Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by vzhledem ke zkorumpovanému systému vlády v zemi neměla navrhovat, aby EU financovala Ukrajinu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó to uvedl před setkáním s protějšky z EU v Bruselu. Maďarský ministr zahraničí připomněl, že šéfka Evropské komise nedávno zaslala členům unie dopis s návrhy na vyvlastnění ruských aktiv a dvěma alternativními možnostmi financování Ukrajiny na základě úvěrů.
„Pokud chceme, aby Evropa cítila, že bereme korupci vážně, pak by předsedkyně Evropské komise neměla takový dopis posílat,“ řekl.
Podle něj chce vedení EU poslat na Ukrajinu dalších 100 miliard eur z peněz evropských občanů, a to i přes to, že „tam funguje vojenská mafie a zkorumpovaný systém vlády“.
„Tohle hodně vypovídá o stavu demokracie v Bruselu… Peníze evropských občanů by už neměly být proudem financovány z vojenské mafie,“ zdůraznil Szijjártó.
Szijjártó také dnes uvedl, že Maďarsko naléhavě žádá Ukrajinu, aby přiznala k výši finančních prostředků evropských daňových poplatníků, které byly přesměrovány do dnes již známé korupční sítě kyjevského režimu.
„Požadujeme, aby Ukrajina ukázala, jak použila evropské peníze. A požadujeme, aby Ukrajina zodpověděla, kolik peněz evropských daňových poplatníků se stalo obětí korupční sítě. Kolik peněz vojenská mafie vzala evropským lidem, kolik dotací EU spotřeboval zkorumpovaný systém moci na Ukrajině,“ řekl novinářům po zasedání ministrů zahraničí EU, server vasevec.cz
X X X
POKROVSK ZNIČEN?
ARMÁDA UKRAJINY UŽ DÁVNO SE MĚLA VZDÁT
NEPOSLOUCHAT ANGLII, NĚMECKO, FRANCII, ITÁLII
VOJÁCÍ CIZÍCH ZEMÍ TAM NEUMIRAJÍ
Další rána pro Ukrajinu? Pokrovsk je zcela ztracen, říká voják a popisuje katastrofální situaci
Situace v Pokrovsku je pro obránce katastrofální. Tak aktuální boje ve strategicky důležitém městě v Doněcké oblasti popsal ukrajinský voják. Podle něj jsou Rusové kousek od toho, aby Ukrajincům přeťali ústupový koridor. Postup okupantů hlásí i další zdroje. Podle posledních zpráv ale Ukrajinci části jak Pokrovsku, tak i nedalekého Myrnohradu stále drží.
Vojákovi ukrajinské armády Vladislavu Potockému se podařilo ze svírajících se kleští vyváznout. Na sociální síti Threads pak přinesl pro Ukrajince neradostnou zprávu. „Pokrovsk jsme zcela ztratili. Situace v tomto směru je katastrofální. Ústupový koridor z Myrnohradu, bez šedé zóny, je přibližně 1,8 km široký. Zároveň se v oblasti Myrnohradu a Rivny nepřítel snaží tento koridor ještě více zúžit,“ cituje vojáka agentura Unian.
Podle monitorovacího projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, Rusové pokračují v postupu v centrální části Pokrovsku. Sedmý ukrajinský výsadkový sbor, který v oblasti působí, v pátek informoval, že obranné síly drží určené linie v severní části Pokrovsku a kontrolují pozice jižně od železnice. Podle agentury Ukrinform je vytlačována nepřátelská pěchota také ze severních okrajů Myrnohradu.
X X X
Situace u Pokrovsku je v posledních týdnech pro ukrajinské síly kritická. Jeho ovládnutím by se Rusku otevřela cesta ke zbývajícím dvěma velkým městům v Doněcké oblasti, která nyní ovládá Ukrajina – ke Kramatorsku a Slavjansku.
Složité období pro Ukrajinu
Ruský generální štáb ve čtvrtek večer uvedl, že ruské síly ovládají 70 procent Pokrovsku i celé město Kupjansk v Charkovské oblasti, což ale Kyjev popřel.
Ukrajina aktuálně prochází velkou krizí. Kromě složité situace na bojišti řeší země i korupční skandál. Protikorupční úřad NABU tento týden uvedl, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Nyní napadená země řeší také americký mírový plán. „Nastal jeden z nejtěžších okamžiků našich dějin. Nynější tlak na Ukrajinu je jedním z největších. Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera,“ prohlásil v pátek Zelenskyj.
X X X
Ruský expert o plánu Trumpa: Sebevražda pro Zelenského. Některé body nemůže přijmout ani Putin
Americký mírový plán pro Ukrajinu dává Rusku jisté preference. Absolutně s ním ale souhlasit nemůže, upozorňuje v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS Alexej Muchin, známý ruský politolog a šéf Centra politických informací. Podle něj Moskva nechce platit Američanům za území, které má patřit Rusku.
Návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa vnímá kriticky řada evropských činitelů a dalších spojenců, podle nichž vychází příliš vstříc požadavkům Ruska, které válku před třemi a tři čtvrtě lety zahájilo. Jak ale americký mírový plán vnímá Rusko? Bude ho ochotný Kreml akceptovat a ukončit boje na Ukrajině? Spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, se na tyto palčivé otázky zeptal ruského politologa Alexeje Muchina, který je známý svou podporou prezidenta Vladimira Putina, aby přiblížil pohled Moskvy na téma, které aktuálně hýbe nejen Evropou. Odpovědi redakce nechává v původním znění.
Americký plán na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu je kapitulací Ukrajiny, nebo jejím vítězstvím?
Ne, není žádným vítězstvím. Pokud analyzujeme jednotlivé body plánu, je zřejmé, že jde o snahu zachovat alespoň zbytek tváře Ukrajiny. Protože v současné době Ukrajině hrozí úplná kapitulace, totální zhroucení a především konec ukrajinské státnosti. Situace je kritická. Politická a ekonomická krize na Ukrajině se pouze prohlubuje a neexistují žádné důvody ani hlavní příležitost, jak vše vrátit zpět.
Alexej Muchin je ruský politolog a prezident Centra pro politické informace v Moskvě. Je známý svými analýzami ruské politiky a mezinárodních vztahů, často se vyjadřuje k domácí opozici, vztahům Ruska se západními zeměmi a charakterizuje klíčové politické události z ruského pohledu. Muchin se podílí na diskurzech v ruských think-tancích, jako je Valdajský klub, a komentuje například vztahy mezi Ruskem a USA.
Tento plán je jasně rozdělen do dvou částí. První část se věnuje zastavení bojů a druhá část má usnadnit na Ukrajině provedení toho, co podepsal koncem dubna Zelenskyj. Mám na mysli dohodu o nerostných surovinách mezi Kyjevem a Washingtonem. V Rusku byl americký plán na zastavení konfliktu přijat poměrně opatrně, protože jsou v něm body, které se ruské straně evidentně nelíbí a naprosto odporují navrženým iniciativám, které ruské vedení představilo v Anchorage na Aljašce.
Jaká je šance, že Ukrajina bude souhlasit s tímto plánem?
Zelenskyj je nyní v tak nevýhodné pozici, že je pro něj logičtější s plánem souhlasit. Pokud s ním souhlasit nebude, bude to jeho politická sebevražda. Pokud s plánem souhlasit bude, bude to jeho osobní sebevražda, protože jakmile plán podepíše, bude o jeho smrt usilovat každý ukrajinský nacionalista.
Co má tedy Zelenskyj dělat?
To není moje starost.
Jak se Rusko staví k americkému plánu? Protože tam jsou pro Moskvu některé objektivně nevýhodné pozice. Třeba, že Rusko přijde o svá zmrazená zahraniční aktiva.
Rusko zaujalo opatrný postoj. Navíc ještě před několika měsíci byl vyjednán s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Anchorage na Aljašce plán, který stále platí a leží na stole ruského vedení.
Co se týče Kyjeva, ruské vedení bez emocí naznačuje, že jsme připraveni umožnit opačné straně dohodnout se s USA, aby vznikla jejich společná pozice, abychom věděli, na čem jsme. Vznikla totiž zvláštní situace. Na něčem se dohodneme s USA a pak evropská koalice ochotných stojících za Ukrajinou celou dohodu zruší. Proto teď umožňujeme opačné straně dohodnout se. Až dosáhnou konsensu, budeme plán analyzovat a budeme z něho vycházet při utváření naší vlastní pozice k němu.
Muchin: Ruské finance v amerických fondech? Směšné
Pojďme zmínit některé body aktuálního plánu, které jsou pro Rusko zjevně citlivé. Například ten, podle kterého Moskva nebude absolutně kontrolovat území Donbasu.
To je nepřijatelné. Porušuje to ústavu Ruské federace, proto můžeme tento bod okamžitě vyškrtnout. S tím Rusko nebude souhlasit. A stejně tak s body ohledně využití ruských aktiv a rezerv v zahraničí na obnovu Ukrajiny a přesunutí jejich části do rusko-amerického fondu.
Nevnímá to Rusko jako úplatek Donaldu Trumpovi?
Přesně tak. Protože v plánu je jasně uvedeno, že USA jsou koordinátorem, správcem těchto finančních prostředků. To je, upřímně řečeno, směšné.
Bude Rusko chtít ještě pozměnit některé body amerického plánu, když neodpovídají ruským představám?
V tomto plánu ne. Máme vlastní pozici a budeme ji kombinovat s americkým plánem. Body, ve kterých se shodneme, mohou být základem pro dlouhodobou dohodu v budoucnu, protože některé nám opravdu vyhovují. Například bod, podle kterého se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance, nebo bod o nerozšiřování NATO na Východ.
Je tam ještě bod, že v Polsku budou umístěny vojenské stíhačky NATO.
To je úplně jedno, protože na tento krok můžeme vojensky odpovědět.
Evropa se politicky mění
Je Moskva schopná přesvědčit Evropany, aby akceptovali pozice Ruska ohledně zastavení konfliktu na Ukrajině?
Za ta dlouhá léta jsme v Rusku došli ke konsensu, a to jak mezi experty, tak i mezi politiky, že je nejlepší úplně ignorovat politiky, kteří se chovají rusofobně. O ničem se s nimi jednat nebude.
Takže pro Moskvu je jednodušší se dohodnout s Američany?
Jednodušší je počkat, až se v Evropě změní politická reprezentace. A k této změně může dojít v důsledku okolností, které teď vznikají na Ukrajině. To už se děje. K Orbánovi se přidali Fico, Babiš, dá se říct, že i Meloniová.
Celkově trend je docela normální, protože dochází k posilování národních států uvnitř Evropské unie. A s národními státy, s jejich lídry, Putin nikdy neodmítal jednat.
Očekáváte, že konflikt na Ukrajině skončí do konce letošního roku?
Ne, do konce letošního roku určitě ne. Pokud nedojde k úplnému kolapsu ukrajinského státu. Tedy že prostě zmizí. Mimochodem, to už je, dá se říct, fakt. Ukrajina existuje jen díky zahraničním dotacím. Politicky neexistuje, protože ukrajinská vláda jedná proti ústavě země. Volby se ze zjevných důvodů nekonají. Legitimita vlády je nulová. Ve skutečnosti je to katastrofa. (Celostátní volby na Ukrajině jsou během aktivního válečného konfliktu právně omezené či zakázané. Článek 19 legislativy o válečném stavu explicitně zakazuje konání celostátních voleb během válečného stavu. Co se týče prezidentských voleb, ukrajinská ústava výslovně nezakazuje jejich konání za válečného stavu, ale v praxi i zde platí výrazná omezení a zákonná omezení týkající se válečného stavu mohou bránit jejich realizaci, pozn. red.).
X X X
ÚŘEDNICE OD MINISTRA HLADÍKA PROPOUŠTĚLA PRACOVNÍKY?
Připravte propouštění, napsala. Úřednice ministerstva sama organizovala škrty
Do organizací zřizovaných ministerstvem životního prostředí, zejména na správy národních parků, České inspekce životního prostředí či do Agentury ochrany přírody a krajiny, přišel před několika dny zvláštní dopis. Státní tajemnice z ministerstva Simeona Zikmundová v něm psala, ať do konce listopadu připraví návrhy, jak ušetřit na mzdách. A to ve dvou variantách: propuštěním pěti a deseti procent zaměstnanců.
Dopis vyvolal obrovskou bouři: parky a úřady tvrdí, že takové propouštění by znamenalo zhoršení péče o přírodu, uzavírání infocenter a omezování přednášek pro školy.
Ministr životního prostředí Petr Hladík tvrdí, že o dopisu své podřízené nevěděl a nechá jej stáhnout.
Rezervace by musely začít u vědeckých pracovníků a další na ráně budou strážci. Pak by rezervace přestaly být schopné investovat a žádat o dotace.
X XX
TRUMP O PLÁNU UKRAJINY DÁLE JEDNAT
HLAVNĚ S RUSKEM, UKRAJINOU
EU, LEYENOVÁ, DODÁVALI JEN ZBRANĚ NA ZABITÍ LIDÍ
O KONCI VÁLKY NEHOVOŘILI, ANI ANGLIE, FRANCIE, NĚMECKO, iTÁLIE
Trump obrátil: Mírový plán není konečný
Americký prezident Donald Trump v sobotu připustil, že 28bodový plán jak ukončit válku na Ukrajině není jeho finální nabídka. Doufá ale, že boje „tak či onak skončí“. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. Ještě v pátek ale byl Trump neústupný a trval si na tom, že návrh bude muset ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijmout.
Když se ho novináři ptali, jestli je 28bodový plán jeho „konečnou nabídnou Ukrajině“, Trump odpověděl: „Ne. Není to moje poslední nabídka. Snažíme se to ukončit. Tak nebo onak to musíme ukončit.“
„Rádi bychom dosáhli míru. Mělo se tak stát už dávno. Nikdy nemělo dojít k ukrajinské válce s Ruskem,“ řekl Trump v Bílém domě. Zopakoval, že kdyby seděl v Bílém domě, Rusko by nezaútočilo.
Na páteční tiskové konferenci v Bílém domě Trump řekl, že USA mají cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině a že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „bude muset návrh přijmout“.
Věříme, že máme způsob, jak dosáhnout míru, on (Zelenskyj) to bude muset schválit,“ dodal. Na otázku, zda Spojené státy přestanou podporovat Ukrajinu, pokud Zelenskyj neschválí plán navržený Washingtonem, Trump řekl, že „dříve nebo později bude muset něco přijmout“. Podle amerického vůdce měl Kyjev „jednat rychleji“. Požadoval také, aby byl plán přijat do Dne díkuvzdání 27. listopad.
Plán zkritizoval i kentucký republikánský senátor Mitch McConnell, podle něhož jde o politiku appeasementu: „Putin strávil celý rok tím, že dělal z prezidenta Trumpa blázna. Pokud se představitelé administrativy více starají o uklidnění Putina než o zajištění skutečného míru, měl by si prezident najít nové poradc
Další republikánský senátor Lindsey Graham označil některé části návrhu za velmi problematické. Podle něj mohly být napsány lépe. „Cílem jakékoli mírové smlouvy je ukončit válku čestně a spravedlivě. A ne vytvářet nový konflikt.“
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odpoledne na summitu G20 uvedli, že odmítají současnou podobu amerického návrhu s tím, že se musí na něm dále pracovat. Evropské země se obávají, že by kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil byla Ukrajina v případě dalšího útoku snadno zranitelná.
Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o cca pětinu svého území, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Odevzdá Rusku i území, které ruští vojáci nedobyli a Donbas i Krym budou uznány jako ruské.
X X X
Babiš je jediným kandidátem na premiéra nové vlády, ujistil Havlíček
Jediným kandidátem na premiéra vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů je předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Vítězná strana se na tom dohodla i s koaličními partnery, řekl v sobotním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct místopředseda ANO Karel Havlíček. Babiš podle něj splní požadavky prezidenta Petra Pavla, aby vyřešil svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert.
Koalice podle Havlíčka nemá nyní žádného jiného kandidáta na předsedu vlády než šéfa ANO. „Je to naprosto správné, je to lídr vítězné strany,“ uvedl.
Dodal, že o jiné variantě se uvažovalo před volbami pouze pro případ, že by kvůli složení koaliční vlády nebyla jiná možnost.
„Ale volby dopadly tak, jak dopadly. Koalice podle našeho názoru má stabilní stoosmičkovou podporu, je to středopravá koalice na konzervativním půdorysu, která si vybrala jediného a nezvratitelného lídra a kandidáta na premiéra, a to je pan Babiš,“ prohlásil místopředseda ANO.
Babiš v minulosti uváděl tři možné kandidáty hnutí na premiéra – sebe, Havlíčka a místopředsedkyni hnutí Alenu Schillerovou. Sám Havlíček řekl loni v listopadu serveru Novinky.cz, že kandidáty ANO na premiéra jsou on i Babiš.
Pavel v pondělí podmínil jmenování Babiše premiérem tím, že ještě před ním publikuje cestu, jakou chce střet zájmů vyřešit. „Ano, je to tak,“ uvedl na novinářskou otázku, zda šéfa ANO předsedou vlády nejmenuje, dokud řešení neoznámí.
Předseda ANO následně uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert.
V odpovědích na dotazy občanů na instagramu také zopakoval, že pokud bude jmenován předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy.
Babiš předpokládá, že nejpozději 28. listopadu prezidentovi předloží seznam kandidátů na ministry.
X XX
Vyřešil Šťastný z Motoristů svůj hrozící střet zájmů? Právní experti se neshodnou
Zatímco šéf hnutí ANO Andrej Babiš nad řešením střetu zájmu stále váhá, poslanec Motoristů Boris Šťastný už jednal. Zákonná stopka pro podnikání totiž dopadne na všechny členy vlády, nejen premiéra. Šťastný, který by se mohl stát ministrem pro sport, se proto ze svého byznysu ve zdravotnictví stáhl. Akcionářem ale stále zůstává. Podobné řešení by mohl zvolit také sám Babiš. Bude to ale stačit? Server iROZHLAS.cz nabízí analýzu právních expertů.
Babišovo řešePodobné řešení jako Boris Šťastný by mohl zvolit také Andrej Babiš, který usiluje o post premiéra. Ten se nechal už dříve slyšet, že Agrofert neprodá. Ve hře je tak varianta, že by holding převedl na děti, konkrétně dceru Vivien. Ta již ve firmě pracuje a seznamuje se s provozem.
„Pokud by pan Babiš také pouze vlastnil podíly, nijak by nepodnikal a na podnikání se nepodílel, je situace stejná,“ uvedl k tomu expert na obchodní právo Bohumil Havel. Má to ale háček: Agrofert by v takovém případě nesměl čerpat dotace či se účastnit veřejných zakázek.
Podobně jako Havel vidí v případě Babiše problém v čerpání dotací také advokát Milan Vašíček, který se specializuje na obchodní korporace. „Tady je oproti panu Šťastnému zcela zásadní rozdíl,“ uvedl. Pokud by šéf hnutí ANO zůstal většinovým akcionářem Agrofertu, nemá nárok na veřejné zakázky, investiční pobídky a dotace rozdělované podle rozpočtových pravidel. Těch by se tedy musel vzdát.
„Já nemůžu vzít firmu, kde mám i nemovitosti, které pronajímám, a někomu ji dát. Žádný zákon mě k tomu nezavazuje. Nepobíráme žádné dotace, od státu tak nemáme ani korunu,“ řekl pro iROZHLAS.cz už dříve předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný.
Zkušený politik, který se do Sněmovny vrátil po 12 letech, tak zdůvodnil, proč se svého podnikání vzdát nechce. Ve vedení jeho investiční skupiny Medical Investments ho ale začátkem listopadu vystřídala manželka Barbora, která má rozhodovat spolu se syny Šťastného z předchozího manželství.
Sám Šťastný zůstal jediným akcionářem. Opírá se o výjimku ze zákona o střetu zájmů, která umožňuje spravovat vlastní majetek. Co přesně se tím myslí, není v úpravě omezující podnikání členů vlády vysvětleno. Šťastného byznys ale vedle nemovitostí zahrnuje také provoz luxusního penzionu nebo kliniky.
Server iROZHLAS.cz proto oslovil právní experty, aby zjistil, zda Šťastného argument obstojí. Nutno dodat, že coby poslanec střet zájmů řešit nemusí, legislativní stopka přichází až s postem v kabinetu. S ministrem pro sport, prevenci a zdraví však počítá koaliční smlouva hnutí ANO, SPD a Motoristů – a na post chce vznikající kabinet právě Borise Šťastného.
Například Bohumil Havel, vedoucí katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, považuje Šťastného řešení za dostatečné. „Pokud je pouze akcionář a není v orgánech a ani nikde níže ve struktuře, pak nejspíše bude v režimu správy vlastního majetku,“ uvedl.
Babišovo řešení
Podobné řešení jako Boris Šťastný by mohl zvolit také Andrej Babiš, který usiluje o post premiéra. Ten se nechal už dříve slyšet, že Agrofert neprodá. Ve hře je tak varianta, že by holding převedl na děti, konkrétně dceru Vivien. Ta již ve firmě pracuje a seznamuje se s provozem.
„Pokud by pan Babiš také pouze vlastnil podíly, nijak by nepodnikal a na podnikání se nepodílel, je situace stejná,“ uvedl k tomu expert na obchodní právo Bohumil Havel. Máte to ale háček: Agrofert by v takovém případě nesměl čerpat dotace či se účastnit veřejných zakázek.
Podobně jako Havel vidí v případě Babiše problém v čerpání dotací také advokát Milan Vašíček, který se specializuje na obchodní korporace. „Tady je oproti panu Šťastnému zcela zásadní rozdíl,“ uvedl. Pokud by šéf hnutí ANO zůstal většinovým akcionářem Agrofertu, nemá nárok na veřejné zakázky, investiční pobídky a dotace rozdělované podle rozpočtových pravidel. Těch by se tedy musel vzdát.
Šťastný by tak podle právního experta naplnil legislativní výjimku a zákon o střetu zájmů by v případě účasti ve vládě neporušoval. „To je možný stav, dotace jím vlastněné či ovládané společnosti ale brát nesmí a současně nesmí být účasten veřejných zakázek,“ upřesnil.
Havel současně upozornil, že i tak ale na Šťastného dopadne paragraf, podle něhož se vrcholní politici musí „zdržet každého jednání, při kterém mohou jejich osobní zájmy ovlivnit výkon jejich funkce“. To znamená, že nesmí upřednostnit osobní profit či profit svých blízkých před veřejným zájmem nebo svoji funkci jinak zneužít k obohacení.
„Pokud by tedy vláda měla rozhodovat o něčem, kde riziko porušení tohoto paragrafu nastane, musí svému konfliktu pan Šťastný zamezit,“ vysvětlil Havel a dodal, že by se v tomto ohledu měly posuzovat konkrétní situace.
Vašíček: Střet nevidím
Podobný postoj zastává také advokát Milan Vašíček, který se zaměřuje na obchodní právo. „Podle mého názoru je popsané řešení pana Šťastného z pohledu zákona o střetu zájmů dostatečné,“ uvedl. Opírá se přitom o to, že politik nesedí v orgánech firmy, nečerpá dotace a coby ministr pro sport by měl ke „zdravotnictví daleko“.
„Neměl by přímý vliv na utváření zdravotnické politiky, to je v gesci ministra zdravotnictví. Jeho vliv bude případně pouze potenciálně nepřímý, jakožto člena vlády a osoby zodpovědné za sport,“ upřesnil právní expert.
„Nevidím tudíž u pana Šťastného žádný potenciál pro střet zájmů,“ shrnul dále Vašíček. Pokud by politik kandidoval na ministra zdravotnictví, viděl by to ale prý možná jinak. „Na druhou stranu i Ústavní soud v judikátu, kterým argumentuje prezident, říká, že se má zákon o střetu zájmů vykládat doslovně, nikoli rozšiřujícím způsobem,“ pokračoval.
Mejzlík: Stále ovládá
Odlišný názor zastává Ladislav Mejzlík, proděkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. „Změny ve vedení společnosti spočívající v přesunech funkcí na ‚osoby blízké‘ nemění zásadně to, že pan Šťastný ovládá svou společnost Medical Investments ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím manželky a synů,“ nastínil s tím, že tak přes rodinu může uplatňovat na společnost rozhodující vliv.
Podstatné je podle Mejzlíka to, zda jde skutečně pouze o správu vlastního majetku, nebo o podnikání, a to nejen v mateřské společnosti Medical Investments, ale i v dceřiných firmách, jako je Medical Properties zahrnující nemovitosti Šťastného nebo klinika Respimed. Pro posouzení, zda jde již o podnikání, je podle něj rozhodující to, jakou činnost tyto společnosti skutečně provádějí.
„Jaké povahy jsou služby, které nabízí, a z čeho plynou jejich výnosy a zda tak činí ‚soustavně za účelem dosažení zisku‘. Skutečnost, zda budou společnosti příjemcem dotací a státních zakázek nebo zda bude pan Šťastný ve vládě rozhodovat o záležitostech, které mají vliv na hospodaření zmiňovaných firem, je pak další aspekt případného střetu zájmů,“ doplnil Mejzlík.
X X X
ANO nemá na Pavla žádnou páku. Okamura by ji mít mohl
Hnutí ANO nemá v rukou způsob, jak dotlačit prezidenta Petra Pavla, aby premiérem jmenoval předsedu Andreje Babiše. Kompetenční ani ústavní žalobu by podat ANO nemohlo. V extrémním případě, pokud by Pavel dvakrát jmenoval premiérem někoho jiného, jehož vláda by nezískala důvěru ve Sněmovně, by se však kompetenční spor mohl rozhořet mezi Hradem a šéfem Sněmovny Tomiem Okamurou.
O riziku vzniku ústavní krize se spekuluje v politických kuloárech kvůli Pavlově požadavku, aby Babiš před svým jmenováním uspokojivě veřejně vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů, v němž se nachází kvůli vlastnictví Agrofertu.
Babiš na to namítl, že řešení představí ve chvíli, kdy bude mít stoprocentní jistotu, že jej hlava státu jmenuje. Požadavky prezidenta někteří Babišovi kolegové zkritizovali.
„Střet zájmů Andrej Babiš vyřeší a pan prezident to ví. Hnutí ANO vyhrálo volby s nejvyšším počtem hlasů v historii ČR. A jsme parlamentní republika, ne prezidentská. Je načase to respektovat,“ prohlásil například místopředseda ANO Radek Vondráček.
Jenže ANO nemůže prezidenta ke jmenování Babiše donutit. „Neexistuje subjektivní právo stát se předsedou vlády. Andrej Babiš je lídr vítězné strany, ale Petr Pavel nepopírá, že ANO zvítězilo a má právo mít předsedu vlády. Pokud by Andrej Babiš nedokázal vyřešit střet zájmů, nezbývalo by nic jiného, než aby ANO navrhlo na předsedu vlády někoho jiného,“ řekla Novinkám odbornice na ústavní právo z Masarykovy univerzity Marie Zámečníková.
Ani v případě, že by Babiš svůj střet zájmů uspokojivě nevysvětlil a Pavel jej kvůli tomu odmítl jmenovat premiérem, nemohlo by ANO na prezidenta kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu podat. „V tuto chvíli v ANO není nikdo, kdo by měl kompetenci, o kterou by se hádal. Jinými slovy, Andrej Babiš se nemá jak domáhat v kompetenčním sporu po prezidentovi, aby ho jmenoval předsedou vlády,“ uvedla Zámečníková.
Donutit prezidenta nejde
S jejím tvrzením souhlasí i proděkan pro vědu a výzkum Právnické fakulty Masarykovy univerzity Robert Zbíral. „Kdo by mohl podat kompetenční žalobu? ANO není žádný ústavní subjekt,“ poznamenal. „Donutit prezidenta ke jmenování není možné, ale oddalovat to nemůže do nekonečna,“ dodal.
Kompetenční spor by mohl nastat až při třetím pokusu o jmenování vlády, pokud by prezident dvakrát jmenoval premiérem někoho jiného, pokusy nevyšly a nezískaly důvěru Sněmovny. Při třetím pokusu vybírá premiéra předseda Sněmovny, tedy v tomto případě předseda SPD Tomio Okamura, který spolu s Motoristy a ANO skládá vládu.
„Pokud by předseda Sněmovny navrhl jmenovat premiérem Andreje Babiše, ale Petr Pavel trval na tom, že jsou překážky pro to, aby ho jmenoval předsedou vlády, pak by mohl nastat kompetenční spor mezi předsedou Sněmovny a prezidentem republiky. Protože prezident je povinen jmenovat na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,“ popsala teoretický vývoj Zámečníková.
Na ústavní žalobu nemá koalice sílu
Jen v případě, že by se prezident rozhodl nekonat, připadala by v úvahu ústavní žaloba poslanců a senátorů. „Pokud by se prezident dopouštěl neakceptovatelné nečinnosti, která zavání hrubým porušováním ústavního pořádku, tak máte k dispozici ústavní žalobu. Tu podává Senát třípětinovou většinou se souhlasem třípětinové většiny poslanců,“ poznamenal ústavní právník Jan Kysela.
Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů nicméně třípětinovou většinu ani v jedné parlamentní komoře nemá. Ve 200členné Sněmovně má 108 poslanců, v 81hlavém Senátu sedí pouze 15 senátorů ANO.
Prezident má ještě týdny čas
Ústavní právník Ondřej Preuss nicméně zdůraznil, že na jednání má hlava státu řádově pouze týdny. „Prezident by měl jednat bezodkladně, ale je otázka, co to znamená. Domnívám se však, že momentálně ještě není v prodlení. Určitě by však měl v řádu týdnů jednat a jmenovat premiéra,“ řekl Novinkám.
Shoduje se s ním i Zbíral. „Prezident má dva pokusy a ty má učinit bez zbytečného odkladu. Pokud mu ANO řekne, ať jmenuje Babiše, nebo nikoho, tak sice Pavel může jmenovat někoho jiného, ale ten zřejmě nezíská důvěru ve Sněmovně,“ poznamenal.
Kysela se nedomnívá, že by byl důvod se podobnými úvahami zabývat. „Prezident republiky řekl, že má nějaký požadavek a Andrej Babiš řekl, že mu vyhoví,“ připomněl.
I hnutí ANO se zatím snaží s Hradem uchovat korektní vztahy. „Nechceme vykopávat žádnou válečnou sekeru s panem prezidentem,“ ujistil v České televizi první místopředseda ANO Karel Havlíček.
K ústavní žalobě tak byl v minulosti nejblíž bývalý prezident Miloš Zeman v roce 2019. Senátoři jej chtěli žalovat za kontinuální hrubé porušování Ústavy. Podání žaloby však nepodpořili poslanci.
X X X
Mikuláš Kočan: V Kosove ako v kvapke rosy…
„To jsou paradoxy,“ povzdychol by si Václav Havel. Slovensko patrí medzi päť európskych štátov, ktoré neuznali Kosovo, a Slovensko nastúpi proti Kosovu v semifinále baráže o postup na Majstrovstvá sveta vo futbale 2026.
Pretože posivený svedok dodržiava zásadu, že politika do športu nepatrí, nebude zazerať na súperových hráčov za to, že „albánska väčšina v juhosrbskej provincii Kosovo bez súhlasu Srbska 17. 2. 2008 jednostranne vyhlásila nezávislosť“. (aktuality.sk, 16. 2. 2018) Navyše, keď „v poradnom stanovisku Medzinárodného súdneho dvora zaznelo, že Kosovo vyhlásením nezávislosti v roku 2008 neporušilo medzinárodné právo.“ (SME.SK, 28. 8. 2023) A nevypne zvuk na televízore počas kosovskej štátnej hymny pred zápasom.
Kosovská hymna nad Tehelným poľom však určite rozladí bojovníkov za spravodlivý mier a územnú celistvosť Ukrajiny. Zaznie totiž v tom najnevhodnejšom okamihu. Keď sa médiami mihá jeden z možných koncov vojny: „Podľa Trumpovho plánu by USA a ďalšie krajiny uznali Krym a Donbas za právoplatne ruské územia.“ (marker.sk, 20. 11. 2025) No generalita Európskej únie s lampasmi na sukniach odmieta územné ústupky ruskému agresorovi.
Slovenským reprezentantom nikto nebude drukovať tuhšie, ako najtuhší vyznávači európskych hodnôt a medzinárodného práva, čiže lídri opozičných strán. Čo na tom, že s kvapkou vypočítavosti! Po výhre sa ozve potlesk a nastúpi napätie pred rozhodujúcim zápasom, ale prehra by pozdržala Kosovo v médiách na niekoľko dní. Kým by futbaloví experti hľadali príčiny nášho neúspechu. A v časti verejnosti by stihli ožiť spomienky, ako Srbsko prišlo o významnú južnú provinciu, ako sme americkému agresorovi dovolili prelet s bombami na Belehrad (bez súhlasu Bezpečnostnej rady OSN – pozn. aut.) či na tzv. humanitárne bombardovanie…
Posivený svedok si nepamätá, že by vyspelú, demokratickú a právnu Európu zaujímalo, ako Srbsko prežívalo územnú stratu. Zato z Bruselu pravidelne počúvame, že ako kandidujúci štát by sa s ňou malo čo najrýchlejšie a čo najdôstojnejšie vyrovnať. Ako inak, v mene svojej šťastnej budúcnosti v EÚ.
Futbalom sme začali, futbalom skončíme. Ale nie iba kvôli futbalu v týchto dňoch volajme: Slovensko, drž sa! Slovensko, do toho! Mikuláš Kočan
X X X
Plochá Země i zmizelá Donatellova busta. Slovenští umělci kritizují ministerstvo přes filmové upoutávky
Kolem kultury na Slovensku je už měsíce rušno. Výměny vedení ve státních divadlech a galeriích, spory o směřování kultury nebo třeba kontroverzní převoz Donatellovy busty z muzea v Levoči. Kroky ministerstva vyvolaly mezi umělci dlouhodobou nespokojenost. A když hledali novou formu protestu, sáhli po něčem, co běžně vídáme spíš na streamovacích platformách: po filmových upoutávkách.
Policejní těžkooděnci, akční hudba a trailery připomínající Netflix nebo Amazon Prime. Nový slovenský projekt Kultúra+ vypadá jako streamovací platforma – dokud nenarazíte na kategorie typu „Tohle vidět nechcete“ nebo „Právě nepopulární“
Na Slovensku se objevily trailery, které připomínají nabídku velkých streamovacích služeb. Jenže tyhle ukázky míří úplně jinam. Poslechněte si celou reportáž
Za projektem stojí iniciativa Otvorená kultúra. Její člen Aleš Vojtášek vysvětluje, že cílem není zábava, ale snaha upozornit na události, které kulturní obec na Slovensku řeší.
„Náš původní způsob komunikace byl odborný, hlavně směrem ke kulturní obci. Potřebovali jsme ale vyjít z vlastní bubliny a přiblížit kauzy širší veřejnosti,“ popisuje.
Platforma zatím nabízí dvanáct parodických trailerů inspirovaných skutečnými kauzami, které na Slovensku rezonovaly v souvislosti s ministerstvem kultury za poslední dva roky. Každý z nich má vlastní žánr.
Nová slovenská hymna – téma, které vyvolalo veřejnou debatu – je zpracovaná jako horor. Kauza vedení dětské instituce Bibiana, kde podle kritiků proběhlo netransparentní výběrové řízení, se objevuje jako „sousedská situační komedie“ Susedky z Kittsee.
Podle Vojtáška jde o formu protestu vůči krokům vedení resortu pod ministryní Martinou Šimkovičovou a jejím generálním tajemníkem Lukášem Machal
„Je tam zajímavý sci-fi formát, který se jmenuje Rovina a pojednává o konspirační teorii ploché Země. Ale vychází z toho, že generální tajemník ministerstva kultury Lukáš Machala položil otázku moderátorovi, zda si je je jistý a zda byl ve Vesmíru, když ví, že Země není plochá,“ popisuje Vojtášek.
Na projektu spolupracovala také reklamní agentura, která podle tvůrců přinesla způsob, jak téma přiblížit lidem mimo kulturní obec. „Vyšli jsme z toho, že toto je to, na co jsou lidé zvyklí. Přijdu po práci domů, sednu si před televizi, otevřu si oblíbenou platformu,“ popisuje Vojtášek.
Videa jsou částečně vytvořená pomocí umělé inteligence, hlasy do trailerů zase propůjčili známí slovenští herci, jako Tatiana Pauhofová nebo Luboš Kostolný. Každý pokus o spuštění filmu ale končí chybovou hláškou. Po kliknutí uživatel zjistí, že je přesměrovaný na dárcovskou platformu.
„Kromě prvního pilíře, který na tyto případy upozorňuje, existuje také druhý pilíř, a my se snažíme shromažďovat finanční příspěvky od širší veřejnosti na provoz platformy, abychom mohli vykonávat svou profesionální práci a sledovat tyto neprofesionální zásahy ministerstva kultury,“ vysvětluje Vojtášek
Projekt zatím vyvolal hlavně odezvu mezi samotnými umělci a kulturními organizacemi. Ministerstvo kultury se k němu v době natáčení reportáže nevyjádřilo. Vedení resortu ale kritiku dlouhodobě odmítá a uvádí, že jeho kroky včetně personálních změn či úsporných opatření mají přispět ke zvýšení efektivity a profesionality státních kulturních institucí.
Otevřená kultura zdůrazňuje, že její aktivity a nově spuštěná platforma už nejsou jen okrajové protesty. „Nejedná se pouze o kampaň malé skupiny kulturních aktivistů, ale o skutečně širokou podporu a soulad s hodnotami otevřené kultury,“ uzavírá Aleš Vojtášek z Otevřené kultury.
X X X
Pohořelice zajistily pro bezdomovce karavany. ‚Jsou od dárců, z charity, jeden jsme koupili,‘ říká starosta
Větší starost o desítku lidí bez domova teď mají kvůli mrazům v Pohořelicích na Brněnsku. Vedení tamní radnice lidem bez domova pořídilo karavany, aby nemuseli spát ve stanech nebo na ulici. Dalším objedná vybavené kontejnery s postelí, malou koupelnou i kuchyní.
„Dneska už jsem to měl zaplé, ale nejde to dlouho. Tak hodinu a půl,“ říká pan Miloš. Leží pod dekami a bundami v karavanu a ukazuje na teplomet s propan-butanovou láhví. Musí si dávat pozor, aby nedopadl jako minule, kdy ho zachraňovala městská policie.
„Jsem bez domova. Tuto zimu už to budou tři roky. Měli jsme dva stany, teď nám z úřadu domluvili karavan,“ vysvětluje Standa
„Tady to vidíte, je tam vykoplé okno. Byli jsme přiotrávení oba dva,“ doplňuje pan Miloš. Stará se o něj jeho spolubydlící Standa. „Jsem bez domova. Tuto zimu už to budou tři roky. Takže bývám tady s ním. Měli jsme dva stany, teď nám tady z úřadu domluvili karavan,“ vysvětluje Standa.
Karavan obou mužů stojí v houští u starého řopíku blízko hlavní silnice. Na voze je nalepená cedule s upozorněním, že jde o majetek města Pohořelice. „To jsou vyřazené karavany, ve kterých se po revoluci jezdilo na dovolenou do zahraničí,“ upřesňuje místostarosta Ondřej Veselý, zvolený za hnutí STAN, který za lidmi bez domova také jezdí a pomoc pro ně domlouvá.
„Získali jsme je od dárců, jeden nám dala Oblastní charita Rajhrad a další karavan jsme koupili,“ doplňuje.
Obytné kontejnery
V Pohořelicích žije desítka bezdomovců. O všechny je základně postaráno, každou středu se koupou a převlečou do čistého. Jídlo dostávají z mobilní potravinové banky. Příští rok radnice pořídí tři vybavené kontejnery, do kterých ubytuje lidi, kteří budou chtít pracovat. Třeba přímo pro město, jako pan Tomáš.
„Teď dělám pod městem a dělám údržbu, pořádek,“ popisuje Tomáš. Na ulici je asi pět let. Sociální pracovnice ho chválí, že se snaží začít znovu. „Chci klasický, normální život. A chci mít taky nějakou kariéru, dostat se dál, udělat si papíry, řidičák,“ vysvětluje Tomáš.
Než ale dostane kontejner, stlouká si Tomáš s pomocí svého otce vlastní malou chatku na městském pozemku. „Město Pohořelice mu poskytlo materiál a on si to svépomocí dává dohromady. Zatepluje si to, aby zvládl zimu,“ dodává místostarosta Veselý
‚Nežebrají, nedělají nepořádek‘
Starosta Pohořelic Miroslav Novák (ODS) podotýká, že s klienty mají dohodnutou spolupráci, díky které dostávají pomoc od města, charity nebo Podaných rukou.
„Ti lidé tady nežebrají, nedělají nějaký velký nepořádek, nechlastají na náměstí, nemají tam psy, nemočí nám tam. Lidé si můžou myslet, že to není úspěch, ale úspěch to je,“ je přesvědčený starosta. Pohořelice začaly s touto pomocí lidem bez domova ve větším měřítku před dvěma lety.
„Pokud tomu nepůjdete naproti, přeroste vám to přes hlavu. A každý ten člověk má nějaké jméno. Jsou to lidé, kterým se teď nedaří a chtěli by se mít líp. Ať nikdo neříká, že jsou ti lidé schválně hloupí a schválně nemocní a dělají to schválně. Nedělají. Prostě mají smůlu, mají nějakou bolest a sami ji nedokážou řešit,“ doplňuje Novák.
Podle něj je nutné lidem pomáhat přesto, že ví, že ne všem je možné pomoci vrátit se do běžného života. Snaží se ale dosáhnout toho, aby se jejich životy nehoršily.
X X X
Válka likviduje uhelné doly na Ukrajině. ‚Všechno rozkradli, prodali a konec,‘ říká vojenský správce
Rusko před začátkem zimy opět zintenzivňuje své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. A údery se nevyhýbají ani uhelným dolům v Dněpropetrovské oblasti. Ta je teď podle ukrajinské energetické expertky Anastasie Bušovské klíčovým zdrojem uhlí na Ukrajině. Většinu dolů na Donbase totiž válka zničila, případně jsou na okupovaném území. „Zavření téměř vytěžených dolů na západě Ukrajiny se i kvůli tomu odkládá,“ říká pro Radiožurnál.
Přes 2500 horníků zůstalo na začátku listopadu ve tmě uvězněno v osmi dolech v Dněpropetrovské oblasti. O elektřinu je připravil ruský útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, z dolů uvězněné horníky museli evakuovat záchranáři. Nejde přitom o ojedinělý scéná
V říjnu Rusko zaútočilo i přímo na jeden dněpropetrovský důl, pod zemí dočasně uvízlo skoro 200 lidí a budovy na povrchu skončily v plamenech. Podle ukrajinské energetické společnosti DTEK za poslední dva měsíce Rusové podnikly pět rozsáhlých útoků na její uhelné podniky, které zůstávají na území pod kontrolou Ukrajiny.
Jak nastínila expertka na energetickou politiku z ukrajinského Centra pro environmentální iniciativy Ecoaction Anastasia Bušovska, v současné situaci je nejdůležitějším zdrojem uhlí na Ukrajině právě Dněpropetrovská oblast, jejíž východní část spadá pod Donbas. V omezené míře těžba pokračuje také ve Lvovské a Volyňské oblasti nedaleko hranic s Polskem.
Tamní uhelné zdroje jsou sice daleko od frontové linie, zato čelí jiným problémům. „Na západě Ukrajiny jsou doly téměř vytěžené a nejsou už tolik ziskové, takže by brzy mělo dojít k jejich zavření. Kvůli situaci na Ukrajině se to ale odkládá,“ vysvětlila Bušovska pro Radiožurnál.
Doly pod okupací
Před ruskou invazí patřila těžba uhlí na Ukrajině k jednomu z největších a nejdůležitějších sektorů. Klíčová je pro tento průmysl, jak název napovídá, Doněcká uhelná pánev neboli Donbas, který v současnosti ze zhruba 90 procent okupují ruská vojska. Pod kontrolou ruských sil bylo v roce 2022 asi 60 procent ukrajinských ložisek uhlí, píše BBC
Moskva tím Ukrajince připravila o jejich primární zdroj uhlí, klíčovou surovinu pro výrobu oceli. Konkrétně z Doněcké a Luhanské oblasti totiž dříve pocházela téměř polovina uhelné produkce v zemi.
Tyto dva regiony jsou bohaté nejen na uhlí a železnou rudu, ale také na lithium, kobalt, titan a další vzácné zeminy, které jsou zásadní pro výrobu high-tech produktů.
Ukrajina byla do roku 2014 jednou ze čtyř zemí na světě, které byly soběstačné v surovinách pro výrobu oceli. Ještě v roce 2013 vytěžila 84 milionů tun uhlí a disponovala 145 aktivními doly.
Obrovský zásah do uhelného průmyslu představovala už válka na Donbase v roce 2014. Produkce v tomto roce klesla na 65 milionů tun, uvádí předseda Nezávislého odborového svazu horníků Ukrajiny Mychajl Volync.
Některé ukrajinské doly se dostaly pod okupaci a proruští separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR) je začaly znárodňovat. Jejich zisky chtěli následně použít na podporu ekonomiky odtržených, mezinárodně neuznaných „republik“.
V současné době není jasné, kolik dolů v okupovaných oblastech Donbasu funguje. Podle některých zdrojů mělo být před rokem 2022 z DNR a LNR vyvezeno do Ruska přibližně 2,8 milionu uhlí ročně.
Těžba na frontové linii
Další doly se ocitly na frontové linii. To se stalo také obcím, které teď patří do komunity Hirské v Luhanské oblasti. „Měli jsme čtyři doly. A bohužel téměř všechny ležely na frontové linii. Přesto jsme byli poměrně úspěšní, protože doly fungovaly a těžilo se uhlí pro tepelnou elektrárnu,“ vzpomíná vojenský správce dnes už vysídlené komunity Oleksij Babčenko. „Lidé měli práci. Vyplácení mezd se zpožďovalo, ale nakonec byly vždy vyplacené.“
Část dolů na Donbase už od roku 2014 chátrá, část je zatopená. Válka totiž způsobila výpadky elektřiny, kvůli kterým přestala podle stanice BBC fungovat vodní čerpadla, jejichž úkolem bylo zabránit pronikání podzemní vody do tunelů.
To se stalo také v dolech na území komunity Hirské. „V roce 2019 prorazila důlní voda a začaly se zaplavovat naše doly,“ popisuje vojenský správce komunity Oleksij Babčenko. „Museli jsme okamžitě zvýšit odčerpávání vody. Dříve důl čerpal 180 kubíků za hodinu, ale přítok byl 1200.“ Voda nakonec v dolech podle Babčenka zaplavila části, ve kterých bylo zvlášť kvalitní uhlí.
Záplavy dolů představují vážné nebezpečí i pro životní prostředí, protože kontaminují okolní vodní zdroje. „Kromě kontaminace podzemních a povrchových vod může odplavování horniny zapříčinit sedání půdy, tvorbu propadů a zaplavování území,“ doplnila Bušovska.
To, co v Hirské komunitě nezničila voda, dokonala v roce 2022 ruská invaze. Obce a doly, které v té době ležely na linii, na které křehké příměří udržovaly Minské dohody, se najednou ocitly pod ruským ostřelováním. „Byla to velká katastrofa. Zničili je a začaly se zatápět. Všechno tam rozkradli, rozřezali na kov, prodali – a konec,“ říká Babčenko.
Jak to teď v obcích, které má na starosti, vypadá, netuší. Odhaduje, že jsou zničené a možná v nich přežívá pár lidí. On sám se teď stará stovky lidí, kteří před válkou utekly víc na západ Ukrajiny nebo dokonce do zahraničí. Čtyři školy v komunitě stále učí na dálku a lidé dokonce vytvořili plán, jak Hirské a další obce po válce opravit. S obnovou těžby v dolech už ale nepočítají.
Od uhlí k slunci a větru
Uhlí bylo druhým největším exportním artiklem Ukrajiny hned po zemědělství. Země se však postupně proměnila z dodavatele na odběratele. Dovoz energetického uhlí vzrostl v roce 2024 o 172 procent na přibližně 1,8 milionu tun, píše server S&P Global s odvoláním na ukrajinskou celní službu.
A změnila se nejen exportní bilance, ale i samotný energetický systém na Ukrajině. Ten byl před rokem 2022 stále vysoce centralizovaný. Ruské útoky na energetickou infrastrukturu, kterým Kyjev čelí od začátku invaze, však ukázaly, že takový systém jde také velmi jednoduše narušit.
„Uhlí patřilo před rokem 2022 k významným zdrojům pro výrobu elektřiny, okolo 30 procent. Po zničení tepelných elektráren ale pocházelo z uhlí pouze pět až deset procent elektřiny,“ upozornila expertka na energetickou politiku Bušovska. Jedním z východisek je podle ní právě posílení obnovitelných zdrojů.
Ukrajinská vláda schválila v dubnu 2023 novou energetickou strategii 2050, jejímž cílem je z 50 procent rozvíjet jadernou energetiku a z 50 procent obnovitelné zdroje. Chce tak do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality v energetickém sektoru.
Diskuze o přechodu na ekologickou výrobu energie se na Ukrajině vedly ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze. Kyjev začal poprvé uvažovat o přechodu k obnovitelným zdrojům už po prvních uhelných ztrátách v roce 2014.
„Když jsem tam poprvé přijel, tak mi ředitel dolu žertem říkal: Doly se budou zavírat – ale nikomu to neříkej, zabili by tě tu za takové řeči,“ vzpomíná Babčenko na rok 2019, kdy byl jmenovaný vojenským správcem komunity Hirské. „Asi osmdesát procent práceschopného obyvatelstva pracovalo právě v uhelném průmyslu, v dolech a v dalších podnicích, které zajišťovaly těžbu uhlí a jeho dopravu.“
Při plánech na ukončení těžby, se měl ale brát ohled i na pracovníky uhelného průmyslu a regiony, které jsou na něm závislé. „Uhelné komunity plánovaly svou spravedlivou transformaci, měly ambiciózní nápady na projekty, které chtěly realizovat. V té době se to zdálo proveditelné a tak blízko. Ale pak přišla válka a už v tom nemohly pokračovat. Musely tedy změnit plány, přeskupit se a zvážit současnou situaci,“ konstatuje Bušovska.
Hornická identita
Kvůli okupaci, ničení energetické infrastruktury ale zároveň i snaze o dekarbonizaci zaniklo asi 50 procent prací, zejména v uhelném průmyslu. Horníci se začali z oblastí zasažených válkou přesouvat do jiných uhelných komunit, například do Dněpropetrovsku.
„Lidé museli odejít. Někteří se přestěhovali jinam a pak se zase vrátili. Slyšeli jsme řadu příběhů o lidech, kteří neustále pendlovali tam a zpátky, například proto, že jim došly peníze, nebo prostě cítili, že se musí vrátit domů,“ vylíčila odbornice Bušovska.
Zároveň se uhelný průmysl podle Bušovské vepsal do identity horníků. „Manželé, muži, děti – všichni pracovali v dolech. Bez výjimky,” potvrzuje Oleksij Babčenko. „Jen malá část byla ve státním sektoru nebo školství. Vše ostatní byla uhelná průmyslová odvětví,“ vzpomíná.
„Průmyslová krajina výrazně ovlivnila, jak lidé vnímali sami sebe, zejména v případě uhelných komunit, kde byli lidé silně závislí na pracovních místech v uhelném průmyslu a celý jejich pracovní i osobní život se točil kolem dolů,“ vysvětlila.
To ale neznamená, že by horníci nemohli své zkušenosti a know-how využít v oblasti zelené energie. Jak expertka na energetickou politiku popisuje, v budoucnu by se z uhelných komunit mohla stát centra dodavatelských řetězců pro obnovitelné zdroje.
Kromě využitelné infrastruktury a uhelných dolů totiž disponují také potřebnými znalostmi. „Mají zkušenosti a odbornost v technických oblastech a mají zájem. Chtějí, aby tam tato výroba probíhala,“ ubezpečila Bušovska.
Podstatným aspektem uhelných komunit je, že hornická identita podle expertky výrazně formovala patriarchální společnost a podobu rodiny. Ruský postup a nedostatek pracovních sil však vyvolal potřebu zapojení žen do uhelného průmyslu.
„Ženy začínají dělat některé typy prací, které dříve nedělaly, protože u nich existovalo jisté omezení. Teď už tohle omezení tak úplně neplatí,“ řekla Bušovska. Jak se ale ukazuje, hornická činnost je stále rizikovější, ať už kvůli práci pod zemí, tak kvůli ruským útokům.
X X X
Záplavy ve Vietnamu si vyžádaly 55 obětí, další lidé se pohřešují
Kvůli záplavám a prudkým dešťům zahynulo ve Vietnamu od konce minulého týdne 55 lidí a dalších 13 lidí se pohřešuje. Uvedla to agentura AFP s odkazem na údaje ministerstva životního prostředí. Záchranáři se stále snaží pomoci lidem, kteří uvázli na střechách či v korunách stromů.
Bleskové záplavy a prudké deště zasáhly především centrální a jižní část země. Nejvíce je postižená provincie Dac Lak, kde úřady napočítaly na dvě desítky mrtvých. Prudké deště přispívají mimo jiné k sesuvům půdy.
X X X
Plán vychází z ruských i ukrajinských podnětů, říká Rubio. Projedná ho se spojenci v Ženevě
Poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro ukončení války na Ukrajině. Ministr zahraničí Spojených států Marco Rubio uvedl, že plán vychází jak z ruských, tak i ukrajinských podnětů.
Za USA se schůzky podle agentur zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a zmocněnec Pentagonu pro záležitosti armády Daniel Driscoll.
Německý vládní zdroj agentury Reuters uvedl, že Ukrajině a Spojeným státům byl zaslán evropský návrh mírového plánu, který z toho amerického vychází.
V ukrajinské delegaci budou podle agentury AFP mimo jiné šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a šéf bezpečnostní rady Rustem Umerov.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě a uvedli, že na návrhu je třeba ještě pracovat.
Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
Seznam ruských přání
Plán na ukončení války na Ukrajině byl vypracován Spojenými státy, přičemž je založen na podnětech z ruské strany, ale také na předchozích a aktuálních podnětech z ukrajinské strany. Na síti X to napsal americký ministr zahraničí Marco Rubio s tím, že 28bodový dokument představuje rámec pro probíhající jednání.
Podle agentury AFP tak reagoval na prohlášení několika amerických senátorů, kteří v sobotu uvedli, že jim Rubio řekl, že dokument nepředstavuje oficiální postoj USA, ale je pouze výchozím bodem pro diskusi a zahrnuje seznam ruských přání.
„Ministr Rubio nám dnes (v sobotu) odpoledne zavolal. Myslím, že nám dal docela jasně najevo, že jsme adresáty návrhu, který byl doručen jednomu z našich zástupců. Nejedná se o naše doporučení. Nejedná se o náš mírový plán,“ uvedl podle agentury AFP republikánský senátor Mike Rounds.
X X X
V Ženevě se rozhoduje o budoucnosti Ukrajiny?
V ŽENEVĚ UŽ BYLO NĚKOLIK JEDNÁNÍ, DALŠÍ JINDE,
ALA NA UKRAJINĚ STÁLE UMÍRAJÍ TISÍCE LIDÍ
ŘEŠENÍ: OKAMŽITÁ KAPITULACE UKRAJINY, ŽÁDNÉ ZBRANÉ NA UKRAJINU
DRŹET SE NÁVRHŮ TRUMPA, OSTATNi ZEMĚ NA UKRAJINĚ NEBOJUJÍ, NEUMÍRAJI TAM VOJACI TĚCHTO ZEMÍ
SCHOVANÍ JSOU I POLITICI EVROPY, EU, LEYENOVÁ, O MíRU NIKDY NEHOVOŘILI, POUZE O ZBRANÍCH NA UKRAJINU
Dění okolo Ukrajiny v posledních dnech a hodinách nabírá na obrátkách. Poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký mírový plán pro Ukrajinu. Ten zástupci USA představili po konzultaci s ruskými činiteli. Počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, početně omezí svou armádu a nevstoupí do NATO. Dění okolo jednání pro vás sledujeme v tomto online článku.
Za USA se schůzky podle agentur zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a zmocněnec Pentagonu pro záležitosti armády Daniel Driscoll. Německý vládní zdroj agentury Reuters uvedl, že Ukrajině a Spojeným státům byl zaslán evropský návrh mírového plánu, který z toho amerického vychází.
V ukrajinské delegaci budou podle agentury AFP mimo jiné šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a šéf bezpečnostní rady Rustem Umerov.
Americký činitel také uvedl, že se dnes bude v různých formátech mezi USA a ukrajinskou stranou jednat celý den. Zmínil dále „velmi dobrá“ setkání z předcházejícího večera, aniž by upřesnil, kdo se jich zúčastnil.
V Ženevě se už ráno uskutečnilo několik koordinačních schůzek před jednáním o Ukrajině. Na místo přicestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě a uvedli, že na návrhu je třeba ještě pracovat. Americký prezident Donald Trump v sobotu po kritice ze strany spojenců připustil, že současný americký návrh nemusí být konečný.
Kanadský premiér Mark Carney a německý spolkový kancléř Friedrich Merz v neděli na summitu G20 v Jihoafrické republice zdůraznili, že na jakékoli dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině se musí přímo podílet Kyjev. „Líbí se nám první bod (amerického plánu na ukončení války), Ukrajina jako suverénní stát, to je dobrý začátek,“ řekl Carney novinářům v Johannesburgu.
Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
X X X
Ukrajinci zasáhli elektrárnu v Moskevské oblasti. Rusové podnikli masivní úder na Oděsu
Ukrajinské drony v noci na neděli zaútočily na velkou teplárnu a elektrárnu v Moskevské oblasti, informuje agentura Reuters s odkazem na gubernátora regionu Andreje Vorobjova. V zařízení vypukl požár. Rusko zase podniklo masivní úder na objekty energetické infrastruktury v Oděse.
Ukrajinské drony v noci zasáhly objekt elektrárny a teplárny Šatura, která se nachází asi 120 kilometrů od Moskvy, píše Reuters. „Některé drony byly zničeny protivzdušnou obranou. Několik jich spadlo na území elektrárny. V objektu vypukl požár. Nyní je lokalizován,“ napsal Vorobjov na Telegramu
Dodávky elektřiny podle Vorobjova nebyly narušeny. Správa nasadila mobilní topné systémy, aby obyvatelům zajistila teplo. V objektu měly vzplanout tři transformátory.
Neověřené záběry na sociálních sítích ukazují několik výbuchů a ohnivé koule, které stoupají k noční obloze.
Rusové zasáhli Oděsu
Rusové v noci zase podnikli masivní dronový útok na Oděskou oblast, píše agentura Unian s odkazem na velitele tamní protivzdušné obrany Olega Kipera. Přestože se většinu dronů Ukrajincům podařilo zneškodnit, byly zaznamenány škody na civilních objektech.
V důsledku zásahů vypukly požáry na objektech energetické a dopravní infrastruktury. Ohně se již podařilo hasičům zlikvidovat. Rozsah škod zatím nebyl posouzen. Podle předběžných odhadů si útok nevyžádal žádné oběti na životech ani raněné.
X X X
Kauza dívky zmlácené policisty: Příslušnice se před trestem brání u Nejvyššího soudu, padlo i odvolání
Kauza dívky zbité policistou a policistkou bude pokračovat. Redakci iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí soudu, jenž případ projednával v prvním stupni. Pravomocně odsouzená policistka se obrátila na Nejvyšší soud. Proti jednomu z rozsudků v kauze bylo podáno také odvolání. Dívku těžce zranili příslušníci loni v únoru před jedním z pražských barů.
„Absolvovala jsem dvě operace. Tři měsíce jsem byla o berlích. Přišla jsem o celý semestr vysoké školy a přišla jsem o atletiku, kterou jsem předtím dělala,“ řekla v průběhu hlavního líčení mladá žena, která při nelegálním policejnímu útoku mimo jiné utrpěla zlomeninu kotníku.
K incidentu došlo loni v únoru před jedním barem v pražské čtvrti Smíchov. Dívce tam ublížili policista Tomáš Strnad a jeho kolegyně ze služby Martina Kolaříková. Mladou ženu napadli silně opilí, předtím byli na policejním plese na Žofíně a poté pokračovali v zábavě v dalších podnicích.
Od letošního srpna jsou oba pravomocně odsouzení. Strnad dostal za ublížení na zdraví, zneužití pravomoci úřední osoby a výtržnictví tři roky podmíněně se zkušební lhůtou pět let. Kolaříková odešla s tříměsíční podmínku a zkušební dobou jednoho roku za výtržnictví. A právě ona se rozhodla dále bránit.
Dovolání a odvolání
„Odsouzená Martina Kolaříková proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. srpna 2025, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně, podala dovolání,“ potvrdila redakci Marika Zahradníčková, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5, jenž kauzu vyřizoval v prvním stupni.
Případem Kolaříkové se tak bude zabývat Nejvyšší soud. Hlavní aktér kauzy Tomáš Strnad zatím dovolání nepodal. Zda této možnosti využije, není jasné. Jeho advokát Radek Hlaváček na dotaz redakce neodpověděl. Každopádně oba příslušníci kvůli kauze museli u policie skončit.
Posledním potrestaným účastníkem konfliktu je policista Tomáš Soukup. Provinil se tím, že útoku kolegů proti dívce přihlížel a nebránil mu. V říjnu ho Obvodní soud pro Prahu 5 uznal vinným z maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, ale upustil od jeho potrestání. Samotný soudní proces vyhodnotil jako dostatečnou sankci.
Tato větev ale bude také pokračovat. Jak iROZHLAS.cz ověřil v justiční databázi, proti rozsudku nad Soukupem bylo tento měsíc podané odvolání. Není však jasné, kdo ho podal, zda policista, či státní zástupce. Mluvčí soudu Zahradníčková na doplňující dotaz neodpověděla, redakce nezastihla ani Soukupova advokáta. Každopádně tuto linii projedná Městský soud v Praze.
‚Přijde mi, že jste se zbláznil‘
„Samozřejmě mi je líto, co se stalo, že celá situace takto dopadla. Byla ale velice nepřehledná,“ uvedl u soudu Soukup. Později však podotkl, že se věnoval přivolání záchranky pro zraněnou dívku. U policie už také neslouží, ze sboru však po incidentu odešel dobrovolně.
Hlavní aktér Strnad napadl dívku před barem, povalil ji na zem, smýkal s ní, tahal ji za vlasy a při posledním chvatu jí zlomil kotník. Kolaříková na mladou ženu opakovaně zaklekávala. Strnad se přitom hrubě a násilně choval k jiným ženám už v samotném baru, než vyšel ven, kde se odehrál hlavní incident.
„Přijde mi, že jste se zbláznil. Jdete do baru, kde je 95 procent žen. A vy je napadáte, přestože máte převahu, jste policista se zkušenostmi. Nakonec zlomíte kotník někomu, kdo se jen přišel bavit,“ uvedl na Strnadovu adresu soudce obvodní instance Vojtěch Teslík, jehož verdikt se stal po zamítnutí odvolání Strnada a Kolaříkové pravomocným.
X X X
OCENĚNÍ STAROSTY KUČERY NA PARDUBICKU
Jiří Kučera z Úhřetické Lhoty obdržel za svoji práci Medaili hejtmana Pardubického kraje
Ladislav Šafr, Jiří Kosel a Jiří Kučera. Všechna tato jména spojuje nepřetržité starostování od roku 1990. Všechny tři za jejich práci pro místní samosprávu ocenil při příležitosti výročí 25 let od vzniku Pardubického kraje hejtman Martin Netolický. Posledním z oceněných Medailí hejtmana Pardubického kraje se stal starosta Úhřetické Lhoty Jiří Kučera, který do pozice starosty nastoupil 25. listopadu 1990.
„Od roku 1990 se nejen v místních samosprávách odehrálo mnohé a je úctyhodné že všichni tři starostové působí ve vedení svých obcí nepřetržitě již 35 let. Jiří Kučera do funkce nastoupil 25. listopadu 1990. Jsem přesvědčený, že bychom si měli vážit každého, kdo má zájem pracovat pro svoji obec. Obzvláště na malých obcích bez úřednického aparátu je pak starosta Ferdou Mravencem, jelikož musí řešit téměř vše od organizace úklidu obce až po podávání žádostí o dotace a řízení velkých investičních projektů. Navíc legislativní změny a požadavky na obce jim rozhodně práci neusnadňují a mnohé od dalšího působení v místní samosprávě odrazují,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Ten se starostou Kučerou řešil také aktuální investiční akce v oci, která má přibližně 240 obyvatel. Jednoznačně největší investicí je budování splaškové kanalizace za 69,5 milionu korun včetně daně. Obec získala státní dotaci 60 procent, ale také dotaci Pardubického kraje ve výši 3,6 milionu korun. „I přes dotace kraje a státu zůstává na tak malou obec poměrně velká spoluúčast, se kterou si bude muset poradit. Samotná stavba by měla být dokončena v příštím roce. Budeme proto s naší Správou a údržbou silnic řešit opravu silnice tak, jak to řešíme v jiných obcích,“ řekl hejtman Netolický.
Starosta Jiří Kučera upozornil hejtmana na problematiku neuvolněných starostů, kterým se jejich příjem nezapočítává do výpočtu důchodu. To může některé potenciální zájemce o vedení obce v souběhu se zaměstnáním odradit. „Na malých obcích typu Úhřetické Lhoty je zcela běžné, že starostové jsou ve funkci neuvolnění. Jednoznačně není motivační, pokud se tato práce nezapočítává do výpočtu důchodu. Obzvláště u takto dlouhodobě působících starostů je to velmi výrazný dopad,“ sdělil Netolický. Mgr. Dominik Barták