Minister Taraba SR: Zelenskyj nerespektuje vlastní dohodu. Starosta ODS Řeporyj v Praze se zastal Fica. Zelenský odmítl Orbánův mír o Vánocích, na Ukrajině se bojovalo. Gen. Šedivý: Na Ukrajině hodně neefektivních operací, zbytečně mnoho mrtvých

Zelenskyj nerespektuje vlastní asociační dohodu. K tomu nebudeme přihlížet, tvrdí slovenský ministr. Ruský prezident Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica, podle kterého jel do Moskvy jednat o dodávkách ruského plynu na Slovensko. To odebírá plyn od společnosti Gazprom, Ukrajina ale od Nového roku nechce dovolit tranzit této komodity přes své území. „Podstatou je, že nerozumíme, proč bychom měli platit více za častokrát ten samý plyn,“ říká Radiožurnálu slovenský vicepremiér, ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS).

 X Pane vicepremiére, můžete shrnout ty důvody, proč se premiér Fico rozhodl jet jednat s Vladimirem Putinem do Moskvy?

Důvody vznikly na poslední Evropské radě, kde proběhla za zavřenými dveřmi výměna názorů mezi premiérem Ficem a panem prezidentem Zelenským. Ten nám oznámil, že Ukrajina nebude respektovat asociační dohodu, podle které má povinnost přenášet energopaliva bez ohledu na jejich původ.

 „Podstatou je, že nerozumíme, proč bychom měli platit více za častokrát ten samý plyn,“ říká slovenský vicepremiér, ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS). Slovenská republika má zájem na stabilních a cenově dostupných zdrojích, v tomto případě plynu. Na této debatě Evropské rady předseda vlády Fico oznámil, že na základě toho, co slyšel, pojede přímo do Moskvy jednat s prezidentem Putinem.

Považujeme to za absolutně logický krok. Slovensko má jako každá jiná země právo se rozhodnout o tom, co je pro ni z pohledu energetické politiky nejlepší.

Slovensko má smlouvu o dodávkách plynu s ruským Gazpromem. Tam ale problém není. Problém je transit přes Ukrajinu. Jak v tomto může Vladimir Putin, potažmo Rusko, Slovensku pomoci, když je Rusko s Ukrajinou ve válce?
Dobře víte, že ruský plyn chodí do Evropy různými trasami. Slovensko jedná i s Ázerbájdžánem. Dnes (v pondělí, pozn. red.) bylo také oznámeno, že ruský plyn do České republiky pouze letos vzrostl o 500 procent.

Ruský plyn tady je. Vidíme to i z fabrik, které se tváří, že by diverzifikovaly, ale na rozložení těch molekul přesně ví, odkud plyn pochází.

Slovensko na hlavu obyvatele patří mezi největší ekonomické podporovatele Ukrajiny. V tomto ohledu bychom byli rádi, kdyby nás každý ušetřil morálních soudů.

Otázkou dnes je, zda je Ukrajina důvěryhodným partnerem a zda je ochotna respektovat asociační dohodu, kterou podepsala s Evropskou unií a která jí dala povinnost se chovat určitým způsobem.

25 procent elektřiny, která jde na Ukrajinu, proudí přes naše území. Myslím si, že stejně jako máme právo starat se o Ukrajinu energeticky, máme také právo požadovat, aby Ukrajina respektovala platné smlouvy.

 Výsledek cesty do Moskvy

X Jaký výsledek má tedy cesta Roberta Fica do Moskvy? Přinesla řešení ohledně dodávek plynu? Jak Vladimir Putin v tomto Slovensku pomohl?

Premiér Fico měl více než dvouhodinový rozhovor s prezidentem Putinem. Na vládě nás o tom informoval v pátek, protože jsme měli kvůli lékařům mimořádné zasedání. Řekl nám, že se pojede setkat s prezidentem Putinem. Poté řekl, že chce jet i na Ukrajinu.

X Když se chcete bavit s Ukrajinci, kteří hovoří o nějakých modalitách, potřebujete z ruského zdroje přesně vědět, co je pro ně přijatelné. Jakým způsobem se ta smlouva dá nebo nedá uzavřít.

Myslím si, že na tohle dostal premiér Fico naprosto jasné odpovědi. O nich je nejdříve třeba informovat prezidenta a poté k tomu budu moct říct více.

X Podle premiéra Fica byla jeho cesta reakcí právě na postoj ukrajinského prezidenta Zelenského. Ukrajina podle něj poškozuje finanční zájmy Slovenska. Z druhé strany, pokud by transit trval dál, Ukrajina by poškozovala své vlastní zájmy, protože by nechala vydělávat nepřítele, se kterým vede válku. To je postoj prezidenta Zelenského. Proč má premiér Fico pocit, že na tomto něco změní jednání v Moskvě?

Tohle je trochu falešné tvrzení pana Zelenského, který nemá žádné jiné příjmy kromě těch, které mu pošlou západní země. Ukrajina funguje pouze na základě transakcí, které finančně přijímá. Naše národy to musí vyrobit, lidé to musí zdanit, průmysl se na to musí složit.

Nevidíme v tom žádný rozdíl – proč bychom měli kupovat přebalenou ropu nebo plyn, který k nám přichází různými cestami a je to stejný plyn, jen s tím rozdílem, že tam jsou obrovské přirážky? Nikdo nám ještě neodpověděl, proč je to udržitelná strategie.

Slovensko nechce od Ukrajiny nic kromě toho, aby se chovala jako seriózní partner, který uzavřel asociační dohodu s Evropskou unií a podle které má povinnost přepravovat plyn.

 Závislost na ruské ropě a plynu

X Ale i Slovensko v roce 2022 v EU souhlasilo se závazkem zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu. Ukrajina avizuje už od léta, že transit ruské ropy přes své území zastaví. Slovensko tedy nemá zajištěnou dodávku z jiných zdrojů?


Ano, hlasovala pro to v roce 2022 předchozí vláda, která ve volbách utrpěla naprostou porážku. Je to stejná vláda, která způsobila, že Slovensko dnes nemá létající stroje, žádné stíhačky, žádnou armádu. Absolutně rozložili naší obrannou schopnost…

X Ale i vláda Roberta Fica deklarovala, že vpád Ruska na Ukrajinu je porušením mezinárodního práva.

Samozřejmě je. To je úplně v pořádku. Právě proto máme i my právo, bez ohledu na to, kdo porušil právo, vyžadovat od Ukrajiny plnění jejích závazků.

X Ale znova se vracím k té otázce – má Slovensko zajištěné dodávky z jiných zdrojů?

Samozřejmě, že má.

X Proč je potom takový problém, že nebude proudit plyn z Moskvy?

Kvůli rozdílu v ceně. Plynu je dost a Slovensko je zabezpečené, takže se nestane, že při odpojení plynu nebudeme mít čím topit – budeme. Rozdíl je však v ceně – transakční náklady, dodatečné náklady a nájem, když víme o podezření, že jde často o tu stejnou ruskou komoditu.

Naše odhady jsou, že v případě Slovenska mohou roční náklady přesahovat 300 milionů eur. Jakožto zodpovědní politici máme právo se ptát, proč by naši občani, kteří Ukrajině tolik pomohli, měli platit více peněz kvůli tomu, že se Ukrajina rozhodla nerespektovat vlastní asociační dohodu.

X Slovensko má ale s ruským Gazpromem smlouvu o dodávkách plynu do roku 2034. Neměl by to být Gazprom, kdo se postará o to, aby tuto smlouvu plnil a zajistil dopravu plynu na Slovensko? Neměl by to být Gazprom, kdo přijede do Bratislavy?

Přesně to bylo součástí těch debat pana premiéra.

X To znamená, že pan premiér se dohodl s prezidentem Putinem, že Gazprom bude jednat se Slovenskem a zajistí nějakým způsobem tu dodávku?

Předmětem těch debat bylo, abychom znali jasné odpovědi na jasné otázky. Ještě jednou zopakuji, že prezident Zelenskyj zčistajasna na Evropské radě dost zvláštním způsobem jen tak oznámil, že nemůžou respektovat vlastní závazky.

Bylo úplně přirozené a logické, že premiér všem našim partnerům – nevidíme nic, co by zpochybňovalo ukotvení Slovenska v těchto institucích – oznámil, že si do Moskvy pojede promluvil o možném trasování tohoto plynu. Na vládě nám řekl výsledky, které, pokud dovolíte, budou nejdříve prodiskutovány na území Slovenska i s prezidentem.

Prospěch pro Slovensko

Když se v neděli k té schůzce vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, uvedl, že Vladimir Putin mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině, situaci na bojišti, o cestách k ukončení bojů a že jednali taky o vzájemných vztazích a energetice. Z toho ruského pohledu to vypadá, že otázka ruské plynu byla spíše okrajovou záležitostí.
To z toho určitě nevyplývá. Byla to podstatná záležitost a i ruská strana uvedla, že se otázka energetických dodávek řešila velice do hloubky. Slovensko je odkázané také na jádrové palivo, to každý ví.

Můžu říct, že pro slovenskou stranu, jakožto pro stát, který sousedí s Ukrajinou, je otázka ukončení konfliktu velmi důležitým bodem zahraniční politiky. Když jsme byli na návštěvě Číny s prezidentem Si, probírali jsme s panem premiérem otázku války na Ukrajině.

V popředí to bylo i na návštěvě premiéra Fica v Brazílii, protože existuje čínsko-brazilský mírový plán, který Slovensko podporuje. Děláme jen to, co je i v zájmu Slovenska, aby ten strašný konflikt skončil. A předpokládáme, že tímto směrem půjdou také kroky prezidenta Trumpa.

 X Cesta Roberta Fica do Moskvy přináší problémy i Evropské unii, protože nemluví jedním hlasem. Zároveň Ukrajina je soused Slovenska, tím pádem se ty vztahy také významně zhorší. Jaký reálný prospěch má z tohoto jednání Roberta Fica s Putinem Slovensko jako stát?

Paní redaktorko, dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že se ty vztahy zhorší. Slovensko je myslím jediná země, která za sebou má více než dvě jednání mezi vládami – ne jednání premiérů, ale celých vlád. Na rozdíl od Ukrajiny jsme velmi loajální.

X Sám jste mluvil o tom, že tam byla nedohoda prezidenta Zelenského a premiéra Fica.

Vždyť říkám, že ano. Na poslední Evropské radě nám pan Zelenskyj řekl, že nebude respektovat asociační dohodu, ke které se zavázal.

X A ten reálný prospěch pro Slovensko z této návštěvy podle vás?

Paní redaktorko, my snad máme právo od partnera, kterému dodáváme 25 procent elektrické energie, vyžadovat, aby respektoval asociační dohodu. Ta asociační dohoda předpokládá možnost si přes jejich území dodávat jakýkoliv zdroj suroviny, jaký jsme si dohodli. A to je jediné, co od nich chceme.

My o této věci budeme jednat a víme, že jsme na konkrétní otázky na ruské straně dostali konkrétní odpovědi. To je na další jednání a věřím, že je pro nás potřebné pokračovat s Ukrajinou. Nikdy nebudeme přihlížet k tomu, že se dohody nerespektují. Podstatou je, že stále nerozumíme, proč bychom měli platit více za častokrát ten samý plyn.

 X X X

 ORBÁN  O  KONCI  VÁLKY  NA  UKAJINĚ  V  ROCE  2025

 Putin je férový partner. Orbán zavěštil, jak a kdy definitivně skončí válka

Maďarský premiér Viktor Orbán odhadl, že válka na Ukrajině skončí v příštím roce. Podle něho to bude buď výsledkem vyjednávání, nebo porážkou jedné ze zúčastněných stran. V rozhovoru pro list Magyar Nemzet také označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „férového partnera“.

 „Válka na Ukrajině skončí v roce 2025, buďto skrze vyjednávání, nebo zničením jedné z bojujících stran,“ řekl maďarský premiér, který patří mezi časté kritiky Kyjeva, v rozhovoru pro Magyar Nemzet.

Orbán, který je dlouhodobým sympatizantem Ruska, uvedl, že po skončení války evropské ekonomiky zažijí „velký úspěch“. Podle něj Evropská unie a USA investovaly do konfliktu na Ukrajině zhruba 300 miliard eur, přičemž výsledek této investice je podle něj katastrofální.

„Pětina území Ukrajiny je okupována, zemřelo několik set tisíc lidí a další statisíce byly zraněny,“ řekl Orbán a dodal, že tyto prostředky mohly být lépe investovány na zlepšení životní úrovně v Evropě.

V rozhovoru se také vyjádřil k situaci Maďarska po téměř třech letech války. „Jsou roky, kdy je úspěch jen to, že zůstanete naživu,“ prohlásil Orbán a uvedl, že Maďarsko se snažilo využít válečnou situaci ve svůj prospěch, což se ale nepovedlo nikomu v Evropě. „Velkým úspěchem je, že se Maďarsko nepotopilo jako většina evropských ekonomik,“ tvrdil.

Putin je partner, Trump nás má rád

Orbán se v rozhovoru také zaměřil na mezinárodní vztahy. Zmínil své blízké vztahy s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ruského prezidenta Vladimira Putina pak označil za „férového partnera“.

Dále o nově zvoleném americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi řekl, že se mu „Maďarsko líbí“ a že mezi oběma zeměmi vznikne spravedlivý vízový systém a dohoda, která bude pro Maďary výhodná.

Tato vyjádření Orbána přicházejí v době, kdy jeho otevřená podpora Donaldu Trumpovi čelí kritice, zejména ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenskyj kritizoval Orbánovy pokusy o roli „prostředníka“ v řešení konfliktu a označil jeho návrh vánočního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou za PR krok. Ukrajinské ministerstvo zahraničí obvinilo Orbána, že jeho přístup k řešení války je nepodložený a spíše vyjadřuje politickou agendu než reálný zájem o ukončení konfliktu.

 X X X

 STAROSTA  ODS  ŘEPORYJ  V  PRAZE  NOVOTNÝ  SE  ZASTAL  FICA

Novotný se překvapivě zastal premiéra Fica. Hájí vůli lidu, napsal starosta Řeporyjí

 Kontroverzní starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) je známý pro svou prostořekost a také tvrdé slovní výpady. Poněkud překvapivě se ale zastal slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD), který se vydal na návštěvu Ruska za Vladimirem Putinem. Jeho návštěvu přitom odsoudila řada českých předních politiků a také stranický šéf Novotného a předseda vlády Petr Fiala (ODS).

 Novotný se často netají svými radikálními názory zejména na politiky KSČM či příznivce ruské politiky. Fica se ale zastal. „Rád bych se zastal Roberta Fica. Jedná se nikoli o vůli jeho, ale vůli slovenského lidu. Na ten je třeba si ukazovat, ne na Fica. To si lžete do kapsy,“ uvedl Novotný.

Starosta Řeporyjí tím odkazoval na vůli slovenských občanů, kteří dali Ficovi hlas ve volbách. Slovenský předseda vlády jednal s Vladimirem Putinem překvapivě 22. prosince. Během setkání měli probrat své pohledy na dění na Ukrajině a tamní situaci na bojišti.

 Fico probíral s ruskou hlavou státu také vzájemné vztahy a energetiku. Slovenský premiér konkrétně uvedl, že s Putinem jednali o dodávkách plynu.

Setkání kritizoval například český prezident Petr Pavel nebo ministr zahraničí Jan Lipavský. Pozadu nezůstal ani premiér Petr Fiala. „Naše zahraniční politika míří opačným směrem než do Ruska, i proto jsme za poslední dva roky přijali řadu opatření, abychom na něm byli energeticky nezávislí a mohli plyn kupovat od spolehlivějších partnerů,“ uvedl Fiala v prohlášení.

 X X X

 AMERIKA  STÁLE   PODPORUJE  VRAŽDY  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ

NESNAŽÍ  SE  O  UKONČENÍ  VÁLKY,  I  KDYŽ  UKRAJINCI  JI  ODMÍTAJÍ

MILIONY  UKRAJINCŮ  UTÍKAJÍ  DO  CIZINY

 USA  ODSTRANIT  ZELENSKÉHO,  ROZHAZUJE  MILIARDOVÉ  ÚPLATKY  POLITIKŮM  SVĚTA  ZA  NATO.  EU

 Kyjev dostal od USA miliardu dolarů z výnosů ruských aktiv.

Ukrajina podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala obdržela jednu miliardu dolarů (24,2 miliardy Kč) od USA z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov to označil za krádež, napsala agentura Reuters.

  „Děkujeme americkým partnerům a Světové bance za důležitý krok ke spravedlnosti. Očekáváme, že všechna ruská aktiva budou zkonfiskována a použita na rekonstrukci Ukrajiny,“ napsal Šmyhal na síti X.

Poznamenal, že zmíněná miliarda dolarů je první tranší z navrhované americké pomocné půjčky o objemu 20 miliard dolarů (484 miliard Kč). Na splacení půjčky půjdou peníze výhradně z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.

„Tyto peníze nám byly ukradeny. Všechny tyto rezervy jsou zablokované, a to zcela nelegálně. To je v rozporu se všemi normami a pravidly,“ řekl Peskov. Poznamenal, že Rusko bude svá práva hájit. Rusko přitom v rozporu s mezinárodním právem zaútočilo na Ukrajinu a anektovalo část jejího území.

 Americká část pomoci je součástí balíku půjček ve výši 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), na kterém se letos dohodla skupina předních ekonomik G7. Skupinu tvoří vedle USA také Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Německo a Británie, zastoupena je i Evropská unie jako celek.

Myšlenka použít zmrazená aktiva Ruska na pomoc Ukrajině zpočátku narážela na odpor evropských představitelů, kteří se obávali právních aspektů a narušení finanční stability.

Po více než roce jednání mezi finančními představiteli tento proces nabral na dynamice zejména poté, co americký prezident Joe Biden v dubnu podepsal zákony, které americké vládě umožnily zadržet zhruba pět miliard dolarů ruských státních aktiv ve Spojených státech. Převážná většina zmrazeného ruského majetku se nicméně nachází v zemích EU.

X X X

 GENERÁL  ŠEDIVÝ, ČR:  NA  UKRAJINĚ  ŘADA  NEEFEKTIVNÍCH  OPERACÍ,

ZBYTEČNĚ  MNOHO  MRTVÝCH

 Řada ukrajinských operací je neefektivních, je třeba to řešit, míní generál Šedivý

Spojenci by měli mít větší vliv na vojenské rozhodování Ukrajiny. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Zdůvodnil to tím, že některé vojenské operace Kyjeva nejsou zcela efektivní. Bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský zdůraznil význam jednoty Evropy a jejího spojenectví se Spojenými státy. Varoval také před „inflací rezolucí“, která může vysílat špatný signál.

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vojenskou pomoc Ukrajině nezastaví, míní Šedivý. Spíše ji podle jeho názoru omezí. „Pro Američany existují mnohem významnější konflikty, než je ten na Ukrajině, byť to můžeme cítit jinak,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Evropa potom bude muset tento deficit zastat sama. To však bude pro některé státy starého kontinentu velmi obtížné a bude je to „bolet“. „Ekonomicky na to nebudou mít a je potřeba, aby se postupovalo krok za krokem,“ uvedl bývalý náčelník generálního štábu.

I z toho důvodu se Šedivý domnívá, že by spojenci Ukrajiny měli mít slovo v jejím vojenském rozhodování. „Některé operace jsou málo efektivní a spíše Ukrajinu vyčerpávají, než aby pomáhaly ke konečnému řešení. Toto je věc, se kterou se určitě budeme potýkat a bude potřeba ji řešit,“ sdělil Šedivý.

 Bývalý velvyslanec při NATO následně zdůraznil důležitost spojenectví se Spojenými státy a jednoty Evropy. „Jedna věc je jasná – s nástupem států, které nechtějí náš vliv ve světě, jako je Čína, Írán, Severní Korea a Rusko, musíme býti jednotní. Pokud nebudeme, není skoro žádná šance, abychom něco dokázali,“ míní Landovský.

Varoval také před „inflací rezolucí“, které přijímá Evropský parlament. Pokud jich podle něj bude příliš mnoho a Evropa si za nimi nebude schopná stát, bude to vysílat špatný signál. „Čím víc jich vydáme, tím menší hodnotu budou mít. Zejména, pokud se nebudou shodovat s tím, co se v nich požaduje,“ řekl Landovský, který nyní působí jako výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.

„Ve finále je důležité, co se konkrétně udělá. Nejdřív totiž dochází k určité situaci, pak se hledá politická jednota a shoda na rozhodnutí, jak dále postupovat, a potom se zajišťuje podpora společnosti,“ dodal bývalý diplomat.

 X X X

 KLDR chce vyměnit nebo navýšit počty svých vojáků v Rusku, hlásí jihokorejská armáda

Severní Korea se zřejmě připravuje na obměnu nebo vyslání dalších vojáků a vojenské techniky do Ruska kvůli bojům proti Ukrajině. Informuje o tom v pondělí podle agentury Jonhap jihokorejská armáda. Kyjev odhaduje, že v západoruské Kurské oblasti je po boku ruských jednotek nasazených asi 11 tisíc vojáků z KLDR, kteří mají za úkol pomoci Rusům vytlačit z tohoto regionu ukrajinské síly.

 „Z komplexního vyhodnocení řady informací zpravodajských služeb vyplývá, že Severní Korea se připravuje na rotaci nebo zvýšení počtu vojáků působících v Rusku,“ uvedl podle Jonhap sbor náčelníků štábů jihokorejské armády.

Jihokorejská rozvědka odhadla minulý týden severokorejské ztráty v bojích v Kurské oblasti na nejméně 100 mrtvých a 1000 zraněných. Pchjongjang také podle Soulu dodává Rusku raketomety a samohybné dělostřelectvo. Existují náznaky toho, že se chystá vyrábět a posílat do Ruska drony, které se po zásahu cíle zničí. Minulý měsíc jejich výrobu ve velkém nařídil severokorejský vůdce Kim Čong-un.

KLDR doufá, že prohloubením vojenské spolupráce s Ruskem získá praktické zkušenosti z bojiště a schopnost modernizovat své zbraňové systémy, uvádí také sbor náčelníků štábů jihokorejské armády.

Do Kurské oblasti v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda, což znamenalo velký šrám na vojenské reputaci Ruska. Ukrajinské síly tam ovládly několik stovek kilometrů čtverečních. Od té doby Rusové Ukrajince z části území vytlačili. V posledních týdnech se podle Kyjeva do bojů po boku Ruska zapojily posily ze Severní Koreje, s níž Moskva letos podepsala smlouvu o „komplexním strategickém partnerství“.

Speciální síly ukrajinské armády v pondělí na svém telegramovém kanálu zveřejnily video pořízené v bojích v otevřeném poli údajně proti severokorejským vojákům. V příspěvku se uvádí, že za tři dny ukrajinští vojáci v Kurské oblasti zabili 77 příslušníků armády KLDR a dalších více než 40 zranili. Zničili jim také 15 vozidel různého typu. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

 X X X

 Syrští povstalci se dohodli na sloučení ozbrojených skupin. Začlení se pod ministerstvo obrany

Faktický vládce Sýrie Ahmad Šara se dohodl s vůdci povstaleckých uskupení, která se podílela na svržení režimu prezidenta Bašára Asada, na rozpuštění všech ozbrojených skupin a jejich začlenění pod nové ministerstvo obrany. S odvoláním na prohlášení nového syrského vedení o tom v úterý informovala agentura Reuters.

 Šara a přechodná vláda pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) se tak snaží vyvarovat případným střetům mezi různými frakcemi.

Z prohlášení není zřejmé, které konkrétní skupiny se k dohodě připojily. Na severu země pokračují boje mezi protureckou Syrskou národní armádou a koalicí Syrské demokratické síly (SDF), v jejichž čele stojí kurdské milice YPG.

Restrukturalizaci ministerstva obrany minulý týden oznámil premiér přechodné vlády Muhammad Bašír. Nová armáda bude tvořena bojovníky povstaleckých uskupení a vojáky, kteří zběhli z armády Asadova režimu.

Do funkce ministra obrany byl v sobotu jmenován Murhaf Abú Kasra, který je významným vojenským velitelem HTS. Ten už před týdnem v rozhovoru s agenturou AFP řekl, že všechny syrské ozbrojené skupiny budou rozpuštěny a jejich jednotky začleněny do budoucí „vojenské instituce“. Dodal, že HTS tak učiní jako první.

Asadův režim se zhroutil 8. prosince, když povstalci z HTS na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. Asad funkci prezidenta Sýrie převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971. V Sýrii byla ustavena přechodná vláda pod vedením HTS, jež má vládnout do 1. března 2025.

 X X X

Hasiči o Vánocích zasahovali v Praze u čtyř požárů stromků, jeden se škodou pět milionů

Na Štědrý den zaznamenali hasiči v Praze čtyři požáry, jejichž příčinou bylo vzplanutí vánočního stromku nebo adventního věnce. Jeden z nich v bytovém domě na Žižkově způsobil pětimilionovou škodu. Vyplývá to z informací Hasičského záchranného sboru. Celkem měli hasiči v hlavním městě 38 zásahů, což označili jako silně nadprůměrné.

 Jeden z požárů vypukl krátce před 23.00 v bytovém domě v Malešické ulici na pražském Žižkově. Hořel tam vánoční stromek. „Obyvatelům se podařilo z nástěnného hydrantu požár uhasit před naším příjezdem,“ uvedli hasiči na síti X. Přesto oheň stačil podle údajů v hasičském bulletinu způsobit pětimilionovou škodu, dva lidé také museli být ošetřeni.

Vpodvečer vzplanul také stromeček ve společenské místnosti zařízení pro děti Klokánek v Láskově ulici v Praze 4. Ze zařízení muselo být podle Sosny evakuováno 11 dětí a čtyři dospělí. Škoda činí podle předběžných odhadů půl milionu korun.

Od prskavky se vznítil i stromek v bytě ve Vavřenově ulici v Praze 4. Také v tomto případě byla nutná evakuace obyvatel a škoda je rovněž odhadnutá na půl milionu korun.

„Kromě toho jsme zasahovali hlavně u dopravních nehod a v rámci spolupráce IZS. Významný byl s Vánoci nesouvisející požár skladu v tržnici Sapa v Písnici,“ sdělil mluvčí pražských hasičů Vojtěch Sosna. V Sapě hořelo dopoledne, příčina se stále vyšetřuje. Zranil se jeden člověk, škoda je předběžně vyčíslená na tři miliony korun.

X X X

 Balistické rakety na Boží hod. Charkov čelil masivnímu ruskému útoku

 Rusko ve středu ráno zaútočilo balistickými raketami i střelami s plochou dráhou letu na energetický systém a města na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že vypálení více než 70 střel a stovky dronů v době Vánoc je nelidský čin. Starosta Charkova Ihor Terechov uvedl, že při masivním útoku na město byli zraněni nejméně tři lidé. .

  „Dnes si (ruský prezident Vladimir) Putin záměrně vybral k útoku Vánoce. Co může být více nelidského? Přes 70 střel včetně balistických a více než sto útočných dronů,“ napsal Zelenskyj na síti Telegram. Uvedl, že po zásazích se některé regiony ocitly bez elektřiny. „Cílem je naše energie,“ dodal prezident, podle kterého ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila přes 50 střel.

Terechov ještě v 6:00 SEČ vyzýval obyvatele, aby neopouštěli kryty, protože na město stále míří balistické rakety. Podle ukrajinských úřadů ruské letectvo podniklo na město a jeho okolí nejméně sedm úderů. Gubernátor Charkovské oblasti Oleg Syněhubov na Telegramu napsal, že byla poškozena „civilní nebytová infrastruktura“.

 „Ruská armáda od rána masivně útočí na region Dněpru. Snaží se zničit energetický systém regionu,“ napsal na Telegramu šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti na středovýchodní Ukrajině Serhij Lysak.

Útoky na energetický sektor

Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko na Facebooku sdělil, že Rusko „masivně útočí na energetický sektor“ a že provozovatel přenosové soustavy omezil dodávky elektřiny, aby minimalizoval dopady útoku.

Největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK ráno uvedla, že Rusko zaútočilo na její elektrárny a vážně poškodilo jejich zařízení. „Za letošní rok jde o třináctý masivní útok na ukrajinský energetický sektor a desátý masivní útok na energetická zařízení firmy,“ uvedla společnost na Telegramu.

Agentura AFP připomíná, že Rusko masivní útok provedlo o Vánocích, které Ukrajina už druhým rokem slaví 25. prosince jako v západním světě, a nikoli 7. ledna podle juliánského kalendáře ruské pravoslavné církve.

Rusko od jara výrazně zintenzivnilo útoky na ukrajinský energetický sektor, přičemž poškodilo téměř polovinu výrobních kapacit a opakovaně způsobilo mnohahodinové výpadky elektřiny v celé zemi. Nevyprovokovanou agresi a invazi do sousední země ruská armáda zahájila z rozkazu prezidenta Vladimira Putina už v únoru 2022.

 Ukrajinské letectvo ve středu také oznámilo, že zaznamenalo vypálení ruských raket s plochou dráhou letu Kalibr z Černého moře, což vedlo k vyhlášení leteckého poplachu po celé zemi. Místní úřady a letectvo hlásily přelety raket ve východních, středních, jižních i západních regionech.

Při předchozím masivním raketovém útoku 17. listopadu Rusko odpálilo 120 raket a 90 bezpilotních letounů, které zabily nejméně sedm lidí a způsobily vážné škody na energetickém systému.

Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že během noci protivzdušná obrana zničila 59 bezpilotních prostředků v Belgorodské a Voroněžské oblasti, kde trosky dronů poničily elektrické vedení a několik domů.

 X X X

 Masivní útok Rusů. Na Ukrajinu dopadají rakety a drony, úřady hlásí zraněné i blackouty

Rusko ve středu ráno zaútočilo balistickými raketami i střelami s plochou dráhou letu na energetický systém a města na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters uvedl, že vypálení více než 70 střel a stovky dronů v době Vánoc je nelidský čin. Starosta Charkova Ihor Terechov uvedl, že při masivním útoku na město byli zraněni nejméně tři lidé. Ruské úřady pak tvrdí, že v noci na středu zničily téměř šest desítek ukrajinských bezpilotních prostředků.

„Dnes (ve středu, pozn. red.) si Putin záměrně vybral k útoku Vánoce. Co může být více nelidského? Přes 70 střel včetně balistických a více než sto útočných dronů,“ napsal Zelenskyj na síti Telegram. Uvedl, že po zásazích se některé regiony ocitly bez elektřiny. „Cílem je naše energie,“ dodal prezident, podle kterého ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila přes 50 střel.

 Terechov ještě v 6:00 SEČ vyzýval obyvatele, aby neopouštěli kryty, protože na město stále míří balistické rakety. Podle ukrajinských úřadů ruské letectvo podniklo na město a jeho okolí nejméně sedm úderů. Gubernátor Charkovské oblasti Oleg Syněhubov na Telegramu napsal, že byla poškozena „civilní nebytová infrastruktura“.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že zaznamenalo vypálení ruských raket s plochou dráhou letu Kalibr z Černého moře. Web Unian informuje také o útocích dronů, které na Ukrajinu dopadaly po celou štědrovečerní noc. Letectvo rovněž uvedlo, že jedna z ruských střel s plochou dráhou letu přeletěla přes Rumunsko a Moldavsko, v jejichž vzdušném prostoru letěla 140 kilometrů.

 „Ruská armáda od rána masivně útočí na region Dněpru. Snaží se zničit energetický systém regionu,“ napsal na Telegramu šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti na středovýchodní Ukrajině Serhij Lysak.

Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko na Facebooku sdělil, že Rusko „masivně útočí na energetický sektor“. „Provozovatel přenosové soustavy přijímá nezbytná opatření k omezení spotřeby, aby se minimalizovaly negativní důsledky pro energetickou soustavu,“ uvedl ministr podle webu Unian.

 „Za letošní rok jde o třináctý masivní útok na ukrajinský energetický sektor a desátý masivní útok na energetická zařízení firmy,“ uvedla největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK na Telegramu.

Agentura AFP připomíná, že Rusko masivní útok provedlo o Vánocích, které Ukrajina už druhým rokem slaví 25. prosince jako v západním světě, a nikoli 7. ledna podle juliánského kalendáře ruské pravoslavné církve.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci protivzdušná obrana zničila 59 bezpilotních prostředků v Bělgorodské a Voroněžské oblasti, kde trosky poničily elektrické vedení a několik domů.

X X X

 Na západě Kazachstánu se zřítilo letadlo. Na palubě bylo 67 lidí, nejméně 28 z nich přežilo

Na západě Kazachstánu se ve středu zřítilo letadlo původně mířící z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska, kvůli mlze v hlavním městě Čečenska bylo ale přesměrováno. Na palubě bylo podle zpřesněných údajů 67 lidí včetně pěti členů posádky, nejméně 28 z nich přežilo, uvedlo na síti Telegram kazachstánské ministerstvo pro mimořádné situace.

 O příčině nehody v Aktau na břehu Kaspického moře zatím úřady neinformovaly. Místní média původně uváděla, že posádka kvůli požáru požádala o nouzové přistání. Po příjezdu záchranářů byl stroj v plamenech. Kazachstánský server Tengrinews informoval o srážce s hejnem ptáků.

Nejasnosti dlouho panovaly o počtu lidí na palubě. Havarovaný stroj byl podle ázerbájdžánských médií Embraer 190, který pojme asi 100 lidí. Letadlo patřilo ázerbájdžánským aerolinkám AZAL.

Některá kazachstánská média dříve uváděla 105 cestujících a pět členů posádky, ázerbájdžánská hovořila o 67 cestujících a pěti členech posádky. Kazachstánské ministerstvo pro mimořádné situace následně údaj upřesnilo na celkem 67 lidí včetně pětičlenné posádky.

Informace se rovněž liší v tom, zda se letadlo zřítilo. Původní zprávy uváděly tvrdé přistání. Zveřejněné záběry nicméně ukazují, jak klesající stroj narazil do země a začal hořet. Podle videa z místa nehody je patrné, že trup letounu se roztrhnul na několik částí.

Cestující byli podle médií převážně občané Ruska, posádka naopak ázerbájdžánská. K letu média uvedla, že stroj byl dvakrát přesměrován. Místo Grozného letová kontrola vybrala Machačkalu, hlavní město Dagestánu, který je stejně jako Čečensko součástí Ruské federace. Po Machačkale bylo jako náhradní letiště zvoleno kazachstánské Aktau.

 X X X

 Jihokorejskému prezidentovi hrozí zatykač, opět ignoroval výslech ke stannému právu

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol se znovu nedostavil na výslech ohledně vyhlášení stanného práva na začátku prosince. Prezident byl už podruhé předvolán v rámci vyšetřování ohledně trestných činů vzpoury a zneužití moci, které vede tým protikorupčního úřadu (CIO), policie a vyšetřovatelů z ministerstva obrany.

 Protikorupční úřad předvolal prezidenta již minulý týden. Šéf CIO O Tong-un již dříve řekl, že úřad zvažuje vydání zatykače, pokud by se prezident nadále vyhýbal výslechu. Podle agentury Jonhap úřad počká do konce dne, zda se prezident dostaví.

Prezidentův advokát tento týden řekl, pro Juna má přednost řízení před ústavním soudem, které zahájilo podání ze strany parlamentu. Ústavní soud rozhodne, zda Juna odstranit nebo ponechat ve funkci. Do té doby má prezident pozastavené pravomoci, které vykonává premiér.

První veřejné stání před ústavním soudem se bude konat v pátek. Prezident chce své jednání před soudem obhájit.

Prezident 3. prosince šokoval svůj národ i svět, když ve 52milionové zemi vyhlásil stanné právo, které parlament po několika hodinách odvolal.

Podání, které by mohlo vyústit v odvolání Juna z funkce, iniciovaly opoziční strany, které mají v parlamentu většinu. V polovině prosince se k nim připojilo i několik poslanců z prezidentovy Strany lidové moci (PPP), díky čemuž návrh získal potřebných 200 hlasů z 300. V zemi se konaly také velké demonstrace za odchod prezidenta.

 X X X

 Rutte pokračuje v Stoltenbergových stopách. Ukrajinu řadí mezi hlavní priority

Skoro čtrnáct let působil Mark Rutte na postu nizozemského premiéra. Letošním odchodem z vlády ale jeho politická kariéra neskončila – právě naopak. Lídři států Severoatlantické aliance ho zvolili za nástupce končícího šéfa NATO Jense Stoltenberga. Rutte se tak stal 1. října novým generálním tajemníkem aliance a ze svého domovského Haagu se přestěhoval do 180 kilometrů vzdáleného Bruselu.

„Je mi velikou ctí stát se generálním tajemníkem NATO, nejúspěšnější politické a vojenské aliance v historii,“ prohlásil Rutte poté, co se 1. října formálně chopil funkce. Jeho cesta na post šéfa NATO ale nebyla úplně hladká.

 Nového generálního tajemníka totiž musí jednomyslně odsouhlasit všechny členské státy. A Rutte tak musel nejprve přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, který nominaci nizozemského premiéra odmítal. To se v červnu podařilo a následně odstoupil jediný Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis.

2.- července pak Rutte naposledy odjel z vládní kanceláře, na svém tradičním dopravním prostředku, na kole. Červencový summit lídru ve Washingtonu pak definitivně potvrdil, že se novým generálním tajemníkem stane právě Rutte.

 „NATO znáte velmi dobře a jste velmi dobře známý napříč státy aliance, máte perfektní zkušenosti k tomu, abyste se stal skvělým generálním tajemníkem. Během čtrnácti let jako předseda vlády jste ukázal, že víte, jak budovat konsenzus. Vedl jste čtyři různé koaliční vlády, takže víte, jak činit kompromisy,“ ocenil jeho kvality končící Jens Stoltenberg.

Ukrajina jako priorita

Oproti řízení aliance Stoltenbergem nenastaly s nástupem Rutteho žádné převratné změny. Nizozemský politik na svého předchůdce plynule navázal. „Mám tři priority – zajistit, abychom měli schopnost ubránit se jakékoliv hrozbě, podporovat Ukrajinu v boji proti ruské agresi a řešit rostoucí globální výzvy euroatlantické bezpečnosti,“ pronesl Rutte.

Mezi evropskými lídry patří Rutte od počátku ruské invaze k největším zastáncům Ukrajiny. Jeho vztah k Rusku v minulosti výrazně formovaly události kolem sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014, při kterém zahynulo bezmála 300 lidí.

„Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší než náklady, které bychom museli nést, kdybychom Putinovi umožnili zvítězit. Z osobní zkušenosti se sestřelením letu MH17 vím, že konflikt na Ukrajině se netýká jen boje v předních liniích. Byla to tragédie, která otřásla mou zemí před deseti lety. Tragédie, která se už nikdy nesmí opakovat,“ řekl.

Příští rok čeká Rutteho v pozici lídra aliance první velký summit NATO. V červnu se lídři aliančních zemí sejdou právě v jeho domovském Haagu. Očekává se, že by členské státy na summitu mohly navýšit své závazky investic do obrany, které aktuálně činí 2 procenta HDP.

X X X

 Papež ve Vatikánu přednáší tradiční poselství Urbi et orbi

 Papež František ve středu v poledne vystoupí se svým tradičním vánočním poselství Urbi et orbi (Městu a světu). V něm se obrací ke katolíkům i nekatolíkům a zabývá se otázkami globálního významu. Minulý rok odsoudil útok palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Očekává se, že i letos bude orodovat za mír ve světě.

 Papež v úterý večer při mši ve svatopetrském chrámu ve Vatikánu zahájil katolický svatý rok, který věn Farnosti a další církevní organizace organizují ve větší míře poutě do Říma. Očekává se, že během současného svatého roku by Řím mohlo navštívit až 32 milionů věřících. Ti věří, že tak mohou získat takzvaný odpustek za hříchy.

Svatý rok obvykle katolická církve slaví jednou za 25 let. Papež však může vyhlásit i mimořádné jubilejní roky. Stalo se tak například v roce 2015 a další svatý rok je naplánovaná na rok 2033, kdy si katolíci připomenou příběh ukřižování Ježíše Krista.

 X X X

 VIETNAMSKÝ  PRODEJNÍ,  ZÁBAVNÝ  AREÁL  V PRAZE  4

VEDLE  VELKOOBCHODŮ  I  RESTAURACE,  TRŽIŠTĚ

 Pro nejlepší pomeranče ve čtyři ráno. Oblíbený džus v Sapě prodává trhovec 15 let

Vietnamec Lê Văn Quyết od roku 2010 žije a pracuje v tržnici Sapa v pražské Libuši, kde se ve svém stánku specializuje na přípravu nápojů. Z rodné země před lety odešel jako spousta jeho krajanů kvůli velké bídě a vidině nových příležitostí. Dnes připravuje a sám na kole rozváží pomerančový džus a kávu po celé tržnici, a to už téměř patnáct let v kuse.

 Ve svém stánku dennodenně téměř bez přestávky prodává vietnamskou kávu, čaj a především šťávu z čerstvě vymačkaných pomerančů, kvůli kterým vstává každý den brzy ráno. „Ve čtyři hodiny vyjíždím do skladu s ovocem, abych vybral ty nejlepší a nejšťavnatější pomeranče, aby byla šťáva co nejchutnější,“ uvádí prodejce.

V Sapě nejprve pracoval v prodejně s potravinami, ke svému stávajícímu zaměstnání se dostal až později. „Věděl jsem, že moje schopnosti a zdraví mi nedovolí dělat těžkou práci. Tohle povolání je pro mě časově i náročností vhodné.“

 Svými nápoji je dnes v areálu proslulý. Především místní komunita má jeho kávu, kterou se snaží připravit tak, aby chutnala jako ve Vietnamu, velmi v oblibě. Pan Quyết nápoje svým zákazníkům i dováží. Denně prý na kole objede celé nákupní centrum minimálně sedmkrát. „Je to pro mě i takové cvičení, jsem pořád v pohybu,“ dodává s úsměvem téměř šedesátiletý prodejce.

„Těch vozíčků se šťávou, kávou, čajem je tady více, ale on už je známý tím svým úsměvem a že do toho dává opravdu srdce a lidem to chutná. Volají si ho a vrací se k němu,“ říká Nguyễn Mạnh Tùng, další podnikatel ze Sapy.

Podvod i jazyková bariéra

Dříve než se přestěhoval do Česka, pracoval pan Quyết ve Vietnamu jako zemědělec. V té době ho však trápila velká chudoba, takže když se mu podařilo našetřit trochu peněz, odletěl jako mnozí jeho krajané zkusit vydělat peníze do zahraničí. Nejprve si to namířil do Malajsie, kde pracoval pro firmu, ve které mu po třech letech skončila smlouva. S vydělanými penězi se vrátil zpátky do Vietnamu, odkud začal vyřizovat potřebnou administrativu pro pobyt v Česku.

Tady se mu také zalíbilo a po dvouletém pobytu za ním přiletěla i jeho manželka. Přestože jeho první kroky vedly do Brna, kde se pokoušel rozjet vlastní restauraci, nakonec svou lokalitu po čase změnil. „Nerozuměl jsem dostatečně smlouvě a byl jsem podveden, takže vlastně ani k otevření nedošlo,“ postěžoval si obchodník.

Jazyková bariéra byla také hlavním důvodem, proč se nakonec pan Quyết rozhodl usadit v Praze. S neznalostí češtiny mu zde pomohla početná vietnamská komunita.

Patnáct let práce téměř bez volna

Přestože pan Quyết pracuje dvanáct až čtrnáct hodin denně, práce ho podle jeho slov naplňuje: „Je to vlastně taková služba. Je to jednoduchý a lehký způsob, jak pomoci místní komunitě,“ říká.

Za své působení v Sapě si od své profese téměř nestihl pořádně odpočinout: „Za tu dobu, co tu prodáváme, jsem neměl žádnou dovolenou do zahraničí, maximálně párkrát po České republice,“ líčí.

Jednou za pár let se alespoň snaží na pár dní navštívit své rodiče a děti ve Vietnamu. V České republice je tak jen se svou manželkou, který mu s byznysem pomáhá.

Otázka přišla i na to, zda si v takovém intenzivním soužití nelezou na nervy. „V rámci práce i manželství občas nějaká rozepře nastane, ale není to úplně tak, že bychom se pohádali, spíš si vyměňujeme názory,“ okomentoval obchodník.

Paní Phùng Thị Thành je s manželovým výběrem nového domova velmi spokojená. „Je tady klidněji, lépe se tady pracuje a i ta práce není tak těžká oproti Vietnamu, kde jsme musela v zemědělství tenkrát velmi tvrdě pracovat,“ srovnává.

Oba jsou rádi, že prací v Česku dokázali uživit sebe a na dálku finančně podporovat své dvě děti, které mohly díky jejich podpoře vystudovat vysoké školy. Na obě jsou nesmírně pyšní a rádi by, aby je jejich nejbližší v blízké době navštívili v Praze.

 X X X

 Dobyl Paříž a splnil si sen. Nevidomý plavec Kratochvíl na paralympiádě získal celou sbírku medailí

Jednou ze sportovních hvězd roku 2024 byl také 17letý David Kratochvíl, který se věnuje paraplavání od šesti let, kdy kvůli nemoci oční sítnice přišel o zrak. Na paralympiádě v Paříži zkompletoval sbírku medailí a zapsal tak svůj pohádkový příběh. Za tím se ohlíží seriál Radiožurnálu, který přibližuje ty nejvýznamnější momenty roku 2024.

V dubnu David Kratochvíl ovládl anketu o nejlepšího handicapovaného sportovce roku díky tomu, že v roce 2023 vybojoval titul mistra světa na 400 metrů volný způsob. A pak přišla paralympijská Paříž.

 „Je to úplně skvělý. V tom dubnu, kdy jsem vyhrál Parasportovce roku, to mě strašně překvapilo. Paříž byla splněný sen, který jsem si vysnil v devíti letech a fakt jsem byl šťastný, že se mi to povedlo,“ vypráví Kratochvíl.

Při závodech musí student gymnázia spoléhat jen sám na sebe. S orientací v bazénu mu pomáhají rodiče nebo trenéři. Pomocí teleskopické tyče dostává znamení o tom, že se blíží obrátka. Soupeře nevidí, ale jako handicap to nevnímá.

„Je to určitě jednodušší, protože se uzavřu v sobě a nekoukám kolem sebe. Pokud je někdo deset metrů přede mnou, tak mě to vůbec nedemotivuje. Snažím se jet pořád naplno. I kdyby přede mnou nikdo nebyl, je to pořád jen ve mně. Občas cítím nějakou vlnu, cáknutí, když je někdo kousek vedle mě, ale to je jen někdy,“ vysvětluje.

Po mistrovství světa neusínal na vavřínech a tvrdě na sobě pracoval. Paralympiádu v Paříži vnímal jako velkou výzvu. Kvalifikoval se už na tu předchozí, místo ale nakonec přenechal Miroslavu Smrčkovi. Teď už se do francouzské metropole vydal – a tam zářil.

„Je to boží, začal jsem z druhé strany, ale mně to vůbec nevadilo, že jsem začal od zlata. Moc si užívám, že doma budu mít kompletní sadu medailí z paralympiády,“ líčil svoje pocity po bronzovém závodě, kdy se mu podařilo sbírku zkompletovat.

Pařížský příběh

Cesta paralympiádou začala prvenstvím na trati 400 metrů na volný způsob. Na znakařské stovce přidal stříbro a bronz v polohovém závodě na 200 metrů. Po návratu domů si užíval oslav mezi přáteli, ve škole, mohl se těšit i zájmu ze strany médií. A také uznání ze strany paralympijských medailistů Arnošta Petráčka a Martina Kováře.

„Dalo se očekávat, že David přiveze medaili. Bylo pro nás velkým potěšením, že zkompletoval celou paralympijskou sbírku. Já ji zkompletoval během tří paralympiád, David během jedné. Je to talent, má velkou podporu rodiny, stabilního trenéra. Je to velmi talentovaný skvělý kluk, který se toho nebojí, jde do toho, zkouší nové věci a držím mu palce do další přípravy, ať s námi vydrží co nejdéle a má takovou podporu pořád,“ hodnotil Petráček.

„David je hvězda. Klobouk dolů, co plaval – ta padesátka je tak rychlá. Dovedu si představit mnohé, ale každý si to může představit. Zavřete si oči a zaplavte to za 26 sekund. To je dnes velký úkaz i v kontextu světového plavání. Je to hvězda,“ dodává Kovář.

Nic ale netrvá věčně, a tak Kratochvíl znovu skočil do bazénu. Zůstává ale prý nohama na zemi, nepotřebuje se vznášet v oblacích: „Hlavní je, že jsem si splnil svůj sen. Ale nepotřebuju to někomu vnucovat. To nejdůležitější pro mě bude udržet si svoje výkony a časy.“

Před sebou má aktuálně další výzvy. Například rok 2025. Kromě startu na MS handicapovaných má ještě jeden velký sen.

„Asi největší je dostat se na mistrovství republiky vidomých v juniorech, a pak uvidíme. Jestli se splní tohle, tak pak už nevím. Tam jsou samozřejmě těžší limity, protože to jsou plavci, kteří u toho vydrželi. V sedmnácti, osmnácti letech to jsou opravdu nejlepší plavci republiky a jsou tam těžké limity,“ uzavírá trojnásobný medailista z paralympiády v Paříži.

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.