Zacharovová: Výchozím bodem ke II. světové válce byla Mnichovská dohoda. Výchozím bodem událostí, které vedly k vypuknutí II. světové války, nebyl pakt Molotov-Ribbentrop, ale Mnichovská dohoda, na níž se podílela Velké Británie, hlava Commonwealthu, v té době Britského společenství národů, kam patří i Kanada. Kanaďané se neustále potýkají s pochopením historických příčin a následků, včetně hlavních příčin II. světové války. Uvedla to Marija Zacharovová, oficiální zástupkyně ruského ministerstva zahraničí.

Reagovala tak na vyjádření kanadské velvyslankyně v Rusku v souvislosti s její návštěvou Piskarevkého hřbitova . v Petrohradu, memoriálního komplexu na památku obětem obležení Leningradu.

„Kanadská velvyslankyně v Rusku Sarah Tracyová, která byla v Petrohradu, přišla na Piskarevský hřbitov položit květiny k Památníku vlasti. Bylo by naivní věřit, že ji k tomuto zdánlivě ušlechtilému kroku inspirovala vlna soucitu s téměř půl milionem obětí obležení Leningradu, které tam byly pohřbeny. Za tím vším nebyl jen projev empatie.“

Zacharovová na svém účtu na sociální síti Telegram citovala Tracyové vyjádření na sociálníchch sítích: „Naší nejlepší obětí mrtvým je pravda. Pamatujte na hrdinství a utrpení Leningradu, důsledky Paktu Molotov-Ribbentrop a Jalty – abychom se poučili z historie.“

Podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí Tracyová ve třech řádcích „rouhavě dokázala prezentovat SSSR stejně zodpovědný jako Německo za rozpoutání II. světové války, pošlapávat rozhodnutí Jaltské konference a zároveň nás obvinit z překrucování historické pravdy“. Vrcholem jejího cynismu však byl pokus prezentovat tragédii Leningradské blokády jako přímý důsledek paktu Molotov-Ribbentrop, sovětsko-německého paktu o neútočení a z toho vyvozovaný závěr „je to samozřejmě škoda, ale mohou si za to sami“.

Tracyová podle ruské diplomatické mluvčí zastupuje stát, v němž našly útočiště tisíce přeživších z UPA, v jehož parlamentu tleskají nacistickým zločincům, který zběsile podporuje současné potomky banderovců.

V jedné věci má však paní velvyslankyně pravdu. Historie musí být známá. Ale Tracyová v tom zjevně selhává. Zacharovová jí proto připomíná, že výchozím bodem událostí, které nakonec vedly k vypuknutí II. světové války byla Mnichovská dohoda, na níž se podílela i vůdčí síla Commonwealthu, kam patří i Kanada, tedy Velká británie.

„Kanaďané a většina obyvatel Západu mají neustále problémy s pochopením historických vztahů, příčiny a následku, a konkrétně hlavních příčin II. světové války a selektivní pamětí,“ shrnula Marija Zacharovová. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

SKONČIT  S  BOJI  NA  UKRAJINĚ,  NEZABÍJET  LIDI

UKRAJINA  KAPITULACI,  JAKO  NĚMECKO  V  BERLÍNĚ

Rusko začalo s USA jednat o příměří na Ukrajině, předtím útočilo na Kyjev

 Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Podle agentur se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Před začátkem jednání na obou stranách útočily drony. Rusko ohlásilo 28 zničených strojů, samo útočilo na Kyjev.

V saúdskoarabské metropoli se od neděle konají rozhovory o možnostech příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, zástupci USA jednají odděleně s oběma stranami konfliktu, v neděli měli první schůzku s ukrajinskou delegací.

Ruská protivzdušná obrana zničila v noci na pondělí 28 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany na Telegramu. Dvanáct bezpilotních letounů Rusové zničili nad Kurskou oblastí, dalších 12 v Rostovské oblasti na jihu Ruska. Zbylé čtyři obrana sestřelila nad poloostrovem Krym, v Krasnodarském kraji a nad Azovským mořem.

V noci na neděli v Kyjevě po náletu ruských dronů zahynuli tři lidé, včetně pětiletého dítěte, tvrdí ukrajinské úřady. Další čtyři lidé zahynuli při ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Internetové systémy Ukrajinských drah se staly terčem rozsáhlého kybernetického útoku. Provoz vlaků ale tento incident nenarušil. Agentura Reuters připomíná, že po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru na začátku ruské invaze v únoru 2022 připadla železnici na Ukrajině klíčová role při přepravě cestujících na vnitrostátních i zahraničních spojích. V Rijádu zůstává i ukrajinská delegace, kterou vede ministr obrany Rustem Umerov. Ten nedělní jednání s americkou delegací označil za produktivní. Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS. Podle agentur se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, v neděli měli první schůzku s ukrajinskou delegací.

Tvrzení znepřátelených stran však nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Spojené státy usilují o uzavření mírové dohody mezi oběma státy. Doufají, že se podaří dohodnout částečné příměří, které by zastavilo údery na energetickou infrastrukturu. Obě strany však stále hlásí pokračující údery.

Noční útok na Kyjev

Při ruském vzdušném úderu na Kyjev byl v noci na pondělí zraněn jeden člověk a několik domů v okolí ukrajinské metropole bylo poškozeno. Rusko zaútočilo na Kyjev už třetí noc po sobě.

Sedmatřicetiletý člověk utrpěl při náletu zranění šrapnely na horní polovině těla a na hlavě, se kterými skončil v nemocnici. Nebylo jasné, zda jde o muže či ženu. Napsal na sociální síti Telegram šéf Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk.

X X X

 Schůzka Ukrajiny s USA proběhne v neděli v noci. Předchází rusko-americkým jednáním

Ukrajinští představitelé se mají v neděli v noci sejít s Američany v Saúdské Arábii k jednáním o případném příměří s Rusy, uvádí agentury. Ukrajinskou delegaci má vést ministr obrany Rustem Umerov, nicméně ukrajinští představitelé zdůraznili, že nedělní schůzku vnímají jako čistě technickou, napsala agentura Reuters.

 Schůzka s Američany je naplánována na dnešní večer,“ řekl novinářům podle agentury AFP zdroj z ukrajinské delegace. Podle Reuters se má schůzka uskutečnit pozdě v noci a má předcházet rusko-americkým jednáním, která jsou naplánována na pondělí na expertní úrovni.

Americký vyslanec Steve Witkoff před jednáním v Saúdské Arábii v televizi Fox News řekl, že se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin chce více než tři roky trvající konflikt ukončit. „Cítím, že chce mír,“ uvedl. Myslí si, že jednání přinesou „opravdový pokrok, zejména co se týká příměří v Černém moři a lodí obou zemí“. Z tohoto bodu podle něj znepřátelené strany „přirozeně přejdou k plnému příměří“.

Ukrajina doufá, že v nadcházejících diskusích v Saúdské Arábii zajistí částečné příměří v bojích s Ruskem, řekl AFP v pátek nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský představitel. Prezident Volodymyr Zelenskyj před časem navrhnul příměří ve vzduchu a na moři.

Reuters označil jednání v Rijádu za součást rostoucího diplomatického tlaku Trumpa na ukončení války. Připomněl, že tyto schůzky navazují na předchozí jednání v Saúdské Arábii, nejprve mezi USA a Ruskem a později mezi USA a Ukrajinou, kdy Kyjev přijal americký návrh na 30denní příměří.

Ruský prezident Vladimir Putin minulé úterý v telefonátu s Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu, nicméně Rusko i Ukrajina nadále podnikají údery na nepřítele za pomoci dronů a ruská armáda pokračuje v pomalém postupu na východě Ukrajiny v oblasti, kterou Moskva prohlašuje za připojenou k Rusku.

Reuters píše, že ke kritice západních politiků na adresu Putina Witkoff poznamenal, že každý příběh má dvě strany a „nic není černobílé“. Bagatelizoval také obavy některých zemí NATO, že Rusko chce ovládnout další části Ukrajiny, případně postupovat dále do Evropy. „Nevidím to tak, že by si chtěl vzít celou Evropu,“ řekl Witkoff.

Ukrajina se i díky západní pomoci již déle než tři roky brání ruské agresi. Americký prezident Trump se zavázal tuto válku rychle ukončit. Bílý dům podle zdrojů agentury Bloomberg doufá, že příměří se podaří dohodnout do Velikonoc, které letos připadají na 20. dubna. Nicméně podle nejmenovaných zdrojů „obeznámených s plánováním“ Washington připouští, že se časový plán může posunout vzhledem k velkým rozporům mezi znepřátelenými stranami, které neustávají ve vzájemných útocích.

X X X

NĚMECKO  NEMÁ  NOVÉHO  HITLERA   NA  VÁLKU

NATO  SE  NEROZPADNE

Turek strašil novým wehrmachtem. Už nebude možnost rozbít EU, obává se

Europoslanec Filip Turek v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News varoval před novým wehrmachtem. Reagoval tak na nedávná slova šéfa Evropské lidové strany (EPP) a její frakce v Evropském parlamentu Manfreda Webera, který řekl, že Německo má přejít na válečnou ekonomiku. V souvislosti s možností vzniku evropské armády vyjádřil obavu, že už nepůjde „rozbít EU“.

„Vzhledem k hrozbám bychom nyní v Evropě měli přeorientovat své myšlení na vojenskou ekonomiku. To znamená zrychlený postup pro licencování vojenského vybavení, užší spolupráci mezi evropskými výrobci zbraní,“ uvedl Weber v rozhovoru pro noviny Welt am Sonntag podle Caliber.Az.

To však podle něj může znamenat i to, že v budoucnu budou zbrojaři pracovat na směny o víkendech a zbraně začnou vyrábět firmy, které dříve vyráběly průmyslové zboží pro civilní účely.

Na jeho slova reagoval v neděli europoslanec Turek. „Samozřejmě, že snahy mnoha i politiků v Evropském parlamentu jsou směřovány k evropské armádě. To je jediné, co si přeje Evropská komise, protože pokud vznikne evropská armáda, tak už není možnost rozbít EU, zbavit se šílené Evropské komise a vytvořit nebo přetvořit EU na jinou EU, která by fungovala bez Green Dealu, kterým absolutně likvidujeme vlastní průmysl,“ pronesl Turek.

Podle Turka totiž nejde rozhodně dohromady zbrojení a evropská armáda s nějakou svobodou v Evropě. „Protože pokud Německo vytvoří znovu nový Wehrmacht, pokud budeme mít novou super evropskou armádu, tak tady máme super evropský stát, který bude chtít dekarbonizovat, zavírat továrny a zakazovat lidem, v čem mají bydlet,“ dodal k tématu europoslanec Turek.

„Mění se světový řád“

„My nemáme úplně jinou možnost, než mít dobré vztahy s USA, protože ono je to všechno o nějakém jaderném odstrašení a opravdu se mění světový řád. Může to být velmi nebezpečné,“ uvedl Turek v diskuzi, kde se mimo jiné řešila mírová dohoda na Ukrajině.

Současně řekl, že v momentě, kdyby se začala rozpadat Severoatlantická aliance, tak nevěří, že by třeba Francie šla do jaderné třetí světové války proti Rusku. „Velká Británie vždycky zůstane po boku USA a stejně tak to udělá zbytek,“ doplnil Turek.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka, který byl rovněž v nedělní debatě, je těžké jednat s někým, kdo střílí a zabíjí nevinné lidi. „Je důležité, že dohoda musí být za účasti Ukrajiny. Je logické, že Ukrajina chce bezpečnostní záruky,“ uvedl ministr. Současně zdůraznil, že je důležité, aby dohoda byla férová.

„Rusko se nezalekne evropského zbrojení“?

„Spravedlivá dohoda by byla, že Rusové z Ukrajiny odejdou. Rusko se nezalekne evropského zbrojení. Francie nepůjde do jaderné války,“ zdůraznil Turek. Podle něj Rusko mír nyní nechce. „Donald Trump je ve velmi těžké situaci. Rusové budou dělat problémy,“ podotkl europoslanec.

To, že Rusko nechce ukončit válku si myslí i ministr Hladík. Řeč poté přišla také na koalici ochotných a mírové dohody. „Je spousta věcí, co musíme vyřešit. Jenom říkám, neoslabujte Evropu. Jste evropský poslanec,“ pustil se poté Hladík do Turka.

X X X

Představitelé USA uznávají ruské požadavky, i když jsou v rozporu s mezinárodním právem, říká Smetana

Spojené státy doufají, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podaří dosáhnout do Velikonoc. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s plánováním rozhovorů. Jejich další kolo teď začíná v Saúdské Arábii. „Současná americká administrativa do nějaké míry přijímá legitimitu ruských požadavků, které jsou samozřejmě v rozporu s mezinárodním právem,“ říká pro Radiožurnál Michal Smetana.

 V noci na neděli zemřeli po ruských dronových útocích na Kyjev nejméně tři lidé, včetně pětiletého dítěte. Útok způsobil požáry v obytných domech a evakuaci desítek lidí. Ruské úřady hlásí zneškodnění desítek ukrajinských dronů. Jak byste popsal situaci před dalším jednáním o příměří?
Jakkoliv se rozvíjí diplomatické iniciativy, tak co se týče samotné války na Ukrajině, vývoje na bojišti a vzdušných útoků, asi by se to dalo vystihnout anglickým termínem „business as usual“ (byznys jako obvykle). V podstatě vidíme, že nadále pokračují vzdušné útoky pomocí dronů, raket s plochou dráhou letu a balistických raket ze strany Ruska na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Nadále vidíme, že Ukrajina se snaží pomocí svých dronových prostředků cílit na ruskou infrastrukturu. A ,samozřejmě, nadále vidíme intenzivní boje na frontě.

Spojené státy doufají, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podaří dosáhnout do Velikonoc

Ukrajinský deník The Kyiv Independent píše, že Steve Witkoff, který vede rozhovory o příměří, papouškuje ve svém rozhovoru s Tuckerem Carlsonem ruskou propagandu. Prohlásil, že Krym, a teď cituji, „a tzv. čtyři regiony Donbas, Luhansk a ještě dva“ jsou klíčové pro urovnání války. Tvrdil, že je obývají rusky hovořící obyvatele, kteří v drtivé většině v referendech ukázali, že chtějí být pod Ruskem. Budou Američani tlačit na Kyjev, aby se těchto oblastí, tedy Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské plus Krymu vzdal?
Je dost pravděpodobné, že současná americká administrativa do nějaké míry přijímá legitimitu ruských požadavků, které jsou samozřejmě v rozporu s mezinárodním právem. Nicméně z pohledu současné americké administrativy si to Rusko v uvozovkách „nějakým způsobem zasloužilo“. Vzhledem k tomu, jak vypadá vývoj situace na bojišti a kde se konflikt aktuálně nachází, respektive v jakém je bodě.

Takže dokážeme si představit, že když máme tato tvrzení ještě předtím, než začala reálná jednání ve vzduchu ze strany Spojených států, tak potom v těch budoucích jednání, kde se budou řešit detaily nějakého možného mírového ujednání, tak tam se budou Spojené státy nějakým způsobem snažit jít Rusku naproti a tlačit Ukrajinu k tomu, aby nějakou formou akceptovala vlastnictví těchto regionů ze strany Ruska. Můžeme se pak bavit o tom, jakým mechanismem by k tomu došlo. Ale ten princip, který jste vy popsal, tak základním způsobem asi ve vzduchu bude.

Ukrajinská pravda připomněla, že prezident Zelenskyj tento týden při návštěvě Finska připustil, že územní otázky budou na pořadu příštích mírových jednání o ukončení války, ale zdůraznil, že Ukrajina nepřistoupí na to, aby uznala dočasně okupovaná území za ruská. Mohou na tom ta jednání ztroskotat?
Na tomto jednání určitě ztroskotat mohou, je to jeden z problematických aspektů. Rozhodně ne jediný. Pořád se ještě bavíme o tématech, jako jsou bezpečnostní záruky, které jsou ještě možná v některých ohledech víc klíčové.

Každopádně z pohledu ukrajinského politického systému ani není možné úplně uznat, že tato území se stanou ruskými územími. Formálně je tam celá řada věcí, která by se musela změnit, včetně ukrajinské ústavy a také není žádným způsobem jisté nebo respektive nepravděpodobné, že by něco takového přijala ukrajinská veřejnost, ukrajinské elity, ukrajinský politici, takže tam vidíme celou řadu problémů.

Ukrajina má pořád možnost se bavit o variantách, které budou, dejme tomu, právně někde napůl cesty. To znamená, můžeme se bavit o nějaké formě neuznání po té právní stránce, nicméně dejme tomu, akceptace nějaké faktické kontroly nad nějakým z těch teritorií ze strany Ruska, i když samozřejmě toto Rusko odmítá a chce plné uznání, které by mělo i právní rovinu.

X Finský prezident Alexandr Stubb zdůraznil, že Ukrajina by v žádném případě neměla přistoupit na ruské podmínky, které by znamenaly ztrátu svrchovanosti a územní celistvosti. Řekl „historická zkušenost ukazuje, že jakoukoliv slabost Rusko využije.“ V tom má zřejmě pravdu?

Já myslím, že to je obecné silné prohlášení, o kterém se můžeme bavit asi hodinu, jaké toho mohou být implikace. Ale samotná myšlenka, že by Ukrajina skončila okleštěná o více než 20 % svého území ve chvíli, kdy nebude mít ani dostatečné bezpečnostní záruky, že se ruská invaze může opět provést, bude ve velmi těžké situaci, která nějakým způsobem ukončí existenci ukrajinského státu, tak, jak jsme ho znali před válkou.

To znamená, že pro Ukrajinu to bude velmi těžké období, kdy samozřejmě můžeme očekávat politickou nestabilitu, odchod řady lidí a mladých lidí ze země.

Může to být problém, kdy prostě v takovou chvíli do země nebudou přicházet zahraniční investice. Přitom bude permanentní obava z další ruské invaze v dalších letech a celkově se můžeme obávat nestability, kterou si Rusko v tomto ohledu velmi přeje.

To znamená, ano, samotná teritoria je jeden z aspektů, ale v kombinaci s nedostatkem bezpečnostních záruk, například členství NATO, tak by to pro Ukrajinu znamenalo velmi tragický vývoj do budoucna. Je proto pochopitelné, že i v takové situaci by Ukrajina pravděpodobně spíše volila variantu vzdorovat ruské invazi nadále a doufat v to, že se dostane v nějakém bodě do lepší pozice, kdy Rusko bude otevřeno větším ústupkům.

X Prezident Petr Pavel zopakoval, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky. Rýsuje se nějaká konkrétní představa takové pomoci?

To je skutečně velmi předběžné v aktuálních jednáních. Rusko jako jedna z válčících stran kategoricky odmítá, že by součástí jakéhokoliv budoucího mírového jednání byly západní jednotky, které by se nacházely na území Ukrajiny. To znamená, je to ještě velmi vzdálená otázka, kde se budeme bavit o těchto mechanismech.

Nicméně ano, minimálně varianta, o které se tady bavíme v Evropě, že by byla koalice ochotných v případě nějakého z možných lepších scénářů součástí těchto mírových sil, které by možná fungovaly trochu jako nástražný drát, jako odstrašující prostředek proti budoucí ruské invaze na Ukrajině, tak to ve hře je.

X X X

Trump: Právě teď jednáme o rozdělení území mezi Ukrajinu a Rusko

 Vyjednávání o příměří a rozdělení území mezi Rusko a Ukrajinu právě probíhají, řekl dnes novinářům v Oválné pracovně Bílého domu americký prezident Donald Trump. Foto: The White House1

 Vyjednávání o příměří a rozdělení území mezi Rusko a Ukrajinu právě probíhají, řekl dnes novinářům v Oválné pracovně Bílého domu americký prezident Donald Trump.

„Myslím, že najdeme dohodu… Myslím, že brzy dojde k úplnému příměří v rusko-ukrajinské válce. Budeme mít smlouvu a vyjednáváme o ní. Smlouvu o rozdělení území atd., atd. Vyjednává se, když (tady) mluvíme,“ prohlásil prezident Spojených států během tiskové konference.

Trump rovněž řekl, že „dobře spolupracoval“ s ruským vůdcem Vladimirem Putinem a Vladimirem Zelenským. Podle jeho názoru se již objevily „obrysy dohody“.

Prezident také dnes prohlásil, že „postupujeme vpřed ohledně Ruska a Ukrajiny. Měl jsem dnes pár dobrých rozhovorů.“ Trump svůj výrok ale dále nekonkretizoval.

 Trump zároveň na dotaz odmítl říci, zda uvažuje o uvalení sankcí proti Rusku za jeho pokračující útoky na Ukrajinu. Na dotaz novináře jen řekl: „No, oni se perou.“

Americký prezident také řekl, že Spojené státy jsou připravené na válku s Čínou. „Neusilujeme o válku s Čínou, ale pokud k ní dojde, jsme plně připraveni,“ řekl.

Trump také poděkoval Elonu Muskovi za záchranu dvou astronautů, kteří uvízli měsíce na ISS. Podle jednoho reportéra ale zatím nedostali zaplaceno za přesčasy. „Pokud budu muset, zaplatím to z vlastní kapsy,“ prohlásil.

X X X

Trump zahltí vše svým křikem? A tlačí na to, aby rozšiřoval svou moc? říká amerikanista

Donald Trump za dva měsíce v úřadu amerického prezidenta zahltil veřejný prostor řadou prohlášení a rozhodnutí. List The New York Times například vydal minulý týden seznam 200 zakázaných slov, která mají dle jeho nařízení zmizet z amerických vládních webů a komunikace. Amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity rozebírá, jaké budou mít Trumpova rozhodnutí dopady v USA i ve světě.

X Jak se mají lidé vypořádat s taktikou Trumpa „flood the zone“, neboli zahlcením společnosti novými nařízeními a prohlášeními?

Sám to nevím. Tohle musí být teď pro novináře strašně vyčerpávající. Hlavně to ale umožňuje Trumpově administrativě se v pozadí věnovat „větším“ cílům a médiím nahazovat tyto skoro bulvární výkřiky. My potom už nemáme kapacitu sledovat situaci dlouhodobě.

X V čem se liší Trumpova aktuální administrativa od jeho prvního funkčního období?

Říkáme tomu „Trump 2.0“. Teď je to administrativa, která velmi dobře ví, co chce. Donald Trump se obklopil mnohem silnějšími a loajálnějšími lidmi než v minulosti. Úplně to nejzásadnější je, že Trump mnohem více tlačí na rozšíření exekutivní moci, což znamená rozšíření toho, o čem všem může prezident rozhodovat, aniž by se musel Kongresu zeptat, nebo řešit, jestli mu to prohlasuje, nebo neschválí.

Když se nějaký systém nebo instituce zruší, velmi obtížně se potom dává dohromady. Hlavně se tím ale vytrácí důvěra v instituce a média.

 X Do jaké míry jsou změny, jež Trump nyní provádí, trvalé?

Spousta rozhodnutí jde zvrátit, ale je to nesmírně obtížné. Ale hlavně v momentě, kdy se nějaký systém nebo instituce zruší a přestane fungovat, tak se velmi obtížně dává dohromady a vzniká. Co ale vidíme, je, že se postupně potom vytrácí důvěra v instituce a důvěra v média.

X Chovat se jako byznysmen je pro Trumpa klíčové?

Co se týká americké zahraniční politiky, tak ano. Morální hodnoty už přestávají hrát roli. Pro Trumpa ta soft power, vliv americké kultury a nějakých demokratických hodnot a pluralismu už nejsou důležité. Není to na bázi spolupráce, ale na bázi vynucení si nějaké spolupráce.

X Před pár měsíci jste řekl, že američtí muži se cítí ve společnosti ohrožení a nevidí tam pro sebe místo. Mluvil jste o štěpení mezi ženami a muži, především v otázce interrupcí. Prohloubilo se ještě v posledních týdnech?

Nevím, jestli se to prohloubilo v posledních týdnech, ale spíš se to ukázalo už i na té politické úrovni. Donald Trump se ve své kandidatuře zaměřoval na mladé muže, to je realita. Chodil hodně do podcastů, youtubových kanálů, k mladým influencerům. Působilo to velmi dobře. Nakonec se ukázalo, že téma interrupcí nebylo tak štěpící, jak se předpokládalo.

X X X

Jan Beneš, Amerikanista, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, specializuje se na americkou kulturu, politiku a historii je absolventem Texas A&M University a členem České a slovenské asociace amerikanistů, ve své vědecké činnosti se zaměřuje především na moderní dějiny Spojených států, jejich kulturu a literaturu. Přispívá do odborných publikací i českých médií, kde analyzuje jak historické, tak aktuální politické dění ve Spojených státech

X Proč ale ke štěpení tedy docházelo a dochází?

Myslím si, že to není jen věc americká. Vyšlo už několik studií, které ukázaly, že mladí muži čím dál více inklinují ke konzervativnějším hodnotám. Naopak ženy kvůli reprodukčním právům a obecné snaze být nezávislé, mít svou kariéru a rozhodovat o svém tělu, inklinují spíše doleva. Symbolem té propasti je, že Kamala Harrisová ve svém předvolebním programu cílila na všechny možné skupiny obyvatelstva, jen ne na muže.

X Amerikanista Kryštof Kozák nedávno pro iDNES.cz uvedl: „Trump oznámil, že americká společnost bude barvoslepá a rasové rozdíly se vyřeší tak, že se o nich nebude moci žádným způsobem mluvit.“

Donald Trump kandidoval proti identitární politice. Říkal, že nejvíce mu vadí DEI (diversity, equity, inclusion = diverzita, inkluzivita a rovnost) a minoritní politika, politika menšin. Tím, že toto říká, apeluje velmi konkrétně na specifické skupiny obyvatelstva, které se identifikují přesně tímto postojem. Nechtějí, aby se minoritám přiznávala práva. Je to paradox. Na jedné straně se o tom nebude mluvit, „colourblind“ je starý konzervativní přístup, jak se ke všem chovat rovně a stejně – tak, že se nebude vůbec hledět na barvu a gender. Paradox je v tom, že se o tom nebude mluvit, ale zároveň se o tom bude mluvit úplně extrémně. Tím, že se o menšinách nebude mluvit, se bělošská mužská cis hetero skupina stane normou, a nebude ji nic jiného ohrožovat. Je to vlastně hlasité ticho – vůbec se nebudeme bavit o minoritách, ale zároveň se velmi hlasitě bavíme o jiné identitě.

X Čím si vysvětlujete, že se americká společnost proměnila a jde konzervativnějším směrem?

V amerických volbách v roce 2020 se ukazovalo nezvládnuté období Donalda Trumpa, které bylo považované za chaotické, ekonomice se přestalo dařit. To je často to, co rozhoduje americké volby. Naopak Biden působil klidně, jako někdo, kdo dá věci do pořádku. Loni se po čtyřech letech projevilo jeho stáří a inflace, která přišla po koronavirové pandemii. Americké obyvatelstvo si řeklo, že návrat k Trumpovi a ekonomice před pandemií jim reputaci znovu zlepší. Ekonomika je pro Trumpa velmi spojená s otázkou imigrace. Říká, že imigranti berou Američanům práci, je kvůli nim dražší bydlení, protože se stěhují do jejich čtvrtí a podobně.

X Odkdy můžeme u Američanů pozorovat odklon od liberálního směru?

Situaci, kdy lidé přestávají podporovat liberální a inkluzivní programy pozorujeme dlouhodobě. V roce 2009 nastoupil do úřadu Barack Obama a od té chvíle vidíme velký trend odmítání toho, aby se pro černochy a další minority ještě více vytvářely programy, které je do společnosti začleňují.

X I přesto, že se Barack Obama stal prvním afroamerickým prezidentem?

V reakci právě na to, že se jím stal Barack Obama. Velká část nesla jeho prezidentství těžce. Osm let liberalismu vlády Baracka Obamy vedlo k tomu, že lidem přišlo, že černochů je na obrazovkách, univerzitách a všude moc.

X Z vládních webů mizí slova jako žena, gender a LGBTQ, ale třeba i klimatická změna, domorodí obyvatelé, těhotná osoba, černoši, hispánská menšina nebo plod. Má to dopad i na vědu?

Webové stránky, dokumenty, grantové žádosti, ale třeba právě vědecké výstupy, ve kterých se slova vyskytují, budou prošetřována, budou jim zkrácené peníze, zastavení výzkumu. Ten řez je velmi široký. Rozpustilo se USAID – americká agentura pro mezinárodní rozvoj…

X Přestane se financovat Rádio Svobodná Evropa…

Ano, je tady přístup známý ze Sillicon Valley „nejdřív to rozbijeme, a pak to zkusíme sestavit zpátky, uvidíme co bude fungovat, co nebude“. A ano, má to dopad na vědu, na kariéry vědců, úředníků, zdravotníků. Vědci si momentálně nejvíce stěžují na nepředvídatelnost. Peníze do vědy musí jít ve velkém, aby si Amerika zanechala technologickou a obecně vědeckou nadřazenost před Čínou a ostatními zeměmi.

X Změní to nějak i evropskou politiku?

Umím si představit, že tady budou politici, a ve střední Evropě už jsou, kteří si hodně těch triků a strategií, které vidíme u Donalda Trumpa, vezmou pro sebe. Některé země mají velmi podobnou „taktiku“ k upevnění moci.

X X X

Vulin: Protesty v Srbsku organizují spiklenci proti Trumpovi

Organizátory protestů v Srbsku jsou američtí spiklenci proti Donaldu Trumpovi a několik evropských zpravodajských služeb. Uvedl to místopředseda srbské vlády Alexandar Vulin.

„Barevnou revoluci v Srbsku zorganizoval americký ‚deep state‘ – ten samý, který se snaží mařit mírové iniciativy prezidenta Trumpa, a také   několik evropských zpravodajských služeb,“  řekl Vulin.  Ty samé síly podle jeho slov stojí  i za útoky na prezidenta Milorada Dodika a Republiku srbskou.

„Tyto simultánní útoky mají jediný cíl – zničení Srbska a nástup politiků, kteří splní všechny požadavky Západu, včetně zavedení sankcí proti Rusku,“ dodal.

Na pozadí demonstrací probíhajících od listopadu loňského roku prezident země Aleksandar Vučič poznamenal, že v Srbsku nebude možné provést barevnou revoluci podobnou majdanu na Ukrajině.

Připomeňme, že Vulin, advokát, novinář a politik, byl v minulosti také ředitelem srbské  Bezpečnostní a informační služby. Funkci opustil po hrubém tlaku administrativy Joe Bidena a jeho zařazení na sankční seznam, server vasevec.cz

X X X

Záplavy na Svitavsku: Voda se po silné přeháňce prohnala domy v několika obcích

Hned z několika obcí na Svitavsku hlásí lidé lokální záplavy. Důvodem byl intenzivní déšť, který se oblastí přehnal. V akci jsou hasiči, kteří čistí kanálové vpusti a odklízejí nánosy bahna. Voda se prohnala domy, garážemi i sklepními prostory, informovali hasiči v neděli po šesté hodině večer na síti X.

Hasiči zasahují v obcích Banín, Rudná či městysi Svojanov. „Silná dešťová přeháňka způsobila lokální záplavu,“ vysvětlili příčinu nedělního zásahu na síti X.

 Jednotky tak většinou čistí kanálové vpusti nebo ucpané mostky, rovněž se vypořádávají s nánosy bahna. „Voda se přehnala ve zmíněných obcích domy, garážemi i sklepními prostory,“ popsali situaci na Svitavsku.

V Česku se v neděli také objevily první jarní bouřky. „Slabší bouřky se během odpoledne začaly tvořit hlavně na linii konvergence (sbíhavosti proudění) na Moravě. Jedná se o slabší bouřky s příjemným ‚jarním deštěm‘, mírnou bleskovou aktivitou a výjimečně i menšími kroupami (tak o velikosti hrášku),“ informovali na sítích odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu.