V průzkumu preferencí německých politických stran institut FORSA oznámil nový rekord Alternativy pro Německo (AfD). Za křesťanským blokem CDU/CSU, vítězem posledních voleb, zaostává o pouhé 1 procento.CDU/CSU vykázalo podporu 25 procent a  AfD již 24 procent.  Přitom ještě před měsícem mělo uskupení vedené pravděpodobným budoucím kancléřem Friedrichem Merzem komfortní  téměř osmiprocentní náskok. Ostatně podobně se rozplývá důvěra v samotného Merze.  Důvěru lídrovi křesťanských demokratů  vyjádřilo pouze 28 procent Němců, zatímco 70 procent řeklo rozhodné „nevěřím“.

Sociální demokraté (SPD)  jsou v průzkumu FORSA na třetím místě s pouhými 15 procenty a nezdá se, že by byla naděje na podstatnější růst podpory. Podle řady hodnocení by podstatnějšímu zlepšení nepomohla ani účast ve velké koalici jako juniorního partnera.

Do Spolkového sněmu by se překročením pětiprocentní hranice dostali ještě Zelení s 12 procenty a Levice (Linke) s 10 procenty podpory.

Na růstu preferencí AfD se ukazuje, že deklarovaná ostrakizace této strany hlavními „demokratickými“ stranami ji možná naopak posiluje. Podobně jako její sledování a rozpracování Spolkovým úřadem na ochranu ústavy.

AfD má podporu na východě spolkového státu, kde volební mapa s výjimkou Berlína jednoznačně patří této straně. Přístup k Alternativě pro Německo zcela logicky vyvolává u „východních“ voličů nevoli, protože nikdo nechce slyšet jejich hlas. Tři desetiletí po sjednocení Německa se dokonce objevují úvahy o možném dělení země.

Průzkum společnosti FORSA proběhl ve dnech   25-31. března na reprezentativním vzorku   2508 respondentů, server vasevec.cz

X X X

Putinův diplomat jednal ve Washingtonu. Trump mu zařídil výjimku ze sankcí

 Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitrijev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále naléhá na Rusko a Ukrajinu, aby souhlasily s příměřím. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.

Bývalý investiční bankéř Dmitrijev má úzké vztahy s některými klíčovými členy Trumpova týmu. Je nejvyšším ruským představitelem, který přicestoval do USA kvůli státním záležitostem od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

Nebylo jasné, o čem Dmitrijev s americkými představiteli jednal. Jeho návštěva však přichází poté, co prezident Trump vyjádřil svou frustraci z tempa jednání o příměří, když v neděli prohlásil, že je „naštvaný“ na Putina, a zvýšil možnost uvalení sankcí na ty, kteří nakupují ruskou ropu.

Dmitrijeva do Washingtonu pozval Trumpův zmocněnec Steve Witkoff, který se ujal vedení kontaktů Trumpovy administrativy s Kremlem a mezitím dvakrát jednal v Moskvě s Putinem.

Bílý dům nařídil ministerstvu zahraničí, aby vydalo Dmitrijevovi krátkodobé povolení k návštěvě USA, což bylo nezbytné vzhledem k tomu, že na něj uvalily USA za Trumpova předchůdce sankce.

Dmitrijev by mohl podle Reuters sehrát klíčovou při nápravě vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, které byly až do Trumpovy lednové inaugurace nejhoršími od dob nejnebezpečnějších krizí studené války.

Trumpova administrativa nezahrnula Rusko na rozsáhlý seznam zemí, které budou čelit novým clům, zatímco na Ukrajinu má být podle přehledu zveřejněného Bílým domem uvaleno desetiprocentní clo, připomněl Reuters. Ale americký ministr financí vysvětloval v televizi, že Američané s Rusy neobchodují, protože na Rusko uvalili sankce.

X X X

V  NĚMECKU  TRESTNÉ  ČINY  NA  KAŽDÉM  KROKU

Šest set násilných trestných činů denně. Němci hlásí nárůst nejen sexuálních útoků est set násilných trestných činů denně. Němci hlásí nárůst nejen sexuálních útoků

V německých ulicích přestává být bezpečno a statistiky vypadají čím dál více znepokojivě. Oficiálně zveřejněná čísla o kriminalitě za loňský rok naznačují, že výrazně přibylo násilných útoků, především sexuálního násilí proti ženám. Autoři nové zprávy, ze které citoval týdeník Focus, nezakrývají, že existuje přímá souvislost s neutuchajícím přílivem migrantů, kteří se na zločinech významnou měrou podílejí.

 Celkový počet registrovaných trestných činů klesl o 1,5 procenta, což ale může souviset i s čerstvou dekriminalizací marihuany. S násilnými činy je to naopak. Jejich úroveň dosáhla nejvyššího bodu od roku 2007.

Pro představu: každý den se v bezmála 84milionovém Německu odehraje nějakých 600 násilných trestných činů. Ve zhruba šesti procentech případů, jako byla vražda, zabití, znásilnění či těžké ublížení na zdraví, byl použit při útoku nůž nebo s ním pachatel alespoň oběti vyhrožoval. Přibylo i případů použití střelné zbraně.

Zvláště výrazný je nárůst násilné kriminality u pachatelů mladších 18 let. Faeserová se je snaží omlouvat s tím, že mladí lidé prošli „zvýšenou psychickou zátěží během koronavirových let“, u imigrantů k tomu přistoupil „psychický stres“.

 X X X

‚Amerika bude bohatá.‘ Trump oznámil odvetná cla pro řadu zemí světa, 20 procent dopadne na zboží EU

USA zavedou reciproční cla vůči řadě ostatních zemí. Nebudou to ale stoprocentní odvetná cla. Ve středu v podvečer našeho času to oznámil americký prezident Donald Trump. Na dovoz veškerého zboží z Evropské unie dopadne clo 20 procent. Reciproční clo na dovoz čínského zboží bude činit 34 procent. A 25procentní cla dopadnou na zahraniční automobily.

 Trump v živě přenášeném vystoupení v Růžové zahradě Bílého domu oznámil, že minimální clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent. 

Na tiskovém brífinku Trump ukázal velkou tabulku, která ukazovala jak cla proti USA, tak i cla, která USA nyní zavedou. Bylo na ní celkem 25 zemí nebo uskupení světa, jejich přehled najdete na konci článku. 

Clo na dovoz zboží z Velké Británie například bude deset procent a na dovoz ze Švýcarska 31 procent. Po ukončení projevu Trump nařízení podepsal.

Agentury Kjódó a Reuters poté s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu uvedly, že základní clo deset procent pro všechny obchodní partnery vstoupí v platnost 5. dubna. Reciproční cla pak 9. dubna.

Deník The New York Times s odvoláním na své zdroje následně upřesnil, že základní desetiprocentní clo je už součástí oznámených vyšších recipročních cel vůči některým americkým obchodním partnerům.

Trump ve svém hodinovém proslovu středu označil za jeden z nejdůležitějších dnů v americké historii.

„Dnešní den je dnem osvobození,“ uvedl. „Je to den, kdy se americký průmysl opět narodil a opět jsme začali dělat Ameriku bohatou. Amerika bude opět bohatá,“ dodal.

„Oni to dělají nám, my to uděláme jim, velmi jednoduché,“ podotkl. „Teď je naše řada prosperovat,“ vyjádřil také své přesvědčení s tím, že přichází „zlatý věk Ameriky“.

Ve svém projevu Trump používal agresivní rétoriku, když popisoval systém zahraničního obchodu, který Spojené státy pomáhaly vybudovat po druhé světové válce. USA byly podle něj „vyrabovány, vypleněny, znásilněny a vydrancovány“ jinými zeměmi.

Zavedení cel má podle něj přinést roční příjmy v řádu stovek miliard dolarů a vrátí do USA pracovní místa v továrnách. Analytici ale varují, že cla představují riziko náhlého zpomalení ekonomiky kvůli výraznému růstu cen. Hrozí také, že cla vyvolají širší obchodní válku.

Trump už v únoru zvýšil cla na dovoz z Číny. Zavedl také cla na hliník a ocel a minulý týden oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz automobilů a jejich dílů do USA.

Cla na automobily začnou Spojené státy vybírat od 3. dubna, cla na automobilové díly vstoupí v platnost nejpozději 3. května, přesné datum se vláda teprve chystá oznámit.

x X X

 Trump zavádí reciproční cla pro celý svět, dovoz z Evropy se prodraží o 20 procent

 Americký prezident Donald Trump zavádí reciproční cla na země „celého světa“. Zdůvodnil to potřebou nakopnout domácí průmysl a posílit vnitřní trh ve Spojených státech. Dovoz z Evropské unie se prodraží o 20 procent. Cla ve výši 25 procent se dotknou všech aut dovážených ze zahraničí, potvrdil Trump.

 Minimální clo pro všechny obchodní partnery má od dnešní půlnoci činit deset procent. To se bude týkat kromě Spojeného království také například Ukrajiny, Ománu, Keni, Egypta nebo Panamy.

Po Číně bude chtít USA reciproční clo 34 procent. Evropskou unii označil Trump za tvrdé obchodníky, vůči USA prý uplatňuje 39 procent, Washington na ni uvalí 20. Vietnam chce 90 procent a USA proti jeho zboží zavede 46. Na Tchaj-wan uvalí USA 32 procent a na Japonsko 24 procent.

 

Trump označil dnešek za jeden z nejdůležitějších dnů v americké historii. „Toto je den osvobození. 2. duben 2025 vejde do historie jako den, kdy se americký průmysl obnovil,“ řekl. Na začátku svého projevu v Růžové zahradě Bílého domu krátce před podpisem výnosu o zavedení recipročních cel také hovořil o „deklaraci ekonomické nezávislosti“.

„Za několik okamžiků podepíši reciproční tarify týkající se zemí na celém světě,“ uvedl Trump. „Oni to dělají nám, my to uděláme jim, velmi jednoduché,“ podotkl také s tím, že Spojené státy zavedou cla ve stejné výši, jaká platí pro dovoz amerického zboží do daných zemí.

„Teď je řada na nás, abychom prosperovali,“ vyjádřil také své přesvědčení s tím, že přichází „zlatý věk Ameriky“. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě dnes.

„Teď jsme v ekonomické válce a Spojené státy nemohou prostě jednostranně ekonomicky kapitulovat. Dělali jsme to s řadou zemí, s Mexikem, Kanadou, podporovali jsme země po celém světě, platili jsme jejich vojenské výdaje,“ pronesl Trump před publikem.

 „Když jsme to trošku skrouhli, tak se začali rozčilovat, ale my se musíme starat o naše lidi, o naše obyvatele a ti jsou na prvním místě,“ řekl. Dnes podle svých slov staví USA své pracující a Ameriku konečně na první místo.

Trump už v únoru zvýšil cla na dovoz z Číny. Zavedl také cla na hliník a ocel a minulý týden oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz automobilů a jejich dílů do USA. Cla na automobily začnou Spojené státy vybírat od 3. dubna, cla na automobilové díly vstoupí v platnost nejpozději 3. května, přesné datum se vláda teprve chystá oznámit.

 X X X

 Americké volby nejsou pro chudé. Sto nejbohatších rodin utrácelo a ukázalo vliv

 Do loňských amerických prezidentských a kongresových voleb, po nichž se Donald Trump vrátil do Bílého domu a jeho republikáni ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů, rekordně přispívali miliardáři. Vyplývá to z nové analýzy skupiny Američané za spravedlivé daně (AFT), která sdružuje více než 420 amerických organizací usilujících o ekonomické reformy.

 Zhruba 100 extrémně bohatých rodin do podzimních voleb investovalo 2,6 miliardy dolarů (téměř 60 miliard Kč), což je více než dvojnásobek oproti příspěvkům miliardářů do voleb v roce 2020, v nichž Trumpa porazil demokrat Joe Biden. Napsal o tom ve středu britský zpravodajský web The Guardian.

Závratný nárůst této částky vypovídá o politickém vlivu, který získali bohatí lidé a korporace v důsledku rozhodnutí nejvyššího soudu z roku 2010 ve věci Citizens United versus FEC (Federální volební komise), které v praxi umožnilo neomezené dary na volební kampaně.

Přímé dary politickým kandidátům, politickým akčním výborům (PAC) a politickým stranám jsou sice omezeny, ale vytvoření takzvaných super PACs v reakci na verdikt umožnilo prudký nárůst příspěvků.

Super PACs jsou formálně nezávislé, jejich prostřednictvím však mohou jednotlivci a jakékoli zájmové skupiny neomezeně investovat do televizních a dalších inzerátů na podporu politických kampaní.

Zároveň ale nesmí kampaň koordinovat s kandidáty a politickými stranami nebo jim přímo přispívat. Podle studie ATF vložili miliardáři za 14 let od rozsudku ve věci Citizens United do kampaní 160krát více finančních prostředků, píše The Guardian.

„Výměna peněz za moc, která byla vždy skryta v kuloárech americké politiky, znepokojivě vyplula na povrch za druhé Trumpovy vlády,“ uvedl výkonný ředitel ATF David Kass v písemném prohlášení přiloženém k analýze.

„Elon Musk a některé z nejbohatších rodin na světě utratili rekordní částky, aby si zajistili bilionové daňové úlevy a deregulaci, a využili k tomu škrty v životně důležitých službách, jako je zdravotní péče, vzdělávání a potravinová pomoc,“ dodal s odkazem na nejbohatšího muže světa Muska, který byl Trumpem pověřen vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.

Ze studie ATF vyplývá, že většina finančních příspěvků mířila na podporu republikánských témat a kandidátů, přičemž 70 procent prostředků pocházejících od 100 miliardářských rodin, které přispěly nejvíce, šlo právě republikánům. Muskův super PAC na zajištění Trumpovy výhry vynaložil zhruba 200 milionů dolarů, píše The Guardian.

Podle analýzy The Guardian zveřejněné koncem loňského roku se k němu připojilo několik vrcholných manažerů ze Silicon Valley, kteří během prezidentských voleb přispěli do kampaní více než 194 milionů dolarů, a další, kteří po poskytnutí příspěvků dostali nabídku pracovat v nové administrativě.

Linda McMahonová, bývalá promotérka wrestlingu a podnikatelka, která nyní působí jako ministryně školství, přispěla se svým manželem 25 milionů dolarů. Ministr obchodu Howard Lutnick přispěl republikánům více než 21 miliony dolarů.

 Zatímco se pozornost soustředila na výdaje v prezidentských volbách, velké částky byly věnovány i na podporu republikánů v Kongresu. Ve třech klíčových soubojích v Montaně, Pensylvánii a Ohiu o křesla v Senátu tvořily podle ATF příspěvky miliardářů zhruba polovinu z výdajů.

 X X X

UKRAJINCI  UTÍKAJÍ  PŘED  VÁ:LKOU  DO  CIZINY

MLADÍ,  ANI  STAŘÍ  NECHTĚJÍ  VE  VÁLCE  ZEMŘÍT

Dnes mladé ukrajinská vláda volá do boje.

Dobrovolníci z řad mládeže by měli doplnit prořídlé řady armády a zastavit plíživý postup Rusů na bojišti. Co za to? Milion hřiven za podpis ročního kontraktu, hypotéka s nulovým úrokem a nehynoucí sláva.

Jmenuje se Veronika a je jí teprve jednadvacet let. Ještě nedávno studovala zdrávku, nyní o ní média píšou jako o první dívce, jež se dobrovolně přihlásila do programu, kterým armáda láká do svých řad vojáky a vojákyně mladší čtyřiadvaceti let.

„Rodičům jsem to řekla den před tím, než jsem šla k náboru… Armáda ženy často odmítala, ale já věřím, že bojovat může každý bez ohledu na pohlaví,“ cituje portál Unian dívku v maskáčích, která dnes slouží jako medička v řadách 72. mechanizované brigády.

Ukrajinská armáda je po třech letech bojů značně vyčerpaná a prořídlá. List The New York Times odhaduje, že proti 400 000 Rusům stojí asi 250 000 Ukrajinců, z nichž někteří bez přestávky bojují už od invaze v únoru 2022.

X X X

Polsko: Více na zelenou transformaci měst, méně na obranný fond

 Polská ministryně fondů a regionální politiky Katarzyna Pełczyńska-Nałęcz v úterý oznámila, že z prostředků z Národního plánu obnovy bude na zelenou transformaci vyčleněno 14–15 miliard polských zlotých a 25–26 miliard zlotých na obranný fond, tedy méně než se plánovalo. Zprávu přinesl Bankier.pl.

„Původně bylo do obranného fondu plánováno 30 miliard zlotých, nyní to bude 26 miliard, protože jsme slyšeli hlas představitelů samosprávy, že už mají projekty spojené se Zelenou transformací měst. Rozhodli jsme se tam přidělit víc, 14-15 miliard. Zdůraznila, že většina prostředků bude směřovat do zelené proměny měst.

Původně vláda oznámila, že Fond obrany a bezpečnosti, jehož část měla pocházet z Národního plánu obnovy, dostane 30 miliard zlotých.

Katarzyna Pełczyńska-Nałęcz upozornila, že o způsobu využití prostředků z obranného fondu bude rozhodovat zvláštní řídící výbor ve složení: ministr národní obrany, ministr financí a regionální politiky, ministr infrastruktury a ministr rozvoje a technologií.

„Prostředky z tohoto fondu lze použít na kapitálové vklady například pro muniční továrnu. Ne na nákupy, ale na investice do zvýšení výrobní kapacity,“ vysvětlila Pełczyńska-Nałęcz, Server vasevec.cz

X X X

 KALA,  NKÚ  O  SITUACI  V  ČR

 Kala: S kritikou dotací na rozhledny jsme byli za exoty, teď je to jiné. Rezistence úřadů mě překvapuje

Dotace ovládla síť stovek zprostředkovatelů, kteří zájemcům slibují, že jim je zařídí. A úřady se při schvalování zaměřují na formality, kritizuje systém rozdělování peněz státem prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. „Politické zadání, a to dlouhodobé, bylo prostě jednoznačné: nenecháme v Bruselu ani jedno euro,“ říká v pořadu Peníze a vliv. Kvůli podezření z podvodů a zneužití dotací loni úřad podal šest trestních oznámení.

 Za posledních 20 let Česko získalo a rozdělilo víc než bilion korun na evropských dotacích. Aby se zájemci o tyto peníze ale dokázali prokousat úřednickým peklem, vznikl podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly celý ekosystém stovek různých poradců a zprostředkovatelů. Ti zájemcům o dotace slibují, že budou jejich projekty tlačit tak dlouho, dokud se nezmění úřednické „ne“ na „ano“.

 Systém rozdělování peněz státem má tak podle nové výroční zprávy NKÚ stále zásadní chyby. Nerespektuje totiž hlavní smysl evropských dotací, a to pomoci českým regionům vyrovnávat hospodářskou úroveň Evropské unie a celé zemi pak zvýšit konkurenceschopnost.

Jako příklad NKÚ uvádí program na opravy chodníků, v němž za posledních deset let do roku 2023 dostaly obce národní a evropské dotace za celkem 9,5 miliardy korun. Cílem mělo být zvýšení bezpečnosti a bezbariérovosti pro chodce. Výsledkem ale je, že téměř tři čtvrtiny z 23 kontrolovaných projektů měly vážné nedostatky.

Objevily se třeba chodníky, které nevedly nikam, a některé obce za jeden postavený metr chodníku zaplatily i 25 tisíc korun. Dotace totiž pokrývala až 90 procent nákladů, a tak si s tím zadavatelé příliš nedělali hlavu. Podle Miloslava Kaly jde o názorný příklad chybného systému.

„Bylo tu prostě jednoznačné zadání, nenecháme v Bruselu ani jedno euro, všechno vyčerpáme. A tato myšlenka v resortech a odpovědnosti jejich lidí, jak oni ji vnímají, stále přežívá. Tedy zajistit vyčerpání všech prostředků a další věci jsou vlastně podružné,“ uvedl prezident NKÚ v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. 

Dotace v Česku

O tom, že se v Česku vytvořila celá dotační ekonomika, která živí stovky firem, a že stát využívá dotace neúčelně, mluvíte několik posledních let. Teď jste jako příklad do úvodu výroční zprávy vybral dotace na chodníky. Vy tedy nevidíte žádné zlepšení ze strany státu, byť právě škrtání a revize dotací bylo zrovna pro vládu Petra Fialy (ODS) jedno z hlavních témat?
Tato vláda určitá opatření udělala, zejména v oblasti národních dotací. Abychom byli spravedliví, tak musíme říct, že nastupovala v období, kdy už to bylo rozjeté, a dělat korekce je přece jenom složitější. Aspoň ale zadala úkol se problematikou efektivnosti dotací zabývat a my čekáme, že bude ještě do voleb předložena zpráva, která by na to měla reagovat.

 Důležitá je ale také skutečnost, že nová Evropská komise má představit plán, jak to bude s evropskými dotacemi na období 2028+. Tento plán má být představen v polovině tohoto roku. Jedním z důvodů, proč zesilujeme náš hlas v oblasti dotací, je právě to, abychom se na ta jednání připravili. 

Aby se na nové dotační období nastavil lepší systém?
Zcela jednoznačně. Zkušenosti nejen od nás, ale i z dalších zemí ukazují, že to není problém jenom České republiky. To „lépe“ znamená jinak zaměřit dotace, zabývat se jejich administrací a také zajistit, abychom byli schopni prokázat, když máme třeba zvyšovat bezpečnost chodců, že ty prostředky opravdu přinesly zvýšení bezpečnosti chodců. Nikoliv jenom to, že se jeden povrch chodníku nahradil jiným. 

Řada kontrol, které provádíte v současné době, se vrací hodně let zpátky. Tedy i k projektům, které byly zahájeny ještě v době kabinetu Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO, se sociálními demokraty. Když se podíváte na ty dva přístupy předchozí vlády a té současné k dotacím, vidíte tam nějaké rozdíly? Bylo to předtím lepší, nebo horší?
Myslím, že i ten okolní svět se mění, nejen situace u nás. Porovnávání přístupu jedné a druhé vlády je vždycky problematické. Deklaratorně je zřejmé, že tato vláda si uvědomuje, že ten systém chce nějakým způsobem změnit. Změnil se i přístup veřejnosti.

Před pěti lety byly dotace vnímány pozitivně a my, když jsme kritizovali rozhledny a některé jiné případy, tak jsme byli za exoty. Dnes se podle mého názoru už jednoznačně ukazuje, že ty dotace mají nejenom pozitiva, ale že mají i některé problémy.

A obecně k tomu, kam svět v oblasti dotací spěje: byl jsem překvapen, že to, co jsem dříve nazval plíživým přerodem tržní ekonomiky na dotační, nikdo z nás dlouhou dobu nezaznamenal, že se to děje.

A dnes jsem zase ohromně překvapen rezistencí toho systému, který je bráněn samozřejmě všemi příjemci a těmi, kdo na tom byznysu participují. A překvapuje mě, že to nevadí těm poskytovatelům a vedeme spory o tom, jestli vynaložené prostředky vedly k tomu cíli, nebo ne. Tady bychom měli podle mě začít a změnit uvažování.

A o čem to vypovídá, že je těžké změnit to zaměření projektů? V čem hlavně vidíte tu rezistenci? Protože současná vláda asi fakt původně dotace změnit chtěla, ale vidíme všichni, že se to nepovedlo.
Ta rezistence je uvnitř úřadů. Politické zadání, a to dlouhodobé, bylo prostě jednoznačné: nenecháme v Bruselu ani jedno euro, všechno vyčerpáme. A tato myšlenka přežívá v resortech a v odpovědnosti lidí, jak oni ji vnímají: musíme zajistit vyčerpání všech prostředků, ty další věci jsou vlastně podružné… 

… a musí to být hlavně formálně správně, aby z toho neměli průšvih.
Ano, to je další aspekt. 

Šest trestních oznámení

X NKÚ loni dokončil 29 kontrol, kdy prověřil výdaje státu za 83 miliard korun. Výsledkem mimo jiné bylo šest trestních oznámení, která jste podali. Můžete říct, jakých oblastí se ta podezření týkají?

Nechci to příliš specifikovat, ale obecně jsou to podezření z podvodu, dotačních podvodů, případně porušení povinností při správě cizího majetku. Je tam i jeden případ podezření na poškození finančních zájmů Evropské unie.

Co se týče oblastí, tak oznámení směřovala třeba do sportu nebo jsme se zajímali o peníze na pořizování výstroje některých bezpečnostních složek a podobně. Těch šest trestních oznámení se celkem týkalo pěti kontrolních akcí.

X Máte nějaký odhad škody?

Odhady nějaké máme, ale jsme vázáni povinností mlčenlivosti. Většinou to nejsou částky v desítkách milionů korun, spíš jde o jednotky milionů korun nebo pod tuto částku. 

X Ministři často na vaše závěry kontrol říkají, že jsou chybné, a odmítají je. Jako příklad bych uvedla vaši kontrolu projektů na sociální začleňování osob žijících v takzvaných vyloučených lokalitách. Konstatovali jste, že do roku 2022 tam šlo 2,8 miliardy Kč na projekty z operačního programu Zaměstnanost, ale výsledky byly velmi slabé. Jen čtvrtina účastníků našla práci a také nevznikly skoro žádné sociální podniky, jenom dva, na což přitom byly další peníze. A ministerstvo práce a sociálních věcí na to reagovalo, že je to zcela neoprávněný závěr, že nešlo jen o zaměstnanost těchto osob, ale i o prevenci, a sociálních podniků vzniklo 17. Jak s takovými závěry nakládat? Trváte na nich? Nebo tím to skončí, že resort řekne ne, tak to nebylo?

Ne, tím to určitě neskončí. Odlišujme tu mediální odpověď a potom další práci, která následuje. Berme taky v potaz, že už začíná (předvolební) kampaň a vede se zápas o něco jiného, než je otázka našich kontrolních závěrů.

Ale k tomuto konkrétnímu závěru. Mám ho teď čerstvě v hlavě, protože mě teď vládní rada pro romskou menšinu sama od sebe přizvala na své jednání, kde chtěli, abych je seznámil s tímto kontrolním závěrem. A sami dopředu se vyjádřili, že s celou řadou věcí souhlasí a ty resorty by je měly vzít v potaz.

 A k tomu, jestli za tím závěrem stojím, nebo nestojím. Mám tady pár čísel. K uplatnění na pracovním trhu vedly projekty u 18 procent původně nezaměstnaných či neaktivních účastníků. Je to dobře? Děláme to opravdu pro 18 procent? U skupiny osob nad 54 let to bylo jen 10 procent. To není žádná interpretace, to jsou čísla, která jsme získali v rámci kontroly.

A ještě třeba další věc, projekt za 2,5 milionu korun, který se jmenoval Práce se nebojíme. Jeho cílem bylo umístění 110 osob na legálním trhu práce. To je cíl, který si dali oni. Po šesti měsících, kdy jsme to zkontrolovali, tak od ukončení účasti v projektu není zaměstnán žádný z celkem 58 účastníků projektu. Všimněte si, že měli za ty peníze pomoct 110 lidem, ale účastníků bylo jenom 58. I kdyby každý z nich získal dvě práce, tak by to pořád nevyšlo.

Já nezpochybňuji kritiku, že jsme to plně nepochopili a že ta věc je komplexnější. Souhlasím, samozřejmě, že ty věci jsou komplexnější. Ale kontrola je, že mám kritérium. To kritérium si oni sami dopředu definovali, řekli, kolik na to vynaloží peněz, a moje role je se na to podívat jako na black box. To znamená, vstupy byly a výstupy odpovídají, nebo neodpovídají.

 X X X

 Ruští agenti se snažili uplatit voliče 200 miliony eur?, říká Moldavsko

Ruští agenti v loňském roce vynaložili na snahu koupit hlasy voličů zhruba 200 milionů eur (téměř 5 miliard korun). Snažili se získat hlasy v moldavských prezidentských volbách a referendu o EU. Ve středu o tom na tiskové konferenci v Kišiněvě informoval moldavský premiér Dorin Recean. Vynaložená částka představuje téměř jedno procento HDP této země.

 Receanovo prohlášení přišlo ve stejný den, kdy Velká Británie uvalila sankce na proruskou nevládní organizaci Evrazia s tím, že je zodpovědná za pokusy o zmanipulování referenda v Moldavsku a destabilizaci tamní demokracie.

Moldavsko opakovaně viní Moskvu, že se vměšuje do jeho záležitostí, aby tuto bývalou sovětskou zemi udržela ve své sféře vlivu a zmařila její snahu vstoupit do roku 2030 do Evropské unie. Moskva tato obvinění popírá a kritizuje vládu v Kišiněvě.

Moldavské orgány činné v trestním řízení uvedly, že snahy o uplácení voličů vedl proruský oligarcha na útěku Ilan Shor a jeho stoupenci. Shor jakékoli pochybení popírá.

Také britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že sankcionovanou síť Evrazia řídil Shor, který je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, a to i od oligarchy Romana Abramoviče.

V Moldavsku se mají letos na podzim konat parlamentní volby, které prověří, do jaké míry necelých dva a půl milionu obyvatel země podporuje proevropský kurz vlády v Kišiněvě.

 X X X

 POLITIK  SLOVENSKA: 

Eduard Chmelár: O našom civilizačnom ukotvení na Západe

Podľa Andreja Bána z Denníka N je „zásadnou témou nášho civilizačného ukotvenia na Západe“ zvyšovanie výdavkov na zbrojenie a vyslanie vojakov na Ukrajinu… Za normálnych okolností by takáto hlúposť nestála za reakciu, ale my nežijeme normálne časy, a keďže sa takéto nezmysly vykrikujú na námestiach a z nevzdelanosti sa stala spoločenská norma, bude potrebné verejnosti vysvetliť, čo nás ukotvuje a definuje v západnej civilizácii.

Ak by o tom, či patríme na Západ, rozhodovala miera zbrojenia, tak asi najzápadnejšie by boli bývalé kolónie a štáty rovníkovej Afriky. Ak by o tom, či sme západnou krajinou, rozhodovalo pochodovanie našich vojakov na Ukrajinu, tak by asi vzorovým štátom bol ten Hitlerov satelit pod správou katolíckeho farára, ktorý svoju účasť na nacistických zločinoch tiež ospravedlňoval tým, že bránime „novú Európu“ pred „barbarským Východom“. Nie, toto naozaj nie sú znaky západnej civilizácie.

Našu ukotvenosť k západnej civilizácii vždy určoval a formoval náš jazyk, písmo, kultúra a náboženstvo. Naše najvýchodnejšie sochy rytiera Rolanda a gotické katedrály, diela Majstra Pavla z Levoče, stredoveké fresky na Gemeri, poézia Sládkoviča, Hviezdoslava, Smreka, Novomeského a Rúfusa, Dobšinského rozprávky a ľudové piesne, obrazy Benku, Hložníka a Brunovského, Kompánkove drevené plastiky, Jurkovičove stavby, hudba Schneidera-Trnavského, Zeljenku, Stračinu a Vargu až po herecké kreácie všetkých tých junákov, ktorí sa volali ako zbojníci z Jánošíkovej družiny: Chudík, Filčík, Romančík, Pántik, Mistrík, Zvarík, Kvietik… Tu sú korene našej pevnej ukotvenosti v západnej civilizácii. Môžete k tomu pridať demokratické výdobytky, slobodu prejavu, práva žien, oddelenie cirkvi od štátu, našu právnu kultúru a filozofiu štátu, ale militarizmus nikdy nerozhodoval o tom, či patríme k Západu alebo nie. Pacifizmus už viac.

Nervozita zo záverov okrúhleho stola u prezidenta republiky začína pripomínať Kocúrkovo. Keď Denník N napíše do titulku, že opozícia sklamala, nikdy to nie je len novinársky názor, ale varovanie niekoho mocnejšieho. Uvidíme, či bude nasledovať pád Šimečku, ale celé je to smiešne. Čo sa vlastne dohodlo v Grassalkovičovom paláci? Záver zo stretnutia bol, že „žiadna parlamentná strana zatiaľ nechce zvyšovať výdavky na obranu“. Už vtedy som upozornil, že kameň úrazu bude v slovíčku „zatiaľ“, no a hneď na druhý deň opozícia poprela, že by nechcela viac zbrojiť. Dnes ráno sa k nim pridal prezident Pellegrini a minister obrany Kaliňák, ktorí hovorili o zhode navyšovať vojenské výdavky. To je tak (zámerne?) chaotický signál smerom k verejnosti, až musím povedať, že Matovič mal vlastne pravdu: celé to bolo obyčajné divadlo. Zbrojiť sa bude, aj keby na chleba nebolo! Je naozaj nechutné, ako sa tu zavádza obyvateľstvo…

Vždy budeme svojou podstatou súčasťou západnej civilizácie, lebo sme vznikli v jej lone a naša kultúra (nielen tá umelecká, ale aj právna) je jej súčasťou. Všetko ostatné je bohapusté zavádzanie. Hysterické rozoštvávanie opozície, že ak sa nepridáme ku „koalícii ochotných“, spochybňujeme našu európsku orientáciu, je bezočivá lož. Mnohí už asi zabudli, že výraz „koalícia ochotných“ sa spája s nelegálnou vojenskou agresiou v Iraku, s flagrantným porušením medzinárodného práva. Vtedy aj teraz chce „koalícia ochotných“ obísť Bezpečnostnú radu OSN. Toto povedal Peter Pellegrini absolútne presne: riešenia mimo štruktúr EÚ a NATO nie sú v súlade s povinnosťami v rámci Európskej únie a Severoatlantickej aliancie. A nie je náhoda, že nás do tohto nezodpovedného vojenského dobrodružstva ťahajú práve tí dedičia dzurindovskej politiky, ktorí nás pred 22 rokmi vohnali do irackého pekla.

Nerád to hovorím, ale musím povedať, že Peter Weiss sa zbláznil. Vo svojej nenávisti voči súčasnej koalícii zachádza tak ďaleko, že sa úplne stotožnil s progresivistickým krivením reality. Jeho výčitky, že prečo by nám mala Európska únia pomáhať pri odstraňovaní následkov slintačky a krívačky, keď my nechceme vyslať vojakov na Ukrajinu, je tak strašne mimo misu, až sa mi nechce veriť, že toto napísal bývalý vrcholový politik, ktorý patril kedysi k tým najracionálnejším a najprezieravejším. Peter Weiss samozrejme vie, že EÚ je nám povinná pomáhať, pretože platia určité pravidlá a my si plníme všetky povinnosti, vrátane tých finančných. Snáď mu nemusím vysvetľovať aj to, že Ukrajina nie je členským štátom EÚ a nemáme voči nej žiadne záväzky, napriek tomu jej pomáhame vysoko nad svoje možnosti. Spájanie solidarity v rámci EÚ so vzťahmi s Ukrajinou je miešanie jabĺk s hruškami, ale vyjasnime si jednu vec platnú nielen pre Weissa, ale aj pre jeho nových progresivistických kamarátov, s ktorými sa stotožnil: ak vyhovieme Bruselu, Berlínu či Parížu, väčšinou tým nepotvrdzujeme svoje európske hodnoty, ale podriadenie sa slabšieho silnejšiemu. Princíp solidarity si nemožno mýliť s princípom dominancie. Takto si na to zvykol možno v sovietskom tábore, ale byť Európanom znamená prijímať riešenia výhodné pre všetkých, nielen pre hegemóna. Toto sa tí naši postkomunistickí lokaji dosiaľ nenaučili.

Eduard Chmelár, (Status na FB), server vasevec.cz

X X X

 Uvěřila, že si dopisuje se zpěvačkou. Za VIP vstupy poslala podvodníkům tisíce

O víc než 25 tisíc korun přišla 55letá žena z Jičínska, která si od podvodníka vydávajícího se za Helenu Vondráčkovou a jejího manažera koupila vstupenky, fanouškovskou kartu nebo dopravu na koncert. Žena uvěřila, že ji zpěvačka kontaktovala přes WhatsApp a Messenger.

 Žena se v minulých dnech obrátila na policisty z obvodního oddělení v Kopidlně. Řekla jim, že podvodník ji během několika dnů přiměl k platbám za VIP lístky, fanouškovskou kartu a další služby, které nikdy neobdržela.

„Žena si myslela, že komunikuje se skutečnou zpěvačkou a s jejím manželem/manažerem. Údajný manažer ji přesvědčil, že pro účast na setkání s fanoušky a získání VIP karty je nutné zaplatit různé částky,“ uvedla policejní mluvčí Martina Jandová.

Podvodník nejdříve žádal pět tisíc korun za fanouškovskou kartu, poté dalších pět tisíc za VIP lístek na setkání a následně pět a půl tisíce korun za registraci na setkání. Nakonec od ženy vylákal deset tisíc za dopravu na místo. Když peníze poslala, přestal komunikovat.

„Oznamovatelka se dožadovala poskytnutí zaplacených služeb nebo vrácení peněz, podvodník se však úplně odmlčel a peníze už jí nevrátil. Celkově žena přišla o 25,5 tisíce korun,“ doplnila mluvčí.

Za podvod hrozí neznámému pachateli až dva roky vězení. Podobných případů v posledních letech přibývá. Pachatelé si podle kriminalistů vymýšlejí různé legendy, aby se k penězům dostali. Sázejí přitom na důvěřivost. Policie proto nabádá k obezřetnosti.

 X X X

 Policie obvinila bývalého poslance Feriho z dalšího znásilnění. Oběti mělo být v době činu sedmnáct

Bývalý poslanec Dominik Feri čelí dalšímu stíhání za znásilnění. Dnes to sdělil mluvčí dozorujícího Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Kauza se týká dřívějšího svědectví tehdy sedmnáctileté dívky, jejíž stížnosti proti policejnímu odložení věci loni vyhověl Ústavní soud. Vystudovaný právník Feri si momentálně odpykává tříleté vězení za znásilnění dvou jiných dívek, z toho jedné nezletilé, a další pokus o znásilnění. Vinu od počátku odmítá.

„Ve věci bylo usnesením policejního orgánu ze dne 18. března 2025 zahájeno trestní stíhání jedné fyzické osoby pro zvlášť závažný zločin znásilnění,“ napsal Cimbala. Podle použité právní kvalifikace se Feri znásilnění dopustil „souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží“. Server Novinky.cz uvedl, že mu v případě prokázání viny hrozí dva až deset let vězení.

Žena tvrdí, že měla s Ferim ve svých 17 letech souhlasný sexuální styk, při kterém si však Feri sundal kondom, s čímž nesouhlasila. Policisté případ odložili v květnu 2022, státní zastupitelství jejich krok potvrdilo o čtvrt roku později. Právě toto usnesení následně Ústavní soud zrušil – podle jeho názoru lze totiž podobné počínání kvalifikovat jako znásilnění.

Soudci policii vytkli, že tvrzení dívky důkladněji neprověřila, na nic se jí nedoptávala a její vysvětlení řádně nezaznamenala. Policisté se podle soudu nepokusili zajistit elektronickou komunikaci, v níž dívka Feriho konfrontovala s jeho chováním a požadovala omluvu. Nevyslechli ani svědkyni, která o události údajně věděla.

 Konec v politice a nástup do vězení

Feri nastoupil do vězení loni v květnu. Kvůli předchozímu trestnímu stíhání už dříve rezignoval na poslanecký mandát a opustil TOP 09 i celou politiku. Po celou dobu procesu nicméně zpochybňoval věrohodnost dívek. Obrátil se na Nejvyšší soud, který sice v jeho kauze zjistil dílčí pochybení při právním posouzení jednoho ze tří skutků, verdikt však ponechal beze změn. Nedávno Feri podal ústavní stížnost.

Kvůli odložení svých případů souvisejících s Ferim se na Ústavní soud obrátily ještě další čtyři ženy. Poté, co neuspěly, si nyní stěžují u Evropského soudu pro lidská práva, ceskajustice.cz

 X X X

Státní zástupkyně podala stížnost proti zastavení stíhání studentů, kteří zavinili evakuaci univerzity

Státní zástupkyně podala stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň – město, který v březnu zastavil stíhání dvou studentů Fakulty strojní Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Zpovídali se z výtržnictví za to, že podle obžaloby loni v prosinci arabským výkřikem a zvuky připomínajícími střelbu vyvolali poplach v univerzitním areálu. Dnes to řekla okresní státní zástupkyně Ivana Hostašová. Na podání stížnosti upozornila Česká televize.

„Kolegyně dozorující státní zástupkyně podala stížnost, protože se zastavením stíhání nesouhlasí. Věcí se tak teď bude zabývat krajský soud,“ řekla Hostašová.

Studenty ve věku 24 a 25 let v únoru státní zástupkyně obžalovala z výtržnictví kvůli způsobení poplachu. Podle dřívějšího vyjádření policie vyvolali poplach a následný rozsáhlý policejní zásah výkřiky Alláhu akbar (arabsky Bůh je velký) a zvuky, které mohly připomínat výstřely. Kateřina Dobrovolná z univerzity 20. března informovala o tom, že děkan Fakulty strojní ZČU na doporučení disciplinární komise fakulty udělil studentům napomenutí. Komise i děkan přihlédli k bezúhonnosti, studijním výsledkům obou studentů a k tomu, že nejednali s úmyslem vyvolat paniku nebo komukoliv ublížit, uvedla Dobrovolná. Oba studenti podle ní při vyšetřování události vyjádřili nad svým počínáním lítost. Soud pak podle výpisu z justiční databáze stíhání na konci března zastavil.

Jako důvod soud uvedl, že nebylo prokázáno, že by studenti jednali s úmyslem vyvolat na škole obavu z útoku. Výkřik byla údajně bezprostřední reakce jednoho ze studentů na získaný zápočet a zvuky, které si někteří studenti vyložili jako střelbu, byly způsobeny zrychleným během po chodbě se specifickou akustikou, uvedly Novinky.cz.

Přes sto policistů, asi tisíc evakuovaných

Incident se stal loni 4. prosince. Na tísňovou linku zavolal po 16:00 jeden ze studentů ZČU a řekl, že slyšel v univerzitním areálu výstřel nebo zvuk podobný výstřelu a výkřiky. Policie uzavřela Univerzitní ulici, z univerzity bylo evakuováno zhruba 1000 lidí. Zasahovalo kolem 130 policistů, včetně speciální pořádkové jednotky, zásahové jednotky, Útvaru rychlého nasazení, kynologů či pyrotechniků. Prohledali celý areál univerzity, žádné ohrožení nezjistili, nikdo nebyl zraněn.

Věc policie původně vyšetřovala jako šíření poplašné zprávy, kriminalisté ji pak překvalifikovali na přečin výtržnictví. Podezřelé studenty zajistila druhý den po incidentu a obvinila je 6. prosince. Za výtržnictví jim hrozily až dva roky vězení. Státní zástupkyně navrhovala v obžalobě jako trest obecně prospěšné práce, ceskajustice.cz

X X X

Zemřel herec Val Kilmer, zářil ve filmech Top Gun, The Doors nebo Batman navždy

 Ve věku 65 let zemřel americký herec Val Kilmer. Zářil ve filmech Top Gun, The Doors nebo Batman navždy. Rodák z Kalifornie si držel pověst hollywoodského drsňáka, které na plátně skvěle ztvárňoval.

 Příčinou smrti hollywoodského herce byl zápal plic, uvedl list The New York Times s odvoláním na jeho dceru Mercedes Kilmerovou.

Kilmer byl v 90. letech jedním z nejvýraznějších hollywoodských herců, než jeho kariéru narušily četné spory s režiséry a herci a řada propadáků. Během let si Kilmer získal pověst temperamentního, intenzivního, perfekcionistického a někdy i egoistického herce.

„Když mě někteří lidé kritizují za náročnost, myslím, že tím zakrývají něco, co se jim nepovedlo. Myslím, že se snaží chránit sami sebe,“ řekl Kilmer v roce 2003 novinám Orange County Register. „Věřím, že jsem náročný, a za to se neomlouvám,“ dodal herec.

Komedie, charismatický zpěvák i Batman

Debutoval v roce 1984 hlavní rolí ve filmu špionážní parodii Přísně tajné! a poté se objevil v praštěné komedii Opravdový génius. Raketově se proslavil jako spoluhráč Toma Cruise v trháku Top Gun (1986), kde hrál námořního letce Toma „Icemana“ Kazanského.

O desítky let později se po Cruisově boku objevil znovu v pokračování Top Gun z roku 2022. Zahrál si také ve fantasy režiséra Rona Howarda Willow z roku 1988.

Ve stejném roce se ženil s britskou herečkou Joanne Whalleyovou, s níž má syna Jacka a dceru Mercedes. Jejich manželství však definitivně skončilo v roce 1996.

Jednu z nejnáročnějších rolí ztvárnil ve filmu režiséra Olivera Stonea The Doors, kde hrál známého hudebníka Jima Morrisona. Charismatického a nakonec osudem zkoušeného zpěváka vlivné rockové skupiny The Doors.

The Doors předznamenali nejvýznamnější léta jeho kariéry. Ve westernu Tombstone z roku 1993 hrál pistolníka ze Starého západu Doca Hollidaye. V roce 1995 zaznamenal dva komerční úspěchy, když si zahrál společně s Al Pacinem a Robertem De Nirem v kriminálním dramatu Heat a vystřídal Michaela Keatona v Batman navždy, třetím pokračování batmanovské série.

Zdravotní trable

Lékaři herci diagnostikovali v roce 2015 rakovinu jazyka, podstoupil chemoterapii a následně měl problémy s dechem. Následné zákroky mu proměnily hlas, který byl více chraplavý. Kilmer již dříve uvedl, že se z rakoviny dostal jen díky lásce a víře. On sám věřil v boha a sílu v uzdravení mu prý dodávali i fanoušci, kteří mu psali, že se za něj modlí a myslí na něj.

 X X X

MLADÍ  LEKAŘI  PRACOVAT  DO  VĚZNIC?

 Pro mladé lékaře jsme ideální, často o nás ale neví, říká šéf nové jednotky vězeňského zdravotnictví

Ondřej Felix, ředitel Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti.

 K 1. dubnu 2025 přechází všechna vězeňská zdravotnická zařízení od Vězeňské služby pod příspěvkovou organizaci Zdravotnická zařízení ministerstva spravedlnosti (ZZMS). Už loni pod ní přešly dvě tuzemské vězeňské nemocnice, tedy Nemocnice s poliklinikou Praha Pankrác a Nemocnice Brno. Ředitel ZZMS Ondřej Felix v rozhovoru pro Zdravotnický deník uvedl, že přechod probíhá bezproblémově. Před novou organizací je ale řada výzev.

Ke změně ve struktuře vězeňského zdravotnictví došlo na základě žádosti Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT), který požadoval vyčlenění zdravotní péče od vězeňské služby tak, aby o poskytování zdravotních služeb nerozhodoval příslušník Vězeňské služby.

„Na základě toho přecházíme a budou rozhodovat odborníci. Novou příspěvkovou organizaci vedu jako lékař a celá naše struktura je postavena stejně jako v klasické nemocnici – s náměstkem pro nelékařská zdravotnická povolání, náměstkem pro léčebně preventivní péči a tak dále,“ vysvětluje Ondřej Felix s tím, že cílem je zaměřit se čistě na medicínskou stránku a nekoukat na to, zda je člověk odsouzený, obviněný či jakou trestnou činnost páchá. „Poskytujeme jim péči jako pacientům,“ dodává.

Dostat vězeňské zdravotnictví do povědomí zdravotníků

Personální kapacity jsou ve vězeňském zdravotnictví dlouhodobě diskutovanou oblastí. Podle dat ZZMS je z celkem 511 systemizovaných míst neobsazených okolo 40. „Jsou věznice, kde je přeplněno a personálu je dostatek, ale i věznice, kde z šesti sester jsou pouze dvě,“ podtrhuje ředitel ZZMS s tím, že situace odpovídá celorepublikovému problému nedostatku zdravotnického personálu.

Když zdravotník hledá práci v Praze, podívá se například do Motola, v Hradci Králové zase na kliniky tamní nemocnice, ale že je tam věznice se zdravotním střediskem, o tom neví.

Jako zásadní problém Ondřej Felix vidí to, že o vězeňských zdravotnických službách potenciální zaměstnanci často nemají povědomí. „Když jsem nastupoval na pozici vedoucího lékaře, vůbec jsem netušil, že je 35 věznic a že mají svá zdravotní střediska, dozvídal jsem se to postupně. Když zdravotník hledá práci v Praze, podívá se například do Motola, v Hradci Králové zase na kliniky tamní nemocnice, ale že je tam věznice se zdravotním střediskem, o tom neví,“ říká.

Důležité je tedy, aby se zdravotníci o existenci vězeňských středisek a jejich nabídce vůbec dozvěděli. „Aby měli informace, že máme dvě plně vybavené nemocnice na velmi dobré úrovni a zdravotní střediska, která poskytují široké spektrum péče. Spíš je to tedy o tom, že jsme zatím neznámí, než že by byl nedostatek,“ je přesvědčen Felix.  

 Zdravotníky pak ZZMS láká kromě specializačních příplatků na řadu nefinančních benefitů, například Multisport kartu, Fond kulturních a sociálních potřeb, soutěží i další benefitní kartičky. „Nabízíme také ozdravné pobyty na zotavovně Pracov, což je rekreační středisko Vězeňské služby, které od 1. července přebíráme a naši zaměstnanci budou moci jezdit na plně hrazený týdenní pobyt,“ doplňuje ředitel.

 Co se týče současných zaměstnanců vězeňského zdravotnictví, vykázali v rámci nedávného dotazníku absolutní spokojenost. Co občas vázne, to je podle Ondřeje Felixe komunikace, která je vzhledem k nutným bezpečnostním procesům složitější. „Není to tak, že by se jen tak přecházelo z jedné budovy do druhé, má to určitá pravidla. Takže předávání dokumentů nebo e-mailové komunikace není úplně jednoduché. Většina sester nemá přístup na internet, protože to na základě bezpečnostních parametrů nejde. S mobilem se do věznice také nedostane každý, kvůli riziku, že ho ztratí nebo mu ho někdo sebere. Přístup k informacím je tedy poměrně složitý a z dotazníku vyplynuly určité problémy s komunikací,“ popisuje ředitel a dodává, že ZZMS se vše snaží řešit. Jedním z kroků je zavedení vlastního intranetu.

Zajištění dostupnosti péče

Kromě personální stabilizace je před ZZMS úkol podchytit vězeňské zdravotnictví jako takové a péči poskytovat adekvátně na všech místech. „O tom, že jsou rozdíly v péči, víme. Jsou místa, kde jsou věznice u sebe, například Kynšperk, Ostrov a Horní Slavkov, kde si mohou v případě něčí nepřítomnosti  vypomáhat. Ale jsou také místa jako České Budějovice, která jsou v kraji samy, a místa jako Ostrava nebo Karvinná, která sousedí a spolupracují s nemocnicí. Je pro nás důležité nastavit jednotný postup a jednotné fungování,“ vysvětluje Felix.

Mezi další výzvy, které ZZMS čekají, patří vlastní lékárna s výdejem léků, rehabilitační středisko, či centrum duševního zdraví v Brně. Řada dalších úkolů je už v procesu. „Akreditujeme se na psychiatrii a klinickou adiktologii, také jsme rozjeli kurzy sanitářů. Opravdu se snažíme dostat na úroveň nevězeňského zdravotnického zařízení,“ říká Ondřej Felix.

Podle monitoringu Českého helsinského výboru je kromě personálií dalším zásadním problémem vězeňského zdravotnictví také nedostupnost diagnostických nástrojů a léčebných prostředků, včetně léků (více jsme psali zde). To Ondřej Felix potvrzuje: „Právě řešíme dynamický nákupní systém na nákup zdravotních přístrojů a zlepšení diagnostiky, uzavíráme memoranda o spolupráci s externími nemocnicemi na tom, abychom zjistili dostupnost péče, což už nám docela funguje.“

Problematika léčiv je podle ředitele komplikovanější: „Vězeňská služba má určitou lékovou politiku. Doma má člověk prášky na bolest hlavy, protože je může, ve vězení to nejde. Zdravotní střediska na věznicích mají ordinační dobu do 15 hodin, pak vydávají příslušníci, takže se samozřejmě snažíme na volně prodejných lécích nějak participovat, ale změnit státní sektor je velice složité. Novinky pronikají, ale vše je v začátcích.“

Mnoho vězňů si chce zdravotní záležitosti dořešit po propuštění, i když to nastane třeba až za deset let. Většinou se nám pak vrátí bez dořešeného problému.

Diskutovaným bodem vězeňského zdravotnictví je také možná spoluúčast vězňů na zdravotní péči. Jde o složitou oblast, v níž velkou roli hraje legislativa. „Za cizince nebo nepojištěné osoby ve výkonu trestu stát všechno platí, nehledě na to, jestli mají peníze. Pokud tedy mají akutní problémy, například zánět žlučníku, a potřebují operaci, platí se to ze státního rozpočtu,“ vysvětluje Felix.

U ostatních pacientů spoluúčast ZZMS nabízí ve stomatologické péči, kde si vězeň může připlatit kupříkladu za lepší plombu. To platí i v ortodoncii, dostupné jsou ceníky konzultované s ministerstvem spravedlnosti nebo vězeňskou službou. „Bohužel solventních vězněných osob je velmi málo a zájem je minimální. Mnoho vězňů si chce tyto zdravotní záležitosti dořešit po propuštění, i když to nastane třeba až za deset let. Většinou se nám pak vrátí bez dořešeného problému,“ doplňuje ředitel.

Vězeňské zdravotnictví jako ideální místo pro začínající lékaře

Ondřej Felix je přesvědčený, že poskytování lékařské péče vězněným osobám má mnohá úskalí, avšak nijak se neliší od poskytování péče v mimovězeňských zdravotnických zařízeních, v něčem je podle něj naopak výhodnější. „Ve vězeňském zdravotnictví vždy víte, koho vám přivedou, je u toho příslušník vězeňské služby a je to bezpečnější. Možná další výhoda je v tom, že pacient je stále pod dohledem – jeho stav je kontrolován.“

Na otázku, zda by neměl mít lékař alespoň nějakou praxi, než se rozhodne pro práci ve vězeňském zdravotnickém zařízení, má Ondřej Felix jasný názor. Výhodu vězeňského zdravotnictví vidí v určitém „klidu“ na práci. „Otázka je, jestli je lepší začínat v ambulanci v nemocnici, kde je spádovost 250 tisíc, nebo ve věznici, kde je spádovost 20 tisíc. Díky tomu, že u nás pacientů není tolik a nepřijde do ambulance 80 lidí denně jako k praktikovi v období chřipky, má naopak začínající lékař výhodu,“ je přesvědčen.

ZZMS je také akreditovaným vzdělavatelem pro praktické lékaře, kteří si před atestační přípravu pod organizací pochvalují. „Mají čas vyšetřovat si pacienta třeba tři hodiny a nemusí to sekat jak v ambulanci, protože jim tam čeká dalších 20-30 pacientů. Takže říkám, že pro mladé lékaře je naopak jednodušší a lepší začít pod křídly Vězeňské služby,“ uzavírá Ondřej Felix.

Ilona Hobzová,  ceskajustice.cz