Británia sa obáva širšieho konfliktu, Macron žiada zvolanie BR OSN. Spojené štáty a Izrael uvrhávajú Blízky východ do priepasti nekontrolovanej eskalácie, varovala v sobotu ruská diplomacia v reakcii na americko-izraelskú vojenskú operáciu proti Teheránu. Spojené štáty a Izrael vyzvala, aby okamžite útoky na Irán ukončili.

„Požadujeme okamžitý návrat na cestu politického a diplomatického urovnania,“ zdôraznila podľa agentúr Moskva a uistila, že Rusko je pripravené pomôcť pri hľadaní mierových riešení založených na medzinárodnom práve, vzájomnom rešpekte a rovnováhe záujmov.

Po tom, čo Rusko vo februári 2022 v rozpore s medzinárodným právom začalo rozsiahlu vojenskú inváziu na susednú Ukrajinu, stal sa Irán pre Moskvu kľúčovým partnerom a dodávateľom niektorých zbraňových systémov.

Za nebezpečný označila šéfka diplomacie Európskej únie (EÚ) Kaja Kallasová najnovší vývoj na Blízkom východe po amerických a izraelských útokoch na Irán. Na sieti X uviedla, že iránsky režim zabil tisíce ľudí a podporou militantných skupín, jadrovým a raketovým programom predstavuje vážnu hrozbu pre globálnu bezpečnosť.

„EÚ prijala prísne sankcie voči Iránu a podporila diplomatické riešenia, a to aj v otázke riešenia jadrovej otázky,“ napísala Kallasová s tým, že telefonovala s izraelským ministrom zahraničných vecí Gideonom Saarom a ďalšími predstaviteľmi.

Kallasová podčiarkla význam ochrany civilného obyvateľstva a dodržiavania medzinárodného práva. EÚ podľa nej sťahuje z Blízkeho východu všetok nepotrebný personál a prostredníctvom svojej konzulárnej siete pomáha pri zabezpečovaní odchodu svojich občanov.

„Naša námorná misia Aspides zostáva v Červenom mori v stave vysokej pohotovosti a je pripravená pomáhať udržiavať námorný koridor otvorený,“ uviedla. Súčasne pripomenula, že EÚ spolupracuje s arabskými krajinami pri hľadaní diplomatických možností.

Francúzsko žiada zvolanie BR OSN

Rozpútanie vojny medzi Spojenými štátmi, Izraelom a Iránom má veľmi vážne dôsledky pre medzinárodný mier a bezpečnosť, eskalácia je nebezpečná pre všetkých, uviedol francúzsky prezident Emmanuel Macron. Na sociálnej sieti X tiež oznámil, že Francúzsko žiada o naliehavé zvolanie Bezpečnostnej rady OSN.

„Terazšia eskalácia je nebezpečná pre všetkých. Musí prestať. Iránsky režim musí pochopiť, že teraz nemá inú možnosť, než sa zapojiť do rokovaní o ukončení svojho jadrového a raketového programu, ako aj o akciách destabilizujúcich región. To je absolútne nevyhnutné pre bezpečnosť všetkých na Blízkom východe,“ napísal Macron.

Zdôraznil tiež, že iránsky ľud musí dostať možnosť slobodne si budovať svoju budúcnosť. Masakry diskvalifikovali islamský režim a je nevyhnutné, aby sa rozhodovanie sa vrátilo do rúk ľudí, dodal francúzsky prezident s odkazom na nedávne krvavé potlačenie rozsiahlych protirežimných protestov v krajine.

„V tejto kľúčovej chvíli sú prijímané všetky opatrenia na zaistenie bezpečnosti nášho národného územia, našich občanov a nášho majetku na Blízkom východe. Francúzsko je tiež pripravené nasadiť nevyhnutné zdroje na ochranu svojich najbližších partnerov, ak o to požiadajú,“ uistil Macron.

Británia sa obáva širšieho konfliktu

Britská vláda vyjadrila v sobotu obavy, že vojenské útoky Spojených štátov a Izraela na Irán môžu prerásť do širšieho konfliktu na Blízkom východe.

„Nechceme byť svedkami ďalšej eskalácie do širšieho regionálneho konfliktu,“ povedal hovorca britskej vlády a dodal, že bezprostrednou prioritou Spojeného kráľovstva je bezpečnosť jeho občanov v regióne.

Dym nad Teheránom po izraelskom útoku

Britská vláda v sobotu tiež vyzvala svojich občanov v štyroch krajinách Blízkeho východu, aby sa ukryli do bezpečia. „Vzhľadom na hlásené raketové útoky by sa britskí občania v Bahrajne, Kuvajte, Katare a Spojených arabských emirátoch mali okamžite ukryť,“ uviedlo ministerstvo zahraničných vecí v Londýne na platforme X.

Spojené štáty spolu s Izraelom v sobotu ráno vojensky zaútočili na Irán. USA v posledných týždňoch zhromaždili na Blízkom východe početnú vojenskú silu vrátane dvoch lietadlových lodí, ktoré sprevádzajú ďalšie plavidlá, a desiatok stíhacích a podporných lietadiel. Americký prezident Donald Trump hrozil Iránu intervenciou, ak nepristúpi na dohodu o svojom jadrovom programe.

Už v piatok šéf Bieleho domu naznačil, že stráca trpezlivosť pri nedostatočnom pokroku v nepriamych rokovaniach medzi USA a Iránom. Vo videu zverejnenom v sobotu zopakoval, že Irán nikdy nesmie získať jadrovú zbraň.

Spojené štáty a Izrael v sobotu ráno spustili koordinovanú vojenskú operáciu proti Iránu, ktorej deklarovaným cieľom je zabrániť Teheránu získať jadrovú zbraň a zlikvidovať „existenčnú hrozbu“ zo strany tamojšieho režimu. Americkí a izraelskí predstavitelia ale zároveň odkázali Iráncom, že by mali prevziať kontrolu nad svojou krajinou

     X X X

Pro naše občany v Izraeli vyšleme repatriační lety do Egypta, oznámil Babiš

Útoky po celém Blízkém východě, terčem i Kypr. Trump hrozí velkou odvetou

Izraelská armáda oznámila, že zahájila údery na cíle v srdci Teheránu. Ve městě jsou slyšet exploze. Írán v neděli pokračuje v raketových útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu. Výbuchy se ozývají v Dauhá, Manámě nebo Dubaji. Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud Írán naplní odvetné hrozby, USA udeří silou, kterou ještě nezažil.

„Útočíme na cíle patřící íránskému teroristickému režimu v samém srdci Teheránu,“ uvedla izraelská armáda. „V uplynulém dni provedlo izraelské letectvo rozsáhlé údery s cílem získat vzdušnou převahu a vydláždit cestu do Teheránu,“ dodala.

Nad íránskou metropolí se vznáší hustý dým, napsal portál Times of Israel. Škody zatím nejsou jasné.

Írán slíbil masivní odvetu za zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při útocích, které na Írán v sobotu zahájily USA a Izrael.

Na ománský přístav Dakm v neděli zaútočily íránské drony a zranily jednoho člověka. Velvyslanectví USA v Maskatu vyzvalo své občany, aby nevycházeli ven. Terčem útoku se stal také ropný tanker Skylight plující pod vlajkou Palau. Útok se odehrál u ománské provincie Musandam. Zraněni byli čtyři lidé a celá 20členná posádka byla evakuovánu.

Svolání bezpečnostní rady kvůli Íránu je na místě, vláda se má soustředit na pomoc Čechům v regionu i na preventivní kroky v České republice, řekl expremiér Petr Fiala.

Putin označil zabití Chameneího a členů jeho rodiny za cynickou vraždu porušující normy morálky a mezinárodního práva, informují agentury.

Bezpečnostní rada státu bude vedle možnosti repatriace z Blízkého východu jednat o případném zesílení ochrany objektů v České republice či dopadu na ceny plynu a ropy, řekl Havlíček.

Svědci v katarském Dauhá uvedli, že slyšeli několik hlasitých výbuchů a viděli hustý černý kouř stoupající na jasném ranním obzoru na jihu města.

Krátce nato se další vlna výbuchů rozlehla Dubají ve Spojených arabských emirátech (SAE) . Na obloze nad městem byly vidět obláčky bílého kouře ze sestřelovaných raket, zatímco nad přístavem Džabal Ali, který patří k nejrušnějším na Blízkém východě, stoupala oblaka tmavého kouře.

Íránský útok na letiště v Abú Zabí v SEA v sobotu zabil jednoho člověka a dalších sedm zranil. Sestřelená íránská raketa v sobotu večer zasáhla luxusní hotel Fairmont Palm v Dubaji. Útok postihnul také hotel Burdž Al-Arab, který je považován za jeden ze symbolů města. Dubajské úřady potvrdily zranění čtyř lidí při požáru budovy ve čtvrti Palm Džumeira.

Ministerstvo obrany SAE už dříve hlásilo odražení 132 balistických raket a 195 bezpilotních letounů. Dubajské mezinárodní letiště utrpělo škody při íránském dronovém útoku, uvedla agentura Reuters. Úřady sdělily, že čtyři lidé byli zraněni. Jeden z terminálů na letišti, které je obvykle jedním z nejrušnějších leteckých uzlů na světě, byl poškozen. Došlo také k menším škodám na civilním majetku v důsledku vystřelených projektilů.

Výbuchy byly v neděli hlášeny také v bahrajnské Manámě, kde svědci zaznamenali nejméně čtyři hlasité exploze.

O den dříve se odehrálo v Manámě několik explozí i velitelství páté flotily amerického námořnictva, přičemž videozáznamy zachytily zásah výškové budovy dronem. V Kuvajtu dronový útok na mezinárodní letiště lehce zranil několik zaměstnanců a způsobil omezené škody na terminálu. Íránské údery v sobotu zasáhly také Jordánsko.

Dvě íránské rakety mířily také na Kypr, kde sídlí britské vojenské základny. Oznámil to britský ministr obrany John Healey. „Jsme si ale docela jisti, že nebyly namířeny proti našim základnám. Ukazuje to, jak bezohledná je íránská odveta,“ dodal s tím, že 300 britských vojáků se nacházelo v blízkosti íránských cílů v Bahrajnu. Všichni vyvázli bez zranění.

Izraelská armáda oznámila, že protivzdušná obrana v neděli zachytila další salvu raket směřujících z Íránu na Izrael. Írán brzy ráno opakovaně zaútočil raketami na několik míst v Izraeli včetně Jeruzaléma a Tel Avivu. Podle izraelské záchranné služby Magen David Adom byla během prvních 24 hodin konfliktu v Izraeli zabita jedna žena a 121 lidí bylo zraněno.

„To by raději neměli dělat“

Americký prezident Dondald Trump varoval, že pokud Írán naplní své hrozby odvetných úderů, Spojené státy na něj udeří silou, kterou ještě nikdy nezažil, napsal americký prezident na síti Truth Social.

„Írán právě prohlásil, že dnes udeří velmi tvrdě, tvrději než kdykoli předtím,“ napsal Trump. „To by raději neměli dělat, protože jestli to udělají, udeříme na ně silou, jakou ještě nikdy nezažili,“ dodal prezident. Dále vyzval íránský lid, aby vyšel do ulic a převzal vládu nad svou zemí.

 USA a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který v odvetě zaútočil na Izrael a americké cíle v regionu. Trump vysvětloval vojenskou operaci jako snahu zabránit Íránu získat jadernou zbraň

X XX

 VELVYSLANEC  ÍRÁNU

Je to neospravedlnitelná agrese. Hlavní roli hraje Izrael, říká íránský vyslanec v ČR

Vyjednavači v Ženevě se už už blížili kompromisu ohledně íránského jaderného programu, když se Spojené státy rozhodly slibně postupující jednání pohřbít. „Hlavním cílem této zjevné vojenské agrese je destabilizace Íránu a celého regionu,“ říká v rozhovoru pro iDNES Premium íránský velvyslanec v Česku Sejjed Madžid Ghafeleh Baši.

Jak Írán hodnotí sobotní útok USA a Izraele?
Jedná se o zjevnou a neospravedlnitelnou vojenskou agresi, která je v rozporu s Chartou Organizace spojených národů. Spojené státy a Izrael ji provedly uprostřed konstruktivního vyjednávání mezi USA a Íránem zprostředkovaného sultanátem Omán. Za následky této otevřené vojenské agrese proti íránskému lidu a stabilitě regionu nesou odpovědnost výhradně vlády Spojených států a Izraele.

Jaký je podle vás hlavní cíl tohoto útoku? Změna režimu?
Navzdory nepravdivým a zavádějícím tvrzením některých amerických představitelů, která jsou v rozporu s objektivními důkazy, se zdá, že hlavním cílem této zjevné vojenské agrese je destabilizace Íránu a celého regionu.

Historie íránských raketových operací jasně ukazuje, že Írán nikdy nezačal agresi proti žádnému státu jako první. Odzbrojit Írán a zbavit jej možnosti obrany nedává smysl.

X X X

Oko za oko? Netanjahu za Chameneího? Expert vysvetľuje, čo môže Teherán urobiť po zabití iránskeho lídra

Izrael s pomocou Američanov zlikvidoval iránskeho najvyššieho duchovného vodcu Alího Chameneího. Náboženský líder mal posledné slovo aj v politických otázkach a krajine tvrdou rukou vládol od júna 1989.

 Je to významný bod obratu. Skutočný zvrat. Ale zavraždiť hlavu štátu je aj poriadne šialené,“ reagoval na sociálnej sieti Twitter (X) izraelský bezpečnostný analytik Ahron Bregman z univerzity King’s College v Londýne. Prečo ho prekvapilo, že 86-ročného Chameneího zabili?

Historický oznam o smrti Alího Chameneího. Moderátor iránskej štátnej televízie sa zrútil

Iránsky duchovný vodca Alí Chameneí je mŕtvy, oznámili štátne média. / Zdroj: Reuters

Trump to nechal na Netanjahua

„Hlavy štátov sa zvyčajne navzájom nezabíjajú, a to ani v čase vojny. Ak takého lídra zlikvidujete, môže sa nepriateľ pokúsiť o to isté. Okrem toho je takýto atentát podľa medzinárodného práva nezákonný. Niet divu, že americký prezident Donald Trump nechal zabitie najvyššieho iránskeho vodcu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, pretože aj pre šéfa Bieleho domu to bolo prekročenie červenej čiary,“ uviedol Bregman pre Pravdu.

 Samozrejme, je očividné, že Izrael mal na takúto akciu súhlas z Oválnej pracovne. Prečo však boli Netanjahu a Trump presvedčení, že je potrebné iránskeho lídra zlikvidovať? „Chameneí bol dlhé roky tvárou režimu. Stále bol prepojený s revolúciou z roku 1979. Izraelčania teda dúfajú, že aj keď bude jeho nástupca rovnako tvrdý ako on, nový líder bude predsa len menej fundamentalistický,“ vysvetlil Bregman.

„Aby bolo jasné, iránsky režim si nezaslúži žiadne sympatie. Od revolúcie pred 47 rokmi spôsobil nešťastie vlastnému ľudu, susedom aj celému svetu. Tento rok zmasakroval tisíce demonštrantov. Väzní a popravuje politických disidentov. Utláča ženy, LGBTQ komunitu a náboženské menšiny. Jeho vodcovia uvrhli vlastných občanov do chudoby, zatiaľ čo bohatnú na korupcii. Od svojho nástupu k moci vyhlasujú „Smrť Amerike“, v regióne zabili stovky príslušníkov amerických ozbrojených síl a financovali terorizmus, ktorý zabíjal civilistov na Blízkom východe aj v ďalekej Argentíne,“ pripomenul denník New York Times.

 Na druhej strane noviny pomerne jednoznačne kritizovali americko-izraelský útok. „Trump vo svojej prezidentskej kampani v roku 2024 voličom sľuboval, že vojny ukončí a nebude ich začínať. Počas uplynulého roka však namiesto toho nariadil vojenské údery v siedmich krajinách. Jeho chuť na vojenské intervencie rastie. Teraz v spolupráci s Izraelom nariadil nový útok proti Iránu a americkí predstavitelia očakávajú, že bude oveľa rozsiahlejší ako cielené bombardovanie jadrových zariadení vlani v júni. Doteraz však neposkytol žiadne dôveryhodné vysvetlenie, prečo riskuje životy príslušníkov ozbrojených síl,“ napísal New York Times a zdôraznil, že do procesu prípravy útoku Biely dom nezapojil Kongres, pričom ten má podľa americkej ústavy výhradnú právomoc vyhlásiť vojnu.

„Počas viac ako troch desaťročí vo funkcii si Chameneí prisvojil bezprecedentnú moc nad domácou politikou a čoraz tvrdšie zasahoval proti vnútornej opozícii. V posledných rokoch uprednostňoval svoje prežitie – a prežitie svojho režimu – nad všetko ostatné. Jeho vláda brutálne potlačila povstanie ľudí v decembri 2025 až januári 2026, čo si vyžiadalo tisíce obetí. V konečnom dôsledku si väčšina Iráncov nebude Chameneího pamätať ako silného vodcu. Ani ho nebude uctievať. Namiesto toho bude jeho odkazom hlboká slabosť, ktorú jeho režim priniesol krajine vo všetkých oblastiach,“ zhodnotil pre portál The Conversation Chameneího odkaz expert na Blízky východ Andrew Thomas z Deakinovej univerzity v Austrálii.

 Teherán smrť Chameneího potvrdil a vláda vyhlásila 40-dňový smútok. „Pravdepodobne bude zriadená rada, ktorá bude riadiť krajinu. Je možné, že sa to už aj stalo,“ povedala pre televíziu Al-Džazíra Barbara Slavinová, odborníčka na Irán zo Stimsonovho centra vo Washingtone.

„Hoci dočasne bude krajine vládnuť ustanovená rada, 88-členný panel s názvom Zhromaždenie expertov musí podľa iránskeho práva čo najskôr vybrať nového najvyššieho vodcu. Orgán sa skladá výlučne zo šiitských duchovných volených ľudom každých osem rokov. Ich kandidatúry schvaľuje Rada ochrancov, teda iránsky ústavný dozorný orgán,“ vysvetlila agentúra AP.

Čo bude ďalej?

Bude sa iránsky režim usilovať pomstiť smrť Chameneího? Revolučné gardy sľubujú najzúrivejšiu odvetu v dejinách. Mohli by sa jej terčom stať aj izraelskí alebo dokonca americkí politickí lídri? Alebo sú úplne mimo dosahu Teheránu?

„Iránci by sa mohli pokúsiť nasmerovať svoje rakety napríklad na Netanjahuovu súkromnú rezidenciu, aby naznačili, že ide o odplatu v štýle oko za oko. Bolo by však pre nich ťažké uspieť, pretože uskutočnenie podobnej operácie by si vyžadovalo špičkové spravodajské informácie a ďalšie kapacity,“ ozrejmil Bregman.

A čo bude ďalej? Z hľadiska medzinárodného práva má útok na Irán veľmi pochybnú legitimitu, ak vôbec nejakú. Ak je jeho cieľom zmena režimu, nie je jasné, čo všetko chcú USA a Izrael urobiť pre to, aby sa tak stalo. Vládnu veľké pochybnosti, že Trump a Netanjahu majú prepracovaný plán na nejaký druh demokratickej zmeny v Iráne alebo že im na demokracii v krajine vôbec záleží.

„Pochybujem, že zmenu režimu možno dosiahnuť útokmi zo vzduchu. To, v čo Netanjahu a Trump dúfajú, je oslabenie režimu. Aj to si však vyžaduje čas a nemám pocit, že prezident USA má trpezlivosť na to, aby viedol dlhý boj. V určitom okamihu by to jednoducho mohol zabaliť. Mohol by skrátka vyhlásiť víťazstvo alebo niečo podobné a tento príbeh uzavrieť,“ povedal Bregman.

X XX

 Íránský vůdce Alí Chameneí byl při úderech zabit, tvrdí Izrael

Íránský vůdce Alí Chameneí byl zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Kancelář íránského nejvyššího vůdce v reakci obvinila nepřátele země z vedení „psychologické války“. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.

„Dnes ráno jsme při překvapivém útoku zničili komplex tyrana Chameneího v centru Teheránu,“ řekl Netanjahu ve videoprohlášení. „Máme řadu signálů, že tento tyran už není,“ dodal, aniž by přímo potvrdil Chameneího smrt nebo blíže vysvětlil, jaké signály má na mysli.

 Na informaci o smrti Chameneího reagovala kancelář íránského nejvyššího vůdce. Ta obvinila nepřátele země z vedení „psychologické války“. „Nepřítel se uchyluje k psychologické válce, všichni by si toho měli být vědomi,“ citovala agentura Reuters vyjádření vedoucího oddělení pro styk s veřejností v kanceláři Chameneího.

 Podle svědků agentury AFP ale byly po zprávách o Chameneího smrti v ulicích Teheránu slyšet radostné výkřiky a lidé v oknech tleskali.

 Izraelská stanice Channel 12 v sobotu uvedla, že Chameneího rezidence byla při útocích zcela zničena, jiné zdroje ale tvrdí, že Chameneí v tu dobu zřejmě nebyl v Teheránu.

Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí v sobotu v rozhovoru se stanicí NBC News řekl, že Chameneí je naživu. Krátce před 16 hodinou íránská stanice Al-Alám avizovala, že Chameneí za pár minut promluví v televizi, což se zatím nestalo. Agentura Reuters napsala, že ajatolláh je na bezpečném místě a že v Teheránu během úderu nebyl. Íránská státní média uvedla, že v pořádku je i prezident Masúd Pezeškján.

Netanjahu v sobotu večer také ve videoprohlášení vyzval íránský lid, aby se sjednotil a povstal proti režimu ve své zemi. „Nenechte si ujít tuto příležitost, taková příležitost se naskytne jednou za generaci… brzy přijde váš okamžik, chvíle, kdy musíte masově vyjít do ulic a dokončit práci na svržení hrůzného režimu, který vám ničí životy,“ řekl izraelský premiér.

Také americký prezident Donald Trump v sobotu vyzval Íránce, aby vyšli do ulic a teokratický režim svrhli. „Až skončíme, převezměte vládu nad svou zemí. Bude to pravděpodobně vaše jediná šance po celé generace,“ řekl Trump.

Světová média v sobotu informovala, že duchovní vůdce Chameneí byl mezi členy íránského vedení, kteří se stali terčem izraelských a amerických útoků.

Deník Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje uvedl, že není jasné, v jakém stavu se 86letý Chameneí nachází. Fotografie z Teheránu zachycují, že při útoku byla patrně zničena jeho rezidence.

Agentura Reuters později s odvoláním na člena městské rady Teheránu informovala, že při americko-izraelských úderech byli zabiti zeť a snacha Alího Chameneího. Žádné podrobnosti zatím nejsou k dispozici.

 Portál Times of Israel s odkazem na své zdroje v sobotu napsal, že Izrael při úderech v Íránu zřejmě zabil vrchního velitel íránských revolučních gard Mohameda Pakpoura. O život podle nich údajně přišli také íránský ministr obrany a šéf zpravodajské služby. Pakpour byl loni povýšen poté, co Izrael v červnu zabil jeho předchůdce Hosejna Salámího.

Chameneí v polovině února varoval, že Írán je připraven na odvetu proti americkému útoku. „Nebezpečnější než americká válečná loď je zbraň, která ji může poslat na dno moře. USA mohou být zasaženy tak silně, že se z toho nebudou moci vzpamatovat,“ prohlásil tehdy.

 Chameneí vládne zemi od roku 1989 a má poslední slovo ve všech záležitostech týkajících se národní bezpečnosti Íránu. Byl klíčovou postavou hnutí, které vedlo k svržení šáha během revoluce v roce 1979.

Pokud by byl při vojenské operaci zabit, nahradili by ho pravděpodobně radikální představitelé Islámské revoluční gardy. To je závěr, ke kterému před sobotními americkými a izraelskými útoky na Teherán dospěla americká rozvědka CIA. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se zprávou CIA o tom informovala agentura Reuters.

X X X

CO  BUDE  S  ÍRÁNOM?

  Co bude s Íránem? Režim přežije i smrt vůdce, má spojence. Hrozí otevřená válka

Údery na Írán mohou přerůst v otevřenou válku v regionu.

Americko-izraelský útok by mohl dostat Íránce znovu do ulic.

USA a Izrael zahájily svůj útok na Írán a ten již stihl reagovat vlastními údery. Na Blízkém východě se rozhořel další konflikt, který může ještě více rozkolísat situaci ve světě. Co se nyní v celém regionu může dále odehrát?

1) Otevřená válka

Teherán už nyní podniká odvetné útoky, když vyslal rakety na americké základny v Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Iránci podle všeho mají i nadále rozsáhlý arzenál ničivých zbraní od balistických střel po bezpilotní letouny. Rozhodně nelze podceňovat sílu především revolučních gard.

K tomu má Írán ještě spřátelené ozbrojence v různých státech, kde financuje jejich boj proti svým rivalům. Hútíové v Jemenu dlouhodobě působí nepříjemnosti Izraelcům a síly podobného ražení má Írán také v Iráku, kde by mohly působit problémy zde umístěným Američanům. Zapomínat nelze ani na v Libanonu působící hnutí Hizballáh. Na druhou stranu, zřejmě by se nemohl spolehnout na pomoc Ruska, které se do situace podle agentury AP zatím zapojilo podobně jako Evropa, situaci pouze odsoudilo. Tamní autoritářský vládce Vladimir Putin má navíc stále plné ruce práce s válkou na Ukrajině.

Magazín Newsweek uvádí, že údery na americké síly v regionu či na Izrael by konflikt rozšířily. Stejně tak by však nejspíš vyvovalo ještě větší odezvu ze strany Američanů vedoucí k otevřené válce větších rozměrů. Záležet bude na tom, jak velká a citelná bude íránská reakce. Stejný portál upozorňuje, že přesuny íránských raketových stanovišť a klíčových zařízení jinam, potažmo jejich posílení před útokem, ukazují jedno – Teherán je připraven na válku.

2) Íránci znovu v ulicích

Íránský režim už měsíce před nynějším útokem čelil vlnám protestů, které krvavě potlačoval. Sobotní údery mohou naštvané íránské občany znovu poslat do ulic ve snaze svrhnout Chameneího a spol.

Přesně k tomu ostatně vyzval na dálku syn posledního íránského šáha Réza Pahláví. „I když už dorazila pomoc (Američanů), tak finálního vítězství bude dosaženo námi. My, lidé Íránu, dokončíme svůj úkol v poslední bitvě. Blíží se čas návratu do ulic,“ uvedl ve vyjádření na sociální síti X muž, který je v exilu hlavou svého rodu. Sám otevřeně doufá, že by se po převratu mohl ujmout moci on sám, z Íránu by chtěl učinit konstituční monarchii.

Pahláví má v diasporách po světě své příznivce, ale je otázkou, jak by se na to tvářil hlavní aktér ofenzivy – americký prezident Donald Trump.

3) Chameneího režim přežije

Newsweek uvádí, že dost možná nejpravděpodobnějším scénářem bude, že se vládnoucí režim i přes americko-izraelský útok udrží u moci. Írán ovládají po islámské revoluci a sesazení posledního šáha už od roku 1979 a vnitřní záležitosti dokázali vždy zajistit. Proti svým rivalům má pořád k dispozici značné síly.

Made with Flourish • Create a chart

„Vládnoucí struktura je postavena na přežití. I kdyby byl Chameneí zabit, islámská republika je vybudována tak, aby pokračovala. Síla se rozprostře mezi dalšími duchovními vůdci,“ popisuje magazín.

4) Scénář „Venezuela“

Britská stanice Sky News ještě před začátkem útoku uvedla, že další možností by mohl být i scénář „Venezuela“, tedy že by američtí vojáci dokázali odstranit duchovního vůdce Alího Chameneího podobně, jako se podařilo unést venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, a posléze se Trump domluví s jeho nástupcem. Ve Venezuele to s někdejší Madurovou viceprezidentkou a dnešní hlavou státu Delcy Rodríguezovou vyšlo.

Tento scénář je však jen velmi málo pravděpodobný. Jak zaznělo výše, íránský režim je postaven tak, že zvládne klást citelný odpor i v případě smrti hlavního duchovního vůdce. Podle zdrojů z izraelských tajných služeb navíc útoky mířily i na prezidenta Íránu Masúda Pezeškiána. V zemi je prezident až sekundární vládnoucí silou, ale jelikož byl i on pod palbou, tak by se s ním Američané v této situaci jen stěží dohodli na spolupráci.

XXX

 Naděje na změnu i strach z války. Obyčejní Íránci jsou ohledně úderů rozpolcení

Společná americko-izraelská vojenská operace proti Íránu zanechala Íránu v šoku. Někteří si stěžují, že vláda je nijak nevarovala ani jim neposkytla návod, co dělat. Mnozí prchali z napadených měst, přičemž zablokovaly silnice. Íránci jsou ohledně útoku rozpolcení. Někteří si přejí, aby vedl k pádu teokratického režimu, podle jiných válka není nikdy řešením.

Když začaly do íránských měst dopadat rakety, řada Íránců netušila, co se děje. „Stála jsem na střeše stejně jako další lidé, všichni jsme se dívali na nebe. Bylo slyšet, jak některé ženy ječí. Na ulici sousedé běželi k autům. Připadali jsme si jako v nějakém filmu,“ uvedla Golšan Fasíová, která bydlí v severní části Teheránu a viděla přilétat druhou vlnu bojových letadel.

Vláda jim podle portálu The New York Times (NYT), který se odvolává na několik obyvatel, příliš nepomohla zorientovat se v nastalé situaci. Státní televize neupřesnila, kde se před bombardováním skrýt, místo toho vysílala revoluční písně z dob íránsko-irácké války a propagandistické zprávy odsuzující USA.

 „Íránský lid je na to úplně sám,“ uvedla dvaašedesátiletá Roja. „Pomáháme si navzájem. Vláda se neangažuje.“

Jedna z obyvatelek západní části Teheránu řekla stanici NPR, že úřady Íránce před útokem nijak nevarovaly. „Zasáhli spoustu cílů kolem mě, slyšeli jsme stíhačky a vybuchující rakety,“ popsala dramatickou situaci.

Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti vyzvala obyvatele, aby raději opustili Teherán a další města napadená Izraelem a USA a odjeli do bezpečí. Mnozí tak z obav učinili, což vedlo k přeplněným silnicím. Podle státní televize se některé tahy změnily na jednosměrné, zatímco jiné byly zcela zablokované.

 Devětatřicetiletá Maša později řekla NYT, že hlasitý chaos v Teheránu vystřídalo zlověstné ticho. Dříve byly ulice natolik ucpané, že někteří lidé raději opustili auta a pokračovali pěšky. Podle ní je nyní hlavní město opuštěné, tiché a nehybné.

Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu odůvodňují údery snahou pomoci íránskému lidu zbavit se okovů teokratické diktatury a převzít moc do vlastních rukou. U některých Íránců jejich výzvy ke svobodě nacházejí odezvu. Roxana z Teheránu, která se zapojila do protivládních protestů tvrdí, že ona i další odpůrci režimu se nyní bojí méně než v době demonstrací. „Doufáme, že tentokrát režim padne. Udělali jsme si zásoby jídla a budeme jen čekat,“ dodala.

„Ať žije šáh!“

Arian, obyvatel městečka Ekteban západně od Teheránu, uvedl, že někteří z jeho příbuzných jásali nad útoky a skandovali „Ať žije šáh“ – bývalý vládce Íránu byl sesazen v roce 1979 islámskou revolucí, která vynesla k moci současný režim.

Nejmenovaný lékař ze severní části země, který ošetřoval zraněné během lednových demonstrací, sdělil listu The Wall Street Journal(WSJ), že „opatrně doufá“, že aktivita USA a Izraele přinese změnu. Podle něj jiná cesta není. Obává se však, že útok může vést k posílení zastánců tvrdé linie nebo k vytvoření mocenského vakua a chaosu.

Teheránský úředník blízký opozici uvedl, že lidé se z útoků radují, ale ne otevřeně. „Lidé na ulici se na sebe usmívají: Věříte tomu? Ukazují, jak moc jsou nadšení,“ řekl.

 Mnozí Íránci však mají obavy z budoucnosti. „Právě mi bylo 65 let. Prožila jsem íránsko-iráckou válku a vím, jak hrozná válka je,“ uvedla Azar, učitelka na střední škole v důchodu žijící v západním Teheránu. „Nechápu, jak někteří lidé mohou doufat ve válku. V životě jsem nikdy neviděla, že by válka vedla k něčemu dobrému. Bez ohledu na to, jak zločinná může být vláda, válka je vždy horší.“

I někteří odpůrci vlády útoky odsuzují. WSJ cituje ženu pracující ve filmovém průmyslu, která je silně proti americko-izraelské vojenské intervenci, přestože si přeje pád Islámské republiky. „Lidé mají smíšené pocity. Někteří jsou šťastní, protože si myslí, že to bude krátké, jako dvanáctidenní válka, a nevidí jiný způsob, jak se postavit vládě. Jiní mají obavy,“ řekl další obyvatel Teheránu.

 Někteří Íránci reagují se skepsí na Trumpovy výzvy, aby sami svrhli režim s podporou USA. „Jediná věc, na kterou teď myslíme, je dostat se do bezpečí,“ uvedla právnička Lalí, matka dvou dětí. „Na protesty ani nepomýšlíme.

X XX

 Izrael a USA útočili na Irán, Teherán odpovedal. Zomrelo 200 ľudí vrátane iránskeho generála a ministra

Izrael začal v sobotu preventívny útok proti Iránu, oznámil skoro ráno minister obrany židovského štátu Jisrael Kac. V mestách po celom Iráne vrátane metropoly Teherán bolo počuť výbuchy. Do útoku sa zapojili tiež Spojené štáty, ide o spoločnú izraelsko-americkú operáciu, uvádzajú izraelské a americké médiá s odvolaním sa na svoje zdroje.

X xx

 Pri dnešných amerických a izraelských útokoch na Irán bolo zabitých najmenej 201 ľudí a 747 ďalších utrpelo zranenie. O prvej súhrnnej bilancii informovali iránske médiá, ktoré sa odvolávajú na údaje Červeného polmesiaca. Údery USA a Izraela zasiahli 24 iránskych provincií.

Správy o obetiach z Iránu sú zatiaľ len veľmi kusé a nie je možné ich overiť z nezávislých zdrojov. Iránske médiá predtým informovali o najmenej 85 mŕtvych z dievčenskej školy na juhu krajiny v provincii Hormozgán, ktorá bola dnes bombardovaná. Pri ďalšom útoku na juhu Iránu dnes zomrelo aj 15 ľudí v miestnej telocvični, uviedli iránske médiá. (reuters, čtk)

X xx

 Syn posledného iránskeho šacha Rezá Pahlaví v sobotu vyjadril vieru vo víťazstvo nad režimom Iránskej islamskej republiky po tom, čo Spojené štáty a Izrael spustili rozsiahle vzdušné útoky na viaceré ciele v Iráne.

Pahlaví zverejnil svoje videoposolstvo na internete krátko po spustení útokov v sobotu ráno a naznačil v ňom istú mieru svojej účasti. Predtým opakovane naliehal na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby voči iránskemu režimu zasiahol.

„Sme veľmi blízko ku konečnému víťazstvu. Chcem byť po vašom boku čo najskôr, aby sme spoločne mohli získať späť Irán a znovu ho vybudovať,“ povedal Pahlaví, ktorý žije v exile v Spojených štátoch.

Pahlaví vyzýva na nastolenie sekulárnej demokracie v Iráne, však nemá v krajine jednomyseľnú podporu od kritikov režimu.

Vo svojom posolstve obyvateľov vyzval, aby zatiaľ počkali a v príhodnom čase opäť vyšli do ulíc. „Žiadam vás, aby ste zatiaľ zostali vo svojich domovoch a ostali v bezpečí. Buďte ostražití a pripravení, aby ste sa v príhodnom čase, ktorý vám presne oznámim, mohli vrátiť do ulíc na záverečnú fázu,“ uviedol Pahlaví vo videoposolstve.

Pri potlačení masových demonštrácií na prelome rokov zahynuli v Iráne tisíce ľudí, pripomína AFP, podľa ktorej išlo o jednu z najväčších hrozieb pre vládu v Teheráne od revolúcie a zvrhnutia prozápadného šacha v roku 1979. (tasr, afp)

X xx

 Americký prezident Donald Trump si želá, aby bol Irán slobodnou a bezpečnou krajinou. Povedal to v krátkom telefonickom rozhovore pre denník The Washington Post. Neskôr podľa zdrojov spravodajského servera Axios chystá prejav k národu.

Trump sa takto vyjadril k spoločnej vojenskej operácii USA a Izraela, ktorú v sobotu spustili proti Iránu s deklarovaným cieľom odstrániť „existenčnú hrozbu“ zo strany tamojšieho režimu. „Všetko, čo chcem, je sloboda pre ľudí,“ povedal Trump pre americký denník krátko po 10.00 h SEČ v sobotu. „Chcem bezpečnú krajinu – a presne to aj dosiahneme,“ odpovedal ďalej na otázku, čo si od prebiehajúcej operácie sľubuje.

Šéf Bieleho domu už skôr zverejnil na svojej sieti Truth Social príspevok, v ktorom Iráncom odkázal, aby po skončení vojenského zásahu v Iráne prevzali vládu. „Hodina vašej slobody sa blíži,“ uviedol s tým, že Iránci majú na to teraz pravdepodobne jedinú šancu za niekoľko generácií. Trump sa podľa Axiosu chystá v sobotu dopoludnia miestneho času vystúpiť s prejavom k národu. Presný čas nebol bezprostredne známy. (tasr, bbc.com)

X x x

V súvislosti s aktuálnym vývojom bezpečnostnej situácie na Blízkom východe prijala aj slovenská polícia preventívne bezpečnostné opatrenia, ktoré sú zamerané predovšetkým na prevenciu a včasnú identifikáciu prípadných rizík a prevenciu radikalizačných prejavov. Prezídium Policajného zboru o tom informovalo na sociálnej sieti.

Spresnilo, že cieľom všetkých prijatých krokov je zabezpečenie verejného poriadku a ochrana života, zdravia a majetku občanov na území Slovenska. „Situáciu priebežne monitorujeme v úzkej spolupráci s ostatnými bezpečnostnými zložkami a sme pripravení operatívne reagovať na prípadné zmeny vývoja,“ dodala polícia. (tasr)

X xx

 Na izraelsko-americké útoky v Iráne reagovali najvyšší slovenskí ústavní činitelia ako i predstavitelia z radov koalície a opozície. Premiér Robert Fico sa zatiaľ k najnovšiemu konfliktu na Blízkom východe nevyjadril.

 X x  x

 Saudská Arábia v sobotu potvrdila, že Irán v rámci odvetných úderov zaútočil aj na jej hlavné mesto Rijád a na východný región krajiny. Vláda zdôraznila, že si vyhradzuje právo brániť sa a nevylúčila možnosť odvety.

Saudská Arábia „vyjadrila svoje najostrejšie odsúdenie nehanebných a zbabelých iránskych útokov zameraných na regióny Rijádu a Východnej provincie, ktoré boli odrazené,“ uviedlo ministerstvo zahraničných vecí vo vyhlásení. „Vzhľadom na túto neopodstatnenú agresiu kráľovstvo potvrdzuje, že prijme všetky potrebné opatrenia na zaistenie svojej bezpečnosti a ochranu svojho územia, občanov a obyvateľov vrátane možnosti reagovať na agresiu,“ uviedol rezort diplomacie.

Irán už v reakcii na údery Spojených štátov a Izraela zaútočil na americké vojenské zariadenia v Katare, Bahrajne, Kuvajte a Spojených arabských emirátoch.

Saudskoarabský korunný princ Muhammad bin Salmán medzičasom telefonoval s lídrami ďalších zasiahnutých štátov. „Potvrdil, že kráľovstvo stojí po boku bratských krajín a vyjadril plnú solidaritu a pripravenosť kráľovstva dať im k dispozícii všetky svoje kapacity“, uvádza sa vo vyhlásení ministerstva. (afp, tasr)

16:30 Donald Trump pred prezidentskými voľbami tvrdil, že keby ich vyhral, USA sa prestanú vojensky angažovať široko-ďaleko vo svete. Zároveň avizoval, že je odhodlaný správať sa ako mierotvorca. Čo-to mu vyšlo, ale posledné týždne ukazujú, že uprednostňuje silu pred trpezlivým hľadaním pokojných riešení. Samozrejme, že v tomto prípade nie je reč o Ukrajine, pri ktorej, naopak, síce jeho vyjednávači sedia pri rokovacom stole, ale zjavne sa nechajú vodiť Rusmi za nos…píše v komentári Miroslav Čaplovič.

X x x

 Izraelská armáda oznámila, že ukončila rozsiahly úder proti strategickým obranným systémom Iránu. Podľa vyhlásenia jedným zo zasiahnutých cieľov bol systém protivzdušnej obrany SA-65 v oblasti mesta Kermanšáh na západe Iránu.

Trump so šiltovkou na hlave ohlásil útok na Irán.

Náčelník generálneho štábu izraelskej armády Ejal Zamir v súvislosti s najnovším vývojom uviedol, že vojenská operácia v Iráne je „úplne inej škály“ než útoky zo začiatku júna 2025.

V správe adresovanej vojakom z veliteľského centra Zamir objasnil, že ide o operáciu „zložitejšej a komplikovanejšej úrovne. Príprava bola síce krátka, ale intenzívna a mimoriadne dôkladná.“

Podľa izraelskej armády bol útok plánovaný niekoľko mesiacov a Izrael využil vlastné spravodajské zdroje vrátane informácií o aktivitách vojenskej spravodajskej služby Iránskych revolučných gárd, aby určil miesto a čas stretnutia popredných predstaviteľov iránskeho režimu. Rozhodnutie zasiahnuť ráno namiesto noci umožnilo Izraelu druhýkrát dosiahnuť taktické prekvapenie, a to aj napriek rozsiahlym prípravám Iránu.

Izraelská armáda na svojom účte na sociálnych sieťach potvrdila aj to, že počas útoku v Teheráne zasiahla viaceré miesta, kde sa v tom čase zišli vysokopostavení iránski predstavitelia.

Po mesiacoch eskalácie napätia medzi Izraelom a Iránom Spojené štáty spolu s Izraelom v sobotu spustili koordinované letecké a raketové údery na iránske vojenské a strategické ciele vrátane oblastí v blízkosti sídiel predstaviteľov iránskeho vedenia v Teheráne. Výbuchy súvisiace s koordinovanou vojenskou ofenzívou USA a Izraela boli hlásené aj v ďalších iránskych mestách vrátane Komu, Isfahánu a Kermanšáhu.

Irán na tieto údery reagoval masívnymi odvetnými raketovými a dronovými útokmi na ciele v Izraeli a na základne USA na Blízkom východe vrátane zariadení americkej 5. flotily v Bahrajne. (tasr, afp,

X xx

Koordinovanými útokmi Spojených štátov a Izraela bolo v sobotu zasiahnutých viac ako 20 z celkovo 31 iránskych provincií, uviedla iránska spoločnosť Červeného polmesiaca.

Vzhľadom na vývoj situácie iránska Rada pre národnú bezpečnosť v sobotu vyzvala obyvateľov krajiny, aby sa podľa možnosti presunuli do iných miest a oblastí mimo Teheránu a ďalších lokalít zasiahnutých útokmi Izraela a USA.

Podľa webu denníka The Wall Street Journal iránska rada ubezpečila, že základné dodávky tovaru sú zabezpečené a banky budú fungovať bez prerušenia. Ľudí však zároveň vyzvala, aby sa vyhýbali preplneným obchodným centrám.

Školy a univerzity budú zatvorené do odvolania a vládne úrady budú fungovať zatiaľ len na polovicu svojej kapacity. Výbuchy súvisiace s koordinovanou vojenskou ofenzívou USA a Izraela boli hlásené vo viacerých iránskych mestách vrátane Teheránu, Komu, Isfahánu a Kermanšáhu.

Irán reagoval niekoľkými vlnami raketových útokov na ciele v Izraeli a zasiahol aj niektoré americké vojenské základne v regióne vrátane veliteľstva 5. flotily USA v Bahrajne, americkej základne v Katare a niekoľkých cieľov v Spojených arabských emirátoch. (tasr, afp)v súvislosti s novou vojenskou eskaláciou medzi Izraelom a Iránom Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí (MZVEZ) SR s poľutovaním konštatuje, že prednosť pred diplomaciou opäť dostali zbrane. Tento krok slovenská diplomacia odsudzuje a apeluje na všetky zainteresované strany, aby prejavili maximálnu zdržanlivosť a vrátili sa za rokovací stôl.

X xx

Výbuch na ikonickom ostrove v Dubaji. Slovenka: nad hlavami sme videli stíhačky, počuli explózie.

Dvaja svedkovia pre agentúru AFP v sobotu uviedli, že počuli výbuchy a videli stúpať dym z ikonického umelého ostrova v tvare palmy pri pobreží Dubaja v Spojených arabských emirátoch (SAE). Internetom sa šíria zábery, na ktorých vidno požiar jedného z dubajských hotelov. Niekoľko osôb sa pri ňom zranil. Škody a ľahko zranených hlásia aj z medzinárodného letiska v Kuvajte. Svedkyňa pochádzajúca zo Slovenska pre agentúru TASR uviedla, že výbuch zaznamenali aj v okolí Dubaja.

Jeden zo svedkov v Dubaji uviedol, že videl stúpať hustý čierny dym z jedného z hotelov na umelom ostrove a počul, ako k miestu nešťastia smerujú sanitky. Obyvatelia Dubaja a spravodajcovia agentúry AFP v meste počuli po tomto výbuchu niekoľko hlasných rán.

„Dubajská civilná obrana potvrdila, že vzniknutý požiar je už pod kontrolou. Štyri osoby utrpeli zranenia a boli prevezené do zdravotníckych zariadení,“ uviedol dubajský mediálny úrad.

Miestne aerolínie Emirates už oznámili, že rušia všetky lety smerujúce do a z letísk v Dubaji. Vzdušný priestor nad SAE ostáva uzatvorený. Škody hlásia aj z medzinárodného letiska v Kuvajte, ktoré zasiahol dron. Pri incidente došlo k škodám na jednom z terminálov a niekoľko osôb utrpelo ľahké poranenia.

Spravodajcovia AFP počuli hlasné výbuchy aj v saudskoarabskom hlavnom meste Rijád, ako aj v bahrajnskej metropole Manáma a v katarskej Dauhe. V oboch krajinách sa nachádzajú významné americké základne. Izraelský portál ynet píše, že iránske odvetné údery zasiahli dve budovy v Tel Avive, zranených zatiaľ nehlásia.

Autá odhadzovalo do vzduchu. Bleskový útok Izraela rozmetal sídlo iránskeho vodcu na kusy

„Bola som približne hodinu od Dubaja vo vonkajšej reštaurácii na pláži v meste Umm al-Kajwajn. Ľudia okolo nás začali čítať správy o dianí v regióne. Krátko nato sme v diaľke počuli jednu výraznú explóziu a potom zvuky (vysoko) vo vzduchu,“ uviedla pre TASR Slovenka žijúca v Dubaji, ktorá si želala ostať v anonymite. Dodala, že na oblohe taktiež spozorovala vojenské lietadlá, zrejme stíhačky.

Irán v reakcii na údery Spojených štátov a Izraela zaútočil na americké vojenské zariadenia v Katare, Bahrajne, Kuvajte a SAE. Úrady v SAE potvrdili, že pri údere na základňu v Abú Zabí zahynula najmenej jedna osoba.

 X x x

Slovenskí lídri varujú pred eskaláciou po útoku na Irán a žiadajú návrat k diplomacii

Preventívny útok Izraela a USA na Irán vyvolal na Slovensku vlnu ohlasov. Politici volajú po mieri, upozorňujú však aj na jadrovú a bezpečnostnú hrozbu.

Izrael spoločne s USA dnes preventívne zaútočili na Irán. Hoci útok prvotne vyzeral ako iniciatíva Izraela, Spojené štáty neskôr potvrdili, že išlo o spoločnú akciu. Cieľom útokov je zastavenie iránskeho jadrového programu, no aj zmena režimu.

Región potrebuje skutočný mier

​Ranný útok na Irán bol podľa Roberta Fica nasmerovaný na likvidáciu politického a duchovného vedenia Iránu s cieľom nastolenia nového režimu. „Irán asi nebude takým jednoduchým orieškom ako Venezuela, je vnútorne podstatne silnejší a stabilnejší ako Venezuela, okrem toho – zatlačený do kúta – nebude váhať použiť akékoľvek prostriedky na odplatu,“ vyjadril sa slovenský premiér.

Fico je presvedčený, že trpieť budú aj okolité krajiny. „Osobitne chcem vyjadriť solidaritu Spojeným arabským emirátom, ktoré sa úprimne usilujú o stabilitu a mier v regióne,“ reagoval predseda vlády, podľa ktorého budeme trpieť aj my. „Ak totiž vojna v Iráne obmedzí dodávky ropy, môžeme očakávať vyššie ceny pohonných hmôt a celkovo sa zvýši napätie nielen v danom regióne, ale aj celosvetovo,“ doplnil.

Medzinárodné spory by mali byť riešené skrz diplomaciu, dialóg a prostredníctvom Organizácie Spojených národov. Uviedol to na sociálnej sieti prezident Peter Pellegrini.

„Je dôležité, aby na Blízkom východe existovali podmienky na mierový život – bez jadrovej hrozby, bez teroristických skupín, bez vyhrážok zničením a elimináciou krajín. Vojenské kroky však nesú riziko ďalšej eskalácie a utrpenia. Trvalý mier, založený na dôvere všetkých krajín Blízkeho východu, možno dosiahnuť len prostredníctvom diplomatických riešení,“ píše vo vyjadrení.

Minister vnútra a predseda strany Hlas-SD vyjadril ľútosť nad eskaláciou konfliktu. „Je mi ľúto, že pred diplomatickými riešeniami opäť dostali prednosť zbrane. Každý vojenský konflikt prináša obrovské utrpenie nevinných ľudí a civilizovaný svet by mal vždy hľadať spôsoby, ako sa vojnám vyhnúť,“ napísal v príspevku na sociálnej sieti.

Predseda Národnej rady Richard Raši (Hlas-SD) odmieta vojny ako nástroj riešenia sporov kdekoľvek na svete, informuje TASR podľa vyjadrenia hovorkyne. Raši však zdôraznil, že budovanie jadrového arzenálu iránskym režimom ohrozuje bezpečnosť nielen na Blízkom východe, ale na celom svete.

„Ešte včera sa zdalo, že diplomacia zvíťazí, žiaľ, opäť došlo k vojenskej konfrontácii, ktorá bude mať nevyhnutne aj civilné obete. Verím, že vojenské útoky sa čo najskôr skončia a pokračovať sa bude diplomaticky, napríklad na pôde OSN,“ uviedol Raši. Upozornil, že už nejde o izolovaný incident, celý región čelí odvetným útokom a rastúcej neistote. Podľa šéfa parlamentu existuje reálne riziko, že špirála úderov a protiúderov nás priblíži k širšiemu konfliktu s nepredvídateľnými následkami, čo nik z nás nechce.

Apelujú na rešpektovanie práva

Strana Progresívne Slovensko vo vyhlásení upozornila, že zásah bez mandátu OSN a rešpektu medzinárodného práva v regióne zvýši riziko destabilizácie.

„Pre Progresívne Slovensko je kľúčové trvať na ochrane a posilňovaní medzinárodného poriadku založeného na pravidlách, vrátane rešpektovania medzinárodného práva a úlohy OSN,“ uvádza strana.

„Zároveň platí, že iránsky režim masakruje vlastných občanov, dlhodobo porušuje tieto pravidlá – jeho jadrový program a podpora teroristických organizácií predstavujú vážnu hrozbu pre medzinárodný mier a bezpečnosť a sú jedným z hlavných zdrojov nestability v regióne,“ dodávajú vo vyjadrení.

Strana KDH upozorňuje, že už začiatkom roka vyzvala vládu na reakciu na protesty v Iráne a na podporu sankcií. „Irán ovládaný teroristickými skupinami na čele s Iránskymi revolučnými gardami predstavuje vážnu hrozbu nielen pre regionálnu stabilitu, ale je aj bezpečnostným a ekonomickým rizikom pre Európu,“ tvrdia.

Upozorňujú aj na citlivosť situácie, pri ktorej každý krok môže narušiť globálnu bezpečnosť.

„Rozumieme bezpečnostným obavám Izraela, zároveň však vyzývame všetky strany na maximálnu zdržanlivosť a vyzývame USA na návrat k plánovaným vyjednávaniam vo Viedni s cieľom nájsť diplomatické riešenia. Zároveň pripomíname, že dlhodobú stabilitu v regióne nemožno dosiahnuť bez rešpektovania vôle občanov Iránu, ktorú tamojší režim opakovane a brutálne potláča,“ uzatvára strana.

X XX

 Omán varuje pred vojnou USA s Iránom. Minister je zdesený útokmi a žiada ukončenie zásahov

Ománsky minister zahraničia hovorí o zničených rokovaniach medzi USA a Iránom. Varuje, že ďalšie útoky môžu rozvrátiť región a ohroziť svetový mier.

Ománsky minister zahraničných vecí Badr al-Búsajdí, ktorý sprostredkovával rozhovory medzi USA a Iránom, v sobotu vyjadril znepokojenie nad vlnou amerických a izraelských útokov na Irán a vyzval Washington, aby sa „ďalej nezaplietal“ do vojny, ktorá sa ho netýka, píše TASR.

• Ománsky minister kritizoval americké a izraelské útoky na Irán.
• Vyzval USA, aby sa nezapájali do cudzej vojny.
• Omán sprostredkúva rokovania medzi USA a Iránom.
• Minister varuje pred nebezpečenstvom eskalácie konfliktu.

„Som zdesený. Seriózne a aktívne rokovania boli opäť narušené,“ uviedol Badr al-Búsajdí vo vyhlásení zverejnenom na sociálnej sieti X a citovanom agentúrou AFP.

„Vyzývam Spojené štáty, aby sa do konfliktu ďalej nezapájali. Toto nie je vaša vojna,“ dodal ománsky minister, ktorý začiatkom tohto týždňa sprostredkoval nepriame rokovania medzi Spojenými štátmi a Iránom. „Toto neprospieva ani záujmom Spojených štátov, ani cieľu, ktorým je svetový mier,“ dodal v príspevku.

Krajina sa stala sprostredkovateľom

Omán sa v posledných rokoch profiluje ako diplomatický sprostredkovateľ medzi USA a Iránom, pravidelne hostí neformálne rokovania a snaží sa zmierniť napätie v regióne, najmä po zintenzívnení americko-iránskych konfliktov a po izraelských útokoch na Irán. Búsajdí opakovane upozorňuje, že eskalácia násilia môže ohroziť mier v regióne a destabilizovať ho.

Izrael v sobotu spustil novú sériu útokov proti Iránu. Americký prezident Donald Trump následne oznámil, že operáciu proti Iránu spustila aj americká armáda. Irán v odvete útočí na ciele v Izraeli, ako aj vo viacerých krajinách Blízkeho východu, kde sa nachádzajú americké vojenské základne. Iránske útoky na svojom území hlásili Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Kuvajt, ktoré sú spojencami USA.

X X  X

PREMIER  ANGLIE  STARMER  PREHRÁL?

 Labour v Údolí smrti

Bojechtivý Keir Starmer prohrál s melouny, kteří jsou navrch zelení a uvnitř rudí. Britská levice ochutnává novou alternativu.

Zdánlivě bezvýznamné doplňkové volby do britské Dolní sněmovny otřásly politickou scénou jako úder elektrickou pumou doručenou prakem. Prostě něčím, co si v londýnských centrálách jak tradičních soupeřů vládní Labour Party a konzervativců, tak stále mocnější národovecké Reform party, nikdo nedokázal ani představit.

Novou poslankyní za manchesterská předměstí Gorton a Denton se stala pohledná blondýna Hannah Spencerová v zeleném kabátě, který symbolizuje její politickou příslušnost. Ve skutečnosti se však Strana zelených stala novou platformou mladých sociálních aktivistů, kteří nesou jasnou inspiraci programem, s jakým vyhrál křeslo starosty New Yorku demokratický socialista Zohran Kwame Mamdani. Ukazuje se, že strategická volba ze současné krize nemusí být pravicová, ale naopak levicová.

Strana se radikalizuje s novým vedením, které vzniklo loni v říjnu. „Cizinci, kteří představují pro Spojené království největší nebezpečí, nepřiplouvají prochladlí na nebezpečných gumových člunech přes Lamanšský průliv, ale přilétají soukromým letadlem,“ zní nosná hláška nového miláčka britské levice Zacka Polanskiho poté, co vyhrál volby předsedy Strany zelených drtivou většinou 84 % hlasů.

„Zatímco strany v Evropě a USA se snaží reagovat na úspěchy pravicového populismu, někde vidí odpověď v levicových politicích, jako jsou Polanski, Zohran Mamdani v New Yorku nebo Jean-Luc Melenchon ve Francii. Všichni tito socialisté mají dar vyprávět příběhy, lidský přístup a rétorickou sílu Donalda Trumpa nebo Nigela Farage, ale jejich úsilí je zjevně poháněno idealismem, nikoli fanatismem,“ komentovala to Rosa Princeová na názorové stránce agentury Bloomberg.

Tvrdí, že tyto politici mohou jen dále rozdělit voliče způsobem, který pomůže vzestupu osobností, jako je francouzská Marine Le Penová. Přitom Mamdani a Melenchon alespoň vypracovali nějaké jasné politické postoje, i když se vám nelíbí. Navíc jsou to levicoví politici s dlouhou tradicí. Proto vnímá britské zelené jako nebezpečný odklon od správné cesty. 

To by se jistě snadno napravilo, kdyby politiku dělali komentátoři, a ne voliči. Jenže Hannah Spencerová dostala 40 procent hlasů v prostředí Manchesteru, který byl jednou z pevností Labour Party. Ještě před půldruhým rokem tam strana Keira Starmera vyhrála s nadpoloviční většinou. Teď byla až třetí, poražena i stoupenci Farage. Konzervatici tam skoro zanikli. A labouristy to může čekat taky. „Labour nyní vstupuje do volebního údolí smrti,“ komentoval to politolog Rob Ford z Manchesterské univerzity.

Z čeho bují britská zelenina?

„Bývaly časy, kdy vám tvrdá práce něco přinesla,“ řekla Spencerová po volebním vítězství. „Měli jste dům, pěkný život, dovolené… Ale co vám přinese tvrdá práce dnes?“, pronesla Spencerová snadno zodpověditelnou řečnickou otázku, kterou vyjádřila reálný zájem běžných Britů, nořících se do kategorie „pracující chudoby“.

Podle Prinmceové je tu neomluvitelná neschopnost labouristů reagovat na tyto obavy nebo prokázat, že dané problematice rozumějí a vědí, jak na ni reagovat. Názory zelených na rozdělení bohatství podle ní možná nevydrží důkladnější kritiku, ale ani Starmer nebyl schopen přesvědčit voliče, že má ekonomická řešení pro mladé lidi, kteří se potýkají s obtížemi, nebo pro tradiční voličskou základnu své strany z řad dělnické třídy.

Labouristi si pomohli do hrobu vnitrostranickými spory, když Starmer zablokoval kandidátku populárního manchesterského starosty Andyho Burnhama, který by mu ve sněmovně snadno přerostl přes hlavu. Hlavně si však vybral špatné volební priority, když prosazoval dunivá hesla proti imigraci a zločinnosti, aby odtáhl část voličů od stále nebezpečnějšího Nigela Farage.

Zack Polanski byl původně David Paulden. Vrátil se ke jménu po dědečkovi z východní Evropy, které si rodiče změnili z obav z antisemitismu. Pokud jde o stranu, ta prožívá úplnou revoluci od jeho nástupu loňského října. Jak zaznamenává Bloomberg, počet členů Strany zelených vzrostl o 55 % na 110 000, čímž se přiblížila konzervativcům, kteří se ještě nedávno považovali za přirozenou vládní stranu. V jednu chvíli přibývalo 5 000 nových členů za hodinu. Strana zelených teď má v průzkumech 13 %, což je téměř dvojnásobek oproti loňským parlamentním volbám.

Zelení tak jsou těsně za liberálními demokraty a konzervativci s 16 % a 17 % a nejsou moc daleko od vládnoucí labouristické strany. To, že mnoho nových příznivců Zelených jsou mladí lidé nebo lidé, kteří se dosud nikdy nezapojili do volební politiky, by také mělo být pozitivní.

Komentátorka Princeová doufá, že stejně jako dav, který v roce 2017 v Glastonbury jásal nad bývalým lídrem labouristů Jeremym Corbynem, a pak nechápal, proč v parlamentních volbách v roce 2019 propadl, také ti, kdo se hrnou ke Zeleným, zcela ignorují nedostatek důslednosti a slepou uličku, kterou představuje neustálé oslovování bubliny vlastního publika.

Něčím se utěšit musí.

Polanski totiž elity dost znervózňuje. Navrhuje daň z bohatství ve výši 1 procenta u majetků nad 10 milionů liber (300 milionů korun) a 2 procent u majetků nad miliardu liber (30 miliard korun). Dává přednost rozvojovým plánům, i kdyby to mělo znamenat nárůst státního dluhu. Vidí spoluvinu Británie ve zničení Gazy. Slibuje, že Zelení budou prosazovat „enviromentální, rasovou, sociální a ekonomickou spravedlnost“.

„Jeden z vedoucích představitelů Strany zelených, se kterým jsem hovořila, připustil, že došlo k rétorické změně v cíli strany zachránit planetu, ale trval na tom, že environmentalismus je v souladu se socialismem,“ píše Princeová.

A přidává reportážní postřeh:

„Zatímco jsme spolu hovořili, britský Výbor pro změnu klimatu varoval vládu, aby se připravila na oteplení o 2 °C do poloviny století, a agentura OSN oznámila rekordní úroveň emisí CO2.

Avšak Polanski, který je aktivním uživatelem sociální sítě X, téhož dne zveřejnil 10 tweetů o nerovnosti a přerozdělování daní, sedmkrát vyzval k legalizaci drog, šestkrát podpořil nezávislost Skotska a Walesu, šestkrát se vyjádřil k hádce, která vznikla poté, co označil Farage za fašistu, dvakrát se zmínil o právech transsexuálů, jednou o Gaze – a 21krát o svém raketovém vzestupu v průzkumech veřejného mínění a osobní popularitě. Jediný tweet se týkal znečištění vody. Klimatická krize se tam neobjevila vůbec.“

Uzavírá, že Polanského Strana zelených, to je v podstatě radikální socialismus s nádechem ekologie, který se méně zajímá o „ekologickou“ část svého poslání než o tu populistickou.

Může to být nenaplněné dědictví Corbyna, který předběhl svou dobu. Ale překvapilo mě, že Princeová nezaznamenala ani vznikající britskou tradici „přechodových měst“, založenou roku 2006 v devonském Totnes, kde k tomu přistupují přesně tak. Ve Wikipedii se dočtete, že termíny „transition town“ (město v přechodu), „transition initiative“ (iniciativa přechodu) a „transition model“ (model přechodu) odkazují na komunitní projekty, jejichž cílem je zvýšit soběstačnost a snížit potenciální dopady ropného zlomu, ničení klimatu a ekonomické nestability prostřednictvím obnovených lokalizačních strategií, zejména v oblasti produkce potravin a spotřeby energ

Tihle lidé dosud měli vliv hlavně na lokální úrovni, ale když se najde politická reprezentace, která má šanci proniknout do parlamentu, určit ji podpoří. A to je scénář, který nemusí platit jenom pro Británii.

Pokud zanikne strana, které tohle uteklo, ať nadává sama sobě.

 Zbyněk Fiala, server vaseve.cz

X X x                                                                                                                                   

Clinton promluvil ke kauze Epstein. Létal jeho letadlem, nic prý ale neví.

Bývalý americký prezident Bill Clinton řekl v pátek zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled, které sdílel na sociální síti X. Kongresmani mu kladly otázky na jeho vazby na Epsteina během slyšení v americkém městečku Chappaqua ve státě New York, kde Clinton žije.

Jde o vůbec první případ, kdy byl bývalý prezident předvolán k výpovědi před Kongresem, připomíná agentura AP. Slyšení se koná za zavřenými dveřmi, výbor z něj později zveřejní videozáznam.

„Vím, co jsem viděl, a co je důležitější, co jsem neviděl. Vím, co jsem udělal, a co je důležitější, co jsem neudělal. Nic jsem neviděl a neudělal jsem nic špatného,“ uvedl Clinton v prohlášení.

Epsteina znal, o zločinech nevěděl

Clinton, který v Bílém domě úřadoval v letech 1993 až 2001 rovněž prohlásil, že se na slyšení dostavil, aby hrál svou roli v demokracii. Dalším důvodem je podle něj to, že ženy a dívky, jejichž život Epstein zničil, si zaslouží nejen spravedlnost, ale také hojení.

„I když moje krátká známost s Epsteinem skončila roky před tím, než jeho zločiny vyšly na povrch, a i když jsem během našich omezených interakcí neviděl žádné náznaky toho, co se skutečně dělo, jsem tu, abych poskytl to málo, co vím,“ uvedl Clinton s tím, že tak chce předejít tomu, aby se cokoliv podobného opakovalo.

Clintonová: Předvolejte Trumpa

Exprezidentova manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, před výborem svědčila ve čtvrtek. Kongresmanům řekla, že nemá žádné informace o Epsteinově trestné činnosti a vyzvala je, aby předvolali současného prezidenta Donalda Trumpa. Clintonovi tvrdí, že jejich předvolání před republikány vedený výbor má za cíl odvést pozornost od vazeb republikánského prezidenta na Epsteina.

Clinton už v minulosti uvedl, že s Epsteinem přerušil kontakt před tím, než byl finančník v roce 2008 odsouzen za sexuální zločiny. Finančníkovým soukromým letadlem letěl nejméně 24krát, uvedla stanice BBC s odvoláním na letové záznamy. V minulosti exprezident uváděl, že na začátku nultých let několikrát letěl Epsteinovým letadlem v souvislosti s činností nadace Clinton Foundation.

V části spisů o sexuálním delikventovi, které ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v prosinci, se objevily i fotografie Clintona. Na jedné z nich plave v bazénu a na další leží ve vířivce s rukama za hlavou. Na několika fotografiích je vidět po boku dívek či žen, jejichž tváře jsou začerněny.

Fotografie ze zveřejněných spisů. Na snímku vedle dívky hudebník Mick Jagger (vlevo) a bývalý prezident USA Bill Clinton. Foto: Ministerstvo spravedlnosti USA

Hrozba pohrdání Kongresem

Clintonovou ve čtvrtek podle CNN vyslýchali déle než šest hodin. Republikánský předseda výboru pro dohled James Comer dnes před začátkem slyšení novinářům řekl, že má pro Clintona řadu otázek. „Dostat sem Clintonovy trvalo sedm měsíců. Ale máme je tu a těšíme se, že se zeptáme na spoustu otázek,“ řekl Comer.

Demokratičtí kongresmani před slyšením opět vyzvali k předvolání současného prezidenta Trumpa před výbor pro dohled, aby vypovídal o svých vazbách na Epsteina. Dnes podle nich nevypovídá „ten správný prezident“.

O předvolání Clintonových se zasadil právě Comer. Clintonovi nejprve vypovídat odmítli. Comer však manželskému páru hrozil obviněním z pohrdání Kongresem, pokud nebudou vypovídat před výborem, který Epsteinův případ a jeho síť kontaktů vyšetřuje. Clintonovi nakonec s poskytnutím výpovědí souhlasili.

Sněmovní výbor pro dohled je jedním z nejvlivnějších orgánů Kongresu. Jeho hlavní funkcí je dohlížet na federální vládu a vládní agentury. Jelikož mají ve Sněmovně reprezentantů většinu republikáni, tvoří většinu i v tomto výboru. Ve výboru zasedá 25 republikánů a 21 demokratů. Jeho nejvýše postavený demokrat je kongresman Robert Garcia.

Od politiky, přes byznys až k umělcům

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně Trumpa či Clintona, ačkoliv tito politici nebyli v souvislosti s jeho zločiny obviněni z žádného protiprávního jednání.

V roce 2019 byl Jeffrey Epstein nalezen mrtvý ve vězeňské cele, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Už v roce 2008 byl v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců. Redakce České justice 

 X XX

Obchodní centra v Číně zejí prázdnotou. Mění sortiment kvůli generaci Alfa

Čínská nákupní centra hledají způsoby, jak přitáhnout do svých útrob zákazníky, a to zejména rodiny s dětmi. Kvůli vzrůstající popularitě online nakupování se totiž potýkají s poklesem návštěvnosti. Do svých prostor přidávají například dětská hřiště a různé interaktivní typy zábavy.

 Číňanka Kuo Čchiung-fangová nedávno navštívila obchodní centrum Chamtime Plaza v Šanghaji se svým pětiletým synem. Zatímco on trávil čas hraním a zábavou, ona stihla koupit bundu za 500 jüanů (1 500 Kč) pro manžela a tenisky za 300 jüanů (900 Kč) pro syna.

Podle vlastních slov hledá místa, kde může syn vybít energii. „Je to náročný zákazník, který kritizuje nudné hřiště v jednom obchodním centru a jídlo v jiném. Plánujeme teď rodinné aktivity výhradně na základě jeho potřeb,“ zmínila.

„Děti si hrají, zatímco jejich rodiče nakupují. Někteří tu zůstávají i několik hodin,“ potvrdila pro agenturu Bloomberg Lily Wangová, která pracuje na dětském hřišti v třináctipatrovém obchodním centru Super Brand Mall v Šanghaji.

Toto obchodní centrum má dnes speciální zónu zaměřenou jen na děti, mezi ní jsou herny, divadla či výstavy určené dětem. „Teď tam musím brát dceru mimo špičku. O víkendech je tam doslova moře lidí,“ uvedla zákaznice čtyřicetiletá Serena Liová.

Centra se zaměřují především na generaci Alfa, což jsou děti narozené mezi lety 2010 a 2024. Právě děti jsou těmi, kteří mohou spotřebitelské chování výrazně ovlivnit. „Děti jsou pro rodiny spouštěčem spotřeby,“ uvedl Li I-ťün, analytik výzkumné společnosti Mintel Group.

Zaostřeno na děti

Druhy zábavy pro děti a teenagery jsou různé. Například obchodní centrum Grandview Mall v Kantonu přestavilo snowtubing, akvárium a krytou zoologickou zahradu s lenochody či tukany. Nákupní centrum New World Living Mall v Čchang-čunu zase nechalo vybudovat kanál, který má připomínat Benátky.

„Vidíme, že provozovatelé dávají dohromady prvky oblíbené u dětí a jejich rodičů, aby se z obchodních center stala hlavní místa setkávání,“ zmínil Zak Dychtwald, generální ředitel výzkumné firmy BridgeWorks Global v Šanghaji.

Agentura Bloomberg podotkla, že zatímco dřívější generace byly zvyklé pracovat dlouhé hodiny a šetřit, dnešní rodiče rádi utrácejí peníze za volný čas. A ačkoliv obchodní centra bojují mimo jiné s demografickými výzvami, jako je pokles porodnosti, zlepšení je podle nich patrné.

Například návštěvnost obchodního centra Qingshan InCity ve Wu-chanu se od rekonstrukce v roce 2022, která přidala hřiště, vědecké výstavy a knihovnu a byla zaměřena na děti, se více než zdvojnásobila.

 V centru Greenland Being Fun Plaza v Šanghaji, které přidalo prvky vhodné pro rodiny s dětmi, jako jsou vnitřní sporty a prostor, kde si děti mohou pohladit kočky a králíky, měly tržby v loňském roce vzrůst téměř o 60 procent.

Centra těží nejen z plateb za aktivity, které stojí až 500 jüanů (1 500 Kč), ale i z impulzivních nákupů, které zákazníci provádějí, zatímco jejich děti tráví čas v herních zónách nebo na jiných atrakcích, uzavírá agentura.

X XX

Vyšetrovanie vraždy Jána a Martiny: Keď začali padať masky aj dlhoročné aliancie

„Bratm. Zobrať od rodiny môj mobil. Kód na spustenie 151217. Spustiť mobil bez SIM karty. Vyhľadať osobu ,SIS Alino‘. To je ,Dušan Keményi‘. Vložiť číslo do svojho tel.,“ zneli prvé inštrukcie Mariana Kočnera, ktoré poslal v motáku. Adresované boli Petrovi Tóthovi.

Vo februári uplynulo osem rokov od vraždy Jána a Martiny, súd už po tretí raz rozhoduje o kľúčovom aktérovi zločinu – objednávateľovi. Z objednávky investigatívneho novinára je obžalovaný Marian Kočner. Prečo sa (nielen on) ocitol pred súdom a ako vyzeralo najväčšie vyšetrovanie v dejinách slovenskej kriminalistiky, sa dozviete v knihe Laury Kellö Kalinskej Vražda Jána a Martiny – Vyšetrovanie, ktorú zverejňujeme na pokračovanie.

Keď sa prevalilo sledovanie

V piatok 5. októbra okolo deviatej ráno zapisovateľka vyplnila v počítači prvé riadky zápisnice. Meno, priezvisko a dátum narodenia: utajený svedok č. 1. Miesto narodenia, trvalé bydlisko, preukaz totožnosti: XXX. Peter Tóth prišiel do policajnej kancelárie, posadil sa pred kameru, zmenili mu hlas a zarastrovali tvár. Vedľa sedel vyšetrovateľ Miroslav Chudý.

V budove nitrianskej polície všetko sledovali cez telemost obhajcovia obvinenej štvorice Szabó, Marček, Andruskó, Zsuzsová aj vyšetrovateľ Peter Juhás. Dívali sa na obrazovku a so zatajeným dychom počúvali ďalšiu prelomovú výpoveď v prípade vraždy novinára.

Bolo to približne týždeň po tom, ako zadržaný Andruskó po prvý raz pred policajtmi vyhlásil, že „Alena si to objednala pre Mariana Kočnera“. Utajený svedok však začal odhaľovať udalosti, o ktorých dovtedy netušili.

Po krátkom vysvetlení, že sa pozná s Marianom Kočnerom už od 90. rokov, začal celkom zhurta a prešiel rovno k sledovaniu novinárov. Peter Tóth len s nevôľou používal výraz „sledovanie“ a neskôr ho systematicky zamenil za slovo „paparazzovanie“. Akoby chcel voľbou iného slova zmierniť zvrátenosť myšlienky byť v pätách vybraných žurnalistov. A aj možné opovrhnutie, ktoré môže táto aktivita v ľuďoch vyvolávať. Faktom však je, že keď v októbri 2018 prvýkrát vypovedal o spoločných aktivitách s Kočnerom, monitorovanie, nakrúcanie a fotenie novinárov sám nazval pravým menom, teda sledovaním.

Peter Tóth rozprával, ako Kočner na prelome rokov 2016 a 2017 prišiel s nápadom vytvoriť si vlastnú mediálnu platformu, kde by poukazoval na správanie slovenských novinárov. Chcel ich pranierovať, že klamú, zavádzajú a ovplyvňujú verejnú mienku. A zverejňovať informácie z ich súkromného života.

Podľa Tóthových slov sa Kočner domnieval, že novinári na Slovensku spochybňujú morálku iných ľudí, no sami nežijú morálnym spôsobom života. V jeho predstavách sa novinári nechávali kupovať, užívali drogy, veľa pili a boli neverní. V snahe poukázať na ich hriešny život vymyslel Kočner reláciu s názvom Na pranieri.

Sledovanie novinarovZdroj: Polícia SR

„Chcel by som zdôrazniť, že požiadavka Mariana Kočnera na vykonávanie sledovania novinárov bola zameraná jednoznačne na získavanie informácií spôsobilých škandalizovať tieto osoby a nikdy som nepostrehol, že by sa nejako prehnane zaujímal o denný režim týchto osôb, aj keď bolo zrejmé, že z výsledkov tohto sledovania sa mu podarí zistiť aj miesto ich bydliska,“ spomenul utajený svedok vo svojom prvom výsluchu. Projekt Na pranieri vnímal ako zrkadlo práce novinárov a nepovažoval to za niečo škodlivé.

Už vtedy priznal, že na zozname sledovaných bol aj Ján Kuciak. Cez deň sa snažili zistiť, s kým sa stretáva, teda kto môže byť jeho zdrojom. Podvečer ich zasa zaujímalo, či sa tento investigatívny reportér webu Aktuality.sk „nedopúšťa správania prekračujúceho spoločenské normy“. V skutočnosti však normy prekračovali práve Tóth, Kočner a ďalší, ktorí sa na špehovaní akokoľvek podieľali.

Počas tohto prvého výsluchu utajený svedok č. 1 najprv vyhlásil, že novinárov sám nesledoval. O pomoc s ich monitorovaním požiadal kamaráta, ktorý tiež v minulosti pôsobil v SIS. Jeho identitu však vtedy ešte nevyzradil, lebo ho podľa svojich slov nechcel ohroziť.

„Táto osoba by sa mohla obávať o svoj život a zdravie a je vysoko pravdepodobné, že bude chcieť vystupovať v tomto konaní tiež ako utajený svedok. Ja som informoval dotyčnú osobu, že bude potrebné zrejme jej vypočutie, s čím, samozrejme, táto osoba súhlasila, pretože považuje za potrebné v rámci trestného konania objasniť všetky okolnosti tohto prípadu.“

Vyšetrovateľ mal doplňujúce otázky a Tóth v pozícii utajeného svedka napokon predsa len priznal, že pri jednom zo sledovaní novinára bol aj on sám osobne. „Odfotil som ho v blízkosti redakcie Aktuality.sk a myslím si, že raz som ho odfotil v blízkosti autobusovej stanice v Bratislave.“

Zrejme tušil, že chodí po tenkom ľade. Ak by sa preukázalo, že sledovanie pod jeho taktovkou bola vedomá príprava na umlčanie novinára, veľmi rýchlo by mohol skončiť tam, kde aj zadržaní a v tom čase už aj obvinení z podielu na vražde.

„V každom prípade išlo o ničnehovoriace informácie z pohľadu jeho prípadného škandalizovania a som si istý, že táto dokumentácia nepostačovala na prípravu jeho vraždy,“ vyviňoval sa.

V prvom výsluchu nespomenul ani jednu dôležitú vec, ktorú pri sledovaní využili. Vyšetrovateľ sa ho opýtal, či mal o novinároch a najmä o Kuciakovi informácie z databáz polície či inej zložky štátu.

„Nedisponoval som informáciami z databáz spravovaných ministerstvom vnútra, občas mi Kočner povedal adresy a bydliská jednotlivých osôb, ktoré boli sledované. Ale myslím si, ak si dobre spomínam, že o bydlisku Jána Kuciaka som sa dozvedel až tak, keď bolo sledovaním zistené, že býva v rodinnom dome vo Veľkej Mači, ktorý si zároveň opravoval.“ Tóth v utajení na výsluchu poprel aj možnosť, že zatiaľ nepomenovaný šéf sledovacieho tímu disponoval akýmikoľvek informáciami z informačných databáz ministerstva vnútra.

Príchod Petra Tótha na súdZdroj: Diana Michaličová/Aktuality.sk

V neskorších svedeckých výpovediach aj vo svojej knihe však opisoval veci trochu inak. Priznal, že ešte v roku 2017 sa sám snažil získať užitočné informácie o novinároch, aby uľahčil prácu sledovacieho tímu. S touto prosbou sa obrátil na Kočnera. Vraj keď má takého vplyvného kamaráta Norberta Bödöra, nech im ten pomôže zistiť napríklad značky áut, ktoré používajú novinári zo zoznamu.

Tvrdil, že by mu ani vo sne nenapadlo, že o pár dní dostane do rúk obálku a v nej takmer tri desiatky podrobných informácií o novinároch. Už na prvý pohľad pochopil, že sú to lustrácie z policajných databáz. Veľká farebná fotografia vytypovaného človeka v strede a okolo nej pavučina informácií. Adresy, rodinní príslušníci s fotografiami, značky áut, čísla dokladov.

Podľa neskoršieho preverovania polície však Kuciak v prvej várke lustrovaných ľudí nebol. Jeho údaje totiž vytiahli z policajných databáz až v septembri 2017, krátko po výhražnom telefonáte Kočnera. Za vylustrovanie Kuciaka aj ďalších ľudí bol už právoplatne odsúdený niekdajší šéf spravodajskej jednotky finančnej polície Pavol Vorobjov. Najprv tvrdil, že s požiadavkou na lustráciu za ním prišiel vtedajší policajný prezident Tibor Gašpar, neskôr tieto slová poprel.

„Uveďte, či okrem vás a vami spomínanej osoby ešte niekto iný vykonával sledovanie Jána Kuciaka,“ vyzval vyšetrovateľ Juhás cez kameru utajeného svedka alias Tótha.

Ten so zmeneným hlasom a zamaskovanou tvárou povedal, že o tejto veci komunikoval len s uvedenou osobou. „Nemám poznatky o tom, že by táto osoba spolupracovala s niekým iným.“

Sledovací tím mal pritom najmenej troch členov a odmeny za vykonané službičky si delili medzi sebou. Neskôr na súde podrobne opísali, akým spôsobom ľudí sledovali. Vyšlo najavo, že ich zápisky celkom presne odzrkadľovali aj denný režim novinárov.

Za nezákonné sledovanie ľudí Kočnerovým komandom podal prokurátor v januári 2024 obžalobu na päticu mužov: Mariana Kočnera, Petra Tótha, Miroslava Kriaka, Štefana Mlynarčíka a Juraja Škrípa.

Ak chcete vedieť viac o živote Jána a Martiny, môžete siahnuť po knihe Umlčaní. S prácou Jána Kuciaka vás zoznámi viac ako 350-stranový titul KUCIAK. Kniha Tajomstvá Kočnerovej knižnice vás zavedie do zákulisia projektu, ktorý spojil sily redakcií s cieľom demaskovať prepojenia Mariana Kočnera. Knihy aktuálne získate v zľave 20 %, výťažok z ich predaja používame na investigatívnu žurnalistiku.

Zbožšťovaný Kočner

Sledovanie novinárov nebol primárny dôvod, pre ktorý Peter Tóth kontaktoval policajtov, že chce vypovedať ako utajený svedok. Prvotná príčina jeho rozhodnutia pramení z udalostí, ktoré sa udiali po tom, ako Mariana Kočnera poslal Najvyšší súd 28. júna 2018 do väzby v súvislosti s obvinením z falšovania zmeniek, hoci on si zrejme vôbec nepripúšťal, že by mohol v ten deň skončiť v cele.

Do budovy vplával ako suverén v značkovom vzorovanom saku, slnečné okuliare celý čas nezložil z tváre. Húf dotieravých novinárov odbíjal, že rozhovor im poskytne až po rozhodnutí senátu. K slovu sa však už nedostal. Súd sa obával, že by mohol pokračovať v trestnej činnosti a poslal ho do chládku. Okrem vlastných advokátov zostali jeho jedinými spovedníkmi piati ľudia, ktorých si sám vybral, aby mu mohli volať do väzby. Jedným z nich bol aj Peter Tóth, ktorého zvykol oslovať „bratm“.

Kočner sa na neho spoliehal a spravil z neho akéhosi poštára v komunikácii so svojou kamarátkou z Komárna Alenou Zsuzsovou. Tóthovi však neodhalil jej pravú identitu. Síce mu bol blízky, ale aj tak mu nepovedal úplne všetko. Ako sa časom ukázalo, chránil sa, kalkuloval a spriadal plány ešte aj spoza mreží.

„Bratm. Zobrať od rodiny môj mobil. Kód na spustenie 151217. Spustiť mobil bez SIM karty. Vyhľadať osobu ,SIS Alino‘. To je ,Dušan Keményi‘. Vložiť číslo do svojho tel.,“ zneli prvé inštrukcie Kočnera, ktoré poslal v motáku.

X X X

 Andrej Babiš varuje pred iránskym jadrom a terorom. Hovorí o hrozbe pre Česko aj Európu

Český premiér Babiš podporil útoky USA a Izraela na iránske ciele a varoval pred jadrovým programom Teheránu. Hovorí o priamom ohrození Česka aj celej Európy.

Nekontrolovateľný iránsky jadrový program a podpora terorizmu sú podľa českého premiéra Andreja Babiša nebezpečenstvom aj pre Česko a celú Európu. ČR preto podľa jeho slov stojí na strane spojencov. Napísal to v sobotu na sociálnej sieti X v reakcii na útoky Spojených štátov a Izraela na ciele v Iráne, píše spravodajkyňa TASR v Prahe.

• Iránsky jadrový program je hrozbou pre Česko aj Európu.
• Česko podporuje spojencov po útokoch USA a Izraela na Irán.
• Premiér Babiš za prioritu považuje bezpečnosť českých občanov v Iráne.
• České ministerstvo varuje pred cestami do krajín Blízkeho východu.

„Situáciu na Blízkom východe pozorne sledujeme, v tejto chvíli je pre nás najdôležitejšie zaistiť bezpečnosť našich občanov, ktorí sa v Iráne stále nachádzajú,“ uviedol Babiš a dodal, že o situácii hovoril s ministrom zahraničných vecí Petrom Macinkom, ktorý je v kontakte so zastupiteľským úradom v Teheráne. „Verím, že v regióne čoskoro nastane stabilita a mier,“ dodal český premiér.

Macinka uviedol, že ráno telefonoval so šéfom izraelskej diplomacie Gideonom Saarom, ktorý mu potvrdil, že hlavným cieľom úderov sú podzemné iránske jadrové zariadenia a ďalšie vojenské objekty spojené s arzenálom balistických rakiet. „Očakávame masívnejšiu operáciu, ktorá môže trvať aj niekoľko týždňov,“ podotkol.

Zdôraznil, že rezort dlhodobo varoval pred cestami do regiónu a v posledných týždňoch dôrazne vyzýval prítomných Čechov, aby krajinu okamžite opustili. Momentálne sa podľa údajov ministerstva v Iráne nachádzajú traja Česi. „Českým občanom aj naďalej silne odporúčame necestovať do krajín blízkovýchodného regiónu. Okrem Iránu a Izraela sa varovanie týka tiež plánovaných ciest do Libanonu, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu a Spojených arabských emirátov,“ dodal Macinka.

Po mesiacoch eskalácie napätia medzi Izraelom a Iránom Spojené štáty spolu s Izraelom v sobotu spustili koordinované letecké a raketové údery na iránske vojenské a strategické ciele vrátane oblastí v blízkosti sídiel predstaviteľov iránskeho vedenia v Teheráne. Irán na tieto údery reagoval masívnymi odvetnými raketovými a dronovými útokmi na ciele v Izraeli a na základne USA na Blízkom východe vrátane zariadení americkej 5. flotily v Bahrajne.

X X X

NEMOCNÍ  POLITICI,  NEŘEŠÍ  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ 

Jsou nemocní. Řeší jen Putina a Ukrajinu.

Oni stále nepochopili, že se svou nekonečnou válkou proti Putinovi a bojem za Ukrajinu prohráli v říjnu minulého roku. A že Babišova vláda bude řešit to, k čemu většina voličů dala poměrem 108-92 mandátů, a to rozhodně není konflikt na Ukrajině

Je to už trapné a až nesnesitelné, jak naše média, tištěná i televizní ve spoluprací s opozicí  pořád vyvolávají válečnické nálady a touhu po zbrojení.

Země je rozdělena, ale rozdělení je jasné.  Vidíme to zběsilých sroceních chvilkařů, dárků pro Putina a davových psychózách.

Proto  je správné, že platí jasné Babišovo rozhodnutí, které pronesl v intervieu pro Deník v pořadu 15 minut Kateřiny Perknerové   Česko nebude do obrany dávat 3,5 procenta HDP. Jeho kabinet má jiné priority a chce se soustředit především na vylepšení stavu zdravotnictví a energetiky. Jeho zájmem je „zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho“.

To pronesl a strhla se bouře.

Tím spíše, že argumentaci  jasně racionálně vysvětlil :

Válku na Ukrajině musí podle Babiše vyřešit americký prezident Donald Trump společně s evropskými lídry a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Prioritou jeho kabinetu mají být naopak domácí témata jako zdravotnictví, energetika a sport.

Petr Fiala, který prohrál volby se svou válečnickou rétorikou jako jeden z prvních okamžitě vystartoval a označil Babišovo jednání za sobecké 

Aby občané žili dlouho, tak proto bychom se na prvním místě měli starat o naši bezpečnost. Tu musí zajistit stát. Pokud nebudeme žít v bezpečí, tak nám zdraví k dlouhému životu asi nepomůže…“

 A přidal filipiku :  „A jsem zvědavý, co na Babišovo sobecké jednání řeknou naši spojenci. Nebo si vážně myslí, že my nebudeme plnit dohody, ke kterým jsme se zavázali, a ostatní se budou o nás starat?

Nuže za pana premiéra bývalému premiérovi rád odpovím, jak také mohou naši spojenci  odpovědět a jak jeho hysterické výtky jsou zcela mimo mísu:

Největší obdivovatelka Donalda Trumpa, italská premiérka Meloniová sice tvrdí, že plní současný závazek 2%, ale podle analytiků ho výrazně nesplňuje a reálné plnění činí pouhých  1, 5 %

A další státy ? :

• Španělsko – tradičně jeden z nejnižších podílů v Alianci.
• Belgie – dlouhodobě kolem 1,1–1,3 % HDP.
• Lucembursko – extrémně nízké výdaje, i když má malou armádu.
• Slovinsko – obvykle pod 1,5 %.
• Kanada – stabilně pod 2 %, i přes tlak USA.
• Portugalsko – většinou mezi 1,3–1,5 %.
• Chorvatsko – kolísá kolem 1,7–1,9 %.
• Albánie – většinou pod 2 %.

Je tedy vidět, že značná část členských států NATO na numera kašle. A zdá se, že jenom v Česku na toto téma vypuká hysterie.

A mimochodem závazek 3,5 výdajů na zbrojení přijatý Fialovou vládou (nikoliv Babišovou) by měl platit až v roce 2035.

To jistě nebude ve funkci Trump, jehož lidé to numero vymysleli, ale pokud by se vrátil Petr Fiala, což je  bohudík prakticky vyloučeno, tak ať si ho plní.

(Samozřejmě žertuji)

Připusťme ovšem, že skutečně u části obyvatelstva v podstatě se kryjící s opozicí existuje doslova chorobná představa, že se nás každou chvíli Putin pokusí obsadit.

Pro racionálního člověka je to samozřejmě pitomost , jinak to nazvat nelze.

Konec konců to vidíme i na samotné situaci na ukrajinském bojišti, kdy je jasné, že Putin chce obsadit výhradně ruskojazyčný Donbas (a ani to není schopen dokonat) a rozhodně ví, že zbývající oblast Ukrajiny je pro Rusko krajně nebezpečná.

Aby se vydal přes Slovensko až k nám si mohou myslet  skutečně jen lidé mdlého rozumu, kteří by měli povinně nosit svěrací kazajky.

Válečnickou atmosféru u nás nepřímo posílil i svým rétorickým výkonem v OSN Petr Macinka, který parafrází na projev Ronalda Reagana vyzval Putina, aby ukončil invazi.

Putin na Petříka pochopitelně nereagoval, jen jsme  pro Rusko stali ještě o trochu více nepřátelštější zemí. Ale v klidu: Konkrétní nebezpečí z toho vystoupení nevyplývá.

Má samozřejmě pravdu premiér, že jediný, kdo může z vnějšku, aby se cestou jednání ukončil ukrajinského konfliktu je Donald Trump. Melodramatická jednání politicky nezávazného Valného shromáždění OSN, kde mimochodem i USA návrh Ukrajiny na odsouzení Ruska nepodpořila a varovala ústy své zástupkyně k jeho přijetí nic neřeší. To Petřík v zajetí svého vystoupení nezaznamenal, ale zaznamenat měl.

Shrňme to:

Donald Trump tlačí na konec konfliktu. Během telefonátu, který vyvolal Zelenský Zelenským  prohlásil, že válka by měla být zastavena do měsíce, aby bylo do léta dosaženo mírové dohody. Mimochodem Zelensky chtěl do konce tohoto roku. To Trump neakceptoval. Putin Trumpovi nevolá.  Není ani třeba. Jeho názor je od Aljašky jasný.

Doufám, že se do toho náš Macinka nebude nějak plést.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X XX

Včera spojenci, dnes už len úhlavní nepriatelia. Ako sa z USA a Iránu stali nezmieriteľní „satani“

Graffiti na stene „Dole s USA“ v Teheráne v Iráne.Zdroj: Majid Asgaripour/WANA via REUTERS

Spojené štáty a Izrael kedysi patrili k najbližším spojencom Iránu. Príbeh, ako sa z partnerov stali úhlavní nepriatelia, sa začína pri šachovi a Chomejním.

Dnes už to možno pôsobí ako sci-fi, Spojené štáty a Irán však mali kedysi skutočne priateľské vzťahy, aké sa na Blízkom východe dnes len tak nevidia. Rovnako to platilo aj o vzťahoch medzi Iránom a Izraelom.

Dôvody, prečo sa dnes navzájom neoslovujú často inak ako „Satani“, treba hľadať v nie tak dávnej minulosti, ktorú si ešte pamätajú aj mnohí Izraelčania či Iránci.

Diktátor podporovaný USA

Ešte v polovici sedemdesiatych rokov 20. storočia pôsobil Teherán ako jeden z najstabilnejších a najmodernejších spojencov Západu na Blízkom východe. Iránsky šach Mohammad Rezá Pahlaví vtedy udržiaval nadštandardné vzťahy s Washingtonom aj Tel Avivom. Američania ho podporovali, hoci šacha z dnešného pohľadu možno pokojne označiť za ne

Pre Spojené štáty však Irán predstavoval kľúčový pilier v stratégii takzvaného zadržiavania sovietskeho vplyvu, zatiaľ čo pre Izrael bol strategickým partnerom v často nepriateľskom arabskom prostredí.

Existovala medzi nimi úzka vojenská a hospodárska spolupráca. Irán bol hlavným dodávateľom ropy pre izraelský štát a na oplátku získaval moderné technológie a zbrane. Toto obdobie však nebolo postavené na hlbokých hodnotových základoch, ale na pragmatickom mocenskom kalkule, ktorý ignoroval rastúce vnútorné napätie v iránskej spoločnosti.

To napokon vyvrcholilo koncom 70. rokov.

  Zlom priniesol rok 1979 a islamská revolúcia, ktorá od základov preformátovala regionálne pomery.

 X X X

 Clinton promluvil ke kauze Epstein. Létal jeho letadlem, nic prý ale neviděl

Bývalý americký prezident Bill Clinton řekl v pátek zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled, které sdílel na sociální síti X. Kongresmani mu kladly otázky na jeho vazby na Epsteina během slyšení v americkém městečku Chappaqua ve státě New York, kde Clinton žije.

Jde o vůbec první případ, kdy byl bývalý prezident předvolán k výpovědi před Kongresem, připomíná agentura AP. Slyšení se koná za zavřenými dveřmi, výbor z něj později zveřejní videozáznam.

„Vím, co jsem viděl, a co je důležitější, co jsem neviděl. Vím, co jsem udělal, a co je důležitější, co jsem neudělal. Nic jsem neviděl a neudělal jsem nic špatného,“ uvedl Clinton v prohlášení.

Epsteina znal, o zločinech nevěděl

Clinton, který v Bílém domě úřadoval v letech 1993 až 2001 rovněž prohlásil, že se na slyšení dostavil, aby hrál svou roli v demokracii. Dalším důvodem je podle něj to, že ženy a dívky, jejichž život Epstein zničil, si zaslouží nejen spravedlnost, ale také hojení.

„I když moje krátká známost s Epsteinem skončila roky před tím, než jeho zločiny vyšly na povrch, a i když jsem během našich omezených interakcí neviděl žádné náznaky toho, co se skutečně dělo, jsem tu, abych poskytl to málo, co vím,“ uvedl Clinton s tím, že tak chce předejít tomu, aby se cokoliv podobného opakovalo.

 Clintonová: Předvolejte Trumpa

Exprezidentova manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, před výborem svědčila ve čtvrtek. Kongresmanům řekla, že nemá žádné informace o Epsteinově trestné činnosti a vyzvala je, aby předvolali současného prezidenta Donalda Trumpa. Clintonovi tvrdí, že jejich předvolání před republikány vedený výbor má za cíl odvést pozornost od vazeb republikánského prezidenta na Epsteina.

Clinton už v minulosti uvedl, že s Epsteinem přerušil kontakt před tím, než byl finančník v roce 2008 odsouzen za sexuální zločiny. Finančníkovým soukromým letadlem letěl nejméně 24krát, uvedla stanice BBC s odvoláním na letové záznamy. V minulosti exprezident uváděl, že na začátku nultých let několikrát letěl Epsteinovým letadlem v souvislosti s činností nadace Clinton Foundation.

V části spisů o sexuálním delikventovi, které ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v prosinci, se objevily i fotografie Clintona. Na jedné z nich plave v bazénu a na další leží ve vířivce s rukama za hlavou. Na několika fotografiích je vidět po boku dívek či žen, jejichž tváře jsou začerněny.

Fotografie ze zveřejněných spisů. Na snímku vedle dívky hudebník Mick Jagger (vlevo) a bývalý prezident USA Bill Clinton. Foto: Ministerstvo spravedlnosti USA

Hrozba pohrdání Kongresem

Clintonovou ve čtvrtek podle CNN vyslýchali déle než šest hodin. Republikánský předseda výboru pro dohled James Comer dnes před začátkem slyšení novinářům řekl, že má pro Clintona řadu otázek. „Dostat sem Clintonovy trvalo sedm měsíců. Ale máme je tu a těšíme se, že se zeptáme na spoustu otázek,“ řekl Comer.

Demokratičtí kongresmani před slyšením opět vyzvali k předvolání současného prezidenta Trumpa před výbor pro dohled, aby vypovídal o svých vazbách na Epsteina. Dnes podle nich nevypovídá „ten správný prezident“.

O předvolání Clintonových se zasadil právě Comer. Clintonovi nejprve vypovídat odmítli. Comer však manželskému páru hrozil obviněním z pohrdání Kongresem, pokud nebudou vypovídat před výborem, který Epsteinův případ a jeho síť kontaktů vyšetřuje. Clintonovi nakonec s poskytnutím výpovědí souhlasili.

Sněmovní výbor pro dohled je jedním z nejvlivnějších orgánů Kongresu. Jeho hlavní funkcí je dohlížet na federální vládu a vládní agentury. Jelikož mají ve Sněmovně reprezentantů většinu republikáni, tvoří většinu i v tomto výboru. Ve výboru zasedá 25 republikánů a 21 demokratů. Jeho nejvýše postavený demokrat je kongresman Robert Garcia.

Od politiky, přes byznys až k umělcům

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně Trumpa či Clintona, ačkoliv tito politici nebyli v souvislosti s jeho zločiny obviněni z žádného protiprávního jednání.

V roce 2019 byl Jeffrey Epstein nalezen mrtvý ve vězeňské cele, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Už v roce 2008 byl v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců. Redakce České justice 

X XX

 Obmedzuje Rada STVR verejnosť? Lukáš Machala nariadil vypnúť kamery po výmene názorov, záznam nesprístupnili

Posledné zasadnutie Rady STVR v roku 2025.

Do rokovaní Rady STVR sa dostáva veľa politiky, hovorí jeden z členov Igor Gallo.

Posledné zasadnutie Rady STVR už tradične sprevádzali nečakané zvraty a hádky medzi členmi. Lukáš Machala, ktorý rokovania dlhodobo vedie, nechal najnovšie živý prenos zasadnutia predčasne ukončiť. Navyše telerozhlas nezverejnil videozáznam na svojom webe, hoci zasadnutia rady sú zo zákona verejné.

Člen rady Igor Gallo kritizuje, že sa do rokovania dostáva „veľa politiky”. Analytik nevidí dôvod, prečo by mala rada utajovať pred verejnosťou živý prenos. Navyše upozorňuje, že jej členovia už viac než pol roka porušujú vlastné pravidlá.

Machala: Vypnite zariadenie

Štátny úradník Lukáš Machala na zasadnutiach rady často prichádza s ostrými vyhláseniami a s niektorými členmi sa dostáva do sporov. O novinároch STVR napríklad v minulosti povedal, že sú decká a že aktivizmus je v novinároch „zažratý ako špina“.

Tentoraz bolo rokovanie rady o čosi iné. Členovia neschválili program. Rada mala pôvodne rokovať napríklad o Koncepcii spravodajstva a publicistiky STVR, o súdnych sporoch telerozhlasu či o hospodárení. Ešte v úvode stretnutia členka rady Eva Koprena kritizovala, že z návrhu koncepcie nie je jasné, podľa čoho si verejnoprávne médium vyberá, aké udalosti bude pokrývať.

Ďalšou kritičkou programu bola dlhoročná členka rady Jarmila Mikušová. Kritizovala formálne náležitosti Správy o hospodárení a plnení záväzných ukazovateľov rozpočtu. Členovia si tak pre tieto dva sporné body neodhlasovali, čím sa budú zaoberať.

Keď sa bývalý šéf rady Igor Gallo chcel opýtať doplňujúcu otázku, Machala ho nepustil k slovu. Gallo ho napomenul, že nie sú na pôde ministerstva kultúry, na čo Machala direktívne nakázal „vypnúť zariadenie.” Mal na mysli vypnúť živý prenos zasadnutia. Gallo skríkol, aby nevypínali vysielanie, no prenos ihneď STVR vypla. Spätne k nemu už verejnosť nemá prístup. Telerozhlas doteraz zverejnil všetky živé prenosy v archíve.

Gallo: Do zasadnutí sa dostáva veľa politiky

Neschválenie programu podľa Igora Galla nebolo dôvodom na to, aby sa nerokovalo. Myslí si, že členovia chceli urobiť obštrukciu. Zároveň v tom vidí mrhanie časom ostatných. „Sporné body sa mohli z programu vyhodiť a išli by sme ďalej. Boli to formálne náležitosti,” kritizuje Gallo. Po vypnutí záznamu podľa jeho slov diskusia ešte krátku chvíľu pokračovala.