Německo chce diskuzi o Orbánovi. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó se v pondělí nesetká s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou. Maďarsko plánované jednání zrušilo. V pátek o tom informovala agentura Reuters, německá diplomacie podle ní vyjádřila „ohromení“.

Podle Berlína je totiž nutná „vážná a upřímná“ diskuze poté, co v pátek maďarský premiér Viktor Orbán v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Maďarské ministerstvo zahraničí ani vládní mluvčí zatím nereagovali na dotazy Reuters. Není tak jasné, proč Budapešť zrušila schůzku, která se měla uskutečnit v maďarské metropoli.

Orbánova návštěva Moskvy si v pátek vysloužila kritiku vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok Maďarsko předsedá. Šéf diplomacie sedmadvacítky Josep Borrell zdůraznil, že to je bilaterální návštěva bez mandátu EU. Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, Putina nezastaví.

 X X X

ŽÁDNÉ  PENÍZE  BIDENOVI  NA  VÁLKU  A  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ

Žádné peníze, dokud Biden neodstoupí. Disneyova dědička stopla podporu demokratů

Americká producentka Abigail Disneyová z rodiny animátora a filmového producenta Walta Disneyho oznámila, že přestává posílat demokratům finanční příspěvky, dokud jejich kandidát Joe Biden neoznámí, že vzdává prezidentskou kandidaturu. Ve čtvrtek to dědička řekla stanici CNBC.

 Po nevydařeném výkonu v první předvolební debatě, v níž podle hodnocení amerického tisku předvedl nejistý výkon, čelí 81letý prezident Biden rostoucím výzvám, aby vzdal kampaň za znovuzvolení a přenechal místo někomu mladšímu. Opakovaně však dal najevo, že ve volbách hodlá kandidovat proti 78letému republikánskému exprezidentovi Donaldu Trumpovi, kterého porazil v roce 2020.

„Mám v úmyslu přestat straně přispívat, dokud Bidena nevymění na prvním místě kandidátky. To je realismus, ne neúcta. Biden je dobrý člověk a své zemi sloužil obdivuhodně, v sázce je však příliš mnoho,“ řekla Disneyová CNBC.

„Pokud Biden neodstoupí, demokraté prohrají. Tím jsem si naprosto jistá. Důsledky této prohry budou skutečně hrozivé,“ dodala.

Bidenova kampaň na žádost CNBC o komentář bezprostředně neodpověděla. Prezident však během čtvrteční recepce v Bílém domě u příležitosti oslav Dne nezávislosti podle agentury AFP znovu potvrdil, že „nemá v úmyslu“ z boje o Bílý dům odstoupit.

Někteří komentátoři podotýkají, že výzvy k odstoupení z volebního klání od společenských elit mohou prezidenta jen utvrdit v odhodlání vytrvat v kampani. Biden si zakládá na tom, že během své dlouhé politické kariéry byl v jistých momentech podceňován, a podle médií si nechává radit jen od úzkého kruhu blízkých v čele s první dámou USA Jill Bidenovou.

X X X

BIDEN  SE  PLETE,  OZNAČIL  SE  ZA  ŽENU…

Další přešlap Bidena. V rozhovoru si spletl vlastní identitu a označil se za ženu černé pleti

Joe Biden se nehodlá vzdát a chce pokračovat v boji o prezidentské křeslo. A jak prozradil – má plán, jak zlepšit svoji kondici. Na setkání s demokratickými guvernéry řekl, že potřebuje méně pracovat, víc spát a vynechat veškerý program po osmé hodině večer. Během rozhovoru v rádiu si přitom připsal další přešlap. Sám sebe označil za ženu černé pleti.

Jako by se nic nestalo. Tak vypadá vystupování Joe Bidena poté, co své voliče zklamal svým výkonem v televizní předvolební debatě. „Zachvátila mě docela panika. Mám strach. Opravdu si nemyslím, že Biden je ta nejvhodnější osoba pro tyto volby. Rozhodně nevěřím, že by mohl vyhrát,“ řekla pro AP členka Demokratické strany Ellis Johnstonová.

 Další přešlap amerického prezidenta na sebe nedal dlouho čekat. Během oslav Dne nezávislosti v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Wurd pronesl: „Jsem hrdý na to, že jsem první viceprezidentka, první žena černé pleti, která pracovala s prezidentem černé pleti,“ cituje Bidenovo prohlášení The Telegraph. Sám sebe si tak spletl s vlastní viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

„Myslím si, že v této chvíli už je na odstoupení docela pozdě. Nevěděla jsem, že je na tom takhle. Ale jsem demokratka a vždycky je budu volit,“ doplnila pro AP obyvatelka Oaklandu Stephanie Bowersová.

Biden se sešel s dvacítkou demokratických guvernérů, aby je ujistil, že kampaň i úřad zvládne. Svůj špatný výkon v debatě omlouval náročným předcházejícím programem. A navenek jejich podporu získal.

„Prezident Biden je připraven to vyhrát. A všichni jsme mu slíbili naši podporu, protože v sázce je příliš mnoho. Budeme mu stát po boku, abychom bojovali proti nebezpečí, které představuje Donald Trump,“ řekla pro AP guvernérka státu New York Kathy Hochulová. Ovšem mezi demokraty čím dál tím víc sílí hlasy, že je potřeba Bidena nahradit někým schopnějším.

„Je zřejmé – při vší úctě – že prezident není připraven na to, aby mohl sloužit další čtyři roky. A také je jasné, že nemůže vyhrát. A my musíme v naší straně probrat možnosti, jak tuhle situaci vyřešit,“ popsal pro CNN demokratický kandidát do sněmovny Adam Frisch.

Stranu navíc začínají opouštět movití sponzoři. Například vnučka zakladatele společnosti Disney nebo představitelé Netflixu. Podle nich by měl 81letý prezident odejít a strana by měla urychleně najít nástupce. V kongresu se chystá dvacítka poslanců vyzvat Bidena k odstoupení otevřeným dopisem. Biden ale svou kandidaturu tvrdošíjně obhajuje.

Potvrdil to i při včerejších oslavách Dne nezávislosti. „Děkuji, děkuji, opravdu vás mám rád, z celé hloubi srdce,“ poděkoval Biden, jak informuje AP. Odpovědí mu byl výkřik z davu: „Vytrvejte v boji!” „Dostal jsi mě, chlape! Já nikam neodcházím!“ odpověděl americký prezident.

X X X

FIALA  VINEN  ZA  KRACH  LIBERTY  NA  OSTRAVSKU,  NEPOMOHL

FIALA  MILIARDY  NA  UKRAJNU,  V  ČR  LIDÉ,  FIRMY  ŽIVOŘÍ

POLICISTÉ,  NSZ  STŘÍŽ  ZABRÁNIT  ROZHAZOVAT  MLD  ČR

„KDO TO KOUPÍ S TĚMI DLUHY?“ NAŠTVÁNÍ Z PÁDU LIBERTY SE TĚŽKO VYSVĚTLUJE, ČASU NA VZKŘÍŠENÍ MOC NENÍ

Ostravská Liberty. Nová huť. Ocelové srdce města. Peníze došly, pece uhasly. A teď tisíce lidí čeká, co bude dál. Je to definitivní tečka za dědictvím průmyslové Ostravy? Hořkosmutný příběh oceli a naděje vypráví Martin Knitl z ostravské redakce Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

 X Přes miliardu a čtvrt dostanou zaměstnanci hutě Liberty Ostrava jako náhradu nevyplacené mzdy. Úřad práce by už měl peníze vyplácet. Jak velká náplast to je na to, co se teď v Liberty děje?

Slovo náplast můžeme použít, ale opravdu čistě ve vztahu k zaměstnancům a jenom pro tuto akutní chvíli. Miliarda tři sta milionů z peněz daňových poplatníků je sice velká částka, ale pokrývá to jenom to nejnutnější. Jsou to nevyplacené mzdy za květen, červen a červenec. Poslední náhradu platu tedy zaměstnanci dostanou v srpnu, což už je docela brzy, je to něco přes měsíc a teď bude záležet na tom, co se bude dít dál. Huť se v poslední době stala spíše sociálním podnikem. Místo toho, abychom se bavili o výrobě oceli, se řeší, co bude s tou obrovskou spoustou lidí. Výraz náplast už ale neplatí pro huť samotnou, protože pokud by se něco mělo stát, jako je zachování výroby, oddlužení, obnovení provozu, něco takového, tak by musel přijít někdo, kdo bude mít v kufru podstatně víc miliard.

X Liberty je v úpadku, není to vůbec šťastný příběh. Padají už hromadné výpovědi?

Zatím tyto informace nemáme a samotná firma Liberty říká, že hromadné výpovědi nejsou. Před většími odchody vehementně varují i odboráři v huti, protože to nejcennější, co teď huť má, jsou zaměstnanci. Huť není běžná průmyslová firma, jsou tam specifické profese. Strašně záleží na tom, jaké mají ti lidé zkušenosti, co se tam naučili, a pokud by odešli, ať už jde o prvovýrobu nebo druhovýrobu, tak by to bylo velmi těžké. Není to ale tak, že by lidé neodcházeli, protože ta těžko představitelná nejistota trvá už přes půl roku. Ale odchody, pokud by byly ve stovkách, pořád ještě nejsou tak zásadní, aby to úplně ohrožovalo budoucnost huti. Tedy odchody tam jsou, ale o hromadných výpovědích zatím nevíme.

X Jsou to bezpochyby obrovští srdcaři, protože práce v těžkém průmyslu není rozhodně jednoduchá. Co tito lidé říkají na to, že už jsou půl roku doma, že mají nejistou budoucnost?

Řekl bych, že hutníci jsou ještě větší srdcaři než například horníci. Když s nimi mluvíte, tak spoustu pasáží bychom tady ani citovat nemohli. Jsou naštvaní, nazlobení, taky smutní a zahořklí.

 Pamatuju doby, kdy se v Ostravě docela často hlasitě demonstrovalo, ať už to byli huťaři nebo i zmiňovaní horníci, bojovali za platy, nelíbila se jim nejrůznější forma nejistoty. Teď je to spíše takové zvláštní až dusivé ticho. Oni tu práci opouštět nechtějí, mají ji opravdu rádi.

„Vyrábět? my bychom vyráběli, ale nemáme z čeho.“

zaměstnanec Liberty Ostrava (ČRo, archiv Martina Knitla a Marty Pilařové, 2024)

Mnozí tam jsou celý život, začali v huti hned po učňáku, někteří ještě předtím formou brigády, jsou tam řadu let, je jim teď například 50 let a co teď s nimi?

„Já jsem tady od patnácti let, 43 odpracovaných plus škola. Ne. Musí se to udržet.“

zaměstnanec Liberty Ostrava (ČRo, archiv Martina Knitla a Marty Pilařové, 2024)

Když se díváte na různé debaty kolem huti, tak lidé, kteří nejsou z Ostravy, nechápou, proč zaměstnanci už dávno neodešli, proč si už dávno nenašli jinou práci. Ale to se těžko vysvětluje, je to jejich jistota, srdce a oni nechtějí tuto práci opustit, když pracovali za relativně dobré peníze, dělali, co je baví, i když jejich práce je obrovsky těžká. Když se podíváte na čísla, která potvrzuje úřad práce, kolik lidí požádalo o náhrady mezd, tak to jsou velké počty, téměř čtyři z bezmála pěti tisíc. I z toho vyplývá, že zaměstnanci pořád věří, že se něco dobrého stane.

„Věříme tomu, že ocel se bude vyrábět i nadále.“

zaměstnanec Liberty Ostrava (ČRo, archiv Martina Knitla a Marty Pilařové, 2024)

Jak to začalo a proč přišel úpadek

X Nejde jenom o těch pět tisíc zaměstnanců, ale huť Liberty jako taková je obrovským symbolem pro celou Ostravu, pro celý region, ne?

Je to pravda, i když se na to musíme dívat různými pohledy. Teď si připomínáme 30 let od konce těžby uhlí v Ostravě, takže Ostrava už 30 let není těžebním nebo hornickým městem. Už dávno neplatí, že je tady velký kolos Vítkovických železáren. Tato firma je také rozdrobená a z velké části zmizela. Ředitelství železáren dnes připomíná velkou smutnou budovu duchů. Huť zůstávala posledním mementem těžkoprůmyslových časů. Musíte si představit, že je to velká fabrika na rozloze, dá se říct, celé vesnice. Pokud by měla končit, tak to bude určitě zánik jednoho symbolu, i když se na to musíte podívat z pohledu srdce. Huť totiž vystřídala spoustu názvů, byla to Nová huť Klementa Gottwalda, Ispat Nová huť, Mittal Steel Ostrava, ArcelorMittal Ostrava, teď Liberty, ale například zastávky hromadné dopravy u huti se pořád jmenují Nová huť, protože ten symbol tu je. Často to teď spojuji s horníky, ale když se podíváte na Karvinsko, kde zanikla spousta šachet a pořád tam jsou hornické spolky, pořád to tam žije, tak si myslím, že i kdyby huť zmizela, to jsou teď nejčernější scénáře, tak to „enháčko“, lidově řečeno, tady zůstane.

Říkal jste, a je nutné to připomenout, že přímo v Ostravě už se netěží. Liberty vyráběla, zpracovávala zejména ocel, je to tak?
Ano, ale minulý čas bych ještě nepoužil, protože tam pořád pracuje asi 1500 lidí, ale je to nejnutnější výroba, která podle toho, co tvrdí společnost Liberty, zajišťuje úhradu nějakých minimálních nákladů, na mzdy to rozhodně nestačí. Ale ano, byl nebo je to výrobce oceli pro strojírenství, stavebnictví. Z ostravské huti mířila na silnice svodidla, kdybychom byli konkrétní, nejrůznější trubky a podobně.

Jak se stalo to, že se teď bavíme o možných nejčernějších scénářích, které mohou Liberty postihnout? Jak se huť po desítkách let nějaké funkčnosti dostala do tak závažných problémů, že dospěla do úpadku?
Museli bychom se vrátit o desítky let zpátky. Když se podíváme na období privatizace, což bylo někdy po roce 2000 za Špidlovy vlády, tak tehdy hutě získal ocelář Lakšmí Mittal. Často se potom psalo a mluvilo o tom, že huť slouží jako výnosný zdroj zisků hlavně pro mateřskou firmu holdingu, že to je taková banka, která vydělává pro někoho jiného. Před pěti lety získala huť skupina Liberty Steel koncernu GFG pana Gupty, to už jsme, dá se říct, v současnosti. Ale už tehdy, před pěti lety, se zatím jen opatrně, ale mluvilo o tom, že je zvláštní, že Gupta nezískal také součást huti, která zajišťovala výrobu energií, takovou teplárnu, elektrárnu, jak to nazvat. To je společnost Tameh. Když máte huť, která je co se týče energií závislá na firmě, která patří někomu jinému, tak asi bylo jen otázkou času, kdy to praskne. Definitivně to prasklo loni před Vánoci a to je začátek současné krize, kdy Liberty a Tameh se navzájem obviňovaly z nejrůznějších věcí. Tak to všechno začalo a končí to úpadkem.

 X Začalo a skončilo to tedy tak, že jedna společnost, která v dřívější době byla součástí holdingu, přestala dodávat energie huti a huť neměla jak fungovat?

Samozřejmě v tom byly také nezaplacené faktury. Za celý ten půlrok se očima nás, novinářů, těžko získávaly informace, protože komunikace byla velmi úsporná, strategická a taktická, ale je to tak, jak je řečeno. Huť neměla energie, Tameh neměl peníze od Liberty, takže neměl za co energie vyrábět. Tak to začalo.

X Nezaplacené účty jdou na vrub panu Guptovi? Koho z toho viní zaměstnanci, se kterými se patrně nejčastěji bavíte o situaci v Liberty?

Pokud se ptáte zaměstnanců, tak ti vidí dva hlavní viníky. Je to pan Gupta a potom také politici, což je ale obtížné, protože politické dění kolem huti je staré někdy od roku 2003 a za tu dobu se vystřídala spousta vlád a premiérů. Je otázka, jak k tomu teď přistoupit. Možná s tím souvisí důležitá věc, že do insolvenčního řízení vstoupilo také krajské státní zastupitelství. To se nestává často, u nás v kraji to bylo naposledy, tuším, v dobách, kdy byla v těžkostech firma OKD. V případě huti Liberty to udělalo ze dvou důvodů. První důvod je ten, že jde o velkou masu lidí, a druhý důvod je, že i z úst politiků zaznívaly informace o tom, že z huti Liberty byly údajně vyváděny nějaké peníze pryč ve prospěch jiných firem v rámci skupiny. I proto je státní zastupitelství součástí celého procesu. Všichni čekají, na co přijde insolvenční správce, to je teď klíčové.

X Kdy se to máme dozvědět?

Doufám, že brzy, protože času je opravdu málo. Vyplývá to i z toho, že lidé dostanou poslední náhradu výplaty v srpnu. První přezkumné jednání a první schůze věřitelů v rámci insolvenčního řízení je v plánu až v listopadu, což je daleko. Do té doby už bychom, myslím, měli vědět, co bude dál s hutí. Na to ostatně čeká i případný investor, pokud se nějaký takový najde, čekají na to i politici.

X Jaké varianty jsou teď na stole, co dál s Liberty Ostrava? Mluví se už o nějakém novém investorovi, který by do společnosti vstoupil a vzkřísil výrobu oceli?

Obecně platí, že insolvenční řízení může skončit nějakou formou reorganizace, oddlužení* nebo pádem do konkurzu, což by bylo v podstatě rozprodávání a to by byl konec. Tady je situace trošku výjimečná tím, že huť byla půl roku v takzvaném provizorním režimu, když to řeknu velmi jednoduše. Je to taková reorganizace, která chrání huť před věřiteli, jde o nový právní instrument, který se tady v takové míře ještě neuplatňoval. Těžko říct, jestli přijde nějaký investor, kolik z nich čeká na to, co se bude prodávat, v jaké podobě, s jakým počtem zaměstnanců, jestli odejdou, nebo vydrží. Spekuluje se o různých možných investorech, z úst politiků padají informace o jednom, dvou, možná více investorech. Někteří jsou snad čeští. Padají jména jako Strnad, Chrenek a podobně. Mnozí to ale dementovali, mnozí potvrzují, že spíš vyčkávají, jsou to čisté spekulace.

Možností tedy je, že investor vstoupí do areálu Liberty jako takového, ale v huti jsou určitě nějaké metalurgické výrobní technologie a podobně. Je možné, že by se to celé přestavělo na úplně něco jiného a že by Liberty Ostrava už nemusela být dál hutí, ale něčím úplně jiným?
Je to možnost, ale musel by o tom někdo rozhodnout a je otázka, kdo. Jestli by to byl ten, kdo huť koupí, nebo to bude stát. Nevím, těžko říct. My ani pořádně oficiálně nevíme, v jakém stavu huť je. Půl roku je de facto z velké části mimo provoz. Když se loni na podzim pozastavila poslední funkční vysoká pec, mluvilo se o tom, že tento nouzový režim vydrží dva, tři týdny a pak už není možné pec znovu spustit. Teď máme červenec a pořád je údajně možné pec spustit, ale kdo to udělá a zůstanou tam ti lidé? To jsme u prvovýroby. Bude finančně zajímavé dovážet suroviny odjinud a vyrábět ocel z dovezených surovin? Navíc se komplikuje situace na ocelářském trhu, není růžová, takže těžko říct.

Nejistá budoucnost

X Teď jsme v situaci, kdy čekáme na rozhodnutí insolvenčního správce, od něj bychom se měli dozvědět více. Víme taky o tom, že přes jednu miliardu a čtvrt dostanou zaměstnanci Liberty jako náhradu za mzdu, která jim nepřišla. A navíc se dohodli, že náhrada za mzdy jim bude chodit do konce srpna. Co potom?

Ministr práce Marian Jurečka z KDU-ČSL tady v Ostravě řekl, že je připravený případně iniciovat úpravu příslušné legislativy, aby se náhrady mezd vyplácely déle.

„Situace není jednoduchá a zákon jasně hovoří, jaké jsou naše mantinely (…), ale mým zájmem je, abychom byli schopní v řádu několika týdnů říct nějakou další perspektivu a další jistotu pro lidi, kteří tady jsou.“

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, KDU-ČSL (ČT24, 27. 6. 2024)

X Nějaký sociální program?

Upřímně si dost dobře neumím představit, jak by to fungovalo, jestli by to byl nějaký „lex Liberty“ nebo nějaké univerzální pravidlo do budoucna, jak dlouho ten režim bude trvat, což asi nebude jenom v rukách české vlády. V těchto případech do toho zřejmě bude zasahovat i Evropská komise. A také je otázka, jestli se to všechno stihne.

X Dovedou si Ostravané představit, že by Liberty už nebyla ke konci letošního roku?

Na jednu stranu ne, na druhou stranu určitě ano. Jedna odpověď souvisí s tím, o čem jsme mluvili, a to je symbol huti jako takové pro Ostravu. Na druhou stranu jsem někde nedávno četl analýzu, že Ostrava je snad nejrychleji rozvíjející se město v rámci Česka. Funguje tu spousta různých jiných firem, také průmyslových, je to jedno z center vodíkových technologií a rozvoje vodíkových technologií, budou nám tady jezdit bateriové vlaky, takže Ostrava se ubírá i jiným směrem. Pokud se zeptáte někde na ulici v centru spíše mladších lidí, tak ti vědí, že tady nějaká huť je, ale už je to příliš nezajímá. Ostrava určitě bude a může fungovat dál, ale v srdcích spousty lidí huť zůstává a zůstane.

Přidal bych takový hořce smutný příklad toho, jak lidé z huti svou huť vnímají. Vychází tam zajímavý odborový časopis, jmenuje se NH, ve kterém je taková malá rubrika, kterou my, novináři, se zájmem sledujeme, protože to je taková, řekněme neumětelská veršovánka, která ale krásně popisuje aktuální atmosféru. V zimě, když se v huti netopilo, byla bez energií a jenom díky mírnému mrazu tam nevznikly obrovské škody, jste se v rubrice Ocelový kvítek dočetli: „Před vedrem se chrání klimou a my tady tuhnem zimou.“ To bylo adresováno panu majiteli Guptovi. Potom na jaře, když se aspoň v minimální míře výroba znova rozjela, se psalo: „Těší nás ty dobré zprávy, zatím jsou jen malé, dočkali se teplé stravy lidé z kanclů v hale.“ Ocelový kvítek se naposledy ozval v květnu. Verše byly o naději, že restrukturalizace dopadne dobře, a od té doby už žádné verše nejsou. I to je takový obrázek, jak atmosféra v huti vypadá.

X X X

V prezidentských volbách v Íránu zvítězil reformista Masúd Pezeškján

V druhém kole íránských prezidentských voleb zvítězil reformní kandidát Masúd Pezeškján. Oznámilo to íránské ministerstvo vnitra, podle kterého volební účast v druhé druhém kole předčasného hlasování dosáhla bezmála 50 procent. Poslanec a kardiochirurg  Pozeškján, který se zavázal Írán otevřít světu, zvítězil nad ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím.

V zemi s asi 61 milionů možnými voliči Pezeškján získal 16,3 milionu hlasů, Džalílí pak 13,5 milionu. Příznivci reformisty prezidentského klání vyšli podle agentury AP už za svítání při oznámení předběžných výsledků do ulic Teheránu a dalších íránských měst, aby vítězství oslavili.

Agentura Reuters později uvedla, že v Pezeškjánovi podporovatelé podle záběrů na sociálních sítích tančí v ulicích měst a obcí po celé zemi, zatímco motoristé na silnicích oslavně troubí klaksony. Obyvatelé města Orúmíje, rodiště zvoleného prezidenta na severozápadě země, si podle svědků rozdávají sladkosti.

První kolo prezidentského hlasování se konalo 28. června. Svůj hlas v něm odevzdalo 40 procent oprávněných voličů, což bylo nejméně od islámské revoluce z roku 1979. V pátečním druhém kole účast činila 49,8 procenta.

Předčasné prezidentské volby se v Íránu konají poté, co v květnu při nehodě vrtulníku zemřel tehdejší prezident Ebráhím Raísí.

V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese. Chameneí také jmenuje členy Rady dohlížitelů, která už před prvním kolem rozhodla, který z kandidátů může z ideologického hlediska ve volbách nastoupit.

X X X

Známé pražské železářství po 139 letech zavírá. Náklady vylétly, tržby klesly

Oblíbené železářství V. J. Rousek na náměstí Bratří Synků v pražských Nuslích po 139 letech zavírá. Důvodem jsou vysoké náklady a propad poptávky v posledních letech, uvedl spolumajitel Jan Rousek. Obchod nyní vyprodává zboží, do tří měsíců by měl zavřít úplně.

 „Ekonomická situace nám nedovolí pokračovat. Vzrostla řada nákladů, navíc od covidové epidemie klesly tržby zhruba o 50 procent,“ řekl Rousek. Zatímco rok 2019 ještě firma uzavřela s mírným ziskem, v covidovém roce 2020 se už dostala do více než dvoumilionové ztráty. Podobného výsledku dosáhla i v následujících letech. „Udržení na trhu bude velikým problémem,“ uvedla firma v účetní závěrce za rok 2022.

Železářství, které má podle Rouska zhruba 40 zaměstnanců, tak od července začalo s výprodejem zboží. Momentálně nabízí slevy 20 procent na veškerý sortiment, od srpna to bude 40 procent. „Jednám také s firmami, které by nějaké věci mohly odkoupit. Zavřeme, až vše prodáme. Předpokládám, že to ukončím tak do čtvrt roku,“ dodal Rousek.

Firma V.J. Rousek byla založena v roce 1885. Nabízela široký sortiment, který zahrnoval více než 80 000 druhů zboží. Obchod využívali profesionálové i domácí kutilové.

X X X

Útlum těžby ropy v Severním moři trápí Brity. Dotkne se těch nejzranitelnějších

Ropná a plynová pole v Severním moři jsou v úpadku. Loni se tam vytěžilo jen 34 milion tun ropy, což je nejméně od 70. let minulého století. Jelikož fosilních paliv je v tamní pánvi stále méně, stáhly se z oblasti už i velké firmy. Odborníci ale varují, že kvůli úplnému útlumu těžby by se v budoucnu mohly opakovat problémy, se kterými bojovala Velká Británie v 80. letech 20. století.

 Klimatická krize mění priority i ve Spojeném království. Prodlužování těžby i přes odpor mnoha pracovníků prozatím není politickým tématem. O slovo se sice hlásí krajní pravice, která tvrdá klimatická opatření odsuzuje. Její síla ale v rámci Velké Británie není příliš zřetelná. Před celým Spojeným královstvím i kvůli tomu do budoucna stojí obrovská výzva, píše portál The Guardian.

„Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Vidíte zdecimované průmyslové areály a hotely, které už nefungují. Dobré časy jsou dávno pryč a žádná politická strana nepřichází s tím, že se to změní. Vidíme jen plány, jak a kdy se má průmysl zavřít,“ říká pro portál The Guardian devětatřicetiletý taxikář Chris Douglas, jehož ještě před pár lety živili movití zaměstnanci i klienti tamního ropného a plynárenského průmyslu.

60 tisíc pracovníků v přímém ohrožení

Dnes to ale již neplatí, a to mimo jiné kvůli klimatické krizi. Vědci totiž opakovaně říkají, že pokud se lidstvo má vyhnout globální katastrofě, nemohou v oblasti těžby ropy a plynu již vznikat žádné nový projekty. Konkrétně ve Skotsku to ale znamená zkázu pro téměř 60 tisíc pracovníků a jejich rodin.

Poslední čtyři desetiletí je zdobila velmi dobře placená pracovní místa, výhled do blízké budoucnosti je však pro ně poměrně pochmurný. „Většina mých přátel vstoupila do průmyslu, protože pro jejich otce a dědečky to vždy byla jistota. Nabízí ale zelená ekonomika stejnou jistotu a mzdu?“ ptá se Chris Douglas.

Někteří britští odborníci se obávají podobných sociálních dopadů, s nimiž v osmdesátých letech minulého století bojovali tamní horníci po uzavření důlních šachet. Za tehdejším rozhodnutím stála konzervativní britská politička Margaret Thatcherová, a to zejména kvůli značné ztrátovosti a neefektivnosti.

Náklady na těžbu byly ve Spojeném království v porovnání se zahraničním výrazně vyšší a uzavření ztrátových šachet se jevilo jako ekonomicky nezbytné. Odnesli to ale právě horníci. V několika regionech dramaticky stoupla nezaměstnanost, vzrostla chudob a řada horníků bojovala i s psychickými problémy.

Význam fosilních paliv je stále obrovský

„Nedopustíme, aby se opakovalo, co se stalo britským horníkům v osmdesátých letech,“ varuje i britský odborářka Mika Minio-Paluellová. Nynější sázky jsou podle ní pravděpodobně ještě vyšší než před lety. Počet pracovních míst přímo či nepřímo souvisejících s těžbou ropy a plynu se sice ve Velké Británii za poslední léta snížil, stále však jde o zhruba o několik desítek tisíc lidí.

Řada z nich si přitom v této oblasti vydělává solidní peníze. Průměrný roční plat pracovníka v těžbě činí v oblasti Severního moře zhruba 88 tisíc britských liber (zhruba 2,7 milionu korun). Skotská roční průměrná mzda přitom činí pouze 29 tisíc britských liber (asi 863 tisíc korun). Green Deal a další klimatické dohody však mohou těmto pracovníkům poměrně dramaticky změnit život.

Dalším generacím budou takové možnosti upřeny. „Když jsem vyrůstal, chtěl jsem mít dobrou výplatu. Jedinou možností byla práce na ropných plošinách. Mohl jsem si díky tomu dovolit slušný život, dobře se postarat o své děti, pořídit si nové auto i dům,“ uzavírá pro The Guardian nejmenovaný devětatřicetiletý Skot.

X X X

 ČBK ocenila významné osobnosti během Národní pouti na Velehradě

 Při slavnostní poutní mši svaté 5. července 2024 na Velehradě ocenila Česká biskupská konference několik významných osobností z různých oblastí veřejného života. Představujeme oceněné pro rok 2024.

 Řád sv. Cyrila a Metoděje Ing. Jiří Florian za celoživotní tvorbu křesťanských pořadů v médiích

Jiří Florian nastoupil jako absolvent Vysokého učení technického v Brně v turbulentním roce 1968 do brněnského studia Československé televize coby inženýr televizní a filmové techniky, kde pracoval až do sametové revoluce v dabingovém studiu. Přelomový rok 1989 mu otevřel možnost podílet se na utváření programu svobodné veřejnoprávní televize. V roce 1990 začal spolupracovat také s Českým rozhlasem na realizaci přímých přenosů bohoslužeb. Tato spolupráce vyústila v jeho zvolení do Rady Českého rozhlasu, a tuto radu pak i několik let vedl. Stal se zakládajícím členem náboženského vysílání v médiích. V roce 2002 byl jmenován do funkce šéfa programu brněnského studia České televize. V roce 2005 se stal šéfdramaturgem Centra náboženské tvorby. Za zmínku stojí i jeho pravidelné televizní přenosy z poutní mše svaté na Velehradě, stejně tak i vánoční a velikonoční slavnostní bohoslužby v České televizi. Jiří Florian byl v době komunistické totality tajně vysvěcen na kněze a působil v tzv. podzemní církvi.

Děkovné uznání ČBK: MgA. Roman Janál za mimořádné působení v oblasti kultury

Roman Janál je přední český barytonista. Od 90. let je sólistou opery Národního divadla a Státní opery v Praze. Je významnou kulturní osobností u nás i v zahraničí a věnuje se interpretaci staré i současné duchovní hudby. Vystupuje na domácích i zahraničních festivalech (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Dny Bohuslava Martinů v Londýně aj.). Je příkladem pozoruhodného skloubení tří profesí. Roli umělce kombinuje s prací pedagoga i s rolí aktivizačního pracovníka v domově pro seniory (do března 2024). Roman Janál je držitelem prestižní Ceny Thálie v roce 1999 za roli Polluxe v inscenaci Rameauvy opery „Castor a Pollux“ v Národním divadle a v roce 2019 obdržel v širší nominaci mimořádnou cenu Thálie za interpretační výkon titulní role v opeře Miloše Štědroně „Don Hrabal“.

PhDr. Jiří Tichota za mimořádné působení v oblasti kultury

Jiří Tichota je český muzikolog, loutnista, zpěvák, textař a muzikant. Jeho jméno je spojeno především s folkovou skupinou Spirituál kvintet u jejíhož zrodu Tichota v roce 1960 stál. Během let 1963 až 2021 pro Spirituál kvintet napsal 91 textů a upravil 170 písní. Zejména v době komunistické totality byly koncerty Spirituál kvintetu pro mnohé lidi povzbuzením a znamením naděje v době nesvobody. Mnohé písně jako například Za svou pravdou stát, Krutá válka, Až se k nám právo vrátí, Kocábka nebo Jednou budem dál v podstatě zlidověly. Po revoluci odehrál Spirituál kvintet desítky nezapomenutelných koncertů také v kostelích. Pravidelně vystupoval spolu s Hradišťanem Jiřího Pavlici na Velehradě. V roce 2021 skupina Spirituál kvintet ukončila svou činnost.

Pamětní medaile ČBK PhDr. Jaroslav Šturma

za celoživotní službu ve prospěch dobra, především v oblasti podpory nemocných duší a pomoci dětem s kombinovaným postižením

Jaroslav Šturma je dětský klinický a poradenský psycholog, psychoterapeut a supervizor. Téměř celý svůj život se věnuje rozvoji nových forem péče o děti se zdravotním postižením a zvláště. Inicioval vznik sdružení Ochrany nenarozeného života, které v současnosti nese název Porada pro ženy a dívky, založil Dětské centrum Paprsek. V letech 1994–2014 byl předsedou Českomoravské psychologické společnosti. Od roku 1991 vyučuje na katedře psychologie Filozofické fakulty UK dětskou klinickou a poradenskou psychologii a dětskou psychologickou diagnostiku. Jaroslav Šturma je autorem mnoha publikací a článků z oblasti dětské psychologie a věnuje se přednáškové činnosti. Také je dlouholetým členem Papežské akademie pro život. Byl oceněn prezidentem Václavem Havlem za podíl na realizaci projektů Výboru dobré vůle Olgy Havlové (1995). Získal mimo jiné také Mezinárodní medaili za práci ve prospěch dětí s postižením, Výroční cenu ministra zdravotnictví ČR (2007) nebo Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR (2021).

MUDr. Milan Zbořil za celoživotní službu ve prospěch dobra, především za obětavost a odvahu v lékařském povolání

Milan Zbořil byl osobním lékařem čtyř posledních litoměřických biskupů (Trochty, Koukla, Posáda, Baxanta). Kromě jiného zachránil tělo kardinála Trochty před zmizením a spálením tím, že ho poslat tajně k balzamování. Za svůj celoživotní postoj nesl důsledky, které postihly i jeho lékařskou kariéru. Milan Zbořil ještě dnes slouží v městské nemocnici v Litoměřicích. V roce 2011 získal od papeže Benedikta XVI. „Řád sv. Řehoře Velikého“ za svoji obětavou práci lékaře. Angažoval se rovněž v posouzení zázraku učiněného na přímluvu sv. Zdislavy, který vedl k její kanonizaci. Milan Zbořil dnes ocenění nemohl převzít, a proto mu bude předáno při vhodné příležitosti v Litoměřicích. CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska

X X X

Portugalsko – Francie 0:0, 3:5 na pen. Taktická bitva, dál jde Mbappé a spol.

Druhým semifinalistou fotbalového Eura v Německu je Francie. Ve čtvrtfinále porazila Portugalsko až na penalty. V úvodních 90 minutách a pak ani v prodloužení žádný gól nepadl. Smutným hrdinou je Joao Félix, který jako jediný pokutový kop v rozstřelu neproměnil, trefil tyč. V semifinále, které je na programu v úterý 9. července od 21.00 v Mnichově, vyzve Francie Španělsko.

X X X

Lékárny Pilulka má ozdravit až 80 milionů korun od firmy podnikatele Čupra

Česká skupina lékáren Pilulka Lékárny získá úvěr až 80 milionů korun od firmy ze skupiny TCF Capital podnikatele Tomáše Čupra, který stojí za dovážkovou službou s potravinami Rohlík. Součástí dohody je opce na získání kontrolního podílu ve společnosti Pilulka Lékárny.

Pilulka, jejíž hospodaření je v posledních letech ztrátové, peníze použije na zvýšení pracovního kapitálu a úhrady pohledávek dodavatelů, uvedla ve čtvrtek večer na svém webu. S akciemi firmy se obchoduje na pražské burze, v posledních týdnech výrazně klesaly.

Úvěrovou smlouvu zástupci Pilulky podepsali ve čtvrtek. „Součástí dohody s úvěrujícím, společností Growth Expert s.r.o. ze skupiny TCF Capital českého podnikatele Tomáše Čupra, je i opce ve prospěch úvěrujícího na nabytí kontrolního podílu ve společnosti Pilulka Lékárny a.s. od některých stávajících akcionářů za podmínek dohodnutých s těmito akcionáři,“ uvedla firma Pilulka. Dodala, že bude pokračovat v dobrovolné restrukturalizaci, jejímž cílem je meziroční snížení fixních nákladů a zlepšení peněžních toků ve firmě.

Největšími akcionáři Pilulky jsou zakladatelé bratři Martin a Petr Kasové, obchodník s léky Marek Krajčovič a společnost All-Star Holding Limited z finanční skupiny Wood & Company, napsal server E15. Podle posledních informací společně drží přes 60 procent firmy.

Servery HN a E15 uvedly, že Pilulka jednala také s dalšími potenciálními partnery včetně zakladatelky Zásilkovny Simony Kijonkové. O podepsané úvěrové smlouvě informoval také server Seznam Zprávy.

Pilulka provozuje vlastní a partnerské kamenné lékárny v Česku a internetový obchod, ve kterém vedle léků a doplňků stravy nabízí také kosmetiku, drogistické zboží a některé potraviny. Loni prohloubila čistou ztrátu meziročně o více než 110 milionů korun na 175,9 milionu Kč a tržby jí klesly zhruba o 12 procent na 2,1 miliardy korun. Za poklesem byly především náklady na neúspěšné zahraniční expanze a na transformaci firmy, uvedla Pilulka Lékárny ve výroční zprávě.

Pilulka se loni v létě rozhodla ukončit své podnikání v Rumunsku, ke konci roku pak skončila také v Rakousku a Maďarsku. Ve výroční zprávě uvedla, že se chce zaměřit na své dosud ziskové aktivity, mezi kterými jmenovala provoz on-line lékáren v České republice a na Slovensku a provoz kamenných lékáren v Česku. Počet zaměstnanců loni klesl o více než 120 na 260, největší část z nich skončila v centrále firmy.

S akciemi Pilulky se na trhu Start pražské burzy začalo obchodovat v říjnu 2020 za upisovací cenu 424 korun. Za pandemie covidu-19, která prospívala podnikání internetových obchodů, akci Pilulky vystoupaly v lednu 2022 až na téměř 1800 korun. Loni v létě začal pokles pod upisovací cenu, další výrazný propad následoval počátkem letošního června po zveřejnění loňských výsledků. Čtvrteční obchodování akcie Pilulky zakončily na 124 korunách.