Místo ministra Kincla Německo stíhat ministry vnitra SRN, NDR, Babiš: Fialova neschopnost, drahota

Politici Německa se už dávno měli dohodnout na tom, že lidé z obou německých států se budou bez problémů navštěvovat, aby nemuseli utíkat do jednoho nebo druhého Německa přes hranice ČR, SR či Maďarska. Orgány ČR zbytečně dnes zatahují do této situace politiky ČR. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil trestní stíhání proti bývalému federálnímu ministru vnitra Františku Kinclovi.

Trestní stíhání je v současné době vedeno i proti třem dalším žijícím představitelům bývalého režimu: Lubomíru Štrougalovi, Vratislavu Vajnarovi a Janu Fojtíkovi. V jejich případě se česká na znalecké posudky, termíny jejich vyhotovení byly natřikrát odloženy. Řada komunistických potentátů stíhání unikla. Ekonomický deník získal kopii zahájeného obvinění.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil 17. května trestní stíhání proti bývalému federálnímu ministru vnitra Františku Kinclovi (nar. 1941).

ÚDV viní Kincla ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se měl dopustit tím, že ve své funkci (od 12. 10. 1988 do 3. 12. 1989) „nepřijal žádné konkrétní opatření“ k tomu, aby bylo příslušníkům Pohraniční stráže zabráněno „použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely překročit státní hranice ČSSR a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby“.

X X X

  Rusko chce náhrady škod podle rozhodnutí ESLP vyplácet v rublech, nové rozsudky prohlásí za nevykonatelné.

Náhrady škod poškozeným za porušení Úmluvy Ruskem podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a platby za náklady řízení ve Štrasburku mají být nadále prováděny v rublech. Ruský parlament chce také přijmout zákon, podle kterého budou rozsudky ESLP vydané po 16. březnu 2022 v Rusku nevykonatelné. Týká se to i letu MH17 a čtyř stížností Ukrajiny.

Rublové platby oznámil podle moskevského zpravodajského portálu Vzgljad šéf ústavně-právního výboru Dumy Ruské federace Andrej Klishas v pátek 20. května 2022 po projednání návrhu zákona o „odluce“ s Evropským soudem pro lidská práva. Návrh zákona už v Dumě prošel prvním čtením. Odškodnění poškozeným v rublech je součástí pozměňovacího návrhu.

„S kolegy ve Státní dumě jsme se dohodli, že pozměníme náš návrh zákona o ,rozvodu´ z Evropské úmluvy o lidských právech tak, že podle rozhodnutí, která již byla přijata ve vztahu k Rusku (ke dni vystoupení z Rady Evropy), budou platby prováděny pouze v rublech, jelikož je zakázáno provádět platby na účty v nepřátelských zemích,“ napsal poslanec na svém kanálu Telegram .

Rusko má RE za orgán politického nátlaku

Státní duma na plenárním zasedání ve středu 18. května přijala v prvním čtení balíček dvou návrhů zákonů, které stanoví, že rozsudky ESLP vydané po 16. březnu nebudou v Rusku vykonány a přestanou být základem pro přezkum rozhodnutí ruských soudů, uvádí dále deník Vzgljad s odkazem na zprávu agentury TASS. „Ale až do 1. ledna 2023 může generální prokuratura Ruska vyplatit stěžovateli peněžní náhradu podle rozsudků ESLP vydaných před 16. březnem 2022,“ stojí dále ve zprávě.

Podle prvního zástupce šéfa frakce Jednotné Rusko, člena výboru Státní dumy pro státní výstavbu a legislativu, Dmitrije Vjatkina, přijetí zákonů pomůže posílit politickou suverenitu Ruska, uvádí dále deník.

„Vidíme, že spolupráce s institucemi Rady Evropy nepřináší naší zemi a našim občanům žádný prospěch. Zároveň je použití těchto institucí jako prostředku politického nátlaku a politického vydírání proti naší zemi a našim spoluobčanům naprosto nepřijatelné,“ citovala Vjatkina tisková služba frakce Jednotné Rusko.

Datum 16. března 2022 je sporné

Poté deník Vzgljad upozorňuje: „Připomeňme, že na konci března bylo oznámeno, že Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl o pozastavení projednávání všech stížností proti Rusku po jeho vystoupení z Rady Evropy, jak uvedl soud v prohlášení.“

O březnovém prohlášení předsedy Evropského soudu pro lidská práva přestat soudit stížnosti proti Rusku a postavit ruského soudce mimo službu Česká justice informovala.

Jenže deník Vzgljad už neuvádí, že plénum Evropského soudu pro lidská práva pět dní poté stanovisko předsedy zrušilo a rozhodlo vyřizovat stížnosti na Rusko až do skutečného konce členství Ruska v Radě Evropy a v Úmluvě o lidských právech a základních svobodách. To nastane až 16. září 2022, tedy půl roku od oznámení o vystoupení/vyloučení Ruska z Rady Evropy, jak Česká justice rovněž informovala.

Jak dále deník Vzgljad uvádí, „dne 15. března Moskva oficiálně oznámila nótou své vystoupení z Rady Evropy a Evropské úmluvy o lidských právech s tím, že se bude řídit rozhodnutími ESLP, pokud budou v souladu s ruskou ústavou“. „Později téhož dne přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy jednomyslně usnesení, ve kterém upozornilo statutární orgán Rady, Výbor ministrů, že Moskva nemůže být členem Rady. Následujícího dne Výbor ministrů rozhodl, že Rusko přestává být členem organizace od 16. března,“ popisuje sled událostí ruský deník.

O tom, že Rusko vystoupilo z Rady Evropy a Rada Evropy ho tentýž den k 16. březnu 2022 vyloučila, Česká justice rovněž informovala. Rusko však musí formálně plnit své povinnosti vůči Radě Evropy, a to zejména finanční závazky, až do 16. září 2022.

Týká se všech stížností Ukrajiny v. Rusko

U Evropského soudu pro lidská práva bylo k 1. lednu 2022 evidováno 16 988 nevyřízených stížností jednotlivců proti Rusku a šest mezistátních stížností. Vazbu na východní Ukrajinu, Krym a Azovské moře má 8 500 nevyřízených stížností. Kromě jiných jsou stěžovateli před Soudem například příbuzní obětí sestřeleného letu Malajských aerolinií MH 17.

U Soudu je stále nevyřízená stížnost Gruzie proti Rusku týkající se hranice Abcházie a Jižní Osetie. Dále se Soud zabývá čtyřmi stížnostmi Ukrajiny proti Rusku. První se týká Krymu. Soud loni u této stížnosti zamítl námitku ruské vlády a konstatoval částečnou přijatelnost stížnosti, jak Česká justice informovala.

V případu společné stížnosti Nizozemí a Ukrajiny proti Rusku kvůli letu MH17 se letos v lednu konalo ve Štrasburku veřejné slyšení.

Také uvedených stížností se týká zamýšlené uzákonění výplat odškodného v rublech jakožto i nevykonatelnosti rozhodnutí Soudu. Žádná z těchto stížností nebyla rozhodnuta do 16. března 2022. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

FIALA  NESCHOPNÝ,  VLÁDU  AMATÉRŮ  NEŘÍDÍ

Babiš: Rusnokova drahota a Fialova neschopnost. Vládu nikdo neřídí

Současná Česká národní banka (ČNB) a guvernér Jiří Rusnok jsou největší neštěstí pro všechny mladé lidi a občany s hypotékami. V pořadu K Věci na CNN Prima NEWS to řekl expremiér a současný poslanec Andrej Babiš (ANO) v reakci na zvyšování úrokových sazeb. Pustil se také do vlády, kterou prý nikdo neřídí.

„Současná ČNB a pan Rusnok jsou největší neštěstí pro všechny mladé lidi a občany s hypotékami. Kombinace asociální vlády s katastrofou ČNB. Proč mají lidé platit tolik na hypotéku, když Evropská centrální banka má nulu? Lidé v ČNB jsou teoretici a nerozumí tomu. Jsou odtrženi od života. Mladé rodiny si nepořídí na hypotéku byt. Je to jediná banka, která takto brutálně navyšuje sazbu. Kdybych byl premiér, křičím,“ prohlásil Babiš ve vysílání CNN Prima NEWS.

Reagoval tak na zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 %. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

„Čím vyšší sazby, tím vyšší inflace. Je to Rusnokova drahota a Fialova neschopnost lidem vrátit peníze,“ rozčílil se Babiš.

ČNB na inflaci nereaguje

Podle dosluhujícího guvernéra ČNB Rusnoka je ale potřeba sazby navyšovat. „Úvahy, že není třeba v současné situaci zvyšovat úrokové sazby, proto vnímá jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu,“ cituje zápis z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. května Rusnokova slova.

Centrální banka přitom opakovaně zdůrazňuje, že svými opatřeními nereaguje na aktuální vývoj inflace, ale na míru růstu cen, která by podle jejích modelů měla nastat zhruba za 12 až 18 měsíců. Jinak řečeno, účinek přijatých kroků se projeví nejdříve za rok až rok a půl.

Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí nejnovější odhady České národní banky, velmi pravděpodobně bankovní rada ještě před letními prázdninami své úrokové sazby zvýší, klidně až na hranci 6,5 %. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by další růst znamenal ještě větší zdražení hypotečních úvěrů. Kovanda dokonce nevylučuje růst průměrné úrokové sazby u hypoték až na 10 %.

Skopeček místo Stanjury?

Babiš v pořadu K věci na CNN Prima NEWS nekritizoval vládu jen kvůli úrokovým sazbám. „Oni nevědí, co znamená něco řídit. Pořád přichází s nápady, ale proč nepřijdou s řešením? Jediný ekonom Jan Skopeček z ODS je místopředseda Sněmovny. Je jediný, kdo tomu ve vládě rozumí. Nechápou, že jsou i příjmy a ne jen výdaje,“ kritizoval Babiš. O Skopečkovi se dlouho spekulovalo jako o možném minstrovi financí, toto křeslo ale nakonec zaujal jeho spolustraník Zbyněk Stanjura.

Současný kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) se podle šéfa hnutí ANO jen zbavuje příjmů. Jako příklad uvedl vládní návrh na zrušení EET. Vláda však poukazuje na zbytečnou byrokratickou zátěž podnikatelů i na provozní náklady státu, když se EET navíc týká jen hotovostních plateb.

Babiš také reagoval na poslední průzkum STEM/MARK pro CNN Prima NEWS, podle kterého si téměř tři čtvrtiny (73 %) Čechů myslí, že vláda nepomáhá s následky rekordního zdražování dostatečně. Jedná se o podobnou podporu kabinetu, jakou měla Babišova vláda v určitých momentech během koronavirové pandemie. „Covid se neregistruje jako uprchlíci. Tohle je většinová vláda, oni nás válcují a mohou schválit, co chtějí,“ hájil Babiš s poukazem na uprchlickou krizi rozdíly v dobách vlády obou kabinetů.

X X X

Dufek ostře k vládě: Lidé jsou s penězi na hraně. U moci jsme pět měsíců, reagoval Křeček.

Podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka vláda nekrotí inflaci a mnoho Čechů je na hraně s penězi. Poradce premiéra Štěpán Křeček ale v pořadu 360° na CNN Prima NEWS oponoval tím, že podhoubí pro takto vysokou inflaci připravil už kabinet Andreje Babiše (ANO) a Petr Fiala (ODS) vládne zatím jen pět měsíců.

„Propadají se platy, klesá životní úroveň a vláda říká, jak pomáhá. Ta největší pomoc by ale byla krotit inflaci,“ kritizoval Fialův kabinet Dufek, který za Asociaci samostatných odborů po ministerstvu požaduje navýšení mezd.

Vláda na to však zatím nepřistoupila. „Obávám se, že se neshodnou, požadavky odborů jsou vysoké. Když jsou tak do výšin vyšponované, pak je na místě ptát se proč,“ uvedl Fialův poradce Křeček.

V pořadu 360° dodal, že nereálné návrhy jsou jen záminka k tomu, aby nebyly naplněny, což má být záminka k demonstracím. Protesty by pak mohly sloužit jako kampaň pro předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu, který už projevil zájem zapojit se do boje o Hrad.

Proti tomu se ale Dufek ohradil. „Když je to pravicová vláda, měla by poslouchat občany,“ uvedl. Pomoc pětikoalice je podle něj nedostatečná. „Je spoustu domácností, které jsou na hraně,“ pokračoval. Ve vysílání CNN Prima NEWS dodal, že vysokou inflaci roztáčí i nynější vláda.

„Inflaci, která tu je, vytvářela předchozí vláda. Ano, přišel faktor Putin (v únoru začala ruská invaze na Ukrajinu – pozn. red.). Kromě zahraničních silných tlaků jsme se ale loni nejrychleji zadlužovali,“ argumentoval Křeček.

Lavina, která se teď utrhla, tak prý vznikala roky. „Snažím se říkat pravdu a někdy je mi to vyčítáno. Vláda zde vládne pět měsíců, za tu dobu nemohla nic zásadně změnit,“ dodal Křeček.

X X X

Dva celníci z Liberecka čelí obžalobě z vynášení informací o kontrolách hazardu

Dva celníci z Liberecka čelí obžalobě z vynášení informací o kontrolách hazardu. Obžalován byl také jeden cizinec, který zmíněné informace od jednoho z celníků dostával. Na svém webu to dnes oznámila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Jednomu celníkovi hrozí až deset let vězení a druhému až šest let. Cizinec může skončit ve vězení až na pět let.

„Jeden z celníků, jakožto hlavní aktér, měl poskytnout neoprávněně neveřejné informace z informačních systémů Celní správy ČR cizímu státnímu příslušníkovi, kdy tyto informace získal od svého kolegy za úplatu,“ uvedla k případu mluvčí GIBS Ivana Nguyenová. Cizinec podle vyšetřovatelů informace od celníků předal člověku pohybujícímu se v oblasti hazardních her. Informace sloužily cizinci také k vydírání člověka, který mu nechtěl pomoci s prolomením zabezpečení a ochranných prvků na úseku hazardních her.

Obžalovaní celníci rovněž podle GIBS vynášeli informace o plánovaných celních kontrolách kasin a heren v Česku. Předávali je údajně podnikateli napojenému na kasina.

Stíhání dvou celníků a cizince bylo zahájeno loni v září a letos 4. května podal na všechny tři státní zástupce z Ústí nad Labem obžalobu. Oba celníci jsou obžalováni z vynášení informací a zneužití pravomoci. Jeden z nich čelí také obžalobě za pomoc k vydírání a podplacení a druhý za přijetí úplatku. Cizinec je obžalován z návodu ke zneužití pravomoci a vynášení informací a dále z výroby drog a vydírání.

X X X

Supertajný tým BIS vedl bývalý estébák. Za totality sbíral kompra na diplomaty i těhotnou

 Ekonomický deník zveřejnil výbušnou informaci, že v Bezpečnostní informační službě fungoval léta supertajný tým, do kterého přitékaly ty nejcitlivější informace. Členové týmu měli přístup do všech databází BIS, a přestože byli zařazeni do odborů služby, jejich vedoucí neměli o náplni jejich práce ani ponětí. Tým sbíral informace, které by se dnes daly bez obtíží označit jako kompro materiály. Tým léta vedl velmi zkušený bývalý estébák Vladimír Paleček, který podle archivních dokumentů před rokem 1989 spolupracoval se sovětskou KGB. Dnes je v penzi a podniká jako OSVČ.

Byl to nejtajnější tým, který kdy v českých zpravodajských službách existoval. Sice se o něm léta šuškalo, ale jeho existence nebyla nikdy oficiálně potvrzena. Až dnes.

Bezpečnostní informační služba zprávy o existenci supertajného týmu Z, který sbírá materiály, které bylo lze možné označit za kompromitační, bagatelizovala.

Nyní ale Ekonomický deník odhalil, že existenci týmu Z oficiálně potvrdil v obžalobě v soudním líčení ohledně úniku odposlechů lobbisty Romana Janouška, kde před senátem stanuli bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta a exzpravodajec a policista Jan Petržílek, žalobce Městského státního zastupitelství v Praze Michal Muravský.

Podle Muravského obžaloby měl Petržílek předat Bártovi na večírku Bártovy bezpečnostní agentury ABL (dnes M2C – pozn. red.) CD s odposlechy Romana Janouška. Proti Bártovi a Petržílkovi svědčili dva utajovaní svědci. Vrchní soud v Praze ale minulý týden pravomocně rozhodl, že jsou Bárta i Petržílek nevinní.

Tým podle informací od bývalých příslušníků BIS vznikl v roce 2003. Informace z něj plynuly přímo k tehdejšímu řediteli služby Jiřímu Langovi a tým vedl bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti Vladimír Paleček.

Dlouhou dobu nebyly známy přesné informace o Palečkově zařazení a práci u StB. Promluvil ale Archiv bezpečnostních složek. Ekonomický deník personální kartu příslušníka StB a později vedoucího supertajného týmu BIS zveřejňuje.

Personální karta Vladimíra Palečka z StB. Foto: Jan Hrbáček

Personální karta pozdějšího šéfa super utajovaného týmu Z Bezpečnostní informační služby Vladimíra Palečka z StB. Foto: Jan Hrbáček

V kartě lze nalézt zápis 1. června 1990, že Vladimír Paleček byl propuštěn ze služebního poměru. 20. prosince se pak objevuje zápis, že byl Paleček přijat jako příslušník Federální informační služby (předchůdkyně BIS – pozn. red.) jako vedoucí skupiny 1. oddělení, II. odboru, sekce C. V kariéře v demokratické tajné službě vystoupal až na post šéfa supertajného týmu, který „dokladoval“ řediteli zpravodajské služby.

Ve zpravodajské komunitě není estébák Vladimír Paleček neznámou postavou. Například už v roce 2009 se mu věnoval v deníku Mladá fronta Dnes reportér Jaroslav Kmenta.

„Vladimír Paleček byl u StB před listopadem 1989 celých 14 let. Začátkem roku 1990 dostal z nepochopitelných důvodů výjimku a mohl sloužit dál v nově vznikající demokratické tajné službě. A to přesto, že měl za sebou těsnou spolupráci se sovětskou KGB,“ napsal Jaroslav Kmenta.

Archivní dokumenty pak dále popisují, že Paleček byl specialistou na získávání kompromitujících materiálů na západní diplomaty, kteří působili na ambasádách v tehdejším Československu. Paleček vymýšlel, jak je přinutit ke spolupráci.

Nejčastější metodou jeho práce bylo podle archivů připravit akci, při níž dohodil diplomatovi prostitutku – tajnou spolupracovnici StB – a milostný akt nahrál na skrytou kameru. Pak diplomata vydíral. To se stalo třeba v případě vicekonzula a šifranta portugalské ambasády Joao Carlose Mirandy.

„Miranda požadoval po našem spolupracovníkovi, zda by mu nemohl opatřit nějakou přítelkyni. Této skutečnosti bylo využito. Mirandovi byla vystavena naše spolupracovnice Linda, se kterou měl jmenovaný intimní styk dne 15. 4. 1986 v konspiračním bytě,“ napsal například Vladimír Paleček v záznamu v roce 1988.

Vše si nahrál a získal tak, jak doslova napsal v hlášení, „morálně kompromitující materiál“.

Archivy popsaly také, jak Vladimír Paleček v roce 1982 vydíral těhotnou ženu. Nutil ji, aby donášela na svého milence z portugalské ambasády, s nímž čekala dítě. Chtěl, aby ho přesvědčila ke spolupráci s totalitním režimem.

„Žena, kterou se Paleček snažil psychicky zlomit, se jmenuje Eva Kašparová. Pracovala jako sekretářka na kolumbijské ambasádě. Jejím milencem byl v osmdesátých letech vicekonzul portugalské ambasády v Praze Antonio Casanova. Paleček chtěl Casanovu získat ke spolupráci s StB, a tak začal na Kašparovou naléhat, aby na Casanovu donášela a pomáhala jim ve sbírání kompromitujících materiálů,“ napsala v roce 2009 Mladá fronta Dnes.

Kašparová sice jako zaměstnankyně cizí ambasády měla spolupráci s StB v „popisu práce“, ale na otce svého dítěte donášet nechtěla. Paleček tedy těhotnou nechal přivézt na výslech do budovy ministerstva vnitra na pražské Letné. A spolu s nadřízeným, podplukovníkem Rudolfem Rozvoralem, na ni začal psychicky tlačit.

„Strašili ji, že napomáhá trestné a protistátní činnosti. Že za to skončí na dvacet let ve vězení. Že jí pak odeberou dítě, které se za pár měsíců narodí. Že vyhostí otce dítěte. A že by mohl mít velké potíže i její bratr, který sloužil v armádě. O tom, jak tvrdě výslech probíhal, vypovídají archivní dokumenty,“ napsal deník.

Deník Evu Kašparovou, které bylo tehdy 27 let, našel. Potvrdila pravdivost dokumentů a také to, že ji Paleček, jehož znala pod jménem Pálka, psychicky týral.

„Seděla jsem u výslechu asi pět hodin a myslela si, že to nepřežiju. Když mě pak pustili s tím, že musím udávat svého milence, byla jsem v bezvýchodné situaci. Uvědomila jsem si, že nemám sebemenší šanci jim uniknout,“ uvedla Kašparová. „Říkala jsem si tehdy, že potratím a vezmu si život.“

S Kágébáky, proti Kágébákům

Přes tyto skutečnosti dostal Vladimír Paleček jako jeden z mála estébáků po roce 1990 výjimku, a přestože měl za sebou 14 let práce u StB, mohl pracovat v novodobé tajné službě.

Paleček nastoupil na odbor, který měl na starosti kontrarozvědnou práci proti agentům sovětských, později ruských, tajných služeb.

Jeho podřízeným, kterého v práci zaučoval, byl jistý Jiří Lang. Vladimír Paleček ho v tajné službě zaučoval a byl původně jeho nadřízeným. Jiří Lang ale svého učitele přeskočil a v hierarchii tajné služby stoupal výš a výš, až se v roce 2003 stal jejím ředitelem. Vladimír Paleček se v té době stal členem supertajného týmu Z.

„Šlo o maximální a okamžitou informovanost o tom, co operativci nasbírají. Nečeká se na standardní zpracování analytiky, ale ihned se ve svodných událostech v týdenní frekvenci informuje Jiří Lang. Ten pak informace využívá při komunikaci s politiky. Ke svodce má samozřejmě přístup náměstek Petr Špaček i tým Z, druhá řídící struktura Langa,“ vysvětlil autorovi tohoto textu nejmenovaný bývalý příslušník kontrarozvědky v roce 2012, kdy autor o týmu Z poprvé informoval. Z taktických důvodů, protože byl zaměstnán ve státní službě, nechtěl tento zdroj veřejnosti prozradit identitu.

Tým Z byl podle dalšího bývalého příslušníka BIS zřízen kvůli utajení některých nepříliš obvyklých aktivit příslušníků služby. Členové týmu byli sice papírově vedeni na jednotlivých operativních odborech, ale v podstatě na svá oficiální pracoviště nedocházeli.

Totálně utajený tým

Myšlenka na tým Z – zvláštní – byla inspirována Holandskem, vznikla jakási kapesní tajná služba v tajné službě. Tým čítal kolem deseti příslušníků, těch nejprověřenějších a nejloajálnějších. Tým byl údajně zřízen kvůli konkrétním dysfunkcím státní správy a korupci. Měl široký záběr. Polovina týmu byla obsazena operativci, druhá analytiky.

„Měli boční přístupy do složek, takže se často zpracovatel svazku nedozvěděl, že mu v něm někdo listuje. Dlouhou dobu se to vůbec nevědělo,“ uvedl další ze zdrojů Ekonomického deníku.

Odposlechy se podle něj realizovaly mimo systém, bokem Útvaru zvláštních činností.

„Zařizovali je technici BIS,“ doplnil.

Utajovaný tým tajné služby měl sídlo v pražských Modřanech, v areálu odboru sledování BIS.

„K dispozici měl samostatnou počítačovou síť, především datový server, který byl umístěn v sedmém patře hlavní budovy BIS v pražských Stodůlkách. Čtyřicet až padesát procent pracovní náplně týmu tvoří odposlechy telefonních hovorů čelných představitelů státu, významných osob státní správy a byznysmenů. Druhou část práce, dvacet až třicet procent, tvořily informace ostatních operativních odborů BIS, k nimž má tým neomezený přístup. Třetí a nejproblematičtější částí je působení zpravodajských důstojníků týmu v prostředí. Kontrolní mechanismy jsou minimální, a proto dochází k některým selháním, kdy tito příslušníci realizují soukromé obchody,“ popsal už v roce 2012 bývalý zpravodajský důstojník.

Příslušníci týmu Z měli podle zdrojů Ekonomického deníku generální pardon na nahlížení do rozpracovaných případů.

„Stávalo se, že se občas prozradilo, že někdo něco lustroval, aniž by ten případ náležel,“ popisuje bývalý příslušník, jak byl postupně super utajovaný tým v rámci BIS prozrazen.

Podle dalšího ze zdrojů byly servery týmu zabezpečeny tak, aby mohly být v případě ohrožení zničeny. O konkrétních aktivitách týmu se v BIS dlouhou dobu nevědělo. I odposlechy šly mimo standardní systém.

„Neprokazovali, že odposlechy přinesly nějaký efekt. Informace z nich byly používány lámání pramenů, získávání agentů, komper na bázi: ´Buď to se domluvíme nebo…´. Při předávání policii se poznatky filtrovaly, obcházela se zákonem daná oznamovací povinnost, ředitel neměl čas to kontrolovat,“ tvrdí další ze zdrojů Ekonomického deníku, který si přeje zůstat v anonymitě.

„Mohli sosat vše, i z centrální analytiky. Vznikaly tak složky na politiky, šéfy různých složek. Servery s takto získanými daty, šly na dálku zničit,“ vzpomíná další příslušník civilní kontrarozvědky.

Bezpečnostní informační služba se k existenci super tajného týmu nechce vyjadřovat ani dnes.

„Na tento typ dotazů bohužel ze zákona odpovědět nemůžu bez ohledu na to, zda je jejich obsah reálný či nikoliv. Nevím, jakého období se dotazy mají týkat, ale zřejmě by šlo o něco staršího. Pak bych doporučil se obrátit na bývalého ředitele BIS pana Langa, který je nyní ředitelem NBÚ,“ zareagoval na aktuální otázky současný mluvčí zpravodajské služby Ladislav Šticha.

„Dobrý den, pane šéfredaktore, ve věci Vašich dotazů se, prosím, obraťte na Bezpečnostní informační službu. S pozdravem genmjr. Jiří Lang, ředitel Národního bezpečnostního úřadu,“ zareagoval následně bývalý šéf BIS Jiří Lang, dnes ředitel Národního bezpečnostního úřadu.

„Dobrý den vážený pane řediteli. Ta mne odkázala právě na vás. Co tedy s tím? Děkuji za reakci,“ odvětil autor tohoto textu.

„Dobrý den, pane šéfredaktore, nemůžu Vám radit, jak máte dělat svoji práci. S pozdravem genmjr. Jiří Lang,“ uzavřel komunikaci s Ekonomickým deníkem, druhdy informačně jeden z nejvlivnějších lidí v České republice.

Ekonomický deník hledal delší dobu na letitého šéfa týmu Z Vladimíra Palečka kontakt, aby alespoň obecněji popsal náplň práce týmu a jeho zařazení. To se ale nepovedlo.

Vladimír Paleček je dnes v penzi. Ale nezahálí. Z rejstříku živnostenského podnikání lze vyčíst, že je dnes OSVČ. „Zlé jazyky“ ze zpravodajské komunity tvrdí, že Vladimír Paleček s tajnou službou spolupracoval jako chráněnec jejího ředitele Jiřího Langa neoficiálně po svém odchodu ze služby do penze. Pokud by to byla pravda, a byl vyplácen například z takzvaných fondů zvláštních finančních prostředků ZFP, dnes už to půjde zjistit jen stěží. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice,cz

X X X

NS: Firma musí platit dělníkovi odškodné za úraz, přestože si ho nenajala

Společnosti, které si najímají firmy či živnostníky na provedení prací, by měly zpozornět. Nejvyšší soud (NS) totiž v aktuálním rozhodnutí dospěl k závěru, že pokud si tito subdodavatelé najmou další pracovníky, může charakter vykonávané práce těchto třetích osob založit jejich pracovně právní vztah ve formě zaměstnaneckého poměru nikoliv se subdodavatelem, ale právě se společností, pro níž jsou práce fakticky vykonávány.

„Posouzení právního vztahu mezi žalobcem a žalovanou jako vztahu pracovněprávního nebrání nedostatek úmyslu žalované takový právní vztah s žalobcem založit, neboť – jak vyplývá z výše uvedeného – pro zjištění, jaký právní vztah se mezi žalobcem a žalovanou vytvořil, nejsou rozhodující subjektivní představy účastníků o jejich vztazích, nýbrž významné je – bez ohledu na to, jak účastníci následně hodnotí své právní postavení – zjištění, co bylo skutečně projeveno,“ uvádí se v aktuálním rozhodnutí NS.

V něm NS posuzoval dovolání strojírenské firmy, která měla na starost v jednom ze severočeských povrchových dolů údržbu důlních strojů. Firma si na část prací najala jako subdodavatele živnostníka, který se souhlasem strojírenské firmy zase část prací řešil subdodávkou od dělníka, který si pro tyto účely opatřil živnostenské oprávnění.

Tento dělník-živnostník však při práci utrpěl zranění s trvalými následky a nároky v podobě bolestného, náhrady za ušlý výdělek a ztížení společenského uplatnění, jakož i nárok na doživotní rentu vznesl jak vůči subdodavateli, který ho najal, tak vůči firmě, která zajišťovala servis strojů.

Jeho žalobě vyhověly postupně jak Okresní soud v Mostě, tak i odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem. Podle nich totiž fakticky dělník byl v zaměstnaneckém poměru se strojírenskou firmou, neboť charakter jeho vykonávané činnosti nesl všechny znaky závislé práce: konal na pokyn zaměstnanců této firmy, bylo mu firmou poskytnuto školení o bezpečnosti práce v dole, byl firmou na místo práce dopravován, byla mu poskytnuta také šatní skříň firmy a musel se hlásit při nástupu i při odchodu z místa výkonu práce.

Speciální místo a činnost

V dovolání se firma bránila tím, že výše zmíněné bylo dáno speciálním místem výkonu činnosti dělníka-živnostníka, kdy důl vyžaduje speciální režim práce, za jehož dodržování je firma odpovědná.

NS však argumentům firmy nepřisvědčil a potvrdil předchozí rozhodnutí soudů. I podle jeho názoru se v případě najatého dělníka-živnostníka jednalo o zaměstnanecký poměr, který byl toliko maskován výkonem samostatné výdělečné činnosti.

„Tyto skutečnosti odůvodňují závěr, že činnosti vykonávané žalobcem pro žalovanou při generální opravě zakladače naplňují znaky závislé práce, neboť byly vykonávané ve vztahu nadřízenosti žalované (jejíž zaměstnanci ukládali žalobci pracovní úkoly) a podřízenosti žalobce, jménem žalované (pro její potřeby), v jejích prostorách a na její náklady a odpovědnost; na naplnění znaků závislé práce lze tedy usuzovat i tam, kde zaměstnavatel a zaměstnanec její výkon zastírají smlouvami předstírajícími (simulujícími) výkon samostatné výdělečné činnosti pro třetí osobu.

Posouzení právního vztahu mezi žalobcem a žalovanou jako vztahu pracovněprávního nebrání nedostatek úmyslu žalované takový právní vztah s žalobcem založit, neboť – jak vyplývá z výše uvedeného – pro zjištění, jaký právní vztah se mezi žalobcem a žalovanou vytvořil, nejsou rozhodující subjektivní představy účastníků o jejich vztazích, nýbrž významné je – bez ohledu na to, jak účastníci následně hodnotí své právní postavení – zjištění, co bylo skutečně projeveno,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí NS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

 Poslanec Nacher chce předložit zákon o hromadných žalobách, pokud tak neučiní vláda

V případě, že vláda nepředloží Sněmovně do konce června návrh zákona o hromadných žalobách, nebo neoznámí, kdy a jak jej chce dostatečně rychle projednat, chce návrh předložit poslanec Patrik Nacher (ANO). Institut hromadných žalob by podle něj byl velmi vhodný například pro spory klientů s pojišťovnami.

Poslanec Nacher to řekl na středeční tiskové konferenci k nálezu Ústavního soudu ohledně spotřebitelských sporů týkajících se investičního životního pojištění. Česká asociace pojišťoven uvedla, že smlouvy nadále považuje za platné.

Po volbách ho Babišova vláda předložila znovu, ale nová vláda Petra Fialy (ODS) ho začátkem ledna spolu s jinými zákony vzala zpět. Právní zástupce klienta, který se obrátil na Ústavní soud, Přemysl Bartoš, řekl, že Česko musí evropskou směrnici o hromadných řízeních převzít do konce roku.

Úterní nález Ústavního soudu znamená, že někteří klienti pojišťoven mají šanci získat zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Soud korigoval dosavadní judikaturu, která vedla k závěru, že klienti měli sami vědět a rozpoznat neplatné smlouvy, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Člen spolku Podvedení klienti Jiří Chvojka to popsal tak, že pojišťovny vracely peníze jenom tři roky zpátky.

Nález v konkrétním sporu mezi klientem a pojišťovnou souvisí s obecnějším problémem pojistných smluv k investičnímu životnímu pojištění, označených v minulosti českými soudy za neplatné, a to zejména kvůli nedostatečnému informování klientů o nákladech a poplatcích. Někteří klienti pak žádali zpět peníze, které pojišťovnám poslali před tím, než se dozvěděli o neplatnosti smluv, a které považovali za bezdůvodné obohacení pojišťoven.

Manipulace strachem, říká asociace

Soudy jim v řadě případů přiznávaly jen část peněz, a to kvůli promlčení nároku do dvou let ode dne, kdy se člověk dozví o tom, že se na jeho úkor někdo bezdůvodně obohatil. Právě běh promlčecí doby a její závislost na subjektivních či objektivních okolnostech byl tématem nálezu ÚS. Podle advokáta Petra Němce, který se problematikou dlouhodobě zabývá, nález dopadá až na milion smluv.

„Manipulace strachem. Tak hodnotíme postup komerčních uskupení, které za vysoké provize ženou klienty pojišťoven do soudních síní a překrucují obsah nálezu Ústavního soudu. Nedošlo k žádnému prolomení námitky promlčení. Ústavní soud pouze řekl, že se okamžik, od kterého začíná běžet promlčecí lhůta, musí posuzovat individuálně, a že soudy musí své rozhodnutí řádně odůvodnit,“ reagovala Česká asociace pojišťoven. Pojišťovny podle ní nebudou navrhovat zneplatnění smluv. Smlouvy nadále považují za platné, a tak se k nim budou stále chovat.

X X X

 Zemanovi se rozpadá tým poradců. Končí jich pět z deseti, jsou nespokojení

Polovina týmu poradců prezidenta Miloše Zemana odchází. Končí bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, předseda Svazu měst a obcí František Lukl, šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a někdejší šéf odborářů Jaroslav Zavadil. Některým došla trpělivost, jiní jsou nespokojení s rozhodnutími prezidenta, další schůzky mají za ztrátu času.

Jako první oznámil svůj odchod ze Zemanova expertního týmu prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který to v pondělí potvrdil webu Respekt.cz. Důvody svého konce v poradním týmu neuvedl. Podle portálu však nebyl Dlouhý spokojen s rozhodnutím hlavy státu jmenovat novým guvernérem České národní banky (ČNB) Aleše Michla.

Právě jmenování Michla novým guvernérem ČNB bylo jedním z impulzů k odchodu i dalších Zemanových poradců. „V pondělí jsem na Hradě oznámil, že končím. S Milošem se znám 30 let, ale poslední měsíce mi došla trpělivost. Víc k tomu nebudu říkat,“ řekl portálu třeba bývalý odborový předák Jaroslav Zavadil.

Šéf Svazu průmyslu Jaroslav Hanák zase portálu sdělil, že letos se neúčastnil žádného jednání týmu a nebyl na něj ani pozván. „Tím moje mise letos po devíti letech končí a myslím, že při tak vážné situaci válečné a ekonomické to nedává smysl,“ uvedl Hanák.

Po konci několika svých kolegů nakonec odchází ze Zemanova týmu i předseda Svazu měst a obcí František Lukl, informoval Deník N. „Mé působení v expertním týmu pana prezidenta je už v tuto chvíli minulostí,“ řekl Lukl.

Zůstávat v týmu poradců podle něj nemělo smysl, jelikož v něm už nebudou zástupci profesních organizací. „Jejich účasti jsem si vždy cenil. Ani já jsem tam nebyl jako František Lukl, ale jako šéf Svazu měst a obcí. Nyní své další působení považuji za nadbytečné,“ dodal pro Deník N Lukl.

Zemanův expertní tým se schází jednou měsíčně, a to o víkendu na zámku v Lánech. Po odchodu pěti členů v týmu zůstávají kancléř Vratislav Mynář, hlavní Zemanův poradce Martin Nejedlý, někdejší ministr zemědělství Miroslav Toman a bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Poslední z členů, velvyslanec ve Washingtonu Hynek Kmoníček, se jednání podle portálu Seznam Zpráv neúčastní kvůli svému pobytu v USA.

X X X

Babiš: Kandidaturu rozhodnu na poslední chvíli, žena mě na Hradě nechce

O své kandidatuře na Hrad se expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš rozhodne až na poslední chvíli. Má žena je zásadně proti tomu, abych se do prezidentských voleb zapojil, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Současný prezident Miloš Zeman letos v únoru řekl, že by Babišovi dal svůj hlas.

„Všichni chtějí, abych kandidoval, ale rozhodnu se až na poslední chvíli. Ovlivní to strašně moc věcí a moje žena je zásadně proti. Věnoval jsem deset let života politice, poškodilo to moji rodinu, zdraví, musím to zvážit,“ řekl Babiš.

K Babišově případné kandidatuře se naposledy letos v únoru vyjádřil prezident Miloš Zeman. Přiznal, že pořád platí, že by dal svůj hlas právě Babišovi, který u něho navzdory některým chybám zatím mírně vede. Zeman je přesvědčen o tom, že Babiš se prezidentské volby zúčastní. Loni v prosinci Babiš řekl, že své definitivní rozhodnutí chce oznámit letos v září.

Expremiér v polovině května vyrazil na se svým obytňákem po republice. První zastávkou byla Břeclav, v dalších dnech plánoval objíždět jižní Moravu. „Vracím se k roku 2013, kdy jsem také objížděl republiku. Mám i stejné oblečení,“ vtipkoval na benzínce u Průhonic, kde jeho tour s heslem „Zase bude líp“ tehdy odstartovala.

Na dotaz za jak silné soupeře by případně považoval již potvrzené kandidáty na prezidenta, kterými jsou předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula nebo bývalý armádní generál Petr Pavel, nechtěl odpovídat.

„Zastupoval jsem prezidenta v NATO, znám většinou prezidentů na celém světě, ekonomická diplomacie mě baví, umím ji. Kdybych kandidoval a kdybych se dostal do druhého kola, všichni zase budou proti Babišovi, ale šel bych tam kvůli lidem, protože lidé to chtějí,“ uzavřel Babiš.

Mnohem raději by zastával post ministra zdravotnictví. „V resortu je tolik projektů ke covidu, k prevenci rakoviny, jsem přesvědčený, že tam zachráníme tisíce lidí, tisíce životů,“ dodal.

Rusnokova drahota a neschopnost pětikoalice

Kritizoval znovu Českou národní banku i nynější vládu. „Současná Česká národní banka a pan Rusnok jsou největší neštěstí pro všechny mladé lidi a občany s hypotékami. Je to kombinace asociální vlády s katastrofou ČNB,“ uvedl.

„Proč mají lidé platit tolik na hypotéku, když Evropská centrální banka má nulu? Lidé v ČNB jsou teoretici a nerozumí tomu. Jsou odtrženi od života. Mladé rodiny si nepořídí na hypotéku byt. Je to jediná banka, která takto brutálně navyšuje sazbu. Kdybych byl premiér, křičím,“ dodal Babiš.

Reagoval tak na zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 %. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

„Čím vyšší sazby, tím vyšší inflace. Je to Rusnokova drahota a Fialova neschopnost lidem vrátit peníze,“ řekl.

Na závěr dodal, že teď se stará hlavně sám o sebe, o lidi se musí postarat vláda pod vedením premiéra Petra Fialy. „Mám váhu, kterou jsem měl v červenci 2013, mám 78 kilogramů, cvičím, starám se o sebe, bojuji sice za vás, ale o vás se teď stará premiér Fiala,“ uzavřel.

X X X

Syn na tebe bude hrdý. Putin poprvé navštívil zraněné ruské vojáky v nemocnici

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu poprvé od začátku konfliktu na Ukrajině navštívil ruské vojáky zraněné při „speciální operaci“, jak Moskva invazi do sousední země označuje. Hlavu státu v Mandrykově ústřední vojenské nemocnici v Moskvě doprovázel ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Média si všímají, že všichni vojáci během návštěvy stáli a nebylo na nich patrné viditelné zranění.

Novinář Pavel Zarubin zveřejnil video, na němž si Putin oděný do bílého pláště podává ruku se zraněným vojákem a ptá se ho na jeho rodinu. Voják odpovídá, že má malého syna. Putin říká, že syn na něj bude hrdý. Ruský vůdce se setkal s několika vojáky, všichni při setkání s prezidentem stáli a u žádného z nich nebylo viditelné zranění, poznamenává AFP. Putin se na veřejnosti od začátku války neobjevuje příliš často.

„Toto jsou lidé, kteří riskují svoje zdraví a život za lidi a děti na Donbasu, za Rusko. Jsou všichni hrdinové,“ prohlásil šéf Kremlu.

Od zahájení invaze 24. února Rusko informuje o vlastních ztrátách jen sporadicky. Naposledy 25. března Moskva uvedla, že padlo 1 351 ruských vojáků a 3 825 jich bylo raněno. Podle Kyjeva má Rusko ale téměř desetkrát vyšší ztráty, než přiznává. Podle listu Ukrajinska pravda ruská armáda přišla o 29 450 mužů a dalších více než 1 000 padlo do zajetí.

Později ruská státní televize ukázala setkání Putina s vysokými vládními činiteli v Kremlu. Nařídil jim, aby zvýšili platby členům služby nasazeným na Ukrajině a zdvojnásobili příspěvek na péči o děti pro ženy v armádě. Řekl, že zatímco vojenští lékaři, s nimiž se ve středu setkal, ho ujistili, že „mají vše, co potřebují“, vláda by měla „okamžitě, rychle a účinně reagovat na jakékoli potřeby“ v lékařské péči o zraněné vojáky.

Putin též vyzval ruský kabinet, aby od června zvýšil penze o deset procent. Desetiprocentní zvýšení Putin na zasedání ruské státní rady avizoval také u minimální mzdy a přislíbil větší podporu státu například v rodinné politice.

Podle listu The New York Time jde o zřejmý pokus ukázat ruské veřejnosti, že Putin si je vědom zlých časů zapříčených nekončícími problémy ruské invaze na Ukrajině. Nicméně nadále tvrdí, že ne „všechny problémy souvisejí se speciální vojenskou operací na Ukrajině“ a inflace v zahraničí je „srovnatelná“.

X X X

 Nechápu, proč Rusové nejsou schopni narušit západní dodávky zbraní Ukrajině, diví se vojenský analytik

Ukrajina žádá svět o víc zbraní a munice v bitvě o Donbas. Tu jejich ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil za největší bitvu od 2. světové války na území Evropy. „Je to hlavně bitva dělostřelectva a obrněných vozidel, takže Ukrajina potřebuje maximální množství dělostřeleckých zbraní. Především těch s velkým dostřelem, aby mohli Ukrajinci Rusy přestřelit. Potřeba jsou také obrněná vozidla,“ uvádí vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Ukrajina disponuje vlastním systémem pro řízení dělostřelecké palby. „Používají decentralizovaný systém, který pracuje na bázi mobilní aplikace. Ta funguje podobně jako aplikace systému Uber,“ dodává Visingr pro Český rozhlas Plus.

Jaký je současný poměr sil Ruska a Ukrajiny, co se zbraní týče? V Tématu dne na tyto otázky odpovídají hovoří tři vojenští experti

A Visingr pokračuje: „Když do této aplikace zadají vojáci souřadnice cíle, tak je systém automaticky předává nejbližšímu vhodnému ukrajinskému dělu nebo raketometu. To Ukrajincům umožňuje reagovat v řádu minut. Ruské straně, když to jde dobře, to stejné trvá hodinu.“

Analytik je překvapen, že Rusové zatím nejsou schopni narušit dodávky zbraní, které na Ukrajinu putují. „Z čistě vojenského hlediska je to obrovská a nepochopitelná chyba. Rusové musejí vědět, co všechno na Ukrajinu proudí, a přesto s tím nic moc nedělají.“

„Z čistě vojenského hlediska – ruské pokusy zastavit dodávky zbraní byly zatím dost slabé.“

Lukáš Visingr

„Jejich pokusy zastavit dodávky zbraní ze Západu byly zatím dost slabé a výsledky minimální. Nejsem schopen říci, co je toho příčinou, ale z vojenského hlediska je to další do dlouhého seznamu ruských chyb a neúspěchů.“

Rusové už sahají do skladů

Rusko je totiž nuceno užívat starší a méně kvalitní techniku ze svých skladů. Dušan Rovenský, redaktor časopisu ATM a armádní velitel v záloze přibližuje, jakými zbraněmi útočící Rusko v tuto chvíli disponuje.

Rusko podle Kyjeva mění ofenzivu. Kvůli nedostatku raket začalo víc využívat letectvo

„Především jde o těžkou obrněnou techniku, tedy tanky a obrněná vozidla pěchoty a obrněné transportéry. Dále dělostřelectvo, tedy kanóny, raketomety a samozřejmě letectvo.“

„Projevuje se už to, že válka probíhá tři měsíce a obě strany ztratily obrovské množství zbraní. Rusko proto začíná doplňovat své jednotky ze záložních skladů, takže se objevuje technika staršího data výroby a horší kvality.“

Příkladem může být nahrazení bojových vozidel pěchoty BMP-2 staršími BMP-1 a starší varianty tanku T-72. „Také se na ruské straně objevují malosériové moderní zbraně, které se nezavedly do velkosériové výroby, ale existují třeba v několika desítkách kusů.“

Proč Rusko posílá do boje generály ve výslužbě?

Vojenský expert Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojenských studií univerzity obrany Brno považuje za zvláštní ruské kroky v personálních otázkách.

Zvláště předchozí ztráty významných ruských vojenských představitelů v boji prý ukazují, že do míst bojové činnosti byli vysíláni vysocí vojenští představitelé.

„Nejspíš aby namotivovali ne příliš úspěšné jednotky, nebo zvýšili bojovou morálku ruských vojáků.“

„Poslední ztráta generálmajora vzdušných sil Kanamata Botaševa je zajímavá v tom, že se jednalo o ruského generála ve výslužbě. O této ztrátě se bude ještě spekulovat, tedy proč se tento voják vůbec na frontě objevil a byla mu svěřen a technika, tedy letoun, se kterým byl sestřelen,“ očekává Richard Stojar.

X X X

Rusové postupují salámovou metodou. Donbas nechtějí zničit, komentuje náčelník Šándor

Rusové používají na Donbase „salámovou metodu“, aby omezili vlastní ztráty. Ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS to řekl bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor. Dodal, že pokud budou chtít Ukrajinci získat některá dobytá území zpět pod svou kontrolu, musí zvážit, o kolik vojáků mohou přijít.

Ruské jednotky obsadily v posledních hodinách město Svitlodarsk v Doněcké oblasti. Na začátku invaze kontrolovali proruští separatisté asi třetinu Donbasu, teď je to až 80 procent. Územní zisky ruské armády v této oblasti jsou tak nezpochybnitelné.

„Vzdali se taktiky používání větších tankových a mechanizovaných útvarů, aby rychle obklíčili ukrajinskou armádu. To se jim evidentně nedaří a postupují salámovou metodou. Krok za krokem likvidují dělostřeleckou a raketovou palbou místa, která chtějí dobýt. Chtějí omezit vlastní ztráty, které nejsou schopni nahradit,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS Šándor. Nemyslí si ale, že Rusové chtějí Donbas rozbít. „Oblast by museli dát do pořádku za nemalé částky,“ dodal.

x Donbas? Žádný zásadní průlom

Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své zprávě uvedl, že ruské síly se pravděpodobně vzdaly snahy o široké obklíčení ukrajinských jednotek na východě země. Novým cílem je podle odborníků obklíčit menší buňky v Doněcké a Luhanské oblasti a dosáhnout tak menších, ale jistějších územních zisků.

„Je otázkou, co všechno Putin chce a co bude výsledkem, který prohlásí za vítězství,“ komentoval Šándor. Rusové podle ISW za poslední týden postoupili rychleji než v první polovině května – i tak je ale posun celkově pomalý a omezený na menší cíle, než Kreml původně zamýšlel. „Nejedná se o zásadní průlom,“ píše institut. Rusko se prý nijak zásadně nepřiblížilo ke svému cíli zajistit hranice Doněcké oblasti nebo obsadit celý Donbas.

Válka na Ukrajině

Ukrajiny se navíc v posledních dnech víceméně zastavila, obě strany se zakopávají. Rusům se občas podaří postoupit na Donbase, Ukrajinci naopak hlásí dílčí úspěchy v oblasti Charkova. I přes usilovnou snahu se ale podle expertů určitě nepodaří Ukrajině získat některá místa zpět.

„Rusové dobytím Mariupolu odřízli Ukrajinu od Azovského moře a vytvořili si pevninské spojení z Krymu na Ruskou federaci. Z hlediska symboliky nebudou chtít město vrátit. Bude záležet, jak bude ukrajinská armáda silná a ochotná k dalším lidských ztrátám, kdyby se pokusila území dobýt zpět. Nevidím to moc realisticky,“ odhadl Šándor.

Ani Rusové ale nemají nekonečný rezervoár sil. Jenže válku si nemohou dovolit prohrát. „Putin nemůže předstoupit před národ a říct, že jsou na tom hůře než před 23. únorem. Stále mají v zásobě opatření, která Ukrajinu bolí,“ konstatoval Šándor. Zmínil například blokaci přístavů a obecně Černého moře, což Ukrajinu ekonomicky poškozuje.

X X X

Ruská armáda obkličuje Ukrajince v Severodoněcku

Ruská armáda je na pokraji prvního většího úspěchu své ofenzivy v Donbasu. I přes těžké ztráty uzavírá obklíčení těžce ostřelovaných měst Severodoněck a Lysyčansk. Podle vojenských analytiků se poučila z neúspěchů v prvních měsících války a přizpůsobila taktiku opotřebovávací válce.

 Rusové si v posledních dnech na donbaském bojišti připsali hned několik úspěchů. V úterý ráno obsadili desetitisícové město Svitlodarsk a na radnici vyvěsili ruskou vlajku. Předpokládá se, že ukrajinské síly se z města stáhly na druhou linii obrany, aby ochránily své zásobovací linie.

Na opačné straně vznikajícího kotle Rusové vstoupili do města Lyman, které je důležitým železničním uzlem. Právě hustá železniční síť v Luhanské oblasti Rusům umožňuje plynulé zásobování frontových jednotek. Nedávným obsazením města Popasna navíc dostali palebnou výhodu, protože mohou ukrajinské jednotky ostřelovat z vyvýšených pozic.

Při pohledu na mapu bojiště je zřejmé, že severní a jižní osu ruských kleští dělí v tuto chvíli asi 27 kilometrů. Pokud by se je povedlo sevřít, uvízly by v nich nejméně čtyři ukrajinské brigády bránící průmyslovou aglomeraci kolem Severodoněcku a Lysyčansku.

Jejich zásobování je ostatně čím dál těžší, protože Rusové jsou jen pár kilometrů od poslední silnice spojující Lysyčansk a Bachmut, první větší město ležící mimo svírající se obklíčení. Reportéři agentury AFP v pondělí zveřejnili záběry dramatického průjezdu po této silnici, kolem které bez ustání dopadají střely s minometů a dělostřelecké granáty.

Neustálému ostřelování čelí také Severodoněck. Podle ukrajinských zdrojů se k finálnímu útoku na stotisícové město chystá 25 taktických skupin o velikosti praporu, dohromady asi 12 500 vojáků. Předpokládá se, že Rusové se severozápadně od města opět pokusí překročit řeku Severní Doněc a napravit tak debakl od Bilohorivky, kde přišli o přibližně čtyři sta vojáků.

 Pokud by se jim podařilo Severodoněck a Lysyčansk obsadit, dostali by pod kontrolu celou Luhanskou oblast v jejích administrativních hranicích. Mohli by tak oznámit první větší úspěch ofenzivy v Donbasu, jehož „osvobození“ vyhlásili za nový cíl invaze na Ukrajinu po krachu tažení na Kyjev.

Dnes už je jisté, že tažení na průmyslovém východě Ukrajiny nepostupuje tak rychle, jak by si Rusové přáli. Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) dočasně vzdali snahy o široké obklíčení ukrajinských jednotek a snaží se dosáhnout menších územních zisků. Prioritou se nyní jeví právě Severodoněck, kam Rusové napřeli síly místo širší ofenzivy směrem na Slovjansk a Barvinkove.

Podle BBC se Ukrajincům v severodoněcko-lysyčanské aglomeraci nabízejí tři možnosti. Za prvé mohou své čtyři brigády stáhnout ještě předtím, než se kotel zcela uzavře. Tím by sice přišli o kontrolu nad posledními městy v Luhanské oblasti, ale mohli by spořádaně ustoupit na jihozápad a zadržet nepřátelské síly postupující z Popasné.

Druhá varianta počítá s nasazením rezerv a pokusu o protiofenzivu. To by ovšem byl nesmírně riskantní tah: pokud by se ruský nástup nepodařilo zastavit, uvázlo by v obklíčení daleko více vojáků. Ze Severodoněcku by se stal nový Mariupol, z hlediska ztrát pro ukrajinskou armády ovšem dvakrát horší.

Třetí variantou je proměnit Severodoněck a Lysyčansk v pevnosti a připravit obklíčené vojáky na vleklé boje v ulicích a útrobách továren, jako je například obří chemický závod Azot na výrobu močoviny. To by ovšem mělo smysl pouze v případě, že by ukrajinské velení bylo v dohledné budoucnosti schopno ruské obklíčení prorazit.

Kdo vydrží déle

Bitva o Severodoněck podle západních vojenských analytiků ukazuje, jak bude konflikt v Donbasu probíhat v následujících měsících. Obě strany se smiřují s představou pomalé opotřebovávací války, v níž rozhodujícími faktory budou velikosti armád, kvalita vojenské techniky a materiální zdroje.

Poslední vývoj ukazuje, že Rusům se i přes přetrvávající problémy se zásobováním či morálkou daří pomalu postupovat. „Ruská armáda rozhodně ještě není vyčerpaná. Stále bojuje, stále postupuje a stále působí Ukrajincům ztráty,“ řekl listu The Financial Times vojenský odborník Samuel Cranny-Evans.

Ztráty na ukrajinské straně mohou být dost velké. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno prohlásil, že v bojích denně umírá 50 až 100 mužů. Pokud vycházíme ze zavedeného koeficientu, podle nějž na každého zabitého připadají tři zranění, ztrácí Ukrajina asi dva tisíce vojáků týdně.

Rusové se navíc poučili z chyb učiněných v prvních týdnech války. Bezpečnostní analytik Jan Ludvík upozorňuje, že se snaží více chránit své vojenské konvoje před ukrajinskými přepady nebo maskovat tanky, aby je skryli před ukrajinskými drony, které korigují palbu dělostřelectva.

„Neznamená to, že bojují lépe než Ukrajinci. Ale znamená to, že poměr sil se bude vyrovnávat a pokud někde nedojde k totálnímu zhroucení, bude rozhodovat, kdo se opotřebuje dříve. Čím je konvenční válka delší, tím důležitější jsou materiální faktory,“ píše na Twitteru analytik působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK.

Proto je západní pomoc pro Ukrajinu naprosto kritická. „Ukrajina už teď jede na plný plyn. Rusko možná přeřadilo z dvojky na trojku, ale pořád může mobilizovat víc a hlavně takhle vydržet dlouho. Naopak bez západní pomoci se Ukrajina zhroutí. Je třeba vydržet,“ uzavírá Ludvík.

X X X

Šíření neštovic nás překvapilo, máme vakcínu pro každého, uklidňuje Prymula

Odborníky překvapila intenzita šíření opičích neštovic v Evropě. Následující dny podle Romana Prymuly ukážou, jestli jde skutečně o masivní šíření. Zatím roste počet případů skokovým tempem. „Česká republika má velké zásoby vakcíny proti pravým neštovicím, která je velice účinná také proti těm opičím,“ říká epidemiolog v rozhovoru pro iDNES.cz.

x Jak se z epidemiologického hlediska díváte na opičí neštovice? Může dojít k masivnímu šíření?
V tuto chvíli to není jisté. Všechny překvapila intenzita mezilidského šíření tohoto opičího viru, protože v minulosti se nákaza na člověka přenášela primárně z infikovaného zvířete. Specifické v nynější situaci je, že naprosto dominuje sexuální přenos mezi muži. To může být zatím uklidňující zpráva, protože nedochází k šíření v běžné populaci. Ale nevíme, jak to bude dál, protože ne všichni nakažení patří do této komunity a až několik následujících dnů ukáže, jestli šíření bude nadále masivní.

Počet případů stále roste, jaká jsou aktuální čísla?
Poměrně prudce se to vyvíjí. V pondělí byla na úrovni 90 potvrzených případů, včera už Světová zdravotnická organizace WHO uváděla 130 nakažených. Z dvanácti zemí, které zaznamenaly v poslední době nákazu opičími neštovicemi, jejich počet vzrostl na dvacet, přičemž dominují evropské země.

x Kde jsou ohniska nákazy?
Většina případů se pojí s kontakty na festivalech na španělských Kanárských ostrovech a v belgických Antverpách. A to včetně prvního nakaženého Čecha.

Česko má zásoby účinné vakcíny

x Chrání proti opičím neštovicím nějaké očkování?

Chrání, avšak není to očkování proti planým neštovicím, to je úplně jiný virus, takže tam je ta ochrana nulová, ale chrání očkování proti pravým neštovicím. To však dnes bohužel nikdo nemá. Generace, které byly očkovány před rokem 1980, kdy se očkovat přestalo, už příliš chráněné nejsou, protože lidem imunita během let, kdy nepřišli s virem do kontaktu, postupně vyprchala. Nicméně existují i vakcíny přímo proti opičím neštovicím. Od loňského roku je taková registrována ve Spojených státech.

x Mělo by Česko nakoupit nějaké vakcíny proti opičím neštovicím jako nakupuje Španělsko nebo Velká Británie?

Já bych zatím byl zdrženlivý, uvidíme, co se bude dít. Pokud by šíření opičích neštovic pokračovalo i v normální populaci mimo homosexuální komunitu, asi by bylo vhodné nějakou zásobu vytvořit, ale to ukážou až následující dny a týdny. Česko má totiž velkou zásobu vakcín proti pravým neštovicím, které se dají použít.

Česko by vakcíny nakupovalo společně s EU

„Pokud by došlo k nákupu vakcín (proti opičím neštovicím), lze očekávat, že to bude společný nákup pro celou Evropskou unii v součinnosti s Úřadem pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) a dalšími evropskými institucemi,“ uvedl pro ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Resort o tom podle něj jedná.

x O jak velkých zásobách se bavíme a jak moc je tato vakcína účinná, i když jde o opičí a ne pravé neštovice?
Pro každého občana máme vakcínu proti pravým neštovicím, Česko má zásoby pro celou populaci. Účinnosti této vakcíny proti opičím neštovicím je okolo 85 procent. Jelikož jde o vakcínu lyofilizovanou, může se uchovávat dlouhá léta a nehrozí rychlá expirace. Během let sice mírně ztrácí svou účinnost, ale je stále funkční.

x Jak se aplikuje?
Je rychle použitelná, lyofilizovaná znamená, že je suchá v prášku, takže se musí rozpustit v rozpouštědle, aby byla aplikovatelná. Mnoho lidí si to už neumí představit, ale používá se dvouhrotová jehla, kdy se mezi hroty vytvořila hladinka vakcíny a laicky se tou jehlou škrábal povrch kůže, do které se pak dostala vakcína.

x Doporučil byste lidem z ohrožených skupin, aby se nechali očkovat?

Zatím rozhodně ne, protože průběh onemocnění u nakažených nyní není závažný, je mírný, i když samozřejmě příznaky jsou velice nepříjemné. Dokonce i v roce 2003, kdy byla epidemie opičích neštovic ve Spojených státech a nakazilo se 71 lidí od infikovaných krys, nikdo nezemřel.

x Šíří se v Evropě tedy jiná mutace než v Africe, kde je smrtnost na opičí neštovice až 10 procent?
Tento opičí virus má poměrně vysoké procento mutací. Varianta, která se nyní šíří v Evropě, se chová trochu jinak než původní v Africe. Tam byla smrtnost opravdu až deset procent, to by se už však muselo projevit. Je vidět, že jde o méně závažnou variantu, což je dobrá zpráva.

 X X X

 Šéf České inspekce životního prostředí Geuss letos skončí, mluví o obětování kvůli vyšetřování Bečvy

Ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss do konce roku složí funkci a skončí. Oznámil to v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Geuss rezignaci odůvodnil nespokojeností s pokračováním vyšetřování ekologické havárie na řece Bečvě. Podle něj je zde záměr obětovat činitele jako nepohodlného. Pokoušel se o to prý loni i exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

 Současná ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) podle ředitele o jeho rezignaci zatím netuší. „Chtěl jsem jí své rozhodnutí oznámit osobně, to vzhledem k jejímu programu není možné. Telefonicky a SMS zprávami se to dozví,“ uvedl Geuss.

Mezi vysoké státní úředníky, kterých se chce vláda zbavit kvůli jejich údajnému napojení na hnutí ANO, bývá řazen také ředitel České inspekce životního prostředí. Nepodléhají inspektoři politickým objednávkám?

Geuss své rozhodnutí opustit post ředitele inspekce oznámil Radiožurnálu. Podle něj prý bude z tohoto kroku spousta lidí nadšeno. Některými z nich mají být i představitelé současné vládní koalice. Kdo by si přál jeho odchod z funkce, ale nechtěl Geuss upřesnit.

„V rozhovoru mezi čtyřma očima mi představitel vlády řekl, že mě musí politicky obětovat,“ řekl v rozhovoru Geuss. O jakého člena vlády se jednalo, ředitel neupřesnil.

Geuss nadále trvá na tom, že jeho úřad během vyšetřování havárie na řece Bečvě, při které zahynulo několik desítek tun ryb a jiných živočichů, postupovala správně a podle předpisů.

Zároveň ale potvrdil, že byl kvůli havárii pod tlakem. „Nikdy jsem ty politické tlaky nevnímal tak silně jako po Bečvě,“ řekl.

Šéf České inspekce životního prostředí také odmítl spekulace o spojení s hnutím ANO a jeho představiteli včetně Andreje Babiše a jeho dceřiné firmy Agrofert.

„To spojení s touto stranou a s tímto hnutím beru jako naprostý faul. Je to nepodložené, nemá to jediný důkaz,“ uvedl Geuss s tím, že není ani voličem ANO a naopak se účastnil demonstrací pořádaných Milionem chvilek pro demokracii.

 X X X

 Nemoc štítné žlázy lékaři většinou zachytí z krve

„Tvář oteklého eskymáka“ už endokrinologové u svých pacientů nevídají

 Suchá kůže, hrubší hlas, zácpa, zimomřivost, slabost svalů, únava – i takové potíže mohou značit, že má člověk nemocnou štítnou žlázu. Neobvyklé či příliš obecné problémy však lidé často přisuzují úplně něčemu jinému než právě poruše fungování tohoto orgánu. Na to, že se štítnou žlázou nemusí být vše v pořádku, se tak obvykle přijde při vyšetření krve v laboratoři. Buď v rámci preventivní prohlídky u praktika, nebo u jiných specialistů. Desítky tisíc lidí o nemoci neví vůbec. Dřívější jasné znaky, jako je například struma, lidově „vole“, kvůli jodování jedlé soli už prakticky vymizely. Pro správnou diagnózu a léčbu je třeba dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem a na to upozorňují čeští endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25.–31. května.

„Často vídáme situace, kdy má pacient laboratorně už poměrně pokročilou poruchu štítné žlázy, a přesto si nestěžuje na žádné obtíže a naopak. To je celkem typické – příznaky tohoto onemocnění jsou málo specifické. Při vyšetření pacienta tak musí lékař stále způsob rozhovoru usměrňovat, aby získal co nejpřesnější, a hlavně relevantní informace,“ říká doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí, další desítky tisíc svoji diagnózu dosud neznají. „Mezi nejobvyklejší příznaky snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) patří únava a nevýkonnost což lidé logicky přisuzují úplně jiným věcem, stejně jako pocení, bušení srdce nebo průjmy, typické pro hypertyreózu – zvýšenou funkci štítné žlázy, vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA s tím, že když se nastaví správně léčba zejména u hypotyreózy příznaky vymizí do 8-12 týdnů od začátku léčby.

„Dříve se netestovalo tak jako nyní a vyhodnocení odběrů trvalo celé týdny. Nemoc se tak určovala z klinických příznaků. Když například přišel člověk s „tváří oteklého eskymáka“ bylo jasné, že trpí hypotyreózou. Pacient oblečený s prvky červené barvy, netrpělivě se dožadující vyšetření, často zase mimoděk signalizoval příznaky zvýšené funkce štítné žlázy,“ vzpomíná předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal.

Když už se pacient do péče endokrinologa dostane, je důležité, aby si porozuměli. „Snažíme se vše vysvětlit jednoduše a respektovat také zvyky pacienta tak, aby nám to společně fungovalo. Užívání léků je pro řadu pacientů oříšek. Ne vždy se berou každý den a pacienti bývají velmi kreativní – léky si různě půlí nebo je zapomenou, a pak se to snaží „dohnat“ před návštěvou u nás,“ říká endokrinolog, doc. MUDr. Filip Gabalec, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové. Z krevních testů při kontrole lékař zjistí, zda je hladina hormonů v pořádku či nikoliv a pak pátrá po příčině. „Často je na vině nesprávné užívání léků, takže je třeba dát si na čas a vše důkladně pacientovi vysvětlit,“ potvrzuje MUDr. Stejskal. Podle doc. Jiskry jsou ordinace endokrinologů dlouhodobě přetížené a na podrobné poučení pacientů je tak bohužel málo prostoru. „V některých zemích za tímto účelem vznikla samostatná oddělení, kam pacient přijde se zprávou od lékaře a vyškolená osoba jej pak poučí, co všechno lékař doporučuje, jaké léky a jak má pacient užívat, na která vyšetření se má dostavit apod. V našem systému tyto personální zdroje bohužel postrádáme, čas lékaře je omezený a pacientů stále přibývá,“ komentuje doc. Jiskra.

Situaci nepomohla ani covidová pandemie, kdy se lidé báli do ordinací endokrinologů chodit, aby se nenakazili, a nyní se snaží návštěvy „dohnat“. „Naše ordinace už jsou zase přeplněné. Bohužel řada pacientů v době covidu nepožádala ani o nový recept, takže přerušili léčbu a onemocnění se zhoršilo. Nebo užívali hojně různé vitaminové přípravky a potravinové doplňky v dobré víře, že se před covidem uchrání. Tyto přípravky ale mohou ovlivnit správné vstřebávání léků na štítnou žlázu. S tím jsem se setkával a setkávám často,“ dodává doc. Jiskra.

O Týdnu štítné žlázy

Letošní 14. ročník osvětové kampaně s názvem Týden štítné žlázy a podtitulem Rozumíte řeči štítné žlázy? se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na komunikaci mezi lékařem a pacientem. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti v souvislosti se štítnou žlázou a její léčbou zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím.

V České republice je projekt, který podporuje společnost Merck, odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Ministr zemědělství: Pro posílení výroby potravin podporujeme větší flexibilitu společné zemědělské politiky i v roce 2023

 Aktuální situace na komoditních trzích, ovlivněná zejména válkou na Ukrajině, a akční plán na vytvoření dopravních koridorů mezi Evropskou unií a Ukrajinou, které mají usnadnit vývoz zemědělských produktů, byly hlavními tématy zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu. Ministři jednali také o očkování proti ptačí chřipce jako doplňkovém nástroji pro prevenci a tlumení této choroby.

„Situace na komoditních trzích je i nadále velmi složitá. Vysoké ceny zemědělských komodit mají zásadní dopad na potravinářský průmysl a vytvářejí tlak na růst cen potravin. Znepokojující je i pokračující nárůst cen hnojiv a jejich omezená dostupnost, proto velmi oceňuji mimořádnou finanční pomoc pro nejvíce postižená odvětví. Vzhledem k pokračujícím negativním trendům na komoditních trzích a v zájmu zachování potravinového zabezpečení podporujeme další flexibilitu ve společné zemědělské politice i v roce 2023. Jsem rád, že byl vytvořen akční plán, který by měl usnadnit vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Česká republika podporuje možnost, aby v důsledku pokračujícího negativního trendu na zemědělských trzích a v zájmu zachování potravinového zabezpečení bylo odloženo až do roku 2024 plnění tzv. GAEC 7 – rotace plodin, kdy na stejném pozemku nesmí být pěstovaná stejná plodina dva roky po sobě. „Z důvodu posílení produkce považujeme za vhodné zmírnit požadavek vyčlenění neprodukčních ploch na orné půdě. I do budoucna je podle nás potřebné reagovat na vzniklou situaci přijímáním mimořádných opatření, která zajistí ekonomicky udržitelnou produkci potravin,“ uvedl ministr Nekula.

Evropská komise v polovině května vydala akční plán k vytvoření tzv. dopravních koridorů mezi EU a Ukrajinou, aby se usnadnil vývoz zemědělských surovin a produktů a oboustranný obchod. Reagovala tak na ruskou blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Účelem je vytvořit náhradní trasy využívající všechny druhy dopravy a umožnit vývoz ukrajinského zboží, kterého je aktuálně ve skladech 25 až 30 milionů tun.

Dalším z témat zasedání bylo očkování proti ptačí chřipce. Zavedení preventivní a nouzové vakcinace Česká republika podporuje a považuje ji společně s účinnou biologickou bezpečností za efektivní nástroj prevence a kontroly šíření této nákazy. „Navržené závěry mají naši podporu. Předpokládáme, že za našeho předsednictví budeme v dalším rozpracování této problematiky pokračovat,“ řekl ministr zemědělství Nekula. V České republice letos veterináři naočkovali asi 800 geneticky cenných hus, aby zabránili zavlečení nákazy do chovu.

Ministři také jednali například o novém legislativním rámci EU pro pozitivní seznam zájmového chovu zvířat nebo o budoucnosti ochrany půdy v EU. Ministr Nekula se v rámci jednání Rady setkal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským a se svými protějšky z Finska, Estonska a Itálie. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.