Maďarsko: Brusel větší hrozba než Moskva. Gabbardová v Senátu šokovala Ameriku. Ukrajina šílí, USA, Rusko tlačí na volby. Rusko neustoupí, dokud se nezhroutí, vybojované území neopustí. Srbskem otřásají protivládní protesty

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán považuje úřady a úředníky Evropské unie za větší hrozbu než Rusko a soudí, že Rusové jsou při vyjednávání racionálnější. Toto hodnocení uvedl v rozhovoru pro švýcarský „Neue Zürcher Zeitung“. Orbán popsal zásadní rozdíl ve svých vztazích s Moskvou a Bruselem takto: „s Ruskem je snadné dosáhnout racionální dohody, s lidmi v Bruselu je to téměř nemožné“.

K ještě silněji se Orbán vyjádřil  vměšování eurokratů do vnitřních, vnitropolitických procesů v zemi.   „Je těžké si během každých voleb sednout a mluvit s těmi, kteří vás chtějí zničit.“  Takové situace  dal do protikladu k jednání s Ruskem. „Uzavřeli jsme mnoho dohod. Putin vždy dodržel slovo. Zkušenosti z posledních 15 let ukazují, že Maďarsko může Rusku věřit,“ řekl Orbán.

Zmínil se o konceptu pořádku ve střední a východní Evropě , který představila ruská diplomacie v prosinci 2021, jehož odmítnutí Spojenými státy předcházelo ruské zvláštní operaci na Ukrajině.  Tato koncepce předpokládala ústup spojenců NATO z určitých forem vojenské přítomnosti a aktivit na území střední Evropy. Na  maďarském území „nejsou žádné zbraně, které by Rusko považovalo za hrozbu“, zdůraznil Orbán.

Zabýval se také otázkou politického řešení konfliktu na Ukrajině. „Měli jsme konflikt okamžitě izolovat, prosadit příměří a zahájit jednání. Od začátku bylo jasné, že vítězství Ukrajiny bude nemožné, pokud nezačneme totální válku. To nebyla možnost. Dnes můžeme Ukrajině pomoci pouze prostřednictvím příměří a míru,“ řekl Viktor Orbán.  Již na začátku ruské invaze na Ukrajinu   Orbán deklaroval, že se od války distancuje.

Předseda  maďarské vlády vyjádřil  potěšení z převzetí  moci ve Washingtonu Donaldem Trumpem, když uznal, že tento politik představuje stejný politický trend jako jeho tábor. „Byli jsme černá ovce Západu. Nyní je jasné: to, co Trump dělá a co jsme udělali za posledních 15 let, je budoucnost. Jsme šťastní a uvolnění,“ konstatoval, server vasevec.cz

X X X

Gabbardová v Senátu šokovala Ameriku

Tulsi Gabbardová, která by měla podle přání Donalda Trumpa vést americké národní rozvědky, v Senátu otevřeně pronášela fakta, která byla dlouhá léta považována výhradně za ruskou dezinformaci. Americká společnost je v šoku.

Gabbardová mluvila o rozsáhlé korupci v Bílém domě, manipulaci s důkazy před invazí do Iráku a existenci tajných biologických laboratoří na Ukrajině a v dalších částech světa. Navíc označila syrské militanty, které se nyní někteří američtí politici snaží prezentovat jako „partnery“, za extremisty přímo napojené na Al-Káidu.

Již dříve uvedla, že odpovědnost za zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině leží na Spojených státech, protože dlouhodobě záměrně provokují Rusko. Washingtonská politická elita podle Gabbardové sleduje cíl způsobit Rusku maximální škody pomocí ukrajinské armády. V Senátu zároveň označila situaci kolem Ruska za složité geopolitické prostředí a zdůraznila, že Rusko považuje za strategického konkurenta Spojených států.

Tulsi Gabbardová také uvedla, že na území Ukrajiny existují biolaboratoře financované Spojenými státy. V zemi je podle ní více než 25 takových zařízení a jejich hackování by mohlo vést k úniku smrtících patogenů, což by znamenalo hrozbu nejen pro Spojené státy, ale pro celý svět. Zdůraznila, že je třeba přijmout naléhavá opatření, aby se předešlo možné katastrofě. Politik poznamenal, že USA, Rusko, Ukrajina, NATO, OSN a EU se musí okamžitě dohodnout na příměří v oblastech, kde se tyto laboratoře nacházejí, aby nad nimi převzaly kontrolu a zničily potenciálně nebezpečné patogeny.

Během slyšení v Senátu Trumpova nominantka také řekla, že významná část Sýrie se nyní dostala pod kontrolu radikální skupiny napojené na Al-Káidu, kterou vede islamista Ahmad Husajn aš-Šar‘, známý také pod krycím jménem Abú Muhammad al-Džaulání. Zdůraznil, že tento muž se otevřeně radoval z tragédie z 11. září 2001 a má na svědomí i smrt amerických vojáků. Gabbardová prohlásila, že vláda Bašára Asada se dopustila vážného porušování lidských práv, ale bývalý syrský prezident podle ní byl „jedinou překážkou“, která teroristům bránila získat plnou kontrolu nad zemí.

Kromě problémů souvisejících s Ukrajinou a Ruskem Gabbardová šokovala Američany obviněním z korupce proti 51 zpravodajským úředníkům. Ostře kritizovala také prezidenta Joea Bidena a Demokratickou stranu a tvrdila, že využívají zpravodajské služby jako politický nástroj. Řekla, že poradce Bidenovy kampaně Antony Blinken sehrál klíčovou roli při organizování tohoto dopisu, který informace získané z notebooku Huntera Bidena označoval za dezinformace.

Gabbardová zdůraznila, že v průběhu let se zpravodajské agentury dopustily závažných chyb poskytováním neúplných, nepřesných nebo zkreslených informací, což vedlo k vážným selháním a oslabilo národní bezpečnost. Jedním z nejvýraznějších příkladů byla podle jejího názoru invaze do Iráku, která byla založena na smyšlených důkazech. Sama Gabbardová se přitom účastnila vojenských operací v Iráku a měla osobní zkušenost se službou v konfliktní zóně. Sloužila v americké armádní záloze přes dvacet let, byla nasazena v několika bojových zónách a získala značné vojenské zkušenosti.

Kromě toho Gabbardová pracovala osm let ve výborech Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené služby a zahraniční vztahy. Původně byla členkou Demokratické strany, ale v říjnu 2022 se rozhodla její řady opustit s odkazem na rozdílné názory na klíčové otázky, včetně podpory Ukrajině. Následně, měsíc před dalšími prezidentskými volbami v USA, vstoupila do Republikánské strany.

Když se Gabbardovou senátor Michael Bennet pokusil obvinit z předávání „příběhů ruské propagandy“, ostře odpověděla, že se nespoléhá na ruské názory, ale říká pouze pravdu, bez ohledu na to, jak je to pro někoho nepohodlné. Její priority prý zůstávají nezměněny – její primární odpovědností je chránit zájmy Spojených států, jejich národní bezpečnost a blaho amerických občanů. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Zelenskyj kývl jednat s Putinem o míru, místo NATO by uvítal jaderné zbraně

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasí s diplomatickým jednáním s Ruskem o konci války, pokud bude třeba, tak i přímo s Vladimírem Putinem. Nutná je ovšem účast Evropy, podotkl Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem. Pokud Ukrajinu nepřijme NATO, jako záruku bezpečnosti by chtěl jaderné zbraně. Od začátku války padlo přes 45 tisíc Ukrajinců.

Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

 Na novinářovu otázku ohledně bezpečnostních záruk, které by Putina mohly odradit od opětovného napadení Ukrajiny, Zelenskyj odpověděl, že v případě, že by se přijímání Ukrajiny do NATO protáhlo na roky či desítky let, bylo by naprosto legitimní se ptát, co do té doby zemi ochrání.

„Udělejme to tedy takto: vraťte nám jaderné zbraně, dejte nám rakety, naši partneři nám pomohou financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch regionů naší země, kde chceme stabilitu, aby lidé měli mír,“ poznamenal Zelenskyj v rozhovoru, s britským novinářem Piersnem Morganem.

 „Give us back nuclear arms.“Ukraine’s President Zelenksy has issued the plea while discussing with Piers Morgan how the war with Russia can end.Watch more tonight on YouTube from 8pm (UK) / 3pm (EST).SUBSCRIBE: https://t.co/QR11ywsANx@Zelen | (3:25)

„Give us back nuclear arms.“

Ukraine’s President Zelenksy has issued the plea while discussing with Piers Morgan how the war with Russia can end.

Podobnou věc už Zelenskyj řekl loni v říjnu nynějšímu prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Později ale doplňoval, že jeho země aktivně o jaderné zbraně neusiluje a soustředí se právě na budoucí členství v Severoatlantické alianci.

Ukrajinský prezident nyní dodal, že Putin se musí zcela stáhnout z ukrajinského území a měl by také poskytnout kompenzace za všechny ztráty a škody způsobené ve válce, kterou vyvolal.

V bojích s Ruskem padlo dosud 45 100 ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350 000 mrtvých a 600 až 700 tisíc zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citovala agentura Reuters.

 Také ukrajinská diplomacie loni v prosinci vydala prohlášení, že pro pro Kyjev jedině členství v NATO představuje „reálnou bezpečnostní záruku“. Reagovala tak na zprávu, že v NATO není konsensus ohledně pozvání Ukrajiny do aliance.

 Ukrajina se jaderných zbraní zděděných po Sovětském svazu zřekla v rámci Budapešťského memoranda, podepsaného v prosinci 1994, které na oplátku zemi slibovalo záruky územní celistvosti. Dokument podepsalo Rusko, Ukrajina, Británie a USA, připomněla Meduza. Rusko memorandum porušilo už v roce 2014 nelegální anexí poloostrova Krym.

 Mírová jednání v dohlednu

„Pokud je to jediné uspořádání, ve kterém můžeme přinést mír občanům Ukrajiny a neztrácet lidi, rozhodně se pro toto uspořádání rozhodneme,“ citovala z rozhovoru Zelenského s britským novinářem agentura AFP.

Podle ukrajinského prezidenta bude jednání kromě Ukrajiny a Ruska vyžadovat přítomnost i dalších účastníků. Jmenovitě zmínil „Evropu“ a Spojené státy.

Putin koncem ledna uvedl, že jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne se Zelenským. Šéf Kremlu tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Pětileté funkční období Zelenského oficiálně vypršelo loni v květnu, a od té doby ruská propaganda šíří tvrzení o jeho nelegitimitě.

Zelenskyj v říjnu 2022 podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s Putinem. Stalo se to krátce poté, co Rusko anektovalo čtyři ukrajinské oblasti. V lednu Zelenskyj vysvětlil, že tento dekret byl namířen proti separatistům v situaci, kdy se Rusko snažilo vyvíjet tlak na Ukrajinu mnoha různými způsoby.

Bomba do několika týdnů až měsíců

Na Ukrajině se spekuluje, že by země mohla sestrojit jadernou bombu do několika týdnů. Prostředky a znalosti na to má. O možnosti se hovořilo již dříve v souvislosti s tím, že by Ukrajina už na případné druhé obléhání metropole Kyjeva ruskými invazními silami neměla a zvažovala by jadernou odpověď.

„Země by byla schopna rychle vyrobit základní zařízení z plutonia podobnou technologií jako bombu Fat Man svrženou na Nagasaki v roce 1945,“ stojí podle The Times ve zprávě, kterou vypracovalo nezávislé Centrum pro armádní, konverzní a odzbrojovací studie (CACDS). V té se hovoří o měsících na výrobu.

 „Vytvořit jednoduchou atomovou bombu, jak to USA udělaly při projektu Manhattan, by o 80 let později nebyl obtížný úkol,“ stojí v dokumentu, který dostalo k dispozici ukrajinské ministerstvo obrany.

Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá čas ani finance na výstavbu a provoz velkých zařízení potřebných k obohacování uranu, musela by podle specialistů ve válečné době spoléhat na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z devíti ukrajinských jaderných reaktorů.

 X X X

 Masakr u švédské školy si vyžádal deset mrtvých. Zahynul i pachatel, říká policie

 10 mrtvých si vyžádala úterní střelba v areálu vzdělávacího centra v Örebro ve středním Švédsku. Policie se domnívá, že mezi mrtvými je i samotný útočník, který zřejmě jednal sám. Policie zatím nemá informace o tom, že by šlo o teroristický čin, ale jistě to ještě neví. O hrozícím útoku neměla žádné varovné signály a o údajném pachateli neměla informace.

 Policejní šéf v Örebro Roberto Eid Forest řekl, že podezřelý nemá vazby na žádný gang a policie věří, že „se další útoky nestanou“.

Vzdělávací centrum je na kraji města Örebro ležícího asi 200 kilometrů západně od Stockholmu. Škola nazvaná Campus Risbergska nabízí služby lidem starším 20 let na úrovni odpovídající učivu na základních a středních školách. Poskytuje také výuku švédštiny pro migranty, odborné vzdělávání a programy pro lidi s mentálním postižením.

Útok se stal dnes kolem 12:30 SEČ v době, kdy mnoho studentů ze školy už odešlo po celostátní zkoušce. Parkoviště u školy a ulice v okolí zaplnila policejní auta a sanitky, nad místem létal vrtulník.

 Švédský premiér Ulf Kristersson úterý označil za „velmi bolestivý den pro Švédsko“. Podle něho jde o nějhorší čin tohoto druhu v dějinách země a označil ho za „brutální a smrtící násilí proti naprosto nevinným lidem“.

Kristersson vzkázal, že jeho myšlenky patří těm, kterým se den ve škole proměnil v teror. „Být uvězněný ve třídě a bát se o vlastní život je noční můra, kterou by neměl zažít nikdo,“ řekl šéf švédské vlády.

Učitelka Lena Warenmarková veřejnoprávní stanici SVT News řekla, že díky zkoušce bylo ve škole neobvykle málo studentů. Uvedla také, že uslyšela asi deset výstřelů. Deník Aftonbladet s odvoláním na své zdroje napsal, že ve škole se střílelo z automatických zbraní.

Studenti se ukryli v okolních budovách, další části školy byly po střelbě evakuovány. Osmadvacetiletý Andreas Sundling se ve škole zabarikádoval. „Uslyšeli jsme tři rány a hlasité výkřiky,“ popsal listu Expressen ještě v době, kdy se ukrýval ve třídě.

 Ostatní školy ve městě vyhlásily poplach a uzamkly areály i budovy. Nařídily svým žákům a studentům, aby zůstali uvnitř.

 Nemocnice ve městě vyklidila urgentní příjem, aby se připravila na ošetřování zraněných. V pohotovosti je také jednotka intenzivní péče. Policie varovala veřejnost, aby se k místu zásahu nepřibližovala.

Švédsko se potýká s případy střelby a bombových útoků, za kterými často stojí gangy. Nicméně útoky na školách se smrtelnými následky jsou vzácné. Mezi lety 2010 a 2022 při sedmi násilných incidentech na školách přišlo o život deset lidí, vyplývá ze statistik Národního rady pro prevenci kriminality.

  X X X

 Trump tlačí na Írán. Nechce mu dovolit vyvíjet jaderné zbraně ani export ropy

Americký prezident Donald Trump v úterý podepsal memorandum obnovující tvrdou politiku Spojených států vůči Íránu s cílem zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně a zastavit íránský export ropy. Šéf Bílého domu rovněž uvedl, že dal pokyny zničit Írán, pokud by na něj Teherán spáchal atentát.

  Trump memorandum o Íránu podepsal jen několik hodin před jednáním s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Při podpisu nařízení označil za „velmi tvrdé“ s tím, že váhal, zda tento krok podniknout, píše Reuters. Poznamenal, že Írán nesmí získat jadernou zbraň a že doufá, že bude s Teheránem možné uzavřít dohodu.

 V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.

USA ale od dohody za Trumpovy první vlády v roce 2018 jednostranně odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Teherán pak začal dohodu porušovat.

Trump zároveň tvrdí, že jeho předchůdce v Bílém domě Joe Biden dostatečně nevymáhal sankce týkající íránského ropného exportu, což podle něj Teheránu umožnilo prodávat ropu a financovat tak vývoj jaderné zbraně a spřízněné milice na Blízkém východě.

Teherán tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje. Šéf MAAE v prosinci řekl, že Írán začal obohacovat uran na 60 procent, což je výrazné navýšení směrem k 90 procentům čistoty potřebné k výrobě jaderné bomby.

 Trumpovo nynější memorandum mimo jiné vyzývá americké ministerstvo financí k vyvíjení „maximálního ekonomického tlaku na Írán“, a to prostřednictvím sankcí a mechanismů zajišťujících jejich dodržování, tedy postihů vůči subjektům porušujícím sankce. Kromě toho má ministerstvo financí také zahájit kampaň s cílem „srazit íránský ropný export na nulu“.

X X X

Scholz o Trumpovi: Sobecký přístup

Německý kancléř Olaf Scholz kritizoval prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho touze samostatně kontrolovat naleziště kovů vzácných zemin na Ukrajině. Scholz se domnívá, že i jeho země má právo na vlastní podíl na bohatém ukrajinském nerostném bohatství. V souvislosti s tím šéf Německa vyčítal americkému prezidentovi sobectví.

„Komentáře amerického prezidenta Donalda Trumpa o využívání přírodních zdrojů Ukrajiny výměnou za vojenskou pomoc jsou sobecké,“ stěžoval si Scholz.   Podle jeho názoru by tyto cenné ukrajinské zdroje měly být použity k financování všeho, co bude Kyjev po válce potřebovat. Zároveň naznačil, že „my všichni“ bychom měli mít na starosti správu nerostných zdrojů Ukrajiny.

Kancléř věří, že „bylo by velmi sobecké a egocentrické“ použít nyní získané peníze na financování podpory obrany Ukrajiny. A to je přesně to, co Washington chce.  Připomeňme, že dříve americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy mají zájem získat kovy vzácných zemin z Ukrajiny výměnou za vojenskou a finanční pomoc Kyjevu.

Úvahy Trumpa i Scholze se ovšem zdají být vzhledem k realitě pouze teoretické. Ukrajina již přišla o možnost  s kovy vzácných zemin disponovat, protože většina zdrojů se  již nenachází na územích, která Kyjev nekontroluje, server vasevec.cz

X X X

Ukrajina šílí, protože USA a Rusko tlačí na volby

J.V. Portál Politico.eu přichází (3. února) se zajímavým článkem Jamie Dettmera, že Rusko a USA ve vztahu k Ukrajině chtějí volit společný nátlak na nové prezidentské volby na Ukrajině, které by nepochybně Zelenského mohly oslabit. Kousavé suché prohlášení zmocněnce pro ukrajinskou krizi, že Krása silné demokracie spočívá v tom, že máme více než jednoho potenciálního kandidáta.“ je elegantní a přitom v této situaci pro Zelenského hrozivá.

Ukrajinští představitelé se obávají, že spojenectví mezi Washingtonem a Moskvou by je mohlo vyloučit z diskuse o budoucnosti jejich země.

Moskva se připojila k Washingtonu a vyzvala k uspořádání voleb na Ukrajině, což vyvolalo obavy v Kyjevě.

Toto překvapivé vyrovnání vyvolalo na Ukrajině obavy, že ruský prezident Vladimir Putin se snaží poštvat Kyjev a Washington proti sobě ohledně toho, jak postupovat při ukončení války.

Zvláštní vyslanec prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg o víkendu řekl: „Ve většině demokracií se volby konají i v době války. Myslím, že je to důležité. Věřím, že je to dobré pro demokracii. Krása silné demokracie spočívá v tom, že máme více než jednoho potenciálního kandidáta.“

Moskva – kde Putin často prohlašoval, že neuznává ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za legitimního vůdce – se v pondělí postavila za Kellogga, přičemž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v Moskvě řekl, že „funkční období prezidenta Zelenského skončilo“.

Řekl, že „legitimizace ukrajinského vedení“ by byla nezbytná jako součást jakéhokoli mírového procesu.

Kyjev se obává, že konání voleb v tomto okamžiku by ohrozilo ukrajinskou soudržnost a otevřelo zemi destabilizujícím ruským vlivovým kampaním.

Kelloggovy poznámky a rychlé přijetí Kremlu spustily poplašné zvony.

Bývalý ukrajinský ministr, kterému byla poskytnuta anonymita, aby mohl volně diskutovat o tomto citlivém tématu, řekl serveru Politico, že „shoda mezi Washingtonem a Moskvou ve volbách je znepokojivá“, a dodal: „Považuji to za první důkaz, že se Trump a Putin shodli na tom, že chtějí Zelenského pryč.“

Kreml neobjasnil, zda jsou mírová jednání podmíněna konáním voleb na Ukrajině, ani jaké pořadí má Rusko na mysli, ale Moskva uvedla, že dokud nebude prokázána politická legitimita, nemůže být dohodnuta žádná konečná dohoda. Kellogg také neměl jasno v posloupnosti voleb a ukončení nepřátelství.

Kellogg a další představitelé Bílého domu podle agentury Reuters nadhodili myšlenku „tlačit na Ukrajinu, aby souhlasila s volbami jako součást počátečního příměří s Ruskem“.

Ukrajina však v současné době nemůže uspořádat volby legálně.

Podle ústavy země nemohou být volby vyhlášeny během války, dokud je na Ukrajině stanné právo. Zelenskyj vyhlásil stanné právo na začátku totální ruské invaze v únoru 2022, což vedlo k loňskému odložení plánovaných prezidentských a parlamentních voleb.

Toto překvapivé uspořádání vyvolalo na Ukrajině obavy, že ruský prezident Vladimir Putin má v úmyslu poštvat Kyjev a Washington proti sobě.

Volební experti také vyjádřili pochybnosti o praktičnosti a proveditelnosti konání voleb, protože země bojuje o své přežití pod neustálým bombardováním – a podstatná část jejího obyvatelstva je vysídlena na Ukrajině nebo v zámoří.

„Ukrajina by měla uspořádat své příští volby v době, kdy země může zaručit bezpečnost a demokratické standardy těchto voleb. I když to nelze zaručit během současné totální války,“ tvrdí volební experti Peter Erben a Gio Kobachidze z Mezinárodní nadace pro volební systémy, neziskové organizace se sídlem v USA.

Navzdory tomu Kellogg řekl, že „volby jsou na Ukrajině nezbytné“.

Kellogg řekl, že volby by se mohly konat do konce roku, zejména pokud bude dosaženo příměří s Ruskem, ale dodal, že taková hlasování „musí být provedena“.

Zelenskyj již dříve řekl, že na Ukrajině by se mohly letos konat volby, pokud skončí boje a budou dohodnuty bezpečnostní záruky, které odradí Rusko od jakéhokoli obnovení nepřátelství.

O víkendu Zelenskyj varoval před tím, aby USA a Rusko vyloučily Kyjev z jednání o ukončení války. „Mohou mít své vlastní vztahy, ale mluvit o Ukrajině bez nás je nebezpečné pro všechny,“ dodal.

Trump v neděli řekl, že jeho poradci již jednají s ruskými úřady o ukončení války.

„Budeme spolu mluvit a myslím, že možná uděláme něco, co bude významné,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. „Musí to přestat.“

J.V. Ten příspěvek je pro nás opozičně cítící Čechy o to povzbuzovější, když náš ministr zahraničí svým obvyklým nadutým způsobem prohlásil, že Západ donutí Putina, aby se Zelenským jednal. Kroutil jsem při tom hlavou a ptal se: A jak toho chce, hlupáček, docílit?

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Rusko neustoupí, dokud se nezhroutí. Nezačne couvat kvůli ekonomickým problémům, míní ukrajinistka

Západ chystá na konci třetího roku války na Ukrajině další protiruské sankce, čím dál víc se ale mluví i o jednáních o příměří. „Politika postupných sankcí nefunguje,“ upozorňuje ukrajinistka Lenka Víchová. „Západ si myslí, že Rusko začne couvat, když bude mít ekonomické nebo hospodářské problémy. Rusko ale takto svoji politiku nedělá,“ popisuje v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.

 Evropská unie chystá už 16. balík protiruských sankcí. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) zvažuje letos další muniční iniciativu. „Politika postupných sankcí nefunguje,“ upozorňuje Víchová.

„Západ se staví k Rusku jako sám k sobě. Myslí si, že Rusko začne couvat, když bude mít ekonomické nebo hospodářské problémy. Rusko ale takto svoji politiku nedělá. Rusko do doby, než se úplně zhroutí, neustoupí ani o krok,“ popisuje.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského teď navíc Moskva jednat o příměří nebo diskutovat o ústupcích nebude, protože má na frontě převahu. „V sociologických průzkumech více než 40 procent Ukrajinců souhlasí s určitými ústupky, jen aby se přestalo střílet. Nikdo ale neví, k jakým ústupkům by Ukrajina měla přistoupit. Všechny takové sociologické údaje jsou k ničemu,“ míní Víchová.

„My prostě nevíme, s jakou materií pracujeme. Neřekly to ani Spojené státy, když mluví o maximálním plánu. Maximální plán pro Ruskou federaci může být, že se vojska NATO odsunou za rok 1997. To znamená, i naše území by mělo být mimo NATO. A pro Ukrajinu je maximální nevzdat se svých hranic z roku 1991,“ říká.

Rusko nebojuje jen s Ukrajinou

Ukrajinskou společnost teď pobouřila slova šéfa americké diplomacie Marka Rubia. Podle něj USA i Západ chybovaly, když nechaly lidi uvěřit, že Ukrajina bude schopna Rusko nejen porazit, ale zničit Putina, dotlačit ho až k tomu, jak svět vypadal v roce 2012 nebo 2014.

„Pan Rubio se tváří, že Ruská federace bojuje pouze s Ukrajinou. Ale to tak není. Rusko od začátku říká, že to je válka se Západem na území Ukrajiny. Takže zužovat problematiku pouze na Ukrajinu je prostě nefér,“ myslí si ukrajinistka.

„To jsou zkrátka takové řeči, které se vedou. My nevíme, co mají opravdu v plánu. Protože já si moc dobře nedokážu představit, že náš svět zůstane naším světem. I když vidíme, že se trošku hroutí a možná, že se bude měnit spousta věcí, včetně mezinárodního práva. Ale přesto všechno si myslím, že je pro západní svět nemyslitelné postavit na stejnou úroveň oběť i agresora. Tím spíše, když agresor o Ukrajinu usiluje jenom proto, aby se posílil a dál destruoval západní svět,“ uzavírá.

X X X

 USA začala platit zvýšená cla na dovoz z Číny. Peking se v reakci zaměřil na ropu a uhlí

Ve Spojených státech začala platit zvýšená cla na dovoz z Číny, o nichž o víkendu rozhodl prezident Donald Trump. Čínské zboží je od úterní půlnoci washingtonského času (6.00 SEČ) zatíženo o deset procent nad rámec stávajících cel. Trump, který cla zdůvodňuje mimo jiné neochotou Číny bojovat proti pašování drogy fentanyl do USA, riskuje zažehnutí nového obchodního konfliktu mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami světa, napsala agentura Reuters.

 Trump v pondělí prohlásil, že obě země budou o věci jednat do 24 hodin. Bílý dům uvedl, že prezident se spojí s čínským protějškem Si Ťin-pchingem později tento týden.

Čína následně v reakci v úterý oznámila zavedení nových cel na řadu amerických produktů. Týkají se například americké surové ropy, uhlí, zkapalněného zemního plynu (LNG) či některých automobilů. Podle světových tiskových agentur o tom informovalo čínské ministerstvo financí. Opatření mají začít platit 10. února.

Peking podal stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Několik minut poté, co vyšší americká cla na čínské zboží vstoupila v platnost, oznámil, že zahajuje antimonopolní vyšetřování společnosti Google. Přidal rovněž dvě americké firmy na svůj „seznam nespolehlivých subjektů“.

Čínský seznam se rozrostl o firmu PVH, což je holdingová společnost pro značky, jako je Calvin Klein, a o americkou biotechnologickou firmu Illumina. Podle čínského ministerstva obchodu se chovají diskriminačně vůči čínským podnikům a poškozují legitimní práva a zájmy čínských společností.

Čínský státní úřad pro regulaci trhu dále uvedl, že Google je podezřelý z porušení antimonopolního zákona země a že v souladu se zákonem zahájil vyšetřování společnosti. Neposkytl žádné další podrobnosti o vyšetřování ani o tom, co Google podle něj udělal, že porušil zákon.

Vyhledávač Googlu Čína blokuje, ale firma spolupracuje s místními partnery, jako jsou inzerenti.

„Na rozdíl od Kanady a Mexika je pro USA a Čínu zjevně těžší dohodnout se na tom, co Trump ekonomicky a politicky požaduje. Předchozí optimismus trhu ohledně rychlé dohody stále vypadá nejistě. I když se obě země mohou v některých otázkách dohodnout, je možné, že cla se budou používat opakovaně, což může být letos klíčovým zdrojem kolísání trhu,“ řekl agentuře Reuters analytik Gary Ng z hongkongské společnosti Natixis.

X X X

Srbskem otřásají protivládní protesty. Do demonstrantů najíždějí auta, kde násilí začalo?

Zlom během protivládních protestů v Srbsku? O masových demonstracích, které se v zemi o víkendu opět uskutečnily, tentokrát informovala státní srbská televize RTS věcně a bez očerňování demonstrujících, všiml si deník The New York Times. Jednalo se o velkou změnu oproti pokrytí předchozích protestů, které se v zemi pravidelně konají již tři měsíce a které státní média loajální prezidentovi Aleksandaru Vučičovi většinou ignorovala, dodal deník. Vyhrocenost situace v Srbsku dokládají i opakující se případy, kdy do demonstrantů najelo auto. Protesty propukly po listopadovém neštěstí v Novém Sadu, kde při pádu nádražního přístřešku zahynulo 15 lidí. Mnohé hlasy přičítají incident korupci v zemi.

Protestující v Novém Sadu, z nichž významnou část tvořili studenti, si připomněli tři měsíce, které od neštěstí uplynuly, akcí nazvanou „Tři měsíce, tři mosty“. Demonstranti, jichž dle agentury AP byly desetitisíce, v sobotu zablokovali tři mosty ve městě, přičemž na mostě Svobody přes řeku Dunaj zůstali až do neděle. Při blokaci protestujícím podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) pomáhali tamní zemědělci na traktorech.

Podle deníku Le Monde byly víkendové protesty v Novém Sadu, druhém největším srbském městě, nejrozsáhlejšími od hromadných protestů proti tehdejšímu prezidentovi Slobodanu Miloševičovi před čtvrt stoletím. K protestům v Novém Sadu se připojily i stovky studentů, kteří se ve čtvrtek vydali na 80 kilometrů dlouhý pochod z hlavního města Bělehradu.

 V sobotu večer se proti způsobu, jakým státní televize živým přenosem pokrývala protesty, ohradila Vučičova Srbská pokroková strana (SNS), která ho označila za skandální zpravodajství a hrubé zneužití novinářské profese. Změna přístupu státních médií k protestům podle NYT odpovídá postupným změnám uvnitř Srbska, kde se mnozí Vučičovi dosud zcela loajální aktéři snaží jednat a chovat nezávisleji.

Tragédie v Novém Sadu

Betonový přístřešek před vlakovým nádražím v Novém Sadu se náhle zřítil 1. listopadu. Budova byla v posledních letech podle médií dvakrát rekonstruována v rámci pochybných megaprojektů, na nichž se podílely čínské státní společnosti. V souvislosti s tragédií už v minulosti rezignovalo několik politiků. V úterý oznámil demisi premiér Miloš Vučević.

Prokuratura v Novém Sadu oznámila, že začala vyšetřovat také možnou korupci při rekonstrukčních pracích na místním nádraží, uvedla dnes stanice N1. Třináct osob, které byly v případu obviněny, zatím čelily obvinění pouze z pochybení při provádění stavebních prací, ale nikoliv z korupce.

Náklady na rekonstrukci nádraží se podle agentury APA zvýšily z plánovaných tří milionů eur (76 milionů Kč) na 15 milionů eur (378 milionů Kč). Dvě čínské společnosti odpovědné za provedení prací zadaly jejich část srbským firmám, které je následně předaly dalším subdodavatelům. Podle srbských médií se na rekonstrukci podílelo celkově asi 80 firem.

Demonstranti čelí útokům

Násilí v zemi eskalovalo a výjimkou nejsou ani případy, kdy řidič se svým vozem najel do protestujících. Zatím k poslednímu takovému incidentu došlo na konci ledna. Podle agentury AP šlo o třetí obdobný incident za předchozí týdny.

Automobil najel v centru srbské metropole do davu protestujících ve chvíli, kdy drželi každodenních 15 minut ticha za oběti zmíněného neštěstí. Mladá žena, která na sobě měla lékařský bílý plášť, spadla po nárazu auta na zem a utrpěla lehčí zranění. Někteří stoupenci vlády na protestující, mezi nimiž je mnoho mladých lidí, opakovaně fyzicky útočí, napsala AP. Při podobném incidentu byla o dva týdny dříve vážně zraněna jiná mladá žena.

Protesty kromě podezření z korupce odrážejí širší nespokojenost lidí v Srbsku se stále autokratičtější vládou populistického prezidenta Aleksandara Vučiče. Ten sice formálně usiluje o zakotvení Srbska v Evropské unii, ale čelí kritice za omezování demokratických svobod v zemi, napsala AP. Masové demonstrace se v nedávné minulosti uskutečnily také v souvislosti s chystanou těžbou lithia v zemi či po dvou hromadných vraždách, které si předloni vyžádaly celkem 19 obětí.

Vučić a jeho Srbská pokroková strana jsou v Srbsku u moci od roku 2012.

X X X

CARLSON:  ZELENSKÝ   DIKTÁTOR  UKRAJINY

Duel mediálních hvězd: Zelenskyj je diktátor, míní Carlson. Morgan hájil bombardování Gazy

Dvě velmi vlivné mediální osobnosti – Tucker Carlson a Piers Morgan – se střetly v obsáhlém rozhovoru. Bývalý moderátor Fox News Carlson v debatě mimo jiné označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského „diktátorem, který zabíjí lidi“. To Morgan odmítl a ukrajinskou hlavu státu hájil, stejně jako bombardování Pásma Gazy.

Obě mediální hvězdy, které prosluly svými diskusními pořady a komentováním na televizních obrazovkách, se setkaly v Saúdské Arábii, kde se dohodly na společných rozhovorech, či lépe řečeno „grilování“, jak to popsal sám Morgan. Ten nejprve pro svoji show Piers Morgan Uncensored zpovídal Carlsona, po zhruba hodině se role obrátily a začala talk show amerického moderátora.

 Velkým tématem byl pro oba aktéry rozhovoru ukrajinský prezident Zelenskyj. Morgan hned zkraje interview vedeného Carlsonem několikrát řekl, že ruská hlava státu Vladimir Putin je „chladnokrevný diktátor“. Carlson se posléze svého britského kolegy tázal, jak by definoval diktátora, přičemž Morgan odpověděl, že v prvé řadě jde o člověka, který se drží u moci bez svobodných voleb a respektu k demokracii.

Carlson na to konto zmínil, že diktátorem je i Zelenskyj. „Pokud definuješ diktátora, tak jeho prvním znakem je, že není zvolen. Zelenskyj teď není zvolen. Kromě toho zakazoval náboženské skupiny, vraždil své politické rivaly, zakázal používání jazyka… To všechno mi připadá jako znaky diktátora,“ pronesl americký moderátor, který nedávno vedl rozhovor s autoritářským prezidentem Putinem.

Zelenskyj poslední prezidentské volby v roce 2019 drtivě vyhrál, ale další, které se původně měly konat na jaře 2024, se zatím nekonaly kvůli Ruskem vedené válce na Ukrajině. Morgan odpověděl, že na Ukrajině určitě bují korupce a tázal se protiotázkou na Carlsona, zda si myslí, že je diktátorem i Putin. „Asi ano. Kdybych předstoupil před Kreml a prohlásil ‚Pryč s Vladimirem Putinem’, tak asi budu v potížích. Proto nežiju v Rusku,“ odpověděl se smíchem Carlson.

Morgan rovněž zmínil, že nesouhlasí se Zelenského rozhodnutím zakázat tu část ortodoxní církve na Ukrajině, která je pod kontrolou ruského patriarchy Kirila. Zároveň však dodal, že je na místě kalkulovat. „Musíme si spočítat, zda jsme srozuměni s tím, že Rusko napadne suverénní demokratický stát Evropy,“ řekl britský novinář, načež jeho americký kolega pronesl, že vláda Ukrajiny je od převratu v roce 2014 „loutkou USA a Velké Británie“.

Morgan obhajoval bombardování civilistů v Gaze

Dvojice mediálních osobností se ve své více než dvouhodinové debatě přela nejen o Zelenského a Putina, ale také třeba o 2. světovou válku či o válku v Perském zálivu. Tématy jejich sporu byly i čerstvé kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, manželka britského prince Harryho a americká herečka Meghan Markleová, která je často trnem v oku zejména Pierse Morgana.

X X X

 Trumpova cla Čechy zasáhnou více než jiné. Každý „zaplatí“ přes 20 tisíc ročně, míní ekonomové

Mimo to se oba pánové točili také na dalším aktuálním konfliktu – bojích v Pásmu Gazy. Britský moderátor argumentoval, že izraelské bombardování civilních oblastí je oprávněné. „Pokud visí ve vzduchu válka ohrožující celý svět, tak ano,“ řekl Morgan. Carlson takový názor označil za „nechutný“. Morgan později svá slova krotil slovy, že zabíjení civilistů, žen a dětí považuje za špatné.

Carlson: Byl Churchill úžasný?

Další z mnoha střetů nastal třeba u britského ministerského předsedy z dob 2. světové války Winstona Churchilla. „Lidé mi říkají, že Churchill byl úžasný chlap. Vážně? Tak proč nezachránil západní civilizaci?“ tázal se Carlson.

„On ale zachránil západní civilizaci. Porazil nacisty,“ oponoval Morgan, který je stejně jako Churchill z Velké Británie. „Vím, že pomohl porazit nacisty se svým kamarádem (Josifem) Stalinem. Nacisty neobhajuji. Jen říkám, kde je západní civilizace? Co uchoval? Kde to je?“ pokračoval zase Carlson.

Morgan na to reagoval, že Churchill zemřel v roce 1963, přičemž dopady jeho vítězství nad Třetí říší Adolfa Hitlera byly v té době už tak značné.

X X X

Ministerstvo spravedlnosti propustilo zaměstnance stíhaného za zbití žen

Ministerstvo spravedlnosti dnes ukončilo pracovní poměr svému zaměstnanci, kterého policie obvinila kvůli napadení a zbití dvou dívek v centru Prahy. Na síti X to uvedl ministr Pavel Blažek (ODS). Doplnil, že muž při nástupu do úřadu předložil čistý výpis z rejstříku trestů. Policisté úředníka v uplynulých dnech zadrželi v jeho kanceláři přímo na ministerstvu. Za ublížení na zdraví a výtržnictví mu hrozí až tři roky vězení.

O zahájení trestního stíhání jedenatřicetiletého muže informovala policie v pondělí. Zveřejnila i videozáznam útoku, který se loni v listopadu odehrál ve Vodičkově ulici. Na to, že zadržený pracuje na ministerstvu spravedlnosti, následně upozornila televize Nova. Podle ní byl muž za podobný incident stíhaný už v minulosti.

„Při nástupu na ministerstvo předložil výpis z rejstříku trestů, v němž žádný záznam nebyl. Žádný zaměstnavatel nemá jinou možnost, jak zjistit bezúhonnost zaměstnance. Možná už bylo jeho případné dřívější odsouzení zahlazeno – nevíme a nemáme ani jak vědět,“ sdělil k věci Blažek.

Mluvčí úřadu Vladimír Řepka na dotaz ČTK dodal, že muž působil na ministerstvu od června 2023, a to jako referent majetkové správy úřadu. Ministerstvo vyžaduje doklad o bezúhonnosti od lidí, které přijímá do pracovního poměru. „Oznamovací povinnost zaměstnanec v pracovním poměru nemá. Zaměstnavatel nemá oprávnění takové informace získávat, pokud jeho jednání nesouvisí s výkonem práce,“ vysvětlil mluvčí s odkazem na zákoník práce.

 Policisté popsali, že muž s lahví vodky v ruce se nejprve snažil s dívkami navázat kontakt. Když mu daly jasně najevo, že nemají zájem, podle jejich pozdějšího svědectví jim sdělil, že ženy mají poslouchat, protože jsou podřadné. Poté se jich zeptal: „Víte, že bych vás tady mohl teď vypnout?“ a bezprostředně poté na ně zaútočil.

Z kamerového záznamu vyplývá, že muž jednu z dívek udeřil do obličeje rukou, v níž držel lahev, a to tak silně, až se mladá žena sesunula k zemi. Kamarádka se ji pokusila bránit, ale i ji muž údery pěstí do obličeje srazil na zem. Poté si sebral lahev a odešel pryč. Obě ženy musely podle policistů vyhledat lékařské ošetření, ceskajustice.cz

X X X

 Slovenský soud přikázal zlikvidovat nahrávky z odposlechů v korupční kauze

Slovenský ústavní soud přikázal místní civilní tajné službě SIS zničit nahrávky z odposlechů, které se týkají spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka ve zhruba 20 let staré korupční aféře zvané Gorila. Vyplývá to z oznámení Haščákova advokáta a soudu.

Aféra Gorila se týká podezření z uplácení vysokých slovenských politiků a úředníků Pentou v letech 2005 a 2006. Finanční skupina nekalé jednání v kauze dlouhodobě popírá, loni slovenská prokuratura zrušila obvinění Haščáka v případu. Odposlechy schůzek Haščáka s politiky a úředníky v jednom z bytů v centru Bratislavy pořídila SIS. Haščákův advokát už dříve tvrdil, že všechny materiály z akce Gorila jsou nelegální a musí být zlikvidovány, což vylučuje jejich použití například v trestním řízení. Ústavní soud v minulosti soudní povolení k odposlechům zrušil.

Kauza propukla na konci roku 2011, kdy na internetu někdo zveřejnil dokumenty, které byly vypracovány na základě zmíněných odposlechů. O osm let později pak do médií unikla i nahrávka z odposlechů.

Nynější rozhodnutí slovenského ústavního soudu je podle Haščákova advokáta Martina Škubly naplněním rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) z roku 2022. U něj Haščák částečně uspěl se stížností ohledně kauzy Gorila. Škubla uvedl, že nález ústavního soudu se vztahuje také na dosud nezničené nahrávky, byť SIS tvrdí, že je skartovala. Podle dostupných informací nahrávky z odposlechů našli slovenští policisté před sedmi lety při domovní prohlídce u podnikatele Mariana Kočnera, který si v současnosti odpykává dlouholetý trest vězení za padělání směnek.

 X X X

Sokolovská uhelná letos pokračuje v řízeném útlumu těžby. Zůstává garantem dostupných dodávek elektřiny a tepla

Společnost Sokolovská uhelná bude v roce 2025 nadále pokračovat
v řízeném útlumu těžby, který provázejí provozní opatření spojená s přesunem a odchody zaměstnanců Těžebního úseku. Zároveň s tím se ale daří transformace do skupiny SUAS GROUP, která za loňský rok vykázala zisk díky svým aktivitám především v oblasti stavebnictví nebo strojírenství. Loni (2024) vytěžila Sokolovská uhelná cca 2,2 milionu tun hnědého uhlí a 4,6 milionu metrů krychlových skrývky. Z celkového objemu hnědého uhlí přibližně 45 procent směřovalo k tuzemským i zahraničním zákazníkům. Zbývající část firma využila při výrobě elektrické energie a tepla.  Skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP loni vyrobila celkem cca 1057 GWh elektrické energie. Společnost SUAS Teplárenská, člen skupiny SUAS GROUP, dodala smluvním odběratelům celkem cca 1,9 milionu GJ tepla vyrobeného v Elektrárně Tisová a v komplexu ve Vřesové.

 I v roce 2025 bude pokračovat řízené snižování těžby v souvislosti s útlumem, který probíhá na základě závazků státu a EU v oblasti klimatických cílů. „Už loni jsme zahájili provozní opatření v rámci Těžebního úseku. Došlo k odstavení jednoho ze dvou technologických celků TC2, na konci roku se pak útlumová opatření dotkla těžby uhlí, abychom reagovali na snížené potřeby externího a interního odbytu uhlí. Část zaměstnanců jsme směrovali do jiných provozů, nebo jim naše personální oddělení poskytlo maximální součinnost při odchodu z firmy a hledání nového uplatnění. Jako odpovědný zaměstnavatel jsme naplnili ustanovení daná platnou kolektivní smlouvou a stejné podmínky budou platit i pro další opatření v roce 2025,“ uvedl Martin Čermák, člen představenstva Sokolovské uhelné. V nadcházejícím období bude společnost hledat cestu, jak náročnou situaci ekonomicky vybalancovat. „Útlumu těžby se nedá zabránit a je nereálné vrátit se zpět k původnímu objemu těžby a stejnému fungování firmy jako v minulosti. Musíme se přizpůsobit situaci a využít čas, který ještě máme, ke stabilizaci a racionálnímu trendu v nákladové oblasti,“ zdůraznil Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.

 Klíčovou roli v rozvoji koncernu bude nadále postupně přebírat a budovat skupina SUAS GROUP. „Naším cílem pro budoucí období zůstává tlak na maximalizaci externích výnosů, efektivní využívání techniky, kterou mají dceřiné společnosti k dispozici, a rozvoj připravovaných projektů. V tom vidíme šanci na úspěšnou transformaci celé Skupiny. SUAS GROUP by měla v horizontu dvou let převzít výnosovou roli z externích zdrojů a některým dceřinkám se to už v současnosti dobře daří, ať jde o SUAS Lab, SUAS Transportation nebo o oblast stavebnictví. K tomuto cíli vede mimo jiné i racionalizace struktury firem, redukce počtu společností, které pak budou schopny uspět na externím trhu i bez podpory mateřské Sokolovské uhelné,“ vysvětlil David Najvar, předseda představenstva SUAS GROUP. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

 X X X

 V Praze vyrostou další odjezdové panely na zastávkách
i totemy pro zvýraznění stanic metra a železnice

 Rada hl. m. Prahy schválila strategii implementace dalších typů informačních a navigačních prvků v rámci projektu Čitelná Praha: elektronických odjezdových panelů a totemů, neboli prvků dálkové navigace pro zvýraznění jednotlivých stanic metra nebo železnice. Do roku 2030 by mělo v Praze vyrůst více než 550 odjezdových panelů a 150 totemů.

 Velkoplošné elektronické odjezdové panely byly v posledním roce nainstalovány organizací ROPID na 24 významných tramvajových a autobusových zastávkách a letos by jich mělo přibýt dalších 35. Kromě toho nainstalovala společnost Technologie hl. m. Prahy menší odjezdové panely do 30 zastávkových přístřešků a letos by měly být doplněny další desítky takových zastávek.

 V obou případech se jedná o informační tabule zobrazující aktuální informace o odjezdech veřejné dopravy všem cestujícím přímo tam, kde čekají na dopravní prostředek. Další variantou, která se aktuálně testuje v zastávkách Palackého náměstí a Nádraží Libeň, je elektronický panel zabudovaný přímo do zastávkového označníku. 

Cílem implementace nových technologií je zlepšení podmínek pro cestující, podpora udržitelného pohybu ve městě a zvýšení celkové informační jistoty ve veřejném prostoru pro cestující nebo pěší.

 „I letos pokračujeme v instalaci nových digitálních odjezdových panelů. K loňským 54 přibude dalších až 85! Podstatnou výhodou téhle technologické vychytávky je, že čerpají data o aktuálních odjezdech z městské datové platformy Golemio. Praha díky tomu může panely řádně soutěžit a za stejné peníze pořídit až třikrát více panelů než dříve! Podle ohlasů veřejnosti jsou právě takové online informace to hlavní, co lidé na zastávkách potřebují. A jednoznačně se ukazuje, že mají své místo i v dnešní době chytrých telefonů,“ vysvětluje Zdeněk Hřib, 1. náměstek pražského primátora pro oblast dopravy.

 Díky napojení na datovou základnu společnosti Operátor ICT a propojení s jednotlivými dopravními dispečinky je zde možné zobrazit také aktuální provozní informace o mimořádnostech v dopravě nebo upozornění na aktuální výluky.

Schválená strategie pak určuje další osazování jednotlivých typů panelů v budoucích letech na konkrétní zastávky. Cílem je osadit do roku 2030 více než 550 zastávek buďto samostatně stojícím velkoplošným panelem, nebo menším panelem v přístřešku, případně malým panelem zabudovaným v označníku.

 „Díky napojení na datovou základnu Operátora ICT a propojení s jednotlivými dopravními dispečinky je zde možné zobrazit také aktuální provozní informace o mimořádnostech v dopravě nebo upozornění na aktuální výluky. Zároveň jsou data z Golemia otevřená a tím pádem je může použít a zobrazit kdokoliv a v jakémkoliv zařízení nebo aplikaci. Data o aktuálních odjezdech jsou tak například i v prostorách obchodních center, ve školách se používají při výuce anebo se zobrazují v aplikacích jako je PID Lítačka, Google Maps nebo na Seznamu,“ uvádí Benedikt Kotmel, člen představenstva pražské městské společnosti Operátor ICT odpovědný právě za datovou platformu Golemio.

Praha také schválila plošnou instalaci až 150 totemů. „Totem je nový navigační prvek, který pomáhá cestujícím snadno najít vstupy do stanic metra, železničních zastávek i klíčových dopravních uzlů. Jeho hlavním úkolem je zlepšit orientaci cestujících ve městě a usnadnit přestupování,“ upřesňuje ředitel ROPID Petr Tomčík.

Totemy budou umisťovány primárně na stožáry veřejného osvětlení nebo trakčního vedení, v některých případech na samostatné konstrukce. Díky grafickému zpracování studia Side2 a architektonickému návrhu ateliéru A69 se podařilo vytvořit prvek, který propojuje estetiku s funkčností a přirozeně zapadá do městského prostředí.

 V uplynulém období byly otestovány prototypy totemů na pěti místech v Praze – jedná se o Palackého náměstí, Malostranskou, Háje, Eden a Rajskou zahradu – a vybrána byla finální varianta prosvětlených kostek o rozměru cca 1 m3.

 „Jen za letošní rok je v plánu osadit cca 100 totemů jak u jednotlivých stanic metra, tak i vlakových nádraží. Naprostá většina by měla být osazena nejpozději do roku 2026. Totemy bude instalovat a udržovat městská společnost Technologie hlavního města Prahy, jakožto správce veřejného osvětlení, na němž budou totemy většinou zavěšeny. Navazujeme tak na úspěšnou spolupráci s organizací ROPID započatou na projektu odjezdových panelů. Technologie hlavního města Prahy zároveň chystá možnost zobrazovat aktuální informace z dopravy na dalších digitálních formátech městského mobiliáře,“ dodává předseda představenstva Technologie hl. m. Prahy Tomáš Jílek.

 Vít Hofman, mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

X X X

 Praha v letošním roce poskytne 408 milionů korun na dotace v oblasti kultury a umění

 Rada hl. m. Prahy odsouhlasila poskytnutí jednoletých dotací hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění pro rok 2025 a víceletých dotací pro roky 2026 až 2029. Na financování programu je na letošní rok vyčleněno dohromady téměř 408 milionů korun. Konkrétně 280,23 milionu korun je vázáno schválenými víceletými dotacemi a na jednoleté dotace je určeno 127,7 milionu korun. Hlavní město přijalo celkem 730 žádostí o podporu.

„Jedním z cílů hlavního města Prahy je zajistit dostupnost kultury pro všechny a nabídnout umělcům platformu pro svobodné vyjadřování. Tím totiž přispíváme k rozvoji otevřené a kreativní společnosti, která je základem demokracie. Investice do kultury a umění proto vnímám jako klíčové. Dnes jsme s Radou hlavního města Prahy rozdělili jednoleté i víceleté dotace v celkové výši 408 milionů Kč desítkám pražských kulturních projektů a organizací z různých oblastí. Těším se na všechny skvělé a kvalitní kulturní zážitky, které Prahu čekají,“ říká Jiří Pospíšil, pražský náměstek pro kulturu, cestovní ruch, výstavnictví, památkovou péči, národnostní menšiny a animal welfare.

 Dotace v oblasti kultury a umění pro rok 2025 byly udělovány v oborech: divadlo, hudba, tanec, nonverbální umění a nový cirkus, dále vizuální umění, literatura, audiovize nebo mezioborové projekty.

 Projekty, na které budou čerpány dotace, musí zároveň odpovídat některému ze sedmi vyhlášených tematických opatření. Konkrétně se jedná o Podporu zpřístupňování kultury a umění a Profilové festivaly, dále o Podporu zpřístupňování kultury a umění – kulturní zařízení, Podporu kultury a umění – celoroční činnost, Podporu kultury a umění – jednorázový projekt, Komunitní umění, neprofesionální kulturní aktivity a rozvoj lokalit, Investiční podporu a také o Podporu rozmanitosti kulturní infrastruktury.

Podáno bylo celkem 730 žádostí o dotace, z toho bylo 676 jednoletých a 54 víceletých. Dalších 30 projektů bylo vyřazeno z důvodu nesplnění podmínek dotačního řízení a 4 projekty byly vzaty zpět na vlastní žádost žadatelů.

Jednotlivé žádosti o dotace odborně hodnotí Komise Rady hl. m. Prahy pro udělování dotací hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění. Věcné hodnocení žádostí se uskutečňuje ve dvou kolech a provádí ho dva členové komise a tři expertní hodnotitelé. Ti posuzují žádosti individuálně a anonymně podle kritérií uvedených ve formuláři hodnocení žádosti.

Celkový objem finančních prostředků vyčleněných na tento účel byl stanoven v rámci rozpočtu hlavního města na rok 2025 ve výši 408 milionů korun, z toho je 280,23 milionu korun vázáno schválenými víceletými dotacemi a na ty jednoleté zbývá 127,7 milionu korun.  Vít Hofman, mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.