Myšlenka, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl zaútočit na jakoukoli evropskou zemi, je trik, který Evropa používá k přezbrojení. Uvedl to ekonom, publicista a pravicový politický aktivista Max Otte.„Myslím si, že myšlenka, že by Putin mohl jakkoli ohrozit evropskou zemi nebo na ni zaútočit, je jen trik, který Evropa používá k přezbrojení. Dokonce i pobaltské země, což byla nejzřejmější možnost, jejich členství v NATO Rusko přijalo. Pobaltské země jsou tedy pod jaderným deštníkem NATO. Obavy samozřejmě existují, ale podle mého hodnocení Putina jako velmi racionálního hráče je to podle mě zcela mimo otázku,“ řekl Otte.

„Před 30 lety mi bylo jasné, že pokud bude tato expanze pokračovat, nakonec dosáhneme ruských červených čar. To je to, k čemu jsme dospěli. Putin varoval, že Ukrajina je jeho červená linie. Viděl sám sebe jako nuceného do těchto vojenských akcí, do této války,“ zdůraznil expert,  který má německé a americké občanství, server vasevec.cz

X X X

 FIALOVA  PARTA   NECHCE  NÁROD  ČR  INFORMOVAT  O  ARMÁDĚ

UZAVŘELA  JEDNÁNÍ  V  PARLAMENTU

MÍSTO  MILIARD  NA  ZBRANĚ  POSTAVIT  LIDEM  BYTY,

OPRAVIT  VOZOVKY,   STADIONY,   VYŠŠÍ\ DŮCHODY

V  NĚMECKU   LIDÉ  Z  ČR,  SR   DŮCHOD   50  TISÍC  MĚSÍČNĚ

Chtěl jsem věcnou debatu, řekl Pavel. Uzavření schůze poslanců ho překvapilo

 Prezident Petr Pavel při odchodu ze Sněmovny řekl, že bychom si měli ušetřit taková překvapení, jako když se vládní koalice rozhodla uzavřít prakticky celou mimořádnou schůzi na téma obrany. „Chtěl jsem mít věcnou debatu, ty procedurální otázky mě zaskočily,“ řekl Pavel při odchodu ze Sněmovny.

 Při dobré vůli se podle prezidenta Pavla dala najít cesta, jak uzavřít jen část schůze k obraně. O to se marně pokoušela opozice.

O rozhodnutí koalice, že schůze má být neveřejná se dozvěděl jen asi hodinu předem. „Takových překvapení bychom se měli navzájem ušetřit, vyvolává to jen negativní reakce,“ prohlásil prezident Pavel.

Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová marně navrhovala, aby bylo uzavřené jednání jen při vystoupení náčelníka generálního štábu. „Otázky chceme vznést veřejně, pak si uzavřete, co chcete,“ řekl šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Ani on ale neprosadil svou.

Podle Pavla je ale také škoda, že se opozice nezúčastnila jednání. Z vystoupení ministryně obrany Jany Černochové a náčelníka Karla Řehky by podle Pavla dostala odpovědi na mnoho svých otázek.

Prezident se ve středu marně pokusil zmírnit svár mezi vládou a opozicí o bezpečnost a zajištění obrany. „Je nešťastné, kdyby mělo téma obrany nést stranické tričko,“ řekl poslancům Pavel. Před poslanci promluvil v podruhé v tomto volebním období.

 „Cílem není utratit x procent HDP na obranu, ale mít funkční armádu,“ řekl také prezident poslancům v krátkém vystoupení.

Koalice pak ale hlavní část mimořádné schůze vyvolané opozičním hnutím ANO přesunula do utajeného režimu. „Jsem v šoku, chtěli nás umlčet,“ řekl na společné tiskové konferenci ANO a SPD Andrej Babiš. Opoziční hnutí mělo podle něj připravené legitimní otázky, co se děje na ministerstvu obrany za peníze daňových poplatníků.

Premiér Petr Fiala se uzavřenou schůzi na téma zajištění obrany České republiky pokouší obhajovat. Tvrdí, že neúčast ANO a SPD na schůzi dokazuje, že jí nešlo o seriózní diskusi o bezpečnosti, ale o divadlo pro voliče.

  X X X

DVĚ  DOHODY  AMERIKY,  S  RUSKEM,  S  UKRAJINOU

RUSKO  ŽÁDÁ  ZRUŠIT  VŠECHNY  SANKCE  PROTI  RUSKU

Průlom v jednáních? USA uzavřely s Ruskem i Ukrajinou dohodu, Kreml ji vzápětí zpochybnil

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o dílčím zastavení bojů. Smlouvy mají zajistit obnovení bezpečnosti plavby v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského platí dohoda okamžitě. S tím však nesouhlasí Kreml, který tvrdí, že část týkající se Černého moře může platit až poté, co Západ zruší sankce proti ruským bankám a umožní jim vstup do systému SWIFT. Podle Zelenského se tím Rusko snaží dohodu překroutit.

Bílý dům uvedl, že se obě země „dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři“. Podle vyjádření Kyjeva a Spojených států USA navíc Ukrajině pomohou dosáhnout výměny zajatců držených Ruskem, propuštění civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska. Prohlášení Washingtonu následuje po jednáních americké delegace s ruskými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii o možnostech zastavení bojů na Ukrajině.

 Kreml v úterý večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných hmot, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.

„Dočasné moratorium (na útoky na energetický systém) je platné po dobu 30 dnů od 18. března 2025 a může být po vzájemné dohodě prodlouženo,“ stojí na webových stránkách ruského prezidenta. „V případě porušení moratoria jednou ze stran má druhá strana právo považovat se za osvobozenou od povinnosti ho dodržovat,“ dodává Kreml.

Platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři Rusko podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucím zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyloučeny.

Ukrajinský prezident: Kreml lže

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského platí příměří týkající se Černého moře a útoků na energetická zařízení okamžitě, Rusko pak obvinil ze snahy dohody o příměří překroutit.

„Bohužel už teď, v den jednání, vidíme, jak už Rusové začali manipulovat. Už se snaží překroutit dohody a vlastně oklamat jak naše prostředníky, tak celý svět,“ uvedl ukrajinský prezident ve svém poselství.

„Existují naprosto jasná prohlášení, která zveřejnil Bílý dům. Každý se může podívat, co se v nich píše. A je tu něco, o čem Kreml opět lže: že klid (zbraní) v Černém moři údajně závisí na otázce sankcí a že údajné datum začátku klidu (zbraní) v oblasti energetiky je 18. březen,“ pokračoval Zelenskyj.

 V případě porušení příměří bude ukrajinský prezident po Spojených státech požadovat uvalení sankcí vůči Rusku. „Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na prezidenta Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům.

Prezident napadené země zároveň dodal, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dohody fungovaly, ale pokud Rusové provedou údery, Ukrajina na ně silně odpoví. „Chci připomenout, že od 11. března je na stole americký návrh na úplné a bezpodmínečné příměří – všude, nejen v oblasti energetiky a na Černém moři. Bylo to Rusko, kdo s tím nesouhlasil. Je to ruská pozice, která tuto válku prodlužuje,“ dodal.

Jde o oslabování sankcí, řekl Zelenskyj

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska. „Chceme, aby byl trh s obilím a hnojivy předvídatelný,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Kreml v prohlášení zveřejněném v úterý k dohodě se Spojenými státy mimo jiné uvedl, že Washington pomůže Rusku obnovit „přístup pro jeho zemědělské produkty a hnojiva na světový trh, snížit náklady na pojištění lodí a zlepšit (ruské straně) přístup do přístavů a k platebním systémům“ pro transakce spojené s obchodem se zemědělskými komoditami.

Rozhodnutí Spojených států pomoci Rusku znovu získat přístup na světové trhy Zelenskyj zkritizoval. „Domníváme se, že jde o oslabování sankcí,“ řekl ukrajinský prezident. Podotkl nicméně, že ukrajinská strana podrobnosti tohoto bodu dohody mezi Američany a Rusy nezná.

Umerov: Rusové mohou jen do části Černého moře

K dohodě se vyjádřil i ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. V příspěvku na sociální síti X napsal, že pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě v Černém moři. „V takovém případě bude mít plné právo na sebeobranu,“ zdůraznil.

Umerov zmínil také druhou část dohody zakazující útoky na energetická zařízení. „Všechny strany se dohodly na vypracování opatření k implementaci dohody prezidentů o zákazu úderů na energetická zařízení Ukrajiny a Ruska,“ uvedl. Ukrajina by podle něj uvítala, aby na dodržování nyní dojednaných dohod dohlížely třetí země.

Podle agentury Reuters označil americký prezident Donald Trump dosažení dohod za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“. USA se podle něj nadále daří vést obšírné rozhovory s Ruskem i s Ukrajinou.

Bílý dům také oznámil, že ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru bude pokračovat.

X x x

NA  UKRAJINĚ  SE  STÁLE  BOJUJE,  UMÍRAJÍ  LIDÉ

USA  TRVAT  NA  KAPITULACI  UKRAJINY,  JAKO   DŘIVE  ZA  HITLERA  NĚMECKA

Rusko i Ukrajina podnikly dronové útoky. Z Kryvého Rihu hlásí destrukci města

Ukrajinská protivzdušná obrana ve středu zlikvidovala 56 ze 117 útočících ruských dronů. Dalších 48 bezpilotních letounů nedoletělo do cíle, patrně pod vlivem radioelektronického rušení signálu, informoval server RBK-Ukrajina. Náčelník vojenské správy Kryvého Rihu informoval o rozsáhlé destrukci ve městě. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.

Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na středu zničila devět ukrajinských dronů – pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem.

Na Ukrajinu drony útočily od měst Millerovo, Kursk, Primorsko-Achtarsk a také z Ruskem okupovaného Krymu. „První drony začaly vstupovat do ukrajinského vzdušného prostoru ve 20:30 (19:30 SEČ) z východu přes Charkovskou oblast,“ napsal v noci web RBK-Ukrajina.

Další ruské bezpilotní letouny se podle něj poté objevily nad jihoukrajinskými regiony, postupně server informoval o přeletu bezpilotních letounů nad dalšími oblastmi. Po půlnoci místního času armáda hlásila nepřátelský dron ve směru na Záporoží, městem se rozléhaly exploze, napsal web.

„Masivní útok (dronů) šáhedů. Nejméně 15 výbuchů,“ napsal náčelník vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul v úterý pozdě v noci na telegramu. „Všichni jsou naživu, díky bohu. Je to skutečně zázrak. Destrukce je značná,“ dodal později bez dalších podrobností. Průmyslový Kryvyj Rih je rodným městem prezidenta Volodymyra  Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov mezitím v noci na středu na telegramu uvedl, že na vesnici Politotdelskij zaútočil ukrajinský dron, přičemž jeden civilista utrpěl zranění. V několika budovách jsou vyražená okna, informace o následcích se upřesňují, uvedl gubernátor.

Ukrajina se ruské vojenské agresi brání už přes tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko opakovaně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle nebo energetiku.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) od začátku války na Ukrajině eviduje v ČR přes 200 takzvaných DDoS útoků ruskojazyčných hacktivistických skupin. Nejčastěji mířily na veřejný a finanční sektor. Americké zmírnění uvalených sankcí Západu vůči Rusku ohledně vývozu jeho zemědělských komodit kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Domníváme se…, že jde o oslabování sankcí,“ řekl. Podotkl nicméně, že ukrajinská strana podrobnosti tohoto bodu dohody mezi Američany a Rusy nezná. Později Zelenskyj obvinil Rusko z toho, že se snaží manipulovat a překroutit dohody. Kreml podle něj lže, když tvrdí, že dohody záleží na otázce sankcí a že klid zbraní v oblasti energetiky začal platit 18. března. Rusko podniklo další dronový útok na Ukrajinu, v řadě oblastí je vyhlášen letecký poplach, zasahuje protivzdušná obrana. V noci na dnešek to uvedl server RBK-Ukrajina mimo jiné s odvoláním na ukrajinské letectvo. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.

Také Kyjev uvádí, že se při útocích na Rusko zaměřuje na vojenské cíle nebo energetická zařízení, která podporují ruské válečné tažení. Rovněž z Ruska občas přicházejí zprávy o civilních obětech. Civilistů zemřely už tisíce, naprostá většina z obětí jsou Ukrajinci, uvedla agentura Reuters.

Spojené státy v úterý oznámily, že po jednání s delegacemi obou zemí uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o příměří v Černém moři. Moskva platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Ukrajina i Rusko kromě toho souhlasily s přerušením útoků na energetickou infrastrukturu.

X X X

V  ČR  VELKÝ  VÝPRODEJ   STÁTNÍCH  BUDOV

Velký výprodej. Stát v aukci nabízí zámky i paláce za stovky milionů

 Už ve středu v poledne skončí další velká dražba státního majetku, na prodej je dům U Hybernů v centru Prahy. Bývalý klášterní kostel, potom divadlo, získal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) od Státního fondu kultury spolu s dalšími nemovitostmi. Stát ho nabízí za 447 milionů korun. Klepnutí kladívka, tedy nejnižší příhoz v dražbě, je padesát tisíc korun.

Stát má od dražby velká očekávání. V minulosti se totiž zbytek areálu bývalého kláštera františkánů prodal za 760 milionů a to je dodnes nejvyšší částka, za kterou stát nějakou nemovitost prodal.

Za měsíc skončí také dražba dalšího kulturního objektu – Národního domu na Vinohradech, místa tradičně spojeného s řadou reprezentačních plesů nebo místa, kam řada Pražanů chodila do tanečních nebo dnes do některé z jeho vyhlášených restaurací. Ten stát nabídne za 760 milionů.

„Nabídka státních nemovitostí je teď skutečně mimořádná, ale je za tím jen shoda okolností. Část objektů dražíme poprvé, jiné naopak zatím kupce nenašly,“ vysvětluje mluvčí úřadu Michaela Tesařová.

Kromě novinek stát nabízí i stálice, objekty, které se mu zatím nepodařilo prodat. Do dražby opět půjdou i další známé nemovitosti. V úterý neúspěšně skončila dražba zámku Veleslavín. Nikdo nesložil kauci, a úřad proto co nejdříve vyhlásí další kolo výběrového řízení. To je i případ Paláce Broadway. Ten se také zatím nepodařilo vydražit.

Štiřín za třetinu ceny

Nejdražší nabízenou nemovitostí je areál zámku ve Štiříně. Loni v létě ho stát nabízel za tři miliardy korun. Zámek, hotel, park a golfové hřiště za tuhle částku nikdo nekoupil. Stát výrazně slevil a z úředních důvodů musel areál také zmenšit o část lesa. Další aukci otevře 15. dubna a získá ho ten, kdo bude ochoten zaplatit minimálně 982 milionů 600 tisíc korun.

Stát luxusní areál prodává především kvůli malému využití a hlavně velkým nákladům na provoz. „Nenašla se žádná státní složka, která by měla zájem,“ vysvětluje mluvčí Tesařová. I v dobách nejvyššího vytížení ministerstvo zahraničí ročně doplácelo 30 milionů na jeho provoz, teď už objekt spolyká „jen“ zhruba půl milionu měsíčně.

Majetek z trestné činnosti

Stát prostřednictvím ÚZSVM většinou nabízí nepotřebné objekty ze svého majetku, existují ale i jiné případy. Nově je v jeho nabídce zámek v Bezdružicích na západě Čech. „Elektronická aukce areálu s minimální vyhlašovanou cenou 54 milionů korun bude zahájena 29. dubna,“ uvádí Tesařová. Nový vlastník vedle barokního zámku získá také téměř dvouhektarový zámecký lesopark.

Areál zámku připadl státu loni na základě rozhodnutí soudu po odsouzení podnikatele Jiřího Kubíčka. Ten dostal osm let vězení za to, že připravil investory o dvě a půl miliardy. „Výnos z prodeje tohoto areálu převedeme na speciální účet ministerstva spravedlnosti na pomoc obětem trestných činů,“ vysvětluje Tesařová.

Kromě zámku stát draží i další věci odsouzeného podvodníka, třeba jeho sbírku luxusních psacích per. Aukce zámku, který by státu takto propadl, je podle Tesařové výjimečná: „V minulosti jsme dražili skladové areály nebo domy z majetku členů takzvané lihové mafie, ale zámek poprvé.“

Kdo si počká…

Někdy se na kupce může čekat velmi dlouho, aukce může vyjít třeba až na desátý pokus. To je příklad nejdražší nemovitosti dražené na Moravě. Stát se snažil Hanácká kasárna v Olomouci prodat od září 2021. Poprvé byla aukční cena stanovena na 262 milionů korun a poté ji majetkový úřad po neúspěšných dražbách postupně snižoval. V lednu kasárna koupil developer za 91 milionů korun.

X X X

 NOVÁ  OPERACE  LYŽAŘKY  SR  VLHOVEJ

Je zvláštne, že sa nenechala operovať na Slovensku. Uznávaný lekár hovorí, čo upokojí Vlhovej hlavu

Slovenská lyžiarka Petra Vlhová absolvovala druhú operáciu zraneného pravého kolena. Po trinástich mesiacoch si znova musí pomáhať barlami a jej návrat na svahy sa odkladá.

 Petra Vlhová ďakuje fanúšikom po januárovom slalome vo Flachau.

„Som optimista, olympiádu stihne,“ hovorí uznávaný športový lekár Pavel Malovič (72).

Vlhová po druhej operácii povedala, že je to najlepšia alternatíva. Platí to?

Reálne sa dá zhodnotiť len to, čo nám k operácii povedali Vlhová, jej manažér, tréner alebo lekár – Dr. Siegrist (67). Ten hovoril po prvej operácii o zákroku na menisku a prednom krížnom väze.

Dočítal som sa, že ročne zoperuje dvesto krížnych väzov. Takže je to skúsený operatér. Odvtedy uplynulo trinásť mesiacov a je tu ďalšia operácia.

Je to netradične dlhý časový úsek?

Vlhová zaťažovala koleno viac ako pätnásť rokov v športe, ktorý je na kolená jeden z najnáročnejších. Pri krátkych slalomových oblúkoch sa musí dávať do polohy, ktorá bola pre ňu problematická predtým a aj teraz.

Preťaženie je väčšie ako v obrovskom slalome alebo rýchlostných disciplínach. Môj pocit je, že tú prvú operáciu asi neurobili kompletne, ale to je len dedukcia.

 Z čoho tak usudzujete?

V decembri sa objavili informácie o problémoch s chrupavkou, o ktorej Siegrist po prvotnej operácii nehovoril. Nevieme, prečo robil väz a meniskus a chrupavku nie. Po pätnástich rokoch vo vrcholovom športe musí byť na Vlhovej chrupavke určitá degenerácia.

Je neisté, či bola už pred rokom poškodená. A ani to, či k tomu nedošlo náhodou počas rehabilitácie. Vieme, že v decembri dostávala päťtýždňovú terapiu s vysokou koncentráciou kyseliny hyalurónovej a krvnej plazmy.

Po prakticky roku mi to príde pomerne neskoro, mala ju podľa mňa asi absolvovať skôr. Viac informácií nemáme. Ťažko sa k tomu vyjadrovať exaktne, je to skôr v rovine domnienok.

Spomínali ste, že vám nesedí časový harmonogram a terapia prišla neskoro. Nemala by už po roku od operácie byť schopná plnohodnotne aspoň trénovať, ak nie jazdiť?

Vlhová má najlepší možný servis. Nevieme, či na základe zmluvy musela ísť na operáciu v zahraničí a neabsolvovala zákrok na Slovensku. Už od začiatku by som to však riešil inak, hoci nie som traumatológ.

Myslíte si, že prvá operácia nedopadla dobre?

Mne prišlo zvláštne, že sa nechala operovať vonku a nie na Slovensku. Nevieme, prečo musela ísť na operáciu do Švajčiarska. Zrejme sa držala svojej zmluvy alebo na ňu vplýval tréner (Švajčiar Mauro Pini, pozn.). Na druhej strane, Siegrist je odborník a tuším, že aj lekár švajčiarskej lyžiarskej reprezentácie.

Na konte má množstvo úspešných zákrokov. Ale nie vždy sa všetko lekárovi vydarí tak, ako by chcel, nie?

Áno, niekedy sa stane, že to nedopadne podľa predstáv operatéra. Ak však prišla dodatočná decembrová terapia s vysokou koncentráciou kyseliny hyalurónovej a krvnej plazmy, musela byť poškodená chrupavka.

Už pri zranení v Jasnej alebo až po ňom?

Môžeme sa znova iba domnievať, žiadne konkrétne informácie nemám. Mohlo to byť aj po prvej operácii, keď začala s rehabilitáciou.

 V júni bude mať Vlhová 30 rokov. Keby mala o desať menej, dá sa dokopy skôr?

Nemusí to tak byť. Závisí to od rozsahu zranenia. Sú aj také, ktoré dvadsaťročným predčasne ukončia kariéru a pošlú ich na športový dôchodok.

Vlhová má špičkový servis, pravidlo o mladšom kolene u nej neplatí. Jej kolená sú v lyžovaní veľmi zraniteľné. Sú aj úrazy, ktoré nedáte dokopy, ani keby ste chceli.

Patrí k nim aj ten Vlhovej?

Hovorí sa tomu tancujúce koleno. Kĺb vyzerá byť silný, ale je veľmi ľahko zraniteľný. Už Rimania často eliminovali protivníkov úderom do kolena. Bolo mi však čudné, že Vlhová už v septembri nešla na lyže.

Vlhová odletela do Argentíny, ale tréningový kemp v stredisku Ushuaia podľa jej slov nešiel podľa plánu a koleno ju limitovalo. Nemohla prísť terapia injekciami s vysokou koncentráciou kyseliny hyalurónovej a krvnej plazmy už vtedy?

Ak sa to za skoro deväť mesiacov od zranenia nenapravilo, bolo vhodné pristúpiť k diagnostickej artroskopii, aby sa zistilo, čo sa v tom kolene deje. Spravili to až v decembri. Tri mesiace stratené.

Čo je diagnostická artroskopia?

Vyšetrenia magnetickou rezonanciou alebo CT snímok vám neukážu všetko, musíte nazrieť dovnútra. Je to drobný zákrok, pri ktorom si pozriete aktuálny stav. Ak je tam nejaký problém, okamžite ho napravia.

Informácií nie je veľa a ja to chápem. Jedná sa predsa o Vlhovej zdravotný stav a to je jej súkromná vec.

Možno sa chceli terapiou vyhnúť ďalšej operácii, nie?

Poznám mnohých odborníkov na podávanie krvnej plazmy. Jeden povie, že to pomáha a druhý krúti hlavou. Väčšina mojich kolegov sa k tomu stavia skepticky.

Je Vlhovej nevýhodou pri návrate do súťažného kolotoča to, že jazdí slalom?

Určite. Podľa mňa by musela jazdiť s ortézou. Neviem, či ju mala v Ohňovej zemi počas rehabilitácie. Jedna vec je zranenie, druhá psychika. Ak máte na kolene oporu v podobe ortézy, hlava sa upokojí a presvedčí ju, že je koleno stabilné.

 Ako dlho bude podľa vás mimo súťažného kolotoča?

Nevieme rozsah zranenia, iba to, že jej operovali chrupavku. Môže byť pokojne mimo aj pol roka. Vlhová ju musela mať veľmi opotrebovanú. Môžeme len špekulovať, celé mi je to nejasné.

Stihne olympiádu 2026 v Miláne a Cortine, kde by mala obhajovať zlato zo slalomu?

Som optimista. Ak bude mať dostatočnú kvalitu aj kvantitu svalstva a pevný korzet kolena, o jej možnú obhajobu zlatej medaily zo slalomu v Pekingu sa na ZOH 2026 v Cortine neobávam. Mala by do pol roka jazdiť znova. Ja by som povedal, že je to 60 na 40, že do Talianska pocestuje.

A nezabudne jej koleno po takmer dvoch rokoch, ako sa jazdí slalom?

To je akoby ste nebicyklovali desať rokov. Nezabudnete to. Prvé jazdy asi budú kostrbatejšie a progres bude pomalší, ale žiadny šok to nebude.

Lenže Vlhová sa chce vrátiť na víťazné chodníčky…

Pozrite, aj Lindsey Vonnová či Mikaela Shiffrinová sa vrátili. Obe sú staršie a sú v najlepšej forme. Nevidím dôvod, prečo by sa to nemalo Vlhovej podariť. Aj Petra sa vráti, prečo nie?

 X X X

Na Trumpa s Putinem jsou krátcí…

 S příchodem Donalda Trumpa otáčí USA svou zahraniční politiku o 180%. Těm, kteří hystericky denně popisují tzv. neslýchanosti, dosvědčující obrat, patrně v naivní představě, že se evropský Západ vzbouří a lidé povstanou proti tomuto novému světu, pomoci nelze. Mají samozřejmě pravdu.

Ale to je tak vše, co mohou dělat.

Zatím  budí  virtuální sílu, vládnou evropským zemím a  i u nás jsou představovány  Pavlem a Fialou a celou čtyřkoalicí  a kulturní smetánkou, která se za ně neochvějně staví.  Polívka, Trojan, Holubová, Suchý a samozřejmě desetitisíce žurnalistů v televizích i tištěných médiích, ti všichni v jednom šiku.

Má to ale chybičku: Evropa a její dosud vládnoucí elity jsou bez podpory USA minimálně vojensky, a patrně i ekonomicky slabí jako třtina ve větru se klátící…

Kolik jen velkých slov padlo ve prospěch tzv. koalice ochotných, kterou  britský premiér Starmer vyhlašoval ve spolupráci s dnes již chromou kachnou  Francouzem Macronem…

A výsledek?

Steve Witkoff, dnes vůdčí postava amerického vyjednávání s Vladimírem Putinem, Starmera zesměšnil a řekl, že myšlenka této koalice, byla založena na „zjednodušené“ představě britského premiéra a dalších evropských vůdců, kteří si myslí, že „všichni musíme být jako Winston Churchill“. V rozhovoru s protrumpovským (a proputinovským) novinářem Tuckerem Carlsonem  Witkoff pochválil Vladimira Putina a řekl, že se mu ruský prezident „líbil“. „Nepovažuji Putina za špatného člověka… Je super chytrý,“  pravil

Mimochodem opakuji v této souvislosti mnou mnohokrát připomínanou  myšlenku čtyřhvězdičkového generála Weslie Clarka, který označil Putina za nejchytřejšího politika na světě. A pozor! Šlo o stoupence amerických demokratů, který dokonce původně kandidoval na funkci prezidenta a teprve později souhlasil, že ho nahradí Clintonová.

Evropští odpůrci faktu blížícího se spojenectví Rusko-USA, fakt mohou jenom veřejně blábolit své představy o tom, jak se vojensky proti Rusku spojí…

Ale Trumpova administrativa jednoznačně a nezakrytě dává najevo, že s Evropou Ursuly von der Leyen a Aly Kallasové nechce mít nic společného a dává to mimochodem najevo i v celní politice…

Trumpovi lidé jsou nedůvěřiví k možnostem jednání s Evropany, které vesměs a zřejmě oprávněně pokládají za podporovatele Kamaly Harris ve volbách.

I při důvěrných jednáních, jako například o reakcích na útoky Hutiů pohrdavě dávají najevo, co si o Evropanech myslí a opět je to představa, že tahají v Rudém moři jen za Evropany kaštany z ohně, protože americké lodě využívají Suezský průplav mnohem méně než Evropané…

To se projevuje i v tom, že neskrývanou nevrlost ke spolupráci s Evropou daly USA najevo například i tím, že  vyřadila z možných míst, kde by se mohla konat jednání USA-Rusko tím, že se místem setkání stala Saudská Arábie a byly zcela vyřazeny místa v Evropě.

Přece by  Trump neuspořádával setkání například ve Švýcarsku, kde před nedávnem Zelenskyj uspořádal  své protiruské celosvětové orgie.

Ani náhodou.

A jen ještě dodávám, že Donald Trump má skvělé vztahy se saudsko- arabským princem Muhamadem bin Salmanem, ale i Vladimír Putin si v rámci spolupráce ropného kartelu OPEC+ s ním rozumí. A navíc Trump nic neponechává ve své pomstě náhodě. Je bojovníkem proti zeleným teoriím a podporovatelem fosilních paliv. Čili volba pro ropné monarchie z tohoto jeho pohledu má logiku…

Protitrumpovská a protiputinovská Evropa EU i tzv. koalice ochotných  je tak vyřazena coby významný světový hráč a sama se dostává do polohy pouhého  poštěkávajícího psíčka, kterému není hozena ani jedna kůstka…

Pro nás, kteří jsme v Česku po tři roky a označovaní coby dezoláti, dezinformátoři, šmejdi či jako svině tak přichází doba, že ti, kteří zde vládli a ponižovali nás budou poraženi.

Fiala už na podzim a nepomohou mu ani jeho prorežimní umělci, Pavel doufejme za tři roky. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

GLOBALIZACE?  KONEC  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ  TRUMPEM,  USA?

 Globalizace? Pic kozu do vazu!

Pár dní předtím, než Trump vypálí ze své celní bazuky, ekonomické předpovědi kolísají mezi zoufalstvím a nadšením.

Spěch amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukončením války na Ukrajině lze pochopit. Vyčlenil si na to časové okénko do 20. dubna, protože pak už se chce plně věnovat pohybu fronty na ekonomickém bojišti, které za pár dní rozbouří prudké zvýšení dovozních cel do USA.

Bude to už třetí „pic kozu do vazu“ globalizaci, třetí úder v rychlém sledu. Začalo to finanční krizí 2008, navázala pandemie po roce 2019 a po ní válka. Ta je teď ve fázi života po životě, zombie se pokouší vydrápat ze hrobu. A když do toho zahrneme také důsledky konce zástupného konfliktu Západu s Ruskem, který nejspíš vyústí v konec NATO, pak si tím ten Trump zamíchal opravdu radikálně. A to je tu teprve pár měsíců.

Je to srovnatelné se situací po skončení studené války, kdy český prezident Václav Havel sdělil slzícím poslancům a senátorům ve washingtonském Kapitolu, že když chtějí pomoci Československu, ať pomůžou Rusku, a završil to výzvou k současnému rozpuštění Varšavské smlouvy a NATO.

Možná bychom měli jít ještě hlouběji do minulosti, protože Trumpovi se nelíbí ani instituce Spojených národů, které jsou nereformovatelné, jak by mohl po svých marných pokusech potvrdit bývalý předseda Valného shromáždění Jan Kavan. Poměry sil ve světě se změnily, ale zastoupení v Radě bezpečnosti a dalších klíčových orgánech moc ne, takže nejlíp by bylo všechno zrušit a vybudovat znovu.

Kdo do toho hodí vidle? Francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a presumptivní německý kancléř Friedrich Merz dělají vše pro to, aby válečná atmosféra vydržela.

Kdyby se podařilo vystupňovat zbrojní náklady v rozsahu, o kterém se nyní blouzní v divokém sledu nejrůznějších summitů, schůzek ochotných, evropských rad v Bruselu a bouřlivých schůzí národních parlamentů, Francouzi prodají víc stihaček Rafale a možná i nějakou tu ponorku, Britové vymetou sklady raket a dalších pozdravů přes hranice a Němci, kteří umí tanky, naskočí na výrobu dílů k F-35, které mohou být vojensky k ničemu, ale jsou nepřekonatelné jako tržní artikl. My to zaplatíme, ale tak to chodí.

Jenže dlouhodobá lstivost se kombinuje s krátkodobým hlupstvím. Než se Evropa vyzbrojí, aby mohla reálně vyhrožovat, uteče deset let. My už jsme tento termín akceptovali v případě objednaných amerických stíhaček. Kdyby teď vznikl nějaký konflikt, ve kterém po nás budou opravdu střílet, musíme apelovat na rytířskost a férovost nepřítele. Počkej brachu, posaď se, kam ten spěch? Když vydržíš dřepět deset let, přiletíme násobky rychlosti zvuku a rozptýlíme tě do vesmíru.

Jistě, nečetl jsem válečné plány Armády ČR, ale těžko v nich může být něco jiného. Stíhačky drtivě udeří nadzvukovou rychlostí, to jo, ale ne hned. Ne když zrovna do nás někdo buší.

Takže my rozvíjíme dlouhodobou reakci na nebezpečí, které mezitím pomine. Ale Američané skončí s podporou Ukrajiny už teď, a při té příležitosti začnou vnímat Evropu jako podrazáka, který má být po zásluze obrán a osolen. Něco zvládnou cla, něco další obchodní překážky, a vespod to budou jistit rozdíly mobilizovatelné moci. Nasírat Trumpa znamená dráždit hada bosou nohou.

Ledaže by nevydržel. Nad evropskými manévry Trump může mávnout rukou, ale větší nebezpečí hrozí zevnitř, Prezident v Kongresu ovládá jak Sněmovnu reprezentantů, tak Senát, ale většinu tvoří jen pár hlasů. Česká politika by mohla vyučovat o roli přeběhlíků. Je to levnější než volební vítězství. Někdy stáli tak málo, že jim to stačilo, jako poslanci Wolfovi, nanejvýš na útěk do Paraguaye. Proto by neměla zapadnout doutnající snaha v americkém Senátu, jak přibrzdit smiřovačky s Ruskem třeba tím, že je tam prosazován požadavek na zabavení ruských devizových rezerv, které byly zatím v bankách jen „zmraženy“.

Kdo to požaduje? Pod dopisem do Bílého domu jsou podepsáni i republikánští senátoři Todd Young a Lindsay Graham. Sledují tím bohulibý účel, protože uvedené peníze mají být použity na obnovu Ukrainy. A vypadá to jako vlámání se do otevřených dveří, protože z Kremlu ve stejné době prosakovaly zprávy, že Putin hodlá udělat s těmito penězi to samé, pokud budou uvolněny ze zmrazených účtů. Jenže podle amerických zákonodárců by uvolněny nebyly, Rusko by nad nimi nedostalo kontrolu. První plameny na střeše? Nebo jen signál o rodícím se mocenském posunu v USA?

Určitě se o tom jednalo i na pondělní americko-ruské schůzce v Rijádu, kde týmy pro technické otázky příměří probírali dvanáct hodin nejrůznější detaily chování všech zúčastněných stran. Výsledek jednání však podle Kremlu nemá být zveřejněn, aspoň zatím. Nadále se „analyzují“, problémy jsou zřejmě na ruské straně, protože Trump se do zveřejnění hrnul. Je možné, že americká delegace už musela reagovat na ten tlak z Kongresu.

Kdyby všechny ty Trumpovy pokusy o historický průlom měly být jen krátkodechým výpadem do prázdna, naplní se strategie, kterou krmí poradci českého prezidenta Petra Pavla a kterou zaslepeně následuje i celá Fialova vláda. Pár měsíců to vydržíme, a pak se všechno vrátí ke starému, pod moudrou kuratelou amerického „deep state“. Být proamerický, to chce fištrón! Kdo vydrží, dostane medajli.

Kdyby tak člověk věděl, co ho čeká, zpívá Jarek Nohavica. Vědečtěji se to dá vyjádřit slovy: Předpovědi jsou vždycky ošidné, zvlášť když jde o budoucnost. A my vlastně nevíme ani to, co bude teď. A tak pár dní předtím, než 2. dubna spustí další vlna destrukce globalizace a obhajoby domácí výroby v USA, najdeme jak ty, kdo v tom vidí hrozbu, tak ty, kdo vidí příležitost.

Pro Česko může představovat hrozbu plán přesunu části výroby Volkswagenu do Spojených států, a možná i Mexika. Americký prezident Donald Trump sice rozhodl, že nová celní zátěž ve výši 25 procent z veškerého dovozu do USA bude zavedena plošně, bez výjimek (ale lobbisti ještě neřekli poslední slovo), nicméně regionální smlouvu s Mexikem a Kanadou nakonec hodlá respektovat. S Kanadou však má samostatné účty, takže to neberte doslova.

Různé zdroje poukazují na skládačku rizik, která se na Česko nabaluje vzhledem k jeho nadměrné závislosti na automobilovém průmyslu a aktivnímu odporu k technologickým změnám, která teď mění auta i energetiku. Klesne význam Škody pro Volkswagen, protože ten jde jinudy. Na elektrifikaci přistoupil dřív, v rozvoji výhod, kdy jezdíte zadarmo na elektřinu ze střechy domu, je dál, a v Americe bude muset omezit podíl evropských dodávek, aby byl uznán jako místní výroba. Méně významná Škoda dostane méně investic a menší prostor na tvorbu nových modelů.

S exportem to bude také tvrdší. Třeba Čína uvažuje, že vyjde s Trumpem smírně a bude postupovat podobně jako Japonci v 70. letech, kteří taky tenkrát málem položili americký automobilový trh. Nakonec dobrovolně snižovali export do USA, což jim mimochodem vyneslo lepší ceny. Zároveň v závodech, které přesouvali do Ameriky, začali dělat větší a luxusnější auta, takže zasáhli konkurenci ještě citelněji.

Kdyby Čína omezila vývozy do USA, ale držela se stávající linie obnovy rychlejšího tempa růstu, musí svá auta vyvézt jinam. Po ruce jsou Indie, Vietnam a další státy Jihovýchodní Asie. Přesně ty, kde měla rozvíjet náhradní trhy z pověření VW naše Škoda.

Ani teď to tam moc nadějně nevypadalo. Loňský rok byl pro Škodu sice prodejně rekordní, ale nebyla to labutí píseň? Co se stane, když prodeje klesnou? Co musí udělat výroba? A co dodavatelé, kteří budou mít taky problémy, doma i v exportu? Kolik ještě budou potřebovat lidí? A co bude s těmi, které potřebovat nebudou?

To všechno jsou těžké otázky, které si brzy vynutí větší pozornost naší vlády než blouznění o evropské armádě vítězící na Rusem. Peníze bude potřebovat jinde. Spoléhat na kongresové hrátky ve Washingtonu je také iluzorní, když vidíme propad voličských preferencí Demokratů pod 30 procent, na historicky nejnižší úroveň.

Je možné, že tahle vláda už není schopná ničeho jiného, ale pak by měli ti, kdo ji chtějí vystřídat, dávat jasně najevo, že dokážou reagovat na dramatické proměny našeho světa. Rozpad globalizace, atlanticismu, obrovská moc nových technologií, to všechno vyžaduje transformaci hrozeb v příležitosti.

Je to jako po pádu komunismu, kdy moc ležela na zemi a záleželo na tom, kdo ji zvedne. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Elektrárna v Záporoží je dle mezinárodního práva naše, krotí Moskva Trumpův apetit

Ruské ministerstvo zahraničí vydalo v úterý prohlášení, že Záporožská jaderná elektrárna patří Rusku podle mezinárodního práva. Ačkoli Moskva doposud většinu mezinárodních dohod vztahujících se i k rusko-ukrajinskému konfliktu bagatelizovala, kvůli vlastnictví tohoto zařízení se ale rozhodla o ně opřít.

„S ohledem na spekulace médií o možném převodu Záporožské jaderné elektrárny (ZJE) na Ukrajinu nebo o vytvoření jakési společné kontroly nad elektrárnou s Ukrajinou, Spojenými státy či zástupci mezinárodních organizací bychom rádi učinili následující upřesnění,“ uvádí ministerstvo v úvodu své tiskové zprávy.

„ZJE je ruské jaderné zařízení. V důsledku referend konaných na konci září 2022 se k Ruské federaci jako plnohodnotné subjekty připojily Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast,“ pokračuje s tím, že v říjnu roku 2022 podepsal ruský prezident Vladimir Putin příslušný dekret, na jehož základě spadá elektrárna pod ruskou jurisdikci.

„Návrat elektrárny ruskému jadernému průmyslu je dlouhodobě ověřený fakt, který mezinárodní společenství musí jen uznat. Převod samotného ZJE nebo kontroly nad ním na Ukrajinu nebo jinou zemi je nemožný,“ uvádí dále ruská diplomacie.

Pracovníci společnosti DTEK odklízejí trosky při opravě rozvodny zničené při útoku ruského dronu na neznámém místě na Ukrajině. (25. března 2025) / Autor: AP „Bohužel už teď, v den jednání, vidíme, jak už Rusové začali manipulovat. Už se snaží překroutit dohody a vlastně oklamat jak naše prostředníky, tak celý svět,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Existují naprosto jasná prohlášení, která zveřejnil Bílý dům. Každý se může podívat, co se v nich píše. A je tu něco, o čem Kreml opět lže: že klid (zbraní) v Černém moři údajně záleží na otázce sankcí a že údajné datum začátku klidu (zbraní) v oblasti energetiky je 18. březen,“ pokračoval ukrajinský prezident. Podle agentury Reuters dnes americký prezident Donald Trump označil dosažení dohod za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“. Spojeným státům se podle něj nadále daří vést obšírné rozhovory s Ruskem i s Ukrajinou.

Podle Moskvy jsou všichni zaměstnanci elektrárny občany Ruské federace. „Nelze si zahrávat s jejich životy, zvláště s ohledem na zvěrstva, která Ukrajinci páchali a páchají u nás,“ tvrdí.

Ministerstvo se zároveň ohrazuje proti možnosti, že by se správy elektrárny ujal jiný stát. „Ve světové praxi takové precedenty neexistují. V tomto případě by například nebylo možné řádně zajistit jadernou a fyzickou jadernou bezpečnost a vyřešit otázky občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody,“ zdůrazňuje.

„Důležitým aspektem je, že úzká spolupráce mezi Ukrajinou a zpravodajskými agenturami zemí NATO, které mají působivý sabotážní potenciál, znemožňuje i dočasné přijetí těchto států do ZJE,“ tvrdí Moskva.

Myšlenka, že by se jakékoli mezinárodní organizace podílely na řízení provozu elektrárny, je podle ministerstva absurdní. Ani mandát, ani kompetence žádné z nich jim neumožňují se do provozu jaderných zařízení zapojit, soudí.

„Podle mezinárodního práva, včetně klíčových příslušných úmluv, primární odpovědnost za zajištění jaderné bezpečnosti a zabezpečení na jejich území spočívá na samotných státech. V případě ZJE je to Ruská federace bez jiné možnosti,“ uzavírá.

Americký prezident Donald Trump v předchozích dnech zmínil možnost, že by v rámci celkového mírového vyrovnání převzaly Spojené státy kontrolu nad ukrajinskými elektrárnami. Neupřesnil přitom, zda mezi ně zahrnuje i ty jaderné.

O Záporožské jaderné elektrárně, která je největší v Evropě a pátá největší na světě, se během rozhovoru s novináři ale také nepřímo zmiňoval. A to v čích rukou – zda ruských, či ukrajinských – nakonec zůstane, nejspíš vzhledem k nestabilní situaci na nedaleké bojové frontě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zdůraznil, že elektrárna nebude fungovat bez Ukrajiny, natož pro Rusy. Obnovení jejího provozu poté, co by ji Rusové vyklidili, podle něho potrvá dva až dva a půl roku.

X x x

DÁNSKO  ODMÍTÁ  NÁTLAK  AMERIKY

 

Nepřijatelný nátlak, odmítá dánská premiérka návštěvu Vanceové v Grónsku

Návštěva americké delegace v Grónsku je nepřijatelný nátlak na toto dánské autonomní území. V úterý to řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová. Grónsko má tento týden navštívit delegace v čele s manželkou viceprezidenta USA Ushou Vanceovou. Americký prezident Donald Trump přitom opakovaně projevil zájem připojit Grónsko ke Spojeným státům.

Nevyžádaná návštěva se má uskutečnit od čtvrtku do soboty. Kromě manželky amerického viceprezidenta J. D. Vance se na ostrov chystá také americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz nebo ministr energetiky Chris Wright.

Trump naposledy v pondělí zopakoval, že USA by měly Grónsko převzít. Je to podle něj důležité pro americkou národní bezpečnost. Největší ostrov světa má přitom velký geostrategický význam a zároveň oplývá velkým nerostným bohatstvím.

Vlády Grónska i Dánska opakovaně vyjádřily s plány na americkou anexi Grónska nesouhlas. Grónský premiér Múte Egede chystanou americkou návštěvu na ostrově označil za provokaci a dánská premiérka Frederiksenová za nepřijatelný nátlak. „Musím říct, že je to v této situaci nepřijatelný tlak na Grónsko a Dánsko. A je to tlak, kterému se budeme bránit,“ řekla politička dánským médiím DR a TV2.

Chystaná návštěva spadá do období, kdy se v Grónsku po parlamentních volbách teprve formuje nová vláda a příští týden se tam navíc konají obecní volby. „Tato návštěva rozhodně není o tom, co Grónsko potřebuje nebo chce,“ upozornila Frederiksenová.

„Prezident Trump to myslí vážně. Chce Grónsko. Proto (tato návštěva) nemůže být vnímána nezávisle na čemkoli dalším,“ zdůraznila premiérka.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes řekl, že delegace se bude chtít „poučit o Grónsku, jeho kultuře, historii a obyvatelích“. Frederiksenová však zpochybnila údajně soukromý ráz návštěvy, které se zúčastní oficiální představitelé USA.

Zdůraznila přitom, že Dánsko nezpochybňuje vztahy s USA, založené na bilaterální smlouvě z roku 1951, na jejímž základě mají USA právo si na ostrově zřizovat s vědomím Dánska a Grónska vojenské základny. „Jsme spojenci,“ potvrdila. Zároveň však také poukázala na údajně „masivní podporu“, kterou má Kodaň ze strany severských zemí a Evropské unie.

X x x

Japonsko rozpouští Církev sjednocení, podle soudu ohrožuje veřejné blaho

Rozpuštění, likvidace majetku a konec daňových výjimek – to teď s pravděpodobností čeká japonskou Církev sjednocení, tzv „Moonisty“, která vzbuzuje kontroverze například masovými svatbami. Rozhodl o tom soud a vyhověl tak žádosti vlády. Tu k tomu podnítily indicie z vyšetřování atentátu na expremiéra Šinzóa Abeho před třemi lety, píše agentura AP. Církev nyní zvažuje odvolání.

Japonské ministerstvo školství soudcům předložilo 5000 dokumentů a důkazů, které vycházely z výslechů více než 170 osob. Církev podle něj manipulovala se svými stoupenci, vyvolávala u nich strach a nutila je kupovat drahé zboží a dávat dary, i když neměli peníze.

Soud v rozhodnutí uvedl, že problémy organizace jsou rozsáhlé a trvalé a její rozpuštění je nutné, protože cesta k její dobrovolné reformě není pravděpodobná. Nelze ani pominout značné finanční škody, jelikož organizace podle soudců vylákala od více než 1500 lidí dary ve výši nejméně 20,4 miliardy jenů (přes tři miliardy Kč), napsala agentura Kjódó.

Japonský právní systém umožňuje, aby úřady soud požádaly o rozpuštění, pokud se náboženská organizace „dopustí činu, o němž se jasně prokáže, že významně poškozuje veřejné blaho“, dodala Kjódó.

Verdikt uvítala skupina právníků, kteří zastupují osoby žalující církev, a požádala, aby se organizace co nejdříve omluvila a zaplatila odškodnění. Japonská odnož církve původem z Jižní Koreje rozhodnutí naopak označila za politováníhodné, nespravedlivé a nepřijatelné s tím, že vážně ohrožuje náboženskou svobodu a lidská práva jejích stoupenců.

Na bývalého premiéra Abeho v červenci 2022 vystřelil na předvolebním mítinku muž, který jej vinil z podpory Církve sjednocení. Abe svým zraněním následně podlehl. Střelec náboženské organizaci vyčítal špatnou finanční situaci své rodiny, mužova matka totiž podle japonských médií darovala této církvi značné jmění. Ministerstvo školství o rozpuštění organizace zažádalo o rok později.

Církev sjednocení založil v roce 1954 v Jižní Koreji reverend Sun Myung Moon, který hlásal nový výklad Bible a konzervativní, rodinně orientovaný hodnotový systém.

O deset let později přišla tato organizace do Japonska a navázala úzké vztahy s řadou konzervativních zákonodárců na základě společných zájmů, jimiž byl například boj proti komunismu. Od 80. let 20. století čelila církev obviněním z problematického náboru členů v Japonsku.

V poslední době si kritiku kvůli vazbám na církev vysloužila řada vysoce postavených japonských politiků, například členové vládní Liberálnědemokratické strany (LDP). Někdejší premiér Fumio Kišida v roce 2022 proto z vlády odvolal některé ministry, kteří s náboženskou společností udržovali kontakty.

X x x

PŘEDSEDA   NS   ANGYALOSSY  O  PLATECH  SOUDCŮ

Angyalossy: Neustálé úpravy zákona o platech ústavních činitelů snižují prestiž justice

Soudcovská unie minulý týden vyzvala soudce, aby se domáhali svých platových nároků. Odvolala se přitom na středeční jednání justičního grémia, kde se shodli, že novela zákona o platech představitelů státní moci odporuje českému ústavnímu pořádku. „Na snížení důvěry v justici může mít vliv to, že se musíme neustále domáhat, aby platy nebyly nezákonně snižovány,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

 x Máte informace o tom, jestli už někteří vaši kolegové nebo soudci jiných soudů kvůli platům podali žaloby?

Popravdě řečeno, takové informace nemám. Předpokládám ale, že určitě poměrně velká část soudců žaloby podá, protože bavit se stále o platech soudců je už takové trošku až trapné.

Evropské právo říká, za jakých okolností je možné uplatnit platové restrikce vůči soudcům a v tomto případě tyto podmínky splněny nebyly, tvrdí Angyalossy

Vezměte si, že jsem něco přes 30 let v justici. Za 30 let už pamatuji 15 až 16 případů, respektive novelizací tohoto zákona ústavních činitelů, kdy se uměle zasahovalo do platů soudců. Když to vezmeme v průměru, tak se do nich zasahuje každé dva roky – a bohužel někdy i častěji – různými poslaneckými iniciativami.

V drtivé většině případů dal Ústavní soud za pravdu soudcům, pokud žalovali takovouto platovou restrikci, že byla skutečně protiústavní.

Proti evropskému právu

x Jaký je postup? Je to tak, že soudci žalují svůj soud, který potom věc postoupí Ústavnímu soudu?

Ano, je to tak, že soudce zažaluje svůj vlastní soud s tím, že mu vyplatil nižší plat na základě protiústavní úpravy a současně v této žalobě navrhne, aby soud postoupil věc Ústavnímu soudu.

 Na druhé straně je v současné době situace trošku jiná i v tom, že jsme na justičním grémiu probírali celou záležitost podrobně ze všech úhlů pohledu a domníváme se, že tato novela zákona o platech ústavních činitelů ve vtahu k soudcům je současně i proti evropskému právu – tedy v rozporu s evropským právem – které se má jako primární aplikovat i v naší zemi.

Pokud je zákon, který je v rozporu s evropským právem, tak je na místě primárně aplikovat evropské právo a nikoli takovýto zákon. V tomto případě se domníváme, že je skutečně tato novela nejen protiústavní, ale i v rozporu s evropským právem.

Proto se domnívám, že jednotlivé žaloby, které předpokládám, že soudci budou podávat, nebudou pouze navrhovat, aby to bylo postoupeno našemu Ústavnímu soudu. Budou navrhovat soudu, aby přímo aplikoval evropské právo, tudíž by nebyl důvod to postupovat ještě Ústavnímu soudu.

x To znamená, že by přímo obecné soudy rozhodly o tom, že jejich zaměstnanci dostanou víc peněz?

Ve svém důsledku by se to tak dalo říct, ale primárně nepůjde o to, jestli dostanou více, nebo méně peněz, ale o to, že evropské právo říká za jakých okolností je možné uplatnit platové restrikce vůči soudcům a v tomto případě tyto podmínky jednoznačně splněny nebyly. Bude se tedy aplikovat evropské právo, které říká, že je to tam potřebné primárně aplikovat.

Na koho se obrátit?

x Nebyl by z principu v tomto případě každý soudce podjatý?

Rozhodně ne, protože soudce sice bude rozhodovat o platu, ale konec konců, kam by se měl soudce obrátit? V tomto případě je zaměstnancem státu, jeho zaměstnavatel je stát a když nesouhlasí, protože vidí, že je zde rozpor zákona s ústavním principem, tak na koho jiného by se obrátil.

Jedině soudy jsou příslušné takovéto spory rozhodovat, bez ohledu na to, jestli se jedná o soudce, nebo jinou pracovní profesi.

x Je správné principiálně, aby se soudci domáhali žalobami u soudů – tedy u svých kolegů – zvýšení svých platů? Máte pocit, že to posiluje prestiž justice?

Co se týče prestiže justice, je potřebné říct, že neustálé a opakované zásahy do zákona o platech ústavních činitelů prestiž justice do jisté míry snižují. Před několika roky, než opakovaně docházelo k těmto zásahům, se česká justice vypracovala, měla důvěru 65 procent obyvatel.

Díky těmto – v posledním období každoročním – zásahům do nejen našich platů, ale obecně ústavních činitelů, poklesla důvěra v justici zhruba na 55 procent. Navíc to vždy bylo protiústavní, protože Ústavní soud v každém případě konstatoval, že restriktivní zásah do platů ve vztahu k ústavním činitelům byl protiústavní.

x Máte pocit, že poklesla důvěra justice, protože se snižovaly platy? Nemůže to být naopak tím, že se soudci domáhali toho, aby se platy dorovnaly?

To, že se někdo domáhá svého zákonného práva, mu nemůže být na újmu. Na straně druhé, snížená důvěra justice určitě nebyla z jiných okolností, protože když si vezmeme evropské porovnání, česká justice patří stále mezi jedny z nejrychlejších justicí v celé Evropské unii i co do kvality u Evropského soudu pro lidská práva i Soudního dvora Evropské unie.

Česká republika a její justice je hodnocená jako velice kvalitní a rychlá, takže jediná další okolnost, která může mít vliv na snížení důvěry v justici je právě to, že se neustále musíme domáhat zákonným způsobem našich zákonných práv, aby naše platy nebyly nezákonně, protiústavně snižovány. Ústavní soud nám dává pokaždé za pravdu.

X x x

Chybná rada úřednice stála podnikatelku tisíce. Nakonec jí stát zaplatil i s úroky

Pandemie covidu-19 přinesla mnoha podnikatelům nejen ztráty příjmů, ale i složitá jednání s úřady. Jednou z postižených byla i provozovatelka penzionu Sněžná na Šumavě. Když žádala o kompenzační bonus, finanční úřad jí doporučil část žádosti stáhnout, protože údajně neměla nárok na plnou výši. Ukázalo se však, že šlo o chybnou radu, která podnikatelku připravila o tisíce korun. Díky doporučení ombudsmana se nakonec obrátila na soud – a uspěla. Stát jí musel vyplatit celou částku i s úrokem z prodlení.

Penzion provozuje podnikatelka se svou společnicí od roku 2016. V důsledku protiepidemických opatření musely na podzim 2020 výrazně omezit své služby. Majitelka proto podala několik žádostí o kompenzační bonus. U dvou z nich jí však pracovnice finančního úřadu neformálně sdělila, že žádá o vyšší částku, než na jakou má nárok. Podnikatelka tedy žádosti upravila podle pokynů a žádala o méně. Jak se později ukázalo, snížení částky bylo neopodstatněné. Na původní plný bonus měla nárok.

Když se pokusila situaci napravit, bylo už pozdě. Původní žádosti byly stažené a opravu finanční úřad odmítl. Nepomohlo ani podání žádosti o náhradu škody na Ministerstvu financí. Podnikatelka se proto obrátila na ombudsmana.

Ombudsman Stanislav Křeček opakovaně upozorňuje, že podobná praxe finančních úřadů je nepřijatelná. Úředníci v některých případech žadatelům „doporučovali“ stažení nebo přepracování žádostí, čímž mohli fakticky znemožnit jejich přezkum. „Pokud má úřad za to, že je žádost neoprávněná, je namístě vydat odůvodněné rozhodnutí, proti kterému se bude moci žadatel bránit. Není přípustné, aby úřad kohokoliv odrazoval od podání žádosti či naléhal na její změnu,“ upozorňuje Křeček.

 Uzavření penzionu byla pohroma

Generální finanční ředitelství na základě systémového šetření ombudsmana sice finanční úřady instruovalo, aby takový přístup ukončily, pro konkrétní podnikatelku to však přišlo pozdě.

„Celou situaci jsem vnímala velmi nespravedlivě. Uzavření penzionu pro nás bylo pohromou. Když mi zaměstnankyně finančního úřadu řekla, že mám nárok jen na část peněz, bylo to pro mě těžké pochopit, ale věřila jsem jí. Následně se ale ukázalo, že to nebyla pravda. S tím, že nedostanu peníze, na které jsem měla nárok, jsem se nehodlala smířit,“ popsala podnikatelka.

Na doporučení ombudsmana podala žalobu na stát. Pomohla jí s tím advokátní kancelář BDO Legal. Podle advokáta Václava Čepeláka bylo klíčové, že tým měl detailní znalost metodiky Finanční správy a dokázal přesně popsat, v čem úřad chyboval. „Těch procesních vad bylo v tomto případě více. To jsme během soudního řízení myslím velmi dobře vysvětlili a jsem moc rád, že klientka nakonec obdržela celou žalovanou jistinu, včetně úroků z prodlení,“ uvedl, ceskajustice.cz

X X X

 Sazby zřejmě zůstanou. Ekonomové varují před hrozbami z USA či Německa 

Repo sazba 3,75 % zůstává. Ekonomové i členové bankovní rady se před středečním jednáním ČNB shodují, že prostor pro další snižování úrokových sazeb se ztenčuje. Důvodem jsou nejen přetrvávající inflační tlaky ve službách a nemovitostech, ale i rostoucí nejistota spojená s vývojem v zahraničí. Podle analytiků se česká měnová politika ocitá blízko své „doletové zóny“ – tedy neutrální sazby, která by ekonomiku neměla ani brzdit, ani přehřívat.

Každý člen sedmičlenné bankovní rady ČNB hlasuje sám za sebe a pečlivě vyvažuje mezi různými protichůdnými riziky. Na jedné straně stojí zejména faktory zvyšující inflaci, což jsou v poslední době hlavně setrvale rostoucí ceny služeb, nemovitostí a nájmů. Hlavním rizikem na druhém konci téhož provazu je hospodářský nerůst a vývoj globálního kontextu, který růst ohrožuje. S postupným snižováním sazeb spolu s poklesem spotřebitelské inflace začala ČNB v prosinci 2023, kdy snížila repo sazbu ze 7 % na 6,75 %. Naposledy – po lednové pauze – upravila ČNB své sazby směrem dolů v únoru.

„Ve prospěch pauzy hovoří většina příchozích makročísel od posledního zasedání. V první řadě jde o lehce vyšší lednovou i únorovou inflaci, respektive setrvačné tlaky ve službách (stravování a ubytování, ale také imputované nájemné) a rozkolísaný vývoj cen potravin, který může zvyšovat vnímanou inflaci mezi spotřebiteli. Proinflačním překvapením byla i rychlejší mzdová dynamika na konci minulého roku, stejně jako revize růstu HDP směrem nahoru. Kurz koruny je sice oproti zimní prognóze mírně silnější, v diskusi bankovní rady by ale neměl hrát zásadnější roli,“ shrnuje argumenty pro ponechání sazeb ČNB na místě analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Důvodem k opatrnému přístupu k měnové politice jsou podle něj také narůstající rizika a nejistoty spojené s vývojem v zahraničí. Jde zejména o vyostřenou geopolitickou situaci, hrozící celní tarify ze strany Trumpovy administrativy vůči EU, ale také dopad německé rozpočtové „bazuky“, jak říká. „V podobném smyslu se ostatně vyjadřovali i dva členové bankovní rady – Jakub Seidler a Jan Kubíček – kteří se explicitně vyslovili ve prospěch stability úrokových sazeb,“ dodává Rusinko.

 „Bankovní rada bude volit mezi dalším snížením sazeb o čtvrt procentního bodu a stabilitou. Obě možnosti jsou podobně pravděpodobné, ale z důvodu rostoucí nejistoty dalšího ekonomického vývoje se mírně přikláníme k variantě přerušení cyklu uvolňování měnové politiky,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

Neutrální sazba, anebo zmrazení v rovnováze

ČNB již delší čas hovoří o tom, že takzvaná neutrální úroková sazba, která znamená rovnovážný stav a nepůsobí ani protiinflačně, ani inflačně, je výše, než kde byla viděna po dlouhá léta. Ještě nedávno byla za neutrální sazbu považována repo sazba na úrovni 3 %. Aktuálně nejsou názory na výši neutrální sazby sjednoceny. Člen bankovní rady Jan Kubíček v rozhovoru pro agenturu Reuters před pár dny uvedl, že vidí neutrální sazbu na úrovni okolo 3,5 %. Proto se kloní k tomu, aby sazby zůstaly na stejné úrovni, tedy repo sazba na 3,75 %. Kontraindikací by ovšem bylo výrazné zpomalení růstu ekonomiky či pokles inflace pod očekávání centrální banky. Zároveň je však nutné sledovat proinflační rizika, jako je růst mezd a cen nemovitostí.

Jak upozorňuje Dominik Rusinko, pozornost bude směřovat především na doprovodnou komunikaci guvernéra Michla. „Ani v tomto ohledu ale nečekáme zásadní změnu rétoriky a mantrou centrální banky zůstane i pro příští měsíce opatrnost – ostatně podobně jako v případě Evropské centrální banky. To dává na pozadí vysoké míry nejistoty smysl, zvláště když se již úrokové sazby nacházejí velmi blízko ‚doletové zóny‘, neboli neutrální úrovně, kterou odhadujeme v blízkosti 3,50 %,“ říká Rusinko.

Prostor pro nižší úrokové sazby v tuzemsku už proto podle něj není významný. „Máme však za to, že ČNB ještě neřekla poslední slovo a k jednomu standardnímu poklesu sazeb o 25 bazických bodů dojde na květnovém zasedání, kdy bude k dispozici nová makroekonomická prognóza. Ve hře zůstává i následné jemné ladění k úrovni 3,25 %, za předpokladu, že by cenové tlaky ustupovaly rychleji a/nebo oživení růstu by bylo pomalejší oproti předpokladům,“ dodává analytik ČSOB.

U ledu také sazby klíčových centrálních bank

Minulý týden rozhodovaly o svých úrokových sazbách také nejdůležitější světové centrální banky. Americký Federální rezervní systém (Fed) ponechal sazbu v rozmezí 4,25 až 4,50 %. Beze změny ponechala svou klíčovou sazbu také Bank of England. „Centrální banky ve světě nyní čelí zvýšené ekonomické a politické nejistotě, která může mít zásadní dopad jak na inflaci, tak i na ekonomický růst,“ hodnotí vývoj analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen s tím, že se to odrazilo v rozhodnutích a výhledech centrálních bank.

Ivana Pečinková, ceskajustice.cz

X X X

 Karlovy Vary pořádají od 9. do 15. dubna Dny světového dědictví UNESCO 2025 Karlovy

 Vary zvou širokou veřejnost na Dny světového dědictví UNESCO, které se letos konají jako součást celoroční akce VARY°Becherovy, připomínající 300. výročí narození Dr. Davida Bechera. Tento průkopník moderní balneologie zásadně ovlivnil vývoj lázeňství nejen v Karlových Varech, ale i v celosvětovém měřítku. Návštěvníci se proto mohou těšit na pestrý program v češtině i němčině, který propojí odborné poznání s kulturními zážitky. Od 9. do 15. dubna nabídnou Karlovy Vary komentované prohlídky, výstavy i exkluzivní vstupy do ne vždy přístupných historických objektů. Program zahájí ve středu 9. dubna v Interaktivní galerii Becherova vila tematickými art kluby pro seniory a juniory. Ve čtvrtek se v Karlovarském muzeu uskuteční přednáška Lukáše Svobody, která přiblíží skutečný život a dílo Dr. Davida Bechera. Viktorovi Braunreiterovi se pak během víkendových hraných představeních „Karlsbader Hippokrates“ Dr. Bechera podaří i oživit. Od pátku do neděle nabídne Zámecká věž speciální program a zdarma otevře expozici věnovanou zápisu jedenácti evropských lázeňských měst na seznam UNESCO. V rámci bohatého programu zde vystoupí například Tina Gábner & Friends nebo akustické trio Petry Brabencové & Box of Chocolate. Ve speciálních prohlídkových časech bude možné jedinečně navštívit také Vojenskou lázeňskou léčebnu, podzemí Vřídla, kryptu pod chrámem sv. Máří Magdaleny nebo budovu Sparkasse, kde je k vidění výstava Stars by Tono Stano, unikátní kolekce fotografií významných hostů Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V sobotu mohou návštěvníci v Moseru sledovat sklářské mistry při práci a dozvědět se více o karlovarské sklářské tradici. V neděli budou Císařské lázně mimořádně otevřeny zdarma, což poskytne jedinečnou možnost prohlédnout si tuto architektonickou perlu Karlových Varů. Celý program zakončí v úterý 15. dubna třetí ročník konference iLABu „Moderní technologie v lázeňství“, která propojí historické dědictví s inovacemi budoucnosti.

 Bc. Eva Knajblová, tisková mluvčí

X X X

Festival vynálezců a tvůrců opět míří do Karlových Varů s podporou kraje

Karlovarský kraj poskytne individuální dotaci ve výši 200 tisíc korun na organizaci třetího ročníku festivalu Maker Faire Karlovy Vary. Akce, která propojuje inovátory, vynálezce a tvůrce s širokou veřejností, se uskuteční v sobotu 29. března 2025 v hotelu Thermal. Pokud máte tvořivého ducha a baví vás objevovat nové věci, pak určitě dorazte. Program slibuje chytrou zábavu pro celé rodiny.

Festival Maker Faire je celosvětovým formátem, jenž podporuje moderní technologie, tradiční řemesla, umění a vědu. V České republice se koná na 12 místech a Karlovy Vary nejsou výjimkou. Jen vloni si tuto jedinečnou akci nenechalo ujít přes 2 tisíce lidí. Své dovednosti v prostorách hotelu Thermal představilo návštěvníkům více než 30 makerů.

„Maker Faire není jen festival – je to živá platforma, která podporuje tvořivost, rozvíjí technické a řemeslné dovednosti a propojuje místní komunitu inovátorů. Návštěvníci si mohou celou řadu věcí vyzkoušet na vlastní kůži, něco si vyrobit a pochopit principy fungování technologií a procesů. Jsme rádi, že jako kraj můžeme tento inspirativní projekt podpořit a přispět tak k rozvoji tvořivého a inovačního prostředí v našem regionu,“ uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Martin Hurajčík.

Prostředky od Karlovarského kraje pokryjí především produkční náklady, dramaturgickou práci a koordinaci makerů. Festival, který pořádá společnost Make more ve spolupráci s Inovačním centrem INION, se bude v hotelu Thermal konat od 10 do 17 hodin. Více informací o programu najdete na webu akce.

Mgr. Veronika Svobodová

 X X X  

 Festival vynálezců a tvůrců opět míří do Karlových Varů s podporou kraje

Karlovarský kraj poskytne individuální dotaci ve výši 200 tisíc korun na organizaci třetího ročníku festivalu Maker Faire Karlovy Vary. Akce, která propojuje inovátory, vynálezce a tvůrce s širokou veřejností, se uskuteční v sobotu 29. března 2025 v hotelu Thermal. Pokud máte tvořivého ducha a baví vás objevovat nové věci, pak určitě dorazte. Program slibuje chytrou zábavu pro celé rodiny.

Festival Maker Faire je celosvětovým formátem, jenž podporuje moderní technologie, tradiční řemesla, umění a vědu. V České republice se koná na 12 místech a Karlovy Vary nejsou výjimkou. Jen vloni si tuto jedinečnou akci nenechalo ujít přes 2 tisíce lidí. Své dovednosti v prostorách hotelu Thermal představilo návštěvníkům více než 30 makerů.

„Maker Faire není jen festival – je to živá platforma, která podporuje tvořivost, rozvíjí technické a řemeslné dovednosti a propojuje místní komunitu inovátorů. Návštěvníci si mohou celou řadu věcí vyzkoušet na vlastní kůži, něco si vyrobit a pochopit principy fungování technologií a procesů. Jsme rádi, že jako kraj můžeme tento inspirativní projekt podpořit a přispět tak k rozvoji tvořivého a inovačního prostředí v našem regionu,“ uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Martin Hurajčík.

Prostředky od Karlovarského kraje pokryjí především produkční náklady, dramaturgickou práci a koordinaci makerů. Festival, který pořádá společnost Make more ve spolupráci s Inovačním centrem INION, se bude v hotelu Thermal konat od 10 do 17 hodin. Mgr. Veronika Svobodová,

 X X X

 Záchrana specializované péče v Kraslicích. Kraj přispěje na pořízení rentgenového přístroje

Rada Karlovarského kraje na svém posledním jednání schválila poskytnutí finanční podpory městu Kraslice na nákup zdravotnické techniky. Dotaci ve výši 500 tisíc korun využije na odkup rentgenového přístroje včetně pořízení potřebného systému pro jeho provoz. Místním obyvatelům hrozilo, že by o specializovanou zdravotní péči přišli.

„Situace v Kraslicích se zhoršila v okamžiku, kdy společnost MEDIAG PB oznámila svůj záměr ukončit provoz radiologické ambulance na místní poliklinice. Radiologická ambulance přitom hraje zásadní roli v zajištění diagnostiky a podpory pro další specializovaná pracoviště, jako jsou ortopedická a chirurgická ambulance. Město proto využilo nabídku odkupu rentgenového kompletu od společnosti MEDIAG PB a zároveň zajistilo dodání potřebného serverového řešení prostřednictvím společnosti FOMEI pro nového provozovatele. Vzhledem k tomu, že vstupní náklady na zajištění přístrojového vybavení byly poměrně vysoké, rozhodlo se podat žádost o dotaci,“ upřesnil náměstek hejtmanky Karlovarského kraje pro oblast zdravotnictví Petr Kubis.

Karlovarský kraj dlouhodobě usiluje o zlepšení dostupnosti zdravotní péče v menších městech a přilehlých oblastech. V rámci vyhlašovaného dotačního programu na pořízení a obnovu zdravotnické techniky a přístrojového vybavení podporuje ordinace specializované ambulantní péče v oborech, jako jsou gastroenterologie, kardiologie, neurologie, oftalmologie, radiologie a zobrazovací metody, urologie, nefrologie, ortopedie, vnitřní lékařství a chirurgie.

„Pro rok 2024 byly v rozpočtu na tyto účely vyčleněny 2 miliony korun, přičemž k rozdělení tam ještě zbývá přes 1 milion korun. Dotace může pokrýt až 50 procent pořizovací ceny zdravotnického přístroje, maximálně však 500 tisíc korun na jednu žádost. O příspěvek musí zažádat přímo obec,“ doplnil náměstek hejtmanky Petr Kubis. Mgr. Veronika Svobodová

 X X X

 ŽENY   LYŽOVAT  NA  BOŹÍ  DAR

  V sobotu 29. března bude Boží Dar dějištěm 22. ročníku Dámské jízdy, závodu jen pro ženy. Za každého počasí se holčičky, zkušené závodnice a seniorky vydají v pestré paletě kostýmů lesních, domácích a exotických zvířat na trať na malém okruhu Ježíškovy cesty.

Jitka Peřina, hlavní organizátorka akce z LK Slovan Karlovy Vary, říká: „Máme rády zvířata, tak byla volba pro ročník 2025 jednoznačná. V každém z uplynulých ročníků ženy prokázaly, že díky svojí kreativitě a smyslu pro humor zvládnou pětikilometrovou trať na běžkách i pěšky. A kdo letos vyhraje? Podle statistik by to mohla být gepardí slečna, nebo zaječice z luk a polí kolem Božího Daru. Oceňujeme rychlost na trati, ale také originalitu kostýmů.“

A že je Dámská jízda prestižní akcí mezi sportovkyněmi, dokazuje účast v minulých ročnících zahrnující například bronzovou olympijskou medailistku v běhu na lyžích Helenu Balatkovou -roz. Šikolovou, Květu Peckovou – Jeriovou trojnásobnou olympijskou medailistku nebo známou fotografku Helenu Wilson.

Registrace bude otevřena od 9 hodin v zasedací místnosti radnice Boží Dar. V 10:30 hodin jsou účastnice zvány na společnou rozcvičku na božídarském náměstí.

Potřetí bude součástí programu Dámské jízdy hudební koncert, na kterém vystoupí dětská kapela Panda Banda. Srdečně vás zveme do kostela sv. Anny na Božím Daru od 15.00 hodin.  Poděkování patří samozřejmě všem partnerům LK Slovan a všem sponzorům závodu.

Akce je podpořena z projektu ČUS Tipsport Sportuj s námi. Těšíme se na viděnou v sobotu 29. března na Dámské jízdě 2025.