Generál Šándor: Místo nadějí a výzev, prosím, raději činy. Všichni tři králové ČR, Pavel, Vystrčil, Fiala rychle jednat a zařídit pomoc postiženým lidem na Ostravsku, kde na 30 tisíc je nebo bude o Vánocích bez tepla, elektriky a zaměstnání. Firma Liberty je insolvenci a dotkne se to i dalších podniků a obyvatel.
Nevyřešené jsou i sliby Fialy ze stávky lékařů, jak na to upozorňují dr. Přáda a Hilšerová. Podle TV v Uherském Hradišti lékaři nadále odmítají pracovat přes čas a nevzali zpět výpovědi. Gen. Pavel by měl vědět, jako voják, že řádně musí existovat i lékařská pomoc a služby lékařů, sester a dalších odborníků.
ŽENY POLITUKŮ, PAVLA, VYSTRČILA, FIALY POMOCI POSTIŽENÝM
Pomoci by mohla vše zajišťovat i manželka gen. Pavla, když chce pomáhat. Zapojit by se mohly i ženy Fialy a Vystrčila, protože situace je už velmi kritická. Gen. Pavel by se měl zabývat i Fialou, jeho neschopnosti řídit ČR, jak na to upozoerňuje většina národa a volají po jeho demisi. Pavel se o jeho demisi dosud nevyjádřil, mlčí a strká raději hlavu do písku.
VAROVÁNÍ KLAUSE SE NAPLNILO, NETAHAT ČR DO VÁLKY S UKRAJINOU
JE TO VÁLKA ZÁPADU, OD NÍ DNES USTUPUJÍ I USA
Několikrát se o tom zmínil i exprezident Klaus, že Fiala na to nestačí a je třeba novou vládu. Vaclav Klaus varoval gen. Pavla a Fialu i před válkou s Ukrajinou, což se dnes potvrdilo. Pavel mlčí i k odstoupení USA od pomoci Ukrajině, protože proti válce jsou i obyvatelé USA a země nemá na válku miliardy. Na 40 nebo 40 miliard utratil za válku na Ukrajině, které dnes v ČR chybějí, a proto lidé i podniky jsou na dne a živoří. Vinou Fialy budou mít za mnoho let nejchudší Vánoce.
X X X
VYSTRČIL ZAPOMNĚL LIDEM PORADIT, JAK SE ŽIJE BEZ PENĚZ
KAŽDÝ NEMÁ, JAKO POLITICI FIALY, PŘES STO TISÍC MĚSÍČNĚ
Generál Sándor. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl v pondělí večer poprvé adventní projev. V minulých třech letech své poselství přednášel na Nový rok. Důvodem změny termínu je to, že současný prezident Petr Pavel se rozhodl obnovit tradici novoročních projevů hlavy státu, kterou přerušil jeho předchůdce na Hradě. Pro ŽivotvČesku.cz v krátkosti okomentoval projev šéfa Senátu komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor, který v jeho slovech spatřil spíše »takové to předvánoční klišé plné naděje, které občany ale nijak neuklidní«.
Vystrčilovo vystoupení tradičně vysílala Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Veřejnoprávní televize na něj vyčlenila obvyklých deset minut na programu ČT24. Ke smířlivosti a respektu k druhým vyzval Miloš Vystrčil ve svém prvním adventním projevu. Varoval před eskalací názorové nesmiřitelnosti na úkor hledání kompromisů a rozumných řešení, která mohou vést k oslabování demokracie a k nebezpečnému rozkolísání demokratického společenského systému v Česku.
„Sveřepé trvání na názorech, neochota hledat kompromisní řešení, vzájemné osočování a neslušné chování jsou při debatách politiků čím dál častější,“ uvedl předseda Senátu. Podle něj je to velmi nebezpečný trend eskalace politické a společenské nesmiřitelnosti na úkor hledání kompromisů a rozumných dlouhodobě funkčních řešení.
„V demokracii by nikdo neměl na úkor slabšího bezohledně využívat svoji převahu. Stejně tak by v demokracii nikdo neměl za každou cenu bezohledně blokovat řešení, které má podporu většiny,“ řekl Vystrčil. Pokud toto chování zvláště politiků bude pokračovat, rozvoj země se podle předsedy Senátu zastaví a vzroste nedůvěra v parlamentní systém. „Že na tom nejvíce vydělávají a vydělají populisté a extremisté, je již dnes jasné a naprosto zřejmé,“ podotkl. Jejich sliby, že všechno se dá vyřešit rychle a jednoduše, jsou podle Vystrčila lživé a nereálné.
Podle předsedy Senátu je potřeba si naopak přiznat, že v minulosti všichni dělali chyby, že neexistují jednoduchá řešení, jak dát věci do pořádku, a že by všichni měli být kritičtí nejen k ostatním, ale i k sobě, být sebevědomí a nenechat se obelhávat. Lidé by si měli například přiznat, že souhlasili s prohlubováním závislosti na levných energiích a surovinách z Ruska nebo na výrobcích a lécích Číny kvůli naivní a nezodpovědné hospodářské politice za několika minulých vlád a minulých prezidentů, uvedl Vystrčil.
„Když se potom stanete závislým na tom, co bytostně potřebujete k životu, skončíte zcela v hrsti toho, kdo vám to může poskytnout,“ poznamenal předseda Senátu. Nejen politici by podle něj měli změnit své chování a naučit se myslet i na vzdálenější budoucnost. „A měli bychom v tomto spolupracovat, a ne si házet klacky pod nohy,“ řekl v projevu šéf horní parlamentní komory. Češi podle něj dokázali v minulosti úžasné věci proto, že vždy dokázali v důležitých věcech spojit síly, a ne jít proti sobě.
Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz okomentoval Vystrčilův projev komentátor Andor Šándor. „Řekl bych k tomu dvě věci. Jednak nechápu, že je v současnosti tak významná »kulminace« politiků ke konci roku s jejich projevy, byť vnímám, že letos to není poprvé,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz s poukázáním na skutečnost, že Čechy čeká ještě »plejáda« politických projevů.
„Chtějí-li politici mluvit o nějaké naději a výzvě směrem k občanům, tak je daleko zřetelnější a jasnější, když se budou ve své každodenní pracovní činnosti chovat vůči obyvatelům země tak, aby svými projevy a činy u lidí naději vzbuzovali, než aby jim to před Štědrým dnem vzkazovali od pultíků do kamery. To znamená, že lepší je více skutečných činu než slov na konci roku – tedy aby pracovali tak, aby lidé opravdu z jejich rozhodovaní naději cítili. Jen ve slovech naděje není,“ dodal pro ŽivotvČesku.cz komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor směrem k projevu šéfa Senátu.
X X X
HUŤ NA OSTRAVSKU SE ZASTAVÍ, POSTIŽENO NA 30 TISIC LIDÍ V OSTRAVĚ A OKOLÍ
JAK BUDOU REAGOVAT PAVEL, VYSTRČIL, FIALA?
Ostravská huť Liberty se zastaví. Za energie dluží téměř dvě miliardy
Dlouhodobé nesplácení závazků jedné ze dvou největších hutí v republice, společnosti Liberty Ostrava, dostalo jejího dodavatele energií Tameh Czech na pokraj bankrotu. Společnost tak od čtvrtka přerušuje výrobu v jednom z kotlů, uhlí pro další dva dojde nejpozději v pondělí. Podle oznámení o ukončení výroby dluží Liberty Ostrava téměř dvě miliardy korun, z toho 1,2 miliardy po splatnosti.
Společnost Tameh Czech je někdejším energetickým srdcem celé huti. To ale dřívější majitel, společnost ArcelorMittal, majetkově z firmy vyjmul a vložil do společného energetického podniku s polskou skupinou Tauron. Po prodeji ostravské huti novému majiteli se už elektrárna i další provozy do jejího majetku nevrátily a působí jako její jediný dodavatel.
Společnost Liberty Ostrava zaměstnává v současnosti zhruba šest tisíc zaměstnanců. Ti jsou vývojem v posledních měsících znepokojeni, odboráři dokonce vyzvali vládu, aby se situací ve společnosti věnovala.
V souvislosti se situací v podniku Liberty Ostrava v úterý zveřejnila plánované oživení huti s tím, že vysokou pec a ocelárnu plánuje spustit v průběhu ledna. V souvislosti s informacemi z Tamehu ale může vše být jinak.
X X X
OBNOVÍ LÉKAŘI ZNOVU STÁVKU NA DOKOČENÍ JEDNÁNÍ S FIALOU?
VŠECHNO BY MĚL SLEDOVAT I GEN. PAVEL A VYSTRČIL
PŘIDAJÍ SE I ŠKOLY A ODBORY PRŮMYSLU, STŘEDULA?
Lékaři podepisují výpovědi. Kolik jich bude, ale pořád nikdo neví
Kolik lékařů opravdu na jaře odejde ze Zlínských nemocnic? To nikdo neví. V kraji se k výzvě Děkujeme, odcházíme přihlásilo na dvě stovky lékařů, přesná čísla však odbory stále tají.
„Čísla, kolik lékařů své výpovědi do konce prosince skutečně pošle zveřejníme příští týden,“ slíbil minulý týden předseda Lékařského odborového klubu – svazu českých lékařů Martin Engel.
Včera už ale bylo všechno jinak. „Zatím čísla zveřejňovat nebudeme. Nejdříve v pondělí,“ prohlásil.
Možná budou muset zavřít některá oddělení
Nemocnice ve Zlínském kraji tak zatím netuší, o kolik zaměstnanců na jaře přijdou. V krajské Baťově nemocnici hrozí odchodem 130 z 290 lékařů.
„Od odborářů ani personálního oddělení nemám žádná čísla. Budu čekat až do posledního pracovního dne tohoto roku, kolik výpovědí přijde,“ sdělil ředitel zlínské Baťovy nemocnice Bohuslav Škubal.
Pokud odejde větší množství lékařů, je připravený zavřít některá oddělení. Nejprve se ale chystá s každým osobně jednat. Podobně jsou na ve Vsetíně.
„Předpokládáme, že nějaké výpovědi budou, ale dozvíme se to až těsně před koncem roku, kdy budou iniciátoři výzvy výpovědi hromadně rozesílat vedením nemocnic,“ sdělila mluvčí špitálu Lenka Plačková.
Ředitelé neznají přesné počty odcházejících lékařů
O počtu lidí, kteří výzvu podporují, ve Vsetíně představu nemají. Neexistují tam odbory. Ředitel nemocnice Martin Metelka však už signály, že někteří lékaři plánují odejít, zaznamenal.
„Vím asi o deseti. Pokud nám dají výpověď do konce prosince, běží jim ze zákona dvouměsíční výpovědní lhůta. Situaci tedy budeme řešit, až budeme vědět, jestli nás jejich odchod nějakým způsobem ohrozí,“ vzkázal Metelka. Nemocnice průběžně jedná i s krajským úřadem.
„Je dohodnuté, že první týden v lednu svoláme jednání. Tam rozhodneme o dalším postupu. Zatím nemáme co řešit,“ uzavřel Metelka.
Počet skutečných výpovědí, které přijdou, zatím neznají ani v Uherském Hradišti, kde se k výzvě připojilo 35 ze 132 lékařů.
Jistotu nemají ani v Kroměříži
„Jakmile skutečně obdržím výpověď některého z nich, budu se jí zabývat. Splnění požadavků deklarovaných ve výzvě ale neumím jakkoliv ovlivnit,“ uvedl před časem ředitel nemocnice Antonín Karásek.
Také v Kroměřížské nemocnici stále nevědí co je s koncem roku čeká.
Lékaři chtějí hromadnými odchody dosáhnout vyšších platů. Ti kteří se chtějí k protestu pouze připojit, ale skutečně své pracoviště opustit nechtějí možná zůstanou.
„Spolu s výpovědí podepisují doložky, že ji nevezmou zpět,“ vysvětlil Škubal. Teoretickou šanci na navázání nové pracovní smlouvy ale nepopřel.
X X X
Elektronizaci zdravotnictví v Česku „táhnou“ sami lékaři
eZprava pomáhá tisícům z nich
Už přesně 10 let nemusí pacienti v Česku dělat lékařům „pošťáky“ při předávání zdravotních informací. Díky systému eZprava si dnes již více než 8 tisíc lékařských pracovišť po celé zemi předává data elektronicky a bez časových průtahů. Celý systém, přes který každodenně projdou desítky tisíc zpráv, si přitom vyvinuli sami lékaři a za takřka „symbolické“ peníze. Jeho tvůrci pak upozorňují na dlouhodobě neúspěšnou snahu státu o elektronizaci českého zdravotnictví, která vedle nevalných výsledků také vyžaduje investici miliard korun.
Tak zvaná eZprava funguje podobně jako běžný e-mail. Například při propouštění pacienta z nemocnice tak může lékař pomocí několika kliků poslat zprávu jeho praktikovi, který ji dostane okamžitě do svého počítače. „Je to nejčastější forma komunikace mezi lékaři, která je zároveň zabezpečená a šifrovaná podle požadavků Evropské unie. Instalaci systému zvládne kdokoliv a jediné, co potřebuje, je pořídit si certifikát, který stojí přibližně 400 korun ročně,“ vysvětluje MUDr. Petr Machek, autor systému a primář dialyzačního střediska v Mostě. Ten eZpravu před 10 lety vytvořil, aby usnadnil komunikaci s transplantačními centry. Od té doby se tento způsob zabezpečené e-komunikace rozšířil do celé republiky a mezi nejrůznější zdravotnická zařízení.
Kromě lékařských zpráv mohou odborníci přes aplikaci posílat i žádanky o laboratorní vyšetření nebo sdílet výsledky. „Dnes je z eZpravy nástroj, bez kterého si já ani řada mých kolegů nedokážeme denní práci představit. Prostřednictvím tohoto systému dostáváme nálezy vyšetření od kolegů z různých ambulancí a oddělení nemocnic, ale zároveň také posíláme anamnézy svých pacientů, pokud je doporučujeme k vyšetření. Hojně ji také využíváme na vystavování eNeschopenek,“ říká MUDr. Roman Houska, praktický lékař z Mostu a člen výboru Sdružení praktických lékařů (SPL) ČR. Právě praktici se na vývoji eZpravy dlouhodobě podílí. Kromě praktiků ji ve velkém využívají i ambulantní specialisté a nemocnice, například krajská zařízení Plzeňského nebo Ústeckého kraje nebo pražský IKEM. Další navíc stále přibývají.
Podobný způsob výměny dat by podle lékařů měl být v 21. století naprosto běžný. „Bohužel to tak stále není, v Česku se pořád najde řada pracovišť, která elektronicky komunikovat nezvládají. Mnohdy se paradoxně jedná o zařízení, která spravuje stát, ten by přitom měl sám elektronizaci zdravotnictví iniciovat a dohlížet na ni,“ říká MUDr. Machek. „Než vynakládat obrovské peníze na nové systémy elektronizace zdravotnictví, mělo by ministerstvo pouze nastavit standardy komunikace a pak je vynucovat. O samotné provedení ať se postará trh. Už nyní mají lékaři celou řadu nástrojů k dispozici, jen je potřeba, aby je používali opravdu všichni,“ dodává. S tím souhlasí i praktici, kteří například velmi často bojují s tím, že se k nim nedostávají zprávy z vyšetření od ambulantních specialistů. Přitom v některých případech to může být životně důležité. „Pokud se ke mně nedostane zpráva například o psychiatrickém vyšetření nebo léčbě u pacienta, tak to nemám jak zjistit. To ovšem může představovat velký problém ve chvíli, kdy mi to pacient sám neřekne a žádá třeba o zbrojní nebo řidičský průkaz,“ popisuje MUDr. Houska. Nad stamilionovými veřejnými zakázkami na elektronizaci zdravotnictví pak nevěřícně kroutí hlavou nejen on, ale i celá řada dalších odborníků. „Myslím, že je na místě pokládat si otázku, proč se při elektronizaci zdravotnictví ministerstvo nesnaží stavět na základech, které již lékaři mají k dispozici. Mám pocit, že se tady občas snažíme vynalézat kolo, zatímco všichni již dávno jezdí v autech,“ dodává MUDr. Machek. Kompletní dosavadní vývoj eZpravy podle něj vyšel na několik desítek milionů korun. Hodnota veřejných zakázek vypsaných na podzim ministerstvem zdravotnictví za účelem elektronizace zdravotnictví činila bezmála miliardu korun. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Markéta Pudilová
X X X
LĚKAŘI V NEMOCNICÍCH SLOUŽIT, PODLE PAVLA, AŽ 24 HODIN V KUSE
Lékaři v nemocnicích budou moci sloužit až 24 hodin v kuse, Pavel stvrdil novelu
Zdravotníci v nemocnicích a v záchranné službě budou moci sloužit až 24 hodin v kuse. Na konci roku navíc přestane platit nedávno uzákoněná možnost další dobrovolné přesčasové práce lékařů, která vyvolala jejich protesty. Změny přinese poslanecká novela zákoníku práce, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval v úterý na webu Hrad.
Předlohu sepsali ministři práce a sociálních věcí Marian Jurečka a zdravotnictví Vlastimil Válek v reakci na protest části lékařů, kteří kvůli zdvojnásobení možných přesčasů své smlouvy o přesčasové práci vypověděli.
Lékaři žádali vedle úpravy zákoníku práce zvýšení základní mzdy až na trojnásobek průměrné mzdy. Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nakonec podepsali dohodu s cílem protest ukončit. VZP má poslat příští rok nemocnicím 9,8 miliardy Kč navíc na růst výdělků.
Zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě budou moci podle novely pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Se zdravotníkem bude muset zařízení uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. V prvních třech měsících ji bude možné okamžitě zrušit. Zdravotníka nebude možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“, pokud ji odmítne.
Směna bude moci podle předlohy trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna.
Díky možnosti 24hodinových služeb se podle důvodové zprávy soustředí práce do menšího počtu dnů než u běžných směn s přesčasy a rozšíří se nahromaděný čas na odpočinek. Podle předkladatelů se tím podaří lépe slaďovat zaměstnání se soukromím a zajistí se nepřetržitý provoz.
Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků na 832 hodin. Ustanovení mělo původně platit do konce roku 2028.
Někteří zákonodárci v debatách uváděli, že nynější novela přináší jen dočasné řešení lékařské práce. Lékaři podle nich vyčerpají roční limit přesčasových hodin už do poloviny příštího roku. Senát v souvislosti s tím vyzval ministerstvo zdravotnictví a vládu k systémových reformám. Mají vést podle usnesení k většímu důrazu na péči obyvatel o vlastní zdraví a k udržitelnosti zdravotního systému.
X X X
Potlačil kýchnutí a protrhl si průdušnici. Raději to nezadržujte, radí lékaři
Když cítíte, že se blíží kýchnutí, je lepší se ho nesnažit potlačit, upozornili skotští lékaři. Vychází při tom z případu popsaného v odborném časopise BMJ Case Reports, kdy si muž při pokusu potlačit kýchnutí při řízení spontánně protrhl průdušnici, napsal list The Guardian.
Zmíněný muž, třicátník ze Skotska, si při kýchnutí stiskl nos a zavřel ústa, načež pocítil ostrou bolest v krku. Zamířil proto na pohotovost, kde ho znepokojení doktoři poslali na vyšetření na počítačovém tomografu (CT). Výsledky ukázaly roztrženou průdušnici, potenciálně smrtelný nález.
„Pacient, který přišel do nemocnice s náhle oteklým krkem po kýchnutí nás poměrně překvapil. Nikdo z nás se s ničím takovým nikdy nesetkal, pokud nepočítáme díry v průduškách po úrazu nebo komplikacích při operaci,“ uvedl lékař z nemocnice v Dundee Rasads Misirovs, hlavní autor studie. Zároveň upozornil, že se jednalo o jedinečný případ.
„Šance, že se setkáme s podobnými komplikacemi, je velmi mizivá, téměř nulová. Je to jako výhra v milionové loterii, vzácné, ale potenciálně osudová změna,“ uvedl Misirovs. Jeho pacient se zotavil po dvoudenním pobytu v nemocnici a pětitýdennímu klidu v domácí péči.
Misirovs spolu s kolegy nicméně upozornil, že podobné pokusy o potlačení kýchnutí mohou dopadnout i hůř – například prasknutím průdušnice a udušením nebo dokonce krvácením do mozku. „Doporučil bych nechat kýchnutí odeznít, protože jde o přirozenou obranu těla, jak vypudit dráždivá tělíska z nosních cest,“ uvedl Misirovs.
X X X
TISK ZÁPADU: EU, LEYENOVÁ, SE CHCE MSTÍT MAĎARSKU?
Hledání biče na Budapešť
Evropská unie zvažuje zbavit Maďarsko hlasovacích práv, aby nemohlo znovu blokovat balíček pomoci Ukrajině. Informuje o tom lis The Financial Times s odkazem na diplomatické zdroje v Bruselu.
Někteří vysocí evropští úředníci prý zvažují možnost aplikace článku 7 Smlouvy o Evropské unii z roku 2007. Tento postup poskytuje možnost pozastavit hlasovací práva země z důvodu porušení evropského práva.
Tyto úvahy se objevily po evropském summitu věnovaném dalšímu poskytnutí prostředků Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán rozhodnutí přidělit Ukrajině 50 miliard eur do roku 2027 ovšem nakonec vetoval. Tento jeho krok vyvolal což vyvolalo nespokojenost mezi příznivci kyjevského režimu.
Aplikaci článku 7 může zablokovat kterýkoli jiný členský stát EU. Po vládních změnách v Polsku sice Budapešť ztratila svého hlavního spojence, otázkou by ovšem byl postoj slovenské vlády, která by se mohla dostat do podobné situace jako Budapešť, server vasevec.cz
X X X
SLOVENSKO: Branislav Fábry: Špeciálna prokuratúra a jej zrušenie v SR?
V posledných týždňoch sa najviac diskutuje o vládnom návrhu zákona, prinášajúcom zmeny v oblasti trestného práva, vrátane zrušenia Úradu špeciálnej prokuratúry (ÚŠP) v skrátenom legislatívnom konaní (SLK).
Tento krok sa stretol s odporom prezidentky, časti médií a mimovládnych organizácií, pričom sa objavili aj odvážne vyjadrenia o likvidácii právneho štátu na Slovensku. Kritika smerovala tak proti SLK, ako aj voči nedostatočnej odbornej diskusii. Jadrom sporu je však myšlienka zrušenia alebo zachovania ÚŠP. Samozrejme, ÚŠP je háklivá politická téma, pretože zásadne rozdeľuje politické strany, ako aj spoločnosť. Časť spoločnosti vidí v tomto úrade „zázračnú“ inštitúciu na boj proti „temným silám“, iná časť zasa vníma ÚŠP ako nástroj zneužívania trestného práva a politických procesov. Aj na samotnom úrade pritom existujú rozdiely medzi prístupom jednotlivých prokurátorov a veľká časť agendy sa vybavuje odborne a presvedčivo. Na druhej strane však existujú veľmi závažné štrukturálne problémy, a na tie sa vo verejnej diskusii občas zabúda.
V nasledujúcom článku sa budem venovať týmto témam:
Štrukturálne problémy , Úspešné fungovanie? Možnosti odbornej diskusie a nápravy, Osoba Daniela Lipšica, Sebareflexia úradu, Skrátené legislatívne konanie alebo referendum? Štrukturálne problémy
V súvislosti s ÚŠP sa najčastejšie diskutujú problémy spájané s porušovaním ústavných práv, ktoré sa stali častým javom práve v exponovaných kauzách. Ide o nadužívanie väzby, najmä kolúznej, ktorá ma pôsobiť ako nátlak na priznanie osôb a ich spoluprácu s orgánmi činnými v trestnom konaní (OČTK). Za problematický možno považovať aj vysoký počet dohôd o vine a treste, keď približne dvojtretinová väčšina z mediálne oslavovanej štyridsiatky odsúdených bola dosiahnutá práve týmto spôsobom. Pri dohodách takmer vždy prichádza k výmene priznania za nízky trest, zvlášť podmienečný trest. Dohoda o vine a treste sa preto čoraz častejšie ukazuje ako dvojsečná zbraň, lebo okrem reálnych úspechov pri nej často prichádza k odsúdeniu bez dostatočného dokazovania. Vysoký počet priznaní nie je vôbec dobrý signál. Pripomína praktiky tzv. inkvizičného procesu, kde sa usilovalo o priznanie ako tzv. korunu dôkazov. Väčšiu dôveru vzbudzujú konania, pri ktorých obvinení aktívne bránia svoju nevinu.
Prvou veľkou kauzou po voľbách roku 2020 sa stala kauza Búrka z marca 2020 a na nej možno demonštrovať viaceré nedostatky postupu ÚŠP. Pri Búrke prokurátor navrhoval väzbu pre 13 sudcov, v tom čase však na posúdenie ich väzobných dôvodov musel dať súhlas aj Ústavný súd SR. Ten to ale v ôsmich z trinástich prípadoch odmietol, čo tiež nesvedčí v prospech ÚŠP. Avšak ani päť sudcov v podmienkach väzby, to nie je žiadna maličkosť, väzba má byť výnimkou, nie pravidlom. Najmä pobyt v kolúznej väzbe bola pre sudcov otrasná skúsenosť. Závažné je i to, že ani po tri a trištvrte roku neprišlo čo i len k prvostupňovému rozhodnutiu u žiadneho z piatich väzobne stíhaných sudcov kauzy a všetci tak zostávajú nevinní. Jedinou vinnou sudkyňou v kauze je Miriam Repáková, ktorá uzavrela dohodu o vine a treste – vyhla sa väzbe a dostala podmienečný trest odňatia slobody. Kauza Búrka tak ukázala nebezpečný trend v trestnom práve: vinní s podmienkou na slobode, nevinní „za mrežami“. A tento trend sa Búrkou neskončil…
Samozrejme, napriek tomu, že vládna koalícia navrhla zrušiť iba ÚŠP, ale nie ŠTS, problémy na ÚŠP nemožno vnímať izolovane. Treba chápať aj úlohu, ktorú zohrávali pri porušovaní ústavných práv ďalšie orgány, najmä ŠTS a NAKA. Pokiaľ ide o porušovanie práv vo väzbe, obvykle sa uvádza 26 rozhodnutí ÚS SR a niekoľko rozhodnutí ESĽP. Obhajcovia ÚŠP poukazujú na to, že väčšiu časť zodpovednosti nesie ŠTS, keďže ÚS SR pritom skonštatoval zodpovednosť ÚŠP len asi v tretine diskutovaných prípadov. Ak však ÚS SR skonštatoval porušenie práv konkrétnych osôb zo strany ŠTS, ani zodpovednosť ÚŠP nemožno len tak vylúčiť. Prokurátori ÚŠP totiž zohrali zásadnú úlohu aj pri ďalších prípadoch – obvinených vzal ŠTS do väzby práve na ich návrh. Vážnym problémom je aj to, že rozhodnutia ÚS SR sa týkajú rôznych veľkých káuz, Búrka, Očistec, Gorila, atď., nejde teda len o výnimočné prípady. Navyše, v roku 2022 sa na ÚS SR objavil historicky najvyšší počet sťažností proti prokuratúre, vrátane najvyššieho počtu sťažností proti ÚŠP, čo prinesie ďalšie „výsledky“ v budúcnosti.
Okrem kvantitatívnych faktorov však treba vidieť aj to, aké riziká môžu prinášať postupy ÚŠP pre charakter štátu v SR. V kauze Súmrak reálne hrozila väzba pre Roberta Fica pri problematickom a aktivistickom obvinení, pričom väzbe pre lídra opozície zabránili pravdepodobne hlasy dvoch poslankýň, ktoré museli odolávať ostrému politickému nátlaku. Ak by Robert Fico, najvýznamnejší politik v SR, zostal vo väzbe niekoľko mesiacov, zrejme by to zásadne ovplyvnilo aj výsledok parlamentných volieb 2023. V iných štátoch EÚ už boli síce odsúdení významní politici, ale vylučovanie najvýznamnejšieho opozičného politika z volebného boja prostredníctvom väzby by bolo raritou. Podozrenia z politického prenasledovania sa pritom objavovali aj pred kauzou Súmrak. V posledných rokoch práve ÚŠP dozoroval viacero pochybných trestných konaní nielen proti Robertovi Ficovi, ale i proti Róbertovi Kaliňákovi, a dokonca aj proti Ľubošovi Blahovi, trom politikom, ktorí vo voľbách roku 2023 získali v Smere-SSD najviac preferenčných hlasov. Väčšina z týchto konaní bola pritom problematická. Bez ohľadu na názor o uvedených politikoch teda vzniká otázka, či ÚŠP s veľmi úzkym okruhom prokurátorov nie je hrozbou pre slobodnú politickú súťaž, a to kvôli koncentrácii trestných konaní, ktoré sa dajú zneužiť v politickom boji (korupcia, extrémizmus, zločinecké skupiny, atď.)
Úspešné fungovanie?
Podpora existencie ÚŠP sa objavuje najmä v mainstreamových médiách, kde niektorí analytici vyslovili názor, že ÚŠP „funguje dokonale“. Výrok o „dokonalosti“ fungovania sa pritom odvíja najmä od tvrdenia, ktoré uvádzajú sami prokurátori ÚŠP: „Úspešnosť obžalôb podaných prokurátormi ÚŠP v rokoch 2021 – 2023 bola a je na úrovni 93-94 %.“ „Vysokú úspešnosť“ ale vykazujú aj ďalšie prokuratúry, napr. generálna prokuratúra. Tvrdenie o „úspešnosti“ by však bolo potrebné vysvetliť z hľadiska metodológie. Ako „úspech“ sa hodnotí aj to, keď súd udelí obžalovanému len časť navrhovaného trestu. Napr. v kauze Dušana Kováčika prokurátor ÚŠP navrhoval 13 rokov odňatia slobody, ale súd poslednej inštancie udelil „len“ 8 rokov. Má sa to počítať ako úspech alebo úspech na cca 61 %? A čo keď namiesto nepodmienečného trestu dostane obžalovaný iba podmienečný trest, príp. peňažný trest? Označiť aj to za „úspech“ je naozaj sporné. Pri použití kvantitatívnych ukazovateľov sa číslo 94 % dá posudzovať naozaj rôzne.
Naháňanie kvantitatívnych faktorov pritom vôbec nie je dobrý indikátor. Aj v 50. rokoch 20. storočia mali prokurátori pri politických procesoch ešte viac „úspechov“, ale to je skôr dôvodom na kritiku než na obdiv. Samozrejme, uvedomujem si rozdiely medzi oboma epochami, ale vždy treba vidieť súvisiace faktory, ktoré prípadnú vysokú „úspešnosť“ prokurátorov ovplyvňujú. Môže ísť napr. o väzby medzi ÚŠP a Špecializovaným trestným súdom (ŠTS), vrátane spoločnej budovy oboch orgánov v Pezinku. Opomenúť nemožno ani osobné väzby medzi špeciálnym prokurátorom a predsedom ŠTS či ďalšími pracovníkmi daných orgánov z minulosti. Ak bolo cieľom vytvorenia ÚŠP a ŠTS odstránenie regionálnych väzieb, tak v tomto prípade sa vytvorili väzby, ktoré môžu prinajmenšom rovnako kriviť spravodlivosť. Nechcem robiť prirýchle závery, ale vážny problém spočíva v tom, že ak by sa na ŠTS a ÚŠP vytvorila zločinecká skupina, ktorá manipuluje trestné kauzy, tak by ju bolo možné len sotva efektívne vyšetriť a odsúdiť.
Možnosti odbornej diskusie a nápravy
Na vyššie uvedené problémy začala odborná verejnosť poukazovať pomerne skoro. Už v decembri 2020 sa objavila kritika porušovania princípov právneho štátu od skupiny 14 sudcov, vrátane kritiky trestných konaní. Namiesto vecnej diskusie o ich iniciatíve nasledovala aj snaha o disciplinárne konania. V januári 2021, skoro pred troma rokmi, sa zasa objavila výzva, ktorý podpísali stovky sudcov, advokátov a predstaviteľov ďalších právnických profesií. Namiesto otvorenej diskusie na uvedené problémy sa však objavila snaha diskusiu umlčať. Napr. Katarína Batková z Via Iuris sa pokúsila výzvu zhadzovať a napísala: „Je neprimerané až nevhodné spochybňovať prácu orgánov činných v trestnom konaní.“ Diskusiu sa však umlčať nepodarilo a nasledovali aj veľmi konkrétne odhalenia, napr. v známej správe SIS z mája 2021. Reakciou zo strany ÚŠP a ŠTS bola ale kriminalizácia tých, čo odhalenia uskutočňovali. Postupne sa začali kriminalizovať nielen SIS, ale aj NBÚ či VOS, verejným nepriateľom sa stal „generálny prokurátor“ a v podstate všetci, ktorí na problémy poukazovali. Vrcholom bola kauza Rozuzlenie.
Žiaľ, špeciálny prokurátor a predseda ŠTS sa pokúsili sankcionovať aj odbornú a vecnú kritiku na webe Právne listy, v prípade článkov vyššej súdnej úradníčky Eriky Krutkovej alebo prokurátorky Kataríny Roskoványi. Odborná diskusia o porušovaní práv v prípravných konaniach exponovaných káuz pritom prebiehala niekoľko rokov, nielen na odborných weboch či v pracovnej komisii ministra Karasa, ale aj na pôde akademickej obce. Spomenúť treba, že negatívne javy v prípravných konaniach kritizovali nielen podporovatelia súčasnej vládnej koalície, ale aj osoby s veľmi odlišnými politickými preferenciami, napr. Jozef Čentéš a spolu s ním aj ďalšie autority v oblasti trestného práva zo SR a ČR. Za zmienku stojí i to, ako sa kritikom práce ÚŠP stal Eduard Burda, dekan Právnickej fakulty UK. Práve on nebol príliš naklonený ani Smeru ani Hlasu a obdobie pred rokom 2020 hodnotil dosť negatívne. V decembri 2020 navrhol za špeciálneho prokurátora Daniela Lipšica a za to si odniesol kritiku nielen od členov Smeru. Zmena jeho postoja k ÚŠP však vôbec nebola oportunistická, ako tvrdí napr. Mária Kolíková: dekan začal s kritikou postupov na ÚŠP ešte v roku 2021, keď to výhody rozhodne neprinášalo. Kvôli jeho snahe poukazovať na problémy ho začali mainstreamové médiá dehonestovať a novinári z neho v októbri 2023 „vyrobili“ ministra vo Ficovej vláde.
Osoba Daniela Lipšica
Niet pochýb, že práve osoba Daniela Lipšica je jedným z veľkých problémov ÚŠP. O tom, prečo dotyčná osoba nemala získať vysokú funkciu na prokuratúre, som písal opakovane (TU a TU). Že sa práve kvôli nemu schválil tzv. Lex Lipšic, bolo pre prokuratúru danajským darom. Skúsme si predstaviť, ako by sme hodnotili cudziu krajinu, napr. niekde v Latinskej Amerike, kde by zmenili zákon o prokuratúre, aby do funkcií mohli kandidovať ex-politici a následne by za „špeciálneho prokurátora“ zvolili bývalého ministra vnútra. Dokonca osobu v podmienečnom výkone trestu… Daniel Lipšic vniesol do verejného vystupovania ÚŠP akýsi „mesianizmus“, typický pre politickú súťaž a jeho tvrdenia boli plné neprípustných zjednodušení o boji dobra so zlom, napr. keď sa začal prirovnávať k Frodovi z Pána prsteňov. Navyše, opakovane sa v médiách dopustil manipulatívneho popisu káuz, čím zasiahol do práv obvinených osôb.
Preto bolo správnym krokom, keď Daniel Lipšic navrhol, že sa vzdá funkcie špeciálneho prokurátora. Žiaľ, ponuku urobil len výmenou za zachovanie súčasnej podoby ÚŠP. Neprekvapuje, že vládna koalícia na takýto „obchod“ nepristúpila. Nová moc je totiž v pozícii, že Daniela Lipšica može z funkcie odstrániť i bez jeho súčinnosti a popri tom zmeniť niekoľko ďalších prvkov v trestnom práve. Okrem Lipšicovej osoby sa na ÚŠP objavili iné vážne problémy, ktoré nemožno ignorovať. Keby Daniel Lipšic ponúkol svoju funkciu v minulom volebnom období, keď mal silnú politickú podporu, dalo by sa to oceniť a pochopiť ako vzdanie sa vlastného prospechu kvôli zachovaniu úradu. Keby sa dokázal vzdať funkcie už niekedy pred dvoma rokmi, veľmi by to zvýšilo šance na zachovanie ÚŠP i po voľbách 2023. Avšak aj vzdanie sa funkcie bez podmienok v najbližších dňoch by bolo rozumné. Existenciu ÚŠP by to zrejme nezachránilo, ale aspoň by sa zvýšila jeho legitimita.
Sebareflexia úradu?
Vhodnou stratégiou zo strany prokurátorov ÚŠP by bolo aj čestné uznanie vlastných problémov a zlyhaní. To však zrejme nemožno očakávať. Obraz, ktorý daní prokurátori venovali Danielovi Lipšicovi ako „bojovníkovi proti hydre“ pri jeho 50. narodeninách v júli 2023, bol potvrdením existencie akejsi „názorovej bubliny“ na ÚŠP a možno i potvrdením systémovej zaujatosti úradu. Je smutné, že ani po prepuknutí škandálu s daným obrazom sa prokurátori ÚŠP nedokázali za túto svoju chybu ospravedlniť. Zrejme podľahli predstave, že sú v boji proti korupcii nenahraditeľní a získali pocit akýchsi „záchrancov“ Slovenska. Možno preto nevedia reflektovať, ak vo „vyššom záujme“ porušili ústavné práva konkrétnych osôb. Prokuratúra, a to aj ÚŠP, by podľa ústavy mala predovšetkým chrániť základné práva a slobody občanov. Tie majú aj jednotlivé „hlavy hydry“, a preto treba hľadať nielen dôkazy a spôsoby ako hydru zlikvidovať, ale aj to, čo hovorí v prospech jej hláv.
Výhrady, ktoré sa objavujú proti ÚŠP, sú veľmi zásadné a mediálna snaha zľahčovať ich nepomôže. Médiá a mimovládne organizácie môžu organizovať protesty, po skúsenostiach z rokov 2020 – 23 však už verejné zhromaždenia s cieľom zachovať súčasný stav nebudú schopné zmeniť zámer vládnej koalície. Oveľa lepšie by bolo, keby zástancovia ÚŠP navrhli, akým spôsobom chcú existujúce problémy odstrániť. Dokonca by mohli predložiť vlastný návrh zmeny fungovania úradu, aby sa zabránilo opakovaniu problémov z rokov 2020 – 2023. Najneskôr od volieb 2023 sa dalo čakať, že k zmenám na ÚŠP príde, a preto mohli prokurátori v októbri a novembri pripraviť aspoň nejaké návrhy. Mohli pripraviť návrh noviel konkrétnych zákonov, ale napr. zmeniť aj vnútorné postupy pri dohodách so spolupracujúcimi obvinenými.
Skrátené legislatívne konanie alebo referendum?
Veľmi vážne treba vnímať argumenty zástancov zachovania ÚŠP, a najmä kritiku využitia SLK v tomto prípade. Samozrejme, mnohí z tých, ktorí kritiku navrhovanej zmeny vznášajú, sami veľmi často SLK nadužívali, a to aj pri otázkach súdnej moci. Zvlášť problematické boli SLK v čase, keď nesúviseli s Covidom-19, ale súčasne sa proti nim kvôli núdzovému stavu nedalo ani len verejne demonštrovať. Citlivosť pri akceptácii dôvodov pre SLK sa v posledných rokoch veľmi znížila, i napriek tomu sa však navrhované SLK zdá neprimerané. Ak by aj niekto tvrdil, že prípadná zločinecká skupina na ÚŠP v spolupráci s členmi skupiny na iných orgánoch manipuluje trestné konania, a tým hrozí zásah do ústavných práv konkrétnych osôb, je otázne, či by bola bezprostrednosť zásahu do ľudských práv dostatočne vysoká ako dôvod SLK. SLK je však ako inštitút v predpisoch regulované nedostatočne, väčšina týchto konaní je účelová a predstavuje jeden z hlavných problémov tvorby práva v SR. Do budúcna by bolo potrebné zvýšiť kvórum na schválenie zákona v SLK, aby ho žiadna nadpolovičná väčšina nemohla zneužívať, ale musela sa pri jeho využívaní dohodnúť aspoň s časťou opozície.
Téma zachovania ÚŠP by tiež bola vhodná ako referendová otázka. Keby prezidentka na návrh NR SR vyhlásila referendum o zachovaní súčasnej podoby ÚŠP spolu s voľbami 2023 a občania by danú otázku podporili, znemožnilo by sa odstránenie úradu na celé tri roky. Pričom aj po troch rokoch by vládna koalícia potrebovala na zmenu ústavnú väčšinu, lebo podľa nálezu ÚS SR majú výsledky referenda silu ústavného zákona. Ešte aj po voľbách 2023 však mohli zástancovia ÚŠP vyzbierať 350-tisíc podpisov. Veľmi skoro sa totiž dalo tušiť, že nová moc pristúpi k zmenám fungovania ÚŠP a organizátori referenda by s pomocou mimovládnych organizácií a médií podpisy rýchlo získali. I napriek pokusu o SLK by pre vládnu koalíciu bola referendová iniciatíva väčšou komplikáciou než verejné zhromaždenia.
Samozrejme, pri tom všetkom si treba uvedomiť existujúce problémy ústavnej úpravy referenda v SR. Požiadavka na účasť nadpolovičnej väčšiny voličov podľa čl. 98 ústavy totiž efektívne referendum znemožňuje. Jedna tretina voličov nechodí na žiadne voľby, ani na tie na parlamentné a na neplatnosť referenda tak stačí zo zvyšných cca 66 % odradiť už len malú časť. To odporcovia referenda dokážu výzvou pre svojich voličov. Práve hlasovania v referende by pritom v budúcnosti mohli byť riešením sporov, ktoré majú potenciál prerásť do nebezpečných konfliktov. Navyše, do budúcna treba počítať s tým, že sa otvorí aj otázka zmyslu a podstaty ďalších inštitúcií, napr. ŠTS. Nebolo by na škodu, keby sa aj o ich budúcnosti rozhodlo práve v referende. Kvôli tomu by však bolo potrebné z čl. 98 ústavy vypustiť slová: „…ak sa na ňom zúčastní nadpolovičná väčšina oprávnených voličov a…“ Igor Matovič a spol. sa dnes môžu sami seba pýtať, prečo referendum nedokázali sfunkčniť v čase, keď mali ústavnú väčšinu. Robert Fico a spol. by zasa mali usilovať o sfunkčnenie referenda už kvôli skúsenosti z rokov 2020 – 2023. Poučením z rušenia ÚŠP by teda mohla byť nová ústavná úprava referenda bez požiadavky na účasť vyše 50 %. Do budúcna je pritom jedno, o akú vládu pôjde, či Matovičovu alebo Ficovu, funkčné referendum by mohlo predstavovať ústavnú brzdu proti krokom akejkoľvek vládnej koalície! Branislav Fábry, (Nové slovo), server vasevec.cz
X X X
Times: Setkání CIA, MOSSAD, Katar ve Varšavě. Za zády polské vlády
Podle listu Times of Israel a dalších zpráv izraelských médií se v pondělí ve Varšavě setkali šéfové amerických a izraelských tajných služeb a premiér Kataru, aby projednali další výměnu vězňů mezi Izraelem a Hamasem.
Také diplomatické zdroje Polského rozhlasu měly potvrdit, že se taková schůzka koná. Podle zpráv ovšem mělo k setkání dojít bez vědomí polských státních orgánů.
Cílem bylo projednat potenciální novou dohodu zajišťující propuštění izraelských rukojmích zadržovaných Hamásem v Gaze.
Schůzka ve Varšavě se uskutečnila tři dny poté, co se katarský premiér a ředitel Mossadu David Barnea setkali v jiném evropském hlavním městě, aby se pokusili obnovit nepřímé diskuse mezi Izraelem a Hamásem, zprostředkované Katarem, server vasevec.cz
X X X
Šéfové CIA, Mosadu a katarské vlády budou ve Varšavě jednat o rukojmích
Šéf americké CIA William Burns se v pondělí ve Varšavě setká s katarským premiérem Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním a šéfem izraelské zpravodajské služby Mosad Davidem Barneou. Na programu má být další možná dohoda o propuštění rukojmích teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
O schůzce informuje, s odvoláním na nejmenované americké a izraelské představitele, portál Axios o schůzce. CIA program svého šéfa odmítla komentovat.
Burns sehrál klíčovou roli při zprostředkování minulé dohody, na jejímž základě bylo propuštěno více než sto rukojmí, včetně několika Američanů, výměnou za Palestince vězněné v Izraeli. Zároveň po dobu dohody v Pásmu Gazy platilo týdenní dočasné příměří. Podle izraelských činitelů je pokračující zapojení Burnse do jednání naprosto zásadní.
Schůzka se uskuteční tři dny poté, co se katarský premiér setkal se šéfem Mosadu ve snaze obnovit nepřímá jednání mezi Izraelem a Hamásem, v nichž dělá Katar prostředníka.
Izraelští činitelé očekávají, že vyjednání nové dohody bude obtížnější. Izrael se nyní snaží v Gaze vyvinout tlak na lídra Hamásu Jahju Sinvára, zatímco Hamás usiluje o další klid zbraní, píše Axios, podle něhož tato skutečnost zanechává jen malý prostor pro jednání.
Představitelé Hamásu v uplynulých dnech prohlašovali, že budou ochotni jednat o dalším propuštění rukojmích, pouze pokud Izrael zastaví svou vojenskou operaci v Pásmu Gazy. Tu zahájil po krvavém útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října.
Izrael ovšem také čelí sílícímu tlaku veřejnosti, aby udělal víc pro propuštění zajatých Izraelců poté, co izraelská armáda minulý pátek oznámila, že omylem v Pásmu Gazy zabila tři rukojmí, které chybně identifikovala. Odhaduje se, že Hamás v Pásmu Gazy drží asi 130 rukojmích.
X X X
KDO BUDE STÍHAT ZA ŠKODY MILIARD LEYENOVOU Z EU?
Likvidace vakcín proti COVIDu-19
Státy Evropské unie zlikvidovaly 215 milionů dávek vakcíny proti COVID-19. O případu informuje Politico.com.
Od roku 2020, kdy byly schváleny první vakcíny určené k boji proti koronaviru, státy, které jsou součástí unie, společně nakoupily 1,5 miliardy dávek. Toto množství umožňovalo více než tři očkování na jednoho obyvatele. Podle analýzy novinářů se evropské země vzdaly v průměru 0,7 dávky na jednoho “občana“ unie.
Připomeňme, že stále trvají pochybnosti o netransparentním nákupu vakcín. Podezřelé jsou i vazby předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyeonová s vedením společnosti Pfizer. Již v roce 2021 americký list New York Times informoval o textových zprávách, které si mezi sebou vyměňovali von der Leyenová s Albertem Bourlou, generálním ředitelem Pfizeru. Zprávy se týkaly přípravy na nákup vakcín v EU, mělo se jednat o vakcíny Pfizer/BioNtech v ceně až 35 miliard eur, server vasevec.cz
X X X
Česko se blíží k prahu epidemie, varují hygienici. Nemocnice omezují návštěvy
Počet nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest se blíží epidemickému prahu, uvedli hygienici. Podle dat Hygienické služby ČR bylo minulý týden nahlášeno 1 700 případů na 100 000 obyvatel, což je o 9 % více v porovnání s předchozím týdnem. Na nárůst počtu pacientů s respirační chorobami včetně covidu reagují také velké pražské nemocnice, které postupně omezují návštěvy na odděleních.
Podobně přibylo i evidovaných pozitivních testů na covid-19. V pondělí 11. prosince jich bylo podle statistik ministerstva zdravotnictví nejvíc od října 2022. Velká část lidí ale na test provedený zdravotníkem, který se do statistik hlásí, v současné době nechodí.
Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic minulý týden uvedl, že ministerstvo zdravotnictví očekává další nárůst počtu případů covidu-19 do Vánoc a znovu ve druhé polovině ledna. Hospitalizovaných pozitivních na covid-19 bylo v pondělí 11. prosince více než 1 100, v současné době jich je zhruba 770. Podle Pavlovice jsou to většinou lidé, kteří do nemocnice museli z jiných důvodů, než jsou komplikace covidu, ale mají pozitivní test.
V současné době se testuje zhruba o třetinu méně než před rokem, počty zachycených případů jsou ale vyšší. Pozitivních je v současné době skoro 43 procent testů provedených zdravotníky u lidí s příznaky, u kterých má určit diagnózu.
Velká část lidí ale s příznaky ani k lékaři nejde a udělají si test sami doma. Podle odhadů odborníků jsou reálné počty nakažených proti těm pozitivně otestovaných v oficiálních statistikách asi čtyřikrát až pětkrát vyšší.
Nejvyšší počet testů do statistiky přibude vždy v pondělí. Minulý týden jich bylo 4 509, proti polovině září desetkrát tolik. Od té doby pondělní počty každý týden rostou víc, v posledních čtyřech týdnech to bylo o 17, 23 a 29 procent.
V Praze Motole jsou podle informací na webu zcela zakázané návštěvy na interní, geriatrické a pneumologické klinice a také na klinice spondylochirurgie, kde se věnují pacientům s poškozením páteře. Na pediatrické klinice jsou možné návštěvy jedné osoby jen u pacientů, kteří nejsou hospitalizovaní s doprovodem, v čase od 15:00 do 16:00.
Ostatní kliniky dovolují návštěvy jedné osoby. „Pacienta může navštívit pouze osoba bez příznaků infekce s ochranou dýchacích cest. Před vstupem do nemocnice a na oddělení si vydezinfikujte ruce,“ píše se na webu.
Od úterý zavádí zákaz návštěv mimo individuální dohody s lékařem také Fakultní Thomayerova nemocnice, informovala o tom na sociální síti X. „Návštěvy budou možné pouze po individuální dohodě s ošetřujícím lékařem. Vždy maximálně jedna osoba na 30 minut. Omezení neplatí pro dětská oddělení,“ uvedla.
Dílčí omezení jsou podle mluvčí Jitky Zinke také v Ústřední vojenské nemocnici. Na jednotkách intenzivní péče jsou návštěvy možné po dohodě s ošetřujícím lékařem, zákaz platí na interní klinice a oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny.
V dalších nemocnicích podle vyjádření jejich mluvčích návštěvy zatím neomezují, doporučují ale nošení respirátorů. Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady jsou podle mluvčí Terezy Romanové respirátory pro návštěvy povinné.
X X X
Pokud znovu vyhraje Trump, obsadí klíčové pozice věrnými, zní ze zákulisí
Americký exprezident Donald Trump by v případě svého znovuzvolení v příštím roce pravděpodobně obsadil klíčové pozice v Pentagonu, ministerstvu zahraničí a Ústřední zpravodajské službě (CIA) loajálními osobami, které by mu daly více svobody, než měl ve svém předchozím prezidentském období. Tvrdí to agentura Reuters s odvoláním na poradce a diplomaty.
Změny by mohly potkat americkou zahraniční politiku vůči válce na Ukrajině, obchodu s Čínou i domácí instituce, které se diplomacií zabývají. Mezi lety 2017 a 2021 k tomuto Trump neměl tolik příležitostí a měl problémy prosadit své mnohdy impulzivní a nevypočitatelné představy o americké národní bezpečnosti. Právo jmenovat vrcholné zástupce federální vlády a orgánů má každý americký prezident.
Zástupci jeho minulé administrativy Trumpa často frustrovali, jelikož mu rozmlouvali, záměrně pomalu prosazovali nebo rovnou odsouvali některé jeho projekty. Bývalý ministr obrany Mark Esper ve svých pamětech například píše, že dvakrát protestoval proti Trumpovým návrhům útočit raketami na drogové kartely v Mexiku, které je největším obchodním partnerem USA. Bývalý prezident i zástupci jeho kampaně k článku Reuters odmítli poskytnout komentář.
„Trump došel k uvědomění, že politiku tvoří lidi,“ uvedl Trumpův bývalý poradce pro národní bezpečnost Robert O´Brian.
Pokud se Trump vrátí k moci, nebude podle O´Briana a jeho kolegů plýtvat časem a omezí ekonomické vazby s Čínou i vojenské partnerství s Evropou. Mezi pravděpodobnými opatřeními by mohla být cla uvalená na země Severoatlantické aliance (NATO), které neplní závazek dvou procent HDP vydaných na obranu.
Donald Trump vede předvolební průzkumy v prezidentských primárkách Republikánské strany. Americkým prezidentem se Trump opět stane, pokud nominaci republikánů získá a v listopadovém finále v příštím roce porazí pravděpodobného demokratického nominanta, současného prezidenta Joea Bidena.
Obava v Evropě
Tato vidina vyvolává hlad po informacích v hlavních městech partnerských zemí, včetně těch evropských. Trump sám nenabídl příliš vodítek, která by naznačila, jakou představu o zahraniční politice konkrétně má, kromě obecných prohlášení, například že by ukončil válku na Ukrajině do 24 hodin. Osm evropských diplomatů například vyjádřilo obavy, zda by Trump byl ochotný dostát americkému závazku v NATO o kolektivní obraně nebo nadále podporovat Ruskem napadenou Ukrajinu.
Nejmenovaný zástupce severoevropské a alianční země ve Washingtonu uvedl, že s Trumpovým týmem hovořil i po konci funkčního období bývalého prezidenta v roce 2021.
„Jejich postoj byl následující: ‚Jsme připravení vládnout a příště to bude jiné‘. Když se dostali do Oválné pracovny v roce 2017, neměli tušení, jak s tím naložit. Ale to už se znovu nestane,“ řekl nejmenovaný diplomat.
Trump již avizoval, že plánuje znovu vydat prezidentské nařízení, které vydal v posledních měsících svého prvního období, ale nikdy nebylo zcela implementováno. Nařízení by mu umožnilo snáze odvolávat státní zaměstnance.
Vytvořil by také „Výbor pro pravdu a usmíření“, který by mimo jiné zveřejňoval dokumenty spojené se zneužitím moci takzvaným „deep state“. Spojení je často používané konspiračními teoretiky jako označení pro síť mocných lidí, např. zaměstnanců tajných služeb a finančníků, manipulujících Spojenými státy. „Ministerstvo zahraničí, Pentagon a Národní agentura pro bezpečnost budou na konci mého období velice odlišnými místy,“ poznamenal letos Trump v jednom ze svých videí.
Zda Trump naváže na Bidenovu administrativu v její podpoře Ukrajiny je obzvláště důležité pro evropské diplomaty ve Washingtonu. „Jsou zvěsti, že chce USA z NATO vyvázat nebo se stáhnout z Evropy. To pochopitelně budí obavy, ale nepanikaříme,“ řekl jeden z nejmenovaných diplomatů z pobaltské země.
Navzdory obavám o budoucnost NATO několik diplomatů v rozhovoru pro tento článek uvedlo, že americký tlak během Trumpovy první administrativy vedl k navýšení obranných výdajů v Evropě. John Bolton, Trumpův v pořadí třetí bývalý poradce pro národní bezpečnost a nyní jeho zarytý kritik, řekl Reuters, že Trump podle něj bude chtít NATO opustit. Takové rozhodnutí by zcela otřáslo evropskými státy, které na alianční kolektivní bezpečnost spoléhaly posledních téměř 75 let.
Tři jiné zdroje blízké Trumpovi, z nichž dva se s ním stále stýkají, však tuto možnost mírnily – Trumpovi by podle nich odchod z NATO nestál za bouřlivou reakci na domácí scéně. Kongres USA 15. prosince schválil opatření, které zakazuje i budoucím prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, NATO opustit.
S Trumpem ve Washingtonu přímo hovořil nejméně jeden evropský diplomat, finský velvyslanec Mikko Hautala. Mluvil s ním v souvislosti se vstupem Finska do NATO a v rozhovorech mu popsal, co Finsko obranné alianci přináší, včetně výhod pro Spojené státy.
X X X
Žehnáme vám, ale nesmí to vypadat jako sňatek, rozhodl Vatikán o homosexuálech
Katoličtí kněží budou smět žehnat homosexuálním párům. Obřad se ale nesmí podobat sňatku, uvádí dokument schválený papežem Františkem, který dnes zveřejnil Vatikán. Podle něj katolická církev nadále považuje manželství za svazek mezi mužem a ženou.
Dokument s latinským názvem Fiducia Supplicans vypracovalo vatikánské Dikasterium pro nauku víry, které se zabývá teologickými a liturgickými záležitostmi, a podepsal ho papež František.
Podle kardinála Víctora Manuela Fernándeze, šéfa dikasteria, tedy jednoho z úřadů zřízených papežem pro správu katolické církve, dokument otevírá „možnost žehnat párům v neuspořádané situaci (žijícím mimo manželství) či stejnopohlavním párům“.
Katolická církev však nadále neuznává tyto svazky a nepovažuje je za rovnocenné manželství. Žehnání však kněžím povolí, protože ho považuje za „prosbu Bohu“.
Pro církev je manželství svátost a také výlučně svazek muže a ženy, „který je přirozeně otevřený plození dítěte“. Podle Vatikánu tak ceremonie žehnání párům žijícím mimo manželství nesmí napodobovat sňateční obřad.
Vatikán ponechává kněžím relativně velkou volnost ohledně toho, zda žehnání udělit a jakým způsobem. Zakazuje však, aby se akt uskutečnil v souvislosti s civilním obřadem. Lidé, kteří žehnání dostanou, nesmí být oblečeni jako na svatbě. Dokument však mlčí o tom, zda je možné takové žehnání udělit v kostele.
X X X
Ruský premiér navštíví Peking. Chce nový plynovod a víc čínských investic
Ruský premiér Michail Mišustin v úterý zahájí dvoudenní návštěvu Číny, během které se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jednat s premiérem Li Čchiangem o spolupráci. Vztahy mezi oběma zeměmi se prohloubily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu z loňského února, podle analytiků roste ruská závislost na Číně.
Moskva v souvislosti s návštěvou uvedla, že koncem letošního roku vzájemný obchod s Čínou dosáhne nového rekordu, když poprvé přesáhne hranici 200 miliard dolarů (4,5 bilionu korun). Více než 90 procent plateb se uskutečňuje v rublech a jüanech. Podle ruské vlády je důležitý především vývoz ropy, uhlí a zkapalněného plynu. Roste ale i export zemědělských produktů. Podle TASS jejich dodávky za deset měsíců letošního roku vzrostly o 63 procent na 6,2 miliardy dolarů (asi 140 miliard korun).
Spolupráce mezi Ruskem a Čínou se rozšířila po ruské invazi na Ukrajinu. Podle analytiků ale ruská závislost na Číně roste a Moskvě se dosud nepodařilo dohodnout s Pekingem na výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, jakkoli Gazprom po ztrátě evropského trhu po invazi další smlouvu s Čínou potřebuje.
Plynovod Síla Sibiře 1, který byl uveden do provozu v roce 2019, je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Číny. Na projektovanou kapacitu 38 miliard metrů krychlových by se potrubí mělo dostat v roce 2025. V letošním roce by jím mělo Rusko dopravit do Číny asi 22 miliard metrů krychlových zemního plynu. Toto množství ale nahradí pouze osminu dřívějšího vývozu Gazpromu do Evropy, který na svém vrcholu dosahoval 170 až 180 miliard metrů krychlových ročně, upozornil list The Moscow Times po říjnové cestě ruského Vladimira Putina do Pekingu.
Cena plynu Gazpromu pro Čínu je téměř dvakrát nižší než pro EU a pro Turecko: 271,6 USD za tisíc metrů krychlových oproti 481,7 USD, vyplývá z materiálů k návrhu rozpočtu Ruské federace na rok 2024.
Závislost Ruska na Číně roste, konstatoval Filipp Ivanov z americké neziskové organizace Asia Society. Navzdory všem prohlášením o strategickém partnerství zůstávají čínské investice v Rusku podle něj neúměrně skromné. „Čínské společnosti se obávají politických rizik, druhotných sankcí, korupce a celkové nepředvídatelnosti ruského trhu,“ shrnul Ivanov.
X X X
Spojené státy povedou mezinárodní operaci k ochraně lodí před útoky Húsíů, uvedl šéf obrany USA Austin
Spojené státy stanou v čele mezinárodní námořní operace s cílem ochránit lodě v Rudém moři před útoky jemenských Húsíů. Oznámil to v pondělí americký ministr obrany Lloyd Austin během návštěvy Bahrajnu, kde mají USA své námořní velení pro blízkovýchodní oblast. Spolu s USA se do operace zapojí Británie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Bahrajn a Seychely, dodal Austin.
Kvůli útokům se v posledních dnech rozhodla přerušit cesty oblastí řada přepravních společností a začala výrazně zdražovat ropa. Zatím poslední obětí húsíjských útočníků se v pondělí stal tanker norské společnosti Inventor Chemical Tankers. Plavidlo zachvátil menší požár, posádka však vyvázla bez zranění.
„Je to mezinárodní výzva, která vyžaduje kolektivní akci. Proto dnes oznamuji zahájení operace Strážce prosperity, nové významné mnohonárodní bezpečnostní iniciativy,“ uvedl Austin v prohlášení.
Člen politického vedení Húsíů Muhammad Buchajtí v pondělí televizní stanici Al-Džazíra řekl, že skupina bude schopna čelit jakékoli námořní koalici vytvořené Spojenými státy, která by mohla být rozmístěna v Rudém moři.
Washington podle něj Húsíům nabídl, že nebude bránit úsilí o dosažení trvalého míru v Jemenu výměnou za to, že povstalci zastaví své vojenské operace v Rudém moři.
„Kategoricky jsme to odmítli,“ dodal Buchajtí s tím, že Húsíové byli nepřímo osloveni řadou zemí s výzvou, aby své vojenské akce zastavili.
X X X
FINANČNÍ ÚŔADY NEPLNILY NAŘÍZENÍ ÚS
Finanční úřady nerespektovaly nález Ústavního soudu a dlouhodobě podnikatelům zadržovaly celý nadměrný odpočet DPH, tedy i jeho neprověřovanou část
NKÚ kontroloval, jak Ministerstvo financí (MF), Generální finanční ředitelství (GFŘ) a vybrané finanční úřady (FÚ) v letech 2019–2022 spravovaly nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty (DPH). Nadměrný odpočet DPH, tedy nárok na vrácení peněz od státu, vzniká podnikateli v případě, když odpočet daně z nákupů převýší daň z jeho prodejů. Kontroloři NKÚ zjistili, že MF, GFŘ a FÚ téměř dva roky (22 měsíců) nerespektovaly nález Ústavního soudu (ÚS) a i po jeho vydání dlouhodobě zadržovaly některým podnikatelům celé částky uplatňovaných nadměrných odpočtů DPH, přestože prověřovaly pouze jejich část.
Průměrné roční inkaso DPH před uplatněním nadměrných odpočtů DPH dosáhlo v kontrolovaných letech 817,8 mld. Kč. Průměrné roční uplatněné nadměrné odpočty pak dosahovaly téměř 358 mld. Kč. Celkový stav zadržovaných nadměrných odpočtů DPH ke konci jednotlivých let 2019–2022 činil v průměru jednu miliardu korun.
S řešením, které by odpovídalo nálezu ÚS, vyčkávalo GFŘ na novelu zákona. Ta ale začala platit až v únoru 2021. Umožnila nezadržovat celý nadměrný odpočet DPH a vyplatit daňovému subjektu jeho neprověřovanou část, u které nevznikly pochybnosti či nejasnosti.
Kontroloři NKÚ prověřili 80 konkrétních případů. Kontrola ukázala, že v deseti případech správci daně neoprávněně zadržovali neprověřované nadměrné odpočty DPH v celkové výši 15 mil. Kč. V důsledku toho GFŘ vynaložilo 909 tisíc korun na výplatu úroků a nákladů soudního řízení. Pokud totiž správce daně dlouhodobě zadržoval nadměrný odpočet DPH, byl pak povinen uhradit daňovému subjektu kompenzaci v podobě úroku. Tento úrok se přitom vypočítává z vyššího základu, tj. i z neprověřované části nadměrného odpočtu DPH. Podle NKÚ tak GFŘ nepostupovalo nejhospodárnějším způsobem. Tyto nedostatky snižovaly účelnost správy DPH v oblasti nadměrných odpočtů.
Jak praxe FÚ zasáhla do příjmů jednotlivých podnikatelů, ale i do výdajů státní kasy, ukazuje následující příklad: Správce daně v rámci daňové kontroly zadržel daňovému subjektu celý uplatněný nadměrný odpočet DPH ve výši 10,7 mil. Kč. Na základě provedené kontroly správce daně neshledal v hodnotách nadměrného odpočtu DPH žádné pochybení. Ačkoliv daňová kontrola pokračovala dále šetřením skutečností nemajících vliv na výši nadměrného odpočtu DPH, správce daně zadržoval daňový odpočet do doby, než byly ukončeny všechny kontroly a řízení. V důsledku toho správce daně následně vynaložil ze státního rozpočtu více než 730,5 tis. Kč na výplatu úroku z daňového odpočtu za 157 dní, po které nezákonně zadržoval nadměrný odpočet DPH. Odbor komunikace, Nejvyšší kontrolní úřad
X X X
Zrušení prosincové demonstrace na podporu Palestiny bylo nezákonné, rozhodl soud
Městský soud v Praze (MS) zrušil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, kterým zakázal konání prosincové demonstrace na podporu Palestiny pod heslem „From the River to the Sea, Palestine will be free“. České justici to potvrdil předseda senátu Štěpán Výborný.
Je heslo „From the River to the Sea, Palestine will be free‘“, tedy „od řeky k moři bude Palestina svobodná“, výrazem souhlasu s genocidou a výzvou k popírání a omezování lidských práv z důvodu národnosti, náboženského či politického přesvědčení? Odpověď na tuto otázku hledal znalec, kterého přizval soud, rozhodující žalobu svolavatele shromáždění, zrušeného Magistrátem hlavního města Prahy (MHMP).
- prosince se měla před budovou Ministerstva vnitra (MV) konat demonstrace, jejímž účelem měla být podle jejího svolavatele podpora hesla „From the River to the Sea, Palestine will be free“ – „Od řeky k moři bude Palestina svobodná“, a to „v jeho nenásilné původní podobě za rovnost, svobodu a spravedlnost pro všechny lidi žijící od řeky Jordán ke Středozemnímu moři“.
- listopadu ji ovšem pražský magistrát zakázal s tím, že „účel shromáždění směřuje k výzvě popírat a omezovat osobní a politická práva osob pro jejich národnost, původ, politické smýšlení a náboženské vyznání“. Zmíněné heslo totiž podle úředníků„objevuje zejména u organizací a hnutí, které volaly či stále volají po úplném zničení státu Izrael a význam hesla je vnímán nejen jako jednoznačný požadavek na konec židovské suverenity v regionu, ale jako úplný konec židovské etnické přítomnosti v regionu vůbec“.
Znalec mimo seznam
Se zákazem se ovšem svolavatel, teolog Filip Outrata, nesmířil a podal žalobu. Předseda příslušného senátu Městského soudu v Praze, Štěpán Výborný, však minulý týden dospěl k závěru, že pro posouzení otázky, zda zmíněné heslo naplňuje shromažďovacím zákonem předpokládané a magistrátem tvrzené znaky, je nutné přizvat znalce.
V seznamu zapsaní znalci, v rozhodnutí soudu je zmíněno celkem 5 jmen, by však podle Výborného nebyli schopni požadavkům soudu vyhovět. A proto dle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech přizval odborníka mimo znalecký seznam. Tím je profesor Miroslav Mareš. „Soudu je známo, že má potřebné předpoklady pro to, aby podal soudu odborné informace o významu hesla „From the River to the Sea, Palestine will be free“ v mezinárodním extremistickém a teroristickém hnutí, včetně jeho vnímání bezpečnostní komunitou.
Miroslav Mareš publikuje odborné články zabývající se politickým či náboženským extremismem a terorismem, a to nikoli pouze se zaměřením na Českou republiku. Opakovaně je také přibírán jako odborník do mezinárodních bezpečnostních komunit. Soud tedy míní, že je schopen se znalecky vyjádřit k dané věci,“ uvádí se v odůvodnění usnesení předsedy Výborného.
V něm jsou i uvedeny konkrétní otázky, na které by měl Mareš soudu odpovědět:
- Jaký význam má heslo „From the River to the Sea, Palestine will be free“?
- Jaký je původ tohoto hesla, vyvíjelo se v čase, má toto heslo nějaké subvarianty?
- Kdo všechno toto heslo používá, resp. kdo se proti němu vyhraňuje? Je obecně užíváno některými teroristickými organizacemi?
- V jakých situacích se heslo používá? Převažuje jeho použití v extremistické a nenávistné formě nad jeho nenásilnou variantou?
- V jakém kontextu se heslo nejčastěji používá?
- Odlišuje se význam tohoto hesla v českém politickém prostředí od jeho mezinárodněpolitického významu, příp. významu, který mu připisují Izraelci či Palestinci?
- Liší se vnímání tohoto hesla napříč státy EU z hlediska bezpečnostního diskurzu?
S ustanovením Mareše ovšem nesouhlasil Outratův právní zástupce Pavel Čižinský. Ten pro Českou justici uvedl, že navrhl jména jiných odborníků, podle něho větších kapacit, než je soudem určený Mareš.
Více významů
Jednání soudu proběhlo v pondělí odpoledne a skončilo v pozdních večerních hodinách. Soud rozhodnutí magistrátu o zákazu demonstrace zrušil.
„Soud zjistil, že sporné heslo může mít více významů. Nelze říci, že nese jednoznačně násilné či dokonce genocidní poselství, jak konstatoval Magistrát hl. města Prahy. Nebyly tak naplněny podmínky pro zákaz shromáždění dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o právu shromažďovacím. Soud vzal v potaz kontext ohlášeného shromáždění. Zohlednil, že žalovaný neprokázal vazbu svolavatele na radikální či teroristické skupiny. Žalobce oznámil shromáždění před budovou Ministerstva vnitra, tedy v místě, kde nehrozilo bezprostřední ohrožení cítění židovské komunity. Ani předchozí „propalestinská“ shromáždění v Praze neukazovala na použití tohoto hesla v jeho extrémistickém významu,“ uvedl předseda senátu Výborný. Petr Dimun, ceskajustice.cz
X X X
Úřad evropského veřejného žalobce se obává ohrožení právního státu na Slovensku
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) po analýze návrhů změn v trestním právu a justici na Slovensku dospěl k závěru, že znamenají vážné nebezpečí narušení právního státu. Úřad to dnes uvedl ve svém vyjádření k legislativním změnám s tím, že zaslal příslušný dopis Evropské komisi z titulu ochrany finančních zájmů EU.
Návrhy nové vlády premiéra Roberta Fica na změny v trestním právu zahrnují například zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), který v zemi dohlíží na vyšetřování nejzávažnější kriminality a také různých kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Komisař pro spravedlnost Didier Reynders minulou středu řekl, že Evropská komise nebude váhat zasáhnout proti Slovensku jakýmkoli způsobem, včetně omezení fondů, pokud by slovenské kroky v oblasti právního státu porušovaly pravidla EU.
EPPO dnes upozornil, že změny by minimalizovaly odhalování možných podvodů týkajících se finančních zájmů EU, narušily by funkční ohlašovací linky mezi EPPO a ÚSP, přerušily by bez adekvátní náhrady kontakt mezi EPPO a zvláštními vyšetřovateli ze slovenské Národní kriminální agentury, přesměrovaly by většinu případů spadajících pod EPPO ze slovenského Specializovaného trestního soudu na soudy nižší instance, které jsou pro tyto kauzy nedostatečně kvalifikované, a „znamenaly by de facto amnestii ve značném počtu aktivních vyšetřování podvodů týkajících se finančních zájmů EU ve Slovenské republice“.
„V důsledku toho by byla vážně zasažena schopnost EPPO účinně vyšetřovat a stíhat přečiny v jeho kompetenci a prudce by se snížila úroveň ochrany finančních zájmů EU ve Slovenské republice,“ píše EPPO. Rovněž rychlost, s jakou slovenská vláda chystá změny provést, vyvolává vážné pochybnosti ohledně dodržování závazku upřímné spolupráce, upozorňuje unijní žalobce.
„Konečně vzhledem k tomu, že navrhované novely by snížily odstrašující sílu trestního práva pokud jde o přečiny spadající do kompetence EPPO, je rovněž zpochybněn úmysl slovenské vlády plnit svou povinnost účinně chránit unijní rozpočet,“ uzavírá EPPO.
Zrušení ÚSP a například snížení trestů za korupci a hospodářskou kriminalitu chce Ficova vláda prosadit ve zrychleném legislativním řízení tak, aby speciální prokuratura zanikla už k polovině ledna příštího roku. Vládní záměry vyvolaly na Slovensku opoziční obstrukce i demonstrace v ulicích, ceskajustice.cz
X X X
Násilný incident u soudu? ČAK odložila podněty k chování advokáta Naxery
Česká advokátní komora (ČAK) odložila jako nedůvodné podněty k prošetření chování advokáta Norberta Naxery při násilném incidentu u soudu s dezinformátorkou Janou Peterkovou. Dnes to uvedla mluvčí komory Iva Chaloupková. Jeden z podnětů podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Příznivci Peterkové v květnu vyvrátili dveře do jednací síně pražského městského soudu a na chodbě skandovali „gestapo“. V davu byl i Naxera, který měl v té době Peterkovou zastupovat. Kontrolní rada ČAK následně obdržela podněty od ministra Blažka a také od tajemníka komory Petra Čápa, aby prověřila Naxerovu účast na incidentu.
„Kontrolní rada po pečlivém zhodnocení všech dostupných důkazů podněty odložila jako nedůvodné. Ze získaných veřejně dostupných audiovizuálních záznamů nebylo podle názoru kontrolní rady možné bez důvodných pochybností jednoznačně dovodit, že by advokát skutečně skandoval „gestapo gestapo“, a nebylo ani prokázáno, že by se dopustil jiného jednání v rozporu s právními či stavovskými předpisy, které by mohlo být kárným proviněním podle zákona o advokacii,“ napsala nyní mluvčí ČAK.
Chaloupková doplnila, že komora důkazní materiály k prokázání Naxerovy aktivní účasti na incidentu nezískala ani po veřejné výzvě předsedy ČAK Roberta Němce na sociální síti X. Blažek na téže platformě v květnu napsal, že pokud nebude ztotožněn s postupem ČAK, zasáhne případně sám.
Naxera ČTK už dříve sdělil, že advokátní předpisy neporušil a že pouze čekal na chodbě. Míní, že vinu za incident nese především soud, protože nařídil jednání do kapacitně nedostačující síně. Popsal, že se přišel na jednání podívat, protože byl s Peterkovou domluvený, že převezme její obhajobu po obhájci, s nímž nebyla spokojená. „Já jsem celou věc jen pozoroval, nepral jsem se s nikým, ani jsem se nesnažil natlačit se do soudní síně,“ dodal k dění na chodbě.
Policie po incidentu obvinila osm lidí z výtržnictví, pět z nich stíhá i za násilí proti orgánu veřejné moci a jednoho také za pohrdání soudem, ceskajustice.cz
X X X
Soudce z Mostu vydal příkaz k zatčení nestíhané ženy, ta byla umístěna do cely
Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil mosteckému soudci Pavlu Plchovi plat o osm procent na deset měsíců. Vydal příkaz k zatčení ženy, proti které nebylo zahájeno trestní stíhání. Zůstala pak omezená na svobodě 14 hodin a 35 minut. Příkaz k zatčení už dříve zrušil Ústavní soud (ÚS) jako nedostatečně odůvodněný.
Na Plcha podali nadřízení kárnou žalobu, zároveň se s ním dohodli na důtce jako dostatečném řešení. NSS ale důtku neakceptoval, pokládal ji za „zcela zjevně nepřiměřeně mírné opatření“. Zdůraznil, že Plchův postup vedl k porušení práva na osobní svobodu.
Vedení mosteckého soudu jako druhou verzi dohody navrhlo osmiprocentní srážky z platu. Tentokrát už kárný senát dohodu schválil.
„I to nově sjednané opatření se jeví jako velice mírné, nicméně už není v takové disproporci, aby bylo zjevně nepřiměřené,“ řekl dnes předseda kárného senátu Tomáš Langášek. Jednání senátu se odehrálo v rychlosti formou videokonference, vedení soudu i soudce Plch vyjádřili jen svůj souhlas s dohodou. Detaily z kauzy nezazněly.
Ze staršího nálezu Ústavního soudu plyne, že šlo o ženu podezřelou z obecného ohrožení spáchaného v roce 2021. Policie trestní stíhání nezahájila, protože by žena vzhledem ke svému duševnímu stavu nechápala jeho smysl a význam.
Státní zástupce podal návrh na uložení ochranného léčení. Okresní soud proto nařídil veřejné zasedání, ke kterému ženu předvolal. Žena tehdy pobývala u dcery v zahraničí a nedařilo se jí doručit předvolání. Policisté ji telefonicky kontaktovali a zjistili, kdy se bude vracet do Česka. Okresní soud v Mostě pak vydal příkaz k zatčení, který odůvodnil tím, že není známo, kde žena pobývá.
Když se pak žena letos v únoru vrátila do Česka, policisté ji hned po příletu zadrželi a umístili do cely. Následující den byla předvedena před soudce okresního soudu, převzala předvolání k veřejnému zasedání, požádala o ustanovení obhájce a následně byla propuštěna na svobodu.
Odůvodnění příkazu k zatčení nesplňovalo zákonné požadavky pro zvolený postup, rozhodl v červenci Ústavní soud. „Takové pochybení je o to závažnější, bylo-li účelem jeho vyhotovení a realizace toliko doručení předvolání k veřejnému zasedání stěžovatelce – osobě, která není pro své zdravotní omezení schopna chápat význam trestního řízení, což připouští i okresní soud,“ stálo v nálezu, ceskajustice, cz
X X X
ČR oznámila smír s mužem, který odmítl platit za spor za újmu ze stíhání
Třináct let od začátku trestního stíhání Josefa Nadrchala končí případ dohodou s českým státem. Muž, který byl třikrát zproštěn obvinění obecným soudem a jeho případ definitivně ukončil Nejvyšší soud v roce 2016, se domáhal náhrady škody. Odvolací soud mu za to však naúčtoval soudní poplatek 42 tisíc, který muž odmítl zaplatit. Evropský soud pro lidská práva nyní případ Nadrchal v. ČR vyškrtl ze seznamu stížností.
Stížnost na porušení práva na soudní ochranu, spravedlivý proces a délku řízení podal Josef Nadrchal k Evropskému soudu pro lidská práva v říjnu 2020. Smírné urovnání stěžovatele a českého státu oznámil Evropský soud pro lidská práva 14. prosince 2023.
„Soud obdržel prohlášení o smírném narovnání podepsané stranami, na jejichž základě stěžovatel souhlasil, že se vzdá jakýchkoli dalších nároků vůči České republice v souvislosti se skutečnostmi, které vedly k této stížnosti, přičemž vláda se zavázala zaplatit mu částku uvedenou v přiložené tabulce,“ uvádí se v rozhodnutí o vyškrtnutí případu ze seznamu stížností. V přiložené tabulce je pak uvedena částka 4 500 euro.
Úplný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je zde.
K obohacení nedošlo, muže soud zprostil viny třikrát
Případ, o kterém široce informovala média, začal v roce 2010 zprávou o obvinění dvou mužů v souvislosti s pořádáním mistrovství světa lyžování v Liberci. Kauza, ve které od začátku padaly výrazy jako nekalé praktiky a pletichy při veřejné soutěži, se týkala dostavby kolejí pro potřeby sportovní akce pořádané v roce 2009.
Firma, která zajišťovala inženýrsko investorskou činnost a výběrová řízení pro mistrovství světa v lyžování zadala, dodatečnou zakázku na dodávku nábytku bez soutěže. Tím měla dodavatelská firma neoprávněně získat tři miliony korun. Média psala o ostudě a ohlásila, že dvěma obviněným hrozí osm let vězení.
V roce 2011 státní zástupce oba muže obžaloval. Jedním z nich byl jednatel investorské firmy Josef Nadrchal, podle kterého šlo o důsledky chyby v projektu, který nepočítal s nábytkem, což se muselo narychlo řešit.
V roce 2014 oba obviněné Okresní soud v Liberci zprostil obvinění. Podle soudu došlo k obejití zákona, avšak přidělení zakázky jedné firmě bylo v tu chvíli jedinou možností, jak rekonstrukci stihnout do termínu akce.
Státní zástupkyně se odvolala. Okresní soud v Liberci poté zprostil oba muže obžaloby ještě dvakrát, celkem byli u obecných soudů zproštěni obvinění třikrát. Není to trestný čin a obohacení se neprokázalo, uvedl tehdy předseda soudu. Definitivně případ ukončil Nejvyšší soud v roce 2016.
ÚS: Poplatek mohl být vyměřen, k zásahu nedošlo
Josef Nadrchal se začal domáhat odškodnění podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Jak shrnuje ústavní stížnost, soud v žalobě na ministerstvo spravedlnosti přiznal Nadrchalovi částku 82 tisíc a náklady řízení ve výši 31 tisíc, ostatní nároky zamítl. Josef Nadrchal proti rozhodnutí podal v roce 2017 odvolání. Za to byl samosoudkyní obvodního soudu vadně poučen a vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 42 069 Kč. „Stěžovatel soudní poplatek nezaplatil a v souladu s (vadným) poučením podal k obvodnímu soudu námitky proti usnesení obvodního soudu ze dne 15. 11. 2017,“ stojí v ústavní stížnosti.
Senát předsedkyně Kateřiny Šimáčkové stížnost zamítl. Pro posouzení projednávané ústavní stížnosti bylo stěžejní, že obecné soudy rozhodovaly ve věci až v době po nabytí účinnosti zákona č. 296/2017 Sb., jímž byl novelizován zákon o soudních poplatcích, vysvětlil Ústavní soud. Uvedená novela zavedla s účinností od 30. 9. 2017 poplatkovou povinnost i ve vztahu k řízením podle zákona č. 82/1998 Sb., které bylo do té doby od soudních poplatků osvobozeno, uvádí Ústavní soud v rozhodnutí.
„Pakliže stěžovatel podal odvolání až 25. 10. 2017, tedy po nabytí účinnosti uvedené novely zákona o soudních poplatcích, soudní poplatek za odvolání mu v souladu s platnou a účinnou právní úpravou mohl být vyměřen. Z těchto důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že k zásahu do základních práv stěžovatele nedošlo,“ uvedl v závěru rozhodnutí Ústavní soud.
Otázky, které český stát neodpoví
Vyškrtnutím ze seznamu stížností český stát už neodpoví na otázky Evropského soudu pro lidská práva:
Měl stěžovatel přístup k soudu, vzhledem k tomu, že jeho odvolání nebylo přezkoumáno, protože odmítl uhradit náklady řízení? Dostalo se stěžovateli spravedlivého řízení před Ústavním soudem?
Bylo rozhodnutí Ústavního soudu konkrétní ve vztahu k bodům stížnosti a bylo řádné odůvodněné?
Za předpokladu, že stěžovatel řádně vyčerpal opravné prostředky, byla délka trestního řízení proti němu slučitelná s podmínkou projednání věci v „přiměřené lhůtě “ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy? Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Plánujete založit rodinu? Pozor na přebytečná kila
Obezita komplikuje početí i léčbu neplodnosti
Vánoční cukroví, bramborový salát s majonézou, smažený kapr, pečená kačena a chlebíčky. K tomu pár piv, víno či tvrdý alkohol. Nadcházející svátky se u většiny Čechů ponesou v podobném duchu. Ženy, které plánují založit rodinu, by ale měly zpozornět – a vyvarovat se o Vánocích nejenom alkoholu, ale i nadměrné konzumace jídla. Přebytečná kila totiž významně snižují šanci na početí. Vyhráno navíc nemají, ani když se jim otěhotnět podaří, protože obezita často způsobuje těhotenskou cukrovku nebo vysoký krevní tlak a také zvyšuje riziko potratu. V tuzemsku se s nadváhou a obezitou v současné době potýká téměř polovina žen.
„Obézní ženy mají problémy s nepravidelným menstruačním cyklem a ztrátou ovulace. V jejich tukové tkáni se totiž tvoří spousta hormonů, které narušují rovnováhu a způsobují komplikace. Z toho důvodu se těmto ženám často nedaří otěhotnět přirozenou cestou,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., vedoucí lékař IVF Clinic v Olomouci. Ženy s nadváhou či obezitou tak často hledají pomoc v reprodukčních klinikách – i tam ale přebytečná kila komplikují jejich léčbu. „U žen, které se potýkají s nadváhou, je složitější už samotný odběr vajíček. Setkáváme se u nich také s nižším účinkem hormonálních injekcí na léčbu neplodnosti. Když se k tomu přidá vyšší věk, což je stále častější případ, úspěšnost umělého oplodnění výrazně klesá,“ popisuje specialista na asistovanou reprodukci MUDr. Tomáš Bagócsi z kliniky Reprofit.
Ukazatelem nadváhy a obezity je Body Mass Index (BMI), který vyjadřuje vztah mezi tělesnou hmotností a výškou. Pokud BMI překročí hranici 25, jedná se o nadváhu. Obézní lidé mají BMI vyšší než 30. Ženy, které takových hodnot dosahují, se přitom nepotýkají jenom s problémy s plodností. „Pokud se jim otěhotnět podaří, hrozí jim až trojnásobně vyšší riziko potratu než ženám se zdravou tělesnou váhou. Tělo v jejich případě nevytváří úplně ideální podmínky pro vývoj plodu – kromě potratu může dojít i k jeho poškození. Obézní ženy mají i vyšší sklon k těhotenské cukrovce,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Bagócsi. Kromě nadměrné konzumace jídla by se podle něj měly budoucí maminky vyvarovat i alkoholu, jehož zvýšený příjem narušuje hormonální rovnováhu. „Ideální je, když ženy, které se snaží otěhotnět, nepijí alkohol vůbec. Rozhodně horší než alkohol v rozumné míře je ale obezita,“ dodává MUDr. Štěpán Machač.
S nadváhou a obezitou se celosvětově potýká stále větší množství lidí – průměrná hodnota BMI v ČR loni vzrostla už na hodnotu 26. Souvisí to s nezdravým životním stylem, blahobytem, nedostatkem pohybu či sedavým způsobem zaměstnání. „Světová zdravotnická organizace definuje příčinu obezity naprosto přesně – jako nepoměr mezi příjmem a výdejem kalorií. Ten se ještě násobí v obdobích, v nichž dochází ke zvýšené konzumaci jídla, typicky právě o vánočních svátcích,“ říká MUDr. Tomáš Bagócsi. Společně s ostatními odborníky na asistovanou reprodukci se shoduje v tom, že obezita bude úspěšnost léčby neplodnosti komplikovat stále víc. „Ženy, které plánují založit rodinu, by si měly uvědomit, jaká rizika s sebou nadváha a obezita nesou. V některých zemích se reprodukční kliniky komplikacím, které obezita způsobuje, už cíleně vyhýbají. Například v Austrálii lékaři umělé oplodnění neprovádí vůbec, pokud BMI přesáhne hranici 35,“ uzavírá MUDr. Štěpán Machač. Ing. Barbora Mertová
x x x
V Pardubickém kraji bude centrum duševního zdraví v každém okrese. Bude jeden z mála krajů v republice
Důsledkem dnešní náročné a informačně zahlcené doby je stále se zhoršující stav duševního zdraví obyvatel. Psychiatrů je však nedostatek a dětských psychiatrů dokonce extrémní nedostatek. Před pár lety zvolna začala reforma psychiatrické péče, která umožnila vznik mezičlánku mezi ambulancí a psychiatrickou nemocnicí, takzvaných center duševního zdraví (CDZ). Ty od začátku podporuje i Pardubický kraj. V Pardubicích a Chrudimi už centra fungují, v Ústí nad Orlicí a ve Svitavách zahájí činnost v příštím roce. Pardubický a Karlovarský kraj budou jediné v republice, kde budou centra v roce 2024 ve všech okresech.
„Zastupitelé Pardubického kraje schválili na prosincovém zasedání individuální dotace ve výši dvou milionů korun pro obě vznikající CDZ. Mám z toho velkou radost, protože po těch sedmi letech, co se koordinaci služeb v oblasti duševního zdraví na kraji věnujeme, je to dosažení jednoho z velkých cílů, který jsme si dali. V Ústí nad Orlicí bude centrum provozovat stejně jako v Pardubicích a Chrudimi Péče o duševní zdraví a ve Svitavách Oblastní charita Polička,“ uvedl radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.
Služby budou klientům poskytovány multidisciplinárními týmy profesionálů podle standardů ministerstva zdravotnictví. Tým tvoří psychiatr, klinický psycholog, zdravotní sestry, sociální pracovníci a peer konzultant (osoba s vlastní zkušeností s duševním onemocněním). Většina intervencí bude probíhat v přirozeném prostředí klientů. Hlavním cílem center duševního zdraví je prevence hospitalizace, její zkracování a návrat osob se závažným duševním onemocněním do prostředí běžné komunity.
Centrum duševního zdraví ve Svitavách se přesunulo do nových prostor na Wolkerovu alej. „Aktuálně rekonstruujeme prostory pro zdravotní část týmu, zařizujeme ambulance pro lékaře nebo čekárny. Tým sociálních pracovníků je již kompletní a pracuje s klienty v terénu, stejně jako psychiatrické zdravotní sestry a peer konzultant. Od ledna tým doplní dvě klinické psycholožky,“ přibližuje složení multidisciplinárního týmu CDZ ve Svitavách Petra Zahradníková, ředitelka Oblastní charity Polička, a dodává: „Aktuálně centrum doplňujeme i o psychiatra/ičku a jsme rádi, že oslovení odborníci vítají, že se na Svitavsku plnohodnotné CDZ rozvíjí a že zde je tato podpora pro klienty dostupná.“
Zdravotní část týmu podporuje klienta i jeho rodinu ve zvládání projevů duševního onemocnění, pomáhá s medikací nebo nastavením terapeutického plánu. Sociální pracovníci pomáhají při jednání na úřadech, nácviku péče o vlastní osobu nebo domácnost, s hledáním zaměstnání, a třeba i s aktivním trávením volného času.
„Snažíme se, aby i osoby s vážným duševním onemocněním mohly žít dle své volby, zodpovědně k sobě i ostatním a současně, aby je přijímala také komunita,“ dodal ředitel organizace Péče o duševní zdraví Petr Pavlíček. PhDr. Zuzana Nováková