Miliardové škody Zelenským, tisíce mrtvých. Neví se, co s Ukrajinou. Izrael odmítá zbraně. Německo dál bojovat.

Rozdělené USA. Republikáni chtějí mír, i kdyby měla Ukrajina ztratit území. Většina Američanů nadále podporuje zasílání zbraní a ekonomické pomoci Ukrajině. Vyplývá to z nového průzkumu veřejného mínění. Americký národ je nicméně rozdělen v tom, jestli by Washington měl na Ukrajinu tlačit, aby co nejdříve s ruským agresorem uzavřela mír. Lidé si rovněž nejsou jisti tím, kdo má ve válce nyní převahu.

průzkumu, jenž v listopadu provedla organizace Chicago Council on Global Affairs vychází, že 65 procent respondentů podporuje zásobování Ukrajinců zbraněmi a ekonomickou pomocí. Asi tři čtvrtiny Američanů pak podporují přijímání uprchlíků a sankcionování Ruska.

Ačkoli podpora pomoci Ukrajině zůstává u americké veřejnosti silná, republikánská podpora od jara sklouzla. Zhruba 55 procent republikánů uvedlo, že podporuje zaslání vojenské pomoci Ukrajině. Je to propad oproti 68 procentům v červenci a 80 procentům v březnu. Zasílání ekonomické pomoci v březnu podporovaly tři čtvrtiny republikánů, nyní polovina.

Americká vláda v listopadu oznámila další balíček vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 400 milionů dolarů (9,4 miliardy korun). Obsahovat má další zbraně, munici a vybavení. Země rovněž pošle 53 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) na opravu systémů ukrajinské energetické infrastruktury, která utrpěla masivní poškození v důsledku ruských raketových útoků.

USA doposud Ukrajině od začátku invaze poskytly vojenskou, humanitární i finanční pomoc v hodnotě 19 miliard dolarů (asi 446 miliard korun).

Američané jsou podle průzkumu, jehož se zúčastnilo 1030 lidí, rozděleni v otázce, zda by měl Washington na Kyjev naléhat, aby co nejdříve dosáhl s Moskvou mírového urovnání.

To, že by měl Bílý dům na Ukrajinu ohledně dojednání příměří tlačit, i kdyby to pro ni znamenalo ztrátu některých území, si myslí 47 procent respondentů. Tuto možnost upřednostňuje 63 procent republikánů oproti 36 procentům demokratů. V červenci bylo tohoto názoru 38 procent Američanů.

Národ dělí také to, zda by USA měly pokračovat ve své současné úrovni podpory Ukrajině „na neurčito“. Souhlasí s tím 40 procent dotázaných. Konkrétně pak 53 procent demokratů, 39 procent nezávislých a pouze 28 procent republikánů. Na 43 procent republikánů preferuje spíše postupné stahování americké podpory.

Zhruba čtvrtina lidí výzkumníkům řekla, že by USA a jejich spojenci měli vojensky zasáhnout, aby tak Ukrajině pomohli válku rychle vyhrát.

Američané mají rozdílné představy také v tom, která strana má nyní ve válce navrch. Přibližně třetina demokratů tvrdí, že výhodu má Ukrajina. Totéž si myslí 23 procent republikánů a 22 procent nezávislých. Celkově si 46 procent Američanů myslí, že ani Ukrajina, ani Rusko nemají převahu.

 Vnímání toho, kdo vyhrává a kdo prohrává, je podle autorů průzkumu důležité. „Pokud si lidé myslí, že Ukrajina má navrch, mnohem více podporují pokračující pomoc Ukrajině,“ řekla listu The Washington Post jedna z výzkumnic Dina Smeltzová.

V říjnovém průzkumu Marylandské univerzity byli Američané, kteří si mysleli, že Ukrajina na bojišti vítězí a Rusko prohrává, ochotnější platit vyšší ceny energií a tolerovat zvýšenou inflaci.

Americký prezident Joe Biden v minulém týdnu řekl, že je připraven se setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, pokud mu dá najevo, že má zájem ukončit válku. „To ještě neudělal,“ řekl Biden.

Americký ministr obrany Lloyd Austin mezitím slíbil, že bude Ukrajině nadále pomáhat dosahovat jejích cílů na bojišti.„ Velmi jasně jsme řekli, že USA a země po celém světě nikdy neuznají území, které Rusko nezákonně anektovalo,“ řekl v pátek mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price.

 X X X

Patrioty jsou pro NATO, ne pro Ukrajinu, míní Berlín. Zklamání, říká Polsko

Polský ministr obrany Mariusz Blazsczak oznámil v úterý večer na Twitteru, že lituje, že Berlín nedodá systémy protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu. Německo je Varšavě nabídlo po dopadu rakety na polské území, při kterém zemřeli dva lidé. Podle Německa je tato technika jen pro členy NATO, což Ukrajina není.

Polsko bude s Německem o rozmístění Patriotů na své území dále jednat.

Německo nabídlo Varšavě systémy Patriot poté, co na východě Polska v listopadu dopadla zbloudilá raketa, kterou vypálila ukrajinská protivzdušná obrana. Dva lidé tehdy zemřeli.

Blaszczak nejprve německou nabídku přijal, ale pak prohlásil, že pro Německo by bylo lepší dodávat systémy Patriot Ukrajině, která čelí ruským útokům na svou energetickou infrastrukturu. To však německá strana nechtěla. Berlín uvedl, že tyto systémy jsou nedílnou součástí protivzdušné obrany NATO a mohou být použity pouze na území aliance.

Blasczak po jednání s německým ministerstvem obrany na Twitteru uvedl, že je „zklamán rozhodnutím odmítnout Ukrajině podporu“.

Po rozmowie z MON,z rozczarowaniem przyjąłem decyzję o odrzuceniu wsparcia . Rozmieszczenie Patriotów na zachodniej zwiększyłoby bezpieczeństwo Polaków i Ukraińców. Przystępujemy więc do roboczych ustaleń ws. umieszczenia wyrzutni w i wpięcia ich w nasz system dowodzenia

„Nasazení Patriotů na západní Ukrajině by zvýšilo bezpečnost Ukrajinců a Poláků,“ řekl. Dodal, že nyní bude jednat s německou stranou o rozmístění systémů Patriot v Polsku. Agentura AP poznamenala, že odmítnutí nabídky ze strany Polska po jejím původním přijetí nepřispělo k dobrým sousedským vztahům s Německem.

 X X X

MAĎARSKO  PROTI  DLUHŮM  EVROPY

CO   BUDE  MÍT  EVROPA   Z  UKRAJINY?

Orbán: EU má stavět na silných členských státech, ne na hromadách dluhů

„Chceme přesvědčit členské státy EU, že společný dluh EU není řešením. Pokud budeme i nadále směřovat ke společenství dluhů, nebudeme schopni se vrátit zpět,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán.

V úterý maďarská vláda zablokovala dohodu o balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 18 miliard eur. Maďarské veto rozhodlo o odložení zbývajících bodů jednání ministrů financí členských zemí EU. Týká se to globální minimální daně (proti ní je i Maďarsko), stejně jako maďarského národního plánu obnovy ve výši 5,8 miliardy eur a zmrazení 7,5 miliardy eur pro Maďarsko v rámci politiky soudržnosti.

Sám maďarský premiér Viktor Orbán na tuto záležitost upozornil tím, že zveřejnil několik příspěvků na Twitteru.

„Dnešní zprávou bylo, že Maďarsko vetovalo finanční pomoc Ukrajině. To jsou falešné zprávy,“ napsal na Twitteru Orbán. Poznamenal, že Maďarsko je připraveno poskytnout Ukrajině finanční podporu, ale na bilaterální bázi.  „(Neexistuje) Žádné veto, žádné vydírání,“ zdůraznil maďarský premiér. „Chceme přesvědčit členské státy EU, že společný dluh EU není řešením. Pokud budeme pokračovat směrem k dluhovému společenství, nebudeme schopni se vrátit zpět.“

„Představujeme si pro Evropu jinou budoucnost. Má stavět na silných členských státech, místo na obrovských hromadách společného dluhu,“ poznamenal Orbán.

Připomeňme,  23. listopadu byl v maďarském úředním věstníku zveřejněn výnos, podle kterého   Maďarsko poskytne Ukrajině finanční pomoc ve výši 187 milionů eur jako příspěvek k plánovanému balíčku podpory EU v hodnotě 18 miliard eur.

Přesto  v médiích i mezi politiky zazněly hlasy, že Maďarsko hlasovalo „proti Ukrajině“ a že hlavním cílem Budapešti bude poškodit úřady v Kyjevě.

X X X

SOUDCI:  ODPOR  PROTI  REŽIMU   MUSÍ  MÍT  SÍLU,   SILNÉHO  ŠÉFA,  PEVNÉ,  CHYTRÉ  VEDENÍ

NSS: Odpor proti režimu musí mít sílu svrhnout moc, vtipy v hospodě to nejsou

 K odporu a odboji proti režimu nestačí říkat protistátní vtipy a pronášet protirežimní výroky v hospodě bez potenciálu svrhnout moc a bez cíle změnit společenské poměry. Vyplývá to rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým zamítl kasační stížnost Jiřího Rataje proti Etické komisi ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunizmu. Komise odmítla Ratajovi vydat osvědčení o účasti v odboji proti komunizmu, o které žádal v roce 2012. Komunisté ho odsoudili na 15 měsíců vězení.

Žádost stěžovatele o osvědčení o účasti v odboji a odporu proti komunizmu zamítlo už v roce 2015 ministerstvo obrany, neboť podle Komise nesplnil podmínky zákona. Rozhodnutí napadl Jiří Rataj u Městského soudu v Praze. Poukázal na fakt, že například Miroslav Petrů, se kterým měl za diktatury vydávat časopis Kordula a byl s ním odsouzen na 15 měsíců vězení za pobuřování a útok na veřejného činitele, sítem zákona prošel.

Městský soud v Praze se jednáním Jiřího Rataje zabýval. V potaz vzal i část o vyprávění protikomunistických vtipů během základní vojenské služby nebo pronášení protirežimních výroků na zábavách. V souladu s Etickou komisí ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu dospěl soud k závěru, že k osvědčení to nestačí.

Výroky v hospodě režim neměnily, byl to kolorit a ventilace frustrace

„Jak vyplynulo z odsuzujícího trestního rozsudku, žalobce byl potrestán za své veřejně projevené protikomunistické postoje, jež ale podle městského soudu byly spíše součástí koloritu určité skupiny přátel, která se scházela v místních hospodách nebo na tanečních zábavách a při těchto příležitostech bylo obvyklé ,nadávat na režim´. Ze shromážděných podkladů dospěl městský soud k závěru, že vyřčené výroky byly jen jakousi ,ventilací frustrace´ spojené s životem v komunistickém režimu,“ cituje rozsudek Nejvyšší správní soud z rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Městský soud se ztotožnil s Etickou komisí ČR, totiž že výroky žalobce pronášené v letech 1980 a 1981 neměly potenciál přispět ke změně společenských poměrů a nebylo to ani jejich cílem, shrnuje NSS.

Kontakt s Havlem a Dienstbierem není forma odporu k režimu

Městský soud v Praze také připomněl, že účelem zákona není odškodnění obětí komunizmu, nýbrž odbojářů podle definice v zákoně. Jednání Rataje podle soudu neovlivnilo názory a směřování mladých lidí a co se týče kontaktů s Václavem Havlem a Jiřím Diestbierem, uvedenou činnost nelze podřadit pod žádnou z forem odboje či odporu proti komunizmu.  „Městský soud neshledal důvodnou ani námitku vztahující se k porušení zásady legitimního očekávání, neboť činnost žalobce nebyla srovnatelná s činností Miroslava Petrů, který udržoval vztahy se členy Charty 77 a měl hlavní postavení při vydávání časopisu Kordula,“ stojí v rozsudku.

S tím žalobce Jiří Rataj nesouhlasil. Pojmy „odboj“ a „odpor“ má za neurčité. Namítl, že Městský soud v Praze jeho činnost bagatelizoval. V kasační stížnosti pokládá otázky, kdo měl do listopadu 1989 potenciál přispět ke změně společenských poměrů anebo jak městský soud dospěl k závěru, že jeho projevy byly jen vyjádřením frustrace ze života v komunistickém režimu. „Je podle něj absurdní, aby soud po 40 letech namísto stěžovatele zhodnotil, zda chtěl ,odstranit, oslabit, narušit či jinak poškodit´ komunistický režim,“ cituje NSS z kasační stížnosti Jiřího Rataje.

„Stěžovatel také nesouhlasil s názorem městského soudu (implicitně) převzatým od žalované, že často jednal pod vlivem alkoholu, čímž vznikla pochybnost nad tím, zda byly jeho výroky pronášeny z vlastní vůle. Dané tvrzení nebylo žalovanou a ani soudem nijak ověřeno. K tomu dodal, že hospody a taneční sály byly místem setkání mladých lidí, kde se mohli svobodně vyjadřovat,“ shrnuje dále argumentaci Rataje Nejvyšší správní soud.

Jiná interpretace výpovědi o roznášení Korduly

Jak dále vyplývá z rozsudku NSS, ve prospěch Rataje svědčil i Miroslav Petrů., který s výhradou špatné paměti po 40 letech potvrdil, že „stěžovatel časopis Kordula vícekrát přepisoval na psacím stroji svých rodičů a vícekrát ho roznesl“.

I tohle však žalovaná strana zpochybnila včetně údajného sledování Stb, které nemá oporu ve spisu. „Dále nesouhlasila s interpretací stěžovatele ohledně výpovědi svědka Miroslava Petrů, z níž dle žalované vyplývá, že stěžovatel ,zřejmě mohl něco roznést´, nikoliv že časopis ,vícekrát roznesl a vícekrát přepisoval´,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Jiří Rataj rovněž namítl podjatost předsedy senátu Městského soudu v Praze JUDr. Slavomíra Nováka, neboť soudce byl členem KSČ. NSS námitku zamítl jako opakovanou a už dříve pravomocně rozhodnutou. Srovnáním s postavením Miroslava Petrů se NSS odmítl zabývat s tím, že se s ním vypořádal Městský soud v Praze.

„Městský soud odůvodnil rozdílné postavení stěžovatele a pana Miroslava Petrů tak, že ten oproti stěžovateli navázal vztahy s lidmi okolo Charty 77 a opakovaně pomáhal šířit opoziční materiály. Krom toho jeho činnost v časopise Kordula byla ve srovnání se stěžovatelem a s ohledem na jeho pozici šéfredaktora mnohem důležitější,“ uvádí v rozhodnutí Nejvyšší správní soud.

Podle Nejvyššího správního soudu se Městský soud v Praze vypořádal náležitě se všemi námitkami Jiřího Rataje a z odůvodnění je zřejmé, jak dospěl k závěru.

Forma odporu musí vyhovět zákonu, nesouhlas není odboj

Podle Nejvyššího správního soudu se zákon o účastnících odboje a odporu proti komunizmu „týká těch, kteří byli z pohledu tehdejšího režimu odsouzeni oprávněně, protože se proti němu nějakým způsobem aktivně postavili a chtěli ho svrhnout.“  I dle dřívějších rozhodnutí NSS, jsou to lidé, kteří nasazovali vlastní život, majetek či svobodu.  „Mírnější formy nesouhlasu s komunistickým režimem nebyly spojeny s obdobným rizikem, a proto je zákonodárce nezařadil mezi formy odboje a odporu proti komunismu ve smyslu zákona č. 262/2011 Sb.,“ vysvětlil Nejvyšší správní soud.

„Pojem ,odboj a odpor proti komunismu´ je podrobně popsán v § 2 písm. b) zákona č. 262/2011 Sb. a v následném § 3 téhož  zákona jsou definovány jejich jednotlivé formy. Aby bylo možné žádosti o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu vyhovět, musí být jeho jednání podřaditelné pod některou z forem odporu či odboje a zároveň musí splnit všechny (tj. kumulativně) zákonem stanovené podmínky,“ zdůraznil v rozsudku Nejvyšší správní soud.

Je vyprávění vtipů způsobilé bránit udržení moci?

Samotné jednání stěžovatele Jiřího Rataje za diktatury rozdělil NSS na tři části:  „Jednak vyprávění protikomunistických anekdot při výkonu základní vojenské služby, dále protikomunistické výroky projevované v hospodách a na tanečních zábavách v letech 1980 a 1981, a konečně účast na vydávání samizdatového časopisu Kordula.“ Stojí v rozsudku.

„Zcela však již pominul, zda jím vyprávěné anekdoty byly způsobilé bránit v udržení komunistické moci a zda se jednalo o veřejné politické a společenské postoje zastávané aktivně a z vlastní vůle, které bránily udržení komunistické totalitní moci,“ uvádí Nejvyšší správní soud s tím, že jeho úkolem v rámci kasační stížnosti není věc znovu posuzovat.

Soud: Výroky říkal mezi přáteli, Kordula byla běžná činnost v kolektivu

Dalším jednáním, ve kterém stěžovatel spatřuje svůj odpor proti totalitnímu režimu, byly jeho protikomunistické výroky, které pronášel v restauracích a na tanečních zábavách, za což byl odsouzen k 15 měsícům nepodmíněného odnětí svobody.  „Ze shromážděných podkladů nevyplývá, že by stěžovatel šířil své výroky ve větším rozsahu, anebo že by takto činil s cílem působit na veřejnost. Své výroky primárně prohlašoval mezi svými přáteli,“ uvádí NSS s tím, že ze spisu neplyne, že by šlo o předem organizovaná setkání, pro více osob a s cílem „šířit myšlenku boje proti totalitě“.

Poslední část je vydávání časopisu Kordula. V této souvislosti NSS znovu cituje svědka Miroslava Petrů: „Myslím, že ano, že něco roznesl. Ratajovi měli psací stroj. Nebylo to nic pravidelného. Dost často měnil zaměstnání a podle toho zaměstnání mu vycházela volná doba a volný čas. Do hospody možná donesl nějaké časopisy či letáky, ale to do hospody donášel kde kdo. Nic dalšího si nepamatuji.“

„Z takto podané výpovědi není možné tvrdit, že by podíl stěžovatele na tvorbě či distribuci časopisu Kordula (či jiných tiskovin) byl nějak zásadní, spíše naopak se jednalo o běžnou činnost v kolektivu, která nijak nepřečnívala nad podílem jiných jeho známých,“ reaguje na výpověď Miroslava Petrů Nejvyšší správní soud.

Nejvyšší správní soud sice chápe složitost, s jakou je po několika desítkách let možné prokázat skutečnosti, které se odehrály v dobách minulého režimu, nicméně jak již bylo uvedeno výše, uznání ve smyslu zákona č. 262/2011 Sb. je určeno jen těm nejvýznamnějším případům boje proti komunismu,“ uzavírá Nejvyšší správní soud s tím, že nedůvodnou kasační stížnost zamítá. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Maďarsko ruší zastropování cen pohonných hmot. Čtvrtina pump MOL žádné neměla, říká Kovanda

Maďarská vláda na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL zrušila od úterních 23:00 SEČ zastropování cen pohonných hmot. Jen krátce předtím to oznámil šéf premiérova kabinetu Gergely Gulyás. „Vládu premiéra Viktora Orbána k ukončení déle než rok trvajícího zastropování dohnaly ekonomické zákonitosti a bezprostředně hlavně kritický nedostatek paliv v zemi, který fatálně vystupňoval paniku mezi motoristy,“ okomentoval to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že zhruba sedmdesát čerpacích stanic zmíněného podniku – tedy čtvrtina jejich celkového počtu – se v úterý ocitla zcela bez pohonných hmot.

Skupina MOL dříve během úterý varovala, že situace kolem zásobování pohonnými hmotami v Maďarsku je kritická a že jediným řešením je vytvořit podmínky pro zvýšení dovozu. Zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co tamní vláda loni zavedla cenový strop 480 forintů (zhruba 28 korun) za litr pro benzin i naftu. Situaci podle firmy MOL v poslední době komplikují snahy lidí vytvářet si zásoby pohonných hmot.

 Z nejnovějších dat Evropské komise vyplývá, že nafta byla v Maďarsku po Maltě druhá nejlevnější v EU. „V tom důsledku řidiči neomezovali své nákupy pohonných hmot. Naopak, jezdili ještě více, takže spotřeba pohonných hmot v Maďarsku za poslední rok znatelně narostla. Byly prostě lákavě levné. Jenže právě nízká cena odrazovala zahraniční dodavatele pohonných hmot, jako je Shell nebo OMV, aby do Maďarska svá paliva dováželi,“ objasnil Kovanda důvod krize.

Pohonných hmot z dovozu tedy ubývalo. „To by ještě nemusel být fatální problém, pokud by si Maďaři vyráběli dost pohonných hmot sami. Jenže tak tomu není. Prakticky jediná rafinerie v zemi, Danube, zhruba dva měsíce neběžela naplno kvůli technickým problémům a nutným údržbářským odstávkám,“ upozornil Kovanda. Podle něj situaci navíc komplikuje fakt, že občas dochází k výpadkům dodávek ruské ropy ropovodem Družba, Rusové při ostřelování Ukrajiny totiž poškodili zařízení nutná pro jeho provoz.

Stovky čerpacích stanic v Maďarsku jsou tak podle Kovandy bez dostatečného zásobení palivy. „Maďarští motoristé proto musí v rostoucí míře vyrážet pro paliva třeba na Slovensko, přestože tam jsou dražší. Lepší totiž dražší benzin než žádný,“ popsal Kovanda důsledek zastropování cen.

Fakt, že o víkendu si řada motoristů zajela natankovat do sousedních zemí včetně Slovenska, potvrdila i skupina MOL. „MOL je na konci svých sil,“ řekl podle agentury MTI generální ředitel Zsolt Hernádi. Uvedl, že pohonné hmoty si od ní na čerpacích stanicích minulý týden koupilo 2,2 milionu zákazníků, což odpovídá „vrcholu nejrušnější turistické sezóny“.

Gulyás ovšem dal zrušení cenového stropu na pohonné hmoty do souvislosti se sankcemi Evropské unie týkajícími se ruské ropy. „Zavedení sankcí způsobilo výrazné problémy se zásobováním Maďarska energetickými surovinami,“ uvedl šéf kabinetu maďarského konzervativního premiéra Orbána. Šéf maďarské vlády, který má z důležitých politiků v EU nejblíže k Rusku, dlouhodobě kritizuje unijní sankce proti Moskvě. Evropskou ekonomiku podle něho poškozují více než tu ruskou.

X X X

Trumpova firma se dopustila daňových podvodů, rozhodl newyorský soud

 Firma bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, The Trump Organization, byla v úterý u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Podle agentury AP je to jasné odmítnutí finančních praktik vysokých manažerů v Trumpově společnosti.

Trump sám souzen nebyl, i když podle vyšetřovatelů přesně věděl, co se dělo. Trestem pro firmu může být pokuta ve výši až 1,6 milionu dolarů, tedy 37 milionů Kč, což by ale podle AP pro společnost této velikosti nemělo mít dramatické dopady.

Hlavní postavou případu byl bývalý finanční ředitel The Trump Organization Allen Weisselberg, který se výměnou za dohodu na pětiměsíčním trestu odnětí svobody přiznal, že manipuloval s firemním účetnictvím a v daňovém přiznání zatajil 1,7 milionu dolarů, tedy přibližně 40 milionů Kč, které obdržel na firemních benefitech.

Státní zástupcům se podařilo přesvědčit porotu o tom, že Weisselberg se trestné činnosti dopouštěl ve jménu firmy a že ta měla z ní měla prospěch. Weisselberg, který stejně jako další vysoce postavení manažeři těžil z výhod, jakými byly luxusní auta nebo bezplatně poskytnuté byty, u soudu prohlásil, že nikdo z rodiny Donalda Trumpa o jeho nelegálních krocích nevěděl.

To zdůrazňoval i šestasedmdesátiletý republikánský exprezident, který celý případ označil za hon na čarodějnice, za nímž stojí demokraté.

Dnešním verdiktem ale soudní tahanice kolem Trumpa, který se rozhodl, že bude v roce 2024 znovu kandidovat na prezidenta, zdaleka nekončí. V dalších procesech nyní čelí podezření z nelegálního přechovávání tajných dokumentů, manipulace s hodnotou majetku nebo pomluvy.

X X X

VĚŘÍCÍ   FIALA  DÁL   CHCE  VRAŽDIT  LIDI  NA  UKRAJINĚ,  VATIKÁN  PROTI

Zástupci vládní pětikoalice se s členy hnutí SPD dlouhodobě neshodnou v postoji k Ukrajině, která již déle než devět měsíců čelí útokům ruského agresora. Znovu se na toto téma pohádali ve vysílání CNN Prima NEWS poslanci Petr Letocha (STAN) a Radek Koten (SPD). Společnou řeč nenašli ani v případě cvičení ukrajinských vojáků na území ČR.

 Parlament minulý týden odsouhlasil vládní návrh poskytnout pobyt ukrajinským vojákům v Česku za účelem jejich výcviku. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie.

„Mohu potvrdit, že někteří ukrajinští vojáci už jsou na našem území. Začíná mise, která je schválena českým Parlamentem. Zároveň s ní počítá EU. Z bezpečnostních důvodů je lepší více neprozrazovat,“ řekl Petr Letocha, který je členem sněmovního výboru pro bezpečnost.

Poslanci SPD jako jediní v dolní komoře Parlamentu hlasovali proti zmíněnému vládnímu návrhu. Radek Koten, který rovněž zasedá v bezpečnostním sněmovním výboru, se ve vysílání CNN Prima NEWS pokoušel vysvětlit, proč tak zákonodárci z jeho hnutí učinili.

„Bavíme se tu o miliardě korun od daňových poplatníku. Máme tu historickou zkušenost s pobytem cizích vojsk. S nacistickou okupací i intervencí vojsk Varšavské smlouvy. Lidé, kteří to zažili, vnímají pobyt cizích vojsk na našem území negativně,“ uvedl Koten.

Jeho argumentaci Letocha označil za nepřijatelnou. „Budeme srovnávat cvičení 800 vojáků, na čemž proběhla parlamentní shoda, s okupací Československa, kdy sem přišli okupanti, které nikdo nezval? Těch 800 ukrajinských vojáků se tu bude cvičit právě proto, aby se vrátili na Ukrajinu a bránili svou zemi proti agresorovi, který nás v roce 1968 okupoval,“ řekl Letocha.

Dohoda české a ukrajinské vlády

Výcvik ukrajinských vojáků v Česku započal v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků. Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády.

Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun. Podle Letochy při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda. To samé už v minulosti podotkla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ani to však poslance z SPD nepřesvědčilo k tomu, aby pro návrh zvedli ruku. „Vláda tvrdí, že jsme ve válce. Česku ale nikdo nevyhlásil válku. Jde spíš o přání vlády, která pro to, aby byla ve válce, dělá maximum,“ tvrdil Koten.

Letocha argumentoval: „Absurdní. Válku Rusko nevyhlásilo ani Ukrajině, je to přeci speciální vojenská operace. Nemusím být šachový velmistr, abych věděl, jaké kroky Moskvy by následovaly, kdyby Rusko na Ukrajině zvítězilo. Tahle argumentace je lichá. Ukrajina bojuje i za nás. Jsme minimálně ve válce energetické.“

Členové SPD dlouhodobě požadují místo vojenské pomoci Ukrajině větší důraz na mírová vyjednávání. Nejsou ale příliš konkrétní v tom, jak by měl Západ s ruským diktátorem Vladimirem Putinem jednat, obzvlášť vzhledem k tomu, když Rusko nadále pokračuje v bombardování ukrajinských měst a odmítá se stáhnout z okupovaných ukrajinských území, která před časem anektovalo.

X X X

Portugalci vypráskali Švýcary. Hattrickem se vyznamenala náhrada za posazeného Ronalda

Portugalce osmifinále mistrovství světa viditelně bavilo, zejména pak útočníka Goncala Ramose. Teprve 21letý útočník byl postaven do základní sestavy proti Švýcarsku místo fotbalového velikána Cristiana Ronalda a za důvěru se odvděčil hattrickem. Prvního třígólového muže šampionátu v Kataru ještě doplnili spoluhráči a parta z Pyrenejského poloostrova pronikla mezi nejlepší osmičku demolicí 6:1. Teď ji čeká Maroko.

Kromě Ramose se za evropské šampiony z roku 2016 jednou trefili také Pepe, Raphaël Guerreiro a střídající Rafael Leao, za Švýcary snížil Manuel Akanji.

Portugalci se na světovém šampionátu probojovali mezi nejlepší osmičku po 16 letech a ve čtvrtfinále v sobotu změří síly s Marokem. Naopak Švýcaři na první účast ve čtvrtfinále od roku 1954 nedosáhli.

„Můžeme být maximálně spokojeni. I když to samozřejmě nebylo dokonalé a bez chyb, hráli jsme opravdu velmi dobře. Po celé utkání jsme měli správný přístup a koncentraci. Hlavní teď bude, abychom zachovali klid,“ uvedl portugalský trenér Fernando Santos na tiskové konferenci.

Portugalci vyhráli čtvrtý z posledních pěti vzájemných duelů a připsali si druhé nejvýraznější vítězství na světových šampionátech a nejvyšší ve vyřazovací fázi. Švýcaři utrpěli svou nejdrtivější porážku na mistrovství světa.

Trenér Portugalců Santos nechal v úvodu jen na lavičce kanonýra Ronalda, který na velké akci chyběl v základní sestavě poprvé od zápasu se Švýcarskem na evropském šampionátu v roce 2008. „Musíme teď o týmu přemýšlet jako o kolektivu. Stále si myslím, že Cristiano má v týmu velmi důležitou roli,“ řekl Santos, který po posledním utkání skupiny s Koreou lehce zkritizoval Ronalda za to, že se kapitánovi nelíbilo jeho vystřídání.

Hattrick v play-off? Naposledy Skuhravý

Výběr helvétského kříže vyrukoval s třemi stopery, ale trenérovi Yakinovi tento tah nevyšel. Švýcaři v úvodu ještě drželi se soupeřem krok, ale od prvního inkasovaného gólu tahali za kratší konec. Félix v 17. minutě našel ve vápně Ramose, ten si posunul míč kolem obránce a pak jej napálil ze strany pod břevno. Šlo o jeho teprve druhý reprezentační gól.

Na druhé straně brankář Costa jistil Shaqiriho pokus z přímého kopu, ale jinak dominovali Portugalci. Ve 32. minutě Schär jen se štěstím neposlal hlavičku do vlastní sítě, z následného rohu už ovšem Švýcaři inkasovali poté, co neuhlídali stopera Pepeho. Zkušený zadák se v 39 letech a 283 dnech stal nejstarším střelcem gólu ve vyřazovací fázi mistrovství světa. Portugalci vyrovnali svůj nejlepší první poločas na světovém šampionátu.

 Ve 43. minutě vychytal brankář Sommer v úniku Ramose, šest minut po pauze se už ale jednadvacetiletý útočník Benfiky Lisabon podruhé v utkání prosadil. Po Daltově stříleném centru z pravé strany zblízka usměrnil balon do sítě.

Portugalci, kteří letos v Lize národů dvakrát porazili českou reprezentaci, hráli ve velké pohodě. V 55. minutě zakončil další pohlednou kombinaci pod břevno levý bek Guerreiro a zvýšil už na 4:0. O tři minuty později se dočkali branky i Švýcaři, když po rohu Ramos nešťastně prodloužil míč za sebe a Akanji jej na zadní tyči doklepl do sítě.

Za dalších devět minut znovu skórovali Portugalci. Félix vysunul Ramose a ten přes Sommera jemně dloubl míč do sítě. Ve vyřazovací fázi mistrovství světa dal hattrick jako první od roku 1990, kdy Tomáš Skuhravý pomohl československému celku k výhře 4:1 nad Kostarikou. Zároveň se stal prvním hráčem na světovém šampionátu od Němce Kloseho v roce 2002, který dal tři góly při debutu v základní sestavě.

Portugalci rozdrtili Švýcary letos už podruhé

„Ani v těch nejdivočejších dnech jsem nepomyslel na to, že ve vyřazovací fázi budu členem základní sestavy. A hattrick? Nevím, co říci. Je to splněný sen,“ uvedl Ramos, k němuž před utkáním mluvil Ronaldo. „Motivoval mě stejně jako celý tým. Je to náš lídr, kapitán a vždy se snaží pomoci,“ dodal Ramos.

Portugalci dohrávali závěr v exhibičním duchu. Na trávník se jako střídající dostal i Ronaldo, radost z gólu mu ale sebral ofsajd. Tým z Pyrenejského poloostrova se přesto ještě jedné branky dočkal, když se v druhé minutě nastavení trefil technicky k tyči střídající Leao.

„V předchozím průběhu turnaje jsme předváděli dobrý fotbal, odehráli jsme dobrá utkání. Bohužel jsme nedokázali do hry dostat to, co nás v předchozích zápasech zdobilo. Soupeř byl prostě lepší a dominoval,“ uvedl kouč Yakin.

Jen čtyři týmy dosáhly ve vyřazovací fázi mistrovství světa výraznějšího vítězství než Portugalci v úterý. Nejvyšší triumf si připsali Švédové, kteří ve čtvrtfinále v roce 1938 rozdrtili Kubu 8:0. Portugalci rozdrtili Švýcary letos už podruhé, v červnu je doma v Lize národů porazili 4:0. Venku v odvetě prohráli 0:1.

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.