Čeští exprezidenti přijali šéfa slovenské diplomacie. Zeman podpořil Fica. Exprezident Miloš Zeman přijal ve svém domě v Lánech slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára. Požádal ho, aby tlumočil podporu Robertu Ficovi. Včera se Blanár potkal s Václavem Klausem. Fico čelí v poslední době kritice kvůli setkání s Putinem i hněvu slovenských odpůrců, které obvinil z přípravy puče. Oficiální česko-slovenské vztahy výrazně ochladly.
Slovenský ministr zahraničí přijel na soukromou návštěvu. Oficiální setkání s českými protějšky v plánu neměl. Zeman později na Facebooku uvedl, že při rozhovoru s Blanárem vyznal podporu slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.
Vláda premiéra Petra Fialy loni v březnu přerušila česko-slovenské mezivládní konzultace kvůli rozdílným názorům Prahy a Bratislavy na klíčová témata zahraniční politiky. Projevovaly se hlavně ve vztahu k Ukrajině.
Fico v poslední době kritizoval Českou republiku, že její politici a média podle něj zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Fiala označil obvinění za absurdní, důrazně Ficova slova odmítl i ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Vždy mi záleželo na česko-slovenském přátelství. Je vzácné a vím, že překoná i složitější období,“ uvedl Zeman po sobotní schůzce s Blanárem, který mu předal osobní pozdrav od premiéra Fica.
„Srdečný pozdrav jsem opětoval a poprosil pana ministra, aby tlumočil Robertu Ficovi vyjádření mé podpory,“ uvedl bývalý český prezident, který z čela státu odešel téměř před dvěma lety.
Se slovenským ministrem zahraničí mluvili podle Zemana o situaci na Slovensku, mezinárodním dění či dodávkách surovin. „Co je hlavní, shodli jsme se na nutnosti co nejlepších vztahů mezi Českem a Slovenskem,“ dodal exprezident.
Blanár na Facebooku napsal, že setkání se Zemanem je vždy zajímavé a podnětné, což se podle něj potvrdilo i nyní v Lánech. Poděkoval za Zemanovu podporu vzájemných slovensko-českých vztahů.
Šéf slovenské diplomacie po pátečním setkání s prezidentem Václavem Klausem vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi oběma státy byly, jsou a budou vždy blízké, srdečné a založené na historické vzájemnosti.
X X X
FICO O SLOVENSKU
Matúš Šutaj Eštok je racionálnejší, Andrej Danko emotívnejší, tvrdí premiér Fico
Parlamentná realita sa podľa neho ukáže v marci. Robert Fico ďalej trvá na tom, že koaličnú krízu má v prvom rade riešiť Hlas a SNS.
V diskusnej relácii na JOJ24 predseda vlády Robert Fico uviedol, že parlamentná sila koalície sa na plno ukáže až v marci. „Ten obsah je tak vážny, že si myslím, že by táto schôdza mala byť uznášaniaschopná, ale marec ukáže,“ reagoval Robert Fico s tým, že dáva čas, aby situáciu vo svojich stranách vyriešili predseda SNS Andrej Danko, ale aj šéf Hlasu Matúš Šutaj Eštok.
Reagoval tak na krízu v koalícii a neschopnosť SNS a Hlasu situáciu vyriešiť. Opäť kritizoval aj vylúčenie poslancov zo strany Hlasu. Akcentoval, že kandidátka Smeru do ďalších volieb bude „tak pevná, ako len môže byť“.
„Nechcem zasahovať dovnútra,“ reagoval na otázku, či prezident Pellegrini riadi Hlas cez ministra školstva Tomáša Druckera. Uviedol, že Matúš Šutaj Eštok sa k problémom stavia racionálne, zatiaľ čo„ Andrej Danko je emotívnejší“.
Poslancom, ktorí hovoria o tom, že registrujú zvýšený záujem bezpečnostných zložiek, predseda vlády odkázal, že si to „musia vyriešiť doma“. Poslancov Samuela Migaľa a Radomíra Šalitroša, ktorí o probléme hovorili verejne, predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok pred týždňom vylúčil zo strany.
Jeden vyhostený, desiati so zákazom
Predseda vlády Robert Fico v piatok obvinil Gruzínsku národnú légiu a jej veliteľa Mamuku Mamulašviliho zo zapojenia sa do organizovania protestov na Slovensku.
Na légiu sú podľa neho napojení opoziční predstavitelia aj nepolitickí organizátori protestov zo združenia Mier Ukrajine. Niekoľkokrát spomenul Luciu Štasselovú, ktorá patrí k organizátorom protestov v Bratislave.
Premiér zároveň tvrdil, že Gruzínsku národnú légiu riadi ukrajinská rozviedka. Dodal, že Mamulašvili je jednou z osôb, ktoré Slovensko zaradilo na blokačný zoznam.
„Dobre, ešte nejako pochopím, prečo si nás trúfnu obviniť z toho, že sme začali protesty v Gruzínsku. Ale na Slovensku? To sa mi vidí naozaj zábavné a veľmi zaujímavé,“ vyjadril sa veliteľ Gruzínskej légie Mamuka Mamulašvili, ktorý od začiatku ruskej agresie proti Ukrajine bojuje so svojou jednotkou na ukrajinskej strane. Reagoval tak na piatkové vyjadrenia, ktoré odzneli na úrade vlády.
V diskusnej relácii JOJ24 predseda vlády Robert Fico zopakoval svoje slová z piatka. „Existuje konkrétny plán,“ poznamenal Robert Fico s tým, že sa odvolal na email, ktorý vytvorila umelá inteligencia pre bytsrickú organizáciu Nie v našom meste.
„Tento plán dostalo 160 ľudí,“ pokračoval premiér a špecifikoval, že okrem Nadácie Zastavme korupciu mal tento email dostať aj Juraj Rizman, ktorý je partnerom prezidentky Zuzany Čaputovej. Na svojich slovách premiér trval aj napriek tomu, že ukrajinské ministerstvo obrany tieto informácie poprelo. Dodal, že nič iné sa ani nedalo čakať.
„Jeden občan je vyhostený, desiati majú zákaz vstupu na Slovensku,“ poznamenal na konto informácií o Mamukovi Mamulašvilim. Robert Fico trvá na tom, že protesty sa snažia o zvrhnutie vlády a práve Gruzínska légia s podporou Ukrajiny má tento „puč“ organizovať.
Príčiny a dôsledky?
Bezpečnostná rada SR minulý týždeň rokovala o správe SIS, ktorá má obsahovať informácie o snahe destabilizovať SR. Vláde odporučila prijať nevyhnutné preventívne opatrenia.
Prezident Peter Pellegrini, vedenie Národnej rady SR aj premiér Robert Fico označili situáciu za vážnu. Premiér sa obáva možného pokusu zorganizovať na Slovensku prevrat. Opoziční predstavitelia v tejto súvislosti hovorili o obavách zo zneužitia SIS koalíciou.
O správe SIS sa v parlamente hovorilo v rámci utajeného rokovania pred dvoma týždňami, kedy sa opozícia snažila na mimoriadnej schôdzi vysloviť vláde Roberta Fica nedôveru. Zo strany premiéra hovorila o zneužití SIS a zastrašovaniu opozície, ale aj občanov. Všetky obvinenia zo strany vládnej koalície odmietla.
X X X
RUSKO O OBLÍBENÉ SENÁTORCE ČR NĚMCOVÉ
Zdegenerovaná evropská kreatura, ať zhyne. Medveděv útočí na senátorku Němcovou
Bývalý ruský prezident a předseda vlády Dmitrij Medveděv se ostře opřel do české senátorky za ODS Miroslavy Němcové. Na sociální síti Telegram ji kritizoval za údajná slova o opětovné okupaci Leningradu. Napsal, že političce přeje, aby zahynula v krvavých vírech nového pražského jara. Němcová ale příspěvek nezveřejnila a sama tvrdí, že je falešný.
Medveděv v příspěvku na Telegramu uvedl, že se k údajnému výroku české senátorky nechtěl vyjadřovat, po sobotní návštěvě Leningradu si ale podle svých slov nemohl pomoci.
„Jen se nad tím zamyslete. Nějaká zdegenerovaná evropská kreatura si přála, aby naší zemi, a tedy i vám a mně, opět zemřel nejméně milion našich občanů,“ napsal na sociální síti.
„Co se stalo v tom samém zaostalém Česku, kde při operaci na osvobození Prahy zahynuly desetitisíce našich spoluobčanů (nemluvím o normálních Češích – těch je stále dost)? Co se stalo s tamními pověstnými ,elitami’ a úřady? Vždyť to už není ani naše obvyklá rusofobie,“ dodal.
Bývalý ruský prezident a předseda vlády Dmitrij Medveděv se ostře opřel do české senátorky za ODS Miroslavy Němcové.
Medveděv Němcovou přirovnal ke „zlým zvířatům“, která pronášejí výroky, na které by Rusko nemělo zapomínat. „Přeji jim z celého srdce, aby zahynuli v krvavých vírech nového pražského jara jako v roce 1968,“ uzavřel.
Němcovou nyní vyšetřuje ruský vyšetřovací výbor, podle kterého na sociální síti X zveřejnila příspěvek, ve kterém vyzývá k opětovné blokádě Leningradu.
Na profilu senátorky ale podobný příspěvek není a také sama Němcová uvádí, že jej nezveřejnila. „Toto jsem nenapsala. Je to podvrh,“ uvedla. To samé řekla také v sobotu na dotaz redakce iDNES.cz. „Nemohu komentovat něco, co se nestalo a je čirým výmyslem nevím koho,“ dodala.
Údajně zfalšovaný příspěvek se ale rychle rozšířil českou i slovenskou dezinformační scénou, později jej přebrala také některá ruská média.
Ruští vyšetřovatelé nyní údajně budou zkoumat, zda Němcová příspěvek zveřejnila. „Této skutečnosti bude věnováno náležité právní posouzení vyšetřovateli Státního vyšetřovacího výboru Vyšetřovacího výboru Ruské federace,“ uvedla ruská státní agentura TASS.
Němcové se na síti X zastal mimo jiné premiér Petr Fiala. „Vyhrožování senátorce vyšetřováním kvůli neexistujícímu příspěvku na sociálních sítích jen znovu potvrzuje, že lež a zastrašování jsou obvyklé metody propagandy současného ruského režimu,“ napsal.
X X X
VOLBY NA UKRAJINĚ UŽ LETOS, ODSTRANIT ZELENSKÉHO
POŠKODIL UKRAJINU, VYHNAL MILIONY LIDÍ, STATISÍCE MRTVÝCH
Ukrajina by měla mít volby už letos, ohlásil Trumpův zmocněnec Kellogg
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina bránící se třetím rokem ruské invazi uspořádala ideálně ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko.
Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje.
„Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali,“ řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii,“ uvedl.
Řádné parlamentní volby Ukrajina plánovala 2023, ale ukrajinské zákony v době válečného stavu volby zakazují. Mandát poslanců tak potrvá až do doby, kdy válečný stav v zemi skončí.
Stejné je to i v případě prezidenta, jehož oficiální pětileté funkční období vypršelo loni v květnu. Od té doby ale ruská propaganda šíří tvrzení, že Zelenskyj je nyní nelegitimní hlavou státu, což prohlásil i Putin. On sám je přitom u moci od roku 1999, převážnou část pak jako prezident.
Šéf Kremlu rovněž tvrdí, že Zelenskyj jednání s Putinem zakázal. Zelenskyj v říjnu 2022 podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s Putinem.
Stalo se to krátce poté, co Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři ukrajinské oblasti. Nedávno Zelenskyj vysvětlil, že tento dekret byl namířen proti separatistům v situaci, kdy se Rusko snažilo vyvíjet tlak na Ukrajinu mnoha různými způsoby.
Trump, který v minulosti kritizoval rozsáhlou americkou pomoc bránící se Ukrajině, v předvolební kampani sliboval, že konflikt do 24 hodin od návratu do Bílého domu ukončí. Krátce před lednovou inaugurací připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
X X X
VELKÉ PROTESTY V NĚMECKU PROTI CDU S AfD
Němci protestovali proti spolupráci CDU s AfD. V noci napadli jejich sídla
V řadě německých měst v sobotu desítky tisíc lidí demonstrovaly proti tomu, že konzervativní unie CDU/CSU ve středu při prosazování rezoluce ve Spolkovém sněmu využila hlasy Alternativy pro Německo (AfD). Informovala o tom veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost MDR.
O AfD, která je označována jako pravicově populistická až krajně pravicová, se kvůli jejím extremistickým aktivitám zajímají německé tajné služby. Podobné protesty jako v sobotu jsou naplánovány i na neděli.
Už v noci dav levicových radikálů napadl sídlo místní organizace CDU v Giessenu. „Kampaň strachu a hněvu, kterou nyní rozpoutala červeno-zelená koalice proti CDU, zcela vykolejila. Očekávám, že SPD a Zelení zmírní svou přehnanou rétoriku,“ reagoval pro Bild Johannes Volkmann, vnuk bývalého kancléře Helmuta Kohla, který v nadcházejících německých volbách kandiduje za CDU. Na jeho stranu se postavil i Volker Beck ze Strany Zelených. „V právním státě nic neospravedlňuje násilí a hrozby jako prostředek politického konfliktu. Hrozba členům Unie musí být odsouzena,“ napsal na síti X. Bild informoval také o vandalském útoku na budovu ve Frankfurtu, kde se očekávalo vystoupení šéfů AfD Alice Weidelové a Tino Chrupally.
V severoněmeckých Brémách do ulic vyšlo podle policie deset tisíc lidí. V Hildesheimu v sousední spolkové zemi Dolní Sasko, kde protest svolalo hnutí Babičky proti krajní pravici, se sešlo asi čtyři tisíce lidí. V Dolním Sasku se konalo vícero demonstrací, mimo jiné v Göttingenu, odkud policie ohlásila pět tisíc účastníků.
Do Göttingenu se ale také sjeli na protidemonstraci příznivci hnutí Querdenker. Toto hnutí, jehož název znamená jinak smýšlející, sdružuje mimo jiné odpůrce politického uspořádání Německa, zastánce ruského diktátora Vladimira Putina nebo příznivce konspiračních teorií.
V sasko-anhaltském městě Halle protestovalo osm tisíc lidí proti posunu politické scény doprava a dožadovalo se dodržování principů a zásad demokracie.
Spolek Halle proti krajní pravici, který akci organizoval, kritizoval středeční hlasování, které označil za spolupráci unie CDU/CSU s krajní pravicí. Spolek dodal, že unie překročila hranici.
V Lipsku demonstrovalo pět tisíc lidí proti plánům CDU/CSU výrazně zpřísnit migrační politiku. Další protesty se konaly také v Bavorsku, mimo jiné ve Würzburgu, kam přišlo na čtyři tisíce lidí, Augšpurku či Pasově.
Demonstrace budou pokračovat i v neděli. V Berlíně, kde je plánován pochod požadující blokádu AfD, organizátoři očekávají více než dvacet tisíc lidí.
Unie CDU/CSU ve středu díky hlasům AfD prosadila v parlamentu právně nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. V pátek pak chtěli konzervativci prosadit návrh zákona, který by mimo jiné omezil slučování rodin uprchlíků. Návrh však zákonodárci odmítli.
X X X
Proč se zadrhla Putinova superzbraň Sarmat? Chybí ukrajinské znalosti, říká expert.
Rusům se nedaří uvést do provozu svou nejmodernější mezikontinentální balistickou raketu (ICBM) Sarmat, protože postrádají klíčové znalosti Ukrajinců, kteří se v minulosti významně podíleli na ruském balistickém programu. Tvrdí to specialista na raketové systémy Timothy Wright z Mezinárodního institutu pro strategické studia a další experti.
„Historicky bylo na Ukrajině umístěno mnoho výrobních závodů a personálu pro ICBM,“ řekl portálu Business Insider Wright. Rusko toho využívalo i po rozpadu Sovětského svazu až do invaze na Krym v roce 2014, kdy došlo k přerušení vojenských vazeb mezi oběma státy.
Rusové měli zkušenosti s mezikontinentálními raketami na tuhé palivo. Pro svou nejnovější raketu Sarmat, která má nahradit zastaralou R-36M Vojevoda, se však rozhodli využít palivo tekuté. A to i přes to, že s ním neměli žádné zkušenosti.
„Rusové to nedělali už více než 30 let,“ podotýká Wright. „Nemají žádné nedávné zkušenosti s takovým typem ze země odpalovaných mezikontinentálních balistických raket.“
Podle experta je samotné rozhodnutí Rusů se soustředit na tekutý pohon „divná volba“, protože v této oblasti měli znalosti Ukrajinci, jejichž expertízu Rusové v dřívějších dobách využívali. „Je to jeden z důvodů, proč mají spoustu problémů s vývojem Sarmatu,“ dodává Wright.
Všichni lidé, kteří sestrojili jejich předchozí rakety, odešli do důchodu nebo jsou mrtví. Někteří z nich jsou na Ukrajině, která měla velký podíl na ruském programu ICBM,“ uvedl též odborník na rakety Fabian Hoffmann z projektu Oslo Nuclear Project. „Takže je to hlavní problém.“
Raketa provázená problémy
Že se Rusům nedaří dokončit Sarmat podle jejich představ, naznačuje satelity zaznamenaný zářijový nepovedený test. Raketa vybuchla v kosmodromu Pleseck nedaleko města Archangelsk. Nehodu zřejmě způsobil výron tekutého paliva.
Londýnský bezpečnostní think tank Royal United Services Institute (RUSI) připomněl problematickou historii vývoje Sarmatu. Zkoušky se opakovaně odkládaly a k prvnímu zkušebnímu startu, jenž měl proběhnout v roce 2020, došlo až o dva roky později. A ještě před zářijovým katastrofickým testem raketa selhala nejméně jednou.
Takové potíže jsou pro Rusy zvláště ponižující, protože sám ruský prezident Vladimir Putin opakovaně vychvaloval novou raketu jako superzbraň, na kterou nemají nepřátelé protilék. Šéf Kremlu prohlásil, že raketa má kratší zážehovou fázi než předchozí generace ICBM s kapalným palivem, díky čemuž je obtížnější její zachycení protiraketovou obranou.
Podle RUSI se právě v Putinově vyjádření může skrývat klíč, proč Rusům zkoušky raket nevychází. „Při prvním pohledu na některé z pravděpodobných důvodů opakovaných neúspěchů při testech Sarmatů se zdá, že ruská snaha o zkrácení zážehové fáze rakety způsobila komplikace, které by jinak neexistovaly, zejména pokud střela používá variantu osvědčeného motoru RD-274,“ uvádí RUSI.
X X X
Američané útočili v Somálsku na Islámský stát. Vyřídil jsem to, napsal Trump
Spojené státy podnikly úspěšný vzdušný úder v Somálsku proti plánovači útoků teroristické organizace Islámský stát (IS) a dalším radikálům. Na své síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump, který útok nařídil. Trump rovněž uvedl, že při přesných úderech zahynulo mnoho teroristů a nebyl raněn žádný civilista.
V příspěvku zároveň kritizoval předchůdce v Bílém domě Joea Bidena, který podle něj tyto teroristy zlikvidovat nedokázal.
„Útoky zničily jeskyně, ve kterých (teroristé) žili, aniž by jakkoli zranily civilisty. Naše armáda roky cílila na tohoto plánovače útoků, ale Biden a jeho parta nejednali dost rychle, aby tu práci vyřídili. Já ano!“, napsal Trump.
Poznamenal, že sobotní úder je jasným vzkazem IS a všem dalším, kdo by chtěli napadnout USA. „Najdeme vás a zabijeme!“ zní podle Trumpa americké poselství.
Americký ministr obrany Pete Hegseth upřesnil, že terčem útoku bylo pohoří Golis, které je na západě separatistického regionu Somaliland.
Somaliland jednostranně vyhlásil samostatnost na Somálsku před více než 30 lety. Mogadišo, Africká unie ani OSN tento krok neuznaly. Somaliland si ale v průběhu let vybudoval stabilní politické prostředí, které ostře kontrastuje s přetrvávajícími problémy Somálska, jež se potýká s povstáním Šabábu, islamistické skupiny napojené na Al-Káidu.
Somálský prezident Mohammed Hassan Sheikh Mohamud, který vyhlásil Šabábu válku, byl podle agentury Reuters o americké akci informován. Jeho kancelář sdělila, že Mohamud oceňuje americkou podporu boje proti mezinárodnímu terorismu.
Sobotní úder není první, které USA podnikly za druhého mandátu prezidenta Trumpa, který započal 20. ledna.
Na konci ledna americká armáda oznámila, že při vzdušném útoku na severozápadě Sýrie zabila vysoce postaveného příslušníka militantní skupiny napojené na teroristickou síť Al-Káidu.
X X X
Arabské státy odmítají Trumpův návrh na vysídlení Palestinců. Požadují dvoustátní řešení
Zástupci arabských států a Palestinské samosprávy v sobotu ve společném prohlášení odmítli nápad amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval k přemístění Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Uvedly to agentury Reuters a AP. Státy vyzvaly k vytvoření samostatného palestinského státu.
Trump v uplynulých dnech několikrát hovořil o tom, že Palestinci by měli odejít z bojem zničeného Pásma Gazy a usídlit se na jiném místě, kdy by mohli žít v míru. V pátek americký prezident zopakoval, že by Palestince měly přijmout Egypt a Jordánsko. To však už dříve odmítli egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí a jordánský král Abdalláh II.
Trump chce, aby Egypt a Jordánsko přijaly Palestince z Pásma Gazy. ‚Teď je to doslova místo demolice,‘ řekl
Po sobotním jednání v Káhiře ministři zahraničí a představitelé Egypta, Jordánska, Kataru, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie, Palestinské samosprávy a Ligy arabských států vydali společné stanovisko. V něm odmítli jakékoliv vysídlení Palestinců z Pásma Gazy či Západního břehu Jordánu. Tato území by měla tvořit společně s východním Jeruzalémem samostatný palestinský stát.
Arabské státy a organizace varují, že plány na vysídlení Palestinců ohrožují stabilitu v regionu a mohly by vést k rozšíření konfliktu v oblasti. Signatáři dokumentu tvrdí, že země a organizace, které zastupují, chtějí s Trumpovou administrativou spolupracovat na vytvoření samostatného palestinského státu.
Trump a Sísí spolu v sobotu telefonicky jednali o situaci na Blízkém východě a také o dění v Pásmu Gazy. Kancelář egyptského prezidenta v prohlášení podle Reuters sdělila, že oba vedli „pozitivní dialog“ o „složitých problémech a krizích“ v regionu. Prohlášení dále uvádí, že prezidenti také debatovali o důležitosti prosazování a udržení příměří v Gaze.
Budoucnost Pásma Gazy po konci války, kterou vedou Izrael a teroristické hnutí Hamás, není jasná. Předchozí americký prezident Joe Biden chtěl, aby v Pásmu Gazy vládla reformovaná Palestinská samospráva. Současná izraelská vláda takzvané dvoustátní řešení odmítá. Trumpova slova potěšila izraelskou krajní pravici, která by chtěla Palestince z Pásma Gazy vyhnat.
X X X
Pražský primátor Svoboda převzal vlajku ČOV. Příští Olympiáda dětí a mládeže se uskuteční v Praze.
V rámci závěrečného ceremoniálu Olympiády dětí a mládeže 2025 V Moravskoslezském kraji převzal ve čtvrtek 30. ledna primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda vlajku Českého olympijského výboru od místopředsedy výboru Filipa Šumana. Hlavní město tak symbolicky převzalo štafetu a uspořádá 21. až 26. června 2026 na svém území letní hry, kam dorazí až 4,5 tisíce mladých sportovců ze všech krajů Česka.
„Jsem velice rád, že Praha bude mít tu čest pořádat Hry XII. letní olympiády dětí a mládeže 2026, což je nejen velkým uznáním pro naše město, ale také skvělou příležitostí pro mladé sportovce ukázat svůj talent, nadšení a sportovní duch. Sport a zdravý životní styl formuje charakter, nemluvě o fyzické zdatnosti,“ říká primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda a dodává: „Zároveň bych rád poděkoval organizátorům, rodičům, divákům, samotným sportovcům a v neposlední řadě také Moravskoslezskému kraji, který úspěšně hostil právě skončenou oslavu sportu.“
„Olympiáda dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji byla úžasnou příležitostí vidět mladé sportovce v akci. Fandil jsem sportovcům z Prahy, ale i ostatním a musím říct, že naši reprezentanti z Prahy podali skvělé výkony, na které můžeme být právem hrdí. Celou akci jsem si velmi užil a už teď se těším, že příští rok přivítáme tuto skvělou událost v Praze. Velké poděkování patří olympijskému výboru a Moravskoslezskému kraji za skvělou přípravu a organizaci této výjimečné akce, díky které jsme mohli obdivovat talent a odhodlání mladých sportovců,“ uvádí Antonín Klecanda, radní hl. m. Prahy pro oblast školství, sportu a volného času.
Letošní zimní Olympiáda dětí a mládeže se uskutečnila od 26. do 30. ledna 2025 na území Moravskoslezského kraje. Celkem jedenáct sportovních disciplín a jednu uměleckou soutěž hostila Ostrava, Frýdek–Místek, Třinec, Český Těšín a Bílá. Mladí sportovci z metropole se mezi vrstevníky ze všech krajů Česka rozhodně neztratili a na sportovní akci získali 3 zlaté, 7 stříbrných a 6 bronzových medailí.
Při příležitosti závěrečného ceremoniálu Olympiády dětí a mládeže 2025, který se uskutečnil ve sportovní hale Polárka ve Frýdku-Místku, pak místopředseda Českého olympijského výboru Filip Šuman předal pražskému primátorovi Bohuslavu Svobodovi vlajku Českého olympijského výboru, který následně pozval mladé sportovce na letní olympiádu v roce 2026 do Prahy.
Tato významná sportovní akce se v hlavním městě uskuteční vůbec poprvé a zúčastnit by se jí mělo až 4,5 tisíce mladých sportovců ze všech krajů Česka. Slavnostní zahájení pětidenní akce se uskuteční na fotbalovém stadionu Slavie Praha ve Vršovicích. V metropoli se sportovní akce uskuteční od neděle 21. do pátku 26. června 2026. První den je na programu příjezd výprav, ubytování a slavnostní zahájení her, následovat budou čtyři sportovní dny zakončené slavnostním závěrečným ceremoniálem.
Olympiáda dětí a mládeže je republiková soutěž krajských výprav, která se koná každoročně od roku 2003 a je určena mladým sportovcům ve věku od dvanácti do šestnácti let v kategoriích mladších a starších žáků a žákyň. Sportovcům navozuje atmosféru opravdových olympijských her. Mladí účastníci nejsou ochuzeni o zapálení olympijského ohně, slavnostní ceremoniály, soužití v olympijské vesnici nebo složení olympijské přísahy.
Akce je projektem Českého olympijského výboru, který si ke spolupráci vybírá jako pořadatele jednotlivé kraje. Olympiády se odehrávají ve dvouletých cyklech a střídá se jejich letní a zimní podoba. Jednotlivé výpravy sestavují příslušné krajské úřady na základě nominačních kritérií jednotlivých sportovních svazů. Informace k projektu jsou k dispozici na: Olympiáda dětí a mládeže. Vít Hofman
X X X
Českým filmem roku je podle kritiků Amerikánka. Bodoval i dokument o Jarovcjákové
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral během večera 15. Cen české filmové kritiky celkem tři sošky, další dvě připadly celovečernímu hranému debutu Veroniky Liškové Rok vdovy. Celkem bylo oceněno sedm snímků.
Amerikánka, příběh dívky vyrůstající v dětském domově v komunistickém Československu, přerostla během několika let z osobních vzpomínek v divadelní, a nakonec i filmovou adaptaci. Do neonové noční můry stylizované rozjímání o mezigeneračních traumatech a nefungujícím systému vyneslo ocenění i režiséru Viktoru Taušovi a autorovi production designu a návrhů kostýmů Janu Kadlecovi.
Veronika Lišková v psychologickém dramatu Rok vdovy poprvé opustila dokumentární formu. Hluboký zájem o člověka pod drobnohledem jí ale zůstal. Ocenění české kritiky získala Pavla Beretová za ztvárnění titulní role ženy, která se po náhlé smrti manžela musí vyrovnat se ztrátou a zároveň překonat útrapy kupící se byrokracie. Cenu převzal také Eugen Liška za nejlepší scénář.
Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen dynamický portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být.
Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku. Režisér Jiří Havelka se ve snímku inspiroval reálnými událostmi i Čapkovou stejnojmennou sbírkou fejetonů. Cenu innogy pro objev roku obdržel autor citlivého rodinného dramatu Od marca do mája Martin Pavol Repka.
V kategorii Mimo kino zvítězila krimi série Metoda Markovič: Hojer z produkce streamovací platformy Voyo. Hlavní postavu v dramatizaci životních osudů a nezvyklého profesního přístupu vyšetřovatele Jiřího Markoviče si zahrál Petr Lněnička. Mezi krátkými filmy bodovala animovaná černobílá žižkovská romance Hurikán v režii Jana Sasky.
Předání 15. Cen české filmové kritiky proběhlo v pražském prostoru ARCHA+, živě ho přenášela Česká televize na programu ČT art. Slavnostním večerem, věnovaným málo známým filmařským profesím, prováděl youtuber, komik a politický komentátor Jan Špaček.
X X X
Mercedes z roku 1954 vydražen za 1,3 miliardy korun. Řídili ho dva legendární piloti formule 1
Vzácný závodní automobil W 196 R značky Mercedes-Benz z roku 1954 byl v sobotu na aukci v německém Stuttgartu prodán za 51,155 milionu eur (zhruba 1,3 miliardy Kč). To přestavuje dosud nejvyšší částku, za jakou byl některý z vozů formule 1 vydražen, napsala agentura Reuters. Uvedená cena zahrnuje rovněž poplatky a daně.
Automobil v roce 1955 řídili dva legendární piloti formule 1 Juan Manuel Fangio a Stirling Moss. Fangio s tímto vozem vyhrál Velkou cenu Argentiny v Buenos Aires a Moss s ním zajel nejrychlejší kolo na Velké ceně Itálie v Monze.
Dražbu pořádala aukční síň RM Sotheby’s. Vítěz se dražby zúčastnil prostřednictvím telefonu, jeho jméno zatím nebylo zveřejněno.
Dosavadní dražební rekord mezi vozy formule 1 držel automobil Mercedes W196 z roku 1954, který se na aukci v roce 2013 prodal za 29,6 milionu dolarů. Vůbec nejdražším automobilem prodaným v aukci zůstává Mercedes-Benz 300 SLR Uhlenhaut Coupé z roku 1955, který se v roce 2022 vydražil za 135 milionů eur, upozornila agentura Reuters.
Na světě existují i další vozy, jejichž hodnota se pohybuje v řádu miliard korun, většinou ale nejsou na prodej. Mezi jejich majitele patří i pražské Národní technické muzeum (NTM), které vystavuje vzácný Mercedes-Benz W154. Jedná se o závodní vůz, se kterým jel Rudolf Caracciola poslední předválečnou velkou cenu na Nürburgringu, po válce zůstal v Československu a nakonec se dostal do NTM. Za auto, které je dodnes v původním stavu včetně pneumatik, nabízeli už začátkem 90. let zájemci miliardu korun.