Místo Práva nový deník Seznamu? Miliardy USA na protesty v Německu. Nerudová neudělala pořádek na škole, jako Fiala v ČR

Společnost Seznam.cz média kupuje firmu Silky Zdeňka Porybného a jejím prostřednictvím firmu Borgis, která je vydavatelem deníku Právo a dodává obsah pro zpravodajský web Novinky.cz. Seznam od roku 2013 vlastní 33,6 procenta akcií Borgisu. Spojení od 23. prosince posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve zjednodušeném řízení. Případné námitky lze podat do pěti dnů.

„Mohu potvrdit, že v pátek 23. prosince odešlo do datové schránky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže oznámení o spojení soutěžitelů. ÚOHS nyní stanovil lhůtu pro podání případných námitek a projednává výše zmínění oznámení. Veškeré naše postoje a plány tedy budeme zveřejňovat až s ohledem na výsledek a rozhodnutí ÚOHS,“ řekla mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová.

Seznam s vydavatelstvím Borgis již léta spolupracuje, pro hlavní webovou stránku Seznam.cz dodává zpravodajský obsah na weby Novinky.cz, Sport.cz a Super.cz.

Vydavatelství Borgis založil Porybný v roce 1990. V letech 2020 a 2021 se tržby blížily 600 milionům korun, v obou letech bylo vydavatelství ziskové. Loni činil zisk téměř 18 milionů korun, předloni přes čtyři miliony korun.

Seznam.cz původně poskytoval pouze zpravodajský obsah vytvářený zaměstnanci společnosti Borgis. V roce 2016 rozjel vlastní mediální projekt pod hlavičkou Seznam Zprávy. Mediální část Seznamu se od té doby rozrůstala a dnes poskytuje široký multimediální obsah.

Ke konci roku ale Seznam část zaměstnanců zpravodajství a TV propustil. Podle serveru Lupa jde o 11 procent redaktorů či externích spolupracovníků.

Ve společnosti Borgis pracovalo podle výroční zprávy na konci roku 2021 téměř 280 zaměstnanců. Tištěnému deníku Právo dlouhodobě klesá náklad jako drtivě většině tištěných médií, podle Kanceláře ověřování nákladů tisku činil letos v říjnu průměrný prodaný denní náklad 47 082 kusů. Novinky.cz patří k nejnavštěvovanějším zpravodajským webům.

Seznam.cz loni zvýšil zisk před zdaněním o 22 procent na 1,96 miliardy korun. Tržby se proti roku 2020 zvedly o 13,3 procenta na 5,6 miliardy korun.

X X X

MILIARDY  USA  NA  PROTESTY  LIDÍ  V  NĚMECKU

VELMOC  NĚMECKO   SE  SCHOLZEM  JEDNÁ  JAKO  MALÁ  VESNICE

Ekoaktivisté Berlína dostávají za protesty plat, financují je i nadace USA

Pracovní smlouvy včetně těch na plný úvazek, dostatek financí na nábor nových demonstrantů a vysoce organizovaná struktura protestních klimatických hnutí. Novináři pronikli na náborová setkání a do telefonních chatů berlínské větve klimatického hnutí Poslední generace. Podle jejich zjištění svou činnost financuje mimo jiné prostřednictvím darů amerických nadací.

Máme hodně peněz a dokážeme vám zajistit zaměstnání a smlouvu se vším, co k tomu patří, slibují na náborových seminářích klimatičtí aktivisté sdružující se pod názvem Poslední generace. Své demonstranty, kteří se lepí na nejrůznější místa a objekty, případně polévají barvou a polévkami umělecká díla v galeriích, pak podle zjištění deníku Die Welt vyplácejí přes sesterskou organizaci, která získává finance z darů a od zahraničních nadací.

Berlínská policejní prezidentka Barbara Slowiková již tyto protestní akce nepovažuje za občanskou neposlušnost v rámci svobody projevu, ale za regulérní trestné činy.

X X X

V  NĚMECKU  ŘÁDÍ  DĚTI  HITLEROVCŮ,  NEBO  EMIGRANTI   LPOZVANÍ  MERKELOVOU?

NĚMECKO  DNES  S  LEYENOVOU  VIZITKA  EU,  ŽÁDNÝ  DŮKLADNÝ  POŘÁDEK, POMOC  EVROPĚ

„Mladí muži s imigračním pozadím“. Německo je v šoku z novoročních nepokojů

Reuters: Německo chce zakročit proti výtržníkům, kteří jsou zodpovědní za nepokoje při oslavách nového roku v Berlíně. Ty se zvrhly v potyčky s policií, během kterých bylo zatčeno 103 lidí, z toho 98 mužů. Německý ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul uvedl, že pachateli byli převážně „mladí muži s imigračním pozadím“.

 „Vláda, a samozřejmě i kancléř, tyto někdy až masivní útoky co nejdůrazněji odsuzuje,“ uvedla v pondělí mluvčí kancléře Olafa Scholze. „Stát nebude tolerovat, aby byli tímto způsobem napadáni lidé, kteří pokojně slaví, a personál, který plní své povinnosti,“ dodala.

Policie během sobotních nepokojů zatkla 103 lidí, z toho 98 mužů. Zároveň ohlásila desítky zraněných z vlastních řad. Podle deníku Bild výtržníci pálili na policii pyrotechniku a útočilii na hasiče, kteří pak mohli uhasit vzniklé požáry jen za dohledu policie.

Německý ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul uvedl, že se převážně jednalo o „mladé muže ve skupinách, často s imigračním pozadím“. Podle deníku Bild pachatelé otevřeně pohrdali státem, ukazovali radikální gesta a mluvili většinou arabsky. Sedmnáctiletý Mohammed, který nepokoje sledoval, uvedl, že šlo o demonstraci síly.

Starosta městského obvodu Neukölln Mike Hikel hovoří o „scénách, které připomínaly podmínky podobné občanské válce“. Nadále přitom odmítá sdělit, kdo násilí zahájil: „Nemůžete to takto plošně prohlásit, protože mnoho lidí s imigračním pozadím slavilo pokojně,“ řekl listu Die Welt.

 Ve čtvrti Kreuzberg během noci na neděli vyrostlo několik barikád. Jednoho muže srazilo auto, když se snažil před policií utéct. Vandalové také rozbili přední sklo sanitky, která musela být vyřazena z provozu.

„Útoky na policisty, zdravotníky a hasiče musí být potrestány v plném rozsahu zákona,“ uvedla na Twitteru spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. „Lidé, kteří nás všechny chrání, musí mít možnost plně věřit, že je právní stát ochrání,“ dodala s tím, že ji útoky „ohromily a rozzlobily“.

Agentura Bloomberg uvádí, že přestože neexistují důkazy o tom, že by incidenty ze sobotní noci byly politicky motivované, německé úřady opakovaně upozorňují na rostoucí hrozbu násilného extremismu na obou stranách politického spektra.

Podle zástupce policejních odborů Rainera Wendta jsou útoky na policii také výsledkem agitace berlínského senátu a trvalého podsouvání, že policisté jsou rasističtí a násilničtí. Kvůli útokům proti záchranným složkám a několika vážným nehodám při ohňostrojích také ožila debata o zákazu zábavní pyrotechniky.

X X X

Nejvyšší soud neuznal Vitáskové, že vinou státu přišla o pohádkové příjmy

Nejvyšší soud odmítl dvě dovolání bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu ERÚ Aleny Vitáskové. Po státu se domáhala odškodnění 48,6 milionu korun za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o jejím trestním stíhání v případu solárních elektráren a 183,6 milionu korun jako náhradu škody za údajnou ušlou mzdu, odměny a odstupné po dobu trestního stíhání.

Vitásková začala být stíhána od března 2013, zprošťující rozsudek vynesl Krajský soud v Brně v lednu 2019. Šlo o kauzu chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny totiž získaly licenci na výrobu před koncem roku 2010 ještě za vysoké výkupní ceny, i když nebyly dokončené.

V případě žaloby o 48,6 milionu korun odvolací soud podle Nejvyššího soudu přihlédl ke všem okolnostem a dospěl k přiměřené výši odškodného 600 tisíc korun. Nejvyšší soud také uvedl, že Vitásková nepřípustně polemizovala se skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a nepodařilo jí zpochybnit logické argumenty, na jejichž základě soudy určily výši odškodnění.

Ve druhém případě obhajovala Vitásková ušlý zisk tím, že nemohla uzavřít po dobu stíhání manažerskou smlouvu. Podle Nejvyššího soudu však „neprokázala příčinnou souvislost mezi svým nezákonným trestním stíháním a neuzavřením manažerské smlouvy se společností Vemex,“ uvedl v úterý jeho mluvčí Petr Tomíček.

Vitásková byla předsedkyní ERÚ v letech 2011 až 2017. Podle ní bylo obvinění vykonstruované. Vydání licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu. Obžalovaná byla z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Krajský soud v Brně ji odsoudil v únoru 2016 k 8,5 roku vězení. Odvolací soud ji ale opakovaně osvobodil kvůli nedostatku důkazů.

Vitásková chtěla kandidovat na prezidentku. Nakonec ale nepředložila dostatek podpisů. Tvrdila, že jich dostala přes 64 tisíc, povinných je 50 tisíc. Nechtěla se prý ale dostat do „šedi“ ostatních kandidátů a rozhodla se všechny archy skartovat.

X X X

EXPERTI:  OPILOST  NEMOC,  ZA  VOLANT  SEDAJÍ  I  SOUDCI  A  ŽALOBCI,  JAK  SE  PÍŠE  V  ČESKÉ  JUSTICI

SOUDCI  V  MĚLNÍKU  NAVRHUJÍ  NEPLATIT  ZA  ZÁCHYTKU

Těžce opilí by neměli platit za záchytku, navrhl mělnický soud. ÚS úpravu zákona odmítl

 Současná právní úprava platby za pobyt v protialkoholní záchytné stanici zůstane beze změn. Ústavní soud (ÚS) nevyhověl návrhu Okresního soudu v Mělníku na provedení škrtů v zákoně o specifických zdravotních službách. Náklady hradí lidé, kteří na záchytce skončí, pokud se prokáže jejich intoxikace. Výši úhrady stanovují jednotlivá zdravotnická zařízení. Podle ÚS lze úhradu vnímat i jako jistou formu varování.

Poplatek momentálně není zastropovaný a zákon nerozlišuje, zda intoxikovaný člověk ohrožoval jen sám sebe, nebo i okolí. Mělnický soud ve svém návrhu zdůraznil, že lidé mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči, přičemž i záchytka je zdravotní službou poskytovanou člověku, který pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a ohrožuje sebe, někoho jiného, případně majetek a veřejný pořádek.

Podle ústavních soudců je potřeba zákon vykládat tak, že intoxikovaní lidé hradí ubytovací, stravovací, hygienické nebo i dopravní náklady spojené s pobytem v záchytné stanici, které nespadají pod bezplatnou zdravotní péči. Naopak vstupní lékařské vyšetření nebo zdravotní pomůcky jsou podle soudu hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Povinnost úhrady nákladů, jak ji nyní popisuje zákon, tedy podle ÚS není v rozporu s ústavním pořádkem a není zapotřebí ji rušit.

Skutečnost, že se intoxikovaný člověk musí podílet na nákladech pobytu na záchytce, může mít podle ústavních soudců i jistý preventivní účinek. „Nepochybně jsou (náklady) pro tyto osoby jakýmsi varováním, že stav intoxikace, který si přivodily a který byl takové intenzity, že s jejími následky spojuje zákon nutnost umístění osoby v záchytné stanici, bude mít pro ně negativní důsledek spočívající mimo jiné v úhradě takto vzniklých nákladů,“ stojí v nálezu.

Lidé, kteří ohrožují jen sami sebe, například v chladném počasí v těžké opilosti leží na ulici, by podle návrhu mělnického soudu za pobyt na záchytce platit neměli, přestože si intoxikaci alkoholem přivodili sami. Právo na bezplatnou zdravotní péči totiž mají i další lidé, kteří si poškození zdraví do jisté míry sami způsobili – třeba ti, kteří se neúspěšně pokusili o sebevraždu, případně pacienti s nemocemi z obezity nebo silní kuřáci s rakovinou plic.

„V praxi lze někdy dost obtížně oddělit agresivní chování od toho pasivního,“ reagoval ústavní soudce Jiří Zemánek.

Podle údajů, které shromáždil mělnický soud, se poplatek za záchytku v různých městech pohybuje od 700 do 4500 korun. Konkrétní výši si stanovují jednotlivá zdravotnická zařízení.

Pokud se některé soudy – podobně jako ten mělnický – budou zabývat konkrétními spory o úhradu za záchytku, mohou částku v odůvodněných případech snížit, plyne z nálezu. Zasáhnout lze například v situaci, kdy stanice naúčtují náklady neoprávněně, anebo je neprokážou. Soudy rovněž mohou posoudit nárok z hlediska souladu s dobrými mravy, ceskajustice, denik.cz

X X X

Polský premiér Morawiecki se vyslovil pro trest smrti

 Polský premiér Mateusz Morawiecki se překvapivě vyslovil pro trest smrti a poznamenal, že v této záležitosti nesdílí názory katolické církve. Zaujal tím kromě polských médií i agenturu AP, podle které jde o „izolovaný názor“ mezi vůdci 27 členských států Evropské unie – a v žádném z nich trest smrti neplatí. Morawieckého za jeho vyjádření kritizovala polská opozice, podobné názory jsou prý příznačné pro autoritářské vládce.

Premiér debatoval na facebooku a v odpovědi na otázku svého zjevného odpůrce, zda by obnovení trestu smrti za nejtěžší zločiny včetně vlastizrady mohlo zabránit vládě ještě víc uškodit společnosti, uvedl, že to by se mělo promyslet a že by se nemělo postupovat unáhleně. Zrušení trestu smrti pokládá za „předčasný vynález“ 90. let minulého století:

„Za nejtěžší zločiny by podle mého názoru měl být trest smrti přípustný,“ řekl. „V tomto názoru nesouhlasím s naukou církve, protože jsem stoupencem trestu smrti. Ale nemáme ho,“ dodal šéf vlády, který je podobně jako většina jeho krajanů praktikujícím katolíkem.

Poláky letos čekají parlamentní volby. Termín ještě nebyl stanoven, ale nejspíše budou volit zákonodárce na podzim.

Trest smrti v Polsku zrušili v roce 1998 přijetím nového trestního zákona během příprav na vstup do EU. Poslední poprava se odehrála ještě za komunismu, 21. dubna 1988 v krakovském vězení Montelupich oběsili muže odsouzeného za znásilnění a vraždu sousedky. Pokusil se také zabít její dvě dcery, aby se zbavil svědků, ale dívky přežily. O několik týdnů později se trest smrti přestal vykonávat, ceskajustice.cz

X X X

Zákaz hazardu či výstavba elektráren. Souběžně s prezidentskými volbami se koná desítka místních referend

 Zhruba v deseti městech a obcích se budou konat společně s prvním kolem prezidentských voleb místní referenda. Občané v nich rozhodnou například o zástavbě v okolí Dobříše, o stavbě větrných elektráren na Liberecku a Plzeňsku, průmyslové haly na Pardubicku, o zákazu hazardu v Kladně či o obnově litinové vřídelní kolonády v Karlových Varech. Hlasovat budou v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna. Vyplývá to z informací na webu ministerstva vnitra a z informací ČTK.

Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů. Výsledek referenda je pro zastupitele závazný, pokud by pro něj hlasovala nadpoloviční většina hlasujících a současně minimálně 25 procent všech oprávněných voličů.

V Karlových Varech se o stavbě repliky litinové kolonády místo současné Vřídelní kolonády hlasovalo už před pěti lety. Referendum tehdy ale nebylo platné, voličů se zúčastnilo málo. Aktivistům, kteří za návrat litinové kolonády bojují, se podařilo nasbírat dost podpisů pro to, aby město muselo referendum vyhlásit znovu. Podle vedení města se ale ani v případě souhlasu voličů se stavbou repliky kolonády moc nezmění, město na ni nemá peníze. Současná Vřídelní kolonáda byla postavena v 70. letech minulého století ve stylu brutalismu. Podle odpůrců ale nezapadá do vzhledu města. V lednu 2018 hlasovalo v referendu 33,66 procenta voličů, většina z nich se tehdy vyslovila pro návrat litinové kolonády v podobě z roku 1879.

V Horní Řasnici na Liberecku budou lidé rozhodovat o výstavbě větrných elektráren. Společnost W.E.B Větrná energie má v plánu nad údolím s obcemi Horní Řasnice, Dolní Řasnice a Krásný Les postavit devět větrných elektráren o celkovém výkonu 37,6 až 55,8 megawattu. Část místních je proti. Mají obavy z přílišné blízkosti elektráren u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren. Firma obce z Frýdlantska oslovila už před třemi lety. Tehdy v anketách obyvatelé všech tří obcí její záměr podpořili. Podle odpůrců jim ale společnost prezentovala projekt s elektrárnami o menším výkonu.

Referendum o podpoře výstavby větrných elektráren na území obce se koná také v Pteníně na jihu Plzeňska. Místní budou hlasovat, zda má obec přijmout od investora miliony korun na rozvoj.

O vyhlášení místního referenda v Opatovicích nad Labem na Pardubicku o chystané stavbě velké průmyslové haly rozhodl krajský soud. Spolek Sousedé proti hale nasbíral pro návrh na vyhlášení referenda přes 600 podpisů. Zastupitelé Opatovic loni v září nerozhodli o vyhlášení referenda, podle soudů aktivisté podali svůj návrh 4. července, o dva dny později, než měli. Přípravný výbor se proto obrátil na pardubickou pobočku Krajského soudu v Hradci Králové, aby referendum vyhlásila místo obce, a soud jim vyhověl. Lidé by v referendu měli odpovědět na otázku, zda požadují, aby orgány obce Opatovice učinily veškeré možné kroky k tomu, aby zabránily výstavbě průmyslové, výrobní, logistické, montážní nebo skladové haly na konkrétních pozemcích. Průmyslovou halu o výšce 16,5 metru chce investor vybudovat na poli mezi velkou okružní křižovatkou a Čeperkou.

V Horních Bludovicích na Karvinsku budou obyvatelé odpovídat na otázku, zda souhlasí, aby se obec pokusila zabránit stavbě haly na výrobu a zpracování plastových výrobků.

V Dobříši na Příbramsku se uskuteční referendum o zástavbě v okolí města. Impulsem k návrhu referenda byla diskuse o zástavbě v oblasti Brodce. Lidé se mají vyjádřit k tomu, zda by městské pozemky v Brodcích měly zůstat nezastavitelné. Zároveň bude referendum zjišťovat, zda mají být zachována a zpřesněna pravidla etapizace v územním plánu, tedy aby se na dalších místech začalo stavět až poté, co bude zastavěno 85 procent plochy rozestavěných lokalit. Vyslovit by se lidé měli i k tomu, zda se má město rozvíjet do okolí na úkor zemědělské půdy, zeleně či lesů.

V pražských Řeporyjích se lidé mohou vyslovit k výstavbě bytových domů na místě bývalého Trunečnova mlýnu v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí a v Dudíně na Jihlavsku k možné výstavbě domova pro seniory. Obyvatelé Kladna budou mít možnost rozhodnout o tom, zda má město na celém svém území zakázat hazardní hry, ceskajustice.cz

X X X

MINISTR  IZRAELE  NA  CHRÁMOVÉ  HOŘE,  PALESTINCI  PROTESTUJÍ

Izraelský ministr navštívil Chrámovou horu. Je to znesvěcení, zuří Palestinci

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a krajně pravicový politik Itamar Ben Gvir navštívil v úterý Chrámovou horu, uvedla izraelská média. Palestinský premiér Muhammad Ištajja označil návštěvu za pokus vytvořit z mešity Al-Aksá židovský chrám. Palestinské ministerstvo zahraničí jeho krok vidí jako „bezprecedentní provokaci“. Symbolickou návštěvu odsoudila také izraelská opozice a Jordánsko.

 Izraelská média zveřejnila fotografie, na nichž je vidět, jak se ministr Ben Gvir po Chrámové hoře prochází spolu s ochrankou. „Naše vláda nepodlehne hrozbám Hamásu. Chrámová hora je pro Izraelce nejdůležitějším místem. Zachováme svobodu pohybu pro muslimy a křesťany, ale na místo chodí i židé, a s těmi, kdo vyhrožují, se rázně vypořádáme,“ řekl ministr na závěr své návštěvy.

„Pokud si Hamás myslí, že mě odradí svými hrozbami, pak by měl pochopit, že časy se změnily,“ doplnil Ben Gvir na Twitteru.

„Je to bezpříkladná provokace a je tu i reálné riziko další eskalace, za niž je odpovědný (premiér Benjamin) Netanjahu,“ uvedlo palestinské ministerstvo zahraničí. Palestinský premiér Ištajja při zasedání vlády řekl, že Palestina se bude pokusům o vniknutí do mešity Al-Aksá bránit.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v Betlémě na okupovaném Západním břehu Jordánu byl v úterý izraelskými vojáky zastřelen patnáctiletý Palestinec.

Mluvčí palestinského protiizraelského radikálního hnutí Hamás uvedl, že Ben Gvirova návštěva Chrámové hory je zločin a „pokračování sionistické okupační agrese“, které může zafungovat jako rozbuška. „Palestinci budou dál hájit svatost Al-Aksá a bojovat za její očištění,“ sdělil Házim Kásim.

Chrámová hora

Muslimové jí říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), leží na náhorní plošině Starého Města ve východním Jeruzalémě a je nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků. Na vrcholu hory stojí Skalní dóm a mešita Al-Aksá.

Chrámová hora je pod správou muslimů, ale za bezpečnost areálu zodpovídá Izrael. Podle nepsané dohody mezi oběma stranami židé mohou místo navštěvovat, nemohou se tam ale modlit.

Izrael považuje celý Jeruzalém za své věčné a nedělitelné hlavní město, zatímco Palestinci chtějí, aby se jeho východní část, včetně opevněného Starého Města, stala hlavním městem jejich budoucího státu. Izraelskou anexi východního Jeruzaléma z roku 1967 mezinárodní společenství neuznává.

Ke kritikům kroku nového izraelského ministra se přidalo také Jordánsko. „Jordánsko tím nejsilnějším způsobem odsuzuje vtrhnutí do mešity Al-Aksá a ohrožení její posvátnosti,“ uvedla vláda podle agentury Reuters.

Egypt varoval, že Ben Gvirovo jednání může mít negativní dopad na bezpečnost a budoucnost mírového procesu.

Americký velvyslanec v Izraeli Thomas Nides řekl, že všechny kroky, které ohrožují status quo ohledně posvátných míst jsou nepřijatelné.

Podle serveru Times of Israel Ben Gvir v pondělí jednal o návštěvě místa, které je posvátné pro tři velká monoteistická náboženství, s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Údajně se shodli, že ministr uskuteční návštěvu až v příštích týdnech. Svůj úmysl navštívit Chrámovou horu Ben Gvir oznámil v neděli, což vyvolalo protesty Palestinců.

Rozhodnutí nového ministra národní bezpečnosti, do jehož gesce spadá i policie, kritizovali i zástupci izraelské opozice včetně bývalého premiéra Jaira Lapida. „Tohle se stane, když je slabý premiér donucen svěřit tomu nejnezodpovědnějšímu muži na Blízkém Východě to nejcitlivější místo na Blízkém východě,“ napsal Lapid na twitteru.

Ben Gvir je šéfem krajně pravicové strany Židovská síla. V minulosti byl odsouzen za rasismus a podporu teroristické organizace a je znám nesnášenlivými výroky proti Arabům, zároveň je odpůrcem palestinské státnosti.

X X X

Zemřel disident Viktor Fajnberg, v Moskvě protestoval proti invazi do ČSSR

Zemřel sovětský disident a filolog Viktor Fajnberg, bylo mu 91 let. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V úterý o tom informovala stanice Rádio Svoboda s odvoláním na Fajnbergovy děti. Zármutek nad jeho úmrtím vyjádřilo také české ministerstvo zahraničí.

Rádio Svoboda konkrétní informace k Fajnbergově úmrtí neposkytlo, na svém webu nabízí odkaz na facebookový profil k dokumentárnímu filmu, který o někdejším sovětském disidentovi natočili Kirill a Ksenija Sacharnovovi.

„První nenahraditelná ztráta tohoto roku. Druhého ledna ráno nás opustil Viktor Fajnberg,“ uvádí se v příspěvku páru, který cituje Fajnbergovu dceru. Pohřeb se podle nich bude konat ve čtvrtek v Izraeli.

Ministerstvo zahraničí vyjádřilo v reakci na zprávu o úmrtí Fajnberga „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort zahraničí na Twitteru.

 Ukrajinský filolog a anglista Viktor Fajnberg se narodil 26. listopadu 1931 v Charkově. Vystudoval filologii na Leningradské univerzitě a v zimě 1968 se zapojil do sovětského disidentského hnutí, připomíná Rádio Svoboda.

Do historie se zapsal jako jeden z „osmi statečných“, kteří se 25. srpna 1968 vydali protestovat na Rudé náměstí v Moskvě proti tehdejší invazi do Československa.

Skupinu protestujících proti invazi do ČSSR kromě Fajnberga tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, fyzik Pavel Litvinov, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, lingvistka Larisa Bogorazová a Taťjana Bajevová.

Na Rudém náměstí rozvinuli transparenty s hesly „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo!“, „Hanba okupantům“, „Svobodu Dubčekovi!“ nebo „Ruce pryč od Československa!“. Protest trval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté. Fajnberg při zásahu přišel o čtyři zuby, ostatní si odnesli modřiny a skončili v cele. Následovalo pronásledování v podobě vězení nebo nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách.

Fajnberga soud prohlásil za nepříčetného a poslal ho do psychiatrické léčebny, odkud ho propustili v roce 1973. Následně odešel do exilu. „Osud Viktora Fajnberga byl od té doby těsně spjatý s českým prostředím, často u nás pobýval a našel zde i mnoho přátel. Jeho celoživotní jasný postoj proti jakémukoli zneužití síly a moci nám bude chybět,“ uvedla v úterý na facebooku organizace Memorial Česká republika.

Od roku 1978 žil Fajnberg ve Francii. V roce 2018 společně s tehdy žijícími Litvinovem a Bajevovou převzal za všech „osm statečných“ v Praze od tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.

X X X

MATKA  SE  SYNEM  POD  SNĚŽKOU  PO  SMRTI.  JAKÝ  BYL  ROZSUDEK  ROZVODU?

MOHLI  TOMU  ZABRÁNIT  SOUDCI?  JINÝM  ROZSUDKEM?

Další informace o hrůzném případu z Krkonoš: Policie zveřejnila, kdy Jana se synem zemřeli

Pátrání v Krkonoších bylo od začátku beznadějné. Čtyřicetiletá Jana a její syn Adam podle soudního znalce zemřeli už 28. prosince. Tedy dva dny před tím, než otec Adámka a majitelka hotelu ohlásili jejich pohřešování a rozběhla se rozsáhlá záchranná akce. Těla záchranáři objevili v pondělí, v úterý pak policie uvedla, že šlo zřejmě o vraždu s následnou sebevraždou.

Zmizení čtyřicetileté Jany a jejího tříletého syna v Krkonoších má šokující rozuzlení. Stejně smutné jsou i detaily jejich smrti. Policisté totiž informovali, že případ vyšetřují jako vraždu a sebevraždu. „Toto zjištění potvrdil i soudní znalec z oboru soudního lékařství, kdy dle jeho předběžného vyjádření k úmrtí došlo 28. 12. 2022,“ uvedla policejní mluvčí Iva Kormošová.

Jana a její syn tak podle znalce zemřeli dva dny před tím, než bylo vůbec vyhlášeno pátrání. Jana měla podle informací CNN Prima NEWS malého chlapce uškrtit a následně se oběsit na stromě. K hrůznému činu mělo dojít jen pár desítek metrů od lesní cesty směrem z Růžové hory na Portášky. Právě tam příslušníci záchranných složek nalezli mrtvá těla obou členů rodiny.

 Pátrací týmy je našly v pondělí po 12:00 v lese v oblasti Růžové hory – při postupu v rojnici v lese mimo cestu. „Byl to nepřístupný terén, kde se pokrývka propadala, nedaly se použít lyže,“ popsal náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Cingr pro web iDNES.cz.

Až 200 záchranářů pátralo po čtyřicetileté Janě a jejím tříletém synovi Adamovi od 30. prosince. Pět dní před tím (25. prosince) se matka s chlapcem ubytovala v Peci pod Sněžkou v penzionu U Sochorů. Majitelka je prý naposledy viděla v úterý 27. prosince ráno, pohřešování nahlásila v pátek. S ženou se spojit nemohla, pokoj v penzionu byl zamčený a před penzionem zůstalo ženino auto. Po otevření v pokoji nikdo nebyl, ale žena v něm měla své věci. Na policii se ve stejný den obrátil také Adamův otec.

Dlouho ale nebylo jasné, kam se mohla dvojice vydat a zda je stále v Krkonoších. V pondělí 2. ledna policisté informovali o první velké stopě. Matku s dítětem zachytila 28. prosince bezpečnostní kamera u lanovky na Růžovou horu. Jen pár hodin poté přišla smutná zpráva. Záchranáři našli dvojici bez známek života.

Nejprve se spekulovalo o tom, že mohlo jít o nešťastnou nehodu na sáňkách, čemuž nahrávala fotografie z bezpečnostní kamery u lanovky, na které malý Adam táhl sáňky. To ale policie v úterý kolem poledne vyvrátila.

Byla Jana rozhodnutá předem?

Jestli byla žena k vraždě a sebevraždě rozhodnutá předem, ze zveřejněných informací nevyplynulo. Podle psychologa Jana Laška je ale možné, že matka již dopředu věděla, s jakým úmyslem na Růžovou horu vyrazila a co hodlá spáchat. Uvedl to ve vysílání CNN Prima NEWS.

Bezpečnostní expert Stanislav Kazbunda ale prohlásil, že ne vždy se dá odhadnout, jak bude daný člověk reagovat. „Záleží, jak je člověk psychicky vyšinutý a jak je okolí schopné vnímat změny v jeho chování. V některých případech to lze odhadnout, v jiných vůbec ne,“ zmínil Kazbunda ve vysílání CNN Prima NEWS.

Pokud si člověk všimne, že má někdo v jeho okolí psychické problémy, měl by se mu podle psychologa Karla Humhala snažit pomoct. „Pokud je to možné, měl by někdo být s tím člověkem a mluvit s ním. Pak se třeba otevře a situace se dá řešit. Pokud uvažuje o sebevraždě, měli bychom ho doprovodit k psychologovi,“ řekl Humhal pro CNN Prima NEWS.

X X X

Šéf průmyslu Hanák: Premiéra si vážím za přístup k Ukrajině a předsednictví. Měl by ale zvážit vládní změny

Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák by na místě premiéra Petra Fialy zvážil proměnu programového prohlášení a členů vlády. Česko podle něj zvládlo předsednictví a pomoc Ukrajině. Změna veřejné správy a blížící se společenskoekonomické reformy si ale podle něj žádají jiný přístup. „Chce to strategické změny a umět přitlačit ve výzvách,“ říká Hanák v rozhovoru pro podcast Jany Klímové.

 „Pro mě to nejhorší jakožto pro šéfa českého byznysu fungujícího 30 let v řadě oblastí by bylo, kdyby ti nejlepší s tou nejlepší přidanou hodnotou, s těmi nejlepšími výrobky, službami, pokrokem, inovací, odešli do zahraničí,“ říká Hanák.

x Bude podle vás rok 2023 rokem, kdy začnou padat podniky, bude se propouštět a skončí sociální smír?

Rok 2023 bude těžký. Byl bych optimističtější, že nebude tak těžký jako rok 2022, protože v roce 2022 nás potkalo několik tak dramatických událostí, že si podobné za svůj život nepamatuji – válečný konflikt v Evropě, energetická krize, dramatická inflace, nefungující dodavatelsko-odběratelské vztahy a končící covid. Když to sečtete, tak tolik špatných zpráv v jednom roce nebylo.

Jsem povinen dávat optimismus a nastavovat pozitivní myšlení, zvlášť když budu končit po více než 30 letech ve všech funkcích. Proto si myslím, že první polovina roku bude nesmírně náročná. Válka bude trvat dál. Vrah Rus nebude chtít opustit území, které nezákonně získal. Ukrajina, chce-li hájit demokracii právem a my celou Evropu, tak by se těch území vzdát neměla. Nevím, kdo to bude umět vyjednávat. Nevidím ve světě takovou politickou osobnost.

x Takže jste spíš pesimista?

Jsem pesimista ve válečné oblasti. Co se týče energetiky, budeme definitivně odtrženi od Ruska, plynu, uhlí, rudy a ropy. Bude to náročné, ale myslím si, že v první polovině roku se s tím ještě budeme trápit. Máme zastropováno, i když vládě dramaticky dlouho trvalo, než to vztáhla i na firmy, a nebylo to ono.

Nedávno jsem v nějakém rozhovoru řekl, že velmi optimisticky vidím teplý červenec a dobu potom.

x V čem?

Cítím, že by to mohla být dobrá doba. Cenová politika elektrické energie bude trochu stabilizovaná. Inflace se bude přibližovat k jednocifernému číslu, což je strašně důležité. Lidé budou vědět, jak špatně dopadli se zálohami a s vyúčtováním, což bude březen a duben. Ani firmy nepodceňuji. Bude to nejdůležitější věc, která bude rozhodovat o sociálním smíru. Buďme optimističtí. Budou dovolené, bude svítit sluníčko a lidi se uklidní.

Chtěl bych být optimista, že druhá polovina roku by nemusela začít špatně.

Obavy z odlivu do zahraničí

x Víte o firmách, které se chystají zavřít nebo přesídlit někam jinam?

Pro mě to nejhorší jakožto pro šéfa českého byznysu fungujícího 30 let v řadě oblastí by bylo, kdyby ti nejlepší s tou nejlepší přidanou hodnotou, s těmi nejlepšími výrobky, službami, pokrokem, inovací, odešli do zahraničí. Je mi jasné, že tak dobré podmínky pro podnikání, jako jsou ve Spojených státech, dobrá daňová soustava, velmi dobrá byrokracie, a hlavně levné ceny surovin a vstupů, v Evropě v roce 2023 zajištěné nebude.

x Víme třeba o dvou firmách. Kolínská Draslovka a zbrojovka Colt tam přenesly část výroby.

Slyšel jsem i o jiných, ale nebudu nic říkat. Když o někom řeknete něco špatného, tak můžete podepsat svůj rozsudek smrti.

Výnosy zbrojovky Colt CZ letos zatím přesahují deset miliard, na polovině se podílejí tržby z USA

 x Je to špatně?

Strašně si na to dávám pozor. Řeknu vám příklad. Na jedné akci s nejmenovaným ministrem jsem řekl, že dvě náměstkyně odváděly skvělou práci, a druhý den je propustil. Nerad říkám vizionářské věci. Zopakuji za sebe a za Svaz průmyslu – když odcházejí nejlepší, nejúspěšnější s nejschopnějšími lidmi, je pro mě ta vůbec nejhorší varianta, která se může stát. Pro ekonomiku je to nepředstavitelně špatná zpráva.

x Vláda i nakonec velkým firmám zastropovala ceny elektřiny a plynu. V září a v říjnu tomu předcházely apely na vládu, aby jim v kritické situaci pomohla. Vláda to nakonec udělala v prosinci. Jste spokojeni? Je to to klíčové rozhodnutí, které zachrání podniky?

Potřeboval bych to rozdělit. Trvalo to dlouho. Bylo to nepružné. Těžko se jednalo, protože jestliže ještě v červnu reprezentant vlády řekne, že firmy nic nedostanou, tak je to hodně špatné.

x Byl to ministr průmyslu a obchodu.

Řekla jste to vy. Nebudu to komentovat. Rozhodující vyjednávání začala až koncem srpna a začátkem září. Je pravdou, že vláda kvůli politice první řešila občany, což chápu a musím chápat. Vláda je spíš politická, zvlášť tato není moc propodnikatelská. Poté se ve stejný moment vyřešily malé a střední firmy. Myslím si, že je to důležité. Jde o klíčovou součást ekonomiky, ale ne o tu hlavní.

Energie 2023: možné zdražování uvidíme na složenkách až v následujících letech, odhaduje analytička

 Většina odvětví a oborů malých a středních firem je navázaná na velké firmy. Tam se zastropovalo spolu s občany šest korun včetně DPH. Elektrická energie se zastropovala na tři koruny. Plyn, tam to bylo vyřešeno. Znovu jsme jednali, žádali. Volali jsme potom, že dočasný krizový rámec už funguje v Evropě. Řada zemí jako Francie, Španělsko, Itálie už ho měly dávno. Němci na tom začali pracovat a vyhlašovat neuvěřitelné bombastické programy podpory.

Šel mi z toho mráz po zádech. Doteď jsem nepochopil, že na jedné straně bylo ministerstvo průmyslu a obchodu se svým svérázným ministrem, na druhé straně byla speciální energetická komise pod předsedou vlády, kde naštěstí byli konečně významní zástupci podnikatelské sféry – největší distributoři, ČEZ, firmy pana Křetínského a další.

Chaos ve vládní strategii

x Z vašeho pohledu v tom byl zmatek?

Byl v tom trochu zmatek. Nepochopil jsem, jestli v tom byla důvěra nebo nedůvěra v resort nebo ministra anebo vzplanutí ODS řešit to sama a rychle. Hlavní političtí představitelé země viděli, že podnikatelská sféra je hodně naštvaná. Začal se řešit dočasný krizový rámec. Byla k tomu řada jednání, na úvodních jsem byl, ale pak je to o odbornících.

Dotáhl se dočasný krizový rámec, ale v dvou etapách – na rok 2022 od března do října. Už to běží. Jsou k tomu předpisy, i když složité, ale jsem si vědom, že naše byrokracie je otřesná. Přesto to máme. Teprve na konci roku se odsouhlasil dočasný krizový rámec i pro období roku 2023. Považuji to za velice důležité.

Polovina lidí v Česku odmítá navyšování daní. Dávají přednost rušení slev a zavedení školného

 x Řekl jste, že vám šel mráz po zádech z podpory, kterou zaváděly okolní země. Je známo, že Německo mluvilo o 200 miliardách eur pro svoje podnikatele nebo podniky. Ministr financí Stanjura poté v prosinci řekl, že se podařilo dojednat na úrovni EU, že bude maximální podpora pro jednu firmu pro všechny stejná. Nemělo by tedy docházet k mezistátní konkurenci. Věříte tomu? Bude to tak, že české podniky budou mít stejnou podporu jako ty německé, pokud jde o ceny energií?

Jsme v jedné velké rodině. Jsem šťastný, že jsme od roku 2004 v Evropské unii. Měli bychom dodržovat pravidla, když jsme se na nich dohodli, a je mi to glanc jedno, jestli jsou to lisabonská nebo jiná pravidla.

Obávám se tlaku uvnitř jednotlivých zemí podle síly ekonomiky. Obzvlášť u velkých, jako je třeba francouzská ekonomika. Francouzi zastropovali a řešili v listopadu předcházejícího roku řadu velmi ostrých a dramatických opatření. Považoval bych to za správné, ale přesvědčen nejsem.

Válka na Ukrajině, české předsednictví i energetická krize. Připomeňte si první rok vlády Petra Fialy

 x Kromě vyšších podpor od států třeba z mého pohledu tuzemské firmy mají nevýhodu, že úvěry mají za vyšší úroky vzhledem k politice České národní banky. Drtí to firmy, nebo se s tím dokázaly vypořádat tak, že si půjčují v eurech?
Česká národní banka je v těžké situaci. Navíc se vyměnila. Pan prezident Zeman tam dal lidi, kteří nebudou zvyšovat úroky. To je také jeho podíl na tom, že se inflace nedaří dobře vyřešit.

A to je podle vás dobře? Když se zeptám jako Rychlé šípy, jste s Rusnokem, nebo s Michlem?
Ani s jedním. Myslím si svoje. Ale České národní bance jsem vděčný, že s námi dělá průzkumy s firmami. Je to opravdu rarita v Evropě a toho si vážím. Pro firmy špatně. Sedm procent je hrozně moc.

U malé a střední firmy, jestli se dostáváte do problému, chybí vám lidé a vy víte, že musíte zabrat a udělat něco razantního v energetice, tzn. pokrýt střechy fotovoltaikami, řešit obyčejné žárovky až po inovativní výrobky, tak potřebujete momentálně strašně moc peněz. Máte je extrémně drahé. To byla brzda rozvoje. Ti, co dosáhli na euro nebo hospodaří eurem jako naše firma a má jich dost, tak si rozvoj, inovace a nové technologie zaplatí v eurech. Kdo na ně nemá, tak je na tom špatně.

‚Kvůli ODS nemáme euro‘

x Chorvatsko od ledna 2023 má euro. Závidíte jim?

Závidím. Řeknu to upřímně. Závidím i bratrům Slovákům. Byl jsem rád, že jsme se rozdělili. O mně to všichni na Slovensku ví. Mám tam stovky a desítky vynikajících kamarádů. Mohli jsme a měli jsme mít euro se Slovenskem. Kvůli slabým vládám ODS, nechuti představitelů ODS a jednoho nejmenovaného nemáme euro.

x Jako nejmenovaného myslíte koho?Myslím bývalého narcistického pana prezidenta.

Do Chorvatska bez kontrol. Země vstoupí do schengenského prostoru, začne platit eurem

 x Teď v tom pětikoaliční vláda vedená šéfem ODS Petrem Fialou pokračuje, protože termín pro přijetí eura…

Tak oni s tím nic neudělají, protože neplníme kritéria. Nedostaneme se do pásma na dva roky. Sice mohou mít jakékoliv politické proklamace, mohou debatovat, jak chtějí, ale nejdřív máte plnit povinnosti. My neplníme prakticky skoro žádné kritérium.

x Pokud jde o zelenou politiku Česka a celé Evropské unie, Česko v rámci předsednictví dojednalo nový systém obchodování s emisními povolenkami. Respektive za jeho předsednictví se schválil. On byl navržen už dříve. Povolenky na oxid uhličitý už nebudou zdarma pro firmy a bude potřeba, aby se povolenky kupovaly také v dopravě nebo při vytápění budov. Cílem je snižování emisí skleníkových plynů. Je to správný směr? Jak se s tím vypořádá český průmysl?

Jsem v hrozně těžké pozici, protože dělám i v dopravě a mám poměrně úspěšnou dopravní firmu. Vnitřně řeknu, že celý systém povolenek je špatně nastavený, nekvalitně řízený a Evropská unie nemá svou skvělou vizi energetické politiky, která s povolenkami souvisí.

Evropská unie udělala v březnu a dubnu hrubou chybu. Neodbourala rezervu povolenek a nechala cenu jít až na 90 eur. Nesmírně poškodila celou Evropu. Nevím, jestli v zájmu Německa nebo koho. To ať si politici vyřeší mezi sebou.

Podle mě za podnikatele je to špatně. Nový způsob, který bude platit v roce 2026 nebo 2027, nevím přesně, to jsou zatím jenom výzvy nebo představy. My jsme to za Svaz průmyslu a dopravy hodně kritizovali. Chápu, že někdo musí mít vize a cíle. Mám je celý život u sebe i u firmy.

Přesto musíte vidět alespoň trochu na konec té vize. Jsem přesvědčen, že vize se mají dělat tak, aby byly reálné. Třeba u nás v energetické, sociální, daňové a důchodové politice někdy do roku 2030, kdy aspoň cítím, že tam dosáhnu.

Z našich politiků si nesmírně vážím pana ministra Mikuláše Beka, který by byl výjimečný na tripartitě a měli jsme tam tuto problematiku. On jediný naši filozofii přijal a říká, že nemá rád, když někdo blebtá, že v roce 2050 budeme bez uhlíkové…

Doženeme předeženeme

x Takže balíček „Fit for 55“ neberete?

Je to nějak zpracováno. Mám rád, když na něco vidím, když umím trochu spočítat a když odhadnu technický a technologický vývoj, který je v tom naprosto zásadní.

x Jsme schopni splnit cíle jako ty, že v roce 2035 čili za 12 let už nebudeme vyrábět auta se spalovacími motory, budou se nahrazovat elektromobily vodíkovými?

Udělali jsme velké množství výzev. Vzpomeňme si i na minulou dobu. Doženeme předeženeme. Díky studentům a Václavovi Havlovi máme demokracii, svobodu a možnost být zapojeni v západní společnosti. Také jsme říkali, že snadno doženeme Rakousko a Německo a nějak pořád je nedoháníme.

Chce to strategické změny, umět přitlačit ve výzvách. Nejen za nás podnikatele, ale především za politickou reprezentaci. Má to tolik parametrů, že jenom plácat předvolební nesmysly jako doženeme předeženeme mi vadí a nelíbí se mi to.

x Takže je to reálné?

Reálné to může být. Typickým příkladem jsou mobilní telefony. V 90. letech jsem po dvoře naší firmy nosil na zádech šestikilový s obrovskou anténou. Došel jsem do poloviny velkého dvora, signál se ztratil a sekretářka na mě z okna křičela, že se mám vrátit, protože mám telefon. Dnes máme supermoderní telefony. Mají je naše děti a vnuci.

Funguje to skvěle a tak si představuji, že v dalších oblastech bude technologický a technický pokrok. On opravdu bude. Neříkejme ale zbytečně léta nebo neříkejme, že to je nejdůležitější, nejlepší zdroj a nic jiného není lepší. Vždy bude něco lepšího.

Inflace se začne na jaře snižovat, Česko čeká recese, říká guvernér České národní banky Michl

 x Na posledním říjnovém sněmu Svazu průmyslu jste řekl: „Čeká nás těžké období, ale přežili jsme fašisty, komunisty, světovou krizi, covid i Babiše. Chceme dál přežívat i s vládou Petra Fialy.“ Kdybyste měl porovnat ty dvě poslední vlády z pohledu ekonomiky, kdo byl pro vás lepší?

Přiznám se, že pro mě žádná dobrá vláda po roce 1990 nebyla. Zase jsem spravedlivý v tom, že musím říct, že vláda Andreje Babiše řešila jenom covid. Byl to sice nový pojem. Museli jsme zavírat odvětví, obory, nefungovaly restaurace a vynikly dodávky do domu. Všem rohlíkům a Dáme jídlo šly obraty do miliard, protože vše bylo zavřené. Nepředstavitelně na tom tyto firmy zbohatly.

Vláda Petra Fialy nastupovala do pěti šesti nepředstavitelně neznámých věcí a navíc měla jednu velkou nevýhodu oproti Babišově vládě. Babiš si dělal, co chtěl, a měl podprůměrného partnera a ten ani neexistoval.

x ČSSD?

Ano. Teď je pětivládní koalice, což je z mého pohledu špatně. Je to moc. V politice jsem v životě nebyl a nikdy bych tam nevstoupil. Když máte pět koalic, tak na každého vyjdou tři nebo čtyři ministerstva. Koho tam dáte? Své klíčové politické hráče, a ne odborníky, které jste si možná chystali. Nevím, jak to funguje v politických stranách.

Ekonomičtí experti ve vládě

x Má tato vláda podle vás dobré ekonomické odborníky?

Určitě by potřebovala aspoň jednoho makroekonoma a někoho se zkušeností s podnikáním. Je to moje osobní přesvědčení. Říkám to vždycky a považuji to za správné. Tato vláda docela dobře zvládla předsednictví. Za březnový přístup k cestě na Ukrajinu si vážím pana předsedy vlády. Pak se po něm opičila řada politiků, aby získávali body před volbami. Od něj to byl skvělý čin.

Evropští politici selhali. Měli se líp připravit a diverzifikovat zdroje, myslí si ekonom Švejnar

 Vážím si toho, že jsme zvládli dva obrovské summity. Potvrdilo se to, co jsme si zkazili v roce 2009, kdy padla vláda Mirka Topolánka. Umíme organizovat, jsme flexibilní a umíme tuto středně velkou zemi Evropské unie dobře ukázat na evropské a světové mapě. Za to jsem rád.

Přichází doba, kdy pan předseda vlády by si měl probrat ministra vedle ministra a zvážit, jestli chce vládnout zbývající tři roky, jestli je správný do období návratu k ekonomice, k sociálním a důchodovým reformám a všeho, co nás čeká. Dramatická změna pracovitosti veřejné správy, digitalizace. Takže proměnit členy vlády, a hlavně bych zvážil změnu programového prohlášení.

x V jakém smyslu? Co by se mělo změnit?

Změnil bych energetickou strategii, protože není přesná. Podíval bych se, jak vychází surovinový mix do roku 2030. V oblasti atomové energie bych se podíval na to, že ve světě modulární malé reaktory začínají být praktickým životem. Je třeba se podívat na veřejné finance, jako je daňová soustava.

Lidé z nezateplených domů platí za bydlení o 4400 korun víc než loni. Pomoc může nový státní program

 x Když jsme u těch daní, tak vláda trvá na tom, že přímé daně pro firmy a podniky zůstanou nízké. V tom jí fandíte nebo si myslíte, že je to chyba?
Vláda by měla přestat s ideovým populismem.

To je její, řekl bych, nejhorší věc, která se mi nelíbí. Jestli chci zlepšit veřejné finance a tato vláda si zavinila sama problémy kvůli zrušení superhrubé mzdy. Je to hodně přes sto miliard. Když problém chcete vyřešit, jedni říkají, že se nebudou zvedat daně, druzí zase říkají, že všechno vyřeší ve výdajové stránce. Obě strany lžou, protože to nejde.

Udržení poměru

x Jako podnikatel byste akceptoval zvýšení daní v současné situaci?

Akceptoval bych určité zvýšení daní. Stoprocentně DPH a další daně, které jdou na alkohol. Nevím, proč by nemohla jít na cigarety, na nějaké nezdravé jídlo. Měli bychom radši pečovat o náš národ.

Polovina lidí v Česku odmítá navyšování daní. Dávají přednost rušení slev a zavedení školného

 Pak je zde důchodová reforma. Musí se jednoznačně udělat. Musí se říct lidem pravdu. Pojďme posunout každé tři měsíce jeden měsíc, abychom udrželi dobrý poměr lidí, kteří pracují vůči lidem, kteří jsou v důchodech. Něco se musí udělat a vyhecovat lidi, kteří odpočívají v důchodu. Mohli by pracovat a pomoct hlavně odborníci.

Minimálně nechodit do předčasných důchodů.
Hra s předčasnými důchody byla hrubou politickou chybou. Je vidět, že tam chybí profesionalita.

Naznačil jste, že kdybyste byl premiér, tak byste udělal rekonstrukci vlády, podíval byste se na jednotlivé ministry. Asi největší problém jste měl s vaším partnerem panem ministrem Síkelou. Vyměnil byste ho?
Lidé musí vést precizně především produkční ministerstva. To je průmysl s obchodem, doprava, zemědělství, ti, co tvoří hodnoty. Pak by to měli být lidé, kteří rozhodují o evropských penězích. Těch je tam nejvíc. Asi už za můj život a život mých následovníků tolik peněz dohromady Česká republika nebude mít šanci získat. Velmi důležité je ministerstvo pro místní rozvoj. Dramaticky díky povolenkám a jejich špatné politice je i ministerstvo životního prostředí. Bezpochyby i ministr financí.

České zásoby plynu stouply na 84 procent. Snižování spotřeby napomáhá teplé počasí

 x Oni všichni vám přijdou slabí?

Neříkám, že jsou slabí. Říkám, že by tam měli být rozhodující tahouni a nejlepší hráči vlády.

x Po nástupu Miloše Zemana jako prezidenta a zároveň vlády Bohuslava Sobotky jste na konci roku 2013 oceňoval, že mají lepší vztah k Číně než pravicové vlády a že je to pro byznys dobře. Nespletl jste se spolu s Milošem Zemanem, pokud jde o orientaci na Čínu?

Nespletl jsem se, protože podnikatelská sféra s vládou dělala diverzifikaci zahraničního obchodu a orientaci na Evropskou unii byla pořád přes 70 procent. Dnes je na Evropu skoro 90, protože Velká Británie dělá 5,6. Je potřeba obchodovat. Navíc Čína měla desetkrát větší export k nám, než jsme měli my. Nikdo tam nechtěl jezdit. Do Ruska sem tam někdo zaletěl, ale do Číny nikdo nechtěl. Miloš tam s námi dvakrát byl v počátečních letech 2013 a 2015. Pak už mě vyřadil a na cesty jsem nejezdil.

‚Jsem nezávislý člověk‘

x Proč vás vyřadil?

Prý jsem ho nepodpořil ve druhém kole voleb na prezidenta, protože nepodporuji nikdy nikoho. Jsem nezávislý člověk. Nevidím důvod k tomu někoho podporovat a ještě k tomu veřejně. Hospodářská komora se svým prezidentem ho podpořila, takže dostala odměnu. Já jsem byl potrestán s celým svazem.

Topolánek chce kandidovat na předsedu Svazu průmyslu a dopravy, ve funkci končí Hanák

 x V květnu letošního roku končíte ve funkci prezidenta Svazu průmyslu a dopravy. Zatím se o tento post přihlásil Mirek Topolánek. Jsou další lidé, kteří to chtějí po vás dělat?

Na poslední valné hromadě jsme schválili precizní pravidla, protože jsem si vědom, že jsem tam byl hodně dlouho. Je potřeba do lidí dostat tu možnost anebo vyzvat je k tomu, aby kandidovali na prezidenta nebo viceprezidenta do všech orgánů. Je to nejklíčovější svaz v zemi. Navíc ten člověk povede tripartitu. Bude stejně jako já předsedou tripartity. Máme to udělané tak, že kdokoliv, kdo splní podmínky a bude mít podporu, buď podnikatelského svazu, nebo své firmy, se může přihlásit do 31. ledna. Tehdy je uzávěrka na všechny posty.

Dva měsíce poběží kampaň. Není tak drahá a zbytečná jako prezidentská. Na zasedání orgánů a expertních týmů přijdou kandidáti na jednotlivé posty. To, co jim bude odpovídat. Budou dostávat otázky, u nás jenom odborné, ne politické a podlézavé. Podle toho se členská základna volitelů rozhodně, koho zvolí jak za svazy, tak za firmy 16. května.

x Zatím se kromě Mirka Topolánka nikdo nepřihlásil?

Jedu teď na svaz. Nevím, co tam přibylo.

X X X

Energetický úřad: Stát zaplatí za zastropované ceny energií ne 200, ale 242 miliard korun. Možná i víc

Energetický regulační úřad očekává letos mnohem větší výdaje státu na kompenzace zastropovaných cen elektřiny a plynu, než kolik uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle něj dosáhne částka 242 miliardy korun, nikoliv nejvýše 200 miliard korun, jak napsalo ministerstvo v návrhu nařízení vlády o kompenzacích cen.

 Energetický úřad očekává mnohem větší výdaje státu na kompenzace zastropovaných cen elektřiny a plynu (ilustrační foto) | Foto: Valentyn Ogirenko | Zdroj: Reuters

Energetický regulační úřad údaj ministerstva vedeného Jozefem Síkelou (za STAN) rozporuje ve svých připomínkách k návrhu vládního nařízení, kterým se má již tuto středu zabývat vláda.

Úřad odmítl i tvrzení ministerstva průmyslu a obchodu, že pokud by se spotová cena energií o deset eur za megawatthodinu ještě zvýšila, pak by to znamenalo celkové zvýšení výdajů o 1,25 miliardy.

Podle Energetického regulačního úřadu by to totiž bylo 16 miliard korun za rok. Celkem by tedy stát za takové situace zaplatit 258 miliard. Reakci ministerstva Radiožurnál zjišťuje.

Dotace zastropovaných energií mohou být až 200 miliard, píše ministerstvo. Čeká ale nižší sumu

 Na kompenzace mají letos nárok dodavatelé energií. Pokrýt jim mají rozdíl mezi zastropovanou cenou určenou vládou pro konečné spotřebitele a cenou, za jakou dodavatelé elektřinu a plyn skutečně nakoupili včetně přiměřeného zisku. Vláda chce zastropováním cen snížit dopady energetické krize na domácnosti, podniky i veřejné instituce.

Energetický regulační úřad v připomínkách k propočtům ministerstva konkrétně napsal: „Upozorňujeme, že celkové náklady na úhradu kompenzací mohou uvedený limit 200 miliard korun překročit.“

„Podle odhadu Energetického regulačního úřadu, který má ministerstvo průmyslu a obchodu k dispozici, se náklady na úhradu kompenzací (za určitých předpokladů) za měsíc leden 2023 mohou pohybovat ve výši 22 miliard korun a za celý rok 2023 ve výši 242 miliard korun,“ stojí v připomínkách úřadu zveřejněných na stránkách vlády.

Odhad nákladů státu vychází podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Michala Keborta z nákupního chování dodavatelů energií a skutečných i předpokládaných budoucích cen energií na energetických trzích.

Výše spotové ceny

„Výsledná čísla ale podstatně ovlivní právě cenový vývoj v tomto roce,“ upozornil mluvčí. Jak je možné, že jsou odhadované výdaje ministerstva průmyslu a obchodu na kompenzace o více než 40 miliard korun nižší, nechtěl komentovat.

„Energetický regulační úřad nezná podrobnosti tohoto výpočtu, vlastní odhad ale ministerstvu úřad poskytl již v polovině prosince minulého roku,“ dodal Kebort.

Vláda se dohodla s energetiky na dotacích zastropovaných cen. Předražené náklady neproplatí

 Ministerstvo průmyslu a obchodu v návrhu vládního nařízení svůj odhad blíže nevysvětlilo. Vychází podle něj z předpokladu, že výše spotové ceny na trhu letos nepřesáhne 350 Eur/MWh v případě elektřiny a 120 Eur/MWh u plynu, jinak se výdaje mohou změnit.

„Téměř třetina české spotřeby elektřiny a plynu bude zajišťována prostřednictvím spotových trhů, a proto bude vývoj cen na těchto trzích zásadním způsobem ovlivňovat celkové dopady (…) na státní rozpočet. Pro představu pohyb ceny elektřiny a plynu o 10 EUR/MWh vyvolává změnu cca 1,25 miliardy korun v čerpání prostředků ze státního rozpočtu,“ uvedlo ministerstvo v materiálu.

I částku 1,25 miliardy korun ale Energetický regulační úřad rozporuje. Podle něj odpovídá nárůstu výdajů státu pouze za měsíc leden 2023. „Za celý rok 2023 by se jednalo o dodatečné náklady ve výši cca 16 miliard korun,“ uvádí regulátor. Tvrzení ministerstva jsou tak podle něj „nepřesná a zavádějící“ a požaduje část materiálu s těmito údaji upravit.

Výhrady ministerstva financí

Připomínky k materiálu ministerstva průmyslu a obchodu podalo i ministerstvo financí. To chce doplnit, z čeho se mají výdaje na kompenzace konkrétně hradit. Prioritně to má být podle úřadu Zbyňka Stanjury z ODS z dosud nespotřebovaných výdajů rozpočtu z roku 2022.

Stanjura: Nemůže se stát, že firma jinde v Unii dostane větší podporu než v Česku. Suma je stejná

 V něm vláda vyčlenila 18,5 miliardy korun na tzv. úsporný tarif pro domácnosti a dala 30 miliard na program podpory na zvýšené náklady na energie pro podniky.

Teprve poté se mají podle ministerstva financí využít na kompenzace cen energií peníze ze Všeobecné pokladní správy, a to maximálně do výše 50 miliard korun. Poté se má o dalším postupu rozhodnout.

Vláda už dříve odhadla, že náklady na zmírnění energetické krize ji vyjdou na 170 miliard korun. Financovat je chce výběrem peněz z válečné daně, tzv. windfall tax, kterou mají platit energetické a petrolejářské firmy a také banky.

Hlavní porci chce pak stát vybrat od výrobců elektřiny z nadměrných tržeb za prodej energie. Vláda jim oprávněné příjmy zastropovala od loňského prosince podle typu zdroje. Nejvíce mají například odvádět jaderné elektrárny.

X X X

Infarkt ženám hrozí později než mužům. O to nebezpečnější může být

  Infarkt se projevuje jak u žen, tak mužů tlakem na hrudi, pocením či nevolností. Tím však často podobnost končí a u žen se hlásí neurčitě – bolest na hrudi je nevýrazná, stěží popadají dech a cítí se celkově slabě. Přicházející zdravotní hrozbu si tak nemusí uvědomit včas a pomoc vyhledají pozdě. Zatímco v mládí je navíc před infarktem chrání hormony, v pozdějším věku se co se rizika vzniku infarktu týče vyrovnají mužům – i kvůli špatné životosprávě.

 Hlavní příznaky infarktu obě pohlaví sice sdílí, lékaři však upozorňují na rozdíly. „Ženy mají častěji netypické příznaky, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti. Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, předseda České kardiologické společnosti. Kromě zvláštních příznaků samotného infarktu lékař upozorňuje na to, že se liší i následky. „U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,“ popisuje prof. Linhart.

Přesto je podle něj stále riziko infarktu významnější u mužů, kteří jej dostávají ve výrazně nižším věku – v průměru v 65 letech. U žen se onemocnění vyskytuje až kolem 71. roku. Každoročně pak s infarktem do českých nemocnic putuje přibližně 14 000 pacientů.

U žen je v mladším věku infarkt myokardu relativně vzácný. Hlavní ochranou je jejich hormonální aktivita. Po menopauze však hladina hormonů klesá a ženy od infarktu neochrání,“ říká prof. Linhart.

Ženy mají díky hormonům velkou výhodu, stoprocentně je však před infarktem neochrání ani v období před menopauzou. „Přestože je to méně časté než u mužů, i ženu může postihnout infarkt v mladším věku. Často je to v souvislosti s nahromaděním rizikových faktorů, jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České asociace akutní kardiologie ČKS. Ženy by tak stejně jako muži neměly podceňovat prevenci. „Hlavním opatřením je dodržovat zásady zdravé životosprávy, nekouřit, mít dostatek pohybu a kontrolovat si tělesnou hmotnost, popřípadě důsledně léčit další přítomná onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu,“ říká prof. Ošťádal.

K infarktu myokardu dochází v situaci, kdy srdeční sval není dostatečně prokrven, ať už z důvodu ucpání nebo kritického zúžení tepny zásobující srdeční sval. Experti připomínají, že jakmile pacienti pozorují příznaky infarktu, je důležité dostat se do rukou lékařů včas – rozhodují doslova minuty. Každý, kdo zaznamená příznaky jako silná bolest na hrudi nebo dušnost, by neměl čekat déle než deset minut a zavolat záchranku. Pokud do nemocnice dojede do hodiny, má podle lékařů 96% šanci, že infarkt přežije ve velmi dobrém stavu a jen s malou jizvou na srdci. „Obecně platí, že je lepší přijít s potížemi stokrát zbytečně nežli jednou pozdě,“ dodává prof. Linhart. Infarktům v zimním období podle lékařů nahrávají také mrazivé teploty, vysoká vlhkost a kolem Vánoc také stres a zhoršená životospráva. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Ptačí chřipka kosí velkochovy i malochovy. Nákaza se nově potvrdila v Sedlčanech i Kozojedech

Ptačí chřipka se objevila už i ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech. Nákaza se potvrdila po nahlášeném úhynu několika desítek krůt, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Veterináři nařídili utracení 12 tisíc kuřat a 1000 krůt. Nákaza se v úterý potvrdila také v malochovech ve Velké Bukovině na Děčínsku a v Kozojedech na Jičínsku. V největším ohnisku ptačí chřipky v Brodu nad Tichou na Tachovsku se likviduje 220 tisíc nosnic.

 V Sedlčanech se nákaza potvrdila v podniku Farma Druhaz. „Veterinární inspektoři na místě uskutečnili šetření, nařídili mimořádná veterinární opatření a odeslali vzorky k vyšetření do Státního veterinárního ústavu, které následně potvrdilo ptačí chřipku H5N1. Všechna drůbež bude v souladu s legislativou ve středu utracena,“ uvedl Majer.

Největším ohniskem nákazy v zemi se je velkochov společnosti Česká drůbež na Tachovsku, která chová přes 740 tisíc slepic. Ptačí chřipka se objevila v jedné ze tří hal a v úterý začala likvidace části drůbeže.

Na Tachovsku začíná likvidace slepic kvůli ptačí chřipce. Během týdne bude usmrceno 220 tisíc nosnic

 Předsedkyně Českomoravské drůbežářská unie Gabriela Dlouhá sdělila, že v ČR je zhruba pět milionů slepic. Likvidace 220 tisíc kusů drůbeže je tak méně než pět procent z celého množství. Pokud se nákaza výrazně nerozšíří, neměla by likvidace drůbeže výrazně ovlivnit dostupnost vajec i jejich cenu na českém trhu.

Státní správa hmotných rezerv v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na Příbramsku poslala tři další kusy techniky. „Jde opět o kontejnery na uhynulá zvířata. Aktuálně tam (Příbramsko) posíláme ještě dekontaminační stanici pro zasahující vozidla a také stanoviště pro dekontaminaci osob,“ řekl její šéf Pavel Švagr.

Správa už dříve odeslala také devět kontejnerů, dekontaminační stanici, jeden kontejner na zabezpečení veterinárních jednotek a jeden nosič kontejnerů do Brodu nad Tichou.

Ušetřeny nebyly ani malochovy

Nákaza se nevyhnula ani malochovům, v obci Velká Bukovina na Děčínsku chovatel nahlásil úhyn šesti ze třinácti slepic s příznaky. Na hospodářství byly již podle veterinární správy utraceny zbylé kusy drůbeže a přijala se opatření s cílem zamezit šíření nákazy.

V Kozojedech na Jičínsku se ptačí chřipka objevila v malochovu, ve kterém uhynulo 13 z 27 nosnic, následně byla po potvrzení nákazy utracena i zbylá drůbež.

V okolí Kozojed je pět velkochovů drůbeže. Ředitel hradecké krajské veterinární správy Aleš Hantsch uvedl, že „kolem ohniska bude stanoveno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru, což je standardní postup“.

V současné době veterináři podle Hantsche nemají informaci, že by byl v nějakém velkochovu v daném regionu problém. „Budeme sumarizovat všechny velkochovatele a ti budou mít v mimořádném veterinárním opatření jasně dané podmínky, co můžou a nemůžou,“ řekl.

Ptačí chřipka je u dalších hejn hus. Jediný šlechtitelský chov v Česku zřejmě skončí

 Největší ohniska v minulosti

Chovy drůbeže v Královéhradeckém kraji zasáhla ptačí chřipka naposledy na jaře 2021. Nemoc se tehdy objevila v chovech kachen firmy Perena na pomezí Královéhradeckého, Středočeského a Pardubického kraje a v chovu slepic v drůbežárně v Kosičkách na Hradecku. V chovech Pereny bylo vybito téměř 100 tisíc kusů kachen, v Kosičkách bylo utraceno všech 170 tisíc slepic.

Minulý rok se v Česku objevilo 20 ohnisek nákazy, poslední byla v malochovu slepic v Ostravě. Podobně velké ohnisko jako na Tachovsku se naposledy objevilo naposledy na konci prosince 2021 v Libotenicích na Litoměřicku, kdy muselo být zlikvidování téměř 190 tisíc kusů drůbeže.

Státní veterinární správa kvůli šíření ptačí chřipky od 14. prosince zakázala v celém Česku venkovní chov drůbeže. Chovatelé tak musí ptactvo umístit do budov. Výjimku mají chovatelé holubů a běžců, jako jsou třeba pštrosi. Pokud není trvalé přemístění ptáků do budovy možné, musí chovatelé maximálně omezit kontakt drůbeže s volně žijícími ptáky.

X X X

Vzpoura radikálů. Sněmovna USA poprvé po 100 letech nezvolila předsedu

Sněmovna USA poprvé po 100 letech nezvolila předsedu v prvním ani ve druhém kole volby. Lídr republikánské většiny Kevin McCarthy čelí rebelii radikálního křídla strany. Sám chce o funkci dál bojovat, osud jeho kandidatury je však nejistý.

Poprvé za sto let nezískal jeden člověk potřebných 218 hlasů při prvním hlasování o předsedovi Sněmovny reprezentantů, uvádí list The New York Times. Devatenáct republikánů v obou volbách jmenovalo někoho jiného než McCarthyho, takže dostal jen 203 hlasů.

„Máme řadu členů, kteří se snaží bojovat za své osobní záležitosti, místo aby bojovali za svou zemi,“ zkritizoval McCarthy své odpůrce.

Volba nového předsedy je prvním bodem programu sněmovny, která se dva měsíce po volbách poprvé schází v novém složení stejně jako druhá kongresová komora – Senát. Dokud větší z obou komor neobsadí předsednický post, nemůže se věnovat dalším otázkám včetně vyslechnutí přísah nových členů.

Nejistá budoucnost

Výběr nového šéfa sněmovny navazuje na výsledek listopadových voleb, v nichž si republikáni vzali zpět většinu po zisku 222 mandátů proti 213 pro Demokratickou stranu. Pokud nedojde ke změně procedurálních pravidel, musí kandidát pro zvolení do předsednické funkce získat podporu většiny kongresmanů, kteří při volbě jmenují konkrétní osobu. Teoreticky takto může být zvolen i někdo, kdo není členem sněmovny, dosud se tak ale nikdy nestalo.

Nejvíce hlasů dostal lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries, za nímž se jeho straničtí kolegové sjednotili. Většina republikánských rebelů jmenovala Andyho Biggse, který patří mezi nejvěrnější stoupence republikánského exprezidenta Donalda Trumpa.

Hlavními oponenty McCartyho z ultrakonzervativního křídla jsou Matt Gaetz a Andy Biggs, kteří patří mezi nejradikálnější příznivce amerického exprezidenta. Sám Trump a další jeho podporovatelé jako například kontroverzní kongresmanka Marjorie Taylorová Greenová přitom McCartymu vyjádřili podporu.

Světová média o McCartyho odpůrcích hovoří jako o „konzervativcích tvrdé linie“ nebo o „ostře pravicových“ republikánech. Napětí mezi většinou republikánského klubu a hrstkou radikálů bylo patrné i při úterní dopolední schůzi, na které McCarthy za zavřenými dveřmi promlouval ke stranickým kolegům. Podle médií kongresmanka Lauren Boebertová reagovala na jeho projev výrazem „bullshit“ (kecy), kongresman Dan Crenshaw zase ji a další rebely veřejně označil za „nepřátele“ a „narcisisty“.

Někteří republikánští politici se obávají, že vnitřní rozpory ve straně jim výrazně zkomplikují snahy o dobytí Bílého domu. „Dokud spolu budeme bojovat, nehledíme na hlavní cenu,“ uvedla předsedkyně republikánského národního výboru Ronna McDanielová, podle které přesně to si demokraté přejí.

X X X

Rusko iniciovalo výměnu Medvedčuka za velitele Azovu, tvrdí turecká média

Moskva iniciovala zářijovou výměnu ruského oligarchy Viktora Medvedčuka za pět velitelů ukrajinského pluku Azov, v úterý o tom informoval turecký list Hürriyet. Propuštění bylo součástí největší výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou od začátku Ruské invaze. Podle listu se odehrálo v Turecku za přítomnosti tamních zpravodajských služeb.

„Požadavek vzešel od Rusů, a když Ukrajinci souhlasili, v turecké Ankaře se konala jednání pořádaná Národní zpravodajskou organizací (MIT). Vyjednání nějaký čas trvalo,“ píše turecký list. Rusko nicméně požadovalo, aby pět velitelů pluku Azov zůstalo v Turecku, s čímž Ukrajina souhlasila.

Ruskojazyčný server BBC připomněl, že ukrajinští velitelé podle dostupných informací opravdu v Turecku zůstali a podle dohody mají v jihoevropské zemi strávit zbytek války. Za jejich bezpečí se zaručil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O dalším osudu Medvedčuka zprávy nejsou.

V určený den na letišti v Ankaře přistála dvě letadla – jedno z Ruska se zajatými veliteli pluku Azov a druhé z Ukrajiny, ve kterém přiletěl Medvedčuk. Zástupci Moskvy a Kyjeva nastoupili do letadel opačné strany, aby identifikovali zajatce a zkontrolovali jejich zdravotní stav. Následovala výměna, popsal Hürriyet.

O nečekané výměně zajatců, při které se na Ukrajinu vrátilo přes 200 lidí a do Ruska bezmála 60, informoval Kyjev loni 22. září. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byly mezi Ukrajinci dvě stovky bojovníků a deset cizinců.

Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, napsala tehdy Reuters. Ukrajinská tajná služba tehdy zveřejnila video, ze kterého vyplynulo, že tyto zajatce si Rusko a Ukrajina vyměnily v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.

Bojovníci pluku Azov byli jedněmi z těch, kteří loni na jaře při několikaměsíčním obléhání a bombardování bránili jihoukrajinský Mariupol. Ruští vojáci přístav na březích Azovského moře dostali pod kontrolu v květnu.

Ukrajinský oligarcha a vůdce proruské strany Medvedčuk je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Loni v únoru, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení, a v dubnu ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela.

X X X

Kim opět vyvedl dceru, vzal ji na inspekci balistických raket

Vůdce KLDR Kim Čong-un se o víkendu znovu objevil na veřejnosti se svou dcerou, kterou světu poprvé ukázal na konci minulého roku. Tentokrát své prostřední dítě vzal na prohlídku balistických raket. O něco později Kim oznámil, že země výrazně zvýší výrobu jaderných hlavic.

Na snímcích, které nejuzavřenější režim na světě publikoval v neděli, lze vidět Kima, kterak si s dcerou Ču-e postupně prohlíží řadu balistických raket středního doletu Hwasong-12 v rozlehlém hangáru.

Ačkoli se toho o potomkovi osmatřicetiletého diktátora příliš neví, zahraniční média se domnívají, že dívce je asi deset let a její matkou je Kimova manželka Ri Sol-ču. Celkem by měl mít vůdce KLDR tři děti. První je zřejmě nemanželské a narodilo se v roce 2012. Nejmladší vůdcův potomek pak přišel na svět pravděpodobně roku 2017.

 

Je to potřetí, co se Kim s dcerou na veřejnosti objevil. Poprvé tak učinil v koncem listopadu, když dívku přizval ke sledování testu mezikontinentální balistické rakety, o týden později otec Ču-e přivedl na setkání s armádními představiteli zodpovědnými za provedení odpalu.

Severokorejská státní média o dívce hovoří jako o „nejmilovanějším“ nebo „nejvzácnějším“ dítěti svého otce.

Přestože zatím není jasné co KLDR předváděním děvčete sleduje, podle jihokorejského generála ve výslužbě Čun In-buma tak může Kim vysílat vzkaz o možném nástupnictví nebo o nepřetržitosti své pokrevní linie.

„Může to být také o tom, aby vypadal v očích veřejnosti lidštěji. Jedna věc je jistá – nedělají nic, aniž by o tom přemýšleli,“ uvedl.

Kim v neděli prohlásil, že Severní Korea je nucena „exponenciálně“ zvýšit výrobu hlavic do taktických jaderných zbraní, „aby dokázala čelit USA a Jižní Koreji“. Nařídil také výrobu nového typu mezikontinentální balistické rakety, která bude schopná rychlého odvetného útoku.

Soul v reakci na to vzkázal že jakýkoliv pokus Severní Koreje o použití jaderných zbraní by vedl „k ukončení Kimova režimu“.

KLDR v loňském roce otestovala nebývalé množství svých střel, včetně mezikontinentální balistické rakety schopné zasáhnout pevninské území Spojených států. Podle jihokorejských a amerických činitelů rovněž dokončila přípravy na svou první jadernou zkoušku od roku 2017.

Střídání ve velení armády

Agentura Reuters v pondělí informovala, že KLDR odvolala z funkce druhého (po Kimovi) nejvyššího představitele severokorejské armády Pak Čong-čona. Důvod změny režim neupřesnil.

Pak Čong-čona, jenž působil jako místopředseda ústřední vojenské komise Korejské strany práce a tajemník ústředního výboru strany, ve funkci nahradil Ri Čong-kil. Ten rovněž dříve zastával řadu vysokých pozic, včetně náčelníka generálního štábu a ministra obrany.

Pak Čong-čon v uplynulých letech rychle postupoval na vojenském žebříčku a z jednohvězdičkového velitele dělostřelectva v roce 2015 se v roce 2020 stal čtyřhvězdičkovým generálem. Uznání se mu dostalo především za to, jak přispěl k vývoji technologií raket krátkého doletu. Na konci roku 2020 byl Pak povýšen do politbyra Korejské strany práce a získal hodnost maršála.

X X X

Rok po deportaci je Djoković opět v Austrálii. Dostal vízum a vyhrál úvodní zápas sezony

Poprvé od roku 2021 odehrál srbský tenista Novak Djoković v Austrálii tenisový zápas. Úvodní utkání turnaje v Adelaide zvládl a pokračuje v přípravě na Australian Open, kde nakonec v loňské sezoně nemohl hrát, jelikož mu australská vláda zrušila po příletu do země víza. Soud následně v ostře sledovaném procesu její rozhodnutí potvrdil. Nová asutralská vláda zvolená v květnu však Djokovićovi vstup do země opět povolila.

 V lednu minulého roku přiletěl proti covidu neočkovaný Novak Djoković do Austrálie, aby se zúčastnil úvodního grandslamu sezony Australian Open. Země byla na počátku roku 2022 zmítaná velkým nárůstem nakažení covidem-19, takže pro vstup přijímala jen očkované cestující.

‚Každé vydělané euro díky potu a slzám.‘ Djokovič vyrovnal Federera a získal nejvyšší odměnu v historii

 Djoković chtěl dostat výjimku, jelikož nemoc údajně prodělal. Navíc mu pořadatelé turnaje účast přislíbili, ale australská vláda devítinásobnému vítězi Australian Open zrušila víza a udělila tříletý zákaz vstupu do země.

Tím skončil desetidenní proces, během kterého byl tenista zadržen a umístěn do vazby, kde čekal na rozhodnutí soudu. Bývalý premiér Bob Hawke prohlásil, že byl Djoković maskotem protiočkovací komunity a jeho účast na turnaji by mohla vést k veřejným nepokojům.

V květnu 2022 se v Austrálii dostala k moci nová vláda, jejíž ministr pro imigraci Andrew Giles zákaz vstupu do země Djokovićovi zrušil a opět mu udělil vízum.

V noci na úterý tak mohl srbský hráč po takřka dvou letech nastoupit v Austrálii do soutěžního zápasu. A své utkání prvního kola turnaje v Adelaide proti Constantu Lestiennovi z Francie zvládl ve dvou setech 6:3 a 6:2.

„Nemůžu si stěžovat. Ze začátku to byl vyrovnaný zápas, ale jakmile jsem získal první soupeřův servis, zlepšil jsem se a hrál dobře až do konce,“ pochvaloval si po utkání.

Byl potěšený i z divácké podpory. „Bylo skvělé hrát před plnými tribunami. Diváci mi dodali hodně podpory a energie,“ radoval se.

Ve druhém kole turnaje se utká s dalším Francouzem Quentinem Halysem. První velký cíl však bude až Australian Open, kde bude Djoković usilovat už o desátý titul.

X X X

Poklona od prezidenta, cesta v režii hasičů a věčný spánek v devátém patře. Pelé byl pohřben

Od minulého čtvrtka svět truchlí nad ztrátou fotbalového krále Edsona Arantese do Nascimenta – legendárního Brazilce Pelého. Smutek gradoval v pondělí a v úterý, kdy byla nejprve rakev s tělem jediného trojnásobného mistra světa umístěna uprostřed trávníku stadionu Santos a pak na střeše hasičského vozu převezena nekonečným špalírem lidí až ke speciálnímu hřbitovu. Zřejmě nejlepší hráč všech dob po pohřbu v rodinném kruhu věčně odpočívá v kryptě nacházející se v devátém patře.

Ani 24 hodin nestačilo na to, aby se všichni zájemci poklonili fotbalové ikoně, která si získala obdiv kouzly na hřišti i svojí dobrosrdečností.

Když se brány 16tisícového stadionu Santosu známém jako Vila Belmiro v úterý v 10 hodin dopoledne místního času zavřely, stále se ve frontě nacházelo mnoho lidí. Ti, kteří předtím byli na místě včas – a celkem jich bylo 230 000, měli možnost projít kolem otevřené rakve s Pelém, jenž zemřel minulý čtvrtek ve věku 82 let na selhání organismu po boji s rakovinou tlustého střeva. Čestní hosté se dostali přímo pod altán.

Z reproduktorů zněla píseň píseň Meu Legado, kterou v roce 2006 nazpíval sám Pelé.

Nechyběl ani šéf FIFA Gianni Intantino, jehož slovy je zesnulý brazilský fotbalista věčný. Vzbudil rozruch tím, že si poblíž katafalku pořídil selfie, což následně omlouval tím, že jen vyhověl žádosti Pelého někdejších spoluhráčů. Helikoptérou na místo dorazil rovněž staronový prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva.

Od těch, kteří ho nevolili, si musel na místě vyslechnout, že patří do vězení.

Truhla s fotbalovým pokladem se následně dala do pohybu. Byla umístěna na hasičský vůz, který Pelého tělo vezl ulicemi Santosu, aglomerace Sao Paula. Auto se pohybovalo velmi pomalu, brzdily ho tisícovky plačících, zpívajících i tleskajících lidí, kteří vytvořili procesí.

A na několik minut úplně zastavilo, když dorazilo před dům stále žijící 100leté matky Pelého Celeste Arantesové. Sestra fotbalového velikána Maria Lucia Nascimento gestem děkovala a posílala lásku všem, kteří se právě u domu objevili a projevili úctu zesnulému.

Poslední Pelého cesta skončila na neobyčejném vertikálním hřbitově Memorial Necrópole Ecumenica. Toto místo se stejně jako výkony jedinečného Brazilce dostalo do Guinessovy knihy rekordů. Oficiálně jde o nejvyšší hřbitov na světě.

Davy zmizely, Pelé byl pohřben pouze v rodinném kruhu. Přál si, aby se jeho věčný spánek odehrál v kryptě v devátém patře. Má to být pocta jeho otci – rovněž fotbalistovi, který nosil na zádech číslo devět. Ze hřbitova je navíc výhled právě na stadion Estádio Urbano Caldeira, na kterém Pelé dlouhé roky bavil fanoušky svými dovednostmi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.