Exprezident Ruska Medveděv už několikrát ČR navrhl, aby se celé pohraničí kolem Německa spojilo s Německem. Nejlépe s bohatým Bavorskem, kde je premiérem Söder. Rozumný politik, který není spokojen ani se Scholzem, který stále dodává zbraně Ukrajině za miliardy a zbytečně na Ukrajině umírají lidé a země je ničena. Scholz je už horší než Hitler. Podporuje i fašisty na Ukrajině, na které upozornilo Rusko.

K Scholzovi a Zelenskému se připojil i Fiala z ČR, který možná myslí na to, že jako generálové Hitlera měli dostat po válce na Ukrajině statky. Fiala pro peníze, miliony a miliardy si nechá vrtat i kolena, protože je sám neschopný a neodejde z vlády, i kdyby po něm vedle nadávek lidé a firmy házeli kamením.)

X X X

V Hitlerově válce Německo prohrálo válku, ale i dnes, kdy se v Německu hraje fotbalové mistrovství v kopané, je vidět, jak se celé zničené Německo vzchopilo. Ve všech městech jsou krásné fotbalové stadiony, hotely, sportoviště, vozovky, domy, lidé mají dostatek peněz, nikdo neživoří. O tom se lidem a firmám v ČR může jen zdát. Proto je třeba se rychle zbavit Fialy a jednat se Södrem o spolupráci, jak to ČR doporučuje i exprezident Ruska Medveděv.

X X X

ČR  DRŽET  NĚMECKA,  BAVORSKA,  SÖDERA,  JAK  DOPORUČUJE  MEDVEDĚV

Söder kritizuje i vedení EU, Leyenovou, kterou je potřeba rychle odvolat, protože sama rozkrádá EU. Stejný názor má na vedení EU Maďarsko, Orbán, a další politici mnoha zemí EU. Z vedení Německa chce odejít i Scholz, nebo bude brzy sesazen, protože pro Německo v posledním období nic nedělá a mnoho lidí a podniků žádá jeho odvolání ve stávkách letců, dopraváků, zemědělců a dalších profesí.

Německo několikrát chválil i exprezident USA Trump, protože se po Hitlerově válce rychle obnovilo a Německo je dnes příkladem pro celý svět. Ve spolupráci s Německem je úspěšná i automobilka ČR, v Mladé Boleslavi. ČR ale potřebuje zlepšit mnoho jiných podniků. Na Ostravsku Libertu a další podniky, které Fiala nechal zkrachovat, zrovna jako zemědělské podniky v ČR, nebo firmy ve Varech, Chebu i jinde kolem hranic s Německem a Rakouskem, i jinde.

x X X

DO  VEDENÍ  FRANCIE  BRDELLA?

Jordan Bardella by se mohl brzy stát francouzským premiérem, ale…

J.V.: Čechy personální otázky ve Francii na rozdíl od anglosaské oblastí příliš nezajímají, snad s výjimkou dnes již zcela kontraverzní postavy francouzského prezidenta Macrona, který ani se nedá říci, že naivně, ale spíše idiotsky může rozmetat jeho ideu Francie vedené centristickou liberální stranou, kterou odstartoval rozpuštěním Parlamentu po debaklu v eurovolbách a která měla Francouze přivést do jeho náruče. No zatím to na to nevypadá. Jordan Bardella, faktický vítěz eurovoleb ve Francii zatím boduje. Je geniální, ale zároveň tajemný. Skvělá slupka.. mimochodem tik tokokového krále, ale nikdo nezná obsah. Portál BBC přinesl zajímavý pohled včetně kritického šlehu na jeho současného protivníka předsedu Macronovi vlády Attaly

-x -x -x

Jordan Bardella by se mohl brzy stát francouzským premiérem ve věku 28 let. Ale pro mnohé zůstává záhadou

Hugh Schofield, korespondent Francie

¨Francouzi by velmi rádi věděli, kdo je skutečný Jordan Bardella.

Tato otázka byla zajímavá, když byl pan Bardella pouhým předsedou největší strany v zemi, krajně pravicového Národního shromáždění (RN).

Nyní, když se o něm otevřeně mluví jako o příštím premiérovi země, se to stalo naléhavou záležitostí.

Za dva týdny jde země k volbám v předčasných volbách, které vyhlásil prezident Emmanuel Macron z cílem odčinit své ponížení ze strany RN v evropských volbách.

Pokud RN po druhém kole hlasování 7. července vytáhla další velkou výhru, pak Macron nebude mít jinou možnost, než jí nabídnout možnost vládnout. A pokud se tak stane, očekává se, že pan Bardella – který sdílí vedení strany s Marine Le Pen – bude jmenován premiérem.

Všichni Francouzi vědí o panu Bardellovi základní informace a jeho bleskový vzestup z nezaměstnaného absolventa školy na severním předměstí Paříže na chráněnce Le Penové a předsedu strany.

Vědí, že je směšně mladý, je mu pouhých 28, ale zdá se, že na tom v dnešní době, kdy už na zkušenostech tolik nezáleží, nezáleží. Současnému prezidentovi je pouhých 46 a premiérovi 35.

Vědí, že je neustále úhledný, že dobře mluví, je mimořádně reprezentativní.

Ale co si myslí, kde ideologicky stojí, jaký je to člověk – to jsou neznámé. Francouzi mají zřetelný pocit, že muž, kterého vidí, je balík. Pěkně zabalený, ale obsah je záhadou.

Marine Le Penová si rychle všimla potenciálu Jordana Bardelly

Oficiální verze pana Bardelly – ta na etiketě – je mladý muž, který vyrostl na zanedbaném panství v Seine-Saint-Denis a poté, co žil s metlou drog, chudoby, bezpráví a nekontrolované imigrace, dospěl k přesvědčení, že jen tvrdá pravice měla odpověď.

Toto je „le story-telling“, francouzská výpůjčka ze světa marketingu.

Jak sám řekl: „Jsem v politice kvůli všemu, co jsem tam prožil. Aby se to nestalo normou pro celou Francii. Protože to, co se tam děje, není normální.“

Pravda je jemnější. Pan Bardella byl skutečně vychován svou svobodnou matkou Luisou v Cité Gabriel-Péri ve městě Saint-Denis, takže jeho zkušenost je dostatečně reálná. Oba jeho rodiče jsou italského původu a jeho otec měl alžírskou babičku. (J.V Geniální třídní původ u spoluvůdce dříve nepochybně rasistické a stále protiimigrační politické strany, kterou RN byla.

Ale otec pana Bardelly, Olivier, který se odstěhoval, když byl Jordan velmi mladý, provozoval distribuci nápojů a měl se relativně dobře. Žil v dojíždějícím městě Montmorency. A pan Bardella nechodil do nejbližší státní školy, ale do polosoukromého katolického zařízení oblíbeného u středních vrstev.

„Mladý Bardella měl nohu na obou stranách kolejí,“ řekl Pierre-Stéphane Fort, autor kritické biografie prezidenta RN.

Pro nedávný profil v novinách Le Monde se autoři vrátili do Saint-Denis, aby našli přátele a známé mladého pana Bardelly.

Zjistili, že zanechal malou stopu. Přátelé – ze smíšeného rasového původu – si vzpomněli, že je fanouškem videoher, a založili si kanál YouTube, kde diskutovali o nejnovějších verzích. Vzpomněli si, že když mu bylo 16 let, dával imigrantům hodiny gramotnosti po hodinách na svém lycée. Nevzpomínali si však na žádný zvláštní zájem o krajně pravicovou politiku.

„Moje teorie je, že se rozhlédl po politickém světě a našel místo, kde byla největší šance vylézt na žebřík,“ řekla Le Monde Chantal Chatelain, učitelka jeho lycée.

Pan Bardella vstoupil do strany v 17 letech a jeho vzestup byl raketový. Stalo se to proto, že se stal součástí vnějšího kruhu paní Le Penové.

Velká část RN se zabývá osobními vztahy a klanovou loajalitou, jak tomu bylo, když otec paní Le Penové, Jean-Marie, stál v čele strany, která byla tehdy známá jako Front National (FN). Pan Bardella se stal přítelem dcery starého FN Fredericka Chatillona.

Jordan Bardella vstoupil do Front National ve věku 17 let

Během několika dní poté, co byla v roce 2017 představena Le Penové, ho jmenovala mluvčím strany. V roce 2019 ho požádala, aby vedl stranickou kandidátku v evropských volbách, které RN vyhrála. Stal se europoslancem. V roce 2022 z něj pak udělala předsedu strany.

Podle Pascala Humeaua, mediálního školitele, který s panem Bardellou pracoval čtyři roky, si paní Le Penová hned všimla, jak mladý muž – se svým dokonalým příběhem o útrapách na banlieue – prospěje straně. Nazvala ho svým „lvíčem“.

Ale pan Humeau má k panu Bardellovi samotnému daleko. Oba se rozešli po hádce o peníze, takže s jeho svědectvím je třeba zacházet opatrně. Dnes ale lídra RN popisuje jako produkt čistého PR.

„Byl prázdnou skořápkou. Co se týče obsahu, toho tam moc nebylo,“ řekl Humeau. „Moc toho nečetl. Nebyl zvědavý. Prostě vstřebal prvky jazyka, které mu dala Marine.“

Pan Humeau řekl, že celé měsíce pracoval na tom, aby pan Bardella shodil ztuhlý postoj a přirozeněji se usmíval. „Musel jsem humanizovat kyborga.“ Mým úkolem bylo přimět lidi, kteří by ho jinak nenáviděli, aby řekli: „Hm! na fašistu je hodný!“

Životopisec Pierre-Stephane Fort je dalším kritikem pana Bardelly, který říká, že za sympatickým obrazem je jen málo obsahu.

„Je to chameleon.“ Dokonale se přizpůsobuje okolnímu prostředí,“ řekl. „A on je chronický oportunista.“ Není tam žádná ideologie. Je to čistá strategie. Cítí, odkud vítr vane, a brzy se tam dostane.“

Ve skutečnosti je nemožné identifikovat pana Bardellu s některým z různých kurantů nebo politických klanů RN. V různých dobách působil v „sociálním“ křídle se zaměřením na chudé a budování sociálních bytů a v křídle „identity“ se zaměřením na rasu a zachování francouzské kultury. Ale hlavně jde tam, kam chodí paní Le Penová.

Stejně jako ona a strana jako celek má obecné stanovisko postavené na tvrdé reakci na zločin a imigraci a hovořil o tom, že Francie je „potopena migranty“. Ale v konkrétních případech jsou odpovědi záměrně zamlžené.

Na pařezu s panem Bardellou se jeho popularita nezapře. Mladé ženy si myslí, že je „nádherný“ a má úsměv a selfie pro každého. Chvíli se však dívejte a uvidíte, jak se rutina úsměvu znovu vrací až příliš automaticky.

Chvíli poslouchejte a znovu uslyšíte tytéž formulky.

Při nedávné televizní debatě s premiérem Gabrielem Attalem se pan Bardella držel, ale bylo zřejmé, kdo je chytřejší. Naštěstí pro pana Bardellu pan Attal propálil svou výhodu tím, že se neustále ušklíbal – přesně ten druh blahosklonnosti, která  RN živí.

Pro paní Le Penovou bylo lvíče obrovským přínosem a umožnilo jí rozšířit přitažlivost strany daleko za její tradiční sociální kategorie. Pan Bardella se svým zvykem na TikTok zjevně spojuje mladé lidi. Svým 1,3 milionu sledujících pravidelně zveřejňuje krátká videa sebe sama (která zabalila mediální společnost).

Dobré hodnocení má také mezi absolventy, důchodci a obyvateli měst – segmenty, které se v minulosti ukázaly jako odolné vůči RN.

Otázka ale stále nebyla zodpovězena. Je jeho přitažlivost pouze výsledkem brilantní komunikace, nebo je to muž, který má ty správné věci na řízení země?

Je mu 28, nikdy nechodil na univerzitu a nemá žádné zkušenosti s vládou. Nikdy nepracoval mimo RN, kromě měsíce jednoho léta ve firmě svého otce. Až donedávna by bylo nemyslitelné, aby byl jmenován předsedou vlády Francie.

Platí ale stále stará pravidla?

J.V. Připouštím, že už mě unavují ty stále stejné tváře typu Fialy, Babiše, Bartoše atd. A vítám proudy, které otřásají mainstreamem. Francie, která „mistrnými“ akcemi Macrona je na hraně revoluce je osvěžujícím příkladem.

PS.: I když zcela určitě Bardella vyhraje první kolo 30.června vyhlásil frajersky požadavek na absolutní většinu pro druhé kolo. To ovšem je mimo realitu. Co tím sleduje, zda skutečnou revoluci, ke které mají Francouzi vždycky blízko je tajemné, jako je celý Bardella.

Ale Francouzům držím place…JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

REKTOR  DVOŘÁK  NA  VŠE  V PRAZE  ŽENE  STRACH  MEZI  STUDENTY

NESMÍ  OTEVŘENĚ  VYSLOVIT  SVŮJ  NÁZOR,  HORŠÍ  NEŽ  ZA  HITLERA

STUDENTY  STRAŠÍ  VYHAZOVEM,  JAKO  TO  UDĚLAL  DĚKANOVI  ŠEVČÍKOVI

MINISTR  ŠKOLSTVÍ  BEK  NIC  NEŘEŠÍ, BOJÍ  SE  FIALY,  ABY  NEPŘIŠEL  O  KORYTO

BEK  UŽ  VYZVAL  FIALU  K  DEMISI,  PRACOVNÍKŮM ŠKOL  NEZVEDL  PLATY

Strach na VŠE. Odpůrci i podporovatelé Ševčíka mají obavy vyjádřit názor, bojí se případného postihu

Mezi studenty Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické panuje strach. Zatímco odpůrci odvolaného Miroslava Ševčíka se obávají „pomsty za své názory“, jeho příznivci zase štvanice na sociálních sítích. Napětí a obavy naplno vyplavaly na povrch na pondělním jednání akademického senátu školy. Ten se opakovaně postavil na stranu rektora Petra Dvořáka, který Ševčíka vedoucí funkce zbavil kvůli tomu, že podle něj poškozoval dobré jméno školy.

 Strach na VŠE. Odpůrci i podporovatelé Ševčíka mají obavy vyjádřit názor, bojí se případného postihu

Od odvolání Miroslava Ševčíka z funkce děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické uplynulo už půl roku. Jeho vliv na fakultě je například podle rektora školy Petra Dvořáka stále znatelný.

A podobně to vnímají i studenti. Právě z nich zvolení akademičtí senátoři na pondělím zasedání kritizovali současné vedení fakulty za nedostatek sebereflexe. Slovo si následně vzal i doktorand z Národohospodářské fakulty Alex Mičáň, který nastínil ještě další související problém. Hned na úvod svého vystoupení vyjádřil obavu z chování podporovatelů bývalého děkana Ševčíka, který na škole nadále vyučuje.

„Mně se úplně třese hlas, mám úplně strach tu něco říct. Bojím se toho, že cokoliv řeknu co nejslušněji, tak přijde nějaká pomsta nebo něco, co nebude příjemné,“ řekl senátorům vysoké školy. Ve volbách uspěl letos v dubnu, když jeho program s plánem návratu reputace fakultě podpořilo 259 studentů.

PODPORA REKTORA

Akademický senát VŠE na závěr prvního jednání schválil usnesení, ve kterém podpořil kroky a názory rektora Dvořáka. Zároveň vyzval všechny pracovníky národohospodářské fakulty k sebereflexi. Stanovisko podpořilo 18 senátorů, čtyři byli proti a dva se zdrželi. Ještě předtím se snažil zástupce fakulty doplnit usnesení o výzvu, aby rektor ukončil soudní spor se Ševčíkem smírným řešením. To ale předkladatel odmítl.

Právě o vysokou podporu spolužáků opírá svá tvrzení, že není jediný, kdo má obavy.

„Nepřímo mluvím i za množství lidí, se kterými jsme se bavili, strach je úplně legitimní věc. Byl jsem hlasem i jiných studentů, kterých je na fakultě mnoho. Z jejich slov ale vnímám, že by o situaci mluvili, ale stačí, aby vás někdo slyšel, a za dva dny už čelíte nějakým poznámkám. Je tu plíživá věc, kterou nevystopujete,“ popsal následně serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.

‚Štvanice na sociálních sítích‘

Strach ale mají podle tiskového tajemníka fakulty Daniela Váni i studenti, kteří podporují odvolaného Ševčíka. „Když mluvíte o strachu, tak jsem zaznamenal desítky studentů a studentek, kteří mě uvedli do štvanic na sociálních sítích. Tlumočím strach druhé strany, která se bojí, že odpůrci ze strany studentů je na sociálních sítích uštvou. Mluvíte-li o strachu, tak vězte, že bojí se i druhá strana zase vás,“ reagoval na zasedání senátu.

Váňa tak odmítl, že by studenti národohospodářské fakulty stáli proti novému vedení školy. Podle rektora Dvořáka ale i tato atmosféra je největším důkazem toho, že na fakultě, kterou vedl Ševčík, není něco v pořádku. Nová děkanka Adéla Zubíková by podle něj měla situaci začít rychle řešit, což je pro vedení „obrovský úkol“.

„Chtěl bych ujistit, že nedopustím a zasadím se vždy o to, aby se nepromítalo na studenty, že budou trestáni za svůj postoj nebo názor. Nikdy se nemůže stát, že se studenti bojí v tomto rozměru,“ řekl serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu po jednání senátu.

Děkanka Zubíková se pak snažila situaci na fakultě zklidnit. „Myslím si, že u některých studentů doznívají emoce z nedávné kampaně před volbami studentských zástupců do akademických senátů. Věřím, že se jejich vzájemná komunikace postupně vrátí do normálních poměrů. Se studenty jsem pravidelně komunikovala už v rámci funkce proděkanky pro studium. Pokud někteří z nich budou pociťovat jakékoliv konkrétní obavy, mohou se na mě kdykoliv obrátit,“ reagovala na dotazy pro iROZHLAS.cz.

Volba Ševčíkova nástupce

Nová děkanka Zubíková se oficiálně ujala funkce na začátku června poté, co ji zvolil fakultní senát a následně jmenoval rektor Dvořák. Už tehdy ale šéf univerzity avizoval, že se neshodnou na příčinách problémů, se kterými se fakulta vypořádává.

Dvaatřicetiletá Zubíková ale část univerzity vede již od odvolání Ševčíka, protože za jeho působení byla proděkankou pro studium, a později ho tak zastupovala.

Nástupce Ševčíka se volil dvakrát. V první volbě neuspěl bývalý děkan Zdeněk Chytil, a to i přes to, že byl po odstoupení jiného uchazeče Pavla Řežábka jediným kandidátem na šéfa fakulty. Hlas mu ale dal pouze jediný senátor.

Snahy o odvolání Ševčíka odstartovaly poté, co se děkan 11. března loňského roku zúčastnil demonstrace na Václavském náměstí v Praze. Následně ho novináři vyfotografovali, jak ho vytlačují těžkooděnci ze schodů Národního muzea. Desítky lidí, které se před tím účastnily demonstrace Česko proti bídě, požadovaly sundání ukrajinské vlajky z čela budovy.

Děkan, který má za sebou několik kontroverzních momentů, dlouhodobě odmítá, že by poškozoval dobré jméno VŠE nebo fakulty, kterou vede. Na fakultě zůstává a na rektora podal kvůli odvolání žalobu. Soud odmítl v předběžném opatření Ševčíka do rozsudku vrátit do funkce, jednání ale zatím nenařídil.

X X X

 Šlachta se v televizi hrubě pohádal s komentátorem, Schmarz pak zmizel ze studia

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin Schmarz na bývalého policistu Roberta Šlachtu v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima News. Moderátorka se snažila celou situaci uklidnit a svého redakčního kolegu utišit. Toho docílila až spuštěná reportáž, po jejímž skončení zůstal ve studiu už jen Šlachta.

Hádce předcházela debata o prosincovém zásahu policie na Filozofické fakultě UK, kdy předseda Přísahy a bývalý šéf policejního ÚOOZ Šlachta zmínil, že bylo od počátku zřejmé, že při zásahu policie udělala něco špatně. Podle jeho slov měli policisté z dostupných informací přijít na to, že mají pátrat po vrahovi.

„Máme dost informací pro to a náš pan ministr vnitra a pan policejní prezident tyto informace nevyvrátili a nevyvrací, takže to dává jednoznačně za mě (smysl),“ řekl ve vysílání.

Publicista a bývalý mluvčí premiéra Mirka Topolánka z ODS Schmarz reagoval, že ho strašně mrzí, co pan plukovník říká. V tom mu Šlachta ihned odpověděl, že je ve výslužbě.

„Dlouho jste ale s těmi policisty byl a víte, jak je to těžké. Víte, že se dělá mnoho chyb, za které platíme miliony odškodného. To se prostě stane,“ odvětil komentátor se slovy, že i jako laik by si „v životě nedovolil tímto ostrým způsobem odsoudit vaše bývalé kolegy.“ Připomněl také Šlachtovy zásahy, za které se platily vysoké sumy.

„Měl jste v policii výsadní postavení, byl jste šéfem jednoho z největších útvarů. Mladí kluci možná šli k policii třeba kvůli vám, že zatočí s korupcí a s lumpy. A vy jim dneska říkáte, vy jste ti, kteří to totálně podělali a pos*ali,“ pokračoval Schmarz. Šlachta chtěl na jeho slova reagovat, ale komentátor stále pokračoval v řeči a dodal, že „ti kluci čekali, že se jich zastanete“.

Komentátor pana Bendy

Schmarze se snažila uklidnit také moderátorka pořadu Wolfová, která chtěla dát slovo opět Šlachtovi. Poslední kapkou pak byla věta ze strany předsedy Přísahy. „Vy jste komentátor pana Bendy a ODS, ne komentátor CNN Prima News.“

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ rozkřičel se na studio Schmarz a začal výrazně gestikulovat. Wolfová se ho snažila zklidnit slovy, ať je profesionální. Zkrotit se ho snažil i Šlachta, který několikrát po sobě zopakoval, ať jeho spolusedící mlčí.

Situaci rozsekla až spuštěná reportáž, která zachycovala rekonstrukci střelby na fakultě z 21. prosince 2023 minutu po minutě. Po skončení reportáže se moderátorka omluvila nejen Šlachtovi, ale také divákům, kteří byli svědky hádky mezi dvěma aktéry. Schmarz už ovšem v tu chvíli již ve studiu neseděl.

X X X

PUTIN  VE  VIETNAMU

Putin dorazil do Vietnamu. Na návštěvě země nejspíš uzavře smlouvu podobnou strategické dohodě s KLDR

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu přiletěl do Vietnamu, kde bude na návštěvě do čtvrtka. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci.

 Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli: prezidentem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, předsedou vlády a předsedou Národního shromáždění, tedy vietnamského parlamentu, píše agentura TASS.

Podle agentury Interfax by Putin měl ve Vietnamu uzavřít dohodu podobnou té, kterou podepsal v Severní Koreji a která „potvrdí zásady komplexního strategického partnerství“ mezi oběma zeměmi. K podpisu je připraveno celkem 20 dokumentů.

Ruský prezident také položí věnec k památníku padlých hrdinů a k Ho Či Minovu mauzoleu. „Důležitým bodem programu bude setkání prezidenta s absolventy sovětských a ruských univerzit,“ uvedl k návštěvě už dříve Putinův poradce Jurij Ušakov.

Putin ve funkci prezidenta zavítal do Vietnam už po páté, předtím to bylo v letech 2001, 2006, 2013 a 2017.

X X X

Razantní propad studijních výsledků. Německé školy nezvládají migraci

Německé školy jsou v důsledku imigrační vlny přetížené, trpí nedostatkem kvalifikovaných učitelů, sociálními nerovnostmi a propadem studijních výsledků. Uvádí to nová německá Národní zpráva o vzdělávání, která každé dva roky představuje citlivý indikátor, jak na tom německé školy opravdu jsou. Závěry tentokrát nejsou vůbec povzbudivé.

Badatelé z Leibnizova institutu pro výzkum a informace ve vzdělání (DIPF), kteří zkoumali systém od mateřských škol až po univerzity, upozornili, že školy se nedokážou vyrovnat s neustálým přílivem nových a nových mladých imigrantů.

„Vzdělávací systém pracuje na samé hranici svých možností a je pod velkým tlakem, aby se přizpůsobil,“ citoval ze závěrů této systematické 400stránkové studie deník Die Welt.

X X X

Senátorka Kovářová zkritizovala Přibáně za aktivismus. Senát ho i tak zvolil. Uspěl také Langášek

Právník a sociolog Jiří Přibáň se bude moci stát novým ústavním soudcem, stejně jako Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu. Senát dnes jejich nominace podle očekávání schválil tak, jak mu to minulý týden doporučily jeho výbory ústavně-právní a pro lidská práva. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel 50 hlasů. Jediný kritický hlas dnes zvedla senátorka a advokátka Daniela Kovářová, která označila Přibáně za aktivistu.

Kovářová na senátory apelovala, aby pro Přibáně ruku nezvedli. Kritizovala ho za jeho politické komentáře a aktivismus. Podle ní neumí být nestranný, a ve svých názorech se staví na stranu progresivismu a sociálního inženýrství. Vytkla mu mimo jiné kritiku bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana, stejně jako současného režimu v Maďarsku. Přibáňovy vlastnosti naopak ocenila senátorka Hana Kordová Marvanová která připomněla, že Zeman chtěl Senát zrušit a „vyhladovět“. Přibáně se poté zastal i senátor Václav Láska, který naopak ocenil jeho názorovou konzistentnost a řekl, že projev Kovářové by mohl Přibáňovi zajistit rekordní počet hlasů.

„Padla tady otázka, jestli se členem Ústavního soudu může stát člověk, který, když to zobecním, který kritizuje autoritářství, který obhajuje lidská práva a svobody a který hájí demokratické principy. A já říkám: ano, může. A právě proto, že to dělá, tak může,“ reagoval nakonec na Kovářovou senátor David Smoljak.

Přibáň: Přijdu o akademické svobody

Přibáň senátorům řekl, že by mohl přispět k pestrosti složení Ústavního soudu „obecným přehledem právního filozofa a teoretika“, zkušenostmi z angloamerické právní tradice, mezinárodními kontakty a hodnotami, které zastává. Šestapadesátiletý Přibáň je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost. Uvedl, že pro něj bude problematická ztráta akademické svobody a svobody projevu. „Chci převést hodnoty z akademické sféry do praktického práva a podílet se na budování ústavní demokracie v této zemi,“ řekl při svém projevu. Přibáň v roce 2013 nominaci na ústavní soud od Miloše Zemana odmítl.

Senátorka Daniela Kovářová vystoupila proti nominaci Jiřího Přibáně Foto: Senát

Za klíčové hodnoty označil Přibáň nestrannost, kterou pokládá za důležitější než nezávislost, nebo odpor ke každé formě autoritářství. Podle něj má být Ústavní soud strážcem ústavy, pilířem proti omezování svobod vládou či nadnárodními institucemi. Úkolem nejen ústavního soudce je vyvarovat se pokušení spasit svět nebo naopak rozbít demokratickou společnost, naopak ji bránit, uvedl Přibáň, který současně vyzdvihl „nadčasové ideály humanitní.

Cudný přístup

Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a následně generálním sekretářem. Padesátiletý Langášek by tak mohl podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť. Ve vystoupení před senátory ji označil za důležitou pro předvídatelnost rozhodování soudu a právní jistotu. „Očekávejte ode mě ústavně cudný přístup. Nebudu prosazovat své názory,“ uvedl s tím, že ho k nestrannosti vycvičila i práce ve volebním senátu NSS.

Langášek ve vystoupení poznamenal, že i na ústavní soudy se přenáší napětí polarizovaného světa, který se štěpí nejen na konzervativce a liberály, ale i v genderovém určení identity, názorech na migraci, klimatické změny nebo sociální a ekonomické nerovnosti. „Nemám v ruce zázračná řešení, spíše intuitivně cítím, že je třeba vracet se ke kořenům osvědčeným řešením,“ uvedl Langášek.

Oba dva kandidáti zdůraznili, že je pro ně demokracie nejvyšší hodnotou a budou se podílet na její ochraně.

Přibáň a Langášek v týmu ústavních soudců nahradí Vojtěcha Šimíčka, jehož funkční období skončilo minulý týden, a Tomáše Lichovníka, který končí nyní. Prezident Petr Pavel se rozhodl dosavadní ústavní soudce znovu nenominovat, ceskajustice.cz

X X X

 Ústavní soud chce lepší platy pro asistenty. Poslanci to odmítli

 Sněmovní rozpočtový výbor dnes neschválil návrh základních ukazatelů rozpočtu Ústavního soudu (ÚS) na příští rok. Pro schválení návrhu chyběly hlasy, protože se 12 poslanců zdrželo, pro hlasovalo jen pět členů výboru. Návrh rozpočtu tak stanoví soudu ministerstvo. Mezi Ústavním soudem a ministerstvem panuje nesoulad ohledně dodatečných peněz na platy asistentů soudu, které chce soud přesunout do vyšší platové třídy. „Když to řeknu lehkou metaforou: v podstatě rozpočtově už loď Ústavního soudu dře kýlem o dno,“ uvedl sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.

„Tím, že jsme neschválili tuto kapitolu, tak budou platit čísla ministerstva financí,“ řekl po hlasování předseda výboru Josef Bernard (STAN). Soud navrhl výdaje v objemu 230,7 milionu korun. To je proti návrhu ministerstva o 3,7 milionu víc. Výbor proto na své předchozí schůzi projednávání návrhu přerušil a dal oběma stranám čas na dohodu. Z vyjádření obou stran ale vyplynulo, že snaha nebyla úspěšná.

Ředitelka odboru rozpočtová politika společensky významných odvětví ministerstva financí Helena Doktorová poslancům řekla, že podle názoru zaměstnanců sekce není třeba přesunout asistenty soudců do 15. platové třídy. Zaměstnanci sekce, kteří mají na starosti platovou politiku, se podle ní domnívají, že i jiné resorty mají vysoce kvalifikované zaměstnance a nemají je ve stejné platové třídě. Dodala, že se údajně plánuje plošné navyšování platů ve veřejném sektoru.

V minulých letech jsme šetřili

Generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger zdůrazňoval, že soud v předchozích letech respektovali potřeby státu a v předchozích třech letech krátil provozní i kapitálové výdaje. „V předchozích letech se nám provozní rozpočet snížil o 10,5 milionu, což je v podstatě 20 procent při vzrůstajících cenách energií i dalších služeb,“ řekl.

„To zvýšení platů asistentů je víc než potřebné,“ uvedl zpravodaj k návrhu Jan Kuchař (STAN). Navýšení peněz na asistenty doporučoval. Předseda výboru Bernard uvedl, že jde o vysoce kvalifikované profese, které vyžadují znalost práva i cizích jazyků a musí vypracovávat rešerše z právních systémů EU.

Ústavní soud patří mezi parlamentní kapitoly, kterým návrh základních ukazatelů rozpočtu stanoví sněmovní rozpočtový výbor. Obdobný proces se týká například prezidentské kanceláře nebo Parlamentu. Další projednávání návrhu rozpočtu Ústavního soudu pak přijde na řadu, až vláda na podzim předloží celý státní rozpočet poslancům, ceskajustice.cz

X X X

 Svědek z Vidkunu odhalil identitu informátora. Najděte něco na další, říkali nám žalobci

„Zpočátku to vypadalo, jako velmi závažný případ. Až po čase jsem zjistil, kolik nestandardních věcí se při jeho vyšetřování odehrálo.“ Tak začal své vyprávění pro Ekonomický deník detektiv někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) o známé olomoucké kauze Vidkun. Ta teď čeká na již druhé rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci. Detektiv si zatím přeje zůstat v anonymitě, ale pokud bude předvolán soudem, tvrdí že otevřeně o všem, co mělo zůstat utajeno, promluví. V kauze Vidkun, která byla prezentována jako výkladní skříň ÚOOZ, mělo jít o korupci, ohýbání trestního řízení a poskytování informací z něj v rámci olomoucké krajské policie. Alespoň to na sklonku roku 2015 tvrdil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) pod vedením Róberta Šlachty. Po letech u soudů je ovšem všechno jinak, rozsudky se zásadním způsobem mění v odůvodněních, skutků ubývá, pak zase přibývá, obžaloba aktuálně žádá jeden pětiletý nepodmíněný trest.

Podle slov detektiva vychází celá kauza Vidkun z pomsty policistů, kteří před rokem 2015 sloužili v olomoucké krajské policii a po sporech s jejím náměstkem Karlem Kadlecem odešli z velké části na ÚOOZ.

Zde se pak podle něj někteří z nich aktivně podíleli na trestním řízení vůči aktérům operace, která získala krycí jméno po norském nacistickém zrádci Vidkunu Quislingovi.

Přestože detektivové ÚOOZ označili v kauze Vidkun za podezřelé více lidí, včetně někdejšího ministra vnitra za ODS Ivana Langera, obžalobě nakonec čelili dva někdejší vysoce postavení policisté Karel Kadlec a Radek Petrůj, vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD).

Radek Petrůj byl zproštěn v plné míře a znovu nastoupil k policii.

Bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece soud odsoudil k podmínce za vynášení informací z trestních spisů a za pokus o zneužití pravomoci úřední osoby.

Podnikatel Ivan Kyselý si pak vyslechl podmíněný trest za pokus účastenství ve formě organizátorství zneužití pravomoci úřední osoby.

Bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD – SOCDEM) byl podmíněně odsouzen za podplácení a za účastenství ve formě pomoci zločinu zneužití pravomoci.

Kyselý dostal od soudu tříletou podmínku a platební příkaz na 346 tisíc korun, Kadlec taktéž tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši 438 tisíc korun. Pět let navíc nesmí působit u bezpečnostních sborů. Rozbořil dostal dvouletou podmínku a pokutu 182 tisíc.

Nedoložené úřední záznamy

Kauza Vidkun byla zahájena v roce 2014 na základě několika úředních záznamů. Bylo jich celkem 13. Ty posloužily jako podklad pro zahájení trestního řízení. Ale hned po sepsání druhého, ničím důkazně nepodloženého, záznamu byly překvapivě olomouckým Vrchním státním zastupitelstvím a soudy povoleny odposlechy a sledování.

„Autorem prvotních záznamů byl pozdější vedoucí expozitury ÚOOZ v Ostravě Jirka Komárek, který je uložil v utajeném režimu ve Véčku (stupeň utajení Vyhrazeno – pozn. red.). Nikomu je nedával k dispozici a ten obsah byl utajovaný i pro ostatní zpracovatele té kauzy,“ začal svoji výpověď detektiv.

Šlo podle něj o validní informace? „V té době jsem to neuměl vyhodnotit. Nevěděl jsem, jestli byly validní, nebo ne, protože schůzkovou činnost, která předcházela těm úředním záznamům, prováděl Komárek sám, bez dohledu a nějakého sdílení informací o obsahu schůzek. Sepsal je pak formou toho záznamu. Jestli byly validní, jestli byly pravdivé? S odstupem času si myslím, že byly přehnané a nafouknuté,“ pokračuje detektiv.

To, že byly Komárkovy úřední záznamy doslova smyšlené, pak tvrdí obvinění v kauze Vidkun. „Svým způsobem se dá říct, že byly smyšlené,“ potvrzuje nyní detektiv.

Skartace dokumentu s utajeným informátorem

Jednou, z dodnes neobjasněných událostí, je záhadné zmizení ještě jednoho úředního záznamu, vyjma uvedených třinácti záznamů. Ten obsahoval informace o identitě utajeného informátora Jiřího Komárka, který měl poskytovat zásadní svědectví ke kauze Vidkun. Jak již Ekonomický deník dříve zjistil, ten byl skartován.

„V prvotní fázi zahájení vyšetřování jsem vůbec nevěděl, kdo byl onen informátor. Protože to před námi bylo skryto a utajováno. Až s odstupem času a po reorganizaci ÚOOZ jsem se dozvěděl, v roce 2016, když Komárek odešel, že informační zdroj, který byl uveden na tom záznamu, který měl Komárkovi předávat informace, byl příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Milan Vaculík. Ten s Komárkem aktivně schůzkoval. Co všechno bylo obsahem jejich častých schůzek nevím, protože jsem se jich neúčastnil,“ odhaluje identitu údajného utajovaného informátora detektiv.

„Víte co? Já jsem to tehdy neřešil. A hlavně, my jsme ty jednotlivé a kompletní informace na úplném začátku neměli. Bylo nám prezentováno, že to je šílená kauza klientelistických a podnikatelských vazeb na policii s tím, že má obrovský rozsah a bude to mít neskutečný dopad. Že to je obrovská chobotnice,“ doplnil.

Ekonomický deník doplňuje, že postava příslušníka GIBS Milana Vaculíka je poměrně mediálně známá, a to prověřováním údajného úniku z vyšetřování olomoucké IT společnosti Tesco SW. Vaculík prověřoval jako podezřelého mimo jiné tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Jak se později ukázalo, Vaculík SMS zprávu otočil, neodeslal ji Tuhý, kterého podezříval z úniku informací o policejní razii, ale byla adresována naopak jemu. Na průšvih v prvotní fázi nepřišlo ani Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, případ dozorovala žalobkyně Jarmila Ošlejšková. Jiří Komárek přitom tehdy tento případ nazýval „brutálním únikem informací“.

Případ obrácené SMS má určitou souvislost s kauzou Vidkun, tehdejší náměstek olomoucké krajské policie získal informaci, že má být diskreditován policejní prezident a předal ji nejen nadřízeným, ale seznámil s tím i tehdejšího šéfa GIBS Ivana Bílka. A i s touto skutečností detektivové ÚOOZ při vyšetřování kauzy Vidkun v jednu chvíli pracovali. Měla dokládat, že Kadlec účelově vypouští informace získané ve službě. Přitom Kadlec naopak nadřízené varoval před chystanou diskreditační akcí proti policejnímu prezidentovi, na které měli podíl i někteří představitelé tehdejšího ÚOOZ. Jeho velitel Róbert Šlachta si tehdy plánoval, jak se stane Policejním prezidentem.

„Ano, problém s obrácenou SMS jsme zaregistrovali, ale neumím si to vyhodnotit, jestli to bylo úmyslné, nebo nedbalost,“ podotkl detektiv.

Co se tedy s  úředním záznamem, který měl konstatovat identitu údajného utajeného informátora Milana Vaculíka stalo?

„S úředním záznamem, týkajícím se informačního zdroje, toho prvotního? Co vím, tato písemnost byla odtajněna a následně skartována,“ vzpomíná.

Na otázku, zda ví, kdo ji skartoval, pak odpověděl: „Odtajněná musela být zpracovatelem, tedy Jiřím Komárkem. S největší pravděpodobností ho skartoval on sám. Protože on ho odtajnil, tu písemnost vyňal z utajované čísti svazku, a nakládal s ní. Bylo to jenom v jeho rukou.“

Proč měl tento úřední záznam ze spisu v kauze Vidkun zmizet? „Domnívám se, že to bylo z toho důvodu, aby pro potřeby dalšího trestního řízení zabránil identifikaci původního informačního zdroje. Když se na to teď dívám s odstupem času, je možné, že Komárek nechtěl, aby byly některé věci byly konfrontovány přímo s touto osobou. Hodně spolu schůzkovali,“ odvětil detektiv.

Milan Vaculík byl podle něj také tím, kdo umožnil detektivům ÚOOZ přístup na olomouckou expozituru GIBS, aby tam mohly být instalovány odposlechy na jeho nadřízeného Tomáše Uličného.

„Bylo to speciální režimové pracoviště. Umožnil nám takový přístup, aby to bylo nedetekovatelné a aby nedošlo k dekonspiraci toho, co jsme tam dali. Což bylo trochu zvláštní, když byla GIBS tato věc odňata. Bez tohoto kontaktu zevnitř bychom se tam nikdy nedostali a nikdy bychom tam tu techniku nemohli nasadit, pokud bychom neměli nikoho zevnitř. Komárek to zajistil přes Vaculíka, Vaculík byl ten, který nás tam pustil,“ popisuje policista.

Osobní rovina a podjatost

Co tedy úřední záznamy Jiřího Komárka, mimochodem bydlícího ve vesnici Tovéř nedaleko Olomouce, popisovaly?

„Ty prvotní popisovaly údajné vazby, že pracovníci GIBS ve spojení s krajským policejním ředitelstvím Olomouckého kraje vynášejí informace. Že jsou propojeni a že ovlivňují trestní řízení,“ vybavuje si policista.

Jenže tyto úřední záznamy začínaly postupně bytnět, začali se v nich bez důkazů objevovat jména dalších policistů a dokonce někdejšího ministra vnitra za ODS Ivan Langera.

Mimochodem se v nich objevovaly i útržky z pokoutně získaných nahrávek, soudně nepovolených, Jiřího Komárka z různých setkání. Protože byly nesrozumitelné, nechal si je díky známostem zvukově čistit v ostravské redakci České televize. Ale ani to příliš nepomohlo.

„Další policisté a Langer, to přišlo následně, v dalším úředním záznamu. Ten popisoval údajné propojení inspekce a exministra vnitra s tím, že to nemůže postoupit místně příslušnému útvaru tehdejší GIBS (v Olomouci – pozn. red.) a žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci rozhodli o tom, že bude tak věc přidělena nám, na ostravský ÚOOZ,“ vysvětluje detektiv a pokračuje, že dnes už je mu jasné, že tehdy (v letech 2014 až 2015, případ se dlouho táhne – pozn. red.) šlo o vyřizování účtů mezi policisty.

„V té době jsem to takhle nevnímal, ale s odstupem času, dnes, už vím, že část těch záznamů a i část motivace některých kolegů vznikala jednoznačně v osobní rovině. Cílem byl jejich bývalý nadřízený, náměstek krajského ředitelství policie v Olomouci Karel Kadlec,“ tvrdí.

Kdo konkrétně z bývalých olomouckých policistů se tehdy na aktivitách ÚOOZ vůči Kadlecovi a dalším obviněným v kauze Vidkun podílel?

„Oficiálně se nepodíleli na ničem, neoficiálně téměř na všem. To už byli na ÚOOZ a byli podřízenými Jiřího Komárka. Měli privilegia, o kterých se nikomu ani nezdálo. Komárek je ve všem preferoval. Když se zahajovaly úkony v kauze Vidkun a nasazovala se operativní technika do kanceláře náměstka krajského náměstka Kadlece, tak na vyhodnocení uší chodila řada těchto lidí, protože ostravský tým, který byl na vyšetřování vyčleněn, neuměl po hlase identifikovat jednotlivé účastníky schůzek. Proto Komárek rozhodl, že nám s tím budou pomáhat kolegové z Olomouce, kteří nám řeknou, kdo je kdo,“ pokračuje detektiv a jmenuje někdejší olomoucké policisty, kteří se sice neoficiálně, ale o to aktivněji, zapojili do vyšetřování Vidkunu.

„Nejaktivnější byl Tomáš Adam (po krátké kariéře na ÚOOZ dnes ředitel prostějovské policie – pozn. red.). Komárek Adamovi dával některé odposlechy na poslech, přepis a úpravu. Pak se na tom podíleli jako operativci další olomoučáci – Zdeněk Zapletal a Pavel Schejbal. Tomáš Adam jezdil často za Komárkem a předával mu interní informace z olomoucké krajské policie. S kým tam komunikoval nevím, ale ty informace vždycky osobně předával jen Komárkovi. Ten se nás pak ptal, jestli víme o tom, že proběhla schůzka s tím a tím, a kdo se s kým sešel. My jsme se to vždycky snažili dohledat na úkonech, někdy se to povedlo, někdy ne, protože ta komunikace údajně podezřelých mnohdy probíhala mimo prostor, který jsme měli pokrytý, čili jsme o tom nevěděli. Tyto informace vždy nosil Tomáš Adam, který se na vyšetřování, byť neoficiálně, ale velmi aktivně podílel. Po těch hádkách s vedením v Olomouci a intrikách vůči nim byli podjatí, ti lidé se na vyšetřování kauzy Vidkun neměli vůbec podílet,“ akcentuje policista.

„Už z logiky věci plyne, že podřízení náměstka Kadlece spolupracovali na kauze od samého počátku, protože lidé z ostravského ÚOOZ by se do jeho kanceláře nikdy nedostali a hrozila by i dekonspirace,“ podotýká detektiv.

Podotkl, že někteří z olomouckých policistů, rozhádaných s tehdejším náměstkem Karlem Kadlecem, se dokonce podíleli na instalování odposlouchávací techniky.

„Ano, v době, kdy nebyly některé prostory pod kontrolou a museli jsme tam dosazovat techniku takzvaně mobilně, si vybavuji, že Zdeněk Zapletal byl jedním z policistů, který tu techniku v daném prostoru nasazoval,“ potvrdil znovu dlouho vyvracené informace o aktivní účasti bývalých olomouckých policistů na vyšetřování kauzy Vidkun.

Probíhalo to tak, že před schůzkou přišlo do kavárny několik policistů a odposlechy lepili podomácku pod stoly. Po schůzce zase přišli jiní policisté, kteří je odlepili a přinesli na ÚOOZ, aby se záznamy vyhodnotily. Technika se nakupovala v čínských e-shopech. „Neměli jsme ji k dispozici. Ty záznamy byly hrozně nekvalitní,“ objasňuje detektiv s tím, že tehdy byla nahrána i řada rozhovorů nezájmových civilních osob. „Snad byly smazány“, doufá. Reálné policejní odposlechy byly později instalovány policejním Útvarem zvláštních činností do zdí v elektroinstalaci sledovaného podniku.

Jak jste daleko? Najděte něco na další

Vybavuje si také, že když spis ke kauze Vidkun po reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 přebíral, zarazila ho změna v chování žalobců olomouckého Vrchního státního zastupitelství.

„Co si vybavuji, tak došlo k obrovské změně v chování a v přístupu vrchních státních zástupců v Olomouci. Do doby, když byli na ÚOOZ Róbert Šlachta a Jiří Komárek všechno klapalo jak promazaný stroj. Jakmile Komárek a Šlachta při reorganizaci odešli, zaujali vůči nám velmi nepřátelskou pozici. Všechno negovali, všechno si ověřovali, dávali nám tam týdenní lhůty na dokladaci, co jsme udělali za týden v rámci vyhodnocování zajištěných stop a dalších písemných materiálů. Bylo to strašně hektické. Tím, že naši práci velice podrobně kontrolovali s tím, že tam musí být něco i na další subjekty, které v té době nebyly obviněny. Bylo to o tom, že se snažili v rámci těch zajištěných stop, protože to byly tera dat a stohy písemných materiálů, najít něco na ostatní aktéry, zejména na bývalého ministra vnitra,“ tvrdí detektiv.

„Na těch schůzek na Vrchním státním zastupitelství se nás neustále ptali, jestli už to máme důkladně vyhodnocené a jak je možné, že tam nic není? Vzpomínám si, že tehdy to komentoval Šlachta, že kdyby neodešel Komárek, tak by to určitě dotáhli. Říkal, že tam zůstali lidé, kteří to neumí, nemají informace, a že to proto to vyšumí. S tím, že oni byli ti garanti toho, že to nějakým způsobem dotáhnou do toho rozšíření obvinění,“ doplňuje.

Jak na něj tehdy naléhání žalobců působilo? „Jsou chytří a vědí, že se to odehrálo pouze v rovině pokynů. Jestli to máme vyhodnocené, jestli to máme v pořádku, jestli jsme tam něco našli nebo ne,“ říká.

„Když se na ten případ dívám s odstupem času, vím, že to bylo celé přefouknuté, zveličené. A celé se to odehrávalo ryze v osobní rovině,“ doplnil detektiv.

A dodal, že je přesvědčen, že přes to přese všechno kauza Vidkun měla skončit u soudu. „Už jen vzhledem k tomu ročnímu monitorování jsou tam věci, které by se měly vysvětlit. Ale ne s tou stávající právní kvalifikací,“ míní.

Na závěr uvedl, že on, ale i další detektivové, nemají problém toto své svědectví zopakovat v plné šíři u soudu. „Stačí, když si soudy předvolají detektivy, kteří na této kauze dělali. Zatím to nikdo neudělal. Nebudu takhle vypovídat jenom sám, bude nás víc,“ uzavřel. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Sikelu konec uhlí neděsí

Český ministr průmyslu začíná situaci v energetice posuzovat z jiného úhlu než dřív, kdy ještě neuvažoval o kariéře evropského komisaře.

Uhlí je na tom špatně, protože cena elektřiny klesá rychleji než cena uhlíkových povolenek. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely, provozovatelé uhelných zdrojů potřebují, aby cena elektřiny byla přinejmenším až o 25 eur vyšší než cena emisní povolenky. Aktuálně jsme někde na hranici, kdy se to ještě vyplácí.

Přesto považuje za „nepravděpodobné“, jak se vyjádřil po jednání vlády, že by se musela použít možnost nouzové záchrany uhelných elektráren, kterou chce vláda vložit do novely energetického zákona.

Jak prohlásil, ani při „superkritickém“ scénáři pro Česko, který obsahuje souběh několika velmi nepravděpodobných událostí, jako je rychlé ukončení provozu všech uhelných zdrojů elektřiny do roku 2027 a tepla do 2030, omezení výroby z jádra a pomalejší rozvoj obnovitelných zdrojů, nebude ohrožena bezpečnost dodávek elektřiny a tepla.

V rozhovoru pro Mladou frontu dnes, který se odehrál zhruba ve stejné době, byl však mnohem otevřenější k tomu, proč se toto téma stále otevírá. Bylo to poprvé, kdy se vyjádřil k tomu, proč energetická krize po začátku války na Ukrajině Českou republiku tak zaskočila. Jak řekl, ukázalo se, že jsme „nazí“. Proč?

„Ať už úmyslně, nebo z hlouposti byly dříve ignorovány trendy, které byly nejen logické, ale především očekávané. Tak to bylo pro každého pohodlné.

Když se podíváte na dřívější články uhelné lobby, oni se vyjadřovali, že není potřeba s žádným rozvojem nových zdrojů spěchat, protože máme přece domácí uhlí. Oni vydělali i na ruské agresi proti Ukrajině, která vyhnala ceny elektřiny do dříve nepředstavitelných výšin, měli rekordní zisky.“

Tenhle fakt by si tedy měl každý uvědomit, když čte výkřiky o tom, jak se česká energetika zhroutí. Zhroutí se jen superzisky energetické lobby. Slova ministra Síkely však překvapí jen toho, kdo neví, že je horkým kandidátem na českého eurokomisaře a že Česko usiluje o nějakou významnou ekonomickou odpovědnost v oblasti evropského rozhodování. Z jeho slov je patrné, že je ochoten Česko v potřebném směru postrčit.

Zajímavá je jeho definice „superkritického“ scénáře, do kterého se mu vklínil i pomalejší rozvoj obnovitelných zdrojů. Aktuální stav je nepředvídatelný hlavně směrem nahoru, protože od začátku července začnou konečně i v Česku platit uvolnění energetického trhu včetně možnosti sdílení elektřiny obnovitelných zdrojů, ale také nástroje pro stabilizaci výkonu, jako je akumulace, agregace a flexibilita. Další neznámou je agrovoltaika, to znamená instalace fotovoltaiky na zemědělské půdě takovým způsobem, aby neomezila na dané ploše zemědělskou výrobu. Ta je poprvé definována v novele zákona o ochraně zemědělské půdy, který také právě vstupuje v platnost.

Když ministr Síkela mluvil o tom, že fosilní lobby u nás brzdila rozvoj nových zdrojů, nepřímo komentoval i fakt, že uvedená legislativní uvolnění energetiky přicházejí do Česka až s několikaletým zpožděním. Můžeme se tedy poučit z vývoje u sousedů, kteří mají několikaletý předstih.

A z tohoto vývoje je zřejmé, že zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů připadá v úvahu, jen když se o něj EU zaslouží nějakým tvrdým omezením dodávek čínských technologií.

Tak například situaci v Německu plasticky popisuje deník Rheinische Post v předvečer v mnichovského veletrhu Intersolar, který je nejvýznamnějším setkáním solárního průmyslu v Evropě.

Snížení nákladů přispělo k tomu, že v posledních pěti letech se zvýšila poptávka po fotovoltaice mezi soukromými vlastníky nemovitostí desetinásobně. Spotřebitelé profitují z levných solárních modulů, ale s nimi i velká část domácího solárního průmyslu.

V loňském roce byly v Německu instalovány nové solární systémy o výkonu 14,1 Gigawattu – téměř dvakrát více než v roce 2022. Od evropských výrobců modulů však přišla v posledních týdnech krizová zpráva: vedle společnosti Solarwatt zavírá svůj německý závod také švýcarský výrobce Meyer Burger.

Příčinou je tvrdá konkurence v Čín. „Přibližně 94% fotovoltaických modulů pochází z Asie a Tichomoří. Další tři procenta jsou vyráběna americkými společnostmi, a teprve pak přijde na řadu Evropa,“ říká Eva Poglitsch, energetická expertka v poradenské společnosti Strategy&, dceřiné společnosti auditorské společnosti PwC. „Celá Evropa má výrobní kapacitu přibližně deset až dvanáct gigawattů ročně.“ Jenže podle údajů čínské asociace solárního průmyslu CPIA, výrobci v Číně zvýšili v loňském roce svou výrobu o 69% a vyrobili moduly s celkovým výkonem 499 gigawattů.

Z toho bylo v roce 2023 bylo v Číně instalováno 217 gigawattů a zbytek musí být prodán na světovém trhu. Avšak USA omezily dovoz čínských solárních modulů, a tak prodejní tlak na čínské firmy roste, což má za následek enormní pokles cen.

Ceny standardních modulů se snížily od května 2023 přibližně na polovinu, informuje německý velkoobchodník Pvxchange. Konkurence ohrožuje i čínské výrobce, a někteří prohrávají. Ceny se ustálily na ještě nižší úrovni než v roce 2023. Výrobci solárních modulů se proto i nadále potýkají s nízkými ziskovými maržemi.

Výrobci však doufají, že „poptávka po modulech by mohla vzrůst, zejména díky klesajícím úrokovým sazbám“, jak říká Matthias Taft, šéf mnichovského solárního developera.

Saský výrobce zařízení Solarwatt přesouvá od letošního léta na výrobu v Asie. Moduly budou i nadále ze 100% Solarwatt, zdůrazňuje mluvčí společnosti. Výzkum a vývoj zůstal v Drážďanech.

„Pokud se podmínky na trhu zlepší, mohla by společnost Solarwatt znovu nastartovat německou výrobu,“ uvádí se v prohlášení. Zda se to podaří, závisí především na evropské politice. „Net Zero Industry Act“ Evropské unie má zajistit, aby z Evropy nezmizel významný průmysl pro ochranu klimatu. Zda se tak skutečně stane, se teprve uvidí. .Zbyněk Fiala server vasevec.cz

X X X

Oáza klidu v rušném festivalovém světě. Karlovarský kraj chystá na MFF vlastní prostor Krajina

Již zanedlouho se Karlovy Vary opět stanou centrem mezinárodní filmové tvorby. Početná přehlídka českých i zahraničních snímků a bohatý doprovodný program každoročně přiláká fanoušky ze všech koutů republiky. Udržet krok s rušným festivalovým světem po celou dobu trvání může být ale vyčerpávající, proto vznikla Krajina – otevřený prostor Karlovarského kraje pro všechny, kteří touží po chvíli klidu a odpočinku v obklopení lesa a přírody.

„Filmový festival podporujeme dlouhodobě jako nejvýznamnější kulturní akci v regionu s mezinárodním přesahem. V době trvání festivalu navštíví Karlovarský kraj tisíce nadšenců, kteří v kinosálech absolvují filmový maraton, ale už jim bohužel nezbývá čas prozkoumat kraj jako takový. Proto jsme se rozhodli letos poprvé vytvořit prostor, který bude reprezentovat charakter našeho kraje s důrazem na jeho ojedinělou přírodu, lokální producenty a úspěšné osobnosti a talenty. Chceme návštěvníkům zprostředkovat autentický zážitek a dokázat, že do Karlovarského kraje se vyplatí vycestovat a prozkoumat ho i mimo filmový festival,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, s tím, že jedním z hlavních cílů prostoru Krajina je budování sounáležitosti s regionem a podpora regionálních firem, podnikatelů a kreativců.

Krajina bude otevřena od 29. 6. – 5. 7. 2024 v čase od devíti do půlnoci v prostorách Muzea Karlovy Vary. Denně bude probíhat program, který je určen všem věkovým kategoriím s rozličnými zájmy. Dopoledne budou vyčleněna kreativním workshopům pro děti i dospělé, v průběhu dne si pak přijdou na své příznivci kultury, vzdělávacích diskuzí nebo jedinci s vášní pro gastronomii, tzv. foodies. Zájemci se mohou seznámit s úspěšnými rodáky z kraje, kteří vystoupí v rámci světového formátu prezentace Pecha Kucha, poslechnout si diskuzi významných českých novinářů na téma Média a Sudety nebo být součástí živého natáčení podcastu NA KRAJI, který se zaměřuje na inspirativní regionální osobnosti, jež mají co říct a nebojí se to sdílet.

Mgr. Jarmila Ivasková

X X X

SÍŤ CYKLOSTEZEK JE V REGIONU ROK OD ROKU BOHATŠÍ A KVALITNĚJŠÍ

Moravskoslezský kraj podporuje cykloturistiku na svém území dlouhodobě. Přispívá na budování i projektování cyklostezek, jejich opravy i doplňkovou infrastrukturu. Cyklisté tak mají k dispozici kvalitní a bezpečné stezky, ale také odpočívky, informační tabule nebo třeba lavičky a odpadkové koše. V krajském rozpočtu je pro tento a příští rok pro tuto oblast připraveno 20,5 milionu korun.

„O krajské peníze na rozvoj cykloturistiky si mohou požádat města, obce nebo svazky obcí. Máme pro ně v rozpočtu alokováno dvacet a půl milionu korun. O podporu si mohou stále požádat, a to až do září příštího roku. Zatím krajští zastupitelé rozdělili čtvrtinu těchto prostředků. Celkem 5,2 milionu korun získalo 10 žadatelů, jsou mezi nimi například města Bohumín a Nový Jičín,“ uvedla náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Šárka Šimoňáková.

Kraj například podpořil výstavbu nové lávky přes řeku Jičínku, která spojuje ulici Novosady a Nábřežní s ulicí Jugoslávskou. Původní lávka už byla v nevyhovujícím stavu, a tak ji nahradí nová, která bude bezpečnější, prostornější a pohodlnější. Využívat ji budou nejen cyklisté, ale i pěší. Město Nový Jičín za ni zaplatí skoro 20 milionů korun, kraj mu poskytne 1,5 milionu.

„Přispějeme i Bohumínu, který připravuje výstavbu nového úseku cyklostezky podél řeky Odry. Vyřeší se tak zajížďka přes parkoviště ve Vrbici, kterou musí cyklisté absolvovat při jízdě z Bohumína do Ostravy. Nový úsek ušetří kilometr šlapání, ale hlavně propojí ostravskou cyklostezku E s bohumínským Céčkem u Vrbického jezera. Městu jsme na projektovou dokumentaci přislíbili a schválili 250 tisíc korun,“ sdělila náměstkyně hejtmana kraje Šárka Šimoňáková a doplnila, že kraj přispívá i na doplňkovou infrastrukturu, například na výměnu odpočívek v okolí obce Bašky na stezce z Ostravy do Beskyd.

Aktuální dotační program navazuje na předchozí, který byl taktéž na dva roky. V letech 2022 až 2023 podpořil kraj rozvoj cyklostezek téměř 28 miliony korun. Schváleno bylo 33 projektů, z toho 21 projektů na vytvoření projektové dokumentace a 12 projektů na samotnou výstavbu cyklostezek. „Letos na jaře byla z tohoto minulého programu otevřena například cyklostezka z Dolní Moravice přes Malou Štáhli do Velké Štáhle. Vede přes úchvatné meandry řeky Moravice s bohatým břehovým porostem. Kraj na ni přispěl 1,2 milionu korun. Dalším příkladem předešlé podpory může být úsek cyklostezky v Nošovicích, taktéž zprovozněný toto jaro. Z krajského rozpočtu na něj šlo 1,5 milionu korun. Cykloturistika je v posledních letech stále oblíbenější, proto chceme na území regionu nabízet kvalitní, atraktivní a bezpečnou infrastrukturu, která bude lákat i cyklisty z jiných koutů republiky,“ uzavřela náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková. /bir/

X X X

V letošním roce pokračuje osmá etapa projektu na zabezpečení škol a školských zařízení

Již od roku 2017 realizuje Karlovarský kraj projekt „Zabezpečení škol a školských zařízení v Karlovarském kraji“. Reaguje tím na aktuální bezpečnostní hrozby a rizika ve školském prostředí spojené s ochranou měkkých cílů. Projekt se týká zejména střeních škol, jejichž zřizovatelem je Karlovarský kraj. Realizace byla rozdělena do osmi etap, v letošním roce probíhá ta závěrečná.

„Protože je Karlovarský kraj zřizovatelem středních škol v regionu, snažíme se naplňovat svou zákonnou ale i společenskou zodpovědnost za bezpečnost pedagogů a žáků ve školách a školských zařízeních.  V rámci projektu jsou tak instalovány inteligentní kamerové systémy, které umožňují napojení do systému městských policií a zároveň jsou připojeny na vzdálený dohled z Krajského úřadu Karlovarského kraje. Těmito kroky se snažíme v maximální možné míře zvyšovat bezpečnost,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

V letošním roce se týká pomoc při zavedení kamerového systému a zabezpečení vstupů, a to včetně připojení k dohledovému serveru a poplachovému zabezpečení a tísňovému systému Gymnázia v Aši a Střední průmyslové školy Ostrov. Projekt se zabývá i oblastí Implementace nadstavby bezpečnostních plánů školy dle metodiky MV – Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Tvorba koordinačních plánů je v závěrečné etapě určena vybraným školám. Těmi jsou Integrovaná střední škola Cheb, První české gymnázium v Karlových Varech, Střední průmyslová škola Ostrov, Gymnázium Aš a Základní škola a střední školy Karlovy Vary.  Součástí projektu je také systematické vzdělávání škol formou seminářů. Tématy jsou: Princip bezpečné školy v kontextu konkrétní školy, Opakování metodiky U-S-B včetně simulace evakuace a barikádování, praktický nácvik, Traumatologie – nácviku ošetření zranění po násilných traumatech + resuscitace a Krizová intervence a krizová komunikace. Vzdělávání bude realizováno v termínu červen 2024 – duben 2025.

Koordinaci aktivit osmé etapy bude mít na starosti Asociace bezpečná škola z. s.           Bc. Jitka Čmoková, oodělení komunikace a marketingu,

 X X X

 Na Benešovské ulici chce Děčín zřídit dům pro krizové bydlení

Město plánuje přesun azylového domu z Letné do objektu na Benešovské ulici. Ten ještě před stěhováním projde rekonstrukcí, na kterou město získalo dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši více než 68 milionů korun. Ze svého rozpočtu pak zaplatí přes 12 milionů korun. Rekonstrukce objektu začne v letošním roce, služba by se do nových prostor měla přestěhovat v roce 2026.

„Přestěhováním služeb azylového domu a nocležny do nových rekonstruovaných prostor mírně navýšíme kapacitu lůžek a zároveň zajistíme klientům podmínky vyhovující současným standardům vyžadovaným Ministerstvem práce a sociálních věcí,“ vysvětluje přínos nových prostor azylového domu náměstkyně primátora pro sociální problematiku a životní prostředí Anna Lehká (Volba pro Děčín).

Díky rekonstrukci vzniknou v Objektu na Benešovské ulici pokoje vhodné i pro matky či otce s větším počtem dětí a ženy bez dětí. Těmto skupinám občanů není možné ve stávajícím objektu službu poskytnout, kapacita pro otce s dětmi je v současné době limitována pouze jedním pokojem. Pokoje pro samotné rodiče budou mít vlastní sociální zařízení. Prostory budou zároveň upraveny tak, aby lépe simulovaly domácí prostředí a zvýšily tak možnosti nácviku základních sociálních dovedností a podpory směrem k samostatnému bydlení. Kapacita azylového domu se v nových prostorách navýší o 4 lůžka pro samostatné ženy a 2 lůžka pro nocležnu. Objekt na Benešovské ulici, který byl dříve využíván jako internát, město získalo do svého majetku v roce 2019 od Ústeckého kraje za podmínky, že bude sloužit jako azylový dům a dům pro krizové bydlení. Luděk Stínil

X X X

SOUBOJ DVOUKOLEK OVLÁDLY V HUSTOPEČÍCH POSÁDKY PEUGEOT RALLY CUPU

Jako vždy panovala na Agrotec Petronas Rally Hustopeče příjemná atmosféra, kterou je tato jihomoravská soutěž proslulá. Devatenáctý ročník hustopečské rally odstartoval v pátek odpoledne a za necelých 24 hodin byly všechny posádky na cílové rampě. Ostré souboje na rychlostních zkouškách už v neděli připomínaly pouze gumové čáry na asfaltu a prach ze šotolinových úseků.

 Už od první rychlostní zkoušky začala bitva o celkové vedení v rally a stejně tak tomu bylo i v hodnocení dvoukolek. Posádky Peugeot Rally Cupu soupeřily nejen mezi sebou, ale také s konkurencí v kategorii 2WD. V závěru prvního dne činil rozdíl mezi prvním a pátým v pořadí 19 vteřin. V sobotní etapě se do vedení prosadil David Štefan, na druhé místo se v předposlední rychlostní zkoušce protlačil René Dohnal. Třetí skončil po velké bitvě Ján Kundlák. V rámci Peugeot Rally Cupu zvítězila posádka David Štefan – Ondřej Vichtora, druhý skončil René Dohnal s Romanem Švecem a třetí místo obsadil Miroslav Číž s Jaroslavem Novákem.

První místo ve dvoukolkách a vítězství v Peugeot Rally Cupu si z Hustopečí odvezl David Štefan. Po dvou odjetých podnicích má tak shodný počet bodů s René Dohnalem. „Od začátku se jelo ve vysokém tempu. Určitě rychleji než před rokem. Ani na chvíli jsme si neoddechli, byly to fakt super závody. V pátek jsme tlačili na posádky vepředu, v sobotu se to otočilo a museli jsme se bránit. Jsem rád, že jsme udrželi první místo, kluci jeli skvěle a byl to boj až do poslední erzety. Hustopeče mají parádní atmosféru. Před závody se tradičně potkáváme ve Starovicích s dětmi z místní školky, takže tady máme také spoustu malých fanoušků. A do Starovic se pak vracíme ještě po závodech na vyhlášené babské hody. Prostě to tady máme rádi,“ poznamenal David Štefan.

Po třech letech se do Hustopečí vrátil René Dohnal. I když začal v úvodních rychlostních zkouškách obou etap opatrněji, nakonec vybojoval bronz v cupu i kategorii 2WD. „Do Hustopečí jsem odjížděl se začínajícím nachlazením. Rýma mě potká tak dva dny v roce a na závody se mi to fakt vůbec nehodilo. Pochopitelně to trochu omezuje soustředění. První erzeta se mně moc nepovedla, i Roman řekl, že to bylo zbytečně opatrné. Začal jsem si v duchu říkat, že se do toho musím rychle dostat, jinak to nemá smysl. Asi to zafungovalo, chytil jsem tempo a zajížděl stejné časy s Davidem, Honzou Kundlákem a Dominikem Novotným. Škoda, že se zrušila páteční poslední erzeta, na tu jsem si věřil a chtěl zatáhnout. Sobota pak začala ve stejném duchu. První test na šotolině jsem jel opatrně a David mně odskočil asi o sedm vteřin. Pak se mi dařilo stahovat, ale jen nepatrně. Na sedmivteřinové manko nebylo moc prostoru. V závěru jsem si říkal, že už nebudu riskovat, ale nakonec jsme ještě v poslední erzetě zatáhli a smazali z Davidova náskoku čtyři vteřiny. Na víc to nedalo, ale suma sumárum jsem s tímhle výsledkem spokojený. Tenhle závod byl pro Rudu, myslím, že by z nás měl radost. Gratuluji také Davidovi s Ondrou, zajeli fakt skvěle,“ nechal se slyšet René Dohnal.

Třetí místo v cupu, vítězství ve třídě RC4 II a šesté místo ve dvoukolkách vybojoval Miroslav Číž s Jaroslavem Novákem. „Mohlo to být lepší, především v pátek, kdy jsem začal trochu vlažněji. Ale soutěž se nám líbila a s výsledkem jsem spokojený. Hustopeče jsou úplně jiné než ostatní české rally, nedají se s ničím srovnat. I když se mně tady v minulosti několikrát nedařilo, je to moje oblíbená soutěž s náročnými, ale krásnými erzetami. Navíc si tady můžeme užít i šotolinu, což je dnes víceméně ojedinělá záležitost,“ doplnil Miroslav Číž.

PEUGEOT RALLY CUP CZ, Jan Koudelka