Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó oznámil, že dnes na jednání ministrů zahraničí EU nebude Maďarsko souhlasit s poskytováním dalších tranší válečné pomoci Ukrajině. O dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu v řádu miliard dolarů nemůže být řeč, prohlásil. Současně dodal, že jeho země je také proti automatickému prodloužení všech sankcí EU uvalených na Rusko.

Szijjártó se již včera  vyjádřil k rezoluci o válce na Ukrajině navržené představiteli USA, kterou možná přijme OSN. V něm se mimo jiné uvádí: litovat ztrát na životech během „rusko-ukrajinského konfliktu“ a že „hlavním cílem OSN je udržovat mír a bezpečnost ve světě a řešit spory mírovou cestou“.  Maďarsko podporuje americkou mírovou rezoluci a   jsme dokonce jejími spoluautory, řekl

Rezoluce podporovaná USA lituje ztrát na životech během „rusko-ukrajinského konfliktu“ a uvádí, že „primárním účelem OSN je udržovat mír a bezpečnost ve světě a řešit spory mírovou cestou“.  Pro srovnání uveďme, že rezoluce navržená zeměmi Evropské unie odsoudila ruskou agresi a oznámila závazek k „suverenitě, nezávislosti, jednotě a územní celistvosti Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích“.

Maďarsko   se od začátku konfliktu na Ukrajině snažilo zachovat distancovaný  postoj.  Premiér Viktor Orbán před americkými prezidentskými volbami jednoznačně podporoval Donalda Trumpa a v současnosti má s jeho administrativou dobré vztahy. Tvrdil, že politika administrativy Joe  Bidena přispěla k vypuknutí války na Ukrajině, server vasevec.cz

X X X

Některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír, informovaly agentury AFP a Reuters.

„Evropa je připravena posílit svou obranu,“ řekl také Macron před novináři v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

 „Naším společným cílem je vybudovat na Ukrajině stabilní a trvalý mír,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že doufá v „silné“ americké zapojení, které by jej zaručilo. Macron rovněž uvedl, že Francie je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, píše Reuters.

Ukrajina „musí být zapojena“ do rozhovorů o ukončení války, řekl rovněž Macron. Počáteční rozhovory mezi Rusy a Američany z minulého týdne, do nichž nebyl zapojen Kyjev ani Evropané, vyvolaly na starém kontinentu vážné obavy.

Trump: válka může skončit během týdnů

„Válka na Ukrajině může skončit během týdnů, Putin by v rámci příměří akceptoval evropské mírové síly na Ukrajině,“ řekl Donald Trump při setkání s Macronem. Americký prezident se rovněž vyjádřil o chystané dohodě mezi Washingtonem a Kyjevem o ukrajinském nerostném bohatství. „Dohoda USA s Ukrajinou o nerostech je velmi blízko,“ řekl Trump s tím, že by se tento nebo příští týden mohl setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským k podpisu.

Francouzský prezident se stal prvním evropským lídrem, který navštívil Trumpa po jeho opětovného nástupu k moci před měsícem. Macron byl v Bílém domě na schůzce, která trvala hodinu a 45 minut a v jejímž rámci se oba státníci zúčastnili videokonference s reprezentanty ostatních zemí skupiny G7 o Ukrajině. Když Macron opouštěl Bílý dům a vracel se do rezidence pro hosty Blair House, řekl novinářům, že přivítání ze strany Trumpa bylo „velmi dobré a velmi přátelské“.

Trump se sešel s Macronem v době hluboké nejistoty ohledně budoucnosti transatlantických vztahů. Ve stejný den se vedoucí představitelé řady evropských i dalších států setkali v Kyjevě na zasedání, které v den třetího výročí napadení své země uspořádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

X X X

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci navrženou USA, nezmiňuje ruskou agresi

Rada bezpečnosti OSN v pondělí s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva. Informují o tom tiskové agentury.

Pro rezoluci, která „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a vyzývá k trvalému míru“, hlasovalo deset zemí, žádná nebyla proti. Čtyři země EU – Francie, Slovinsko, Řecko a Dánsko – a Británie se hlasování zdržely.

Americkou rezoluci bez zmínky o ruském agresorovi a územní celistvosti se evropské země původně snažily změnit, jejich úsilí ale zablokovalo Rusko svým vetem, uvedla agentura Reuters.

Valné shromáždění OSN o několik hodin dříve naopak schválilo rezoluci Ukrajiny a evropských zemí, která potvrzuje ukrajinskou územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína či Indie, se zdrželo hlasování a 18 zemí, včetně USA, Ruska, Maďarska či Izraele, bylo proti.

X X X

OSN vyzývá k ukončení války na Ukrajině. V rezoluci navržené USA chybí zmínka o ruské agresi

Putin: Rusko je připraveno nabídnout Spojeným státům těžbu na okupovaných územích

Rusko je připraveno nabídnout USA a dalším zahraničním partnerům účast na projektech těžby kovů vzácných zemin, mimo jiné na okupovaných ukrajinských územích. Podle ruské tiskové agentury TASS to v pondělí prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s novinářem ruské státní televize Pavlem Zarubinem. Šéf Kremlu dále uvedl, že po vzájemné dohodě by mohly být sníženy obranné výdaje Ruska i Spojených států o 50 procent. Moskva se podle tvrzení Putina nestaví proti účasti Evropy na mírových jednáních.

„Kovy vzácných zemin jsou velmi důležitou součástí, velmi důležitým zdrojem pro moderní odvětví ekonomiky. A my v tomto směru zatím mnoho neděláme. Měli bychom dělat více,“ prohlásil Putin a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout Američanům spolupráci v této sféře. „Pokud jde o nová území, je to stejné… Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery, včetně Američanů, i tam,“ uvedl s odkazem na ukrajinská území, která Rusko okupuje.

 Šéf Kremlu se tak vyjádřil v době, kdy Washington a Kyjev vyjednávají dohodu o přístupu Spojených států k ukrajinským vzácným nerostům. Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že dohoda je „velmi blízko“ a uvedl, že by se už tento či příští týden mohl setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským k jejímu podpisu. Prohlásil to na okraj jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bílém domě, které bylo věnováno především vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině.

„Nás se to netýká,“ uvedl Putin podle TASS s odkazem na tuto dohodu. Šéf Kremlu dále v rozhovoru řekl, že Rusko je jedním z lídrů v zásobách kovů vzácných zemin.

Ruský prezident dále řekl, že Moskva není proti účasti Evropy v rusko-amerických vyjednáváních o ukončení bojů na Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina přesně před třemi roky. V Saúdské Arábii se minulý týden setkali američtí a ruští činitelé, aby projednali cesty k ukončení války. Ukrajina ani evropští činitelé na setkání pozváni nebyli.

Západní země – včetně USA – se po ruském vpádu postavily na stranu Kyjeva a proti Rusku uvalily sankce. V lednu se ale do Bílého domu vrátil Donald Trump, který opakovaně uváděl, že chce válku co nejdříve ukončit, a přístup Washingtonu k Rusku změnil. S Putinem si telefonoval a v posledních dnech se ostře vymezil vůči Zelenskému, jehož nazval diktátorem. Zelenskyj naopak uvedl, že Trump žije v dezinformačním prostoru. Evropští politici se obávají, že Trump převzal rétoriku Kremlu.

„Mohli bychom se dohodnout se Spojenými státy – USA by snížily (výdaje na obranu) o 50 procent a my bychom je snížili o 50 procent. A Čínská lidová republika by se pak přidala, kdyby chtěla. Myslíme si, že návrh je dobrý a jsme připraveni o něm diskutovat,“ uvedl v pondělí Putin. Podle agentury AFP tak reagoval na návrh Trumpa, aby všechny tři země snížily o polovinu své vojenské rozpočty.

V pondělí se mezitím ve Washingtonu sešel americký prezident Donald Trump se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. „Válka na Ukrajině může skončit během týdnů, Putin by v rámci příměří akceptoval evropské mírové síly na Ukrajině,“ prohlásil Trump při setkání.

X X X

Nemáme nic proti zachování ukrajinské státnosti, chceme přátelství, řekl Putin

Rusko nemá nic proti zachování ukrajinské státnosti, země by však neměla být využívána jako nepřátelský odrazový můstek, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že Rusko má především zájem na tom, aby se Ukrajina stala přátelským sousedním státem.

Postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa k Ukrajině není podle Putina v souladu s ruskými zájmy. „Nejspíš ale jsou v zájmu Ukrajiny, ukrajinského státu, a to s cílem zachovat ukrajinskou státnost. Ani proti tomu nic nemáme. I když bychom samozřejmě byli rádi, kdyby se toto území nezměnilo v odrazový můstek k útokům na sousední Rusko,“ podotkl Putin podle agentury TASS v rozhovoru s novinářem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.

Zároveň také uvedl, že je v zájmu ukrajinské státnosti, „aby se k moci dostali lidé, kteří se těší důvěře ukrajinského lidu“. Poznamenal však, že pro Rusko je výhodné, když se u moci udrží nynější ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Putina totiž korumpuje státní struktury v Kyjevě.

Ruský prezident rovněž vyjádřil připravenost spolupracovat s USA v oblasti těžby a zpracování kovů ze vzácných zemin, mimo jiné na okupovaných ukrajinských územích.

„Kovy vzácných zemin jsou velmi důležitou součástí, velmi důležitým zdrojem pro moderní odvětví ekonomiky. A my v tomto směru zatím mnoho neděláme. Měli bychom dělat více,“ prohlásil Putin a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout Američanům spolupráci v této sféře.

„Pokud jde o nová území, je to stejné… Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery, včetně Američanů, i tam,“ uvedl s odkazem na ukrajinská území, která Rusko okupuje.

Šéf Kremlu se tak vyjádřil v době, kdy Washington a Kyjev vyjednávají dohodu o přístupu Spojených států k ukrajinským vzácným nerostům. Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že dohoda je „velmi blízko“ a uvedl, že by se už tento či příští týden mohl setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským k jejímu podpisu.

Řekl to na okraj jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bílém domě, které bylo věnováno především vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině.

„Nás se to netýká,“ uvedl Putin podle TASS s odkazem na tuto dohodu. Šéf Kremlu dále v rozhovoru řekl, že Rusko je jedním z lídrů v zásobách kovů vzácných zemin.

Ruský prezident dále řekl, že Moskva není proti účasti Evropy v rusko-amerických vyjednáváních o ukončení bojů na Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina přesně před třemi roky. V Saúdské Arábii se minulý týden setkali američtí a ruští činitelé, aby projednali cesty k ukončení války. Ukrajina ani evropští činitelé na setkání pozváni nebyli.

Západní země – včetně USA – se po ruském vpádu postavily na stranu Kyjeva a proti Rusku uvalily sankce. V lednu se ale do Bílého domu vrátil Donald Trump, který opakovaně uváděl, že chce válku co nejdříve ukončit, a přístup Washingtonu k Rusku změnil.

S Putinem si telefonoval a v posledních dnech se ostře vymezil vůči Zelenskému, jehož nazval diktátorem. Zelenskyj naopak uvedl, že Trump žije v dezinformačním prostoru. Evropští politici se obávají, že Trump převzal rétoriku Kremlu.

„Mohli bychom se dohodnout se Spojenými státy – USA by snížily (výdaje na obranu) o 50 procent a my bychom je snížili o 50 procent. A Čínská lidová republika by se pak přidala, kdyby chtěla. Myslíme si, že návrh je dobrý a jsme připraveni o něm diskutovat,“ řekl v pondělí Putin. Podle agentury AFP tak reagoval na návrh Trumpa, aby všechny tři země snížily o polovinu své vojenské rozpočty.

X X X

Dali jsme Ukrajině víc než vy. Macron v Bílém domě nečekaně Trumpa usměrnil

Byl to mimořádný okamžik, který podtrhl napjaté ovzduší pondělního jednání. Ačkoli americký prezident Donald Trump a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron jinak vypadali jak ti nejlepší pošťuchující se přátelé, kteří se nemohou dočkat, až se zaručí za budoucnost Ukrajiny, evropský lídr v přímém přenosu utnul šéfa Bílého domu na jeho domácím hřišti ve chvíli, kdy opět opouštěl fakta.

Francouzský prezident se stal prvním evropským lídrem, který navštívil Trumpa po jeho opětovném nástupu k moci před měsícem. Macron byl v Bílém domě na schůzce, která trvala hodinu a 45 minut a v jejímž rámci se oba státníci zúčastnili videokonference s reprezentanty ostatních zemí skupiny G7 o Ukrajině. Když Macron opouštěl Bílý dům a vracel se do rezidence pro hosty Blair House, řekl novinářům, že přivítání ze strany Trumpa bylo „velmi dobré a velmi přátelské“.

Nicméně stanice CNN upozornila, že francouzský prezident se během společného vystoupení v Oválné pracovně pokusil opravit svůj americký protějšek ohledně povahy evropské podpory Ukrajině a přerušil Trumpa, který se chystal předložit argumenty pro novou dohodu, která by zajistila příjmy ukrajinských z nerostných surovin jako zpětnou platbu za americkou pomoc.

„Dohoda USA s Ukrajinou o nerostech je velmi blízko,“ řekl Trump s tím, že by se tento nebo příští týden mohl setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským k jejímu podpisu. „Abyste rozuměli, Evropa půjčuje Ukrajině peníze. Dostávají své peníze zpět,“ začal Trump. Macron ho v tom okamžiku chytil za ruku a řekl: „Ne, ve skutečnosti, abych byl upřímný, jsme ty peníze zaplatili. Zaplatili jsme 60 procent celkové částky. Bylo to podobně jako v případě USA: půjčky, záruky a granty,“ řekl francouzský prezident.

„Máme v Evropě zmrazená ruská aktiva ve výši 230 miliard dolarů. Ale to není záruka půjčky, protože to není naše vlastnictví. Jen jsou zmrazeny,“ poznamenal Macron.

Trump pokrčil rameny a odvětil: „Pokud tomu věříte, je to pro mě ok. Oni dostanou své peníze zpět, a my ne. Ale teď už ano.“

Trumpem uváděná čísla se každopádně dál neshodují ani s těmi Zelenskými. Šéf Bílého domu z nerostných surovin pokrýt 180 miliard dolarů, které USA na pomoc Ukrajině podle něho vložily. Ukrajinský prezident ale mluví o podstatně nižší částce. Navíc její podstatnou část tvoří výkup amerických vojenských skladů.

Ukrajina také požaduje jako součást jakékoli dohody budoucí bezpečnostní záruky. Trump však neřekl, zda bude vznikající dohoda zahrnovat záruky americké. „Evropa se postará o to, aby se nic nestalo,“ vykroutil se Trump.

„Naším společným cílem je vybudovat na Ukrajině stabilní a trvalý mír,“ prohlásil francouzský prezident a, jako by Trumpa přeslechl, trval na své víře v „silné“ americké zapojení, které by jej zaručilo.

S čím bude souhlasit Putin?

Podle amerického prezidenta může válka na Ukrajině skončit už během několika týdnů, přičemž podle něj ruský prezident by Vladimir Putin po ukončení bojů akceptoval evropské mírové síly na Ukrajině. Je to nicméně tvrzení, vůči kterému se Moskva doposud vždy urputně vymezovala.

„Ano, přijme je,“ tvrdil Trump. „Položil jsem mu tuto otázku. Podívejte se, pokud uzavřeme tuto dohodu, nebude chtít další válku.“

Macron k tomu řekl, že by některé evropské země byly připraveny vyslat na Ukrajinu mírové síly po podpisu mírové smlouvy jako bezpečnostní záruky. Smlouvě by muselo nicméně předcházet platné příměří. A další nepřehlédnutelná drobnost: Macron nepočítá, že by evropští vojáci měli být někde na frontové linii. Byli by někde na Ukrajině jako záruka. Jak daleko od fronty? To neupřesnil.

X X X

Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o příměří, řekl Macron při schůzce Trumpem v Bílém domě

Některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Trumpa by Moskva takový model akceptovala. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír, informovaly agentury AFP a Reuters.

 Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl také Macron před novináři v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

„Naším společným cílem je vybudovat na Ukrajině stabilní a trvalý mír,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že doufá v „silné“ americké zapojení, které by jej zaručilo. Macron rovněž uvedl, že Francie je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, píše Reuters.

Válka na Ukrajině může skončit během týdnů a ruský prezident Vladimir Putin by v rámci příměří akceptoval evropské mírové síly na Ukrajině, řekl při setkání s Macronem Donald Trump. Ukrajina „musí být zapojena“ do rozhovorů o ukončení války, doplnil ho Macron.

Počáteční rozhovory mezi Rusy a Američany z minulého týdne, do nichž nebyl zapojen Kyjev ani Evropané, vyvolaly na starém kontinentu vážné obavy.

Francouzský prezident se stal prvním evropským lídrem, který navštívil Trumpa po jeho opětovném nástupu k moci před měsícem. Macron byl v Bílém domě na schůzce, která trvala hodinu a 45 minut a v jejímž rámci se oba státníci zúčastnili videokonference s reprezentanty ostatních zemí skupiny G7 o Ukrajině.

‚Pokud tomu věříte‘

Když Macron opouštěl Bílý dům a vracel se do rezidence pro hosty Blair House, řekl novinářům, že přivítání ze strany Trumpa bylo „velmi dobré a velmi přátelské“.

Nicméně stanice CNN upozornila, že francouzský prezident se během společného vystoupení v Oválné pracovně pokusil opravit svůj americký protějšek ohledně povahy evropské podpory Ukrajině a přerušil Trumpa, který se chystal předložit argumenty pro novou dohodu, která by zajistila příjmy ukrajinských z nerostných surovin jako zpětnou platbu za americkou pomoc.

 „Dohoda USA s Ukrajinou o nerostech je velmi blízko,“ řekl Trump s tím, že by se tento nebo příští týden mohl setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským k jejímu podpisu. „Abyste rozuměli, Evropa půjčuje Ukrajině peníze. Dostávají své peníze zpět,“ začal Trump.

Macron ho v tom okamžiku chytil za ruku a řekl: „Ne, ve skutečnosti, abych byl upřímný, jsme ty peníze zaplatili. Zaplatili jsme 60 procent celkové částky. Bylo to podobně jako v případě USA: půjčky, záruky a granty,“ řekl francouzský prezident.

„Máme v Evropě zmrazená ruská aktiva ve výši 230 miliard dolarů. Ale to není záruka půjčky, protože to není naše vlastnictví. Jen jsou zmrazeny,“ poznamenal Macron. Trump pokrčil rameny a odvětil: „Pokud tomu věříte, je to pro mě ok. Oni dostanou své peníze zpět, a my ne. Ale teď už ano.“

Trump se sešel s Macronem v době hluboké nejistoty ohledně budoucnosti transatlantických vztahů. Ve stejný den se vedoucí představitelé řady evropských i dalších států setkali v Kyjevě na zasedání, které v den třetího výročí napadení své země uspořádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

X X X

Poslední árie

„Zelensky udělal něco hrozného, jeho země je zničená a miliony lidí nesmyslně zemřely.“ Přemýšlejte o těchto slovech! Necítí se jako hrozná věta? Po Hitlerovi (a před ním) nebyla nikomu předkládána tak zrůdná obvinění, píše na portálu Gruzie a svět Valerij Kvaratscheli.

Kdo by podle zavedené logiky mohl vznést tak závažné obvinění proti Zelenskému?  Na první pohled se zdá, že odpověď je zřejmá – Putin. Opravdu by se zdálo, že něco takového může říct pouze prezident Ruska. Toto hodnocení však překvapivě učinil a vyslovil prezident Spojených států amerických Donald Trump.

Trump řekl o ukrajinském prezidentovi mnohem více věcí. Například: „Průměrnému  komikovi Zelenskému se podařilo přesvědčit Spojené státy, aby utratily 350 miliard dolarů na válku, kterou nelze vyhrát a nikdy neměla být zahájena.“

Toto krátké, ale silné prohlášení obsahuje alespoň čtyři důležitá sdělení:

1. „Průměrný komik.“ Lze konstatovat, že v tomto případě nemluvíme pouze o Zelenského tvůrčím potenciálu. Jde o obecné hodnocení člověka jako jednotlivce – průměr.
2. Trump tvrdí, že muž průměrných schopností „dokázal přesvědčit Spojené státy, aby utratily 350 miliard dolarů na válku“. Formulace jasně ukazuje nepříznivé hodnocení politické úrovně Spojených států a je zcela jedno, čí prezidentství je myšleno.
3. Válka, kterou „nelze vyhrát“. To je jasné přiznání, že ani Spojené státy, ani kolektivní Západ, ani NATO nejsou schopny vyhrát válku s Ruskem.
4. Válka,“která nikdy neměla být zahájena. „Velmi pozoruhodné prohlášení, protože Trump viní z rozpoutání války Ukrajinu a Spojené státy, nikoli Rusko.

Americký prezident si navíc všímá zjevné nerovnováhy ve výši finanční pomoci poskytnuté Ukrajině ze strany USA a Evropy: „Spojené státy vydaly o 200 miliard dolarů více než Evropa. Evropa zaručeně dostane tyto peníze zpět, zatímco USA nedostanou nic. Proč Joe Biden nepožadoval  rovnou účast, zvláště když tato válka je pro Evropu mnohem důležitější než pro nás? Vždyť nás od něj dělí obrovský a krásný oceán!“

Podle Trumpa „Zelenskyj přiznává, že polovina odeslaných prostředků byla ztracena.

Trump však nekončí a pokračuje v kritické analýze situace: „On (Zelensky – V.K. ) odmítá uspořádat volby a jeho hodnocení v ukrajinských průzkumech je velmi nízké. Jediná věc, která fungovala dobře, bylo, že ho Biden donutil tančit podle jeho melodie.“

Trump oznámil, že Spojené státy poskytly Ukrajině pomoc ve výši 350 miliard dolarů. Zelenskyj jemně odpověděl: „Pravda je poněkud jiná, i když jsme samozřejmě vděční za pomoc. Rád bych od Trumpova týmu získal více pravdy… Naše čísla jsou úplně jiná. Celkem nám Spojené státy poskytly zhruba 67 miliard dolarů ve zbraních a 31,5 miliard dolarů v přímé finanční pomoci.“

Jak vidíte, rozdíl v částkách oznámených stranami je kolosální, což odhaluje   rozsáhlé krádeže či  korupci.

A nakonec: „Diktátor Zelenskyj musí jednat rychle, jinak z jeho země nezbude nic.“ To znamená, že Trump považoval za nutné zdůraznit, že Zelenskyj není diktátor, který se dostal k moci v důsledku voleb, ale uzurpátor, který se jí zmocnil bez voleb.

Po tom všem americký prezident pronesl slova, kterými jsem začal svůj článek: „Zelenskyj si zřejmě přeje, aby finanční toky pokračovaly. Miluji Ukrajinu, ale Zelenskyj udělal něco hrozného,  jeho země je zničená a miliony lidí nesmyslně zemřely.“

Už jsem poznamenal, že tato Trumpova slova znějí jako věta. A možná není daleko den, kdy skutečně získají sílu soudu. Ale protože taková realita ještě nenastala, světová média přebírají nejnovější Zelenského prohlášení rychlostí blesku. Co si tedy média vzala tentokrát? Kritika amerického vůdce, ve které se ukrajinský prezident vyjádřil zcela jasně: „Navzdory obrovskému respektu k prezidentu Donaldu Trumpovi jako vůdci žije v ruském dezinformačním prostoru.

Trumpův postoj Evropu šokoval. V každém případě to tvrdí  Friedrich Merz : „To je ruská rétorika. A Donald Trump dělá totéž. Toto je klasický příklad výměny pachatele a oběti. Jsem v šoku.“  Olaf Scholz vypadá neméně šokovaně a rychle prohlašuje: „Prezident Zelenskyj je legitimní hlavou Ukrajiny.

Opačný postoj vyjádřil neméně otevřeně a rozhodně místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv : „Diktátor bez voleb“, „Zelenskyj musí jednat rychle, jinak nezbude žádná země“. Medveděv přiznal: „Kdyby mi před třemi měsíci řekli, že to byla slova prezidenta USA, vyprskl bych smíchy. Donald Trump má 200 procent pravdu. Zelenskyj je zkrachovalý klaun .

Co se tedy  nakonec dovídáme?

• Trump o Zelenském: „Diktátor bez voleb!“
• Zelenskyj o Trumpovi: „Žije v ruském dezinformačním prostoru!“

Mimochodem, po Zelenského  prohlášení o Donaldu Trumpovi okamžitě následovala velmi ostrá reakce viceprezidenta Spojených států Mikea Vance: „Myšlenka, že Zelenskyj bude schopen změnit názor prezidenta Spojených států veřejným urážením, je nechutnou metodou, jak jednat se současnou administrativou.“

Přesto se zdá, že Zelenskyj stále v něco doufá, když říká:
„Pokud mě někdo chce nahradit ‚hned teď‘, pak ‚právě teď‘ to nebude moci udělat.

Bude to fungovat, bude to fungovat. Další věc je, že nebude možné pověsit nebo střílet „hned“ – to bude vyžadovat určité právní postupy a soudní proces, který samozřejmě zabere určitou dobu. Ale abychom mohli vzít a nahradit podvodníka-zločince jako prezidenta Ukrajiny, neexistují žádné potíže – vše, co musíte udělat, je jednoduše uspořádat volby v zemi.

Jak se po tom všem budou události dále vyvíjet?

Nebudu dělat žádné předpovědi, ale trochu předběhnu situaci v jedné konkrétní věci: setkání představitelů Ruska a Spojených států v Rijádu potvrdilo, že i přes obrovské překážky mají obě velmoci dostatečný potenciál pro vzájemný dialog. A co je důležitější, prokazují touhu využít tento potenciál.

Valerij Kvaratscheli  svůj text uzavírá slovy: A to znamená, že Zelenského tragikomická role v dějinách skončila.  Svou poslední árii už zazpíval.

(Výběr, krácerní: Jana Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

Poslanci Nejvyšší rady Ukrajiny neschválili návrh zákona na podporu pokračování Volodymyra Zelenského ve funkčním období prezidenta. Podle Strana UA rezoluce získala 218 hlasů z požadovaných 226.

Tato parlamentní vzpoura proti Zelenskému proběhla za přítomnosti   představitelů Evropské unie – předsedy  Evropské rady António Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen v Kyjevě.

Navržený  dokument   obsahoval následující slova: „Jako jediný legitimní orgán zákonodárné moci na Ukrajině Nejvyšší rada Ukrajiny prohlašuje: ‚Nejvyšší rada rada Ukrajiny a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj byli zvoleni ve svobodných, transparentních, demokratických volbách s pozváním mezinárodních pozorovatelů, které uznalo celé mezinárodní společenství.‘“

Podstatné je, že bylo odmítnuto také tvrzení,  že Zelenskyj „musí vykonávat své pravomoci, dokud se nově zvolený prezident Ukrajiny neujme úřadu v souladu s částí první článku 108 Ústavy Ukrajiny“.

Ukrajinské zdroje uvádějí, že Zelenskyj tak dostal facku od dosud jediné relativně legitimní autority na Ukrajině. Nejen v této souvislosti se šíří informace, že  může brzy uprchnout z Ukrajiny a požádat o azyl v Turecku, server vasevec.cz

X X X

Erdogan, kamarád do deště. Do porcování Ukrajiny se vložili Turci

Zatímco Donald Trump vydírá Ukrajinu a rozhádaná Evropa panikaří, administrativa Volodymyra Zelenského upírá naděje k jižním břehům Černého moře. Vždyť Turecko za poslední roky už Rusy několikrát kleplo přes prsty a prezident Erdogan dává najevo, že Ukrajinu považuje za svého strategického partnera.

Když se před týdnem američtí a ruští diplomaté sešli v Rijádu, aby bez účasti Kyjeva a Evropy začali hledat cestu k urovnání války, o dva tisíce kilometrů dál na sever rozjel svou vlastní diplomatickou ofenzivu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nevyrazil ani do vrávorající Francie, ani do Německa pohlceného předvolební kampaní, ani do Bruselu, ani do Londýna.

 X X X

Vítěz německých voleb Merz je zkušeným advokátem. Specializuje se na korporátní a finanční právo

Friedrich Merz patří mezi nejvýraznější osobnosti německé politiky, ale mnohým je známý také jako zkušený advokát. Jeho právnické vzdělání a kariéra v advokacii mu poskytly pevný základ pro analytický přístup, který nyní využívá i v politice. Je silným zastáncem principu právního státu. Zajímavé je, že po studiích působil krátce i jako soudce.

Merzova koalice CDU/CSU získala ve volbách 28,5 procenta hlasů a stane se tak největší politickou silou v příštím spolkovém sněmu. Merz má tak dobře nakročeno k tomu, aby se stal příštím německým kancléřem.

Vystudoval právo na Univerzitě v Bonnu, kde získal hluboké znalosti, jež se staly základním kamenem jeho profesní dráhy. Po úspěšném absolvování a složení první státní zkoušky pokračoval referendariátem na Zemském soudu v Saarbrückenu, který zakončil druhou státní zkouškou. Následně působil jako soudce přibližně jeden rok, než se rozhodl vrátit k advokacii a plně se věnovat korporátní praxi. Byl členem advokátní kanceláře Cornelius Bartenbach Haesemann (CBH) v Kolíně nad Rýnem a kromě korporátního práva se věnoval finančnímu právu. Po odchodu z aktivní politiky v roce 2009 se stal partnerem v advokátní kanceláři Mayer Brown v Düsseldorfu, kde působil jako senior counsel až do konce roku 2021. V této roli se specializoval na korporátní finance, fúze a akvizice (M&A) a problematiku compliance, čímž radil významným korporacím a investorům při řešení složitých transakcí. Politickou kariéru přerušil především proto, že se cítil v rámci CDU odsunut do pozadí po nástupu Angely Merkel. Ta tehdy prosazovala umírněnější, centristickou politiku, což se s konzervativnějším směřováním Merze rozcházelo.

Po odchodu Merkel z vedení CDU Merz usiloval o zvolení do čela této konzervativní strany. Poprvé však neuspěl, když ho těsně porazila Annegret Kramp-Karrenbauer, v lednu 2021 rovněž těsně prohrál s Arminem Laschetem.

 Advokacie a obchodní sféra

V rozhovoru pro list Bild v roce 2018 uvedl, že je milionář a proto patří do vyšší střední třídy. Tento výrok vyvolal kritiku. V tomto roce Merz vyčíslil svůj roční příjem na milion eur a pořídil si soukromý tryskáč. Jeho soukromý majetek zahrnuje podle německých médií nemovitosti a letadla. On sám také vlastní pilotní licenci.

Merzova zkušenost advokáta se promítá do jeho přístupu ke strategickému rozhodování a legislativním procesům. Jeho schopnost kriticky vyhodnocovat právní normy a předvídat důsledky nových zákonů z něj činí silného zastánce právního státu a transparentního rozhodování. V politických debatách často zdůrazňuje význam právní jistoty a strukturovaného řešení komplexních problémů, což dokládá jeho analytický styl argumentace.

Mezi jeho mediálně známé případy patří například soudní spor ohledně povinnosti zveřejňovat vedlejší příjmy poslanců. V roce 2006 Merz společně s dalšími poslanci podal žalobu proti této povinnosti, přičemž argumentoval, že by to mohlo narušit nezávislost a svobodu jejich politického mandátu. Soud nakonec žalobu zamítl, ale případ výrazně rezonoval v médiích a podnítil debaty o transparentnosti a střetu zájmů ve veřejné službě.\Eva Paseková, ceskajustice.xz

X X X

Vyjednávání o ‚velké koalici‘ bude složité. Spolupráce s CDU/CSU není automatická, zní z SPD

Německá sociální demokracie SPD očekává složitá jednání s konzervativní unií CDU/CSU o nové vládě. Den po volbách, které konzervativci vyhráli, to řekl generální tajemník SPD Matthias Miersch. Takzvaná velká koalice, tedy spolupráce CDU/CSU a SPD, je nyní nejpravděpodobnější podobou příští německé vlády. V jejím čele podle všeho usedne předák CDU/CSU Friedrich Merz.

 Konzervativní unie CDU/CSU vyhrála nedělní předčasné parlamentní volby s 28,6 procenta hlasů. Podle komentářů německých médií je to ale vítězství „bez lesku“. Průzkumy veřejného mínění předpovídaly dosud opoziční formaci dlouho výsledek nad 30 procent.

Historickou porážkou volby skončily pro sociální demokraty dosavadního kancléře Olafa Scholze, kteří získali jen 16,4 procenta hlasů, a dosáhli tak nejhoršího výsledku ve volbách do Spolkového sněmu v poválečných dějinách.

S největší pravděpodobností budou nyní o nové vládě jednat právě konzervativci a sociální demokraté. Pravděpodobný budoucí kancléř Merz už v neděli řekl, že chce co nejrychleji sestavit vládu, hotovou by ji chtěl mít do Velikonoc.

Podle místopředsedy frakce CDU/CSU Jense Spahna můžou koaliční jednání začít velmi rychle. „Ještě tento týden, v příštích dnech bychom měli vést první rozhovory,“ řekl. Podle něj se svět nezastavil, důležité je německé vedení v Evropě především kvůli válce na Ukrajině. Přesně před třemi lety zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu, a začalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Podle generálního tajemníka SPD Miersche budou jednání o takzvané velké koalici CDU/CSU a SPD složitá. Pojem velká koalice pochází z doby, kdy byli konzervativci a sociální demokraté dvěma nejsilnějšími stranami v Německu.

SPD nyní na druhém místě nahradila Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Získala pětinu všech hlasů, ve východoněmeckých spolkových zemích je dokonce nejsilnější stranou.

„Není to automatické, ale demokratický střed se samozřejmě musí v těchto dobách pokusit o spolupráci,“ řekl k možnému jednání o koaliční vládě Miersch. Avizoval, že o případné koaliční spolupráci s CDU/CSU rozhodnou nakonec členové SPD ve vnitrostranickém hlasování. Nejtěžší bude podle generálního tajemníka SPD jednání o důchodové reformě a daňové politice.

X X X

Bez reakce Česko zahltí migranti. Politici líčí, co dělat, pokud Merz splní slib

Když koncem ledna ve vrcholící kampani otřásl Německem další ze série útoků nelegálního žadatele o azyl, slíbil lídr CDU/CSU Friedrich Merz v případě zvolení kancléřem tvrdou reakci. Hned první den plánoval zavést trvalé kontroly na hranicích se všemi sousedy. Jelikož o víkendu uspěl a míří do čela vlády, zeptala se redakce iDNES.cz politiků, co by zavedení trvalých kontrol přineslo.

Zákonodárci se napříč spektrem shodli, že bychom takové opatření nemohli nechat bez reakce. Jinak by hrozilo, že Česko zahltí Německem odmítnutí migranti.

„Nepochybuji, že Merz své předvolební sliby dodrží. Nejpozději s jarní migrační sezonou to lze očekávat. Bude proto třeba učinit obdobná opatření minimálně na hranici se Slovenskem, abychom se vyhnuli zbytečně velkému předávání migrantů z německé strany,“ vysvětlil iDNES.cz poslanec Michal Zuna z TOP 09.

Podobný postup v případě obnovení trvalých kontrol navrhuje i místopředseda výboru Jiří Mašek z opozičního ANO. „Je třeba se na to připravit, musíme posílit cizineckou policii, tomu se ale ministr Rakušan vytrvale brání. Proč?“ ptá se Mašek.

Rezignace na Schengen

A stejně reaguje i poslanec Radek Koten z SPD. „Na tuto skutečnost jsme upozorňovali ministra Rakušana s tím, že je nutné posílit cizineckou policii a obnovit zázemí u hranic s okolními státy ve směru migračních tras. Bohužel na to odpovídajícím způsobem nereagoval,“ tvrdí Koten. Redakce sháněla i vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), na dotaz ale neodpověděl.

To poslanec Karel Krejza (ODS) ještě doufá, že Merz svůj slib nedodrží. V opačném případě by podle něj nastal domino efekt, který by mohl vést až k ohrožení volného cestování po Evropě.

„Pokud budou zavedeny, pak je to rezignace na schengenské dohody a kontroly zavedou i ostatní státy. Tím utrpí i vzájemný obchod. Efektivnější řešení je na vnější hranici. Tu sice nelze hermeticky uzavřít, ale velmi významně omezit lze. Potřebným opatřením ovšem brání bezbřehý výklad pojmů, jako jsou lidská práva, aplikovaný soudy,“ tvrdí Krejza.

Problém to neřeší

Podle politologa Lukáše Jelínka se Německo cestou trvalých kontrol nakonec bude muset vydat. „To ale neznamená, že se nebudou snažit do země dostat. Bude to vyžadovat nejenom zvýšené úsilí naší policie na hranicích se Slovenskem a Rakouskem, ale i ve vnitrozemí. Domino efekt ale není řešením migrace, nelze problém přenášet na ostatní. Po volbách v Německu a Rakousku se zvýší tlak na radikálnější vnější opevnění EU,“ nastínil Jelínek.

Podle politologa Aleše Michala z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy bude klíčové, zda Merz ke kontrolám přesvědčí pravděpodobné koaliční partnery z SPD. „Jinak bude záviset i na tom, zda bude tyto návrhy prohlasovávat s AfD, jak naznačoval předvolební vývoj,“ míní politolog Michal.

Německo už nyní na hranicích s Českem provádí „dočasné“ namátkové kontroly. V platnosti jsou už téměř jeden a půl roku a spolkové ministerstvo vnitra je prozatím prodloužilo až do poloviny září.

X X X

Dopustil jsem se ohavných činů, přiznal chirurg ve Francii sexuální zneužití 300 pacientů

Bývalý chirurg Joël Le Scouarnec se v úvodu soudního procesu ve Francii přiznal, že sexuálně napadl a zneužil téměř 300 převážně nezletilých pacientů. Ve Francii jde patrně o největší soudní proces, který se týká zneužívání dětí.

„Dopustil jsem se ohavných činů,“ řekl podle agentury AFP 74letý muž poté, co byla u soudu v západofrancouzském Vannes přečtena obžaloba a jména všech obětí. Obžalovaný se přiznal ke znásilnění a sexuálnímu zneužití 299 většinou nezletilých pacientů.

K trestným činům podle státního zastupitelství docházelo v okamžiku, kdy se mnoho obětí nacházelo na operačním sále, kde podstupovaly anestezii, probouzely se, dostávaly sedativa nebo usínaly. Z obětí bylo 256 osob ve věku do 15 let a k činům docházelo v různých nemocnicích, kde obžalovaný vykonával praxi.

„Dnes jsem si dokonale vědom toho, že tyto činy jsou nesmazatelné, nenapravitelné,“ prohlásil Le Scouarnec s tím, že za ně chce „převzít odpovědnost“. Le Scouarnec je obviněn ze zneužití celkem 158 pacientů a 141 pacientek v letech 1989 až 2014. „Dlužím všem těmto lidem a jejich blízkým, abych přiznal své činy a jejich následky, které snášeli a budou muset snášet celý život,“ prohlásil v pondělí u soudu.

Průměrný věk obětí byl jedenáct let a ve 111 případech byl lékař obviněn z těžkého znásilnění. Do svých obětí údajně pronikal rukama a své jednání často maskoval jako lékařské vyšetření, uvádí se v obžalobě.

Jména obětí si muž zapisoval v denících, které byly objeveny při domovní prohlídce v roce 2017 poté, co šestiletá dcera jeho sousedů rodičům řekla, že ji dotyčný osahával.

Pondělní slyšení bylo po Le Scouarnekovu prohlášení přerušeno a bude pokračovat v úterý, kdy mají být vyslechnuti jeho synové a manželka. Le Scouarnec si už odpykává jiný trest za zneužití svých dvou neteří a pacientky ve zdravotnickém zařízení, kde pracoval. Za tyto činy dostal u soudu v roce 2020 trest 15 let. V novém procesu mu hrozí 20 let za mřížemi. Očekává se, že soudní proces potrvá do června.

X X X

,Nové detaily kauzy Motol: jak Ludvík a Jansta prali desítky milionů v Africe

 Šéf největší české nemocnice Motol Miloslav Ludvík, jeho náměstek Pavel Budinský a vlivný advokát a šéf České unie sportu Miroslav Jansta odletěli před týdnem do Afriky. Právě tam – v Beninské republice – podle policie vlastní firmu, přes kterou podle kriminalistů prali peníze z úplatků.

Zpět do Česka se vrátili o víkendu. V pondělí ráno si pro ně přišli policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu a zadrželi je. Následně obvinili šestnáct lidí. Právě zmíněná trojice mužů je v případu klíčová – podle detektivů organizovala úplatky, které jim pomáhal legalizovat právník Jansta.

Jansta sehrál roli i v příběhu s koupí pozemku v malé obci nedaleko Berouna v milionářské čtvrti. Ten sousedí s luxusní vilou, která patří manželce Budinského. Koupě parcely podle policie nebyla náhodná.

X X  X

Cenovka za podpis ředitele Ludvíka? 5 milionů korun. Policie popisuje, jak se měl prodražit Modrý pavilon

Jak podle policie probíhalo korupční jednání ve Fakultní nemocnici v Motole? Detektivové dění ilustrují mimo jiné na miliardové zakázce na snížení energetické náročnosti budovy Modrého pavilonu. Na tom od roku 2021 pracuje firma Geosan Group. Podle policie se její vedení pokoušelo s ředitelem nemocnice Miloslavem Ludvíkem dohodnout na umělém navýšení ceny o 85 milionů korun. Za to měl Ludvík podle policie chtít pět milionů korun.

 Je prosinec 2023 a náměstek ředitele FN Motol Pavel Budinský se setkává ve své nemocniční kanceláři s obchodním ředitelem stavební firmy Geosan Group Ivanem Havlem. Ten mu měl podle vyšetřovatelů předat úplatek tři miliony korun, který Budinský údajně požadoval.

Podle policejních dokumentů, do kterých mohly server iROZHLAS.cz a Radiožurnál nahlédnout, se tím spustil řetězec, který měl přinést jak pro Geosan, tak i pro náměstka Budínského a ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka finanční prospěch z miliardové stavební zakázky.

Vedení nemocnice se totiž mělo s managementem stavební firmy dohodnout, že probíhající miliardový kontrakt na snížení energetické náročnosti nemocničního Modrého pavilonu účelově prodraží dalším, již pátým dodatkem smlouvy až o 85 milionů korun.

„Odůvodní to tím, že došlo ke skokovému nárůstu cen na trhu se stavebními pracemi v době od uzavření smlouvy do dokončení díla, čímž měly zhotoviteli stavby vzniknout objektivně nepředvídatelné vícenáklady, přičemž si ale všichni obvinění byli vědomi toho, že tato částka je oproti jakýmkoliv objektivně uznatelným nákladům účelově a výrazně nadhodnocena,“ píší policisté v dokumentu.

Schůzky v restauracích

Aby vše dohodli, absolvoval Budinský s Ludvíkem několik schůzek s vedením stavební firmy – obchodním ředitelem Geosanu Havlem a generálním ředitelem firmy Luďkem Kostkou. Setkávali se v pražských restauracích, ovšem pod dohledem policistů.

K jedné z klíčových schůzek došlo podle kriminalistů na konci loňského července. Zúčastnili se jí pouze Budinský s Havlem. A na ní měla zaznít Budinského nabídka: jestliže stavební firma chce, aby vedení nemocnice uzavřelo další dodatek smlouvy, bude za to firma muset zaplatit. A to tři miliony pro Budinského a pět milionů pro Ludvíka.

Úplatek, na který stavební firma podle kriminalistů přistoupila, ale dlouho platný nezůstal. Během dalších schůzek si totiž Budinský s Ludvíkem podle policistů měli říct o další peníze tak, aby úplatek činil pět milionů korun pro každého z nich. Na úplatcích se měli s vedením firmy dohadovat ještě na policií monitorované schůzce před dvěma týdny.

„Ivan Havel z pověření Luďka Kostky sdělil, že jsou připraveni poskytnout Pavlu Budinskému a Miloslavu Ludvíkovi neoprávněné finanční plnění ve výši pět milionů korun, na což Budinský reagoval tím, že trvají na požadavku ve výši dvakrát pět milionů, tedy celkem deset milionů korun pro něj a Ludvíka,“ popisují policisté schůzku.

Součástí dohody mělo být to, že navýšení ceny o 85 milionů korun bude bez započtení daně, a zároveň to, že všichni obvinění společně vyhotoví písemné doklady, které skokové navýšení ceny před všemi myslitelnými kontrolami odůvodní – ať už šlo o znalecké posudky, odborné odhady, žádosti či oficiální zápisy z porad. Vše mělo být zakončeno podpisem zmíněného pátého dodatku smlouvy, k tomu ale nikdy nedošlo, protože podezřelé v pondělí ráno zadrželi policisté.

Ti hovoří o poškození nejen finančních zájmů Česka a Evropské unie. Na opravu Modrého pavilonu totiž nemocnice čerpala evropskou dotaci ve výši 582 milionů korun a dalších 711 milionů na ni směřovalo z veřejných zdrojů pod záštitou ministerstva životního prostředí.

X X X

Válek odvolal šéfa motolské nemocnice Ludvíka zadrženého při razii. Vedení převezme náměstkyně

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podepsal odvolání ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Odvolání ministerstvo doručilo Ludvíkovi, který je údajně obviněn kvůli úplatkům, doručit, před 18.00. Policie v pondělí kvůli zakázkám na rekonstrukci nemocnice obvinila 16 lidí. Místo Ludvíka nemocnici povede jeho dosavadní náměstkyně.

 „Vzhledem k závažnosti obvinění vznesených proti řediteli Fakultní nemocnice Motol ministr zdravotnictví Miloslava Ludvíka z této pozice odvolal. Aby bylo odvolání účinné, je nutné jej doručit, o což se ministerstvo zdravotnictví v současné době pokouší,“ uvedl okolo 15.30 vedoucí tiskového odboru ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek.

Před 18.00 ministerstvo informovalo, že se mu podařilo odvolání Ludvíkovi doručit. „Zástupci Ministerstva zdravotnictví osobně doručili Miloslavu Ludvíkovi odvolání z funkce ředitele FN Motol. Dnešním dnem (pondělí) tedy končí ve funkci,“ uvedl Řežábek.

Fakultní nemocnici vede v současné době náměstkyně pro léčebně-preventivní péči Lucie Valentová-Bartáková, která je druhým statutárním náměstkem. Provozně-technický náměstek Pavel Budinský, který by byl Ludvíkovou první náhradou, je podle serveru Odkryto.cz také mezi obviněnými.

Pražská FN Motol je největší zdravotnické zařízení v Česku, ročně hospodaří s 15 miliardami korun. Ludvík ji vedl od roku 2000 s roční pauzou na postu ministra zdravotnictví. „Fakultní nemocnici v Motole v současné době na základě platného pověření řídí náměstkyně pro léčebně preventivní péči Lucie Valentová-Bartáková,“ řekl Řežábek.

Dopoledne uvedl, že ministerstvo nemá další informace nad rámec sdělení v médiích. Orgány činné v trestním řízení se na ministerstvo zdravotnictví podle něj dosud neobrátily, úřad je jim ale připraven poskytnout součinnost.

Policie v pondělí v souvislosti s veřejnými zakázkami na rekonstrukci motolské nemocnice obvinila 16 lidí z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Podle serveru Odkryto.cz je mezi obviněnými ředitel Ludvík, jeho provozně-technický náměstek Budinský nebo šéf České unie sportu, advokát Miroslav Jansta.

Motolská nemocnice za rok 2023 vykázala zisk 510 milionů korun při nákladech 15,9 miliardy a výnosech 16,4 miliardy korun. V roce 2018 skončila oprava budovy tamní dětské nemocnice za více než šest miliard korun. Na opravy nemocnice s odděleními pro dospělé, takzvaného Modrého pavilonu, které měly vést ke snížení jeho energetické náročnosti, získala nemocnice 1,5 miliardy z evropských fondů. Opravy skončily na podzim 2024.

V současné době v nemocnici vzniká objekt Českého onkologického institutu a simulačního centra, které jsou financované z Národního plánu obnovy. Z peněz EU jde přes 3,7 miliardy korun, celková cena stavby je 4,5 miliardy korun.

X X X

Bašta byl upoután na lůžko, přesto bral statisíce na cestovné a reprezentaci

 Poslanec a někdejší prezidentský kandidát Jaroslav Bašta (SPD) zemřel loni v dubnu po boji s těžkou nemocí. Přestože poslední měsíce trávil upoután na lůžko, údajně částečně v umělém spánku, a tudíž prokazatelně nebyl ve Sněmovně, inkasoval za první loňské čtvrtletí půl milionu korun na poslaneckých náhradách za reprezentaci, dopravu a kancelář.

Mluvčí hnutí SPD Lenka Čejková pro MF DNES připustila, že sice nemohl verbálně komunikovat, ale o to intenzivněji údajně pracoval s poznámkami. „Přestože byl poslanec Bašta upoután na lůžko a měl problém mluvit, o to víc se věnoval komunikaci v písemné podobě. Zejména klasicky – papír, tužka,“ uvedla Čejková.

Většinu náhrad pokládám za anachronismus. Představa, že si poslanec nemůže ze svého utáhnout třeba náklady na telefon nebo na reprezentaci, je absurdní.

X X X

Volby prohrajeme, Fiala je nahý, říká senátorka z ODS. Kritizuje koalici SPOLU

 Loni v září se i pro mnohé členy koalice SPOLU překvapivě dostala do Senátu za městskou část Praha 8. Dlouholetá komunální politička se zaměřením na zdravotnictví a sociální oblast Vladimíra Ludková je šéfka tamní oblastní organizace ODS. Nijak se netají, že se jí projekt SPOLU nezamlouvá. „Vše dobré, co Petr Fiala dřív říkal, hodil do koše,“ říká v rozhovoru.

Ostatně už v roce 2020 Ludková napsala Fialovi otevřený dopis, v němž proti spojení s TOP 09 a KDU-ČSL protestovala. Představitelka konzervativnější části ODS stávající stav své strany popisuje jako „vyčkávání, jak dopadnou volby“. A věští straně hned dvě možné porážky.

Markéta Pekarová Adamová oznámila, že ze zdravotních důvodů nebude kandidovat do Sněmovny. Z pražské ODS přitom znělo, že ji coby jedničku kandidátky nechcete, že by SPOLU měla vést v Praze Jana Černochová. Co ohlášený konec Pekarové Adamové znamená? Dokáže ODS v hlavním městě „skousnout“ coby lídra někoho jiného z topky, třeba Jiřího Pospíšila?
Především bych chtěla říct, že Markétě Pekarové Adamové přeji zdraví a štěstí. Nicméně dodám, že zatímco ona oznámila konec, TOP 09 nám tady zůstává. Absolutně se nemohu smířit s tím, že by kdokoli z TOP 09 měl nějak výrazněji promlouvat do pražské kandidátky. Tu má vést člověk z ODS a mají na ní být lidé z ODS.

Sleduji, jak jsou vrcholní politici úplně mimo realitu, mimo starosti běžných českých rodin.

X X X

O post vrchního státního zástupce po Bradáčové usilují dva uchazeči

O post pražského vrchního státního zástupce po končící Lence Bradáčové usilují dva zájemci. Uvedl to Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý, jména uchazečů nesdělil. Doplnil, že členy výběrové komise stanoví končící šéf žalobců Igor Stříž v nejbližších dnech. Podle informací České justice má o funkci zájem dosavadní náměstek Bradáčové Zdeněk Štěpánek. Vrchního státního zástupce jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti.

Pozice šéfa pražských žalobců se uvolní od 1. dubna, kdy Lenka Bradáčová nahradí Stříže v čele NSZ. Pražskou instituci řídila od roku 2012.

„Do konce lhůty pro podání přihlášek do výběrového řízení 22. února 2025 Nejvyšší státní zastupitelství obdrželo celkem dvě přihlášky. Následně přezkoumáme jejich úplnost a splnění podmínek pro účast ve výběrovém řízení,“ napsal Malý.

Mluvčí připomněl, že podle zákona jmenuje nejvyšší státní zástupce čtyři členy z pětičlenné výběrové komise. Pátého pak určuje ministr spravedlnosti. Termín pohovorů uchazečů před komisí zatím NSZ nestanovilo. „Podle pravidel pro výběr vedoucích státních zástupců se pohovor může konat nejdříve 14 dnů poté, co bude uchazeč na tento pohovor pozván,“ dodal Malý.

 Stříž má právo vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i bez udání důvodu. Úspěch v řízení nezakládá právní nárok na jmenování. Ministr nemusí navrženého kandidáta jmenovat, pokud podle něj nebude splňovat předpoklady pro řádný výkon funkce.

Mezi stanovenými požadavky na uchazeče jsou odborné, organizační, koncepční a řídící schopnosti, osobnostní kvality i charakter a vykonávání funkce státního zástupce po dobu nejméně šesti let. Výhodou je znalost alespoň jednoho světového jazyka. Zájemci museli k přihlášce přiložit životopis, výpis z rejstříku trestů a čestné prohlášení o bezúhonnosti. NSZ dále požadovalo i potvrzení o zdravotní způsobilosti a motivační dopis s uvedením důvodů zájmu o funkci.

Stříž počátkem ledna oznámil rezignaci k 31. březnu, vysvětlil ji osobními a rodinnými důvody. Den poté vláda na návrh ministra Pavla Blažka (ODS) jmenovala na jeho místo Bradáčovou. Budoucí šéfka podporuje zúžení soustavy státních zastupitelství ze čtyřstupňové na třístupňovou. V úvahu by přitom mohlo připadat právě zrušení obou vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Bezpečně na kole: 25 milionů na cyklodopravu na Moravě.

 Celkem 25 milionů korun putuje letos z kraje na rozvoj cyklistiky a cyklistické dopravy na jihu Moravy. Po 10 milionech pro 39 projektů, které již dříve schválila krajská rada, přiklepli dnes (24. února) zastupitelé dalších 15 milionů z dotačního programu na podporu osmi cyklistických komunikací na jihu Moravy.

„Spolu s obcemi a mikroregiony pracujeme nejen na budování cyklotras a cyklostezek kvůli jejich turistickému využití. Jde nám také o to, aby takové komunikace sloužily místním obyvatelům a široké veřejnosti pro bezpečnou dopravu například do školy nebo za zaměstnáním,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast strategického rozvoje Jan Zámečník. „Dvěma miliony podpoříme například výstavbu 2,7 kilometru dlouhého úseku cyklostezky v Hrušovanech nad Jevišovkou, příspěvek ve stejné výši putuje také na 4 kilometry prvního úseku cyklostezky z Ivančic do Dolních Kounic, konkrétně tedy z Moravských Bránic do Dolních Kounic,“ uvádí příklady náměstek Zámečník.

Částkou dvou milionů kraj podpoří také výstavbu druhé etapy cyklostezky Včelínek na Břeclavsku nebo cyklostezku v Kosticích, 1,8 milionu zastupitelé posílají na opravu povrchu cyklostezky Mutěnka.

Nezapomíná se také na údržbu a budování cyklotras. Například v Ratíškovicích kraj přispěje dvěma miliony na cyklotrasu směřující k vrchu Náklo a stejná podpora čeká cyklotrasu podél Baťova kanálu, konkrétně úsek Hodonín – Rohatec. A sumou 1,97 milionu korun kraj přispěje na potřebné stavební úpravy účelové komunikace Moravská Nová Ves – Týnec – Hrušky.

X X X

 Karlovarsko podpoří vrcholové sportovce

Téměř šesti miliony korun podpoří Karlovarský kraj vrcholové sportovce. Peníze z hejtmanství pomohou sportovním klubům a tělovýchovným jednotám v regionu s financováním jejich činnosti a s přípravou na nejvyšší soutěže. O jejich rozdělení rozhodovala rada kraje i zastupitelstvo.

„Podpora vrcholového sportu je pro nás velmi důležitá. Kromě toho, že se snažíme pomoci jednotlivým klubům působícím v našem regionu, přispíváme k systematické výchově mladých sportovců, kteří se připravují na svou profesionální kariéru. Rada kraje odsouhlasila sportovcům částku přes 2 miliony korun, o dalších téměř 4 milionech korun rozhodovalo únorové zastupitelstvo. Celkem tedy mezi sportovní organizace rozdělíme necelých 6 milionů korun,“ upřesnila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Výše dotace se odvíjela od toho, zdali se jednalo o individuální nebo kolektivní sport. V prvním případě žadatelé mohli získat příspěvek ve výši maximálně 50 tisíc korun, v druhém pak až
2 miliony korun. Na finanční podporu dosáhlo celkem 36 organizací. Prostředky od kraje míří ke všem úspěšným klubům napříč sporty, například k nohejbalistům z SK Liapor Karlovy Vary, ke stolním tenistům ze Sportovního klubu stolního tenisu Chodov, k volejbalistům z VK Karlovarsko 2014, k házenkářkám z Házené Kynžvart nebo k hokejistům z HC Energie Karlovy Vary, včetně parahokejového klubu Sharks.

„Sport je jednou z oblastí, která je Karlovarským krajem dlouhodobě a významně podporována. Se zájmem sledujeme jednotlivé soutěže a vždy se radujeme z úspěchů našich sportovců, které pak rádi prezentujeme v krajských sdělovacích prostředcích. Věříme, že i letošní sezóna přinese řadu vynikajících výsledků a ta nejvyšší umístění,“ doplnila radní pro oblast vzdělávání, školství, sportu a tělovýchovy Hana Žáková. Mgr. Veronika Svobodová