‚Nebudeme se vyhýbat konfliktu.‘ Merz pohrozil Slovensku a Maďarsku kvůli blokování opatřeních EU. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí pohrozil, že přitvrdí v přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie. V rozhovoru odvysílaném na stanici WDR řekl, že by na pořad mohla přijít důraznější slova i tvrdší konflikty.

 „Nebudeme se konfliktu s Maďarskem a Slovenskem vyhýbat, pokud to takhle půjde dál,“ uvedl Merz. „Nemůžeme totiž dopustit, aby rozhodování celé Evropské unie bylo závislé na malé menšině,“ dodal.

Merz už nechce zveřejňovat podrobnosti o zbraních pro Kyjev. Ukrajinský diplomat rozhodnutí kritizoval

 Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem dlouhodobě blokuje na úrovni Evropské unie některá opatření, která jsou namířená proti Rusku a jeho agresivní válce vůči Ukrajině.

K některým blokádám se v poslední době přidalo i Slovensko premiéra Roberta Fica, který se na začátku měsíce jako jediný šéf vlády členské země EU zúčastnil v Moskvě tamních oslav konce druhé světové války.

Například v březnu Budapešť společně s Bratislavou blokovaly prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám.

Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly.

Podle Merze by v případě obou zemí mohla na pořad dne přijít „ještě o něco důraznější slova, možná dokonce tvrdší konflikt“. Německý kancléř přitom zdůraznil, že má páky na to, aby obě země dostal pod tlak.

Jedním z takových prostředků je podle něj řízení o porušení unijního práva. „Ale vždy je tu taky možnost odejmout evropské prostředky,“ dodal.

Merz zdůraznil, že si konflikt s Maďarskem ani Slovenskem nepřeje. „Když to bude ale potřeba, tak do toho půjdeme,“ dodal. Uvedl rovněž, že minulý týden telefonoval s maďarským premiérem Orbánem. Podrobnosti k rozhovoru ale nesdělil.

X X X

 SLOVENSKO  ODPOVÍDÁ  MERZOVI  Z  NĚMECKA:

 SKONCOVAT  S  FAŠISTY  HITLERA  NA  UKRAJINĚ,  ZAJISTIT  NA  UKRAJINĚ

KAPITULACI,  JAKO   GEN.  PO  HITLEROVI  V  BERLÍNĚ.  NEBUDOU  MRTVÍ

NEBO  MERZ  PŘEDNOST  ZABÍJENÍ  LIDÍ,  JAKO  HITLER?

Fico sa ostro ohradil voči slovám Merza. Hovorí o vyhrážaní, varuje pred koncom demokracie v Európe

Premiér Robert Fico (Smer) sa ostro ohradil voči vyjadreniam spolkového kancelára Friedricha Merza, podľa ktorého Nemecko zváži možnosť, že navrhne v Bruseli odobrať Slovensku finančné prostriedky EÚ, ak sa bude ďalej odkláňať od spoločného smerovania Únie. Vyjadrenia kancelára sú v modernej Európe neakceptovateľné, povedal v utorok premiér počas návštevy Arménska.

 Ficova odpoveď nemeckému kancelárovi Merzovi

 „Ak niekto chce presadzovať politiku jedného jediného povinného názoru, je koniec demokracie v Európe,“ povedal Fico. „Tu sa nám nemôže niekto vyhrážať, že keď nebudeme poslúchať, tak on si urobí s nami poriadok,“ dodal premiér.

Postoje Slovenska podľa neho nevychádzajú z „ješitnosti“ alebo úzkoprsosti, ale z toho, že máme vlastné národnoštátne záujmy.

Hlas – Bruselská výprava: opozičný útok na Slovensko

Premiér nevidí nič v praktickej politike Slovenskej republiky, čo by niekto mohol označovať za porušenie pravidiel právneho štátu. Obhajoval aj svoju kritiku zastavenia tranzitu zemného plynu cez Ukrajinu a zopakoval, že by bola chyba zastaviť dovoz jadrového paliva z Ruska.

Minister Blanár odmieta Merzove slová

Na slová nemeckého kancelára reagoval aj šéf slovenskej diplomacie Juraj Blanár. Uviedol, že Slovensko je plnohodnotným členským štátom Európskej únie, kde sa rozhodovacie procesy neriadia podľa vyjadrení väčších štátov, ale hľadaním konsenzu.

„Aj kvôli tomu SR opakovane zdôrazňuje, že je proti zrušeniu veta a nahradzovaniu jednomyseľného hlasovania len kvalifikovanou väčšinou, čo by niektoré štáty stavalo do nevýhodnej pozície, kedy by museli akceptovať rozhodnutia, ktoré by zásadne mohli ovplyvniť samotný štát a jeho obyvateľov. Napríklad takto Slovensko pred 10 rokmi ústami vtedajšieho premiéra Fica odmietlo povinné prerozdeľovanie nelegálnych migrantov a urobilo by to zase,“ uviedol Blanár.

„Preto odmietame vyjadrenie nemeckého kancelára, ktorý na konferencii Európske fórum WDR hovoril o tom, ako presvedčiť členské krajiny, ktoré neťahajú za jeden povraz,“ uviedol Blanár s tým, že „takéto uvažovanie je pre nás neprijateľné, pretože ak niektorý zo štátov vznesie výhrady, tak to robí pre svoje suverénne postavenie, ktoré je nedotknuteľné, a vtedy je potrebné rokovať a nie hľadať mechanizmy, ako ich donútiť k „poslušnosti“. Verím, že ide o vyjadrenia, ktoré zazneli len v hypotetickej rovine úvah, hoci niektoré médiá z toho robia už hotový fakt, a že len vďaka spoločnej komunikácii a rovnocennému postaveniu členských štátov, na čom bola Európska únia založená, budeme vždy hľadať prijateľné riešenia a konsenzus pri rešpektovaní národnoštátnych záujmov SR,“ dodal slovenský minister zahraničných vecí.

 Merz uviedol, že pokiaľ sa súčasné postoje krajín nezmenia, nevyhne sa EÚ konfliktu s Maďarskom a Slovenskom. „Nemôžeme dovoliť, aby rozhodnutia celej EÚ záviseli od nejakej malej menšiny. A určite by mohlo dôjsť k jasnejším slovám a možno aj tvrdším konfliktom,“ uviedol Merz. Poukazoval pritom na to, že obe krajiny disponujú právom veta, ktoré im umožňuje blokovať alebo prinajmenšom oslabovať pripravované sankcie Únie voči Rusku.

 X X X

POLITICI  USA  NEPOSLECHLI  TRUMPA,  STÁHNOLU  SE  Z  BOJŮ   V  CIZINĚ

Zbyněk Fiala: Trump proti bažině

„Pak se rozpoutalo peklo,“ vzpomíná plukovník Douglas Macgregor, ministr obrany z prvního Trumpova funkčního období, na reakci oficiálního Washingtonu na prezidentův pokus o stažení USA z Afghánistánu, Iráku, Sýrie a dokonce i z Evropy.

Když Donald Trump sliboval, že vymete tu washingtonskou bažinu, málokdo si uměl představit, co se tam odehrává. Otevřená svědectví jsou vzácná. Jedno z nich teď zaznělo v rozhovoru s plukovníkem Douglasem Macgregorem, který byl krátce strategickým poradcem ministra obrany, a to zrovna v listopadu 2020, kdy se tehdejší prezident Trump rozhodoval o ukončení „nekonečných válek“ v Afghánistánu, Iráku a Sýrii a o případném stažení amerických jednotek z Evropy.

Macgregora známe z častých komentářů v alternativních médiích k Ukrajině, kde se vyjadřuje hodně otevřeně. Jeho svědectví se zřejmě dá věřit. Popisuje, jak příslušné prezidentovo rozhodnutí padlo, ale „pak se rozpoutalo peklo“. Bílý dům mohl puknout návštěvami rozezlených politických špiček. Trump to nakonec stáhl zpět.

Tomuto konfliktu předcházelo odvolání ministra obrany Marka Espera, kterého nahradil už jen zastupující ministr Christopher Miller. Do konce Trumpova funkčního období v půli ledna následujícího roku, chyběly jen tři měsíce.

Ale soustřeďme se na osobní svědectví Macgregora, jak zaznělo v nedávném rozhovoru s bývalým analytikem CIA Larry Johnsonem. Našel jsem to na portále Substack u Alexe Kreinera.

Donald Trump v té době chtěl, abychom se stáhli z Afghánistánu, stejně jako ze Sýrie a Iráku. A věděl, že navzdory jeho snahám, lidé pod ním nebyli loajální a neudělají nic, aby mu to usnadnili. Měl na to jen 90 dní. Řekl jsem mu: Myslím, že jednu z těch věcí byste mohli udělat, ale víc ne, vzpomíná Macgregor.

Krátce nato došlo na konkrétní jednání. Úřadující ministr Miller přicházel od Trumpa s pokynem, ať se do toho dáme. Čekal jsem na něj v jeho kanceláři v západním křídle. Když se vrátil, řekl: „Dobře, udělejte to.“ Šlo hlavně o to, jak nás dostat z Afghánistánu.

Tak jsem se sešel se všemi a vysvětlil jsem, že pokud se chceme dostat ven, je to velmi jednoduché: Prezident musí vydat výkonný příkaz, který nařídí stažení z Afghánistánu.

Sepsal jsem návrh takového výkonného příkazu, Trump si ho vzal, asi se mu líbil. Nakonec to podepsal … a pak se rozpoutalo peklo.

Senátní výbor pro ozbrojené služby, klíčoví členové Senátu, stejně jako úřadující ministr obrany, který najednou obrátil, všichni byli na konci dne svoláni do Bílého domu. Nakonec přišel i šéf republikánského klubu ve sněmovně Mitch McConnell. Nevím, kdo další tam byl ze Senátu plus Sněmovny reprezentantů. Ti všichni spolu s úřadujícím ministrem obrany a jeho šéfem štábu řekli, že to nemůžeme udělat. Prostě nemůžeme – spojenci. Co uděláme se spojenci?

Moje odpověď byla, že pokud odejdeme, spojenci odejdou také. Odvezte naše vojáky pryč. Neptejte se na povolení, jste vrchní velitel, jste prezident Spojených států a jste vůdce NATO. No, ale – ve výsledku mu to rozmluvili.“

Trump to úplně nevzdal. Místo toho se zeptal, kolik vojáků může stáhnout a kolik jich musí zůstat. Bylo mu řečeno, že by měl v Afghánistánu nechat 5 000 vojáků. Mělo jít hlavně o „kontraktory… budeme dál pumpovat peníze“. Prezident Trump nakonec ustoupil.

Navazuje komentář Alexe Kreinera, který je pozoruhodnou kombinací finančního analytika a zaťatého politického alternativce. Vybírám pár myšlenek, jak událost zasazuje do současnosti:

Trump tedy chtěl dostat USA z Afghánistánu, Iráku, Sýrie, a dokonce i z Evropy. Přivedl si plukovníka Macgregora, aby mu s tím pomohl, ale realita americké politiky jeho iniciativu zmařila a věci se vyvinuly v rozporu s jeho záměry: byl frustrován neloajálními členy svého týmu a mocnými zájmy spojenců USA, jejich lobbisty a vojensko-průmyslovým komplexem. Všichni měli zájem na tom, aby americké jednotky zůstaly v Afghánistánu, a jejich zájmy převážily nad demokraticky zvoleným vrchním velitelem národa.

Hluboké kořeny bažiny

Dnes jsou okolnosti poněkud odlišné, ale Trumpovu agendu budou i nadále brzdit mocné zájmové skupiny, které mají významný podíl na výsledcích jeho politických rozhodnutí. Jak dobře víme, některé z těchto skupin doslova chtějí Trumpovu smrt a své záměry se nebojí dát najevo. Jeho administrativa proto musí postupovat bažinou s velkou opatrností, což možná vysvětluje, proč je tak těžké odhadnout Trumpovy skutečné záměry v důležitých otázkách, jako jsou Rusko/Ukrajina, Izrael, Jemen, Írán, Kanada, Grónsko atd.

Možná proto se výkonná moc jeví jako bezradná a chaotická. Pro nás, diváky, by mezitím bylo nešťastné podléhat frustraci a kritizovat Trumpa za to, že nepřináší všechny změny, v které jsme doufali. Trump by samozřejmě měl být kritizován za své zbytečné chyby a selhání úsudku. Kritiku si zaslouží i za svůj styl a chování, které je někdy na hranici vulgárnosti. Naše kritika však musí vycházet z realistických očekávání, vzhledem k politické situaci v USA a ve světě.

Pozitivní obrat v politice

Pokud Trump odvádí USA od „globálního řádu založeného na pravidlech“ a přijímá multipolární integraci (což výslovně vyjádřili členové jeho administrativy), porušuje tím mnohaletou politickou kontinuitu. Jeho kroky tak vyvolají odpor mocných zájmových skupin, které se pod starým řádem těšily obrovským privilegiím, i zakořeněného myšlení americké politické třídy.

Trumpova změna kurzu si však zaslouží podporu, protože starý řád je neudržitelný a ukázal se jako naprosto škodlivý. Spolehlivě vedl k chronickým, opakovaným finančním, ekonomickým a sociálním krizím doma a k nekonečným válkám v zahraničí. Trump si zaslouží uznání za řadu radikálních změn, které se mu podařilo prosadit během prvních 125 dnů, včetně následujících:

Odstoupení USA od pařížské klimatické dohody, Odstoupení USA od Světové zdravotnické organizace, Zrušení financování a rozpuštění USAid, Obnovení konstruktivních vztahů s Ruskem

Obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, Zprostředkování příměří mezi Indií a Pákistánem, Oznámení nové obchodní dohody s Čínou, Podpis výkonného nařízení o snížení cen léků na předpis až o 80 %

Úspěšné vyjednání propuštění posledního amerického židovského rukojmího v Gaze s hnutím Hamás, Dramatické snížení nelegální imigrace do USA, Podpis výkonného nařízení o zajištění bydlení pro tisíce bezdomovců z řad veteránů

Kulka, které jsme se vyhnuli

Prezidentství Harrisové by prakticky zaručilo pokračování všech politik, které americký lid rozhodně odmítl. Byla silnou zastánkyní vládních zásahů proti svobodě projevu.

Před dvěma měsíci odhalila organizace America First Legal (AFL) ohromující rozsah snah Bidenovy a Harrisovy administrativy o trvalé potlačení svobody slova v USA. Odhodlána poučit se od těch nejlepších, pozvala Bidenova Národní bezpečnostní rada (NSC) britskou vládu, aby se podělila o své know-how a zkušenosti s prováděním cenzurních operací.

Britové skutečně přijeli a 10. srpna 2021 britská jednotka pro boj proti dezinformacím (CDU) přednesla prezentaci na schůzi organizované mezirezortním výborem pro politiku (IPC) NSC. CDU je britský „mezirezortní“ orgán, který koordinuje programy státní cenzury v celé britské vládě a pomáhá formulovat „koordinovanou reakci vlády“ na dezinformace a falešné informace.

CDU předložila svým americkým stoupencům konkrétní doporučení, včetně zřízení specializované jednotky, která by vedla celostátní cenzurní programy; přijetí donucovací legislativy k regulaci politik technologických společností v oblasti dezinformací a sankcionování jejich nedodržování; navázání partnerství s velkými technologickými společnostmi za účelem „označování“ zakázaného obsahu a využití struktur zahraniční politiky vlády ke koordinaci s jinými vládami a nadnárodními institucemi.

Kdyby americký lid nezamítl tuto totalitní misi nezvolením Kamaly Harrisové, Spojené státy by dnes mohly připomínat Británii Keira Starmera a jejich vedení by sdílelo britskou šílenou, fanatickou touhu po válce s Ruskem – válce, která by mohla snadno přerůst v jadernou a znamenat konec lidstva.

Globální válka proti svobodě

Britské úřady představují nebezpečí pro svobodu po celém světě. Například na začátku tohoto roku britská vláda nařídila společnosti Apple, aby zpřístupnila své úložiště iCloud po celém světě, což se dotklo asi 2 miliard uživatelů. Nařízení mělo být tajné a obsahovalo příkaz, aby Apple tuto informaci nezveřejňoval pod hrozbou trestního stíhání.

Britský zákon o online bezpečnosti (Online Safety Act) sponzorovaný CCDH, který vstoupil v platnost v říjnu 2023, obsahuje ustanovení, podle nichž britské orgány činné v trestním řízení mohou vydávat a věznit občany USA. Ve skutečnosti je britská válka proti svobodě globální: v roce 2021 se britská vláda chlubila úzkými pracovními vztahy s více než 20 dalšími zeměmi, včetně Kanady a Austrálie.

V roce 2020 se Tony Blair na Twitteru chlubil, že „naše týmy jsou nyní začleněny do vlád po celém světě a pomáhají jim chránit jejich občany během této pandemie – nejen v souvislosti s Covid-19 samotným, ale také s politickými a ekonomickými vedlejšími škodami.“

Jaderná bomba, ne kulka

Vzhledem k rozsahu a míře tohoto totálního útoku na občanské svobody a komplexnímu kooptování všech klíčových orgánů státního bezpečnostního aparátu se zdá, že volbou Donalda Trumpa a odmítnutím Kamaly Harrisové američtí voliči pomohli světu vyhnout se nikoli kulce, ale jaderné válce, která mohla našim společnostem připravit cestu do dystopické budoucnosti. Západní národy by se začaly podobat režimům jako východní Německo, Sovětský svaz a Severní Korea. Británie už se jim podobá.

Než tedy budeme Donalda Trumpa kritizovat za jeho chyby a výstřelky, měli bychom mít vždy na paměti, že jsme se před pouhými 126 dny ocitli na křižovatce. Prudký odklon od dystopie byl skutečností a neměli bychom ho brát jako samozřejmost. Přes všechny své osobní nedostatky a politické chyby se Trump na tomto odklonu významně podílel. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Auto najelo v Liverpoolu do davu lidí při oslavách fotbalového titulu. Záchranné složky zasahují

Několik lidí zranil v pondělí řidič, který najel do skupiny chodců v západoanglickém Liverpoolu v době oslav mistrovského titulu místního fotbalového klubu. Informují o tom britská média. Muže zadržela přímo na místě incidentu policie, uvedla televize Sky News s odvoláním na policejní prohlášení. Premiér Keir Starmer označil událost za šokující a poděkoval bezpečnostním složkám za rychlý zásah.

 Množství policejních a záchranných vozů stále podle televizních záběrů zasahuje poblíž budovy liverpoolské radnice. Policie se podle svého prohlášení o události dozvěděla krátce po 18.00 místního času (19.00 SELČ), kdy centrem města procházel početný průvod fanoušků týmu Liverpoolu oslavujících mistrovský titul.

„Naše týmy ošetřily 20 pacientů s lehkými zraněními, 27 bylo převezeno do nemocnice. Dva utrpěli vážná zranění,“ uvedla britská záchranná služba. Informuje agentura Reuters.

Jedna ze svědkyň Sky News řekla, že z blízkého domu viděla, jak někteří lidé prchají, další se snaží autu zablokovat cestu. Policisté je však od vozu oddělili.

Další ze svědků, který byl i s manželkou a dětmi přímo v davu, řekl, že auto v jednu chvíli zastavilo a lidé se kolem něj srotili, snažili se rozbít okna a dostat dovnitř. „Pak ale znovu sešlápl plyn a prorážel si cestu zbytkem lidí. Prostě jel dál. Bylo to hrozné. A byly slyšet rány, jak narážel do lidí,“ citoval list The Guardian osmačtyřicetiletého Harryho Rashida.

„Auto zastavilo na místě a muž byl zadržen,“ informovala policie. Vůz podle ní řídil 53letý místní běloch. Policie nyní podle svého vyjádření provádí rozsáhlé vyšetřování s cílem zjistit všechny okolnosti. Podrobnosti o události přislíbila policie zveřejnit později.

„Scény z Liverpoolu jsou děsivé – mé myšlenky patří všem zraněným nebo dotčeným,“ uvedl Starmer na sociálních sítích.

Svou účast vyjádřil zasaženým lidem také klub FC Liverpool, který uvedl, že plně spolupracuje na policejním vyšetřování.

Oslav titulu, který Liverpool získal v neděli po pěti letech, se podle médií v centru města zúčastnily tisíce lidí. Komentátoři konstatují, že místní fanoušci vyrazili do ulic ve velkém počtu i proto, že minulý titul v roce 2020 nemohli veřejně oslavit kvůli omezením spojeným s covidovou pandemií.

X X X

TELEFONY  TRUMPA,  PUTINA…

Vladimire, kdykoliv mi zavolej. Tvůrce ruské diplomacie líčil, jak „Trump nadbíhá Putinovi“? 

Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem, mluvili o mírových rozhovorech

 Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi vzkázal, že mu může kdykoliv zavolat a rád si s ním pohovoří. Ruským médiím to prozradil poradce šéfa Kremlu Jurij Ušakov. Dodal, že ani jedna z hlav států nechtěla údajně velmi příjemný telefonát ukončit. Zároveň se však rozcházejí tvrzení, zda Moskva souhlasila se zahájením jednání o příměří.

„Vladimire, můžeš vzít telefon a kdykoliv mi zavolat, rád ti odpovím a pobavím se s tebou,“ měl podle Ušakova Trump říci Putinovi, když si spolu v pondělí telefonovali k jednání o příměří války na Ukrajině.

 Ušakov, který je považován za skutečného architekta současné ruské zahraniční politiky, to prohlásil před ruskými prokremelskými novináři. Audionahrávku na Telegramu sdílel reportér televizního kanálu Rossija-1 Pavel Zarubin, který je pro změnu brán za jednoho z dvorních novinářů Vladimira Putina. O autoritářském vládci Ruska dokonce natočil dokument, o němž mimo jiné informoval magazín Newsweek.

Ušakov měl podle ruskojazyčného nezávislého portálu Meduza sídlícího v Lotyšsku dále zmínit, že oba prezidenti sice jednali o válce na Ukrajině, ale vůbec si nestanovili harmonogram jednání o příměří. Na druhou stranu Trump po telefonátu prohlásil, že vyjednávání začne „ihned“.

Šéf Bílého domu měl podle tvůrce zahraniční politiky Kremlu Putinovi také říci, že Rusko vnímá jako „jednoho z nejdůležitějších partnerů USA, jakmile konflikt na Ukrajině bude nějak vyřešen“.

Oba politici prý také řešili osobní setkání, které má být „důkladně připravené“. „Řeknu vám, že je velmi vzácné vidět takto dlouhé konverzace, během nichž ani jeden prezident nechce hovor ukončit a položit telefon,“ dodal Ušakov.

Trump si hovor pochvaloval, Zelenskyj odmítá požadavky

Sám Trump si hovor s Putinem velmi pochvaloval. „Právě jsem dokončil svůj dvouhodinový hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Myslím, že proběhl velmi dobře. Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

 Z jeho znění však nevyplývá zcela to samé, co ruským novinářům tvrdí Ušakov, a to hlavně v otázce příměří na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi roky napadlo a od té doby zde vede krvavou válku.

Rusko každopádně požaduje, aby Kyjev stáhl svá vojska z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Všechny tyto regiony náleží Ukrajině, ale podstatné části už po tři roky drží Rusové. Ti je před lety dokonce připojili ke své federaci, ačkoliv tyto anexe nejsou drtivou většinou světa uznávány.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento požadavek z Moskvy odmítá. Uvedl, že bránit svrchovanost a územní celistvost je ústavní povinností jak hlavy státu, tak vojáků.

X X X

Slovinsko: Právo platit hotovostí

Slovinský parlament zahájil formální proces ústavního zakotvení práva na platbu v hotovosti. Rozhodnutí podpořilo 61 poslanců, což je potřebná dvoutřetinová většina. Tento krok vychází z petice, kterou v roce 2023 předložilo více než 56 000 občanů.

V návrhu se uvádí: Ve Slovinsku je používání hotovosti jako platebního prostředku zaručeno zákonem. Každý má právo používat hotovost v zákonných transakcích. Právo provádět hotovostní transakce v bankách je rovněž zaručeno zákonem.

Podle plánu Ústavní komise dokončí text pro začlenění takové úpravy do Ústavy a slovinský parlament potom požádá Evropskou centrální banku o její stanovisko, stejně jako to učinil loni při projednávání iniciativy.

Vláda rovněž varovala, že novela, stejně jako veškeré následné právní akty v této věci, musí být v souladu s právem Evropské unie, aby se vyloučilo riziko soudního sporu proti Slovinsku.

Připomeňme, že ve Slovinsku je od roku 2006 používáno euro., server vasevec.cz

X X X

Trumpova cla míří na Evropu

Prakticky okamžitě, od 1. června, měly být všechny evropské vývozy do USA zatíženy astronomickým clem, než se to změnilo na 9. července. Jak se můžeme bránit?

Doba je vrtkavá, a tak najednou z ničeho nic přiletěla z Washingtonu zpráva, že Donald Trump napaří EU cla od 1. června ve výši 50 procent. Historicky se tato cla pohybovala pod 10 procenty, takže střelil opravdu vysoko. O pár hodin později byl vyjednán odklad o pár týdnů do konce tříměsíční lhůty, kdy má vypršet odklad širšího balíku „recipročních“ cel. Problém však zůstává. Co budeme dělat?

Je to historický zlom? Možná, a může být k lepšímu, když k tomu přistoupíme s chladnou hlavou a začneme se starat o opravdové české národní zájmy.

Na Česko by dopadla Trumpova cla hlavně nepřímo, protože jsme subdodavatelé, často s nižší přidanou hodnotou. V roce 2023 směřovalo 80 % celkového českého vývozu do zemí Evropské unie. Vývoz jen do Německa činil 30 procent českého exportu. V absolutních číslech měl vývoz do EU hodnotu 3,6 bilionu korun, z toho do Německa jeden bilion korun. Porovnejme to s HDP ČR, který činil toho roku 7,6 bilionu korun.

Je zřejmé, jak málo můžeme sami ovlivnit a jak to schytáme, když se v zahraničí něco nepříznivého pohne (asymetrický šok). Česká chlouba v podobě úspěšné exportní strategie dozrála do stavu, kdy nás svírá extrémní závislost na úzkém okruhu zahraničních trhů.

Uvedené obrovské číslo – oněch 80 procent českého exportu, které jdou jen do EU – bychom proto měli mít stále na paměti, když čteme běžná česká doporučení, že nové obchodní bariéry v obchodu s USA by se měly řešit dalším usnadněním podmínek pro vnitřní obchod v EU. Teď bychom měli myslet spíše na obranu národní ekonomiky než na zvyšování expanze mimo kontrolu.

Větší otevřenost přeje silnějším. Proto ji prosazují, ale jen po dobu své dominance. Uzavírání americké ekonomiky signalizuje, že USA jsou nuceny z této pozice ustupovat a začít se bránit. Českou šanci proto hledejme také na straně defenzívy. Využijme snižování amerického vlivu, oslabování hegemona, nezbabrejme to pouhým přeskupováním závislosti.

Přehledně je struktura obchodu EU s USA vyjádřena krabicovým grafem třeba na portále CEPII (francouzský institut pro výzkum v mezinárodní ekonomii Centre d’Études Prospectives et d’Informations Internationales, který je součástí úřadu předsedy vlády).

Nás pochopitelně nejvíc zajímá vývoz zboží do USA, kdyby na něj dopadla sekera 50 procentního cla.

Obchodní konflikt mezi USA a EU nejvíc dopadá na Německo. Německá ekonomika je patrně nejotevřenější na světě, podíl německého vývozu na HDP, kdy se součet dovozu a vývozu blíží 90 procentům, je vyšší než v Číně, a ještě větší je rozdíl v obchodních přebytcích. Proto to dopadne disproporčně víc i na Česko, které je na Německo tak úzce nalepeno.

Česka se nejvíc týká vývoz německých aut, kde jsme zapojeni do dodavatelského řetězce. Jak vyčteme z prvního grafu zmíněného francouzského výzkumáku (fialová vpravo dole), vývoz aut činí 9 procent exportu EU do USA. Podle prvních odhadů clo ve výši 50 procent by zvýšilo ceny německých aut na americkém trhu o 15–20 procent a snížilo prodeje o 30 procent.

Auta a stroje však nejsou na prvním místě z hlediska vývozu EU do USA, tam figurují léčiva, farmaceutické výrobky a další chemie (skoro 30 procent, oranžová krabice vlevo dole). Na Německo by tak ještě více dopadly důsledky omezení v tomto segmentu, kde má rozhodující podíl v evropském vývozu spolu s Irskem. To už jde více mimo nás.

Něco se vyváží z Česka do USA napřímo jako třeba nemocniční lůžka. Tam by byl okamžitý dopad velký, ale řešení by jistě našli. Pro celou ekonomiku jsou však potřeba strategická řešení.

Máme jedinečnou příležitost pochopit, že jsme to s tou exportní orientací přehnali. A dorazili to úzkou výrobní orientací. V Česku a Slovensku je největší koncentrace automobilového průmyslu na světě.

Zahraniční ovládnutí české ekonomiky dosáhlo té míry, že třeba ekonomka Švihlíková už řadu let hodnotí Česko jako kolonii (Ilona Švihlíková: Jak jsme se stali kolonií. Rybka Publishers 2015.). Naše výhoda pro partnery spočívá v nebetyčné skromnosti, v ochotě pracovat za zlomek běžné mzdy. Ta vyhraje vždycky, a jen analytici budou zkoumat, kdo nás momentálně nejvíc odírá. Jako kolonie máme tedy budoucnost jistou. Otázka zní, zda o to stojíme. A taky jestli se najde někdo, kdo by nabídl strategie větší ekonomické suverenity.

Obchodní přebytky jsou fakticky jevem globální makroekonomické nerovnováhy. Je to jednoduchá matematika, proti přebytkům na straně dodavatelů nutně stojí schodky na straně odběratelů. Pokud tedy nechcete dodávat zadarmo. Vysoká exportní úspěšnost je tak vysoce závislá na platební schopnosti nebo ochotě odběratelů. A na hladkém fungování celého systému.

Když se objeví černá labuť jako Trump, který do toho hodil vidle, úspěchy nabírají opačná znaménka. Peníze, se kterými počítáte jako s příjmy, se překlopí do závazků, do nákladů z přerostlé běžné činnosti, které není z čeho hradit.

Německo je tedy současně extrémně silné i extrémně zranitelné, a Česko to schytá násobně, protože nemá žádné silné karty, jak by řekl Donald Trump. Je odkázáno na reakce partnerů, kteří mohou dát přednost potřebám domácích ekonomik v zemích podnikových centrál.

Možnou českou ústupovou cestu představuje posilování výroby pro domácí trh. Orientace na větší soběstačnost, na růst všech regionů, nejen průmyslových center, a na spotřebu s využitím domácích zdrojů. To chvíli potrvá a není to zadarmo. O to víc nám budou chybět peníze vyházené za americké zbraně.

Myslím, že to je klíčový podnět pro startující předvolební debatu.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

NĚMECKO  VYHROŽUJE  POLSKU?

Steibach zase na scéně, drze vyhrožuje Polsku

Bývalá vůdkyně německého Svaz vyhnanců do roku 2014 Erika Steibach prohlásila, že pro Polsko by bylo „drahé“, kdyby požadovalo reparace za škody způsobené Německem za II. světové války, protože Berlín by mohl požadovat reparace za vyvlastnění německých vyhnanců, které podle ní bylo v rozporu s mezinárodním právem.

Drzost takového prohlášení je umocněna tím, že Steinbach má postavení vyhnance díky tomu, že se narodila v roce 1943 na okupovaném polském území v Rumi v ulici tehdy nesoucí název Adolf Hitler Strasse v domě, který byl odebrán polskému majiteli. Otec sloužil jako poddůstojník u letectva a matka byla úřednicí dosazenou z Berlína.

Připomeňme, že bývalý německý prezident Horst Köhler, jehož rodiče byli kolonisty na polském území, odmítl postavení „vyhnance“, neboť se narodil v domě, ze kterého byli vyhnáni Poláci.

Steinbach zcela ignoruje také výsledky Postupimské konference, která byla závěrečným vrcholným spojeneckým jednáním po porážce Německa. Právě zde se rozhodlo o odsunu německého obyvatelstva z celé řady evropských zemí, a to včetně majetkového řešení.

Bývalá vůdkyně „vyhnanců“ reagovala na slova prezidentského kandidáta Karola Nawrockého, který slíbil, že od prvního dne svého prezidentství by  požadoval od Německa reparace za druhou světovou válku. Otázku Německem ani osmdesát let po válce nezaplacených reparací projednávala v předchozím funkčním období i zvláštní komise polského parlamentu.

Během nedávné inaugurační návštěvy Varšavy se nový německý kancléř Friedrich Merz setkal s premiérem Donaldem Tuskem a prohlásil, že reparace „z právního hlediska jsou uzavřenou záležitostí“, což polský předseda rady ministrů akceptoval. Tusk je ovšem svými oponenty, nejen díky takovému postoji, považován za německého lokaje. Mimo jiné jsou počátky jeho politické kariéry podle svědectví spojeny s financováním německou CDU a později podporou Berlína v jeho bruselském působení.

Dodejme, že Erika Steinbach, bývalá přítelkyně kancléřky Angely Merkelové, je od roku 2022 členkou AfD. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

NĚMEC  MERZ  CHCE  POROUČET  EVROPĚ?

KDY  MERZ  ODSTRANÍ  FAŠISTY  HITLERA  Z  UKRAJINY?

ŽÁDÁ  TO  I  PREZIDENT  NĚMECKA

Neblokujte EU, nebo přitvrdíme a utneme peníze. Merz pohrozil Orbánovi s Ficem

 Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí pohrozil, že přitvrdí v přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie. V rozhovoru odvysílaném na stanici WDR řekl, že by na pořad mohla přijít důraznější slova i tvrdší konflikty.

„Nebudeme se konfliktu s Maďarskem a Slovenskem vyhýbat, pokud to takhle půjde dál,“ řekl Merz. „Nemůžeme totiž dopustit, aby rozhodování celé Evropské unie bylo závislé na malé menšině,“ dodal.

Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem dlouhodobě blokuje na úrovni Evropské unie některá opatření, která jsou namířená proti Rusku a jeho agresivní válce vůči Ukrajině. K některým blokádám se v poslední době přidalo i Slovensko premiéra Roberta Fica.

Ten se také na začátku měsíce jako jediný šéf vlády členské země EU zúčastnil v Moskvě tamních oslav konce druhé světové války.

Například v březnu Budapešť společně s Bratislavou blokovaly prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly.

Podle Merze by v případě obou zemí mohla na pořad dne přijít „ještě o něco důraznější slova, možná dokonce tvrdší konflikt“. Německý kancléř přitom zdůraznil, že má páky na to, aby obě země dostal pod tlak. Jedním z takových prostředků je podle něj řízení o porušení unijního práva. „Ale vždy je tu taky možnost odejmout evropské prostředky,“ dodal.

Merz zdůraznil, že si konflikt s Maďarskem ani Slovenskem nepřeje. „Když to však bude potřeba, tak do toho půjdeme,“ dodal. Uvedl rovněž, že si minulý týden telefonoval s Orbánem. Podrobnosti však nesdělil.

X X X

KRÁL  ANGLIE  BOJUJE  ZA  KANADU

Nemáte nárok, uslyší Trump. Britský král jede s výjimečnou řečí pomoci Kanadě

Britský král Karel III. a jeho choť Camilla v pondělí přiletěli do Kanady na dvoudenní návštěvu, která je vnímána jako podpůrné gesto této zemi tváří v tvář výhrůžkám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Královský pár pozval premiér Mark Carney, který v dubnu vyhrál parlamentní volby na vlně protitrumpovských nálad.

Král v úterý přečte v kanadském parlamentu „trůnní řeč“, kterou monarcha pronese přímo v Kanadě poprvé po téměř 50 letech. Očekává se, že bude obsahovat obhajobu suverenity Kanady a odmítne tvrzení, že by ji měly převzít Spojené státy.

Karel III. se také setká s komunitními skupinami, mezi nimiž se očekávají i zástupci kanadských komunit prvních národů, čímž se označuje skupina původních obyvatel Kanady. Krále přijme první kanadská generální guvernérka pro domorodé obyvatelstvo Mary Simonová.

Birtský královský pár zavítá do Kanady poprvé od chvíle, co Karel III. usedl na trůn. Cestu původně plánoval již loni, ale museli ji zrušit kvůli rakovině, kterou mu lékaři diagnostikovali.

Přečtením takzvané trůnní řeči král následuje svou matku, královnu Alžbětu II., která ji přednesla dvakrát v letech 1957 a 1977.

 Zahraniční média vnímají načasování návštěvy jako projev solidarity s Kanadou po Trumpových výzvách, aby se tato země stala 51. státem USA. Hrozba ze strany USA kromě jiného vedla některé podniky v Ottawě i jinde v Kanadě k vyvěšení projevů národní identity, například plakátů „hrdá Kanada“.

Carney při návštěvě Trumpa v Bílém domě na začátku tohoto měsíce zdůraznil, že Kanada „není na prodej“. Toto poselství bude pravděpodobně obsahovat i králův projev, který byl napsán na doporučení kanadské vlády.

Bývalý kanadský vysoký komisař ve Spojeném království Jeremy Kinsman uvedl, že toto poselství král rád předá. „Bude velmi pozitivně hodnotit kanadskou suverenitu. A osobně mohu říct, že je to něco, co král Karel oslaví tím, že to řekne, o tom nepochybuji,“ řekl Kinsman, který s králem pracoval jako diplomat v době, kdy byl princem z Walesu.

V projevu, který Karel III. přednese ve francouzštině a angličtině, bude představen politický program kanadské vlády podobně jako v králově projevu při státním otevření parlamentu ve Westminsteru. Očekává se však, že v něm zazní také slova potvrzující nezávislost Kanady – země sdružení Commonwealth a člena NATO.

V prohlášení před královskou návštěvou Carney uvedl: „Královský projev je velmi důležitý, je to historická pocta, která odpovídá váze naší doby.“

BBC píše, že královská návštěva bude do jisté míry diplomatickým balancováním na hraně. Král je oficiální hlavou státu Kanady i Spojeného království a ve své roli pomáhá udržovat dobré vztahy s USA, přičemž prezidentu Trumpovi zaslal vřelý osobní dopis s pozváním na státní návštěvu.

V Kanadě se od něj bude očekávat zcela jiné poselství, protože tamní vláda odmítá Trumpovy ambice ovládnout zemi. „Král má dlouholeté zkušenosti a velkou dovednost chodit v tomto diplomatickém světě. Vysoce si ho cení po celé zemi a napříč politickým spektrem, má dobré vztahy se světovými lídry, kteří chápou jeho jedinečné postavení,“ uvedl před návštěvou zdroj z prostředí královské rodiny.

X X X

GENERÁLOVÉ  FRANCIE  ODMÍTLI  MACRONA

Doba se mění. Francouzští generálové se postavili proti Macronovi, jde o Ukrajinu

 Aktivistický kurz Emmanuela Macrona ve vztahu k válce na Ukrajině narazil ve Francii na odpor. Vojáci nejvyšších šarží zaštítili rezoluci, vyzývající prezidenta, aby se svou politikou přestal obcházet parlament a nevtahoval zemi do otevřené války.

Ve Francii se dlouho tradovalo, že její armáda je tzv. Velká němá, tedy že má být přísně politicky neutrální a že její příslušníci se vůbec nemají vyjadřovat k politickým námětům. Jenomže doba se rychle mění.

Před čtyřmi lety se stalo, že vojáci, kteří už byli ve výslužbě, zveřejnili dva otevřené dopisy, v nichž kritizovali prezidenta Emmanuela Macrona a jeho ministry za slabošský přístup k výtržnostem a násilnostem přistěhovalců. Dokonce je označili za zbabělce, kteří se bojí zasáhnout proti „zdivočelým násilnickým hordám“ na předměstích velkých francouzských měst. Varovali, že země se ocitla na prahu občanské války a že pokud k něčemu takovému dojde, oni zasáhnou v zájmu obrany hodnot francouzské republiky.

Generalita v odporu

A letošní květen přinesl další zásadní protest, tentokrát jde o Ukrajinu. Kritika je znovu namířena proti prezidentovi a jeho klíčovým ministrům zahraničí, obrany a financí. Je vyjádřena v návrhu tzv. Občanské rezoluce, kterou podepsala dlouhá řada vojáků ve výslužbě. Jsou mezi nimi i dva armádní generálové, několik sborových, divizních a brigádních generálů, spousta vyšších i nižších důstojníků, praporčíků a rotmistrů. Tento text už byl jako petice předložen celému národu. Prvních signatářů je celkem 68, ale už získali přes 20 tisíc podpisů z řad francouzské veřejnosti.

Občanská rezoluce kritizuje smlouvu, kterou loni podepsal prezident Macron se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a v níž se zavazuje, že Francie poskytne Ukrajině 3 miliardy eur pro potřeby její obrany a zároveň s tím dlouhodobý bojový výcvik ukrajinských ozbrojených sil. Podle francouzských vojáků je takový postup v rozporu se zákoníkem o obraně, konkrétně s článkem L 4111-1, který stanovuje, že „armáda Francouzské republiky má sloužit lidu své země a jejím posláním je připravovat a zajišťovat obranu vlasti a nejvyšších národních zájmů.“

Copak my s Ruskem válčíme?

Francouzští vojáci smlouvu s Ukrajinou kritizují ve dvou rovinách. Ta první je procedurální: připomínají smlouvu o pomoci Nové Guineji, kde šlo o mnohem menší peníze, ale i tak musela projít hlasováním v Národním shromáždění, a to na základě ústavního článku č. 531. Naproti tomu smlouva s Ukrajinou takovou procedurou neprošla. A druhý, ještě závažnější argument říká, že jde o pomoc v boji proti Ruské federaci, přičemž Francie s touto zemí není ve válečném stavu.

Na základě dvou výše zmíněných argumentů pak vojáci připomínají článek 411-3 trestního zákoníku, který říká, že „poskytnutí vojenského materiálu a zařízení cizí zemi nebo cizí organizaci se trestá pokutou 450 tisíc eur a rozsudkem 30 let vězení.“ Bývalé šarže tedy břitce upozorňují, že ve hře je opravdu hodně.

Dále prezidentu Macronovi vyčítají, že na mezinárodních jednáních a ve světových sdělovacích prostředcích nabízí francouzské jaderné záruky novým členským zemím NATO, ale přitom tuto iniciativu s nikým nekonzultoval. Uvádějí, že na takovou dalekosáhlou iniciativu nemá mandát poslanců a senátorů své země, že postupuje zcela sólově. Hodnotí to jako další důkaz jeho izolovanosti na špici výkonné moci, která pak může Francii přivést do vážných problémů.

Kritická stanoviska francouzských vojáků, kteří se označují jako „bývalí vojáci a občané“, vyúsťují v požadavek, aby se účast francouzských vojáků na válce na Ukrajině a stejně tak Macronovy nabídky francouzského jaderného odstrašování začaly neprodleně a zevrubně projednávat na parlamentní půdě. A co konkrétně Občanská rezoluce požaduje?

Macron není de Gaulle

Její autoři žádají, aby byly, v souladu s příslušnými články francouzské ústavy a Deklarace lidských a občanských práv, zveřejněny všechny důležité informace o působení francouzských vojáků na Ukrajině po roce 2022. Dále volají po tom, aby se neprodleně zahájila celospolečenská debata o tomto důležitém námětu, zejména pak o konkrétním obsahu smlouvy, kterou v únoru roku 2024 podepsal prezident Macron. A jejich závěrečným požadavkem je, aby nad tímto procesem byla co nejdříve nastolena náležitá parlamentní kontrola.

Současný protest francouzských vojáků ukazuje, že vojáci této země už nechtějí být onou „Velkou němou“. Když jsou ve hře velké sázky, chtějí vyjadřovat svá stanoviska, byť v „první linii boje“ jsou ti, kteří už neslouží.

Zadruhé, jde o krizi režimu osobní moci, který byl v zemi zaveden v roce 1958 na míru tehdejší gigantické osobnosti generála Charlese de Gaulla. Jenomže to byla jiná doba ve srovnání s dneškem a v čele Francie stála jiná osobnost, než je současný prezident. To je přesně to, co autoři rezoluce nazývají slovy „izolovaná výkonná moc“. Prostě když dva dělají totéž, není to totéž.

Za třetí jde o krizi současného prezidenta Macrona. Ten už toho prohrál hodně ve vnitřní politice, naposledy loňské předčasné parlamentní volby, které zbrkle vyhlásil těsně před konáním olympijských her. Pak mu jeho nejbližší poradci museli nařídit, aby na pár týdnů přestal mluvit na veřejnosti. Jenomže on se z neúspěchu oklepal a o to více se pak vrhl na zahraniční politiku. Pronesl řadu zajímavých a krásně napsaných projevů. Těm se zatleskalo, ale jinak byl jejich dopad na mezinárodní politiku v podstatě nulový. Navíc chtěl vyniknout jako moderátor velkých mezinárodních sporů, například se nabízel jako zprostředkovatel mezi USA a Íránem. Jenomže nikdo na tuto jeho iniciativu ani neodpověděl, byl to typický výkřik do tmy.

Co říká vox populi

A tak Macronovi zbyl poslední námět – válka Ukrajiny s Ruskou federací. Přichází s novými iniciativami, z nichž některé byly projednávány a také zavrhovány už dávno v 80. letech. Ale on si zřejmě myslí, že něco takového si pamatuje už moc málo lidí, a tak politické ležáky označuje za nabídku dne. V tomto směru mu tedy iniciativa vojáků – slovy nesmrtelné hlášky z filmu „Vesničko má, středisková“ – nastavuje zrcadlo.

Velmi důležité je, že návrh Občanské rezoluce plně podpořil senátor Alain Houpert, zvolený za pravicovou stranu Republikáni. Ten už prosazuje rezoluci na program jednání horní parlamentní komory. Odvolává se na průzkum veřejného mínění, podle kterého se plných 87 procent dotázaných Francouzů staví proti válce na Ukrajině. Proto se rozhodl „naslouchat hlasu občanů“ a upozornit na to, jak současný prezident porušuje zásadu vyváženosti mezi legislativní a výkonnou mocí, čímž si uzurpuje něco, co mu nepatří. Francie má tedy před sebou další stupňování politického napětí.

X X X

Na kožní klinice v Praze se ztratil počítač s citlivými snímky. Arenberger vinu odmítá

 Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady se na několik dní ztratil počítač, ve kterém jsou citlivé snímky a údaje téměř dvou tisíc pacientů. Na případ upozornil server Seznam Zprávy, podle kterého to ukázalo interní šetření nemocnice. Šetření z události viní i šéfa tamní kožní kliniky a bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Lékař redakci iDNES.cz kauzu popsal jako cílený útok na jeho osobu.

Podle informací webu Seznam Zprávy se v ohrožení ocitly citlivé fotografie lidí ve spodním prádle, jejich pohlavních orgánů nebo detailů kožních nálezů. Nacházely se v počítači kožní kliniky, který na několik dní tamní zaměstnanci IT nemohli najít.

Přístroj obsluhuje celotělový skener, který umí rozpoznávat nebezpečná mateřská znaménka.

Podle vedení nemocnice se počítač obsahující 800 gigabytů dat o 1883 vyšetření zpět objevil až po čtyřech dnech a dodnes se neví, co se s ním v mezidobí dělo. Kvůli obavám, že někdo data mohl stáhnout, se událostí zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů.

„Incident mohu potvrdit. Po určitou dobu nevíme, kde se počítač nacházel,“ sdělil ředitel nemocnice Jan Votava. Podle závěru interního vyšetřování je za událost spoluzodpovědný šéf kožní kliniky Arenberger.

Arenberger ale ve vyjádření pro redakci iDNES.cz uvedl, že „máme doklady, že přístroj neopustil místnost“. Dodal, že jde o cílený útok na jeho osobu.

Nemocnice podle informací Seznam Zpráv pracuje s verzí, že přístroj někdo z kožní kliniky odevzdal servisní firmě. Ovšem bez jakékoli smlouvy, předávacího protokolu nebo zašifrování uložených údajů a snímků. Není ovšem jasné, zda k jakémukoli úniku došlo.

Organizace musí při takovém incidentu informovat podle nařízení o ochraně osobních údajů ty, jejichž data se dostala do ohrožení. Podle ředitele Votavy nyní nemocnice řeší, jestli se tak stane e-mailem nebo klasickými dopisy. Zároveň by měla nemocnice vše oznámit i na webu a také v prostorách Arenbergerovy kliniky. Na kožní klinice se již v polovině května objevil vytištěný dokument se základním popisem události. „Velice nás mrzí vzniklá situace,“ stojí v závěru.

X X X

Redaktor Kytka: Farage má tentokrát za sebou silnou členskou základnu. Reform UK roste v lokální politice

Britský premiér Keir Starmer byl zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokážou v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.

 Starmera podle něj Britové přijímají vcelku vlažně. „Kdybych se zeptal sousedů u nás v domě, v rezidenční čtvrti, kde bydlí střední nižší třída, tak by pravděpodobně řekli ‚he’s ok.‘ Což je výraz takové rezignace, že by si možná přáli lepšího lídra a s tím, co mají, se musí na další čtyři roky spokojit,“ popisuje náladu ve svém okolí.

e Reform UK extremistická strana? A bude Keir Starmer pokračovat ve vedení Koalice ochotných? Poslechněte si Osobnost Plus s českým novinářem žijícím ve Velké Británii Ivanem Kytkou

„Británie má velký a dlouhodobý problém – tím je stagnace produktivity ve srovnání se Spojenými státy a do určité míry i s těmi nejúspěšnějšími zeměmi v Evropské unii,“ vysvětluje novinář, jakým dalším potížím země čelí.

„Pokud neroste ekonomika a firmy nejsou produktivnější, nerostou odvody do státního rozpočtu, a tím pádem není na výdaje,“ vysvětluje.

Návrat ostrovů na ekonomické výsluní tvoří společně se zásadně antiimigrační politikou pilíře programu strany Reform UK, vedené bývalou tváří Brexitu Nigelem Faragem.

Ta od začátku roku ohrožovala vedení labouristů v průzkumech, které nakonec v polovině dubna definitivně překonala. V současné době průměrně získává přízeň asi 30 procent voličů.

Plavba za azylem

Reálné důsledky migrace ale podle Kytky pociťuje jen zlomek z nich. „Když vidíte, dovolím si říct, ty nešťastníky, kteří po měsících čekání přejíždí na nafukovacích člunech, rozvlněný Lamanšský kanál, tak pokud jste se v Británii narodili, můžete mít pocit, že čelí jakési invazi,“ uznává novinář.

„Jenže když se podíváte na skutečná čísla, která vychází z oficiálních statistik, tak za letošní první pololetí přijede do Británie pravděpodobně 10 až 12 tisíc uprchlíků. Na jižní křídlo Evropské unie jdou ta čísla pravděpodobně do sta tisíc,“ přibližuje rozměr problému.

„Británie nemá takový problém s nelegálními uprchlíky, jestli ten pojem můžeme vůbec použít – pokud to jsou lidé, kteří byli ve svých zemích pronásledovaní nebo utíkají před válkou, tak podle mezinárodních smluv i britských zákonů nejsou nelegální uprchlíci, jsou to legitimní žadatelé o azyl.“

A právě to chce Reform UK změnit. Od evropské konvence o uprchlících, která stát k respektování jejich práv váže, plánuje odstoupit a hned na to nastolit zásadní změny.

„Spojené království by mělo začít ty, kteří přijíždí na lodích z Francie, vracet okamžitě zpátky, což není dost možné. Anebo vyslat s trochou přehánění minolovky, které by příjezd zastavily. A to i přesto, že mezi těmi, kteří přijíždí, jsou mnozí legitimní žadatelé o azyl,“ říká novinář.

„Když projdou tím poměrně náročným systémem britského azylového řízení, tak mnozí z nich nakonec v Británii zůstanou,“ dodává.

Otazník ve městech

Ačkoliv je Nigel Farage ve Spojeném Království známé jméno, jeho dřívější projekty nikdy neměly delšího trvání. Při pauzách v politice se věnoval například televiznímu moderování nebo účastem v reality shows. „Teď se zdá, že má podporu poměrně silné členské základny,“ komentuje Kytka.

„Nespokojené voliče začalo bavit dělat místní politiku. Reform UK se organizuje velice rychle a asi i díky internetu velice dynamicky v základní občanská místní sdružení, která odvádějí takovou tu práci, že roznáší před volbami letáčky, koho máte volit, a snaží se vám být na očích tak, jako že jsou pro vás prospěšní.“

„To předtím Nigel Farage neměl. Zatím ale vůbec neprošel zkouškou ve velkých britských metropolích, co se týče volebních preferencí. Města jako Londýn, Manchester nebo Birmingham hrají v britských volbách velkou roli,“ poukazuje novinář žijící ve Velké Británii.

X X X

Čína už se naučila, jak rychle vtrhnout na Tchaj-wan. Kašmír je varováním

 Čína zdokonalila své vzdušné a další síly do takové míry, že je schopna prakticky okamžitě zahájit blokádu Tchaj-wanu a vtrhnout na něj, varují tchajwanští i američtí činitelé. Poukazují na zesílení čínské agrese. Pozorovatelé také upozorňují, že Číně se daří lépe koordinovat bojové operace. Dokladem toho je i dění okolo Kašmíru, kde čínské letouny prokázaly své schopnosti.

Čínské vzdušné síly létají do tchajwanské zóny protivzdušné obrany více než 245krát za měsíc, tvrdí tchajwanské ministerstvo obrany. Ještě před pěti lety to bylo méně než desetkrát za měsíc.

Minulý říjen čínské stíhačky uskutečnily v blízkosti Tchaj-wanu 153 vzletů za jediný den. Podle amerických činitelů to ukazuje na neustálý nátlak, jakému ostrov ze strany Číny ve své vzdušné oblasti čelí. Tchajwanci varují, že její letectvo i její raketové jednotky se zdokonalily do té míry, že mohou „kdykoli přejít z mírových do válečných operací“.

Nejmenovaný tchajwanský činitel řekl portálu listu Financial Times (FT), že čínské bojové letectvo provádí více akcí, protože „rozšířilo svůj bojový rádius“ o nové stíhací letouny J-10, J-11, J-16 a J-20. Stíhačky mohou doletět na Tchaj-wan ze základen na pevnině, aniž by musely doplňovat palivo na pobřežních základnách. Mohou též využít další přídavek do čínského vzdušného arzenálu, transportní letouny Y-20 schopné doplnit palivo.

V nedávném střetu mezi Pákistánem a Indií čínská stíhačka čtvrté generace J-10 údajně sestřelila letoun francouzské výroby. Analytici dění v Kašmíru vnímají jako laboratoř potenciálního konfliktu mezi Západem a Čínou. A podle agentury Bloomberg je incident varováním nejen pro Washington, ale i Tchaj-pej.

Čína své letecké síly masivně rozšiřuje. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyrábí ročně více než 100 stíhaček páté generace J-20 a téměř ztrojnásobuje výrobu letadel J-10C či J-16. Tato produkce je podle CSIS možná díky centralizovanému přístupu, Peking svou průmyslovou základnu stále více připravuje na možný konflikt.

Čína už předstihla USA ve výrobě lodí. Svá vojenská plavidla neustále udržuje v blízkosti Tchaj-wanu. Konstantní přítomnost válečných lodí znamená, že může bez varování zahájit letecký útok, řekl FT tchajwanský činitel, podle něhož ostrov pečlivě sleduje, jaké typy vrtulníků má Čína na svých torpédoborcích nebo výsadkových lodích, protože právě ty by mohly na Tchaj-wan vysadit speciální jednotky.

Generální zkoušky pro násilné sjednocení

Rychlost, s jakou Peking může uskutečnit vojenskou operaci, je pro USA velmi znepokojivá. Kvůli geografické vzdálenosti by jejich silám mohlo trvat, než by byly schopny účinně zasáhnout – i přes určitou přítomnost v Pacifiku. Zvláště v kontextu čínských rozšiřujících se schopností „odmítnutí vstupu“ (anti access/area denial), tedy znesnadnění či znemožnění vstupu americké armády do takzvaného prvního ostrovního řetězce, jenž se skládá z Kurilských ostrovů, Japonského souostroví, ostrovů Rjúkjú, Tchaj-wanu, severních Filipín a Bornea.

Američané připouštějí, že předsunuté námořní jednotky znamenají zkrácení času a vzdálenosti, kterou by musely invazní síly při vpádu na Tchaj-wan překlenout. Podle jednoho amerického obranného představitele může čínské námořnictvo díky kombinaci lodí rozmístěných v okolí ostrova a blízkých přístavů „přejít do blokády během několika hodin“.

Čína pravidelně pořádá v oblasti vojenské manévry, které ospravedlňuje jako cvičení armády. Američané neskrývají skepticismus. „Agresivní manévry Pekingu v okolí Tchaj-wanu nejsou jen cvičením. Jsou to generální zkoušky na násilné sjednocení,“ uvedl minulý měsíc šéf amerického velitelství pro Indo-pacifik, admirál Samuel Paparo. Podle něho za rok 2024 čínská armáda vystupňovala svůj tlak na Tchaj-wan o „300 procent“.

Synergie operací

Peking začal stupňovat své armádní akce poté, co Tchaj-wan v roce 2022 navštívila tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová. Vedoucí čínských studií US Army War College Joshua Arostegui si všímá, že v té době čínské síly nacvičovaly různé operace v jednotlivých dnech. Od té doby se ale posunuly a během posledního cvičení je už prováděly souběžně.

„Získávají stále větší jistotu, že jsou schopni řídit velké operace,“ podotýká Arostegui. „To všechny děsí.“

Čína zatím neprošla testem skutečného boje, podle některých pozorovatelů ale už prokázala zlepšení systematické integrace různých operačních úkonů v Kašmíru. Mike Dahm z Mitchellova institutu pro studia vzdušného a kosmického prostoru poukazuje na to, že úspěch J-10C v boji s francouzským strojem byl možný díky propojení čínských letounů s radary. Zprostředkovaně přes Pákistán tak byla patrná efektivní provázanost čínských vojenských složek.

„Americká armáda vyniká v propojování různých pozemních, vesmírných a vzdušných systémů do efektivního řetězce (kill chain, vojenský termín pro sérii kroků nutných k poražení protivníka, pozn. red.). Domnívám se, že Číňané to nyní prokázali v indicko-pákistánském konfliktu také,“ uvedl Dahm.

X X X

Čína dodává do továren v Rusku součástky i střelný prach, uvedla ukrajinská rozvědka

 Čína dodává Rusku speciální chemikálie, střelný prach i součástky, tvrdí šéf ukrajinské zahraniční rozvědky Oleh Ivaščenko. Kyjev má podle něj potvrzenu dvacítku ruských továren, které pracují s čínským materiálem. Komponenty se také objevují v ruských dronech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o zapojení Číny do války na straně Kremlu otevřeně hovořil už před měsícem, Peking jeho výroky odmítl.

Je pravda, že se objevily informace, které naznačují, že Čína dodává obráběcí stroje, speciální chemické výrobky, střelný prach a komponenty pro obranný průmysl,“ řekl Ivaščenko pro portál Ukrinform. „Máme potvrzená data k dvaceti ruským továrnám,“ dodal.

K začátku letošního roku podle něj bylo 80 procent důležitých elektronických součástek v ruských dronech čínského původu. „Zároveň dochází k záměnám výrobků, klamavým názvům výrobků, existují prázdné společnosti, jejichž prostřednictvím se dodává vše potřebné pro výrobu mikroelektroniky,“ upozornil.

Nejméně v pěti případech také podle Ivaščenka dodala Čína vybavení a náhradní díly ruskému leteckému průmyslu.

Ukrajinský prezident  Zelenskyj v dubnu potvrdil informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a Číňané jsou v Rusku zapojení do výroby některých zbraní. Už tehdy mimo jiné řekl, že Peking Moskvě dodává dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil však, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.

Čínská diplomacie následně Zelenského tvrzení odmítla a výroky označila za nepodložené. „Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Dodal, že Čína „přísně kontroluje“ předměty dvojího využití.

Přístup Pekingu vůči „otázkám Ukrajiny je důsledný a jasný“, dodal s tím, že Čína „vždy aktivně usilovala o zastavení bojů a mírová jednání“. Vedení Číny se ve válce na Ukrajině staví do role neutrální strany. Západní země nicméně upozorňují, že úzké vztahy mezi Pekingem a Moskvou pro Rusko znamenají důležitou ekonomickou a diplomatickou podporu.

Ostatně čínský prezident Si Ťin-pching se ukázal na nedávných oslavách konce druhé světové války v Moskvě, kde patřil k nejvýznamnějším hostům. Obě země se dohodly, že „posílí spolupráci s cílem rozhodně čelit kurzu Washingtonu, který spočívá ve ‚dvojím zadržování‘ Ruska a Číny“.

V ruské armádě navíc proti Ukrajincům bojují mimo jiné i Číňané, potvrdil v dubnu Zelenskyj. Rusové je rekrutují zejména přes sociální sítě. „Čínská vláda vždy žádala své občany, aby se drželi dál od válečných zón, aby se vyhýbali zapojení do ozbrojených konfliktů v jakékoli formě, a zejména aby se vyhýbali účasti na vojenských operacích kterékoli strany,“ poznamenal pak Peking a následně odmítl, že by se čínští občané v ruské armádě objevovali ve vyšším počtu.

X X X

Primátora Chomutova prověřuje policie. Kvůli kšeftům s čínskými stroji za covidu

 Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality se zabývají podezřelými obchodními transakcemi, které v roce 2020 uskutečnil primátor Chomutova Milan Petrilák (ANO). Reagují tak na informace zveřejněné v médiích, které hovoří o tom, jak tehdy politik zakoupil za zhruba 13 milionů korun čínské stroje na výrobu respirátorů, kterých se pak obratem a draze zbavil.

Stroje později Petrilákova měsíc stará firma bez zaměstnanců prodala zhruba za trojnásobek soukromé společnosti General Public podnikatele Milana Zádamského, která získala na nákup dotaci od ministerstva průmyslu. Petrilák řekl, že nic nezákonného neudělal.

„V současné době kriminalisté zjišťují okolnosti původu finančních prostředků a jednotlivých obchodů. Momentálně shromažďují veškeré dostupné materiály a podklady potřebné pro další postup,“ řekl mluvčí policie Kamil Marek bez dalších podrobností.

Podmínkou pro získání dotace na nákup strojů bylo to, aby na dodavatele vypsala firma tendr podle zákona o veřejných zakázkách. Server Seznam Zprávy dnes uvedl, že Petrilák vyhrál tendr jako jediný uchazeč, přičemž soutěž pro soukromou společnost uspořádal člověk, který byl později odsouzen za dotační podvod.

„S firmou, která fungovala měsíc a neměla zaměstnance, si bez konkurence nadiktoval, že poptávaná zařízení dodá za téměř 38 milionů korun s daní,“ píše server. Stát poskytl na nákup linek dotaci 15 milionů korun, tedy víc, než za kolik Petrilák stroje původně koupil.

Právní služby firmě General Public podle Seznam Zpráv už roky poskytuje primátorův syn David Petrilák. Že by vítězství v tendru bylo spojeno se synovou prací pro Zádamského, primátor ve vyjádření pro server vyloučil.

„Obchody jsem si prostřednictvím syna nedomluvil. Měl jsem v té době správné informace,“ uvedl Petrilák, který v roce 2020 nebyl chomutovským primátorem, ale radním.

Šlo pouze i půjčku, tvrdí obě strany

General Public považuje nákup podle Seznam Zpráv za výhodný, přestože i s dotací zaplatila o několik milionů korun navíc, než kdyby si stroje sama objednala v Číně.

„Pro naši společnost byl nákup linek ve srovnání s cenami, které musela naše společnost uhradit v počátcích výroby během pandemie covidu-19, výhodný,“ řekl Seznam Zprávám Zádamského dlouholetý společník Radek Handlíř, s nímž General Public řídí.

Poté, co Petrilák získal dotační prostředky, poslal v následujících letech podle dokumentů, které mají Seznam Zprávy k dispozici, firmě General Public naopak on 12 milionů korun. Obě strany to v listinách a v odpovědích označují za půjčku.

Petrilák ČTK řekl, že nejprve šlo o půjčku ve výši osm milionů korun, později to byly čtyři miliony korun. Uvedl, že úročené půjčky, kterou firmě poskytl, neměly s obchodem z roku 2020 nic společného. Proti tvrzením se plánuje právně bránit. „Já jsem nic nezákonného neudělal,“ uzavřel.

X X X

Za co utrácí ČVUT desítky milionů? Rektor ztratil důvěru, před prezidentem leží pikantní rozhodnutí

Neprůhledné zakázky, zapomenutý batoh s pozoruhodnou smlouvu a spolupráce s prezidentovým poradcem. Co všechno se děje na pražském ČVUT? Akademický senát univerzity navrhl odvolat rektora. Věnuje se tomu Radka Kovářová z redakce serveru Novinky.cz a deníku Právo. Ptá se Matěj Skalický.

 X Čekala jste, že Akademický senát ČVUT schválí návrh na odvolání svého rektora? Nasvědčovala tomu váha informací, které se v posledních dnech objevily v médiích?

Myslím, že ano. Ty informace nebyly banální. A co jsem zjišťovala, tak nálada v Akademickém senátu byla samozřejmě velmi vyhrocená, byť středeční zasedání probíhalo velmi poklidně. A vlastně skoro až formálně. Hlasování bylo velmi rychle uzavřené, neprobíhala tam žádná vyostřená diskuze… Předpokládám tedy, že všechno bouřlivé probíhalo zaprvé v zákulisí a hlavně na předchozích zasedáních Akademického senátu. A myslím si, že už to, že se děkani shodli a vyzvali ho k tomu, aby odstoupil, naznačovalo, že je shoda opravdu veliká. Počet hlasujících pro jeho odstoupení byl poměrně jednoznačný.

X Jak na to pan rektor Petráček reagoval?

Musím říct, že skoro bez mrknutí oka. Opravdu mi přišlo, že s tím prostě počítal.

„Mrzí mě, že jsem byl odvolán na sklonku mého působení ve dvou funkčních obdobích (…) se mi podařilo například vyřešit spor se státem o 2 miliardy korun, zabránit finančním ztrátám a dalším zděděným kauzám.“

Vojtěch Petráček, rektor ČVUT 

X Takže chladně přijal resumé…?

Ano. Na svou obhajobu pronesl řeč a reagoval asi na dvě otázky senátorů. Po

hlasování ale hlavně poděkoval. Bylo mu líto, že nedokončí svůj druhý mandát, který by měl končit v lednu příštího roku.

Smlouva v batohu

Odůvodnění senátu, proč podali návrh na odvolání – finálně to potvrzuje až prezident – bylo, že pan rektor není schopen hospodářsky řídit ČVUT, nemá důvěru, nereflektuje doporučení Rady pro vnitřní hodnocení ČVUT, že není transparentní…

X Co všechno?

Je to tak. Velkým tématem byla hlavně akademická svoboda projevu a možnost svobodně vyjádřit svůj názor. Pan rektor i přiznával, že komunikace opravdu není jeho silnou stránkou. Ale vypadá to tak, že někteří akademici a hlavně někteří z řad studentů se v předchozích týdnech obávali veřejně vyjádřit svůj kritický názor. Proto i návrh na odvolání, který má 17 stránek, podepsal svým jménem pouze jediný senátor. Vysvětloval to tak, že ostatní se v této atmosféře báli vystoupit veřejně.

X Všechno to nabralo poměrně rychlý spád už na konci dubna. Po jednom z jednání Hospodářské komise ČVUT se v místnosti, kde komise jednala, našel odložený batoh. Otevřel ho profesor Elektrotechnické fakulty a člen senátu Pavel Ripka. Přišlo mu divné, že ho tam někdo nechal. Co v něm našel?

Podle dostupných informací kolegů novinářů z Deníku N a z Ekonomického deníku tam byla smlouva mezi advokátní kanceláří a synem pana rektora, která byla podepsaná pouze jednou z těchto stran. Pan rektor to obhajoval tak, že smlouvu neschválil a není platná, takže žádná kauza není.

X Byla to smlouva mezi synem a advokátní kanceláří Bánský, Helmová a partneři, která radila ČVUT. Takže problém by teoreticky mohl být v tom, že syn pana rektora získává peníze od ČVUT, protože je součástí poradenských služeb přes tuto advokátku?

Přesně tak. Tam by to potom bylo zajímavé se podívat, nakolik byly jeho rady skutečně nutné. Advokátní kancelář dostává podle všeho od ČVUT zaplaceno a je otázka, proč by zrovna syn pana rektora měl radit této advokátní kanceláři a proč třeba není placen napřímo, což chápu.

X A byl ten batoh pana rektora?

Zřejmě byl, vzhledem k následujícímu dění. Pan rektor se s panem Ripkou veřejně pohádali a každý si najal svého právníka. Z toho usuzuji, že přijal za to, že to je jeho batoh. Ještě se bránil tím, že ho pan Ripka neoprávněně zadržoval.

X Pan rektor stěžoval, že prohledání bylo podle něj dokonce účelové. Situace se poměrně dost vyhrotila a tvrdil, že smlouva nenabyla účinnosti, protože ji nepodepsal. Pak osočil pana Ripku, že mu sáhnul do batohu. Ten se samozřejmě hájil tím, že v místnosti zůstalo opuštěné zavazadlo. Jak tahle událost nasvítila to, co se na ČVUT dělo v posledních letech a na co si teď stěžoval právě Akademický senát?

Musím říct, že osobně tuhle událost vnímám jako vyvrcholení neshod mezi rektorem a Akademickým senátem. Spíš to považuju za absurdní historku. Mám pocit, že jsou na fakultě mnohem závažnější problémy, které stojí za to dál rozebírat. Ale chápu, že třeba ze strany členů Akademického senátu už to byla zřejmě poslední kapka, proč k vyvolání hlasování o návrhu na odvolání pana rektora přistoupili.

Chybí přehled

„(…) je to situace, kterou jsme se pokoušeli řešit dlouhou dobu a tak řadě členek a členů Akademického senátu už došla trpělivost s tím, že se ta situace vyřeší.“

Jan Janoušek, Vedoucí Katedry teoretické informatiky a předseda AS

Já jsem reprezentoval sentiment v Senátu, který pramenil z nějaké dlouhotrvající nespokojenosti jak s kontrolou, tak i s tvorbou hospodaření (…)“

 X ČVUT je elitní veřejná škola, která hospodaří s obrovským rozpočtem, asi sedm miliard korun. Pan rektor Petráček ji vede už druhé volební období. Přišla jste s tím, že tam jsou – a na to právě navazuje stížnost senátu – poměrně vážná podezření, že docházelo k porcování zakázek tak, aby se vešly do zákonného limitu a nemusela se vypisovat výběrová řízení, že ČVUT utratil za poslední dva roky asi 60 milionů korun za právní a poradenské služby. Na co všechno tohle pan rektor potřeboval? Vysvětlil to?

V podstatě nevysvětlil a to byl další problém. Nevysvětlil to nám jako novinářům, ale ani Akademickému senátu.

X Dal vám někdy rozhovor?

Nedal. Na většinu otázek rektorát nikdy neodpověděl ani novinářům, ani senátu. Obhajoval to tím, že náklady na právní služby byly účelově vynaložené, ale nikdy nevysvětlil za co přesně. Na tuto konkrétní spolupráci s advokátní kanceláří jsme dostali upozornění, takže jsem si smlouvy vytáhla z registru smluv. Tam byl velmi podivný postup. Letos v březnu pan rektor v jeden den podepsal s řídícím advokátem této konkrétní advokátní kanceláře hned tři smlouvy. Každá byla na 1 800 000 korun, každá byla platná do konce tohoto roku. U jedné je napsáno pouze to, že jde o navazování akademických vztahů mezi ČVUT a katarským emirátem, u druhé je například horizontální smlouva mezi ČVUT, Univerzitou obrany a partnery v oblasti kvantové technologie a třetí je sjednává podporu a obsahem té smlouvy je Tchajwanská čipová akademie. Z toho není moc poznat, na čem konkrétně pracují.

X Tohle všechno mělo být uzavřeno s advokátní kanceláří Bánský, Helmová a partneři. Je tam jedna advokátní kancelář, která měla tyto služby ČVUT poskytovat. A vy jste mluvila o částce 1,8 milionu korun za každou z nich. Přičemž limit byl dva miliony…?

Limit byl do konce března letošního roku dva miliony, v součtu za celý rok.

X Přičemž do dvou milionů nemusíte vypisovat výběrové řízení, je to tak?

Ano, výběrové řízení anebo veřejnou soutěž. Tam je totiž problém i v tom, že se mi nepodařilo – i když nevím, jestli jsem hledala dostatečně erudovaně – v registru smluv najít rámcovou smlouvu s těmi právníky, která by v rámci řádně vysoutěžené zakázky na právní služby pro univerzitu měla existovat. Na to poukazovali i akademici – vědí o tom, že někdy v roce 2022 byla soutěž vyhlášená, ale zhruba o rok později se měly otevírat a vyhodnocovat obálky, ale doteď nevědí, jak to dopadlo. Mezitím ale pan rektor samozřejmě zadával úkoly právním kancelářím. Ale byť jsme se na to ptali a už jsme i posílali oficiální žádost, tak ani akademici nemají přehled, které advokátní kanceláře s ČVUT spolupracují, jaké je jejich finanční plnění, co je obsahem spolupráce nebo na čem konkrétně pracují. A to samé se týká i poradenských služeb.

X Ptala jste se i té advokátní kanceláře?

Mají klauzuli o mlčenlivosti, takže se k tomu nevyjadřují.

X Zmiňovala jste tři příklady smluv, které jsou k dispozici a to, že nevíme přesně, co bylo jejich náplní, respektive jaké poradenství ČVUT dávali. Nemělo by se to někde evidovat? Nemají pak kontrolní orgány mít možnost zjišťovat, za co byly peníze utraceny? Jsou to veřejné peníze.

Přesně tak. Proto se na to i ptáme a snažil se o to i Akademický senát. Uvidíme, nakolik se teď změní situace, třeba pokud bude pan rektor odvolaný. Ale samozřejmě je to velká otázka, co se teď bude dít. Chtěla bych upozornit, že pan rektor tam stále je a než dojde k jeho odvolání, může uběhnout nějaká doba. Nechci ho podezírat z toho, že by třeba zahlazoval stopy, to vůbec ne. Ale je velká otázka, co se s těmito smlouvami stane. A asi bude na dočasném řízení univerzity, aby to pak vyhodnotilo. Pan rektor mluvil o tom, že si zadal vnitřní audit, který teď probíhá, a dokud nebude ukončen, tak se k tomu nebude vyjadřovat. Ale myslím si, že by to měl někdo překontrolovat.

X Pan rektor ale taky říká, že externí auditorská společnost kontrolovala hospodaření ČVUT každoročně a žádná velká pochybení nikdy nenašla…?

Samozřejmě je taky na místě se ptát ministerstva školství, jestli bude iniciovat kontrolu hospodaření univerzity.

X Měla jste k dispozici faktury, které byly na poměrně vysoké peníze, i třeba za jeden jediný měsíc. Jen za letošní březen měl Marek Bánský dostat od ČVUT přes 700 tisíc korun?

Ano.

X A vykázal si 240 hodin práce…?

Je to tak. Tohle je například faktura, ke které se právě nedostal ani Akademický senát. A právě na to upozorňujeme. Ani Akademický senát, který by měl kontrolovat vedení univerzity, ani novináři nevědí, za co a kolik peněz bylo reálně vyplaceno. A přitom jde o veřejné peníze. V době, kdy se tady řeší, že nejsou peníze na výzkum, na granty a na pracovníky ve školách.

X Čímž narážíte třeba na případ Tomáše Mikolova, předního odborníka na umělou inteligenci, který na ČVUT nemohl sehnat grant. Pracoval ve velkých soukromých společnostech, vrátil se do Česka a teď za poměrně velkého ohlasu odchází z ČVUT zpátky do soukromé sféry.

Přesně o tom hovořím. Dovedu si představit, že když řídíte takhle velkou univerzitu, tak vaším úkolem je i to, aby byla ukotvená v rámci celosvětového žebříčku, aby měla dobré kontakty na mezinárodní partnery, probíhal tam špičkový výzkum. Ale osobně si myslím, že v tomhle případě pan rektor neodhadl etický rozměr výše vyplácení nákladů na právní a poradenské služby.

X On ale říká, že to vždycky bylo fakultě ku prospěchu…?

Je mi to jasné. Je ale vidět, že členové Akademického senátu si to nemyslí.

Prezidentův poradce

X Poslední roky Petráček využíval i služeb poradce prezidenta Petra Koláře, bývalého diplomata a lobbisty. On sám ale České televizi řekl, že si nemyslí, že by jeho služby byly problémem, který se na ČVUT řeší. S čím Kolář rektorovi radil?

Abych začala úplně od začátku – vláda dala univerzitě někdy v roce 2016 za úkol, aby v ČR vybudovala infrastrukturu pro výzkum na poli letectví. Co vím, tak univerzita navázala spolupráci s americkou firmou GE Aviation. Vybudovala se tu síť zkušeben, které měly za cíl vyvinout nový motor nebo letecké biopalivo.

X Takže testovat i ty letecké motory?

Vyvinout motor a testovat ho. Pan Kolář do toho vstoupil zhruba v roce 2022. Nejdřív zdarma pro bono, protože měl kontakty i na americkou stranu, které získal svým působením v diplomatických službách

Ve Washingtonu.

Nebo právě i svou prací pro americkou konzultantskou firmu. Říkal, že do toho vstoupil, aby tak předem uhladil případné možné spory, které by tam mohly vzniknout mezi státem, GE Aviation a univerzitou. Nijak to nekonkretizoval a já skutečně nevím přesně, co bylo tím obsahem. Říkal, že potom mu bylo nabídnuto, aby s ním byla uzavřená řádná smlouva. A za jeho služby ho rektor začal platit z peněz univerzity. Pan rektor se hájí třeba tím, že to bylo z peněz jiné fakulty, ale tam se zase samozřejmě brání, že platili pana Koláře z pokynu rektora.

X Pardon, z jiné fakulty?

Z fakulty této univerzity. Rektorát je zvlášť, fakulty zas spadají po univerzitu. Tady měl být placen, z peněz strojní fakulty a ne rektorátu.

X Kolik peněz to bylo?

Tehdy mi potvrdili, že za rok 2022, kdy jsem v registru nenašla žádnou smlouvu, mu bylo vyplaceno zhruba 145 tisíc s DPH měsíčně, což činí zhruba necelé dva miliony korun na za rok 2022. Pak jsou v registru dvě smlouvy za rok 2023 a 2024, tam je finanční plnění za rok 2023 – od března až do konce roku – milion a za rok 2024 od ledna do prosince milion a čtvrt.

X Jsou to spekulace anebo reálné obavy, když si někteří senátoři v rámci Akademického senátu postěžovali, že Petráček využíval služby poradce Koláře kvůli tomu, aby se údajně dostal k mocným lidem a k prezidentu Petru Pavlovi?

O tom se v chodbách školy samozřejmě hodně debatuje. Přesně to ale nevíme. Pan Kolář to obhajoval tím, že v současné době hlavně spolupracuje a radí panu rektorovi s mezinárodními vztahy, což univerzity s ohledem na strategická partnerství skutečně mezi sebou běžně mají, nejenom v rámci ČR, ale i mezinárodně. Ale nakolik jsou tyto rady validní a co je jejich obsahem, nikdo neví. Už i ve smlouvách je napsáno, že konkrétní úkoly budou zadávány ústně, a to přímo rektorem Petráčkem, a plněny osobně poskytovatelem Kolářem.

„Představa, že já bych ovlivňoval prezidenta v tomto smyslu, to je úplně absurdní, ale úplně. To si myslím, že by pak musel rezignovat taky pan prezident, kdyby nějak se nechal ovlivňovat mnou.“

 X Takže to zase nejde zkontrolovat…?

Ano.

X Dobře, takže jsme v situaci, kdy Akademický senát navrhl odvolání svého rektora. To je poměrně vzácná situace, ne? To se v Česku neděje úplně běžně.

Co jsem zjišťovala, tak je to opravdu vzácná situace. Je to teprve asi třetí případ.

X Už je vypsané výběrové řízení na nového rektora ČVUT, nebo co se bude dít? Říkala jste, že není jasné, jak dlouho ještě rektor Petráček ve funkci bude, protože on sám neodstoupil, jenom Akademický senát schválil návrh na jeho odvolání.

Ano. Mezitím se ale teď na univerzitě řeší, jak to meziobdobí vyřešit. Koncem minulého roku spustili proces výběru nového rektora, protože pan Petráček měl řádně skončit v lednu příštího roku. Říkal, že by chtěl tu pochodeň důstojně předat dál. To se mu ale nepovede. Uvidíme tedy, jak se rozhodne pan prezident. To nemůžeme předjímat.

X Takže výběrové řízení už běží?

Do konce května by měli zájemci podat přihlášky. Původně bylo naplánováno, že někdy na podzim se pozvou, aby přednesli své návrhy a představili se. Vypadá to tak, že teď se tenhle proces bude muset urychlit. Jak to konkrétně bude, to teď na univerzitě řeší. A je samozřejmě otázka, může tam být nějaké meziobdobí, co bude skutečně případně odvolaný pan rektor a než nastoupí nově zvolený člověk. Mezitím by třeba dočasně řídil univerzitu někdo ze současného vedení. Uvidíme, jak to bude časově.

X Vrhá to špatné světlo na univerzitu jako takovou? Anebo je to prostě záležitost čistě jejího rektora?

Akademici se samozřejmě hodně bojí, aby to na ně nevrhalo špatné světlo. Myslím, že z toho důvodu i přistoupili k návrhu na odvolání pana rektora. Ale jsou to samozřejmě vědci a tím, že návrh prošel, tak co jsem slyšela, tak už není příliš v jejich zájmu, aby vířili vody a víc se otvíralo, co se tam ve skutečnosti děje.

X Odvolání má v rukou prezident republiky, jehož poradce je jeden z mužů, který měl rektorovi radit. Čekáte, že to bude ještě pikantní?

Uvidíme. Čekám, že to může být samozřejmě zajímavé. Určitě to nevrhá pana prezidenta do jednoduché pozice. Myslím si, že ať rozhodne pro odvolání nebo pro to, že pan rektor zůstane, vždycky to bude podrobováno větší, nebo menší kritice.

 X X X

Čapí hnízdo je zpět! Babiš a Nagyová čelí odvolacímu soudu

Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání v kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu Čapí hnízdo, ve které je obžalovaný předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně a nyní europoslankyně za ANO Jana Nagyová. Oba vinu odmítají, městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil.

Případ dostal na stůl odvolací senát soudců Evy Brázdilové, Stanislava Králíka a Roberta Pacovského.

Státní zástupce Mojmír Frček dnes u Vrchního soudu v Praze řekl, že nesouhlasí s hodnocením důkazů v rozsudku, kterým pražský městský soud v kauze Čapí hnízdo nepravomocně zprostil obžaloby Andreje Babiše a Janu Nagyovou. Obhajobu, podle které chtěl Babiš umožnit podnikání své rodině, označil za nelogickou. Státní zástupce žádá, aby odvolací senát stejně jako na podzim 2023 osvobozující rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání. Obhájci obou obžalovaných považují rozsudek městského soudu za správný.

 Novináři se v budově vrchního soudu v pražských Nuslích začali scházet už zhruba hodinu před začátkem jednání. V jednací síni je stovka míst. Soud umožnil pořizování fotografií a videozáznamů před zahájením jednání. Po odchodu kameramanů a fotografů zůstalo v jednací síni asi třicet lidí z řad novinářů, veřejnosti a zaměstnanců soudu. Oba obžalovaní dorazili v doprovodu svých obhájců po 08:30.

Dotace pro malé a střední podniky

Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Europoslankyni viní žalobce z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Babiše by podle něj soudy měly potrestat za pomoc k oběma trestným činům.

Městský soud dvakrát dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Poprvé tak rozhodl v roce 2023, nepravomocný rozsudek ale odvolací soud zrušil a nařídil případ znovu projednat. Znovu městský soud oba obžalované osvobodil loni v únoru.

 Babiš: politicky motivované a účelové

Nepravomocný rozsudek městského soudu může odvolací senát potvrdit. Nemůže ale sám uznat obžalované vinnými poté, co je nižší soud osvobodil. Pokud se zprošťujícím verdiktem odvolací soud nesouhlasí, může případ podle trestního řádu vrátit soudu první instance. Odvolací senát ale může sám provést některé důkazy a nižšímu soudu může případ vrátit se svým závazným právním názorem.

Babiš obžalobu dlouhodobě popírá, stíhání označuje za politicky motivované a účelové. Loni v únoru v závěrečné řeči u městského soudu označil obžalobu za lživou, odmítl spáchání jakéhokoliv trestného činu. Zopakoval, že důvodem vyčlenění Čapího hnízda z Agrofertu byla realizace projektu jako rodinného podniku. Vinu před městským soudem odmítla i Nagyová., ceskajustice.cz

X X X

V kauze Bereta jde do vězení jen Gáborík

Odvolací senát dnes v kauze Bereta snížil obžalovaným tresty uložené za vynášení informací z trestních spisů. Soukromého detektiva a někdejšího policistu Igora Gáboríka poslal na dva roky do vězení. Žalobkyni Dagmar Máchové, policistovi Radku Holubovi, celníkovi Pavlu Šímovi a Gáboríkovu spolupracovníkovi Vladimíru Zmrhalovi uložil podmíněné tresty.

Pětice vinu od počátku odmítala a chtěla obžaloby zprostit, čemuž však krajský soud nevyhověl. Zamítl i odvolání státního zástupce, který naopak žádal pro Gáboríka přísnější trest.

Žalobkyně Máchová dostala podmínku. Nesouhlasí

Prvoinstanční soud před dvěma lety potrestal nejpřísněji Máchovou. Uložil jí vězení v délce tři roky a čtyři měsíce. Na tři roky poslal za mříže Gáboríka a na dva a půl Holuba. Odvolací senát nahradil žalobkyni i policistovi tresty tříletými podmínkami s pětiletým odkladem. Většina obžalovaných dostala také peněžité tresty v rozmezí od 50 000 do 240 000 korun a zákazy činnosti.

Žalobkyně Máchová s verdiktem nesouhlasí. „I kdyby ten trest byl jakýkoli, tak toto řízení bylo nezákonné,“ řekla po skončení jednání novinářům.

Kdo tuhle kauzu vymyslel?

Podle Máchové kauzu vymyslela dnes už nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která případ dříve dozorovala, a bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Kauzu podle ní projednávaly nepříslušné soudy a na odsouzení nebyly důkazy.

Máchová dodala, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Státní zástupce Filip Šimek, který Beretu po Bradáčové převzal, uvedl, že si musí nejprve rozhodnutí prostudovat a pak zváží další postup.

 Klíčovou osobou měl být pan Gáborík

„Klíčovou osobou byl pan Gáborík,“ uvedl předseda senátu Roman Lada. Po Máchové, Holubovi a Šímovi žádal, aby mu vynášeli neveřejné informace ze spisů. Všichni obžalovaní podle něj postupovali velice konspirativně a snažili se, aby jejich činnost zůstala utajená. Věděli ale, proč po nich soukromý detektiv informace chce – že mají sloužit různým zájmovým skupinám.

Gáboríkovi ponechal soud nepodmíněný trest proto, že spáchal nejvíce trestných činů. U Holuba a Máchové byla podle Lady situace na hraně. Policistovi přitížilo, že páchal trestné činy v postavení vysokého protikorupčního důstojníka. I u Máchové zvažoval soud vězení kvůli jejímu postavení. „Rozhodli jsme o podmíněném trestu i proto, že funkci již prakticky nevykonává a vzhledem k věku již vykonávat nebude,“ uvedl předseda senátu.

Skupina měla vynášet tajné informace

Informace či tajné dokumenty vynesené ze spisů se týkaly například domovních prohlídek v kauze Nemocnice na Homolce, prověřování smlouvy mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar, řízení celní správy ohledně nelegálního dovozu a výroby tabákových výrobků nebo trestního řízení proti společnosti Knauf.

Skupina čelila obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví., ceskajustice.cz

X X X

Padly tresty v aféře Dieselgate: Vězení pro 2 manažery Volkswagenu

Německý soud dnes shledal čtveřici bývalých manažerů automobilového koncernu Volkswagen vinnou z podvodu v souvislosti s rozsáhlým emisním skandálem dieselgate. Dvěma z nich uložil nepodmíněný trest vězení, dva dostali podmínečné tresty.

Soud se čtveřicí začal v roce 2021. Původně měl na lavici obžalovaných usednout i bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn, proces s ním se ale nakonec koná odděleně.

Emisní aféra, pro kterou se vžil název dieselgate, vypukla v září 2015. Americká agentura pro životní prostředí odhalila, že německý koncern instaloval do dieselových motorů podvodný software, který dokázal falšovat výsledky emisních testů na ekologicky přívětivé hodnoty. Volkswagen tehdy přiznal, že software instaloval do 11 milionů naftových aut po celém světě.

Propad poptávky po dieselových motorech

Aféra mimo jiné způsobila dlouhodobé snížení poptávky po autech s naftovým motorem. Koncern Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropě, jeho součástí je Škoda Auto.

Šéf koncernu Winterkorn rezignoval týden poté, co skandál vypukl. Původně měl usednout na lavici obžalovaných společně se čtveřicí bývalých manažerů. Jeho případ ale soud nakonec oddělil.

 Proces začal loni v září, už v říjnu byl ale kvůli Winterkornovu zranění přerušen. Zatím není jasné, kdy by mohl pokračovat. Nyní 78letý Winterkorn odmítá, že se na rozhodnutí instalovat do aut nezákonný software podílel, a tvrdí, že se o jeho používání dozvěděl teprve krátce předtím, než aféru odhalily americké úřady., ceskajustice.cz

X X X

Personální rošády na Nejvyšším státním zastupitelství. Kdo povede klíčové odbory?

Tři odbory Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) budou mít od středy nové ředitele. Nejde přitom o první změnu ve vedení NSZ v posledních týdnech. O další personální rošádě dnes rozhodla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Odbor trestního řízení povede Dita Havlínová, ředitelem odboru mimořádných opravných prostředků se stane Jan Provazník a za analytický a legislativní odbor bude zodpovídat Katarína Tejnská. Na webu NSZ o tom informoval mluvčí Petr Malý.

Ve vedení dalších odborů zůstávají současní ředitelé. Světlana Kloučková vede mezinárodní odbor a Zdeněk Snášel je v čele odboru veřejné žaloby v netrestních věcech.

Výměna náměstků

Změn ve vedení NSZ bylo v posledních týdnech více. Na pozici náměstka rezignoval Přemysl Polák, který se od června vrací na mezinárodní odbor. Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality od dubna řídí Michal Fiala. Na postu vystřídal Zdeňka Kasala, který byl bezprostředně po uvedení Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně jmenován jejím prvním náměstkem.

Zkušenosti z praxe i akademické sféry

Havlínová je státní zástupkyní s více než dvacetiletou praxí. Působila mimo jiné jako náměstkyně na Městském státním zastupitelství v Praze a od roku 2017 pracovala na Vrchním státním zastupitelství v Praze, kde vedla oddělení zaměřené na trestnou činnost úředních osob a příslušníků ozbrojených sborů.

Provazník se stal státním zástupcem NSZ v roce 2023 a dosud působil na mezinárodním odboru. Předtím pracoval jako asistent místopředsedy Ústavního soudu a deset let vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

ejnská se od začátku kariéry ve veřejné žalobě specializuje na obecnou a hospodářskou trestnou činnost. Dlouhodobě se věnuje akademické a lektorské činnosti na Právnické fakultě Univerzity Karlovy i Justiční akademii ČR., ceskajustice.cz

X X X

První podnět k platům soudců dorazil k Ústavnímu soudu. Odkud?

Z Děčína k Ústavnímu soudu dorazil první podnět na platy soudců. Ústavní soud nemá důvod vzít ho na stůl mimo pořadí. Foto: Ústavní soud

Možnou protiústavností letošního zmrazení platů v justici se bude Ústavní soud (ÚS) zabývat na základě podnětu z Okresního soudu v Děčíně. Dorazil jako první.

Podnět stojí na přesvědčení, že letošní platová základna v případě soudců odporuje ústavnímu pořádku. S ohledem na dlouhodobou praxi lze předpokládat, že případné návrhy z jiných soudů přičlení ÚS k prvnímu zahájenému řízení. Soudkyní zpravodajkou se podle rozvrhu práce stala Lucie Dolanská Bányaiová, zveřejnil web ÚS. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň.

Desítky soudců už kvůli platovým výměrům podaly civilní žaloby. Domáhají se dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního zákonného výpočtového mechanismu. Vláda však pro většinu letošního roku stanovila platovou základnu napevno. Zdůvodnila to rozpočtovými úsporami. Základna tak činí 121 685 korun, jinak by vzrostla výrazněji a přesáhla by 130 000 korun.

Zásah musí být výjimečný a týkat se všech

Jedním z těch, kteří podali žalobu, byl soudce Okresního soudu v Děčíně. Argumentoval tím, že zásahy do platů soudců musí být výjimečným opatřením, že případné platové restrikce se musí týkat všech zaměstnanců ve veřejném sektoru, nikoliv selektivně soudců. Exekutiva musí zásahy do platů řádně odůvodnit. Sám za únor dostal plat 164 300 korun a paušální náhradu výdajů 6700 korun. Kdyby vláda do mechanismu výpočtu platů nezasáhla, měl by nárok na 174 700 korun a náhradu 7200 korun.

Kolegovu žalobu dostala na stůl děčínská samosoudkyně Andrea Pěničková. Jeho argumenty uznala jako důvodné a předložila ústavním soudcům návrh na zrušení fixní platové základny ve vztahu k soudcům. Podobně mohou postupovat i další soudy, nicméně návrh z Děčína je zatím podle mluvčí Kamily Abbasi jediný doručený k ÚS.

 ÚS nemá důvod vzít věc na stůl mimo pořadí

Průměrná délka řízení v plénu ÚS se momentálně pohybuje kolem devíti či desíti měsíců. Za jak dlouho se vyjádří k platům soudců, nelze předjímat. „Neshledali jsme tam žádný důvod, proč tuto věc vzít na stůl mimo pořadí,“ řekl nedávno České televizi předseda ÚS Josef Baxa.

Pokud by ústavní soudci dospěli k závěru, že zásah do platů v justici je protiústavní, jako to v minulosti udělali už mnohokrát, bude muset stát za letošek doplatit 817,4 milionu korun plus úroky z prodlení a náklady soudních řízení. Z toho by 620,3 milionu putovalo k soudcům a zbývajících 197,1 milionu ke státním zástupcům. Ministerstvo spravedlnosti už odhad uvedlo v dokumentu, s nímž v dubnu seznámilo vládu.

Městský soud v Brně eviduje žalobu šestnácti soudců

Jednotlivé soudcovské žaloby jsou rozeseté po celém Česku. Soudci je podávají u prvostupňových soudů ve městech, kde působí. Například k projednání žalob soudců všech soudů, které sídlí v Brně, je příslušný Městský soud v Brně. Zatím podle mluvčí Petry Láníčkové eviduje 16 žalob na doplatek platu a paušální náhrady. „Všechny podané návrhy jsou teprve na začátku, kdy zatím u žádného návrhu nebylo nařízeno jednání ani o žádném nebylo dosud rozhodnuto,“ uvedla Láníčková.

Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Loni byla základna 113 775 Kč. Pro letošní rok novela platovou základnu soudců stanovila pevně na 121 685 korun, jinak by byla s ohledem na inflaci v minulých letech vyšší. K dočasnému zpomalení růstu základny přistoupila vláda proto, aby alespoň částečně dosáhla zamýšlených rozpočtových úspor., ceskajustice.cz

X X X

Tři roky po pozastavení členství v UEFA se ruský fotbal adaptoval. Financují ho státní firmy

V březnu roku 2022 evropská fotbalová federace vyloučila ruské kluby, stejně jako národní mužstvo z mezinárodních soutěží a umožnila zahraničním hráčům ruskou ligu opustit. O tři roky později se ruský fotbal adaptoval a díky penězům od státních firem se drží nad vodou. Mezinárodní konfrontace ale chybí, reprezentace hraje jen se soupeři jako je Brunej či Zambie. O dění na ruských fotbalových stadionech mluvil Ondřej Soukup ze zahraniční redakce.

 X Co všechno se v ruském fotbale změnilo po zahájení velké války proti Ukrajině v únoru roku 2022?

Rusku bylo pozastaveno členství v UEFA (Unie evropských fotbalových asociací), tím pádem bylo vyloučeno z veškerých zahraničních mezinárodních soutěží, ať už klubových nebo reprezentačních. FIFA (Mezinárodní federace fotbalových asociací) umožnila zahraničním hráčům, kteří byli pod kontraktem v Rusku, odejít bez toho, aby byli jakýmkoliv způsobem sankcionováni z Ruska. Tohle bylo asi to nejdůležitější.

Samozřejmě kluby ale také přišly o velké peníze právě z UEFA, protože ruské kluby hrávaly Ligu mistrů, další evropské soutěže a tak dále. Tam tedy došlo k finančnímu propadu, který nicméně stát či polostátní firmy dokázaly kompenzovat.

Ruské kluby nemůžou působit v evropských soutěžích. UEFA jim přesto pomáhá ‚paušálními‘ body za účast

 X Zahraniční, tedy i evropští hráči Rusko opustili. Znamená to, že nyní dostávají více prostoru ti ruští?

To si všichni mysleli, ale ve skutečnosti tomu tak není. Koukal jsem se, že když hrál letos v březnu dlouholetý mistr Zenit Petrohrad s Rubinem, tak měli jediného ruského hráče, a to ještě brankáře. Všichni ostatní jsou hráči z Latinské Ameriky, především je to Brazílie, Argentina a tak dále.

X Koncem roku 2022 ruští funkcionáři hovořili o tom, že by mohli přestoupit z evropské fotbalové federace do asijské. Proč to chtěli a jak je na tom ruská reprezentace?

Oni to chtěli, aby mohli pokračovat v mezinárodních soutěžích. Nicméně se zdá, že poté pochopili, že by je nevzali ani do konfederace asijské. Už třeba protože je tam Jižní Korea a Austrálie. Tam by se svou žádostí asi také narazili. Oni sice pořád říkají, že se s UEFA domluví, ale zatím družstvo hraje zápasy například s Kubou. Tam hráči vyhráli 8:0, nebo s Brunejem hráli 11:0 a se Zambii 5:0. Jediným silným soupeřem, se kterým se utkali, bylo Srbsko. To tedy také porazili 4:0.