Po provařených tvářích ruské propagandy začínají hrozit jaderným útokem proti zemím NATO i serióznější představitelé zahraniční politiky. Naposledy dlouholetý diplomat Sergej Karaganov, který koketuje s myšlenkou jaderného úderu na Polsko. Západ podle něj ztratil pud sebezáchovy a Rusko proto musí sáhnout k jaderné eskalaci.

 Sedmdesátiletý doyen ruské zahraniční politiky své zamyšlení pro magazín Profil začíná v pesimistickém duchu. Pouze částečné vítězství na Ukrajině – čímž myslí minimálně obsazení celé Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti – bude Rusko v následujících letech vyčerpávat a odvrátí jeho pozornost od orientace na Čínu.

„Možná ještě horší situace nastane, pokud za cenu strašlivých obětí osvobodíme celou Ukrajinu. Budeme stát na troskách obývaných převážně nepřátelským obyvatelstvem, jehož ‚převýchova‘ potrvá více než deset let,“ zamýšlí se Karaganov a varuje, že Západ by na podrobené Ukrajině nepochybně podporoval vleklou partyzánskou válku.

Ideálním scénářem je podle něj „osvobození“ jihu a východu Ukrajiny, zbytek země by měl být demilitarizován a přetvořen v nárazníkový spřátelený stát. „Takový výsledek je však možný pouze tehdy, pokud se nám podaří zlomit vůli Západu podporovat kyjevskou juntu a donutit Západ ke strategickému ústupu.“

Jak toho dosáhnout? U západních elit, které jsou podle něj po tři čtvrtě století míru zmateny globalizací a „liberálním totalitarismem“, je třeba vzkřísit instinkt sebezáchrany a připomenout jim strach z jaderné eskalace. Je třeba donutit Západ ustoupit dříve, než dojde ke světové katastrofě.

Podle Karaganova by ruské vedení mělo rychle postupovat po žebříčku jaderného odstrašování a eskalace. Po rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku by mělo dojít například na varování obyvatel západních zemí, aby opustili domovy v blízkosti objektů, které se mohou stát cílem ruských jaderných úderů.

Karaganov je přesvědčen, že i v případě jaderného útoku na nejbližší evropské spojence Ukrajiny je riziko amerického odvetného útoku minimální. „V Bílém domě by musel sedět šílenec, který navíc nenávidí vlastní zemi, aby se rozhodl k úderu na „obranu“ Evropanů. Amerika by tím na sebe vzala odpovědnost za odvetný úder, obětovala by pomyslný Boston za pomyslnou Poznaň,“ rozvíjí svou teorii jaderného odstrašení Karaganov.

Přestože jeho myšlenky mohou znít šíleně, není od věci se nad nimi zamyslet. Karaganov byl dlouho považován za jeden z racionálnějších hlasů ruské zahraniční politiky. Byl poradcem Borise Jelcina i Vladimira Putina a je čestným předsedou Rady pro zahraniční a obrannou politiku, která je považována za jeden z nejvlivnějších think-tanků v Moskvě.

Je považovaný za hlavního stoupence euroasijské orientace Moskvy na Čínu a Indii, zároveň dlouhodobě prosazoval potřebu zastavit rozšiřování NATO na východ – Alianci v tomto smyslu srovnával s rakovinou. Ještě v lednu 2022 se ovšem vyjadřoval proti invazi na Ukrajinu. Po začátku války poskytl rozsáhlé interview magazínu The New Statesman, ve kterém argumentoval, že Západ nesmí nechat Rusko prohrát.

To je podle všeho i hlavní poselství jeho posledního textu: Rusku musí být dopřána nějaká forma vítězství, jinak dojde k jaderné válce. Je to stejné zastrašování, jaké na Telegramu praktikuje Dmitrij Medveděv nebo v televizi Vladimir Solovjov, v podání „ruského Kissingera“ je jen sofistikovaněji formulované a zřejmě cílené především na západní diplomaty.

Podle některých protirežimních komentátorů je však Karaganova poslední stať především důkazem psychického a morálního úpadku alkoholika, který byl v devadesátých letech považovaný za evropsky orientovaného liberála a dokonce byl v jednu chvíli horkým kandidátem na post ministra zahraničních věcí.

„Nakonec se prochlastal až k jaderným úderům na Poznaň, jako by v krvelačnosti a komičnosti svých výroků soupeřil s jiným alkoholickým šaškem, Dmitrijem Medveděvem. Jeden můj známý nedávno popsal Karaganova jako ‚úžasnou směs arogance a patolízalství‘. Já bych přidal ještě třetí rys: v důsledku třiceti let degradace ve stínu Kremlu se stal nevýslovně ubohým,“ píše opoziční komentátor Sergej Medveděv.

X X X

VÝPRASK  PREZIDENTKY  ČAPUTOVÉ  NA  SLOVENSKU

Blaha: Čaputovej vláda SR utŕžila bezprecedentný výprask

Vláda čaputovskej beznádeje získala v parlamente iba 34 hlasov – takýto výprask ešte nedostal nikto v dejinách. Strašná hanba.

Len pripomínam, že na získanie dôvery vláda potrebovala minimálne 76 hlasov. A najmenšia možná väčšina v parlamente je 38 hlasov. To je o štyri viac než dostala vláda. Za Ódorových samozvancov hlasovali iba liliputánske liberálne strany SaS a PS. A smiešni Hegerovi Demokrati. Všetko samí neoliberali.

Tým sa len potvrdilo, že Čaputovej vláda nemá absolútne žiaden mandát. Nikto ju nechce, neprešla voľbami, nemá podporu parlamentu, nič. Uzurpujú si moc bez akejkoľvek demokratickej legitimity. A tvária sa ako majstri sveta. Oddnes je to oficiálne – sú to Čaputovej lúzri.

Ódor to dáva na nemotorného stand-up komika a prezentuje sa pubertálnymi fórikmi. Pre Slovensko nerobí nič. A za toto nič poberá kráľovský plat. Gratulujem. Slovensko už raz malo na čele vlády klauna. Matoviča. A teraz došiel ďalší klaun. Rovnako arogantný, len mlčanlivejší. Mím. Čaputová dnes utrpela vážnu politickú porážku. Už nemôže ani len predstierať, že jej vláda má čokoľvek spoločné s demokraciou – jej kabinet má asi toľko legitimity ako priemerná juhoamerická junta.

Vznikli iba preto, aby ďalej posielali zbrane na Ukrajinu, rvali peniaze do sorosovských mimovládok a škrtali akúkoľvek sociálnu pomoc.

Som zvedavý, kedy sa preberú voliči PS či SaS. Mnohí z nich majú hypotéky. A rúti sa na nich finančné inferno. Zažijú v priamom prenose, čo je to liberálny kapitalizmus v praxi. Státisícom ľudí končí fixácia úrokov. Ak teraz platia 300 mesačne, budú platiť 600. Kľaknú celé rodiny. A banky na tom budú brutálne zarábať.

A čo na to Čaputová a jej vláda? Nič. Od rána do večera tára o Ukrajincoch, ale na Slovákov sa vykašľala. Ako vždy.My v Smere sme vyzvali banky k tomu, aby prestali zdierať ľudí. Máme pripravenú štátnu bonifikáciu úverov, aby sme ľuďom pomohli.

Reakcia bánk? Totálna arogancia. Majú rekordné miliardové zisky, ale oni sa s nikým baviť nechcú. Presne ako povedal Robert Fico – nenažratí boháči.

A takýchto zdieračov kryje Čaputovej vláda. Ako typickí neoliberali – banky a zbrane. Bohatí bohatnú, chudobní chudobnejú. Slovensko je v strašidelnej kríze – zdražovanie, chudoba, hypotéky, rozvrat. A máme tu vládu lúzrov, ktorých jedinou právomocou je ísť na záchod.

Už dávno mali byť voľby. Toto celé je zodpovednosť Zuzany Čaputovej. Užite si jej vládnutie. Robí to, čo vie najlepšie – ležať na podlahe a nič nerobiť.Ľuboš Blaha, Poslanec NR SR a místopředseda strany Smer-sd, server vasevec.cz

X X X

TRUMP  NADĚJE  NA  MÍR  NA  UKRAJINĚ,  V  EVROPĚ  I  JINDE  VE  SVĚTĚ

 Szijjártó: Návrat Trumpa je nadějí na mírovou budoucnost

„Díváme se na jeho možný návrat do Bílého domu jako na naději na mírovou budoucnost,“ řekl maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó v rozhovoru pro americkou televizi Newsmax v New Yorku.

Podle jeho soudu, pokud by  prezident Trump vyhrál poslední prezidentské volby ve Spojených státech, tato válka (na Ukrajině)  by nevypukla, protože během funkčního období prezidenta Trumpa nebyl žádný ruský útok proti komukoli.

Ostatně podobně již loni v létě   premiér Viktor Orbán prohlásil, že kdyby byl Trump americkým prezidentem a Merkelová německou kancléřkou, nebyla by na Ukrajině válka.

Péter Szijjártó v rozhovoru mluvil také o nové obžalobě   bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Řekl: „Stojíme po boku prezidenta Trumpa, abych byl upřímný. Držíme mu palce. Pod jeho vedením jsme měli nejlepší politické vztahy mezi USA a Maďarskem. Je to skutečný přítel a jako skutečný přítel se na nás může spolehnout v každé situaci, to je jisté.“, server vasevec.cz

X X X

Část Romů bere pomoc Ukrajincům jako křivdu. Stát nás segreguje, říká aktivista

Smrt mladého Roma, který zemřel na začátku června u Brněnské přehrady po incidentu s mužem z Ukrajiny, rozpoutala vášně. Dva dny poté napadli Romové v centru Brna jiného Ukrajince. Podle aktivisty, řidiče kamionu a zakladatele iniciativy Češi pomáhají Jaroslava Mika jsou Romové v Česku dlouhodobě frustrovaní. „Trvá to už celá desetiletí,“ řekl v pořadu Rozstřel.

 Část romské komunity je podle něj oprávněně rozhořčená. Zároveň obviňuje stát za to, že upřednostňuje Ukrajince před Romy. Dochází k segregaci romských dětí i v přístupu ke vzdělání. Existuje nerovný přístup na trhu s bydlením. „Legislativně je sice všechno v pořádku, ale v praxi se dějí nespravedlnosti. Je tu i problém s diskriminací na trhu práce. Kritizuje to OSN, Evropská unie. Ale nikdo s tím nic nedělá,“ dodává Miko.

Stát na Romy opravdu zapomněl

„Já jsem třeba bílý Rom, ale má žena je tmavá. Když se několikrát někde ucházela o práci a uvedla, že umí anglicky a je vyučená, zažila něco podobného. Po telefonu jí řekli, že místo je volné, ale když tam za deset minut přijela, tak se jí omluvili, že místo už někým obsadili,“ popisuje Miko.

Stát na Romy podle zakladatele iniciativy Češi pomáhají zapomněl. Přehlíživý přístup vlády považuje dlouhodobě za nespravedlivý. „A najednou sem přišli ukrajinští běženci. Jsem samozřejmě za českou solidaritu rád, ale část Romů, zejména ta méně vzdělaná, která žije v sociálně vyloučených lokalitách, vnímá pomoc Ukrajincům jako křivdu,“ dodává.

Část Romů vnímá pomoc Ukrajincům jako křivdu. Stát nás segreguje, říká aktivista.

„Majoritní společnost Ukrajincům pomáhá, ale nám, Romům, se nepomáhá. Je sice správné, že pan prezident přijal na Hradě šikanovanou ukrajinskou dívenku. Ale Romové si logicky říkají: nám tady také ubližují, ubližují našim dětem. Třeba můj syn ve škole čelil rasistickému útoku. Ale tohle nikoho nezajímá. Proto je tu vztek vůči Ukrajincům, kteří za nic samozřejmě nemohou,“ míní Miko.

Podle něj po incidentu z Brna selhala česká politická elita, která dostatečně nezareagovala a podpořila tím oprávněnou romskou frustraci. „Oni prostě nedokážou pochopit, co Romové skutečně cítí. A navíc řada politiků mlčí proto, že se obávají, že ztratí politické body a že jim to majoritní část společnosti u voleb spočítá.“

Násilí odmítám

Jaroslav Miko však odmítá radikální reakce části romské komunity, která vyzývá k protestům. Ty se podle něj mohou zvrhnout v násilné střety s policií. „Tohle vše nahrává radikálům. Samozřejmě že mám nějaké informace o tom, jak k celému tragickému incidentu došlo, ale to bych jen spekuloval. Je třeba vše vyšetřit,“ říká Miko.

Miko pak v Rozstřelu odsoudil prohlášení mladé romské zpěvačky Lucie Bikárové, která prohlásila, že „…vláda brání cizí, ne naše lidi, a nám ubližuje. Petr Fiala má krev našich lidí na rukou. Nebudeme se omezovat a nenecháme se vraždit, je to naše země. Přestaňte bránit cizí lidi a začněte bránit nás, Čechy.“

Takto radikální prohlášení jsou podle něj nezdravá a zbytečně pak radikalizují část romské komunity. „Ta pak bude spojována s českými extremisty. Na protesty budou přijíždět radikální Romové, kteří přes svoje živá vysílání na sociálních sítích veřejně nabádají k násilí, nabádají k tomu, že je třeba vzít spravedlnost do svých rukou a mluví o pomstě. A to je strašně nebezpečné.“

„Ale zároveň je nutné konstatovat, že Romové nemají důvěru v policii, a to vzhledem k minulým incidentům, například když v roce 2021 při zásahu policistů v Teplicích zemřel Rom,“ vzpomíná Miko na starší kauzu.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková rok po této události, v roce 2022, zveřejnila závěrečnou zprávu k teplickému případu, ve které uvedla, že policisté několikrát pochybili, například záchranáře volali pozdě. Šimůnková také poukázala i na rozpory ve výpovědích záchranářů a zasahujících policistů.

Nespokojenost Romů v Česku je podle něj oprávněná. Stát má vůči této komunitě velký dluh, který trvá už od devadesátých let. „Devadesátá léta byla šílená. Třeba co se týče pogromů na Romy. Značná část Romů přišla o práci, neexistoval tady rekvalifikační systém, nikoho to nezajímalo,“ uvádí Miko.

Žít na dávkách? Zkuste si to!

„Ano, jedna část Romů se naučila to, že byla odkázaná na sociální systém. Ale to přece není žádná výhra, jak si majoritní část společnosti myslí. Ať si to lidi zkusí žít ze sociálních dávek, když si nemůžete vzít ani úvěr na vysavač. Spousta lidí se kvůli tomu dostala do dluhových pastí, začalo se obchodovat s chudobou, s předraženými ubytovnami. Obchodovalo se s dluhy, je tu milion lidí v exekucích,“ vysvětluje Miko.

A nikdo se podle něj pořádně nepokusil o nápravu. „Děje se toho strašně málo, jsou to spíše nějaké proklamace než konkrétní kroky. A co by teď ze strany vlády, politiků pomohlo, aby se situace po brněnském incidentu uklidnila a nedošlo by k eskalaci? Je to snadné: omluva.“

„Prostě chybí jasná, explicitní omluva a chybí i pochopení. Politici a část majoritní společnosti si musí uvědomit, že velká část Romů je sociálně vyloučená, žije na periferii společnosti. Ale to není vina Romů. Oni si to nevymysleli. To je vina desetiletí diskriminačních kroků, které vedly mimo jiné k segregaci romských dětí. A to je třeba změnit,“ uzavírá aktivista.

Proč nejsou Romové trpěliví a nepočkají na vyšetřování? Je vůbec možné vášně v romské komunitě zklidnit? A zareagovala na tragický incident správně Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny? I na to v Rozstřelu odpovídal Jaroslav Miko, romský aktivista, řidič kamionu a zakladatel iniciativy Češi pomáhají.

X X X

U Řecka našli po ztroskotání 79 mrtvých migrantů, na člunu jich mohly být stovky

VINA  ZA  TOPENÍ  UPRCHLÍKŮ  EU,  LEYENOVÁ  Z  NĚMECKA  A  SPOL

Ve Středozemním moři u řeckých břehů ve středu ztroskotal rybářský člun, na němž se mohlo plavit až několik set migrantů. Tentýž den nalezli záchranáři 79 mrtvých a 104 zraněných. I po rozsáhlém nočním pátrání zůstává bilance stejná. Pobřežní stráže varují, že žádné živé se zřejmě už nalézt nepodaří. Mezi zachráněnými jsou pouze muži a panují obavy, že ženy a děti byly v podpalubí.

 Ohledně počtu pasažérů, kteří se na ztroskotané lodi plavili, stále panují nejasnosti. Odhady se pohybují od 400 až do 750 osob. V nemocnici skončilo kvůli podchlazení a vyčerpání 25 zachráněných. „Jsme tu svědky jedné z největších tragédií ve Středomoří a čísla, která oznámily úřady, jsou strašlivá,“ uvedl Gianluca Rocco z řecké pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Podle předběžných informací vyplul přeplněný rybářský člun z libyjského Tobrúku a mířil do Itálie. V úterý lodi několikrát nabízela asistenci řecká pobřežní stráž, ale posádka pomoc odmítla. Loď se potopila v noci na středu asi 75 kilometrů jihozápadně od přístavu Pylos na poloostrově Peloponés. Záchranné práce komplikuje fakt, že jde o místo, kde mořské dno leží v hloubce až 5 200 metrů a případná lokalizace nebo vyzvednutí vraku budou velmi obtížné.

„Přeživší se nacházejí v těžké situaci. Aktuálně jsou v šoku. Chtějí se spojit se svými rodinami a říct jim, že jsou v pořádku, a stále se ptají po pohřešovaných. Mnoho jejich přátel a příbuzných je mezi nezvěstnými,“ řekla agentuře AP zástupkyně Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) v Řecku Erasmia Rumanaová.

Národnosti pasažérů zatím nejsou známé. Mezi zachráněnými jsou však Egypťané, Syřané, Afghánci, Pákistánci či Palestinci.

Odborníci se domnívají, že loď se mohla potopit, protože jí došlo palivo, anebo kvůli poruše motoru. K potopení nejspíš přispěl fakt, že se pasažéři nahrnuli na jednu stranu, takže se plavidlo naklonilo a nakonec začalo nabírat vodu.

Pátrání pokračuje, Řecko vyhlásilo smutek

Rozsáhlá záchranná operace pokračuje i ve čtvrtek. Zatím se na ní podílelo mimo jiné šest plavidel pobřežní stráže, fregata námořnictva, vrtulník letectva a několik soukromých lodí. Bilance je nicméně stejná jako ve středu – 79 mrtvých a 104 zachráněných lidí. Podle úřadů bude pátrací a záchranná akce pokračovat.

„Šance, že se nám podaří najít přeživší, jsou ale minimální,“ řekl stanici ERT velitel pobřežní stráže Nikos Spanos. „Tyhle rybářské lodě vyplouvající z Libye známe z dřívějška: jsou asi 30 metrů dlouhé a můžou uvézt asi 600 až 700 lidí, když se zaplní do posledního místa. Ale nejsou způsobilé k plavbě, jednoduše řečeno, jde o plující rakve,“ dodal.

Řecká vláda vyhlásila třídenní smutek. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že ji zpráva o námořní nehodě velmi zarmoutila. „Musíme pracovat společně s členskými státy a třetími zeměmi, abychom předešli takovým tragédiím,“ napsala. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k vytvoření bezpečných koridorů pro lidi, kteří musí uprchnout ze své země, řekl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.

 Řecko čelí mnohým obviněním nevládních organizací a médií, podle kterých země běžence, kteří tam chtějí žádat o azyl, často vrací zpět. V Egejském moři už ztroskotalo mnoho lodí s migranty. Jen za loňský rok se na této migrační trase pohřešuje 378 lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

V Libyi, odkud loď patrně vyplula, čelí migranti mnohdy nelidským podmínkám v detenčních centrech a libyjské úřady proti migrantům v posledních týdnech podnikly tvrdé zátahy. Na východě země zadržely podle aktivistů několik tisíc lidí mimo jiné z Egypta, Sýrie, Súdánu nebo Pákistánu; Egypťany vrátily do Egypta.

Pašeráci v poslední době také posílají větší plavidla stále častěji do mezinárodních vod u řecké pevniny ve snaze vyhnout se hlídkám pobřežní stráže, píše AP.

Letos do Evropské unie přes Španělsko, Řecko, Kypr, Itálii a Maltu dorazilo na 72 000 uprchlíků a migrantů, uvádí OSN.

X X X

U Řecka našli po ztroskotání 79 mrtvých migrantů, na člunu jich mohly být stovky

Ve Středozemním moři u řeckých břehů ve středu ztroskotal rybářský člun, na němž se mohlo plavit až několik set migrantů. Tentýž den nalezli záchranáři 79 mrtvých a 104 zraněných. I po rozsáhlém nočním pátrání zůstává bilance stejná. Pobřežní stráže varují, že žádné živé se zřejmě už nalézt nepodaří. Mezi zachráněnými jsou pouze muži a panují obavy, že ženy a děti byly v podpalubí.

 Ohledně počtu pasažérů, kteří se na ztroskotané lodi plavili, stále panují nejasnosti. Odhady se pohybují od 400 až do 750 osob. V nemocnici skončilo kvůli podchlazení a vyčerpání 25 zachráněných. „Jsme tu svědky jedné z největších tragédií ve Středomoří a čísla, která oznámily úřady, jsou strašlivá,“ uvedl Gianluca Rocco z řecké pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Podle předběžných informací vyplul přeplněný rybářský člun z libyjského Tobrúku a mířil do Itálie. V úterý lodi několikrát nabízela asistenci řecká pobřežní stráž, ale posádka pomoc odmítla. Loď se potopila v noci na středu asi 75 kilometrů jihozápadně od přístavu Pylos na poloostrově Peloponés. Záchranné práce komplikuje fakt, že jde o místo, kde mořské dno leží v hloubce až 5 200 metrů a případná lokalizace nebo vyzvednutí vraku budou velmi obtížné.

„Přeživší se nacházejí v těžké situaci. Aktuálně jsou v šoku. Chtějí se spojit se svými rodinami a říct jim, že jsou v pořádku, a stále se ptají po pohřešovaných. Mnoho jejich přátel a příbuzných je mezi nezvěstnými,“ řekla agentuře AP zástupkyně Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) v Řecku Erasmia Rumanaová.

Národnosti pasažérů zatím nejsou známé. Mezi zachráněnými jsou však Egypťané, Syřané, Afghánci, Pákistánci či Palestinci.

Odborníci se domnívají, že loď se mohla potopit, protože jí došlo palivo, anebo kvůli poruše motoru. K potopení nejspíš přispěl fakt, že se pasažéři nahrnuli na jednu stranu, takže se plavidlo naklonilo a nakonec začalo nabírat vodu.

Pátrání pokračuje, Řecko vyhlásilo smutek

Rozsáhlá záchranná operace pokračuje i ve čtvrtek. Zatím se na ní podílelo mimo jiné šest plavidel pobřežní stráže, fregata námořnictva, vrtulník letectva a několik soukromých lodí. Bilance je nicméně stejná jako ve středu – 79 mrtvých a 104 zachráněných lidí. Podle úřadů bude pátrací a záchranná akce pokračovat.

„Šance, že se nám podaří najít přeživší, jsou ale minimální,“ řekl stanici ERT velitel pobřežní stráže Nikos Spanos. „Tyhle rybářské lodě vyplouvající z Libye známe z dřívějška: jsou asi 30 metrů dlouhé a můžou uvézt asi 600 až 700 lidí, když se zaplní do posledního místa. Ale nejsou způsobilé k plavbě, jednoduše řečeno, jde o plující rakve,“ dodal.

Řecká vláda vyhlásila třídenní smutek. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že ji zpráva o námořní nehodě velmi zarmoutila. „Musíme pracovat společně s členskými státy a třetími zeměmi, abychom předešli takovým tragédiím,“ napsala. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k vytvoření bezpečných koridorů pro lidi, kteří musí uprchnout ze své země, řekl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.

 Řecko čelí mnohým obviněním nevládních organizací a médií, podle kterých země běžence, kteří tam chtějí žádat o azyl, často vrací zpět. V Egejském moři už ztroskotalo mnoho lodí s migranty. Jen za loňský rok se na této migrační trase pohřešuje 378 lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

V Libyi, odkud loď patrně vyplula, čelí migranti mnohdy nelidským podmínkám v detenčních centrech a libyjské úřady proti migrantům v posledních týdnech podnikly tvrdé zátahy. Na východě země zadržely podle aktivistů několik tisíc lidí mimo jiné z Egypta, Sýrie, Súdánu nebo Pákistánu; Egypťany vrátily do Egypta.

Pašeráci v poslední době také posílají větší plavidla stále častěji do mezinárodních vod u řecké pevniny ve snaze vyhnout se hlídkám pobřežní stráže, píše AP.

Letos do Evropské unie přes Španělsko, Řecko, Kypr, Itálii a Maltu dorazilo na 72 000 uprchlíků a migrantů, uvádí OSN.

X X X

SPRCHA  JUREČKOVI,  LIDOVCI  DŘIVE  V  PRAZE  I  JINDE  V  ČR  ODMÍTLI  MILOVNICE  LÁSKY,  JAKO  JSOU  V  PAŘÍŽI,  NĚMECKU,  RAKOUSKU,  ITÁLII

Právník dal ministru Jurečkovi pořádnou sprchu. Omluvte se seniorům za problémy s důchody

České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potrvá několik týdnů, než zase zvládne vyřizovat penze v zákonné lhůtě do tří měsíců. Do prodlení se dostala v důsledku velkého náporu kvůli mimořádným valorizacím, předčasným důchodům a výchovnému. Na začátku května to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jenže »tahle sranda« začíná citelně dopadat na řadu seniorů. Zdravotní pojišťovny totiž na důchodcích vymáhají pojistné. Dostávají se tak do nepříjemných finančních problémů, jak upozornil portál Seznam Zprávy. Pro ŽivotvČesku.cz nemilou situaci okomentoval právník Ondřej Dostál, který dal na dálku ministrovi Jurečkovi lidově řečeno pořádnou »sprchu«.

Portál Seznam Zprávy přišel s příběhem ženy, seniorky Zuzany, která požádala o důchod loni v listopadu, ale doposud jí nepřišla ani první penze. Chybějící výplata důchodu ale není pro paní Zuzanu jediný problém. Kontaktovala ji zdravotní pojišťovna, že u ní registruje dluh za několik měsíců. Pojištění si seniorka přestala kvůli důchodu platit a stát ještě nezačal. Reálně jí tak vznikl dluh kolem 15 tisíc korun. A hrozí i penále. A jistě není příjemné být veden – ne vlastní vinou – jako dlužník.

Právník Ondřej Dostál považuje situaci s nevyplacenými důchody za obrovské selhání, zvláště pak v době, kdy senioři čelí drahotě. „Pokud ČSSZ není schopna i víc než půl roku přiznat lidem důchod, o který si řádně zažádali a na který mají nárok, je to obrovské selhání resortu ministra Jurečky. Ne všichni senioři mají takovou finanční rezervu, aby mohli být půl roku bez příjmu, notabene při dnešní drahotě. Zajistit výplatu důchodů je základní povinnost státu, pokud toto selhává, vládní politici by měli všeho nechat a okamžitě to řešit, což se ovšem neděje,“ řekl Dostál pro ŽivotvČesku.cz.

Situaci, která trápí nejstarší občany, Dostál považuje za obří ostudu. „Korunu tomu nasadily zdravotní pojišťovny, které po seniorech bez přiznaného důchodu vymáhají dlužné zdravotní pojistné. Technicky je to v souladu se zákonem, dokud není důchod přiznán, není senior tzv. státním pojištěncem a musí platit odvody sám. Věcně je to ale obří ostuda, protože viníkem nepřiznání důchodu není senior, ale šlendrián na straně státu, kterého kdyby nebylo, tak by senior pojišťovnám nic nedlužil. Takto ale zdravotní pojišťovny svým postupem ještě zhoršují nezaviněnou finanční tíseň starých lidí, kteří marně čekají na důchod,“ nešetří selhávající stát právník.

Lidoveckého ministra Jurečku a jeho vládního kolegu, šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), vyzval Dostál jak k nápravě, tak také k pokorné omluvě. „Jurečka s Válkem by se měli občanům pokorně omluvit, zajistit neprodlené přiznání důchodů, pojišťovnám nařídit, aby s vymáháním pojistného přestaly, a dlužné důchody okamžitě vyplatit. Umím si totiž představit, že pokud by na sobě senioři nenechali dříví štípat, mohli by stát o důchody i žalovat, koneckonců na ně mají právo již z Ústavy, a ještě si naúčtovat veškeré škody a úroky z prodlení,“ uzavřel ostrou reakci Dostál.

X X X

Kamerové záznamy ze soudů mohou sloužit jako důkaz v kárném řízení, rozhodl NSS

 Záznamy z kamer ze soudních budov mohou sloužit jako důkaz v kárném řízení. K takovému procesnímu rozhodnutí dospěl dnes kárný senát, který opět projednával kárnou žalobu na soudce Okresního soudu v Teplicích (OS) Miroslava Čapka. Ten čelí kárné žalobě za to, že se měl podle předsedkyně OS Dany Kolářové účastnit oslav narozenin teplického podnikatele a politika Petra Bendy. Čapkovi hrozí odvolání z funkce soudce.

Kární žalobci dostali do ruky velmi silný nástroj pro opatřování si důkazů pro případné kárné řízení se soudci a státními zástupci. Kárný senát v čele se soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS) Davidem Hipšrem totiž připustil jako důkaz kamerový záznam z budovy soudu. Stalo se tak dnes, při dalším, v pořadí již třetím, jednání o kárné žalobě, kterou na soudce teplického soudu Miroslava Čapka podal ještě bývalý předsedy OS Jan Tichý. A to za údajnou účast soudce Čapka na oslavě narozenin teplického podnikatele a politika Petra Bendy v jeho hotelu, navíc v době platných protiepidemických opatření před dvěma lety.

Ačkoliv Čapkův obhájce, bývalý ústavní soudce Stanislav Balík namítal nepřípustnost takového důkazu, neboť podle něj soud nemá povolení takové záznamy provádět, navíc mají sloužit k zajištění bezpečnosti soudců a účastníků, nikoliv k jejich sledování, kárný senát byl opačného názoru.

Stejný typ postavy

Podle kárné žalobkyně, předsedkyně teplického soudu Dany Kolářové, má záznam osoby před hotelem, pořízený z dálky z kamer na náměstí a záznam soudce ze soudu potvrzovat, že se jedná o tutéž osobu. „Upozorňuji kárný senát, že se jedná o stejný typ postavy, výšky i stylu chůze napadání na nohu,“ konstatovala Kolářová po přehrání obou záznamů.

Před kárným senátem dnes vypovídali také další svědci. Konkrétně se jednalo o dva novináře z MF Dnes, bývalého šéfa teplického fotbalového klubu, dalšího z teplických taxikářů a náměstkyni okresního státního zástupce Denisy Vašíčkové.

Ani jeden z novinářů však nepřinesl přímé svědectví o účasti Čapka na oslavě v hotelu. Osoby, které měly být zdrojem informace o účasti Čapka, se podle svědectví jednoho z nich pravděpodobně samotné oslavy osobně neúčastnily.

Výpověď taxikáře

Bývalý šéf teplických fotbalistů Petr Hynek byl sice v den, kdy se měl do hotelu dostavit i Čapek, popřát Bendovi k narozeninám. Avšak jak vypověděl, Čapka neviděl, protože si s Bendou sedli do zvláštním místnosti, kde projednávali možnou další podporu Bendy teplickým fotbalistům. Pak, po půlhodině až hodině, odešel.

Do věci nevnesl jasno ani další z taxikářů, kteří byli povoláni svědčit, zda dopravovali soudce na akci či z ní. Auto na kamerovém záznamu, z něhož vychází nejasná postava, kterou má být podle kárné žalobkyně Čapek, sice patří jemu, ale nepamatuje si, zda to byl právě soudce Čapek, kterého vezl.

Svědectví o spontánní výpovědi ženy, která při vazebním zasedání prohlásila, že měla na oslavě Bendových narozenin obsluhovat i soudce Čapka, poskytla náměstkyně Okresního státního zastupitelství v Teplicích Denisa Vašíčková. Ta uvedla, že se jednalo o ženu, která byla ve sporu s jinou ženou o muže a její svědectví o soudci Čapkovi s trestní věcí nijak nesouviselo. Nicméně považovala za správné informovat o tomto prohlášení kárnou žalobkyni.

Kárný senát předvolal i tuto spontánní svědkyni, avšak ta se bez omluvy nedostavila. Proto kárný senát jednání přerušil, aby se pokusil o její opětovné předvolání a svědectví.  Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

 Ministr Blažek letos podal už 32 stížností pro porušení zákona

 Ministr spravedlnosti Pavel Blažek loni podal 132 stížností pro porušení zákona. Vybíral z celkem 885 podnětů, ve kterých mu lidé dávají doporučení k jednotlivým případům. Letos Blažek zatím podal 32 stížností pro porušení zákona. Informoval o tom mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Stížnost pro porušení zákona (tzv. espézetku) podává ministr spravedlnosti jako mimořádný opravný prostředek v trestním řízení, a to proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení. O podané stížnosti následně rozhoduje Nejvyšší soud. Ten může, shledá-li porušení zákona ve prospěch obviněného napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému rozhodnutí a projednání, případně sám nově rozhodnout. Blažek je dlouhodobým stoupencem „espézetek“. „Bude určitý spor o to, zda mají stížnosti pro porušení zákona zůstat v novém trestním řádu. Komise, která zákon připravuje, s tím nepočítá. Já to beru jako chybu. SPZ má jednu obrovskou výhodu: je to jakýsi deus ex machina, který může vstoupit do některých rozhodnutí,“ uvedl loni ministr. Nyní už je jasné, že nový trestní řád v tomto období nevznikne a tak stížnosti v trestním řádu zůstanou.

řada odborníků „espézetky“ kritizuje jako nesystémové. „Systémově je stížnost pro porušení zákona nadbytečná. Ale není to nepraktický mimořádný opravný prostředek, protože tímto způsobem lze napravit případné, převážně procesní vady a pochybení, ke kterým může v průběhu trestního řízení dojít,“ řekl v rozhovoru pro Českou justici předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

Drtivá většina stížností pro porušení zákona, které ministr Blažek podal, směřovala ve prospěch obviněných a jednalo se o rozličné případy. Mezi nejčastější pochybení lze podle Řepky zahrnout nesprávnou právní kvalifikaci, uložení nezákonného trestu případně nepříslušnost orgánu pro rozhodování ve věci.

Úspěšnost podaných stížností o kterých rozhodoval Nejvyšší soud se stále drží nad 90 procent. „Nezanedbatelný podíl na podaných stížnostech v poslední době také tvořily tzv. „krádeže za nouzového stavu“. Obvinění byli v těchto případech za bagatelní krádeže odsuzováni i k vyšším nepodmíněným trestům. Takových stížností bylo od února 2021 do ledna 2023 podáno celkem 162,“ dodal Řepka.

Význam mají i „espézetky“ podané judikaturních důvodů. Některá z těchto rozhodnutí jsou publikovaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. „Ministr spravedlnosti bude nadále tento opravný prostředek aktivně využívat a významně tak přispívat k nápravě nezákonných rozhodnutí ve prospěch obviněných a justičního systému tam, kde nelze zasáhnout jinými opravnými prostředky,“ uzavřel mluvčí.

Stížnosti pro porušení zákona se jen výjimečně týkají závažné trestné činnosti. Jednou z výjimek byla kontroverzní SPZ, kterou podala v roce 2010 ministryně Daniela Kovářová ve prospěch lupičů Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka. Muži, kteří byli ve vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury, uprchli po podání SPZ a následném přerušení výkonu trestu do zahraničí. Nástupce Kovářové vzal sice SPZ zpět, lupiči se ale do vězení nedobrovolně vrátili až poté, co je zadržela thajská policie. Kvůli kauze přišel o talár ve vleklém řízení dnes již zesnulý soudce Vlastimil Matula. , ceskajustice.cz

X X X

Názory jsou nutné, i když se vám to nelíbí. Penta neuspěla u Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud (NS) se zastal České televize (ČT) ve sporu se společností Penta Investments kvůli reportáži o developerském projektu u Masarykova nádraží v Praze. Soud zdůraznil, že šíření informací, myšlenek a názorů je pro demokracii „životní nutností“, a to včetně těch, které se aktérům událostí nemusí zamlouvat. Spor se nyní vrací k Vrchnímu soudu v Praze.

 Jak v žalobě poukazovala na to, že televize zasáhla do její dobré pověsti, když v roce 2017 v pořadu „Nedej se plus“ zveřejnila také informace, které s popisovaným developerským projektem nesouvisely.

Šlo například o tvrzení, že Penta byla na Slovensku podezřelá z účasti na korupčním skandálu Gorila, že spoluzakladatel Penty Marek Dospiva byl „vyšetřován protikorupční policií“ nebo že Penta má obchodní vazby na Čínu.

Pražské soudy dospěly k závěru, že pro zveřejnění informací nebyl rozumný důvod, že poškozují pověst společnosti a že televize vybočila z mezí svobody projevu.

Nejvyšší instance nyní zaujala odlišný postoj. „Ochrana pověsti právnické osoby nesměřuje k tomu, aby bylo možno o dotčené osobě uveřejňovat pouze takové informace, které tato osoba považuje za pro sebe pozitivní či pochvalné, respektive aby uveřejnění některé negativní (avšak nikoli nepravdivé) informace snad muselo být nezbytně doplňováno více či méně související chválou této osoby,“ stojí v rozsudku.

Městský soud v Praze televizi v roce 2020 nařídil, aby se omluvila. Vrchní soud, který teď musí rozhodovat znovu, ještě doplnil povinnost odstranit z internetu sporné části reportáže.

Televize v dovolání k NS uváděla, že v reportáži nevybočila z mezí svobody projevu ani z obecně uznávaných pravidel slušnosti. Reportáž reagovala na veřejnou debatu o urbanistickém rozvoji centra Prahy a připomínala některé související aktivity Penty.

NS se ztotožnil s argumenty televize a odkázal při tom na svá starší rozhodnutí, která se vztahují k činnosti médií a svobodě projevu. Informace, které televize zveřejnila, nebyly podle NS manipulativní, zkreslující ani zveličené. Souvisely s podnikatelskými aktivitami Penty. „Nelze tak uzavřít, že by se jednalo o informace v kontextu věci nepatřičné, resp. že by byly primárně motivované právě záměrem žalované hanobit žalobkyni,“ uvedl NS.

Soud připomněl, že tématem reportáže byla výstavba velkého developerského projektu v centru Prahy, jejíž historické jádro je chráněné jako městská památková rezervace a je zapsané v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. „Nepochybně pak takováto výstavba představuje, a to i vzhledem k samotné poloze předmětných nemovitostí, věc veřejného zájmu,“ zdůraznil soud.

„Tím spíše pak platí, že součástí diskuse o takové věci veřejného zájmu může být uvedení i takových (pravdivých) informací, které nemusí být dotčenou osobou vnímány pozitivně, nýbrž může se jednat i o informace, které se z jejího pohledu mohou jevit jako nepříjemné nebo zraňující, což v poměrech projednávané věci může zahrnovat též uveřejnění informací z širšího rámce hospodářských (kontroverzně vnímaných) aktivit žalobkyně,“ stojí v rozsudku NS.

Penta je středoevropská investiční skupina, která byla založena v roce 1994. Je aktivní zejména ve zdravotnictví, finančních službách, výrobě, maloobchodu, realitním developmentu a médiích. Působí ve více než deseti zemích Evropy, svoje zastoupení má v Praze, Bratislavě a Varšavě.

V okolí Masarykova nádraží plánuje společnost investovat miliardy korun. Investiční skupině Penta také patří mediální dům Vltava Labe Media, která vydává nejvýznamnější regionální periodika v ČR (Deník) a řadu lifestylových časopisů.

X X X

Téměř polovina praktických lékařek zažila diskriminaci, zjistil průzkum

Ženy tvoří většinu studujících lékařských fakult, přesto stále čelí sexistickému přístupu ze strany mužů. Provází je jak při studiu, tak i později v zaměstnání. Potvrzuje to nejnovější průzkum Společnosti všeobecného lékařství Jana Evangelisty Purkyně, podle něhož diskriminaci kvůli pohlaví zažila téměř polovina praktických lékařek.

„Radši bychom přijali doktora bez oka a bez ruky než doktorku, jenom rodíme, bereme si dovolenou na pečení cukroví… když jsem nevěděla odpověď na otázku týkající se anatomie ženského pohlavního systému, tak jsem se měla laskavě podívat, co tam dole mám…“ Tak cituje spolek Mladí lékaři jednu z žen, která se v dotazníku před třemi lety svěřila s vyloženě diskriminačním přístupem některých starších kolegů.

Podle nejnovějšího průzkumu se situace za tři roky příliš nezměnila.

Studie vedená lékařkou Kateřinou Javorskou ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně mezi stávajícími i budoucími praktickými lékařkami odhalila, že se ženy se znevýhodněním setkávají nejen při studiu, ale také následně v práci.

„Lékařkám brání rozvíjet vědeckou kariéru také řada stereotypů. Kromě praxe v ordinaci na ně většinou na rozdíl od mužských kolegů padá i péče o domácnost a děti,“ říká Javorská.

Problémy se s věkem mohou měnit, zůstávají však systémové, a tedy pro většinu žen dost podobné. Na škole jde o znevažování schopností či znalostí mediček i vyloženě sexistický přístup vyučujících či doktorů, s postupujícím věkem pak vyvstávají problémy skloubení kariérního a rodinného života.

„Vyučující lékařky studentky už ve škole odrazují od určitých oborů, protože prý pro ženy nejsou vhodné. Typicky sem patří například chirurgie,“ komentuje Javorská. Ženy přitom na lékařských fakultách v současné době tvoří 70 procent studujících. Ve vedoucích funkcích se jich přitom stále objevuje jen minimum.

 „V medicíně pracuje více žen než mužů, ale když se podíváte na vrcholné pozice, jasně tam dominují muži. Nejsem příznivkyní kvót, ale myslím, že by se ženám – mladým lékařkám – měly nastavit podmínky, aby jim byl umožněn kariérní růst,“ potvrzuje ze své zkušenosti fakta například profesorka dermatovenerologie Monika Arenbergerová.

Svěřila se také s tím, že se dvěma malými dětmi pět let neměla žádnou publikaci, a kdyby její maminka nejezdila s kočárkem před klinikou, nemohla by ani chodit do práce. „Když chce žena skloubit profesi i rodinu, musí mít podmínky, které jí to umožní. Jinak se to nedá zvládnout,“ dodává. Jiné lékařky takové štěstí nemusejí mít – a pak na několik let z pracovního trhu zkrátka „zmizí“. Když se na něj vrátí, zjistí, že jsou v kariérním růstu za kolegy několik let pozadu.

S čím se lékařky setkávají? Věčné poznámky typu: na ženskou jste docela chytrá, ženská se má starat, a ne studovat nebo věčné automatické oslovování, ‚sestři‘ a spolužáky kluky ‚pane doktore‘“ Známý byl na pohovoru v nejmenované nemocnici. Konkrétně na interní oddělení. Tam mu řekli, že v nejbližších dnech dostane e-mail, jestli byl vybrán do druhého kola přijímacího řízení. Známý se zeptal, za jak dlouho ho má očekávat, protože má domluvené i další pohovory, tak aby věděl, jestli si má dělat naděje nebo ne. Bylo mu řečeno, že do druhého kola pravděpodobně postoupí, protože není žena a ty automaticky vyřazují po prvním pohovoru. Komentáře stran plodnosti a nepraktičnosti vzhledem k tomu, že ženy jsou těhotné, tudíž nesetrvají dlouhodobě v zaměstnání. Přímo z nemocnice konkrétní zkušenost já osobně nemám, ale setkala jsem se na zkoušce i na přednášce s vyučujícími (profesory – tedy i z půlky s lékaři z nemocnic), že pro ženy medicína není vhodná, že na to nejsme dost psychicky odolné či tak šikovné nebo tak schopné a zručné. Nebo dále, že by se měli přijímat studenti rovnocenně podle pohlaví půl na půl (možná ještě lépe víc mužů), že žen je mnoho a nejsou tak dobré ve svých oborech jako muži, protože se musí starat o děti apod. Přitom muži mají stejnou šanci hlásit se na medicínu jako ženy. Tato úvaha od pana profesora mne zastihla na jedné z prvních přednášek v prvním ročníku a dosud nad tím musím přemýšlet… Na přijímacím pohovoru dotaz, zda jsem těhotná, velmi brzy asi za 2 měsíce za jak dlouho budu.

Nejvyrovnanější jsou počty mezi lékaři a lékařkami, kde ženy tvoří 55 procent a muži 45. Nadpoloviční většinu mají lékařky také v oboru praktického lékařství, kde jich je téměř 65 procent, a tento podíl neustále roste.

Nejvíce žen ve zdravotnictví je však dlouhodobě mezi zdravotními sestrami a porodními asistentkami. Tam mělo Česko v roce 2017 téměř 87 tisíc žen a jen lehce přes 2 tisíce mužů.

Na otázku „Jakou byste jako žena uvítala ve své profesi podporu?“ zvolilo ve zmíněném dotazníku nejvíce respondentek možnost práce na flexibilní úvazek. Možným řešením by bylo zakládání sdružených praxí, kdy v ordinaci působí více lékařů.

„Nemůžeme si dovolit, aby praktické lékařky s malými dětmi kvůli nedostatečnému zázemí a možnostem ‚vypadly‘ na několik let z oboru,“ uzavírá Kateřina Javorská ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

X X X

Do Polska pro léky s e-receptem? Teoreticky ano, pacienti ale zatím neuspějí

Ačkoli 12. června Česko a Polsko spustily projekt vzájemného uznávání elektronických receptů, pacienti mají smůlu. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nové možnosti ještě nikdo nevyužil. Nemohl. Se zahraničním e-receptem lidé v obou zemích téměř nikde neuspějí. Většina lékárníků tvrdí, že potřebují čas na seznámení s novinkou a hlavně na úpravu počítačových programů

 Polské ministerstvo zdravotnictví přitom na dotaz MF DNES odpovědělo tak, že Češi už by si lék na e-recept v Polsku vyzvednout mohli.

„Přeshraniční elektronické recepty lze uplatnit ve všech lékárnách vydávajících léky na polské e-recepty. V současné době je v Polsku více než 96 % receptů v elektronické podobě. V Polsku je přes 14 tisíc lékáren. Všechny musí splňovat podmínky pro příjem elektronických receptů,“ sdělil mluvčí tamního ministerstva Wojciech Andrusiewicz.

A také mluvčí SÚKL Klára Brunclíková uvedla, že dodavatel lékárenského softwaru, který pokrývá asi 90 % polského trhu, je na službu přeshraniční preskripce připraven.

V praxi to ale vypadá jinak. Polské lékárny na dotazy k uplatnění českých e-receptů odpovídají buď nejasně, nebo rovnou zamítavě.

„Teoreticky to jde. Systém to umožňuje. Ale ještě jsme žádný český e-recept nepřijali, tak nevíme, zda bude možné lék vydat, nebo ne,“ uvedla lékárnice z polského lázeňského města Kudowa.

V lékárně sítě Dr. Max v polském Těšíně upozornili rovnou, že Češi stále potřebují papírový recept s razítkem. „Náš systém prozatím není schopný české e-recepty přečíst,“ vysvětlila polská lékárnice. Kdy se situace změní, netušila. „Ještě nemáme žádné informace. Zkuste se zeptat třeba za týden,“ poradila.

V Česku je to podobné. Zatímco menší lékárny věří, že se jim podaří systémy zprovoznit brzy, v téměř pěti stech lékárnách sítě Dr. Max to potrvá déle – týdny až měsíce.

„Technicky zatím není možné vydat léky na polský elektronický recept. Naše lékárny pracují s lékárenským počítačovým programem, který je nutné přenastavit tak, aby byl schopný všech operací souvisejících s uznáváním zahraničních e-receptů.

Podotkl, že upravený program je sice již v ověřovacím provozu a do plného by měl přejít koncem měsíce, jenže ani pak nebudou moci lékárny vydávat léky na polské e-recepty.

„Změna programu nestačí. To je jen první fáze. Kromě toho si bude muset všech našich 2 500 lékárníků zřídit osobní certifikát u Národní identifikační autority, protože ten, který používají doposud, nestačí. Proto budeme novou službu rozjíždět postupně. Do konce léta by měly ji měly nabízet lékárny v pohraničních oblastech, kde je o to největší zájem, ostatní na podzim,“ dodal Petrov.

Nejasná je zatím situace v menších lékárnách v českém pohraničí. Někteří z lékárníků ještě ani netušili, že systém přeshraniční spolupráce v uznávání e-receptů mezi Českem a Polskem už funguje. Jiní tvrdí totéž co mluvčí lékárenské sítě. A jinde doufají, že začnou léky Polákům vydávat už v příštích dnech.

„Používám stejný počítačový program jako lékárny Dr.Max a musím počkat, než mi umožní přečíst polský e-recept a automaticky k tomu přiřadí i kód, pod kterým vydám léky ze skladu. Tohle propojení zatím v systému chybí,“ řekla českotěšínská lékárnice Lidie Hoňková.

Podobně je na tom i majitel čtyř lékáren blízko polských hranic v Moravskoslezském kraji Marek Hampel. „Používáme jiný lékárenský počítačový program, který polské e-recepty již akceptuje. Pokud budu v lékárně já, teoreticky bych mohl lék na poslký e-recept vydat, protože se mohu přihlásit do úložiště e-receptů pomocí Identity občana. Jenže ani náš licencovaný program zatím nedokáže přiřadit ke kódu e-receptu konkrétní lék v mém skladu, proto vydat nemohu,“ popsal lékárník. „Nevím, kdy to půjde, ale doufám, že programátor toho systému to za pár dní vyřeší. A moji lékárníci si postupně zřízují přístup do úložiště e-receptů, aby mohli léky Polákům vydávat také,“ dodal Hampel.

Podle informací mluvčí SÚKL Kláry Brunclíkové mohou lékárny využít k výdeji léků jejich aplikaci, do které se přihlásí prostřednictvím Identity občana – stačí bankovní identita, klíč eGovernmentu nebo některá z dalších možností. Lékárny ale trvají na tom, že musí pracovat ve vlastním programu.

Poláci musí předem udělit souhlas, Češi ne

Zájemcům z Polska o výdej léků v Česku či jinde v zahraničí navíc komplikují situaci podmínky a omezení stanovená tamním ministerstvem zdravotnictví. Kdo má zájem vyzvednout si léky v cizině na e-recept, musí nejdříve udělit souhlas ve svém online účtu pacienta s vystavením přeshraničního elektronického receptu a také souhlas se zpracováním osobních údajů. Přeshraniční e-recept mohou navíc Poláci získat jen pro dospělé pacienty. Pokud budou chtít v cizině vyzvednou léky na předpis pro děti, musí mít i nadále papírové recepty s razítkem.

Pro české občany, kteří si budou chtít vyzvednout léky v Polsku, žádná podmínka o udělování souhlasu s vystavením přeshraničního receptu neplatí. S českým e-receptem by měly jít v Polsku vyzvednout i léky pro děti. Jediné, co Čech v zahraniční lékárně nezíská, jsou opiáty a konopí. To nesmí ani čeští lékárníci vydat na zahraniční recept.

X X X

Rusové a Bělorusové na OH? Neutrální vlajka a odsouzení agrese, navrhl Český olympijský výbor

Ruští sportovci před případným startem na olympijských hrách v Paříži výhradně pod neutrální vlajkou museli podepsat čestné prohlášení, které odsuzuje agresi vůči jakémukoli členskému státu OSN ze strany jiné země. Prakticky by tak odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu. Český olympijský výbor je ale i nadále proti jakékoli formě účasti Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích i na hrách v Paříži, což v dubnu odhlasovalo jeho plénum. Jeho zástupci to uvedli na čtvrteční tiskové konferenci.

 „Pozice Českého olympijského výboru je naprosto jasná a neměnná,“ řekl předseda ČOV Jiří Kejval. Návrh expertní skupiny, který česká strana zprostředkuje Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV), by měl umožnit případný start některým ruským a běloruským sportovcům, kteří nejsou členy armády nebo bezpečnostních složek.

 V čestném prohlášení, jež by podle návrhu bylo součástí akreditačního procesu před hrami, by sportovci museli uvést, „že se nepodílejí na jakémkoli aktu agrese proti suverenitě a územní celistvosti členského státu OSN ze strany jiné země ani ho nepodporují, neomlouvají a neschvalují“.

 

Ostřelované město pod vodou. Putin chtěl Cherson pro sebe, po ztrátě jej hodlá zničit

Diplomat Michael Žantovský, který komisi vedl, zdůraznil, že ruská agrese je nejvážnější bezpečnostní a politická krize od listopadu 1989. „Není to válka mezi dvěma státy, tím méně speciální vojenská operace, jak ji nazývá Vladimir Putin. Je to prachsprostý akt agrese ve smyslu Charty OSN, ve smyslu římského statutu mezinárodního trestního tribunálu, kde akt agrese proti suverenitě a celistvosti jiné země je definován jako zločin proti míru,“ řekl Žantovský a dodal, že MOV na základě své Charty nemůže situaci ignorovat.

Mezinárodní olympijský výbor na konci března vydal doporučení, za jakých podmínek by se ruští a běloruští sportovci mohli do boje o olympiádu zapojit pod neutrální vlajkou. Doporučení české expertní skupiny jde podle Žantovského nad jeho rámec. „Po dlouhé úvaze a zkoumání norem mezinárodního práva, precedentů a postojů jednotlivých aktérů jsme dospěli k závěru, že samotná účast pod neutrální vlajkou by ze strany ruských a běloruských sportovců představovala mlčenlivý souhlas s tím, co se děje ve jménu jejich země,“ uvedl.

Rusko by účast v Paříži využilo jako propagandu

Na základě národnosti by nikdo neměl být na svých právech omezen. „Naše formulace je v souladu s Olympijskou chartou, s Chartou OSN a principy mezinárodního práva,“ dodal Žantovský, podle něhož doporučení MOV nedoporučující starty sportovců z armádních nebo bezpečnostních složek, prakticky vylučuje účast 80 procent sportovců obou zemí. „Není to náhoda. Je sestavená s hlubokou znalostí všech konfliktů historicky po celém světě. Věřím, že to pomůže k tomu, aby se MOV v této otázce dostal o kus dále,“ řekl Kejval.

 Žantovský zároveň poukázal na fakt, že český návrh není diskriminační, ale diferenciační. „Domníváme se, že je mimo vší pochybnost, že diferenciace vůči sportovcům, kteří se dopouštějí největší ozbrojené agrese, jakou si v naší generaci pamatujeme, je v zájmu obecného blaha demokratické společnosti,“ uvedl bývalý český velvyslanec v řadě států včetně USA či Velké Británie.

ČOV se nyní chystá zprostředkovat videokonferenci zástupců komise s představiteli MOV, na které by Žantovský a spol. své doporučení vysvětlili a obhájili. „Všem nám záleží na tom, aby ruští a běloruští sportovci na olympiádě nestartovali, byť pod neutrální vlajkou, protože by to byla jasná propagace Ruska nebo Běloruska, které by to dokázaly využít,“ řekl senátor Jiří Růžička.

Podle právníka Marka Procházky by navíc omezení ruských a běloruských sportovců mohlo pomoct i k deeskalaci války. „Protože sport v Rusku je používán jako instrument politiky. Více než jinde na světě,“ uvedl další člen komise. Podle něho je jasné, že by Rusko účast v Paříži využilo jako politickou propagandu ve prospěch války.

X X X

 Americký olympionik zemřel při nehodě, když se vracel z práce

Sportovní svět zasáhla smutná zpráva. Tragicky zemřel americký skokan na lyžích Patrick Gasienica. Informaci potvrdila tamní lyžařská asociace. Bylo mu pouhých 24 let.

Podle amerických médií se účastníkovi olympijských her v Pekingu 2022 stala osudnou nehoda, k níž došlo, když se na motocyklu vracel z práce. Tragická událost se měla odehrát nedaleko města Bull Valley v Illinois. Bližší okolnosti ale zatím známé nejsou.

 „Jsme hluboce zarmouceni odchodem Patricka Gasienicy, neuvěřitelného sportovce, týmového kolegy a člověka. Posíláme lásku jeho rodině, přátelům a celé komunitě skokanů na lyžích,“ reagoval na smutnou událost americký lyžařský a snowboardový tým na sociálních sítích.

Na olympiádě v Pekingu v roce 2022 Gasienica postoupil na středním můstku z kvalifikace a v hlavní soutěži skončil na 49. místě. Na velkém můstku mu připadlo 53. místo. V týmové soutěži pak s parťáky z americké reprezentace obsadili 10. místo.

Skokanský svět tak v krátké době zasáhla další smutná zpráva. V březnu tohoto roku bylo oznámeno úmrtí bývalého českého reprezentanta Antonína Hájka

 X X X

U zámku Neuschwanstein muž shodil dvě ženy z mostu, jedna zemřela. Měl je sexuálně obtěžovat

Jedna ze dvou napadených turistek podlehla ve čtvrtek svým zraněním poté, co na ně ve středu odpoledne zaútočil jednatřicetiletý muž u bavorského zámku Neuschwanstein, jedné z nejpopulárnějších německých památek. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na státní zastupitelství v Kemptenu. Bavorská policie ve čtvrtek odpoledne v prohlášení uvedla, že útočník a obě ženy pocházejí ze Spojených států, podle všeho se ale předem neznali.

Muž se s dívkami ve věku 21 a 22 let náhodně seznámil na historickém Mariánském mostě, který je oblíbeným místem turistů, protože je z něj dobrý výhled na zámek. „Muž pak obě pod nějakou záminkou navedl na špatně viditelnou stezku k vyhlídce,“ uvedla policie. Zde pak sexuálně napadl mladší z žen. Když se druhá žena pokusila zakročit, začal ji škrtit a poté ji strčil z prudkého svahu dolů k potoku Pöllat. Z něj následně shodil i mladší ženu.

 Obě ženy vyprostili horští záchranáři. Stav mladší byl velmi vážný a v noci v nemocnici zraněním podlehla. Starší utrpěla rovněž zranění, ale zůstala při vědomí.

Útočník po činu utekl, policie proto spustila rozsáhlé pátrání s nasazení psovoda a vrtulníku. Krátce poté policisté muže, kterého z útoku podezírají, zadrželi. Vyšetřovatelé nyní hledají možné svědky události, napsal deník Bild.