J.V. Zatímco část amerických republikánů jako vyhraněný jestřáb Lindsey Graham připravuje drastický návrh zákona s názvem The Sanctioning Russia Act of 2025, který počítá s uvalením až 500% cel nejen na přímý dovoz ruské ropy, plynu a uranu, ale i na produkty ze zemí, které tyto suroviny nakupují, přepravují nebo zpracovávají, což by mimochodem dopadlo nejen na Čínu a Indii, ale i na mnohé evropské země, které jsou natěšeny, jak by Rusko bylo postiženo, ministr obrany USA Pete Hegseth naopak dlouhodobě s podporou Ukrajiny nepočítá.

Ukrajinský plně režimní portál The Ukraine Indepedendent přinesl o tom zprávu:

USA tiše zavedly proces přezkumu, který dává ministru obrany Petu Hegsethovi pravomoc zakázat ukrajinské útoky dlouhého doletu na území Ruska americkými raketami, čímž fakticky blokují útoky na celé měsíce, informoval 23. srpna deník Wall Street Journal.

Neohlášený schvalovací proces na vysoké úrovni ministerstva obrany zabránil použití armádních taktických raketových systémů (ATACMS) proti cílům v Rusku od pozdního jara, uvedl nejmenovaný úředník .

Donald Trump  prohlásil, že „velmi vehementně nesouhlasí“ s rozhodnutím předchozí administrativy Bílého domu povolit ukrajinské útoky na dálku proti Rusku americkými zbraněmi.

A tak mechanismus přezkumu vyvinul náměstek ministra politiky Pentagonu Elbridge Colby a dohlíží na používání zbraní americké a evropských zbraní Ukrajinou, které se spoléhají na americké zpravodajské služby a komponenty, uvedl deník WSJ.

Kromě procesu přezkumu raketových úderů byl údajně zaveden systém hodnocení, který má posoudit, zda mají USA dostatek zásob konkrétní zbraně. Colby zavedl červené, žluté a zelené kategorie, které mají pomoci při rozhodování o tom, jaké zbraně mohou  a jaké nemohou být Ukrajině dodány .

Nový proces přezkumu se vztahuje na britské rakety dlouhého doletu Storm Shadow  kvůli jejich závislosti na amerických údajích o cílení, uvedli britský a dva američtí představitelé.

Ukrajina nejméně jednou plánovala použít systém ATACMS proti cíli na ruském území, ale bylo jí odepřeno schválení, uvedli dva američtí představitelé.

Ukrajina naposledy obdržela zásilku systému ATACMS schválenou bývalou administrativou Bílého domu na jaře, uvedli pro WSJ nejmenovaní američtí představitelé.

Autoři příspěvku jej zaměřují, z jejich pohledu přirozeně, proti politice Donalda Trumpa, byť opatrně (je to přece zcela rozhodující spojenec) :

Navzdory Trumpovým nedávným výrokům, že Ukrajina nemůže vyhrát válku proti Rusku bez protiútoku, američtí představitelé uvedli, že Trumpovo prohlášení nesignalizuje změnu politiky.

Trump by mohl změnit názor a povolit rozšířené útočné operace proti Rusku, řekl serveru WSJ jeden z vysoce postavených úředníků Bílého domu.

Kyjev navrhl nákup amerických zbraní v hodnotě 90 miliard dolarů jako součást bezpečnostních záruk, jelikož Ukrajina a její spojenci se snaží udržet si zájem Bílého domu.

Cílem návrhu je zajistit bezpečnostní záruky USA a upevnit dlouhodobý závazek Washingtonu vůči Ukrajině tím, že propojí obranné potřeby Kyjeva s podporou amerického průmyslu.

Plán by údajně financovali evropští spojenci Ukrajiny , kteří by financovali nákup amerických zbraní.

Ukrajina poprvé obdržela verze systémů ATACMS s kratším doletem na podzim roku 2023. Na jaře roku 2024 začaly USA dodávat modernizované modely s doletem až 300 kilometrů. V té době měl Kyjev povoleno nasadit tyto rakety pouze proti cílům na okupovaném ukrajinském území.

J.V. Jde samozřejmě jen o dílčí otázku a tvrdím, že, tak jako nacistický režim skončil porážkou Berlína Stalinovou Sovětskou armádou, Rusko se nemůže spoléhat na neujasněnou vrtkavou pozici Washingtonu, a záležitost vyřešit porážkou banderovského  Kyjeva na bojišti. Přesto budiž řečeno, že ať již je Donald Trump takový jaký je, je jediným západním představitelem, který chce konflikt na Ukrajině ukončit a v některých případech, jako zrovna v tomto uvedeném

 JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

 X X X

 BITCOINY  ČR: 

  ANO má jasno, vláda prala špinavé peníze. STAN pochybuje o Stanjurovi

 Bitcoinová kauza z politické debaty nemizí. Místo jasného vysvětlení přináší další otázky a stává se terčem opozičních výpadů. Přestože ministerstvo spravedlnosti nechalo udělat audit, vytváří a doplňuje časovou osu a Pavel Blažek hned po vypuknutí aféry rezignoval, pro hnutí STAN je stále otevřená otázka, jakou roli v případu sehrál ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Když v pořadu Partie na CNN Prima NEWS padla věta o tom, že vláda pere špinavé peníze, atmosféra hodně zhoustla.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v nedělní Partii znovu zopakoval, co jeho strana zdůrazňuje takřka od vypuknutí bitcoinové kauzy. Audit podle něj není „lichotivý“ vůči ministru spravedlnosti a bývalému šéfovi resortu Pavlu Blažkovi. „Vláda z toho vyvodila jasný závěr, Pavel Blažek odešel z politiky, přijal odpovědnost za chybné rozhodnutí,“ řekl Kupka ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Jenže opozice tvrdí, že vláda kauzu nezvládá a hazarduje s důvěrou veřejnosti. „Vláda Petra Fialy tady pere špinavé peníze. To je více než jasné,“ řekl v Partii poslanec hnutí ANO Robert Králíček s tím, že vychází z toho, že bitcoiny pocházely z trestné činnosti.

Na to poslanec Starostů Petr Letocha odvětil, že to ještě neznamená, že vláda vědomě chtěla prát špinavé peníze. „Vláda ten dar přijala, dále prodala a teď ještě hrozí Česku různé žaloby,“ stál si za svým Králíček.

Fiala z SPD: Mohli jste se nás zeptat

Místopředseda SPD Radim Fiala uvedl, že ministerstvo mělo dát hned od bitcoinů ruce pryč. „Nemuseli jste utrácet miliony korun, které dáváte za audity a různé věci. Mohli jste se nás zeptat, my bychom vám to řekli hned na začátku,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle Kupky však ministryně při řešení případu postupuje správně a férově.

Koaliční STAN ale připomíná, že roli ministerstva financí i případnou trestní odpovědnost musí vyjasnit policie. „Z toho, co řekl pan Stanjura, víme, že byl o celé situaci informován až v průběhu kauzy. Je to něco, že se teď postavíme na hranici, zda mu věříme, nebo ne,“ zmínil Letocha.

Aktualizovanou časovou osu, která má 59 stran a 456 údajů, zveřejnila Decroix ve čtvrtek. Dokument je anonymizovaný, stejně jako první předběžná verze.

X X X

VELKÉ  NESNÁZE  NĚMECKA. 

 Německo je na tom špatně

Federální statistický úřad revidoval svá data a naznačuje, že HDP Německa ve druhém čtvrtletí roku 2025 klesl prudčeji, než se původně předpokládalo. Centrální banka nevidí žádné vyhlídky na rychlé oživení. O vývoji německého hospodářství informuje DW.com.

Ve druhém čtvrtletí roku 2025 se německá ekonomika propadla více, než se původně předpokládalo. Federální statistický úřad v pátek oznámil, že hrubý domácí produkt Německa klesl mezi dubnem a červnem o 0,3 procenta ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2024. Předchozí odhady naznačovaly pouze mírný pokles o 0,1 procenta.

„Zejména průmyslová výroba si vedla hůře, než se původně očekávalo,“ uvedl úřad ve svém prohlášení. Pro srovnání, HDP v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl o 0,3 %.

Nedávno zveřejněná zpráva Bundesbanky naznačuje, že se v nadcházejícím čtvrtletí neočekává žádné zlepšení. „Nepříznivý výhled mezinárodního obchodu, přetrvávající slabý příjem objednávek a nízké využití kapacit budou pravděpodobně i nadále ovlivňovat investiční aktivitu podniků,“ varuje instituce.

Německá centrální banka rovněž poznamenává, že stavebnictví ekonomice neposkytne impuls k oživení. Zároveň jsou znepokojivé prognózy trhu práce – slábnoucí růst mezd a nejistota pracovních míst negativně ovlivňují spotřebu. Sektor služeb také vykazuje známky stagnace. Server vasevec.cz

X X X

 Trump nasadí Národní gardu v 19 státech, budí obavy z autoritářského převzetí moci

 Až 1 700 příslušníků Národní gardy má být v příštích týdnech nasazeno v 19 amerických státech. Jejich úkolem bude podpořit ministerstvo vnitřní bezpečnosti v rámci celonárodní razie prezidenta Donalda Trumpa proti nelegální migraci a kriminalitě. Pentagon potvrdil, že největší počet vojáků bude v Texasu.

 Členové gardy budou poskytovat administrativní a logistickou podporu imigračním úřadům ICE – od dopravy a evidence až po sběr biometrických dat. Zároveň mají působit ale jako viditelný odstrašující prvek. Podle ministerstva obrany má tento krok odlehčit federálním složkám při zpracovávání migrantů.

„Proces může zahrnovat sběr osobních údajů, snímání otisků prstů, odběr DNA a fotografování osob v detenční vazbě ICE,“ uvedl úředník ministerstva obrany.

Razie proběhne podle dokumentů získaných Fox News v Alabamě, Arkansasu, na Floridě, v Georgii, Idahu, Indianě, Iowě, Louisianě, Nebrasce, Nevadě, Novém Mexiku, Ohiu, Jižní Karolíně, Jižní Dakotě, Tennessee, Texasu, Utahu, Virginii a Wyomingu. „Program“ má začít nyní v srpnu a trvat do poloviny listopadu.

Trump v pátek oznámil, že po „zpacifikování“ hlavního města Washingtonu chce podobná opatření rozšířit i do dalších velkoměst. „Uděláme to bezpečné a pak půjdeme dál do dalších míst. Chicago bude zřejmě další a pak přijde New York,“ řekl prezident v Bílém domě.

Tato slova vyvolala kritiku některých guvernérů i starostů. Starosta Chicaga Brandon Johnson označil nasazení gardy ve městě za nekoordinované, neodůvodněné a nerozumné a varoval, že by mohlo vyostřit napětí mezi policií a obyvateli.

Guvernér Illinois J. B. Pritzker mluví o autoritářském převzetí moci ve velkých městech, o které lidé nestojí. Guvernérka New Yorku Kathy Hochul pak upozornila, že Trumpův krok podkopává úsilí na státní úrovni o snížení kriminality.

Podle ministerstva obrany však zatím nebyla mobilizována ani dvě procenta plánovaných sil. Pentagon tvrdí, že vede koordinované kroky s guvernéry a v nadcházejících týdnech se mají mise výrazněji expandovat. Stát Vermont už nicméně oznámil, že se k plánu připojit nehodlá.

 X X X

 Desítky tisíc lidí protestují v Austrálii za mír v Gaze, konalo se přes 40 pochodů

 Desítky tisíc lidí v neděli protestují po celé Austrálii proti válce v Pásmu Gazy. V Melbourne se sešlo více než 100 tisíc lidí. Vztahy Canberry s vládou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou v poslední době napjaté poté, co se Austrálie v reakci na izraelskou ofenzívu na palestinském území rozhodla, že v září uzná Palestinu jako samostatný stát.

V Austrálii se dnes konalo přes 40 protestních akcí. Kromě obrovské účasti v Melbourne se sešli lidé i v Brisbane na východě země, kde přišlo okolo 50 tisíc lidí, uvedla lidskoprávní organizace Palestine Action. Podle policie byla ovšem účast nižší, v Brisbane kolem 10 tisíců demonstrantů.

V Sydney lidé podle organizátora Joshe Leese požadovali „ukončení genocidy v Pásmu Gazy a zavedení sankcí vůči Izraeli“. Mnozí nesli palestinské vlajky a skandovali „Svobodu Palestině“, píše Reuters.

„Zúčastnil jsem se, protože mě děsí počet dětí, které jsou den za dnem zabíjeny,“ řekl ABC News jeden z demonstrantů v Melbourne Bruce McPhate.

V Sydney na začátku srpna protestovaly desítky tisíc lidí za mír v Pásmu Gazy a za větší dodávky humanitární pomoci obyvatelům tohoto palestinského území. Australský premiér Antony Albanese poté 11. srpna řekl, že uzná Palestinu jako samostatný stát.

Podobně se před ním rozhodli představitelé Francie nebo Kanady. Netanjahu od té doby australského premiéra ostře kritizuje; mimo jiné o něm řekl, že projevil slabost tváří v tvář teroristům z palestinského hnutí Hamás.

Po útoku Hamásu z října 2023 vede Izrael válku v Pásmu Gazy, kvůli které už podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem přišlo o život přes 62 tisíc lidí. Netanjahuova vláda na toto území od října 2023 nepouští dostatek humanitární pomoci a letos ji od začátku března téměř tři měsíce blokovala úplně. Podle palestinských úřadů v Pásmu Gazy zemřelo kvůli hladu či podvýživě nejméně 281 Palestinců, z toho 114 dětí.

 X X X

 BOURÁNi  GAZY

‚Každý dům je hrozbou.‘ Izrael srovnává Pásmo Gazy se zemí, demolice stojí 600 milionů korun za měsíc

Stovky kusů těžké stavební techniky pronajaté za vysoké ceny, tisíce litrů nafty denně, obrovské množství betonu na vyplnění tunelů – demolice Pásma Gazy je podle izraelského listu Haaretz jedním z nejdražších inženýrských projektů v dějinách Izraele.

 Nikdy v historii Izraele nebylo postupně zbouráno tolik domů a budov, píše Haaretz. Bagry, buldozery a obrovské traktory v Gaze nepřestávají pracovat ani na okamžik a neočekává se, že by se to mělo v nejbližší době změnit.

   Trumpova nejednoznačnost, demolice v Gaze, okouzlení Washingtonu Pákistánem, poptávka po ropě a digitální závislost dětí. Poslechněte si Svět ve 20 minutách

Plán na obsazení města Gazy je schválený a na jeho uskutečnění Izrael povolá 60 tisíc záložníků. Palestinskou oblast tak nejspíš čeká řada dalších měsíců, během kterých mohou izraelští vojáci a inženýři ničit tisíce domů a dalších budov.

Jde o bezprecedentní inženýrský projekt, který se děje navzdory tomu, že armáda nemá v této věci oficiální startegii. Ani politické vedení Izraele nepřijalo oficiální rozhodnutí o demolici všech domů v Gaze.

Tento přístup vychází z požadavků izraelských pozemních sil v Pásmu Gazy, od velitelů rot a praporů, kteří se obávají, že budovy ohrožují životy jejich vojáků. „Nikdo nedemoluje budovy pro zábavu,“ řekl listu jeden z dotazovaných velitelů.

Každá budova, která ještě stojí, je podle něj hrozbou, protože v ní může být nastražená výbušnina. Každý dům může skrývat odstřelovače nebo vchod do tunelu a terorista Hamásu může z každého z nich střílet na izraelské vojáky.

Z pohledu ozbrojených sil je nejbezpečnější srovnat se zemí každou oblast, ve které vojáci operují.

 Šílené množství betonu

Cena demoličních prací za den v Gaze je mnohem vyšší než v Izraeli a poptávka po technice převyšuje nabídku. K tomu se přidávají také náklady na naftu. Provoz 500 kusů těžké stavební techniky stojí v přepočtu téměř 600 milionů korun měsíčně. Plno práce mají také betonárny.

‚Další boje přináší riziko pro rukojmí.‘ Izraelci vyšli do ulic, aby vyzvali vládu k uzavření příměří

 „Množství betonu, které armáda potřebuje, je šílené. Mluvíme o tisících metrů krychlových,“ popisuje Lior Karadi, majitel stavební firmy, která pronajímá izraelské armádě několik demoličních týmů.

Na palestinském území jsou podle stavitele tuny trosek. Vypořádat se s nimi bude podle něj trvat osm až dvanáct let. Jde o odpad, který vyžaduje chirurgickou práci, protože některé ze zničených budov jsou stále zaminované. Je tam obrovské množství železa a jeho přeprava po písčitém terénu Gazy je komplikovaná.

Válečné zločiny?

Několik právních expertů řeklo v červenci britské stanici BBC, že Izrael by se mohl dopouštět válečných zločinů podle Ženevské úmluvy, která z velké části zakazuje ničení infrastruktury okupační mocí.

Britská veřejnoprávní stanice porovnala satelitní snímky a ověřená videa z Pásma Gazy. Podle těchto zdrojů byly od března srovnány se zemí celé čtvrti měst, včetně obytných domů, škol či nemocniční infrastruktury.

Válka trvá už skoro dva roky. Podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem zemřelo při izraelské ofenzivě od října 2023 přes 62 tisíc lidí, převážně civilistů.

Izraelská armáda v reakci na dotazy deníku Haaretz uvedla, že je uprostřed složitého a intenzivního boje proti teroristickým organizacím v Pásmu Gazy. Patří mezi ně i hnutí Hamás, které podle Tel Avivu využívá civilní budovy a zneužívá je krutým a cynickým způsobem k teroristickým účelům, uzavírá vyjádřením izraelského kabinetu deník.

 X X X

KIM  SLEDOVAL  RAKETY

 Severokorejský vůdce přihlížel odpálení nových protiletadlových raket

 Severokorejský vůdce Kim Čong-un přihlížel odpálení nových protiletadlových raket. Pchjongjang si tak chtěl otestovat jejich bojeschopnost. V neděli o tom informovala severokorejská státní tisková agentura KCNA.

 Zpráva přichází poté, co KLDR obvinila Jižní Koreu z vyvolávání napětí na hranicích a před pondělní schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s jihokorejským prezidentem I Če-mjongem, připomněla agentura Reuters.

Kim na začátku tohoto měsíce odsoudil společné vojenské cvičení Spojených států a Jižní Koreje. Jeho záměrem podle něj bylo udržet vůči jeho zemi co „nejvíce nepřátelský a konfrontační“ kurz. Severokorejský vůdce také slíbil urychlit jaderné zbrojení.

Varovné výstřely

Nové protiletadlové zbraňové systémy prokázaly „rychlou reakci“ na vzdušné cíle, jako jsou útočné drony a řízené střely, uvedla agentura KCNA. Dodala, že jejich „způsob fungování a reakce je založen na jedinečné a speciální technologii,“ podrobnosti ale nepřipojila.

Cvičení se koná také poté, co v neděli jihokorejská armáda oznámila, že vystřelila varovné výstřely směrem k severokorejským vojákům, kteří v úterý krátce překročili společnou hranici.

 X x X

 Hromadný pád při závodě na Plzeňsku. Pro zraněné cyklisty zamířily sanitky i vrtulník.

Při poslední etapě závodu jezdců do 23 let West Bohemia Tour se v neděli při hromadném pádu zranilo osm mladých cyklistů. Nehoda se stala u Křečova na severním Plzeňsku, dva zraněné transportoval do nemocnice vrtulník letecké záchranné služby, ostatní odvezly sanitky. Redakci iDNES.cz to potvrdila mluvčí záchranářů Karolína Korčíková.

„Dva cyklisté utrpěli středně těžká zranění, další se zranili lehce,“ oznámila mluvčí.

Závod pokračoval dál. „Když se volá helikoptéra, není to nikdy jednoduché. Spadlo několik závodníků v relativně vysoké rychlosti. Nicméně v průběhu dne jsem průběžně dostával informace z nemocnice a zaznívaly veskrze pozitivní věci. Tohle prostě k cyklistice patří, stává se to, jsem hlavně rád, že kluky postupně propouští z nemocnice,“ řekl ředitel závodu Petr Kubias.

Nehoda se stala krátce po 11:00. Záchranáři vyjeli na místo s několika sanitkami a přivolali i vrtulník.

Na vině byli dva zahraniční cyklisté, kteří se ve vysoké rychlosti snažili o co nejlepší pozici. Jejich karambol vyústil v hromadný pád, celou situaci ještě budou zkoumat orgány mezinárodní cyklistické federace a viníkům hrozí i trest zastavení činnosti.

„Nebylo to vlivem nějaké dopravní situace nebo zaváhání pořadatelů, to by mě hodně zasáhlo. Cyklistům hlavně všichni přejeme brzké uzdravení, ať jsou brzy zpět v sedle,“ doplnil Kubias

„Vzhledem k počtu raněných jsme událost řešili v režimu hromadného postižení osob. Na místě jsme ošetřili celkem šest zraněných. Vše byli mladí muži okolo 20 let. Po ošetření byli pacienti transportováni do zdravotnického zařízení,“ upřesnila Korčíková. Vrtulník letěl pro středně těžce zraněného jednadvacetiletého cyklistu.

 Zaačal krátkou časovkou ze Starého Plzence k hradu Radyně ve čtvrtek 21. srpna. V dalších dnech následovaly zhruba stopadesátikilometrové okruhy se starty v Rokycanech a v sobotu v Klatovech.

Nedělní etapa o délce 151,4 kilometru startovala na nádvoří plzeňského pivovaru a po trase severním Plzeňskem a částečně Tachovskem končí na plzeňském náměstí. Nehoda se podle Kubiase stala na 40. kilometru etapy. Závod se jede za asistence policie po silnicích uzavřených pro ostatní dopravu.

Z celkového triumfu se radoval Ital Federico Savino v barvách další World Tourové sestavy Soudal Quick-Step Devo Savino. Od čtvrtečního prologu ze Starého Plzence k vrchu Radyně držel žlutý trikot pro lídra závodu.

„Bylo to hodně náročné, musím poděkovat celému týmu za podporu. Loni jsem tu byl třetí, letos jsem startoval i na Závodě Míru do 23 let v Jeseníkách. V Česku se mi hodně líbí,“ svěřil se jednadvacetiletý Savino.

X X X

PO  ROZVODU  NÁROK  NA  STYK  S  DĚTMI  OBA  RODIČE

Rozvedení rodiče získají právo na videohovory s dětmi. Jaká budou pravidla?

X X X 

AI občas „halucinuje“, v pravidlech EU ale může dělat pořádek, říká česká zástupkyně v Bruselu. 

 Evropská legislativa je tak složitá, že se v ní často neorientují ani sami zákonodárci, tvrdí Alena Mastantuono. Jako místopředsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru a zástupkyně Hospodářské komory ČR v Bruselu prosazuje, aby nové právní předpisy doprovázely přehledné „tabulky povinností“ a aby se při jejich přípravě využívaly digitální nástroje včetně umělé inteligence. Cílem je zamezit duplicitám, snížit administrativní zátěž a zpřehlednit právo pro firmy i občany.

Jako zpravodajka jste podepsaná pod doporučením Evropského hospodářského a sociálního výboru, ve kterém voláte po větším využívání digitálních nástrojů při tvorbě legislativy. Co konkrétně navrhujete?

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru jsme zpracovali na žádost dánského předsednictví, které  se nás dotázalo, jak lze zjednodušovat legislativu s využitím digitálních nástrojů a umělé inteligence. Na základě tohoto zadání jsme provedli analýzu využívání digitálních technologií v rámci regulatorní činnosti v členských státech a poté jsme navrhli nový model pro evropské instituce. Cílem je primárně nastavit filtry, které zamezí nadbytečné regulaci nebo administrativní zátěži. Kromě toho nám šlo o zajištění konzistentnosti a transparentnosti v celém legislativním procesu, tedy od schválení návrhu Komisí přes vyjednávání v Radě a Parlamentu až po finální schválení a transpozici v členských státech. Příležitostí pro nastavení tohoto modelu je vznikající meziinstitucionální dohoda o kvalitě tvorby práva mezi Komisí, Radou a Parlamentem.

Proč je něco takového vůbec potřeba?

Objem právních aktů je nyní už tak velký, že zákonodárci ztrácí celkový obrázek o tom, co vše přijímají, a podobně i úředníci, kteří se podílejí na přípravě. Zorientovat se v obrovském objemu dat je nadlidský úkol. V konečném důsledku je to podnikatel, kdo  zjistí, že někde došlo k překryvům pravidel, protože po něm vláda chce reportovat stejné povinnosti, ale pokaždé na základě různých kritérií, nebo že si dokonce některá pravidla protiřečí, případně jsou některé zákony už zastaralé a překonané.

Chceme, aby byly zákony konzistentnější, neprotiřečily si a aby existoval soulad v tom, jak se evropské právo implementuje. Tady často mluvíme o takzvaném gold platingu. Tedy že si při transpozici směrnic sami přidáváme další administrativní zátěž na domácí úrovni.

Tady jsme se mimochodem inspirovali českým ustanovením, které požaduje po zákonodárcích, aby byly přijaté zákony doprovázené takzvanou tabulkou povinností. To je v podstatě souhrn daného zákona, kde se velmi laickým jazykem píše, jaké povinnosti z něj vyplývají, pro koho a jak mají být splněné, případně jaká sankce hrozí při nesplnění. Pokud by se podařilo tabulku povinností zavést na evropské úrovni, při implementaci směrnic by se členské státy nesměly odchýlit od povinností definovaných v tabulce a zamezilo by se přidávání nových požadavků. 

Dlouhá cesta od teorie k praxi

Na jaké úrovni by tabulka měla vzniknout? Bavíme se o evropské legislativě, u spousty předpisů se ale dopady na firmy mohou lišit stát od státu.

Tabulka by měla doprovázet právní akty už na evropské úrovni. Dnes jsou při přípravě evropské legislativy zpravidla akty doprovázeny hodnocením dopadu. To posuzuje přínosy, ale i společenské náklady dané legislativy. A my k tomu chceme přidat i tu tabulku povinností. Protože ten, kdo text píše, musí vědět, co ukládá. Představujeme si to jako takový trojúhelník: právní text, hodnocení dopadu a tabulka povinností. A to všechno by se mělo vyvíjet v průběhu legislativního procesu. Takže když například Rada nebo Evropský parlament původní text předložený Komisí pozmění, měla by se změnit i tabulka povinností a hodnocení dopadu.

To se dnes neděje?

Hodnocení dopadu by se mělo měnit v návaznosti na pozměnění textu, ale v praxi k tomu dochází jen zřídka. Na tuto potřebu upozornil i Enrico Letta (expremiér Itálie, který na žádost Evropské komise zpracoval loni představenou zprávu o stavu jednotného evropského trhu, pozn. red.). Připomněl, že toto je skutečně potřeba, protože si dnes všímáme, že kolikrát na konci legislativního procesu už hodnocení dopadu psané k návrhu Komise neodpovídá aktuálnímu obsahu schválené legislativy. A v loňském roce to připomněl i Soudní dvůr EU, když se zabýval balíčkem mobility. U ustanovení, podle kterého se museli řidiči kamionů vracet na dobu osmi týdnů do země, kde jsou vozidla registrována, což znamenalo zbytečné zajížďky, rozhodl, že ani Parlament ani Rada náležitě neposoudily jeho dopad, a proto jej zrušil.

Pomoc od umělé inteligence

V doporučení hovoříte také o využití umělé inteligence. Jak by mělo vypadat?

Když vyextrahujeme povinnosti do tabulky zjednodušeným jazykem, vytvoříme strukturovaná data, se kterými může dále pracovat umělá inteligence. Využívání strukturovaných dat a metadat je pomocný nástroj, který může zpřehlednit evropské právo a sladit 27 právních režimů v národních státech. Ale pořád nad tím musí bdít kvalifikovaná lidská práce. Bez té se prozatím neobejdeme. Jak jsem už zmínila, objem je obrovský. V posledním mandátu 2019-2024 přijala Komise přes 13 tisíc právních aktů. Umělá inteligence by pomohla zvýšit konzistentnost všem, kteří se na přípravě nových pravidel podílejí

Není to rizikové? Umělá inteligence přeci jen často chybuje.

Nechceme, aby umělá inteligence rozhodovala. Její úlohou není určovat, jak má právní předpis vypadat, má pouze upozornit na nesoulad mezi jednotlivými právními akty. Je to spíše pomocník. Samozřejmě se říká, že umělá inteligence občas „halucinuje“. Ale i lidé chybují. Myslím, že tady skutečně nápomocná být může, protože se dokáže v tom obrovském objemu dat zorientovat. Evropská komise navíc už umělou inteligenci používá, třeba na překládání právních textů. Takže úplná novinka to není. Současně je samozřejmě třeba umělou inteligenci testovat, kontrolovat a nastavit mechanismy pro zpětnou vazbu.

Existuje ještě další způsob, jak digitální nástroje při tvorbě legislativy využít?

Chceme, aby byly využívané i pro implementaci a usnadnily život podnikatelům. Aby se co nejvíce využívaly různé předvyplněné formuláře nebo kalkulačky. Podobně jako je tomu dnes při podávání daňového přiznání online. Umělá inteligence může taky čerpat data z ekonomiky. Doporučili jsme, aby bylo možné si vytáhnout data z národních databází, a firmy tak nemusely reportovat podruhé informace, které už jednou nahlásily státu.

O čtvrtinu méně byrokracie?

Zmínila jste, že zpráva vznikla na popud dánského předsednictví. Máte už zpětnou vazbu?

Stanovisko jsme přijali těsně před začátkem léta. Po prázdninách budu mít příležitost představit ho veřejnosti – jak na akci dánského předsednictví v Kodani, tak jej tlumočit na bilaterálních setkáních zástupcům Rady i europoslancům.

 Slovo „debyrokratizace“ se v tomto volebním období objevuje prakticky neustále. Jakou roli v této snaze hraje váš návrh?

Komise řekla, že chce během tohoto pětiletého mandátu snížit legislativní zátěž o 25 procent, u malých a středních podniků dokonce o 35 procent. Letos začala vydávat různé zjednodušovací balíčky, takzvané omnibusy, podle sektorů. Úředníci z různých generálních ředitelství tak dělají inventury. Dívají se na různá místa, kde lze legislativní zátěž snížit. To je samozřejmě správně. My jim chceme dát nástroj, který jim to usnadní a zajistí, že budou všichni pracovat stejným způsobem. Naše doporučení čerpající ze zkušeností a podnětů z členských států, mimo jiné i z iniciativy Hospodářské komory na redukci byrokracie, je v první řadě věcným řešením, jak efektivně zpřehlednit legislativu, omezit nadbytečnou administrativu a tuto zátěž kontinuálně hlídat s pomocí moderních digitálních nástrojů. Karolína Novotná, ceskajustice.cz

X X X

POTŘEBNÉ  AEROKLUBY  V  ČR

 Nejkrásnější s nejrovnější dráhou. Chotěbořské letiště zažívá kulaté výročí

 Významné jubileum si letos připsal aeroklub v Chotěboři. Vznikl přesně před osmdesáti lety. Následně nadšenci vybudovali i letiště. To za svou historii prodělalo mnoho proměn, zažilo velkou tragédii a přivítalo nevšední stroje. „Je to nejkrásnější letiště v Česku,“ říká o něm předseda aeroklubu Josef Králíček.

„Však se podívejte, jak je tu nádherně,“ rozhlíží se předseda z řídicí věže. „Jsme tu na takové vyvýšené planině. Támhle je vidět až za Lipnici, tady na druhé straně jsou Železné hory a o kousek vedle se zvedají Žďárské vrchy,“ popisuje a ukazuje rukou do dáli.

Nejen skvělým umístěním nedaleko místní části Dobkov se vyznačuje chotěbořské letiště. „Máme tu i jednu z nejrovnějších přistávacích a vzletových drah v celé republice,“ okamžitě vystřelí Josef Králíček, na co jsou zdejší letci nejvíce hrdí.

Přistávací dráhu nechal aeroklub upravit v začátcích tisíciletí. Stalo se tak ve chvíli, kdy aeroklub získal všech 33 hektarů pozemků pod plochou letiště od přibližně tří desítek vlastníků a pachtýřů do svého majetku. Dráhu nechal profesionálně upravit a srovnat.

„Firma dovezla grejdr, celé to stáhla, srovnala, zhutnila, udusala, zkypřila, zasela,“ popisuje předseda. „Plocha je tak rovná, že ji využívá i armáda. Při výcviku na Zlínech 142 a Zlínech 143 tu trénují přistání začínající piloti,“ vypráví Králíček.

Film podle oblíbené knihy

Chotěbořský aeroklub nepatří mezi nejstarší na Vysočině. Letos v létě si však připomněl kulaté výročí 80 let od založení. Organizace vznikla v hotelu Modrá hvězda, kde se těsně po konci druhé světové války sešli zájemci o sportovní létání.

„My, Češi a Slováci, nemáme moře, přístavů ani lodí. Naším mořem je vzduch, naší lodí je větroň a motorové letadlo! My vzduch dobýváme a dobudeme!“ je napsáno na zakládající listině z června 1945.

První chotěbořské letiště vzniklo na podzim téhož roku. Tehdy bylo umístěné na malém pozemku u silnice na Českou Bělou mezi hřbitovem a železniční tratí, naproti fabrice Eckhardt, kde většina členů aeroklubu pracovala. „Létalo se jen v úzkém pásu podél trati,“ líčí Králíček.

Velice rychle se ukázalo, že takové letiště je nedostačující. A už o rok později se hledaly jiné pozemky. Letiště se poté přestěhovalo na dnešní místo mezi Dobkov a Počátky, na pozemky hraběte Dobrzenského. Už na konci srpna 1947 se na novém letišti uskutečnil první letecký den.

Letiště pak několikrát měnilo podobu. Přibývaly hangáry, přestavovala se původně dřevěná provozní budova. Jejich charakteristická podoba přilákala na letiště i filmaře. V roce 1959 se u Chotěboře natáčel film pro děti Prázdniny v oblacích. Snímek vznikl na základě knihy O letadélku Káněti.

Přišla ničivá vichřice

Velké neštěstí, které na čas paralyzovalo chod aeroklubu, se na letišti odehrálo 8. srpna 1981. Ten den se přihnala větrná smršť, která poškodila všechna zdejší letadla.

„Bylo tu vedro a natlačila se sem studená fronta. Extrémní rozdíl teplot na frontě a před ní přinesl od severozápadu húlavu,“ popisuje Králíček, který v tu dobu už byl členem aeroklubu i přímým svědkem událostí.

„Jen jsme stačili dát větroně do hangáru, přišel obrovský válec. Přehnal se ale jen úzkým pruhem. Zaparkované ‚Anduly‘ u pole se ani nehnuly. Zato větroň, který jediný byl venku, nám vítr hodil přes celý hangár až k silnici na Chotěboř. A hangár, který jsme nestihli včas zavřít, nasál vzduch, zvedl se do vzduchu a spadl zpět,“ vzpomíná Josef Králíček.

Všechny stroje zaparkované uvnitř, byly vážně poškozené. „Byla to velikánská škoda,“ přikyvuje současný předseda aeroklubu. Újmu utrpěly i kluzáky libereckého aeroklubu, jehož členové v Chotěboři v tu dobu byli zrovna na soustředění.

Náhradní větroň s motorem

Škody se tenkrát řešily přes pojišťovnu i Svazarm, jehož byl chotěbořský aeroklub členem. A řešení se nakonec našlo nečekaně originální. Aeroklub dostal náhradu v podobě unikátního stroje Blaník opatřeného dvoutaktním motorem Jawa.

„To byla ohromná rarita, nikde v okolí nic podobného nebylo,“ říká Králíček. Podle dostupných údajů existovaly pouze dva kusy tohoto letadla. Jedno létalo v Chotěboři, druhé je v leteckém muzeu v pražských Kbelích.

„Tenkrát se zkoušely různé varianty vzletu větroně se zkušebním motorem. Jenže tento motor byl tříválec, měl čtyři a půl tisíce otáček, ječel jako cirkulárka, moc neletěl a žral dvacet litrů za hodinu. Složitá byla údržba, pořád se tam něco sypalo. Na dvě hodiny letu připadalo deset hodin údržby,“ líčí Josef Králíček. Piloti si se strojem užili pět nezapomenutelných let plných adrenalinu a dobrodružství.

Dnes už aeroklub disponuje sedmi jinými letadly. Kromě větroňů to jsou motorové zlíny, využívané nejvíc pro trénink nových pilotů, nebo jedna cessna. Velkou chloubou aeroklubu je stroj Let L-40 Metasokol, který nejlépe slouží při vyhlídkových letech. Další členové klubu používají i svá soukromá letadla.

Mladým se dnes moc létat nechce

Aeroklub má dnes zhruba 45 členů, čtyři desítky z nich mají oprávnění k létání.

„Ale stárneme a mladým se létat moc nechce. Před lety jsme cvičili až dvanáct mladých pilotů ročně. Letos nemáme ani jednoho a na příští rok máme jednoho zájemce. Asi dnes mají mladí jiné zájmy,“ pokrčil rameny Josef Králíček.

Chotěbořské letiště je jedno z osmi veřejných na Vysočině. Patří mezi takzvaně neobsazená, což znamená, že v týdnu není na řídicí věži dispečer. Piloti zde přistávají na vlastní riziko. Informace prolétávajícím letadlům o letovém provozu letiště dává jen o víkendech od devíti do šestnácti hodin.

Aeroklub každoročně v létě na letišti pořádá letecký den. Je to akce, která přiláká tisíce lidí. Během programu se obvykle představují nejrůznější létající stroje, parašutisté, v minulosti se objevily třeba i armádní gripeny nebo letečtí akrobaté. „Na příští rok bychom mohli nachystat jednu novinku. Jednáme s armádou o možnosti ukázky dronů,“ naznačil Josef Králíček s tím, že víc bude překvapení.

 X X X

 Bronzoví jachtaři Baštář a Kraus: Musíte být kamarádi, jinak stoprocentní výkon nepodáte

Jachtaři Ondřej Baštář a Lukáš Kraus mají za sebou největší dosavadní úspěch v kariéře. Ve velmi silném větru vybojovali na světovém šampionátu do 23 let v Dánsku bronz v olympijské třídě 49er FX. Poprvé se viděli před čtyřmi lety, kdy je dala dohromady jejich trenérka Dominika Vaďurová. „Jednou jsme si to vyzkoušeli, řekli jsme si, že to bylo docela vtipné a že nám to šlo, takže to zkusíme další sezónu. Sedli jsme si,“ vypráví Ondřej Baštář.

 Lukáš je kormidelník, Ondřej…, OB: Já jsem kosatník.

 Na lodi je komunikace velmi důležitá, ale musíte se to naučit říkat ve zkratkách a heslech, ať je to rychlé a nezatěžujete se, přibližuje Lukáš Kraus

Kosatník dělá co? Stará se o kosatku?

OB: Nejenom o kosatku. Když jedeme na stoupačku, mám v ruce hlavní plachtu. Stoupačka je kurz proti větru. Musíme na ni křižovat. I na kurzu po větru musíme křižovat.

Fyzikální zákony nám nedovolují jet přímo proti větru s plachtami. Potom po větru je to rychlejší pod nějakým úhlem. Zkráceně, ovládám hlavní plachtu, nastavuju ji, mám provázky, které určují její tvar.

Je to díky těm plachtám a jejich ploše, že je ta loď tak rychlá?

OB: Určitě. A hlavně kvůli jejich tvaru a materiálu, z kterého jsou vyrobené. To všechno dohromady. Ta loď je taky velmi lehká.

 Takže vy tam ovládáte plachty a kormidelník na vás volá, co máte dělat? Nebo už dokážete celý závod mlčet, protože víte?

OB: Dokážeme klidně i mlčet, protože víme, a hlavně máme jiné úkoly. Já se soustředím na to, abychom jeli co nejrychleji.

LK: Já se starám o strategii, vybírám, na jakou stranu pojedeme, a pak se věnuji těm jednotlivým změnám. A tam, kde startujeme. Tomu se věnuju. Ondra jsou svaly naší lodě a to, co nám určuje naši rychlost.

Opravdu na sebe nemusíte mluvit celou dobu?

LK: Komunikace je na lodi velmi důležitá, ale musíme se naučit to říkat i v nějakých zkratkách, heslech, ať je to rychlé, ať se nezatěžujeme. Vždycky si něco řekneme a pak se každý věnujeme naplno…

Sám uprostřed oceánu? Loď musíte dobře znát, problémy řešíte každý den, říká jachtař Koláček

 X V čem musíte být podobní a v čem jiní, abyste mohli dobře plnit úkoly vyplývající z vašich pozic, Lukáši?

LK: Nejdůležitější je nálada v posádce. Musíme si rozumět. Pokud bychom si vůbec nerozuměli a štvali se od začátku, co spolu na loď sedneme, pak nemůžeme podat stoprocentní výkon na vodě. Podle mě je to alfa a omega všeho – aby si ti dva sedli.

X Musíte být nutně kamarádi?
OB: Ano, musíme toho druhého respektovat. Trávíme spolu skoro až nezdravě moc času. Jsme spolu třeba třetinu roku, nějakých 120 dní. A když jsme spolu od rána do večera, ještě na vodě, ještě se potom večer vidíme u televize a jdeme předtím spolu na večeři… Tak je to občas oříšek. Je přirozené, že si navzájem vadíme. Ale myslím si, že jsme se dobře našli v tom, že si to vždycky dokážeme na rovinu říct. Obzvlášť, když jde o jachtink, tak to konstruktivně rozebrat.

 X X X

 Zabarikádoval se, protože měl z policie hrůzu. Rodina zastřeleného: Všem pomáhal, byl to dobrák

 Redakce CNN Prima NEWS mluvila s bratrem muže, kterého ve středu večer při zásahu v pražských Ďáblicích smrtelně postřelil jeden z policistů. Svého sourozence hájil. Zastřelený má podle policie trestní minulost. Jednat se mělo o násilí a drogy, za které měl být dokonce odsouzen.

Bratr zastřeleného muže je z toho, co se stalo, zdrcený. Svého bratra vykresluje jako dobrosrdečného člověka. „Každému pomáhal, o děti se staral, chodil s nimi cvičit do posilovny,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.

 Sedmačtyřicetiletý muž zemřel, když ho jeden z policistů zasáhl dvěma výstřely. Předtím se zabarikádoval ve svém bytě poté, co ohrožoval svou partnerku. Partneři měli mít neshody kvůli údajné nevěře.

Z policie měl hrůzu

„Ona byla v bytě, něco po ní hodil, nevím, jestli to byl nůž nebo něco… Pak utekla ven, on za ní šel ven a měl v kapse nůž. Držel ji za ruce a snažil se ji vtáhnout do bytu, že si s ní chce promluvit,“ vylíčil bratr zemřelého. „Našla si někoho jiného, chtěla ho opustit a on to psychicky nezvládl,“ doplnil.

Vypjatou scénu na ulici sledovala skupinka mladých lidí, jedna z dívek nakonec zavolala policii. „Měl panickou hrůzu z policistů, jak přijeli, tak se zabarikádoval v bytě a nechtěl vylézt ven,“ pokračoval příbuzný.

 Policejní vyjednavač s mužem mluvil přes hodinu. Vyjednávání ale nikam nevedlo, a tak do bytu vtrhla zásahovka.

Případ řeší GIBS

Muž měl mít u sebe nože a pistoli. Stál v okně a v jeden moment se přehoupl přes parapet, pak ho jeden z policistů zasáhl. I přes rychlou první pomoc muž v nemocnici zemřel. Zda policista střílel oprávněně, teď zajímá veřejnost i vyšetřovatele.

„Možná byl labilní, ale vyhrožoval, že se zabije. To má policie právo, když je člověk labilní a chce se zabít, že ho zabije?“ ptala se jedna z žen ze sousedství.

Případem se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Bližší informace však zatím novinářům nechce poskytovat.

Několikrát trestaný

Zastřelený muž měl být podle informací CNN Prima NEWS v minulosti několikrát trestaný kvůli násilí a drogám. Podle jeho bratra dokonce skončil ve vězení kvůli drogám. „Měl přítelkyni, která s ním obchodovala. Měla malého kluka a když k nim přišla razie, vzal to celé na sebe,“ uvedl.

 Také policejní mluvčí Eva Kropáčová potvrdila, že muž není pro policii neznámou osobou. „Policisté jej řešili v souvislosti s různou trestnou činností, za kterou byl posléze odsouzen,“ řekla pro CNN Prima NEWS.

Pod okny bytu vzniklo pietní místo. Lidé tam nosí svíčky. Přítelkyně zastřeleného muže z bytu odjela a podle informací CNN Prima NEWS se psychicky zhroutila.

X X  X

 Drama na Vltavě: Muž u Vraného napadl cestující na lodi, s níž pak ujel. Stíhal ho i vrtulník

 Muž u Vraného nad Vltavou u Prahy v neděli podle policie napadl cestující na lodi, s plavidlem ujel a následně uvízl u pražského Radotína. Tam jej pak policisté zadrželi. Napadení utrpěli lehká poranění, sdělili policejní mluvčí Michaela Richterová a mluvčí středočeské záchranné služby Marek Hylebrant. Na případ upozornil server Novinky.cz.

Policisté přijali oznámení o napadení na lodi po 18:00. Skupinka několika lidí plula na lodi, jeden z nich pak podle informací Novinek zaútočil na ostatní.

 „Ti vyskákali do Vltavy,“ uvedla policejní mluvčí. „Tři lehce zraněné jsme převezli do pražských nemocnic,“ doplnil Hylebrant.

Na zásahu, který předcházel zadržení muže s lodí, se podílel policejní vrtulník, hasiči i městská policie. Podle Richterové zatím není z ničeho obviněn a další informace k případu budou v pondělí.