Reuters. Orbánova vláda využije předsednictví EU k prosazení vlastní agendy. Rubikova kostka jako esence maďarského génia, odkaz na amerického exprezidenta Donalda Trumpa, priorita migrace. Maďarsko se ujímá předsednictví Rady Evropské unie. Ministři vlády Viktora Orbána usednou do předsednického křesla, aby určovali agendu následujících šesti měsíců. „Jak moc bude maďarské předsednictví destruktivní, to je opravdu těžké předvídat, protože je to na rozhodnutí premiéra samotného,“ popisuje expertka Zsuzsanna Végh.
„Make Europe Great Again.“ Heslo, kterým startuje Maďarsko své předsednictví v Radě EU. To oficiálně začíná 1. července a skončí posledním prosincovým dnem. Očividná je přitom inspirace kampaní Donalda Trumpa, jehož slogan zněl „Make America Great Again“ (Udělejme Ameriku znovu významnou).
Maďarsko bude předsedat Radě EU ve druhé polovině letošního roku, tedy od července do prosince | Zdroj: Profimedia
Trump volební heslo použil poprvé, když se v roce 2016 ucházel o post prezidenta USA – úspěšně. Nyní usiluje o Oválnou pracovnu v Bílém domě znovu. Volby se budou konat letos v listopadu, shodou okolností právě v době maďarského předsednictví.
„Vyjadřuje to myšlenku, že Evropa je schopna stát se nezávislým globálním aktérem v našem transformujícím se světě,“ vysvětloval nyní maďarský ministr pro EU János Bóka.
Politoložka Zsuzsanna Végh, která působí v think tanku German Marshall Fund, z toho ale čte primárně jiný vzkaz. Třeba, že se kabinet Viktora Orbána i tímto komunikačním kanálem staví na stranu Trumpa a vyjadřuje mu tím jasnou podporu před listopadovými americkými volbami.
„Maďarská vláda má velký zájem na návratu Trumpa a teď využívá příležitosti předsednictví EU, aby tento narativ mezi řádky prosadila. Přestože se to heslo samozřejmě stále týká Evropy, má jasný důvod,“ zdůraznila pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
„Slogan je vlastně nepřímé tvrzení, že Evropa selhává,“ podtrhla sdělení. To se nese v rovině kritiky unijních institucí a směru, kterým se evropská politika zejména v posledních pěti letech vydala. Je to jakási ozvěna „starých dobých časů“.
Symbolika maďarského génia
Rubikova kostka tvoří hlavní prvek loga předsednictví. Prý odkazuje na vynalézavost a schopnost řešit problémy. Zároveň odráží složitost evropských záležitostí. Kostka se skládá z 27 prvků, tedy stejného počtu jako členských států EU.
Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács k tomu řekl: „Ačkoli často přemýšlíme mnoha různými způsoby, kostka nám po vyřešení dává možnost vidět jak evropskou jednotu, tak i vůli a zájmy členských států a národů zároveň.“
Hledat kompromis mezi těmito dilematy bude úkol pro Maďary na následujících šest měsíců. Rotující předsednictví Rady EU má totiž předsedající země postavit do role „honest brokera“, tedy smírčích zprostředkovatelů. Cílem je, aby odložily národní zájmy a pokusily se dosáhnout shody mezi členskými státy.
Nestranný soudce
Klíčová je v tomto ohledu pravomoc určit agendu toho, co dostane Rada na stůl k projednání. Nyní vyvstává otázka, jak se k tomu Maďarsko postaví.
„Jsme si vědomi toho, že budeme velmi bedlivě sledováni, zda upřímně spolupracujeme s členskými státy a institucemi,“ uznal ministr pro EU Bóka. „Standardy budou možná u Maďarska vyšší než u jiných předsednictví,“ řekl serveru Politico.
Maďarské předsednictví proběhne v šesti měsících následujících po červnových eurovolbách. Ty nebudou „legislativně nejnabitější“. Než se ustaví nové unijní instituce, bude pár týdnů trvat, než začne pro předsednictví rutinní práce, která spočívá ve vyjednávání o jednotlivých normách v takzvaných trialozích mezi Radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Ministr Bóka řekl, že po přecházejícím belgickém předsednictví zbývá zhruba 120 nedokončených jednání o unijních předpisech v různé fázi. Právě v nich by mohli Maďaři pokračovat, pokud tedy nový Evropský parlament nerozhodne, že se těmito normami vůbec nebude zabývat.
Maďarské zaměření
„Vláda bude chtít vnést do hlavních diskusí na evropské úrovni otázku demografické výzvy v Evropě, migrační hrozby, tematizovat konflikty identity, genderových otázek, případně sexuálních menšin,“ vyjmenovala maďarská expertka Végh.
Program předsednictví odráží sedm priorit. Hlavní důraz budou Maďaři klást na přijetí nové evropské dohody o konkurenceschopnosti. Zaměřit se chtějí i na posílení obranné politiky, konzistentní politiku rozšíření, která bude „založena na zásluhách“. Dále zapracují na zastavení nelegální migrace, formování budoucnosti politiky soudržnosti, zemědělské politice EU a řešení demografických problémů.
Ačkoliv je Maďarsko poslední dva roky vnímané jako země, která brzdí pomoc Ukrajině, z předsednického křesla se nevyhne tomu, že bude muset toto téma otevírat. Třeba obnovení sankcí bude nutné projednat.
„Samotné předsednictví nic zvláštního nemění na tom, že Maďarsko by stejně blokovalo pomoc Ukrajině, nebo by se ji přinejmenším snažilo blokovat,“ upozornila politoložka.
Dvě linie
Pro Orbána to ale bude dobrá platforma, díky které bude skutečně v centru dění. „Jak moc bude maďarské předsednictví destruktivní, to je opravdu těžké předvídat, protože je to na rozhodnutí premiéra samotného,“ poukázala na maďarské rozhodovací praktiky.
Nicméně předsednictví nebude řídit premiér Orbán. Bezpochyby je sice hlavní tváří maďarské politické scény, ale v aktuálním nastavení to budou spíše jeho ministři, kteří budou udávat tón následujících šesti měsíců.
Pak do celého procesu zasáhnou ještě úředníci. Maďarské zastoupení v Bruselu znásobilo personální obsazení. Administrativa se prý připravuje na profesionální výkon, během kterého obstojí v nutných výzvách.
Podle politoložky Végh na tom budou pracovat špičkoví diplomaté. „Jsou připraveni být konstruktivními a poctivými zprostředkovateli, jak si to předsednictví žádá,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.
X X X
NĚMCI ODMÍTAJÍ SCHOLZOVU PODPORU UKRAJINĚ
NECHTĚJÍ VÁLKU PO HITLEROVI, KTEROU PROSAZUJE SCHOLZ
SE ZELENSKÝM
ODMÍTÁ TO I CDU A VĚTŠINA LIDÍ NĚMECKA
UKRAJINA BEZ PREZIDENTA, ZELENSKÝ NEMÁ MANDÁT, EU TO NEVADÍ
Semafor přestal fungovat
Pokud by se volby do německého Spolkového sněmu v těchto dnech, strany nynější semaforové vládní koalice by se chystaly do opozice. Nejsilnější z nich, sociální demokraté kancléře Olafa Scholze mají totiž podporu pouhých 15 procent respondentů, Zelení 12 a Svobodní 6 procent voličů.
V čele průzkumu společnosti INSA, podobně jako u jiných agentur, je křesťanský blok CDU/CSU s podporou 30 procent respondentů. Navzdory mediální diskreditaci a tlaku státních orgánů si pozici druhé nejsilnější strany drží Alternativa pro Německo – podpořilo ji 17,5 procenta respondentů.
Zajímavý, nicméně předvídatelný je vývoj na levici, kde Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) by získala 9 % hlasů. V nedávných volbách do Evropského parlamentu získala aliance 6,2 % hlasů a vyslala do Bruselu šest poslanců. Naopak u strany Levice průzkum zaznamenal nejhorší výsledek od jejího založení v roce 2007, podpořily by ji pouhá 2 procenta respondentů.
Navzdory velmi špatným výsledkům vládních stran nechce kancléř Olaf Scholz následovat Emmanuela Macrona či Rishi Sunaka a vypsat předčasné volby. Uvidí se, zda takový postoj nezmění volby ve dvou spolkových zemích na východě země, které se uskuteční na podzim.
X X X
Severní Korea disponuje arsenálem, který je schopen zasáhnout Spojené státy, varuje bezpečnostní analytik
Západní svět dlouhodobě usiluje o izolaci Ruska i KLDR od mezinárodního společenství. Obě země teď svou spolupráci formalizovaly dohodou o partnerství. „Na straně Spojených států jsou odborníci, kteří to považují za jeden z nejzásadnějších problémů současné doby a vidí zde obrovská rizika,“ říká pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana.
Spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se odehrává na diplomatické, ale především na vojenské úrovni, která nyní nabývá také jaderného rozměru.
„Severní Korea má už dlouhou dobu k dispozici dieselové ponorky, ze kterých může vypouštět balistické střely. Má však zájem tento program výrazně posunout a disponovat ponorkami na jaderný pohon,“ informuje Smetana a vysvětluje, že Severní Korea usiluje o zvýšení kvality svého strategického arsenálu.
„Mimo jiné se to týká i schopnosti používat rakety odpalované ze země, používat rakety krátkého i dlouhého doletu nebo výrazně posunout například kosmický program,“ dodává analytik.
Riziko pro Západ
Právě výrazné vylepšení severokorejského raketového programu představuje pro Západ hlavní nebezpečí. „Severní Korea aktuálně disponuje arsenálem, který je schopen zasáhnout Spojené státy,“ varuje Smetana.
Zároveň však připouští, že nemáme přesnou představu o životaschopnosti severokorejských raket, respektive jejich technické schopnosti podstoupit úspěšný let s jadernou hlavicí. Spolupráce se zkušenějším Ruskem právě v tomto ohledu představuje značné riziko.
Spojené státy mají v nastalé situaci jen omezené možnosti reakce. „Mohly udělat velmi mnoho především v 90. letech a na začátku let nultých,“ míní analytik. „Tehdy ještě existoval potenciál pro diplomacii, který by následující proces mohl jistým způsobem zastavit. V tomto ohledu jde o jedno z největších selhání americké diplomacie.“
Smetana současně připomíná, že Severní Korea roku 2003 odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a o tři roky později provedla svůj první úspěšný test jaderné bomby. Severokorejský program tedy nelze brát na lehkou váhu.
Povaha paktu mezi Ruskem a KLDR
„Bezpečnostní strategií Severní Koreje je primárně zachovat bezpečí režimu do budoucna,“ myslí si Michal Smetana.
V případě Pchjongjangu smlouva skutečně naplňuje onu proklamovanou funkci bezpečnostní pojistky, poznamenává analytik v souvislosti s obavami, že jde pouze o zástěrku budoucí agrese. Na ruské straně je však podle něj vůle k expanzi evidentní.
„Rusko využívá Severní Koreu jako partnera, který mu umožňuje provádět invazi na Ukrajinu. K útoku velmi efektivně využívá severokorejské zbraně,“ konstatuje Smetana.
Ruský prezident v červnu prohlásil, že zvažuje změny v jaderné doktríně. „Jedna z variant je, že se reviduje jazyk ruské jaderné doktríny, přičemž jedna z podmínek pro možné použití jaderných zbraní už by nespočívala v extrémním případě toho druhu, že by byla ohrožena celistvost Ruské federace,“ vysvětluje Smetana a dodává, že změny by mohly rozvolnit podmínky pro použití jaderných zbraní.
X X X
České vedení mise NATO na Slovensku převezmou Španělé, aliance navyšuje počty zapojených vojáků
Už od pondělí bude mít mnohonárodní bojové uskupení NATO na Slovensku nové vedení. Roli takzvaného rámcového národa, který misi koordinuje a zabezpečuje, od Česka kvůli navyšování počtu vojáků na východní hranici Aliance převezme Španělsko. Česká armáda přitom pomáhala tuto alianční jednotku budovat od nuly.
Důvodů odchodu z prestižní vedoucí pozice je několik. Čeští vojáci potřebují hlavně přezbrojit na moderní techniku, bojová uskupení se navíc zvětšují z praporů na brigády, to znamená z asi tisícovky vojáků na až pět tisíc lidí. Je také zvykem, že vedoucí národ přispívá největším počtem vojáků i techniky.
„Ve velitelství a štábu budeme mít dále nasazeny lidi. A zároveň budeme mít v České republice nachystaný kompletní prapor tak jako další jednotky v rámci aliančních plánů v poměrně vysoké úrovni připravenosti,“ popsal náčelník generálního štábu Karel Řehka, jak to bude od 1. července s českými vojáky na Slovensku.
Mnohonárodních bojových uskupení je na východní hranici NATO celkem osm a zpravidla je vedou velké armády, jako třeba Američané, Francouzi nebo Britové. Už jen to, že Česko od prvního dne budovalo alianční misi na Slovensku, je velký úspěch. Čeští vojáci si vyzkoušeli novou roli a mise se zúčastnili i příslušníci armádních aktivních záloh.
„Od dubna loňského roku, kdy Armáda České republiky vyslala na Slovensko přípravnou jednotku, se zde dosud vystřídalo více než 2000 českých vojáků. Někteří vyjeli do této mise opakovaně,“ uvedla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
NATO tyto jednotky na své východní hranici zakládá zejména kvůli Rusku. Tisíce vojáků z různých členských zemí jsou v posledních letech přímo v zemích východního křídla NATO a jsou připravení ho bránit, kdyby se cokoliv stalo.
Začalo to v roce 2016, tedy dva roky po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym, kdy se členské země NATO shodly, že je potřeba zajistit, aby Rusko na alianci nezaútočilo. Tehdy proto vznikly v Pobaltí a v Polsku čtyři alianční bojové jednotky.
Po ruské invazi na zbytek Ukrajiny v únoru 2022 pak přibyly další čtyři v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Čeští vojáci jsou přítomní ve třech z nich – v Litvě, Lotyšsku a právě na Slovensku.
X X X
VAROVÁNÍ KLAUSE A BABIŠE SE POTVRDILO
EXKOMUINISTA PAVEL S FIALOU ZATÁHLI ČR DO VÁLKY NASTRČENĚ UKRAJINY ZELENSKÝM
VĚTŠINA LIDÍ ČR ODMÍTÁ ZAPOJENÍ ČR DO VÁLKY NA UKRAJINĚ
FILA UŽ ZNIČIL, ZADLUŽIL ČR
ČR, LIDI, POLITICI ANO, SPD, ODBORY A VŠICHNI NOVÝCH STRAN MUSEJÍ ZABRÁNIT FIALOVI, PETROVI DALŠÍ MILIARDY NA VÁLKU NA UKRAJINĚ, NIČENIÍ ZEMĚ, VRAŽDĚNÍ LIDÍ
Fiala: Česko s Ukrajinou podepíší bezpečnostní dohodu 18. července
Při příležitosti zasedání Evropské rady jpremiér Petr Fiala sešel s Volodymyrem Zelenským, 27.června 2024, Brusel. CTK/platforma X
Praha – Česko a Ukrajina podepíší bezpečnostní dohodu ve čtvrtek 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně. Na síti X to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se ve čtvrtek shodli na tom, že obě strany dokončí jednání o textu dohody před summitem Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná druhý červencový týden.
O bezpečnostní dohodě hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se nicméně stále finalizuje.
Kyjev podle ukrajinské prezidentské kanceláře dosud uzavřel 19 takových bilaterálních dohod, několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Učinil tak například se Spojenými státy, s Británií, Německem, Francií nebo Itálií. Téměř jistě ještě do summitu NATO ji podle premiéra Donalda Tuska s Ukrajinou podepíše také Polsko.
Dohodu, která slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už před dva roky brání ruské agresi, podepsala Ukrajina ve čtvrtek i s celou Evropskou unií. Shrnuje dosavadní rozsah závazků EU směrem k podpoře Kyjeva. Bezpečnostní záruky se týkají několika oblastí, včetně poskytování další vojenské pomoci, zejména munice a protivzdušné obrany. Dohoda ale řeší například i výcvik ukrajinských vojáků, spolupráci v obranném průmyslu či pomoc Ukrajině s odminováním. Dokument rovněž zdůrazňuje pokračování Ukrajiny v reformách na cestě do EU.
X X X
BIDEN VSTAL V USA Z MRTVÝCH?
Vstal Biden z mrtvých? Pár hodin uběhlo a zas byl z vetchého starce zdatný rétor
Americký prezident Joe Biden překvapil proměnou, kdy po neslaně nemastném výkonu v duelu s exprezidentem Donaldem Trumpem sršel druhý den nečekanou energií na předvolebním shromáždění v Raleigh v Severní Karolíně. Otázkou je, zda nevznikly už s ohledem na vyhlídky na jeho znovuzvolení příliš velké škody.
Miliony Američanů viděly ve čtvrtek večer při debatě s Trumpem unaveného a váhavého muže, na kterém byl jeho věk 81 let vidět každým coulem. Jak se shodla většina amerických a světových médií, před kamerami neobstál. A nejen mezi demokraty zavládlo zděšení.
Začalo se uvažovat o jeho výměně a slovy jednoho demokratického kongresmana dostal Biden týden na to, aby prokázal, že to není mrtvý muž. Možná že prezidentovi stačilo jen 14 hodin.
Už druhý den se totiž před nicméně mnohem menším počtem televizních diváků objevil najednou úplně jiný Joe Biden. Jak napsal deník The New York Times (NYT), byl rázný a sebevědomý. S lehkostí rétorům vlastní zasazoval Trumpovi jeden politický úder za druhým. A demokraté v místnosti jásali.
Referoval o tom ten samý list, který ve stejnou dobu v úvodníku redakční rady vyzval prezidenta, aby se dalšího předvolebního boje vzdal.
„Biden a jeho spojenci by si bezpochyby přáli, aby se obě vystoupení odehrála v opačném pořadí. Vlažný a slabý debatní výkon Joea Bidena číslo jedna způsobil okamžité zděšení mezi těmi, kteří touží vidět v listopadu Trumpovu porážku,“ komentoval newyorský deník s tím, že se začaly veřejně objevovat hlasy hovořící o dříve nemyslitelném – o novém kandidátovi.
Druhé vystoupení, ve kterém se Bidenovi dařilo, vidělo mnohem méně lidí a je otázkou, jakou získá pozornost na sociálních sítích. Je proto i nepravděpodobné, že jen tak ztlumí kritiku.
NYT také upozorňuje, že Biden sice ukázal, že i po pěti desetiletích ve veřejném životě stále dokáže mávat pěstí ve vzduchu a vyburcovat dav k jásotu – na druhou stranu je otázkou, jak si může poradit s přísnými pravidly debaty. Ta poslední nařizovala vydržet 90 minut bez vlastních písemných poznámek a podpůrného publika.
A také bez čtecího zařízení. S ním totiž šlo Bidenovi všechno jako po másle. Během 20 minut bez zaváhání a prakticky jedním dechem Trumpa doslova zdrtil argumenty. Mezi jeho příznivci byl asi málokdo, kdo by v tu chvíli uvěřil jeho slovům, která pronesl jako by jen tak „mezi řečí“: „Vím, že už nejsem žádný mladík, nemluvím tak plynule jako dřív“.
Jenže neuplynul ještě ani den od duelu, kde si pletl slova, nahrál například Trumpovi na smeč, když nemotorně uvedl, že fakticky pohřbil Medicare, tedy program zdravotního pojištění.
Biden v reakci na svůj slabý výkon vzkázal, že kampaň ukončovat nebude a že je odhodlán volby vyhrát. A také jít do dalšího duelu s Trumpem na počátku září. Dá se s úspěchem předpokládat, že pokud by mu jeho příznivci měli poradit jen jedinou věc, tak to, aby do žádné debaty už rozhodně nešel.
X X X
Zaútočí jako v Rusku, bojí se USA. Odhalili migranty z Asie napojené na IS
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států identifikovalo více než 400 migrantů, kteří se do země dostali prostřednictvím pašeráckých sítí spojovaných s teroristickou skupinou Islámský stát (IS). Protože tito migranti pocházejí ze zemí Střední Asie, objevily se obavy, zda nemohou v USA uskutečnit stejný teroristický útok jako v březnu v Rusku.
Podle stanice NBC News, která o případu referovala jako první, bezpečnostní složky více než 150 podezřelých migrantů zatkly. Místo pobytu více než padesáti dalších zůstává neznámé, imigrační úřady je hodlají zadržet, až je objeví.
„Skutečnost, že místo pobytu těchto lidí je neznámé, je docela alarmující,“ uvedl bývalý šéf protiteroristického oddělení FBI Christopher O’Leary. Podle něj se úřady pravděpodobně snaží zatýkat lidi, kteří mohou představovat hrozbu pro národní bezpečnost, i když neexistuje žádný důkaz, že plánují útok.
Američtí činitelé uvedli, že nikdo z podezřelých nebyl vyhodnocen jako terorista. Jeden z nich NBC News řekl, že lidé napojení na IS působí jako převaděči, které obyvatelé Střední Asie využívají. Není jisté, zda pašování lidí přímo financuje aktivity IS nebo zda si jeho členové touto aktivitou jen pokoušejí přilepšit.
Podle stanice Hlas Ameriky obavy z teroristického útoku vzrostly na začátku června po zatčení osmi mužů z Tádžikistánu. Do USA vstoupili z Mexika, někteří z nich se vydali na cestu už před rokem.
Prvotní prověrky u těchto nových příchozích se zprvu zdály v pořádku, americké orgány však následně objevily informace naznačující možné vazby na IS. Někteří z nich ve své soukromé komunikaci i v příspěvcích na sociálních platformách vyjadřovali extremistické postoje.
„Neuniklo nám, že lidé, kteří v tom divadle zabili více než 150 Rusů, pocházeli ze stejné části světa,“ řekl k zadržení Tádžiků náměstek ministra vnitřní bezpečnosti USA pro zpravodajství a analýzy Ken Wainstein. Narážel na březnový útok na moskevskou koncertní halu, k němuž se přihlásila afghánská odnož Islámského státu, IS-Chorásán.
IS-Chorásán rekrutuje řadu svých členů z převážně muslimských republik, kde místní extremisté mají zkušenosti s bojem s autoritářskými vládami. USA nyní detailně prověřují jedince z těchto postsovětských republik, kromě Tádžikistánu je to i Kyrgyzstán, Kazachstán a Uzbekistán.
Republikáni: Může za to Biden
Podle stanice CNN americké orgány začaly s prověřováním po incidentu z loňského léta, kdy se skupina Uzbeků dostala přes hranice díky zprostředkovateli právě s vazbami na IS. „Myslím, že incident s uzbeckými občany loni v létě naznačil, že obyvatelé Střední Asie jsou potenciálně znepokojivou skupinou, vzhledem k tomu, co nyní víme o globální síti IS,“ řekl CNN jeden vysoce postavený činitel.
Podle některých republikánů jsou případy důkazem nefunkční imigrační politiky demokratického prezidenta Joea Bidena. „Není doslova nikdo, koho by prezident Biden poslal pryč. Včetně nelegálních cizinců z problematických zemí, které do země pašují sítě spojené s IS,“ prohlásil Mark Green z výboru Sněmovny reprezentantů pro domácí bezpečnost.
Nelegální migrace je jedním z klíčových témat nadcházejících prezidentských voleb. Bidenův soupeř, exprezident Donald Trump, během svého působení v úřadu proslul tvrdým postojem k migrantům i islamistům.
Hlas Ameriky si nicméně všímá, že Trump v posledních letech zmírnil svou protimuslimskou rétoriku a skoro přestal mluvil o „islámském terorismu“. Podle stanice je to dílem proto, že terorismus už není na předním místě hrozeb pro běžné Američany. Zároveň chce Trump hlasy muslimů, kteří jsou nespokojeni s postojem Bidena k válce v Pásmu Gazy.
X X X
Americké sankce mohou zruinovat naši ekonomiku, varuje ruský centrální bankéř
Vysoce postavení ruští bankéři se začínají obávat dopadů sankcí na ekonomiku. Jako velmi účinné se v posledních týdnech jeví zejména sankce Spojených států amerických, díky kterým velká řada čínských bank omezila s Ruskem styky. Centrální bankéř Vladimir Čisťuchin nyní varuje, že sankce mohou ruské hospodářství zruinovat.
Většina čínských bank se v minulých týdnech rozhodla pozastavit platby s ruskými protějšky, na které dopadají sankce Spojených států amerických. Nově se mezi ně řadí i ruská divize Bank of China či společnosti ICBC a China CITIC Bank. Čínské společnosti se obávají, že Spojené státy by mohly sankcionovat také je, píše server Newsweek.
Spojené státy americké zesílily své protiruské sankce počátkem letošního června, a kromě ruských finančních institucí a dalších subjektů se zaměřují i na společnosti, které s nimi obchodují. Právě čínské firmy jsou v posledních týdnech pro ty ruské velmi důležitým obchodním partnerem.
Pro ruskou stranu jde však o velkou komplikaci, což potvrzují i vyjádření vysoce postavených ruských bankéřů. Řadí se mezi ne i Vladimir Čisťuchin, první místopředseda ruské centrální banky. Ten ve svém komentáři uvedl, že Rusko musí rychle najít jiné způsoby, jak za export bude platit. Jinak hrozí, že sankce ekonomiku zruinují.
„Musíme udělat vše. Musíme vyzkoušet všechny možnosti. I ty, které nám ještě včera připadaly nepopulární,“ řekl Čisťuchin s tím, že mezi alternativní způsoby placení se podle něj řadí třeba kreditní swapy či kryptoměny. Zároveň zdůraznil, že neexistence způsobu placení by pro Rusko znamenala zkázu, neboť země je do velké míry závislá na exportu i importu.
Rusko se bez Číny neobejde
Obchod s Čínou je pro Rusko velmi důležitý. Loni se jeho hodnota vyšplhala až na 218,2 miliardy amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 5 bilionů korun. Čínská role v posledních měsících vzrostla hlavně z důvodu protiruských sankcí ze strany Západu. Bez Číny by Rusko čelilo ještě znatelnějšímu propadu příjmů z prodeje zemního plynu a ropy, což by mohlo mít negativní dopady i na financování ruské války na Ukrajině.
„Rusko nemůže vyvíjet nové technologie izolovaně. Počítá s konfrontací Číny a Spojených států i se slabostí Evropské unie. Pokud se geoekonomická fragmentace bude zvyšovat i dál, Čína bude ještě více nakloněna jednání s Ruskem a bude jej považovat za jednoho ze svých klíčových spojenců. Pokud se tak nestane, bude mít Rusko problém s nedostatečnou vyspělostí technologií,“ řekl pro server Newsweek Boris Grozovski, expert na ruskou ekonomiku z think-tanku Wilson Center v americkém Washingtonu.
Západní sankce uvalené od začátku války rovněž způsobily, že mnoho velkých ruských bank zastavilo převody v dolarech a eurech a přesunulo se k čínskému jüanu či indickým rupiím. Spojené státy americké zároveň Rusko téměř odřízly od globálního dolarového platebního systému.
X X X
BARTOŠKA S CHODÍCÍM TESTEM
Někdo má kliku. Zatímco mě budou ještě v pondělí píchat do prstu, aby rozhodli, jestli už smím do Varů, Jiří Bartoška má chodící test CRP přímo po boku; i v delegaci i na pódiu. Nynější lékař Robert Lischke s ním totiž coby školák hrál ve Stínech horkého léta.
V roce 1977, kdy snímek Františka Vláčila na karlovarském festivalu vyhrál, se namísto CRP čili koncentrace C-reaktivního proteinu měřila sedimentace, což spotřebovalo více krve i času.
Tehdy bylo příštímu lékaři deset let a coby filmový syn sedláka z beskydské samoty stál na opačné straně barikády než ozbrojený vetřelec, Bartoškův člen skupiny banderovců zvaný Bělovlasý.
X X X
Macron na pondělí svolává vládu. Jak proti vítězství Le Penové?
29.6.2024 17:27
Podle AFP politické napětí kolem Macrona, alespoň tak to odvozuji z horečnatého jednání francouzského prezidenta stoupá…
Na pondělí, den po prvním kole nedělních parlamentních voleb ve Francii, prezident Emmanuel Macron svolává naléhavě svou vládu v očekávání vítězství opozičního Národního sdružení (RN), uvedla v sobotu agentura AFP.
Macron, premiér Gabriel Attal a členové kabinetu se tak sejdou šest dní před druhým kolem, a budou rozhodovat o strategii, jak zvrátit případné uchopení moci stranou Marine Le Penové. Národním sdružením se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle posledního průzkumu před v volbami, který byl zveřejněn v pátek, rekordní podpory voličů, 36,5 procenta.
V prezidentském táboře bude jednou z otázek mezi dvěma koly otázka hlasovacích pokynů proti RN a stažení či nestažení macronistů, pokud se kandidát z jiné strany v prvním kole lépe umístí proti pravici.
Podle deníku Le Figaro Macron stále ještě veřejně neoznámil, co zamýšlí, ale zdá se, že směřuje ke sloganu „ani RN, ani LFI,“ což je postoj kritizovaný levicí a kritiku sklízí i ve vlastním prezidentském táboře.
Páteční kontinuální průzkum IFOP–Fiducial, který je poslední před nedělním prvním kolem voleb, ukázal, že RN má historicky rekordní podporu 36,5 % voličů, když oproti předchozím dnů získala dalšího 0,5 procentního bodu. Do preferencí RN jsou započítáni republikáni, kteří přistoupili na podporu Národního sdružení.
Co dodat? Emanuel Macron se dostal do pasti a zjevně nevyšel plán, že zoufalí Francouzi z obavy před pravicí Le Penové či sjednocené levicí vrátí do bezpečné náruče svého milovaného prezidenta.
Nuže v pondělí se pravda ukáže a naše redakce, při tak významné zahraniční události nebude sát stranou. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Maskovaní ozbrojenci stříleli na svatbě ve Francii. Jeden člověk zemřel
Jeden člověk přišel o život a čtyři další utrpěli zranění při střelbě na svatbě ve městě Thionville v Lotrinsku na východě Francie. Dva zranění jsou v kritickém stavu. Předpokládaní pachatelé, několik maskovaných ozbrojenců, jsou na útěku. Na akci vtrhli s brokovnicemi.
Na svatbě v Eden Palace bylo zhruba 100 lidí, když nad ránem do sálu vtrhlo několik těžce ozbrojených osob a začalo na hosty střílet z brokovnic. Několik lidí útočníci zranili. S odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj o tom informovala agentura AFP.
Když dorazila přivolaná pomoc, ozbrojenci odešli, napsal na svém webu regionální list Le Républicain Lorrain. Podle něj byl při střelbě zabit asi dvacetiletý muž. Lehké zranění a psychický otřes utrpěla těhotná žena, kterou záchranáři ošetřili spolu se čtyřmi dalšími zraněnými, dodal server. Policie pak začala na místě zajišťovat důkazy včetně mnoha nábojnic.
X X C
Essen se chystá na sjezd AfD. Čeká až 100 tisíc odpůrců, vyvěsil duhové vlajky
V západoněmeckém Essenu začaly demonstrace proti víkendovému sjezdu Alternativy pro Německo (AfD), sešlo se zatím 5 tisíc odpůrců strany. Mohlo by přijet až sto tisíc lidí. Uvedlo to ministerstvo vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a stejný počet očekávají i pořadatelé těchto akcí. Strana, jež je kvůli podezření z krajně pravicových aktivit v hledáčku německé civilní kontrarozvědky, si zvolí nové vedení.
Ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul řekl mediálnímu domu RND, že do města zamířili i příznivci krajní levice, kteří neplánují jen poklidné demonstrace. „Předpokládáme, že jich bude několik stovek,“ uvedl o demonstrantech, kteří by se mohli uchýlit i k násilnostem. Dodal nicméně, že bezpečnost ve městě je značně robustní. Na místo dorazilo zatím 5 tisíc odpůrců strany. Policie informovala, že protest je poklidný.
Policie v úterý na tiskové konferenci oznámila, že ve městě z bezpečnostních důvodů počínaje pátkem zavádí rozsáhlé uzavírky a že výtržnosti nebude tolerovat.
Demonstranti do Essenu přijíždějí nejen po vlastní ose, ale také organizovaně. Iniciativa Gemeinsam laut (Společně hlasitě) koordinuje autobusová spojení, která z celého Německa vypravují různé organizace i soukromníci.
Jízdenku je možné zakoupit přes takzvaný solidární rezervační systém, kdy si lidé cestu vzájemně dotují. Vedle komerční ceny je v nabídce zlevněná sociální jízdenka a také výrazně dražší solidární lístek. Například z Berlína do Essenu stojí běžný lístek 65 eur (1 625 korun), sociální vyjde na 45 eur (1 125 korun) a solidární od 85 do 965 eur (až 24 140 korun).
K organizování a podpoře protestů proti AfD se v Essenu přihlásilo přes tři sta organizací a dalších tři tisíce samostatně vystupujících lidí včetně politiků, a to i spolkových poslanců z řad sociální demokracie a Zelených.
Vůči AfD, kterou ostatní parlamentní strany označují za populistickou a krajně pravicovou, se vymezil i essenský dopravní podnik. Na výstavišti, kde se sjezd koná, přejmenoval zastávku metra Messe Ost/Gruga (Výstaviště jih/Gruga) na Vielfalt (Rozmanitost).
„Jezdíme pestře a podporujeme rozmanitost a úctu,“ uvedl dopravce. Podnik si za svůj krok vysloužil v internetových debatách nejen chválu, ale také kritiku a posměch. „Ocenil bych, kdyby se spíše jezdilo včas,“ napsal jeden z uživatelů. Další se zase snažil zjistit, kolik dočasné přejmenování včetně přelepu původního názvu stálo.
Výhrady proti sjezdu AfD mělo i město, které má většinový podíl ve společnosti spravující výstaviště. Protože však strana není zakázaná, nemohlo pronájem přímo odmítnout. Město se proto pokusilo dodatkem získat od AfD závazek, že delegáti nebudou pronášet žádná zapovězená hesla, jako je například Vše pro Německo. Stana dodatek podepsat odmítla, případ tak skončil před soudem, ve kterém však město neuspělo.
Zmíněné slovní spojení, které používaly úderné oddíly SA nacistické strany NSDAP, je v Německu zakázané. Vlivný představitel AfD a šéf durynské pobočky této strany Björn Höcke se kvůli jeho použití zodpovídá před soudem. V jednom procesu za heslo dostal pokutu a ve druhém by verdikt mohl padnout v nadcházejícím týdnu.
X X X
Patrioti pro Evropu. ANO založilo novou eurofrakci s orbánovci a Svobodnými
Babišovo Hnutí ANO, maďarský Fidesz a Svobodná strana Rakouska zakládají novou politickou alianci Patrioti pro Evropu. Ke spolupráci vyzývají další evropské strany. Založení frakce oznámili v neděli dopoledne na tiskové konferenci ve Vídni.
Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci. Na tiskové konferenci ve Vídni to dnes oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany.
„Vstupujeme do nové éry evropské politiky. Mluvím o politice evropské svobody, suverenity a hodnot,“ oznámil předseda FPÖ Herbert Kickl s tím, že nová politická aliance je formovaná i tím, že se všechny zúčastněné strany zasazují o bezpečnost Evropy.
Kickl řekl, že v příštích dnech se k alianci přidají i další strany. Spekuluje se o slovenském Směru Roberta Fica nebo polských konzervativcích PiS.
Andrej Babiš řekl, proč se ANO do frakce přidá. „Náš program je suverenita a bezpečnost, bojovat proti nelegální migraci a změnit Green Deal,“ souhlasí šéf ANO s Orbánem a Kicklem. Všichni tři předsedové pronesli projevy a posléze podepsali manifest nové aliance. Požadují mimo jiné i více rozhodování na národní úrovni.
Vídeňské schůzky se Babiš i Orbán účastní osobně. Maďarsko od 1. července zahajuje půlroční předsednictví v Radě Evropské unie.
Andrej Babiš už dříve oznámil, že ANO se bude v europarlamentu podílet na nové frakci proti migraci a pro změnu Green Dealu. Spekulovalo se o tom, že by se mohl domluvit s Viktorem Orbánem či Marine Le Penovou. Spojení s maďarským premiérem dnes potvrdil.
Pro založení nové frakce je potřeba alespoň 23 poslanců, kteří zároveň zastupují alespoň sedm členských států. Babišovo hnutí jich má sedm, maďarský Fidesz jedenáct a rakouská FPÖ šest.
X X X
Letadla nad Evropou nabírají zpoždění. Největší problémy mají nad Tureckem
Letecké spoje nad Evropou nabírají v posledních dnech stále častěji zpoždění, největší problémy vznikají na spojích do Turecka. Vliv to má i na české dopravce a letiště, aerolinky Smartwings jen během soboty zaznamenaly zpoždění všech 30 svých letů z a do Turecka. Zpožděné přílety i odlety na linkách do těchto destinací eviduje i pražské letiště.
Letiště v Praze má navíc nyní výpadky systému pasové kontroly na prvním terminálu, což zpomaluje odbavení cestujících. Vyplývá to z informací Smartwings a Letiště Praha.
„Vzhledem k silné regulaci vzdušného prostoru ze strany evropského orgánu řízení letového provozu Eurocontrol dochází v současné době u nadprůměrného množství letů ke zpožděním, která jsou mimo naši kontrolu,“ sdělila mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.
„Největší problémy zaznamenáváme ve vzdušném prostoru Turecka, kde jen během soboty 29. června došlo ke zpoždění všech 30 našich letů,“ dodala.
Připomněla, že jde o potíže, které dopravce nemůže ovlivnit, a doporučila proto cestujícím, aby věnovali zvýšenou pozornost informacím o svém letu na letištích.
Zpoždění se kvůli tomu přesouvají i na pražské letiště. „Mohu potvrdit, že zaznamenáváme vliv přetíženosti řízení letového provozu zejména v Turecku na přílety a odlety na Letišti Václava Havla Praha,“ řekla ředitelka komunikace Letiště Praha Eva Krejčí.
Kromě toho navíc letiště v současné době trápí výpadky systému pasové kontroly v Terminálu 1, což brzdí rychlost odbavení, upozornila dále Krejčí.
V neděli ráno zatím podle přehledu letového provozu na pražském letišti odlétá většina spojů včas.
Na pražském letišti je v současnosti v provozu sedm přímých linek do Turecka. Míří do Antalye, Istanbulu a Izmiru. Smartwings mají dvě pravidelné linky z Prahy do Antalye a Izmiru, kromě hlavního města provozují do Turecka také lety z Brna nebo Ostravy.
X X X
Kauza IKEM: Vyděračské dokumenty na Pirka byly falešné?
Listiny, podle nichž profesor Pirk vlastnil podezřelou firmu dodávající do IKEM zdravotnický materiál, jsou podvrhy, říká nově policie. Dokumenty vyrobené k umlčení kritiků vedení IKEM jsou podle expertizy dílem šéfa oddělení IT.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vyšetřovatelé případu údajného vydírání známých lékařů v Institutu klinické experimentální medicíny (IKEM) jsou přesvědčeni, že našli nové důležité důkazy, které svědčí o spáchání trestného činu.
V kauze policie stíhá dnes už bývalého ředitele prestižní nemocnice Michala Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého. Plus šéfa nemocničního IT Petra Rašku.
A právě v Raškově počítači nyní kriminalisté našli – jak tvrdí – zfalšované dokumenty použité k vydírání lékařů Jana Pirka a Ivana Netuky. Listiny naznačovaly, že oba kardiochirurgové měli mít skrytý podíl v podezřelé firmě obchodující s IKEM.
Seznam Native
Koupání s výhledem na Alpy, panenská příroda i gastronomické zážitky. Vyrazte do Rakouska
Jenže podle závěrů policejní expertizy jde jednoznačně o padělky, které měly lékaře poškodit. „Tak, aby vytvořená falza evokovala dojem, že se jedná o kopie pravých dokumentů,“ stojí v usnesení, které Generální inspekce bezpečnostních sborů vydala minulý týden a rozeslala obviněným a které Seznam Zprávy pročetly.
Nezavřou, ale zničí
Vyděračské dokumenty měly podle obvinění loni v dubnu posloužit k Pirkovu umravnění. Pirk s Netukou totiž vystupovali s blížícím se konkurzem na ředitele IKEM proti šéfovi Stiborkovi a jeho stylu řízení nemocnice. Stěžovali si u ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a v Senátu.
Michal Stiborek, jak už Seznam Zprávy loni podrobně popsaly, podle vzneseného obvinění Pirkovi na mobilu ukázal jakési anglicky psané papíry, podle nichž měl být Pirk tichým podílníkem společnosti Kardio Port. To byla firma bez historie a skrytými vlastníky, která v roce 2012 skandálně získala v IKEM téměř dvoumiliardovou zakázku.
„Což zároveň Ing. Stiborek okomentoval slovy, že pokud svého jednání prof. Pirk okamžitě nezanechá, tak do 14 dnů prof. Malý vše ukáže médiím, a že prof. Pirka sice nezavřou, neboť je to ,promlčený’, ale že jej společensky zničí,“ stojí v policejním usnesení.
Podobně – tedy zveřejněním nepříjemných materiálů – pak podle policie hrozil náměstek Malý i lékaři Netukovi.
Kauza IKEM a Kardio Port
Kardio Port byla firma s utajenými vlastníky nikdy nepodnikající ve zdravotnictví, která v roce 2011 zničehonic zvítězila v tendru IKEM na dodávku zdravotnického materiálu v hodnotě 1,8 miliardy.
Navíc se soutěže zúčastnila jako jediný zájemce – podezřele nastavené podmínky zakázky totiž nedokázaly splnit ani velké mezinárodní zdravotnické společnosti. A smlouva, kterou s Kardio Portem IKEM uzavřel, byla fakticky nevypověditelná.
V orgánech Kardio Portu seděli spolupracovníci známého podnikatele Romana Janouška. Sídlo měla firma v kancelářském domě nedaleko hlavního náměstí v Kladně. Faktury ale chodily do IKEM z pražské Galerie Myšák, odkud Janoušek úřadoval.
Zakázku prověřovali i policisté, na nic trestného ale nepřišli.
Za firmou Kardio Port pravděpodobně stál podnikatel Roman Janoušek.
Podpisy zkopírovali
Kriminalisté pak tyto listiny našli loni v srpnu při domovních prohlídkách – u Malého doma v modrých deskách a v jeho mobilu. Ale hlavně také u šéfa nemocničních „ajťáků“ Rašky. A to navíc v různém stadiu rozpracování.
Například jednou bez Pirkova podpisu, jindy s ručně dopsanými jmény a adresami. Podobně v případě dokumentů o Netukově spoluvlastnictví firmy.
Kriminalisty to vedlo k závěru, že Raška tyto dokumenty vyrobil na zakázku pro Malého. A že ředitel Stiborek pak s nimi šel za Pirkem.
Jak píší policisté v čerstvém usnesení, v Raškově notebooku ležely důkazy, že podpisy Pirka a Netuky byly na listiny překopírovány odjinud. V Pirkově případě z nesouvisejícího dokumentu, který Pirk v minulosti parafoval jako spoluvlastník jistého patentu. U Netuky to zase byl podpis ze souhlasu se srážkou ze mzdy v rámci nemocnice.
Tahle zjištění potvrdilo zkoumání dokumentů Kriminalistickým ústavem.
„Z výše uvedeného vyplývá, že Ing. Raška měl tedy ve svém notebooku uloženy digitální kopie listin, které oba postižení (Pirk a Netuka) v minulosti podepsali, a tyto za využití příslušného softwaru vložil do formulářů…“ uvedli policisté v usnesení.
Malý, který loni po obvinění přišel o náměstkovské místo, se k novým důkazům nevyjádřil, i když ho o to Seznam Zprávy žádaly. Neodpověděl ani Raškův advokát. Z dřívějších reakcí tria Stiborek, Malý a Raška – a to i v jiných médiích – je ale jasné, že jakékoli trestné činy popírají.
Čeká se obžaloba
Vyšetřovatelé dávají vydírání do souvislosti s celkovou atmosférou v IKEM. Ředitel Stiborek se snažil v jarním konkurzu obhájit pozici, a proto se se svým spojencem náměstkem Malým podle policie uchýlili k tvrdému nátlaku.
Proč kauzu vyšetřuje GIBS
Na počátku pracovali vyšetřovatelé s podezřením, že se na údajném vyhrožování podílí i někdo z příslušníků policie. Protože lékaři Jan Pirk a Ivan Netuka vypověděli, že je ředitel nemocnice Michal Stiborek a jeho náměstek Jiří Malý varovali před zveřejněním kompromitujících materiálů a spuštěním kriminální kauzy – pokud bude nadále kritizovat vedení IKEM. Informace o zapojení policistů se nepotvrdily, dozorující státní zástupce přesto kauzu nechal dokončit Generální inspekci bezpečnostních sborů, protože její lidé na ní pracovali od začátku a podrobně ji znali.
Policisté mají také nahrávku, kterou si už v roce 2021 tajně pořídil lékař Netuka. Stiborek na ní říká, že „za ním stojí lidé, kteří pracují i fyzicky“. Což Netuka pochopil jako hrozbu, že se mu může něco stát.
Obvinění Stiborek, Malý a Raška mohou teoreticky dostat za vydírání až tři roky vězení, pokud případ skončí u soudu. Podle všeho tam směřuje: Policisté už uzavřeli vyšetřování, obvinění se začnou seznamovat se spisem, a pak obvykle následuje podání obžaloby.
Exředitele Stiborka také prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli sérii článků Seznam Zpráv, že půjčoval peníze za vysoký úrok. Kvůli téhle kauze Stiborek loni v srpnu rezignoval.
X X X
Ústavní soud připravil dvě osoby o právo na přístup k soudu, rozhodl Štrasburk
Nesprávným procesním postupem připravil český Ústavní soud dva stěžovatele o přístup k soudu, rozhodl Štrasburk. Ústavní soud jejich stížnost zamítl s tím, že měli podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle ESLP však bylo dovolání nepřípustné podle občanského soudního řádu. Šlo totiž o žalovanou částku 42 tisíc korun, tedy pod limitem přípustnosti pro dovolání. V přinejmenším zvláštním případu byl Ústavní soud jiného názoru.
V případu Crites a Rabinovitz v. Česká republika rozhodl Evropský soud pro lidská práva, že kvůli postupu Ústavního soudu došlo k porušení Článku 6 – právo na spravedlivý proces. Přesto se stěžovatelům nedostalo jiného zadostiučinění, než náhrada výdajů ve výši 1 300 eur a konstatování, že jejich práva byla porušena.
Stížnost proti České republice byla podaná dne 1. prosince 2020 dvěma americkými státními příslušníky, paní Alicí Crites a panem Michaelem Rabinovitz, kteří se narodili v roce 1963 a 1960, bydlí v Bethesdě, uvádí o stížnosti Evropský soud pro lidská práva.
Původně šlo o dvě žaloby celkem šesti lidí, kteří spoluvlastnili nemovitost společně s Muzeem hlavního města Prahy. Muzeum bylo v původním sporu vedlejším účastníkem. „Stěžovatelé se v řízení před obecnými soudy domáhali proti vedlejšímu účastníku zaplacení 479 835,50 Kč s příslušenstvím a 42 381,60 Kč s příslušenstvím jako náhrady za užívání celé nemovité věci ve spoluvlastnictví stěžovatelů a vedlejšího účastníka,“ vyplývá z ústavní stížnosti.
Dostatečné odůvodnění, že šlo o spoluvlastnický spor
Obecný a odvolací soud většinu žalob zamítly. Odvolací soud žalobce dokonce nechal uhradit náklady řízení.
Proti tomu účastníci podali dvě stížnosti: V první si stěžovali čtyři spoluvlastníci a v té druhé zbylí dva spoluvlastníci, kteří se nakonec stali stěžovateli před Evropským soudem pro lidská práva. Ústavní soud usnesením rozhodl obě řízení spojit.
Ve spojeném řízení se však Ústavní soud vyjádřil nejprve k prvním čtyřem stěžovatelům. Potvrdil rozhodnutí nalézacího soudu, že „žalovali nárok ze smluvního plnění (mezi spoluvlastníky uzavřené dohody o užívání společné nemovitosti), nikoli z titulu bezdůvodného obohacení“. Jejich neúspěch ve věci tedy závisel na jiném než žalovaném základu nároku. „Uvedené odůvodnění není z pohledu Ústavního soudu nedostatečné, nepřezkoumatelné ani nelogické,“ uvedl senát předsedy Vladimíra Sládečka.
ÚS: Obraťte se nejprve s dovoláním na Nejvyšší soud
Poté Ústavní soud rozhodl o zbylých dvou stěžovatelích, Alici Crites a Michaelovi Rabinovitzovi, kteří byli podle Soudu „v témže postavení žalujících spoluvlastníků předmětné nemovitosti a svou ústavní stížností napadají obě v řízení vydaná rozhodnutí“.
V případu těchto stěžovatelů se Ústavní soud zabýval přípustností stížnosti ve smyslu § 75 zákona o Ústavním soudu. „Dospěl k závěru, že ve vztahu k meritorním výrokům napadených rozhodnutí není naplněna zákonná podmínka vyčerpání dostupných procesních prostředků k ochraně práv stěžovatelů, neboť jak plyne i ze správného poučení odvolacího soudu, uzavírajícího napadený rozsudek, proti jeho výroku I bylo za podmínek § 237 o. s. ř. přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu,“ uvedl ÚS.
„Z podání stěžovatelů však neplyne, že by tento prostředek ochrany svých práv využili a beze zbytku vyčerpali, jak jim v souladu se zásadou subsidiarity ústavní stížnosti ukládá § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu předtím, než se obrátí na Ústavní soud. Ústavní stížnost stěžovatelů 5) – 6) je proto v této části nepřípustná,“ rozhodl Ústavní soud o stížnosti stěžovatelů před ESLP.
Úplné usnesení Ústavního soudu je zde:
ESLP: Dovolání bylo nepřípustné, ÚS to nevysvětlil
V tomto bodě se však hodnocení Evropského soudu pro lidská práva a českého Ústavního soudu rozchází. „Věc se týká nedostatečného přístupu stěžovatelů k Ústavnímu soudu, který pochybil tím, že nepřezkoumal rozhodnutí nižších soudů, která u něj stěžovatelé napadli (článek 6 Úmluvy),“ uvádí ESLP.
Začátek případu je totožný – stěžovatelé podali v roce 2014 u vnitrostátních soudů žalobu na nárok ve výši asi 1 550 eur jako spolužalobci.
Pokračování je ale odlišné: „Přestože výše pohledávky stěžovatelů, posuzovaná odděleně od ostatních spolužalobců, byla nižší než finanční limit umožňující odvolání v právních otázkách (tj. přibližně 1 960 EUR podle čl. 238 odst. 1 (c) občanského soudního řádu), Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatelů pro nevyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků s tím, že bez bližšího vysvětlení uvedl, že měli podat dovolání k Nejvyššímu soudu (rozhod. zn. I. ÚS 1193/20 ze dne 26. 5. 2020,“ popsal ESLP v rozsudku.
Podle § 238 občanského soudního řádu není dovolání přípustné „c) proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží“.
Pro pořádek: Takto o případu informovalo ministerstvo spravedlnosti: „Stěžovatelé se domáhali před nalézacím a odvolacím soudem zaplacení částky ve výši cca 42 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za užívání nemovitosti.“
Částku nezpochybnila ani česká vláda ani stěžovatelé před ESLP: „V projednávané věci nebylo stranami zpochybněno, že výše nároku stěžovatelů předložených vnitrostátním soudům nedosáhla finančního limitu stanoveného v čl. 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, jehož účelem je zabránit dovolatelům předkládat Nejvyššímu soudu případy, které nemají zásadní význam. Podle tohoto ustanovení by dovolání podané stěžovateli v projednávané věci bylo ex lege nepřípustné, což by vedlo k zamítnutí jejich následné ústavní stížnosti z důvodu opožděnosti,“ uvedl doslova Evropský soud pro lidská práva.
Podle ESLP se český Ústavní soud dopustil chyby, když bez vysvětlení uvedl, že stěžovatelé měli podat dovolání k Nejvyššímu soudu, než se obrátil na Ústavní soud, a jejich stížnost nepřezkoumal.
„Za těchto okolností Soud konstatuje, že nesprávné použití příslušných procesních pravidel Ústavním soudem připravilo stěžovatele o právo na přístup k soudu,“ uvedl v závěru rozsudku Evropský soud pro lidská práva. „Došlo tedy k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy,“ uzavřel případ ESLP. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Justice dostane navíc 1,5 miliardy. Schválený rozpočet na všechno nestačil
Ministerstvo spravedlnosti dostane navíc 1,5 miliardy korun na pokrytí provozních výdajů v justici. Dalších 80 milionů korun půjde na platy zaměstnanců soudů. Návrh ve středu schválila vláda, uvedl v pátek mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
V částce na provoz je zahrnuto i 701 milionů na odměny pro exekutory za zastavování bezvýsledných exekucí a exekucí na malé dlužné částky. Zbylé peníze jsou určeny mimo jiné na odměny znalců, tlumočníků či advokátů.
Potřeba více peněz pro justiční zaměstnance i pro exekutory souvisí s novelou exekučního řádu, konkrétně s ukončováním exekucí. Ministerstvo očekává, že bezvýsledných exekucí letos exekutoři ukončí 799 tisíc. Úřad uvedl, že soudy jsou enormně zatížené a nejsou se stávajícím počtem zaměstnanců schopné agendu zajistit bez prostředků na výplatu odměn a přesčasů.
To, že stát přidá zhruba 635 milionů korun marné exekuce a 65 milionů na bagatelní exekuce, zmínil ve čtvrtek při interpelacích ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Schválení návrhu vládou v pátek potvrdil Řepka. Následně upozornil, že celková přiznaná částka je výrazně vyšší.
V předkládací zprávě ministerstvo uvedlo, že oblast bezvýsledných a bagatelních exekucí nebyla v návrhu letošního rozpočtu pokrytá. „V současné době hradí ministerstvo spravedlnosti odměny exekutorům za bagatelní exekuce, které stále probíhají. Podle dosavadního vývoje lze odhadovat, že v roce 2024 bude vyplacena částka minimálně 65 milionů korun,“ sdělili autoři návrhu.
Připomněli také, že novela exekučního řádu zavedla soudům od loňského srpna povinnost hradit odměnu exekutorům za zastavení exekuce pro bezvýslednost. „V této souvislosti bude v roce 2024 třeba ze státního rozpočtu vynaložit 636 milionů korun a od roku 2025 dále 136 milionů korun ročně v několika následujících letech,“ napsali. Ministerstvo očekává, že exekutoři letos ukončí 799 tisíc bezvýsledných exekucí. V těchto případech mají právo na paušální náhradu ve výši 750 korun.
Navýšení počtu míst
Ministerstvo v předkládací zprávě také zmínilo, že pro letošek žádalo právě kvůli problematice exekucí navýšení počtu míst v justiční administrativě o 141. Místo toho se tabulkový počet administrativních pracovníků naopak snížil, a to o 120 míst. „Za tuto práci nad rámec běžného rozsahu požadujeme 75,4 milionu Kč na platy a související výdaje. Uvedené navýšení představuje například cca 70 Kč hrubého za ukončení jedné bezvýsledné exekuce. Obdobně je kalkulován požadavek 4,8 milionu Kč na platy a související výdaje na odměny za dobíhající bagatelní exekuce,“ vysvětlilo.
Vláda ve středu schválila také další navýšení peněz požadované ministerstvem spravedlnosti – 152 milionů korun na platy ve Vězeňské službě. Bezpečnostní sbor tak bude mít pro tuto oblast k dispozici 3,95 miliardy korun. Ministerstvo celkově žádá pro Vězeňskou službu navíc 3,5 miliardy korun nad rámec stávajícího rozpočtu.