný kuchař. Správný hospodský má hájit soukromí svých hostů,“ vyzdvihl Pohlreich kuchaře. Na závěr pořadu si podnik Westy vysloužil nejvyšší počet hvězd.

 O zákazníky vždy bylo skvěle postaráno, doba se však změnila. Kvůli ekonomické krizi a vysokým cenám energií letos v září oznámili manželé svým hostům smutnou zprávu. „Vzhledem k současné realitě, která nás radikálně a neomylně likviduje, oznamuje naše rodinná restaurace ukončení provozu,“ uvedli na sociálních sítích.

Spolu do poslední chvíle

Zapnuté sporáky měly zůstat až do konce října a možnému znovuotevření v budoucnosti se rodina nebránila. Vše ale změnila zpráva, kterou v pátek 14. října zveřejnila manželka Jana. „Odešel můj jedinečný a ničím nenahraditelný muž, kterého jsem bezvýhradně milovala a vážila si jej pro jeho čistou duši, pevný charakter, profesionalitu, velkorysost a dobrotu. I v poslední chvíli jsem byla vedle něj a dnes už vím, že nikterak netrpěl,“ svěřila se sledujícím.

X X X

Ekonomové: Zdanění návykových látek? 15 miliard nás nespasí. Chudneme víc, než si zasloužíme

Vláda v pondělí představila plán na zvýšení státních příjmů. Plánuje nově zdanit návykové látky a zefektivnit výběr daní. Podle odhadů by do státního rozpočtu mohlo navíc přibýt až 15 miliard. Ekonomové se ale v pořadu 360° na CNN Prima NEWS shodli, že se nejedná o nic významného.

„Mám pochybnosti o tom, že se při změně daně u alkoholu a tabáku těch 15 miliard vůbec vybere,“ uvedla skepticky ekonomka Jana Matesová. Dodala, že částka, která byla představena na tiskové konferenci vlády, bude vzhledem k historické zkušenosti spíše daleko nižší. „Víme z historie, že příjmy ve fázi schvalování rozpočtu se vždy hodně nadsazovaly.“

 Vládní postup se nelíbí ani ekonomovi Petru Bartoňovi. „Celý smysl spotřebních daní nemá být vybrat peníze do státního rozpočtu, ale má jimi být korigováno chování společnosti. Abychom více dbali na své zdraví, abychom se zkrátka celkově chovali méně škodlivě. To, že se vybere více peněz, je až vedlejší efekt,“ řekl.

Bartoň – stejně jako Matesová – nevěří, že by stát vybral celých 15 miliard. Ale i kdyby, sám je toho názoru, že by to v zásadě ničemu nepomohlo.

„Rozpočet je rozvrácen tak, že těchto 15 miliard nic neřeší. Do stovkových miliardových schodků jsme se dostali tím, že se zvyšovaly výdaje a snižovaly příjmy státu,“ uvedl Bartoň.

Oba pozvaní experti naopak vidí daleko větší smysl v takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaného zisku. „Chudneme, aniž bychom si to zasloužili. Pak je tu malý segment ekonomiky, který naopak vydělal, aniž by se o to zasloužil. A tohle je přesně to, co musí stát řešit. Jinak to může vést až k sociálnímu rozvratu společnosti,“ uzavřela Matesová.

X X X

Další sexuální skandál v královské rodině. Ze zneužívání chlapce je obviněn králův prastrýc

Lord Louis Mountbatten, strýc prince Philipa a prastrýc současného krále Karla III., údajně v 70. letech zneužil 11letého chlapce. K incidentu mělo dojít v nechvalně proslulém dětském domově Kincora v Belfastu v Severním Irsku. O případu informoval web The Mirror.

Arthur Smyth se vzdal své anonymity, aby mohl vnést obvinění proti prastrýci Karla III. Tvrdí, že ho králův příbuzný v 70. letech dvakrát sexuálně zneužil. Jeho právník Kevin Winters uvedl, že žaloba je vedena proti několika státním orgánům. „Je to způsobeno hněvem na systémové státní zakrývání zneužívání v těchto institucích,“ řekl právník webu The Mirror.

K sexuálnímu zneužití mělo dojít v dětském domově Kincory v Belfastu, který byl otevřen v roce 1958 a fungoval do října 1980, kdy byl po sexuálních skandálech uzavřen. V domově mělo být týráno 39 chlapců a v roce 1981 byli za zneužití 11 hochů uvězněni tři muži.

Lord Mountbatten zemřel spolu s dalšími třemi lidmi v roce 1979 poté, co teroristická organizace IRA odpálila bombu na jeho lodi. Není přitom jediným členem královské rodiny, který byl obviněn z podobného skutku. Loni čelil žalobě za sexuální obtěžování také bratr Karla III. princ Andrew. Letos se s žalobkyní shodl na nezveřejněné dohodě, aniž by se přiznal.

 X X X

Generace Trainspottingu: ve Skotsku umírá na předávkování několikanásobně víc lidí než v Evropě

Počet úmrtí v důsledku předávkování vzrostl ve Skotsku o 105 procent v posledních deseti letech. Umírají především starší muži užívající heroin. Příčinami jsou chudoba, injekční stříkačky, stárnoucí populace uživatelů opiátů a dekády dlouhá tradice – to jsou důvody, proč ve Skotsku umírá na drogová předávkování pětkrát tolik lidí, co v jiných evropských zemích. Většinu úmrtí zapříčinila kombinace několika látek.

Podle profesora Roye Robertsona z Edinburské univerzity může ze neutěšenou skotskou přítomnost koktejl okolností od přežitků drogové kultury z 80.let přes vysoký věk závislé populace až po nízkou životní úroveň.

V porovnání s jinými evropskými zeměmi umírá ve Skotsku několikanásobně víc osob než například v Norsku, které má druhou nejvyšší úmrtnost spojenou s předávkováním. V roce 2020 zemřelo v Norsku na předávkování 85 lidí na milion obyvatel. Ve Skotsku to bylo 245 lidí ve stejném roce, zatímco v Česku jen osm lidí na milion obyvatel. (Data vycházejí ze zpráv evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost EMCDDA, pozn. red.).

Skotsko na tom není dobře ani v porovnání se zbytkem Velké Británie, kde zemřelo v roce 2020 na předávkování v průměru 67,1 člověka na milion obyvatel. Ve Skotsku to bylo zmiňovaných 245, tedy 3,7krát víc, než ve zbytku Spojeného království. Umírají především muži ve věku 35–54 let.

Úmrtí v důsledku užívání drog stále přibývá. V desetiletém období od roku 2007 do roku 2017 vzrostl počet úmrtí kvůli předávkování o 105 procent. V 93 procentech úmrtí se ukázalo, že lidé kombinovali tvrdé drogy s alkoholem a léčivy, jako třeba benzodiazepiny (např. Lexaurin a jiné léky, které se používají na zklidnění či na poruchy spánku).

‚Generace Trainspottingu‘

Podle profesora Roye Robertsona z Univerzity Edinburgh jde o stárnoucí „trainspottingovou generaci“ především uživatel opiátů. „Může za to koktejl historických a socioekonomických faktorů. To, že když do Skotska na konci 70. let dorazil heroin, tak nikdo netušil, jak používat injekční stříkačky, a začalo se tu rapidně šířit HIV a jiné nemoci, na které teď lidé předčasně umírají,“ vysvětluje Robertson v jedné z edinburských kaváren poblíž medicínské fakulty, kde vyučuje.

„Skotsko vždycky mělo problém s alkoholem, návykovými látkami. To je také dané chudobou a sociální segregací, což se týká celé Británie. Ve Skotsku, například kolem Glasgow a Dundee, to bylo však ještě o něco horší než v chudých částech Anglie,“ popisuje Robertson.

Problém podle něj byly hlavně injekční stříkačky, které se ve Skotsku objevily na konci 70. let. „Všude po Evropě se začal vyskytovat heroin, a to i v návaznosti na politické události jako třeba islámskou revoluci. S injekčními stříkačkami a heroinem neměl ve Skotsku do té doby nikdo zkušenost a začalo to tu jet ve velkém. Chyběla informovanost drogových uživatelů. Důsledkem toho bylo to, že lidé sdíleli stříkačky ve velkých skupinách a tím se tu rapidně rozšířilo HIV a jiné nemoci, které oslabily už tak zničená těla,“ vysvětluje Robertson.

A dodává, že i tyhle zdravotní problémy jsou součástí vysokých statistik drogových úmrtí, které dnes vidíme. Podle něj se tento trend brzy zastaví. „Myslím, že se blížíme k vyvrcholení, že ta čísla už nebudou moc dlouho narůstat, protože opiáty nejsou až tak úplně populární mezi mladými.“

Kontrola jako křivka U. Na jednom konci jsou drogy, na druhém zneužívané legální látky, říká adiktolog

 Ve Skotsku umírají na předávkování především lidé kolem 50 let, tedy generace, která s drogami začínala v 80. letech. Na rozdíl od Nizozemska nebo například Belgie neexistovalo podle Robertsona ve Skotsku to správné „know-how“.

„Lidé v Nizozemsku věděli, že sdílení injekčních stříkaček vede k šíření různých virů, a měli dostupné čisté stříkačky. To vedlo k tomu, že nizozemská drogová populace byla ve výsledku zdravější než ta skotská, kde tohle know-how nebylo.“

Právě z Nizozemska čerpá Skotsko inspiraci. Podle Robertsona jde Nizozemsko příkladem v tom, jak se s drogovou problematikou vyrovnat. „Už v osmdesátých letech byly v Nizozemsku programy, které usilovaly o prevenci a pomoc pro drogově závislé. Místo kriminalizace tvrdých drog, kterou praktikovalo například sousední Německo, se v Nizozemsku rozhodli jít cestou prevence,“ popisuje.

Už v roce 1984 v nizozemských městech vznikly první projekty, v rámci kterých se uživatelům opiátů rozdávaly čisté injekční stříkačky.

Je potřeba řešit příčinu

V roce 2021 investovala skotská vláda 250 milionů liber do programů, které by měly pomoci uživatelům přežít, jako třeba do dodávek Nalaxonu – léku, který zastavuje účinky opiátů a může zachránit před předávkováním.

Skotsko má od roku 2021 ministryni pro drogovou politiku, která usiluje o rehabilitaci a snížení drogových úmrtí.

Jenže podle Robertsona to nestačí. „Je skvělé, že se tu sypou peníze do rehabilitačních programů, ale měli bychom zamířit pozornost tam, kde ty problémy vznikají. Jsou to chudé deprivované oblasti kolem Dundee a Glasgow, kde nefunguje dostatek komunitních služeb, není tam dostatek prevence a lidé se tam zkrátka nemají dobře,“ řekl Robertson.

„Je potřeba hledat a řešit socioekonomické příčiny drogových úmrtí. Problém je v tom, že politici moc dobře vědí, že vyřešit chudobu bude trvat déle než postavit rehabilitační centrum,“ vysvětluje Robertson.

X X X

Opravená výpravní budova v Přešticích slouží veřejnosti

Správa železnic opravila další výpravní budovu v Plzeňském kraji. Po Pačejovu a Horšovském Týnu dnes slavnostně předala veřejnosti dokončenou stavbu ve stanici Přeštice v okrese Plzeň-jih. Slavnostního aktu se zúčastnil náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek. Rekonstrukční práce začaly loni v červenci, jejich zhotovitelem byla společnost Antony Company. Celkové náklady akce dosahují téměř 21 milionů korun.

 Plzeňský kraj přispěl zhruba 30 miliony korunami obcím na výstavbu čtyř terminálů, které jsou přestupním místem z vlaku na autobus s možností parkování osobních automobilů. Konkrétně šlo o terminál v Nepomuku, Blovicích, Přešticích, v Nýřanech a Žihli. Vítáme proto, že Správa železnic vyslyšela požadavek Plzeňského kraje, upřednostnila tato místa a provádí v nich rekonstrukci budov tak, aby měl cestující zajištěn komfort nejen ve vlaku, ale i na nádraží,“ řekl během slavnostního aktu náměstek hejtmana Pavel Čížek. Ing. Helena Frintová, tisková mluvčí