Horší je Bartoš s teroristickou Antifou než Turkův humor, zaútočil Macinka. Předseda Motoristů Petr Macinka zaútočil na exšéfa Pirátské strany Ivana Bartoše. Když se v pondělí znovu zastával čestného prezidenta hnutí Filipa Turka, který čelí kritice kvůli údajným rasistickým výrokům z minulosti, označil Bartošovu minulost za mnohem horší. Podle Macinky šlo v případě Turka o „nevhodný černý humor“, zatímco Bartošovo mládí je spojené s „teroristickým“ hnutím Antifa.
Turek podle Deníku N v minulosti opakovaně zveřejňoval otevřeně rasistické, sexistické či homofobní výroky a také narážky na nacistického vůdce Adolfa Hitlera a fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Sám v pondělí připustil, že na sociální sítě psal „mnoho blbostí“ v rámci černého humoru, za které by svému mladšímu já nejraději nafackoval. Uvedl, že homosexuálové a Romové patří mezi jeho nejbližší přátele a omluvil se komukoli, koho se mohly úryvky starších vyjádření dotknout.
Jako určitý typ humoru jeho příspěvky vnímá také Macinka, který se svého vnitrostranického kolegy zastává. „Jedna věc je nevhodný černý humor se zpožděním 15 let. Mně třeba vadilo daleko víc, že tři roky byl vicepremiérem Ivan Bartoš, který se ne v humoru, ale zcela vážně účastnil akcí teroristické organizace Antifa, podporoval vystupování z NATO a tak dále,“ uvedl Macinka.
Bartoš se v minulosti i k Antifě hlásil, s její vlajkou byl vyfocen. Snímek se ve veřejném prostoru naposledy objevil před volbami v roce 2018, kdy Piráti pracně vysvětlovali, že Bartoš si vlajku pořídil jako suvenýr.
„Ivan Bartoš není a nikdy nebyl členem organizace Antifa. Vlajku, kterou vlastní, koupil v berlínské čtvrti Kreuzberg a považuje ji za historický symbol odporu německé společnosti proti nacismu,“ uvedla tehdy strana na svém webu.
„Dnes žijeme v době, kdy je být rasistou společensky přijatelné, ale člověk vyfocený s antifašistickým symbolem jej musí vysvětlovat veřejnosti, jako kdyby snad šlo o něco, za co by se měl stydět,“ komentoval Bartoš situaci v roce 2018.
Antifašistická akce
Ve svém výroku se Macinka odvolal na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Antifu označil za teroristickou organizaci letos v září – a to přesto, že to fakticky není možné. Seznam domácích teroristů ve Spojených státech totiž neexistuje. Brněnský politolog Miroslav Mareš k tomu dále dodal, že v Evropské unii Antifa na seznamu teroristických organizací rovněž není.
„Velice záleží na úhlu pohledu. Na takzvaném seznamu teroristických organizací Evropské unie Antifa není. Ale administrativa (amerického prezidenta) Donalda Trumpa ji za domácí teroristickou organizaci označuje,“ uvedl Mareš.
Podle Mareše je v českém kontextu nutné rozlišovat mezi obecnějším hnutím Antifa a konkrétní skupinou Antifašistická akce, jejíž symbol Bartoš používal. „Antifa je širší hnutí, pod kterým se seskupují různě militantní skupiny. Konkrétně Antifašistická akce byla v několika zprávách o extremismu uvedena jako příklad levicového extremismu,“ dodal Mareš.
Antifa (Antifašistická akce) je označení pro volné sdružení extrémně levicových skupin. Ty samy ale takové označení odmítají. Místo cestou politických reforem požadují změny okamžitým zákrokem a v některých případech sahají k násilí. Antifa někdy vystupuje militantně a za protivníky považuje nejen krajní pravici, ale i konzervativce, kapitalistický systém či nadnárodní koncerny.
X X X
INFORMACE O TURKOVI
Odpovídáme na pět nejčastějších otázek kolem screenshotů Filipa Turka
Poučka, že co se na internetu jednou objeví, už nikdy nezmizí, dostává v posledních dnech nový rozměr. Screenshoty příspěvků a komentářů ze sociálních sítí, které by podle zdrojů Deníku N měly být z klávesnice bývalého europoslance a kandidáta na post ministra zahraničí za Motoristy Filipa Turka, se v diskuzích neřeší jen po stránce obsahové, ale i technické.
Právě na nejčastější otázky technického ražení se pokusíme v následujícím textu odpovědět, nebo alespoň nastínit možnosti.
x Proč mají i několik let staré příspěvky nedávné profilové foto a moderní grafickou podobu?
Protože sociální sítě zobrazený obsah nově generují z obsahové databáze, takže profilový obrázek i uživatelské rozhraní odpovídají době zobrazení a pořízení screenshotu, nikoli době napsání příspěvku. Lze předpokládat, že nejvíce screenshotů z profilu Filipa Turka vzniklo od chvíle, kdy oznámil spolupráci s hnutím Přísaha a kandidaturu do Evropského parlamentu.
X Kdo se mohl ke smazaným příspěvkům dostat?
K těm už opravdu smazaným nikdo, respektive jen zástupci společnosti Meta, pokud je k tomu vyzve relevantní autorita (ale o tom později).
Smazáním příspěvku na Facebooku jej přesunete do „koše“, odkud je ještě po dobu třiceti dnů můžete obnovit zpět. Po třiceti dnech jsou z koše odstraněny a uživatel (ani nikdo jiný) k nim již nemá přístup. V případě služby X je mezikrok s košem vynechán.
Vysvětlení vzniku screenshotů smazaných příspěvků je tedy u sociálních sítí méně „hackerské“. Někdo je prostě pořídil v době, kdy ještě nebyly smazané.
Pokud by někdo pronikl, nebo dostal přístup do profilů Filipa Turka, mohl teoreticky využít funkci pro stáhnutí všeho obsahu na lokální úložiště, lze to udělat jak u Facebooku, tak X. Teoreticky se může stát, že ve staženém archivu najdete i příspěvky, které jste bezprostředně předtím smazali.
Na druhou stranu, v době kdy je dvoufaktorové přihlášení standardem, se někomu do profilu nedostává snadno.
X Takovéto příspěvky by přece smazal, musel si být vědom rizika.
Celkem logická úvaha naráží na jeden zádrhel – množství. Za 10–15 let aktivního života na sociálních sítí vytvoříte obrovské množství příspěvků a komentářů a zatímco příspěvky na vlastní „timeline“ lze teoreticky efektivně projít nebo prohledat, u komentářů k tisícům příspěvků na stovkách profilů různých uživatelů to jde velmi těžko.
Například Facebook sice v sekci Nastavení → Přehled soukromí → Záznamy o aktivitách nabízí možnosti, jak příspěvky procházet, ale i tak jejich mazání stojí spoustu času a úsilí. O něco jednodušší je to na síti X, mimo pokročilejšího vyhledávání je možnost použít i externí nástroje.
X Jak snadné je příspěvky podvrhnout?
V zásadě primitivní. Například tak, že na vlastním profilu si napíšete příspěvek zamýšleného znění, poté vyříznete textovou část a doplníte ji do screenshotu příspěvku uživatele, kterému svůj příspěvek chcete připsat. Tím, že je to zpravidla text na bílém pozadí, takovou manipulaci snadno neodhalí ani běžně dostupné forenzní nástroje, jako je třeba Foto Forensics.
V případě příspěvků Filipa Turka by to ovšem musela být něčí dlouhodobá systematická práce, protože jich je hodně, jsou z různých zdrojů a někdy na sebe příspěvky navazují v rámci diskuze.
X Mohou provozovatelé sociálních sítí potvrdit pravost smazaných příspěvků?
Nejspíše ano. I smazané příspěvky jsou po nějakou dobu uchovávány v systémech a zálohách provozovatelů jednotlivých sociálních sítí. Facebook oficiálně tvrdí, že 90 dní, ale může teoreticky být i mnohem déle. Síť X lhůtu neudává. Příspěvky mohou být i v systémem některých třetích stran a pokud byl příspěvek veřejný, může se v případě větší popularity dostat například do archivu Internet Archive – The Wayback Machine.
K příspěvkům se mohou dostat pověření pracovníci daných sítí a to zpravidla na základě žádosti relevantní autority. Což může být složitější.
Policie se může obrátit přímo na provozovatele dané služby a věc řešit přímo s ním – tak to v mnoha případech funguje. Policie však musí splnit dost procesních požadavků. Rozlišuje se také, zda byl příspěvek publikován jako veřejný, nebo soukromý.
Nejjednodušší by bylo využít nařízení DSA (Digital Service Act) o fungování digitálních služeb v EU prostřednictvím ČTU, který by se obrátil na koordinátora v dané zemi – případě Mety v Irsku – a poskytnutí informací zařídil. Potřebná legislativa však v Česku zatím není schválena.
Teoreticky by šlo využít také takzvané smlouvy o vzájemné právní pomoci (Mutual Legal Assistance Treaty – MLAT), kdy se ministerstvo spravedlnosti může obrátit na svého protějška v dané zemi a požádat o součinnost.
X X X
Blízký východ jako po hurikánu. Vše je jinak a Evropa je úplně mimo
Střílení utichlo, zmučení rukojmí s těly a očima koncentráčníků se vrátili do Izraele, opačným směrem proudili propuštění Palestinci, většinou teroristé. Mír se zdál možný, králové, emíři a státníci regionu jednali všichni pohromadě – Arabové i Židé, do toho Gazané i Izraelci slavili a tančili a ti druzí se navíc snažili uděkovat Donalda Trumpa až k bezvědomí.
Avšak teprve za touto kulisou uzavírající nejbrutálnější válku mezi Araby a Izraelem všech dob se odehrává ten skutečně hlavní děj dramatu: historie si udělala zastávku na Blízkém východě, protože ten je přeoraný jako po zemětřesení.
Řada zemí se octla na špatné straně dějin, když ve chvílích, kdy se dojednával průlom kolem Gazy, uznaly Stát Palestina. Tím odměnily terorismus.
X X X
ADVOKÁTY ČR POVEDE ŽENA
Advokátní komoru poprvé povede žena
Nové vedení České advokátní komory: Lukáš Trojan, Michala Plachká, Monika Novotná a Ondřej Trubač .
Advokátka Monika Novotná se stala první ženou v čele České advokátní komory (ČAK). Do funkce předsedkyně ji dnes na svém prvním zasedání zvolilo nové představenstvo Komory, které vzešlo z říjnového sněmu advokátů. Místopředsedkyní je Michala Plachká.
Na 9. sněmu ČAK si advokátky a advokáti zvolili nové orgány Komory na následující čtyři roky – 11 členů a 5 náhradníků představenstva, 70 členů Kontrolní rady, 83 členů Kárné komise a 11 členů Odvolací kárné komise.
Dnes se nové představenstvo sešlo poprvé, aby v tajné volbě určilo své užší vedení na dvouleté funkční období. Výsledkem je historicky první ženské vedení Komory.
Místopředsedkyní ČAK, která bude dohlížet na činnost brněnské pobočky, se stala Michala Plachká. Dalšími místopředsedy Komory jsou (v abecedním pořadí) Lukáš Trojan a Ondřej Trubač.
Vedení Kontrolní rady, Kárné komise a Odvolací kárné komise bude zvoleno v následujících týdnech.
Nové představenstvo České advokátní komory.
Monika Novotná působí v orgánech Komory již více než deset let a systematicky se věnuje otázkám veřejného práva a etiky výkonu profese. Působí v advokátní kanceláři Rödl & Partner. Při kampani avizovala, že chce svou činnost v kanceláři omezit a v případě úspěchu se věnovat hlavně práci v čele ČAK.
Do orgánů Komory vstoupila v roce 2013 jako členka kontrolní rady, v roce 2017 byla poprvé zvolena do představenstva a od roku 2021 zastávala funkci místopředsedkyně.
V Komoře pracovala mimo jiné jako předsedkyně sekce pro veřejné právo, předsedkyně rozpočtového a hospodářského výboru, členka výboru pro výchovu a vzdělávání, místopředsedkyně výboru pro advokátní etiku a zkušební komisařka pro advokátní zkoušky v oboru obchodního práva.
Osm mužů
Od obnovení činnosti Komory po roce 1990 ji vedlo osm mužů: Karel Čermák, Martin Šolc, Milan Skalník, Luboš Tichý, Stanislav Balík, Vladimír Jirousek, Martin Vychopeň a Robert Němec.
Představenstvo je výkonným orgánem České advokátní komory. Volí ho sněm na čtyři roky. Zajišťuje chod Komory, spravuje její majetek i prostředky sociálního fondu. Přijímá stavovské předpisy a vyjadřuje se k advokátním a uznávacím zkouškám i ke kárnému řádu.
Rozhoduje o vyškrtnutí ze seznamu advokátů a koncipientů, o pozastavení výkonu advokacie i právní praxe. Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně.
Z vlastních členů tajně volí předsedu a dva až čtyři místopředsedy. Funkční období trvá nejvýše dva roky. O jejich počtu rozhoduje veřejným hlasováním a kdykoli je může odvolat.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Pomoc, nebo tvrdý byznys? Financování žalob slibuje spravedlnost, ale skrývá riziko
Výplaty věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ se kvůli odvolání společnosti LitFin zpozdily o několik měsíců .
Když soud na podzim 2023 schválil rozvrh pro výplatu 57 miliard korun věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, zdálo se, že se po více než roce konečně dočkají svých peněz. Jenže do hry vstoupil nový hráč – společnost LitFin, která se prezentuje jako ochránce poškozených klientů a inovátor v oblasti financování soudních sporů. Odvoláním proti rozhodnutí ale výplaty všem ostatním zdržela o čtyři měsíce. Sama tvrdí, že hájila spravedlnost. Příběh, který měl začít pomocí, tak otevřel otázku, komu skutečně litigation funding prospívá.
Podle insolvenční správkyně Jiřiny Lužové do procesu zasáhla právě společnost LitFin. „LitFin byl jediným věřitelem, který toto odvolání podal, což znamenalo odklad plánované výplaty. Ta se kvůli tomu nakonec uskutečnila od 18. března do 14. června 2024,“ vzpomíná správkyně pro Českou justici.
Odvolací soud nakonec potvrdil původní rozhodnutí. LitFin ve svém prohlášení reagoval, že cílem jeho kroku nebylo brzdit výplaty, nýbrž zajistit „spravedlivý, transparentní a zákonu odpovídající proces“. Firma tvrdila, že soud nerozlišil skupiny věřitelů a že část pohledávek nebyla přezkoumána.
Lužová si však stojí za tím, že právě odvolání LitFinu způsobilo odklad výplat. Krok, který měl chránit věřitele, tak přinesl zpoždění všem.
Kdo je LitFin a jak funguje litigation funding
LitFin je česká skupina zaměřená na financování soudních řízení třetí stranou – tzv. litigation funding. Princip je jednoduchý: funder zaplatí náklady na spor a v případě úspěchu si vezme část výnosu. Model má pomoci lidem, kteří by si soudní spor jinak nemohli dovolit. V praxi ale vyvolává otázky: kdo rozhoduje o strategii, koho funder skutečně zastupuje a kdy se hranice mezi pomocí a obchodem překročí.
Předseda SOS – Asociace Ondřej Zelenka upozorňuje, že podobné modely mohou být přínosné jen za jasných pravidel. „Litigation funding může být přínosný tam, kde jednotlivec nemá prostředky na vedení náročného sporu. Aby byl bezpečný, musí být plně jasné všechny náklady a podmínky, nesmí existovat likvidační sankce při odstoupení a strategie zastupování musí být nastavena ve prospěch poškozených, nikoli jen podle obchodních zájmů fondu,“ uvedl pro Českou justici.
Zelenka zároveň dodal, že v mnoha případech bývá efektivnější mimosoudní dohoda nebo koordinovaný postup spotřebitelských organizací. SOS asociace doporučuje lidem nezávislé posouzení podmínek financování.
Bohemia Energy: velké plány bez výsledku
Po pádu energetické skupiny Bohemia Energy na podzim 2021 LitFin oznámil, že připravuje insolvenční návrh jménem tisíců poškozených klientů. Ti měli podle slibů dostat náhradu škody za náhlé ukončení dodávek energie.
V roce 2022 ale společnost oznámila, že návrh odkládá, a od té doby o něm není veřejně dostupná žádná informace. Ani o tom, že by se některý z klientů díky LitFinu dočkal finanční kompenzace. Zůstala tak jen mediální kampaň a otázka, zda se projekt kdy skutečně rozběhl.
Truck kartel: tisíce kamionů a čekání na verdikt
Evropská komise odhalila v roce 2016 kartel výrobců nákladních vozidel a uložila rekordní pokuty v celkové výši 2,9 miliardy eur. Výrobci přiznali vinu. Dopravci po celé Evropě pak začali požadovat náhradu škody – tvrdí, že kvůli kartelové dohodě platili za kamiony uměle zvýšené ceny.
LitFin uvádí, že zastupuje více než 1 600 dopravních firem s více než 40 000 vozidly. Žaloby byly podány v Nizozemsku a Německu a další jednání se očekávají až v letech 2026–2027.
Podle sdružení ČESMAD Bohemia využívají čeští dopravci služeb LitFinu i dalších funderů. „Tato kauza je takovou sázkou na možný úspěch, který se zatím nedostavil,“ reagoval mluvčí ČESMAD Martin Felix.
Nákladní vůz značky Scania – jedna ze společností zapojených do tzv. truck kartelu, za který Evropská komise v roce 2016 udělila rekordní pokuty v celkové výši 2,9 miliardy eur Foto: Pixabay
LitFin financuje spor prostřednictvím fondu LitFin SICAV, a.s. Fond, registrovaný u ČNB a spravovaný společností Wood & Company, získal ke konci roku 2024 zhruba 208 milionů Kč od investorů. Tyto prostředky byly podle výroční zprávy využity uvnitř skupiny LitFin – formou úvěru LitFin Capital a nákupem tzv. „certifikátu“ s názvem Truck kartel. Investoři mají podle firmy vidět výsledek až po pěti letech, tedy kolem roku 2029.
Google Shopping: digitální spor v počátku
Dalším velkým případem LitFinu je žaloba proti Googlu za zneužití dominantního postavení ve vyhledávání srovnávačů cen. První žaloby byly podány v Amsterdamu v dubnu 2025, druhá vlna na podzim téhož roku. Celková požadovaná náhrada přesahuje 900 milionů eur. Protože jde o novou věc, výsledek zatím není znám.
Wirecard a EY: evropský skandál bez vítěze
Kauza Wirecard patří k největším finančním skandálům posledních let. Po pádu společnosti v roce 2020 se ukázalo, že v účetnictví chybí 1,9 miliardy eur. LitFin se zapojil do financování žalob investorů proti auditorovi Ernst & Young, který měl chyby přehlédnout.
Německé soudy zatím odpovědnost EY definitivně nepotvrdily. Ani v tomto případě nejsou známé informace, že by investoři financovaní LitFinem získali odškodnění.
Spor o obrazy za 8 miliard
Do mezinárodní pozornosti se LitFin dostal i kvůli sporu o 1 800 avantgardních obrazů v hodnotě zhruba 350 milionů dolarů (8,1 miliardy korun). Jde o díla autorů jako Vasilij Kandinskij, Kazimir Malevič či El Lissitzkij, která podle rodiny sběratele Uthmana Khatiba zmizela ze skladu v Německu.
LitFin se v roce 2023 zavázal financovat soudní řízení rodiny Khatib až do výše 8,5 milionu eur. Podle agentury Bloomberg Law však investor přestal platit kanceláři Dentons a požadoval změnu smlouvy. Advokát rodiny Heiko Heppner reagoval: „Žádat po advokátovi, aby zradil svého klienta, je neomluvitelné.“
LitFin tato tvrzení odmítl s odkazem na mlčenlivost vůči klientům. „Pokud by existoval spor, žádná ze stran není oprávněna jej veřejně komentovat,“ uvedl šéf investic Ondřej Tyleček.
Falšování dokumentů
Řídící partner LitFinu Maroš Kravec čelí pokutě 95 500 liber (2,8 mil. Kč), kterou mu v červenci 2025 uložil britský soud. Podle soudu Kravec použil zpětně datované nájemní smlouvy, které označil za „sham documents“ – fingované dokumenty.
Podle Tylečka jde o osobní záležitost Kravce, která se netýká činnosti LitFinu. „Jedná se čistě o osobní věc pana Kravce spojenou s nemovitostmi ve Velké Británii,“ uvedl. Kravec se odvolal.
Série kauz bez potvrzené výplaty
LitFin na svých webových stránkách uvádí, že průměrná úspěšnost je 85 % a hodnota financovaných nároků 1 miliarda eur. Tyto údaje však nelze nezávisle ověřit – firma nezveřejňuje žádné konkrétní případy, výsledky ani strukturu portfolia.
Pokud by odhady odpovídaly realitě, muselo by jít o řadu rozsáhlých, neveřejných či anonymních sporů, protože u veřejně známých kauz LitFinu nejsou takové úspěchy doloženy.
Na dotaz České justice, zda může doložit konkrétní případ úspěchu, odpověděl partner LitFinu Ondřej Tyleček jen ironickým poděkováním za projevený zájem napsat další ‚objektivní‘ článek o jejich skupině.
Spravedlnost nebo obchodní strategie?
Příběh LitFinu ukazuje dvojí tvář litigation fundingu. Může být nástrojem, který pomáhá slabším stranám, nebo také mechanismem, který přenáší soudní rizika na investory, zatímco poškození zůstávají v nejistotě.
Zatímco západoevropské fondy jako Burford Capital, Harbour Litigation Funding nebo Therium už dokázaly v některých kauzách zajistit klientům náhrady a soudní vítězství, ve střední Evropě podobný příklad zatím chybí.
Model, který měl přinést rovnost zbraní a spravedlivý přístup k soudu, se tak v praxi často mění v byznys s nejistým výsledkem.
David Tramba Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Evropané si už zničili většinu půdy. Do 3 let musí začít s její záchranou
Rada EU schválila novou směrnici na záchranu evropské půdy, která je nezbytná pro zajištění potravinové bezpečnosti.
Evropa přichází o zdravou půdu. Dvě třetiny ornice jsou ve špatném stavu, což ohrožuje potraviny, čistou vodu i přírodu. Evropská unie proto spustila první celoevropský systém, který má půdu chránit a postupně ji obnovit. Členské státy mají tři roky na zavedení pravidel do praxe.
Nově přijatá směrnice o monitorování půdy zavádí první celoevropský systém pro hodnocení zdraví půdy s cílem dosáhnout do roku 2050 vyšší kvality půd v zemích evropské sedmadvacítky. Jedná se o reakci na to, že více než dvě třetiny evropských půd jsou v současné době ve špatném stavu. Znamená to rizika pro produkci zdravých potravin, čistotu vody, ale také pro biologickou rozmanitost.
Nový monitorovací systém
Aby členské státy mohly účinně řešit znehodnocování půdy, musí zavést monitorovací systémy pro hodnocení fyzického, chemického a biologického zdraví půdy. Zásadní je, že všechna hodnocení budou prováděna podle společné metodiky.
Více než dvě třetiny půdy v EU nejsou v dobrém stavu.
Zajištění srovnatelných dat napříč zeměmi pomůže lépe sledovat trendy v oblasti kvality půdy a jejího zdraví, identifikovat rizika a koordinovat společné reakce.
Správa kontaminovaných míst
Směrnice upravuje také správu kontaminovaných lokalit a zavádí pravidla pro omezení záboru půdy. V praxi se často zemědělská půda přemění na jiné účely, jako jsou silnice nebo jiné plochy pro výstavbu. Nepropustné povrchy dále zhoršují zdraví okolní půdy i kvalitu spodních vod.
Směrnice nově definuje třídy půdy, které odrážejí stav jejího zdraví. Nová úprava poskytuje členským státům plán pro stanovení prioritních opatření a postupné obnovení kvality půdy. Evropská komise má členským státům poskytnout technické nástroje a metodické pokyny, aby se směrnice uplatňovala v praxi.
Čas na zavedení pravidel
Směrnici ještě musí formálně potvrdit europoslanci, kteří o ní mají hlasovat v příštích týdnech. Po jejím schválení mají členské státy tři roky na to, aby pravidla převedly do vnitrostátních právních předpisů a začaly je uplatňovat v praxi.
Nový legislativní rámec zaplňuje dlouhodobou mezeru v environmentální politice EU, kde v porovnání s ochranou vody, ovzduší a mořského prostředí specifická legislativa týkající se půdy dosud chyběla.
Dohoda přichází v době, kdy Evropská agentura pro životní prostředí varovala, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují přímou hrozbu pro přírodní zdroje, které Evropa potřebuje pro svou ekonomickou bezpečnost. Ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová uvedla, že se časový prostor pro smysluplná opatření krátí.
Jan Velinger, ceskajustice.cz
X X X
Metoda z Beskyd na zadržení vody se šíří po Česku. Jámy oslabí sucho i povodně
Stačí bagr, který vyhloubí řadu děr, a voda po dešti místo toho, aby rychle odtékala pryč, se naopak zachytává. Metoda, kterou před pěti lety začali používat ochránci přírody v Beskydech, se začíná šířit i do dalších míst v Česku. A jak se ukazuje, kromě toho, že s prakticky stoprocentní úspěšností pomáhá zadržet vodu v lesích, zároveň snižuje riziko bleskového nástupu povodní.
Poprvé v Česku metodu použili v Beskydech v roce 2020. „V době končící kůrovcové kalamity jsme řešili, co udělat s neuspokojivým stavem, kdy voda odtékala po zhutněných plochách do potoků a pryč,“ vzpomínal Miroslav Kubín, specialista na zadržování vody v krajině ze Správy CHKO Beskydy.
Hlavním problémem jsou v tomto ohledu lesní cesty, svážnice či přibližovací linky, které jsou po průjezdech těžké techniky zhutněné natolik, že dešťovou vodu vsakují jen minimálně, ta místo toho rychle odtéká pryč.
S nápadem, jak problém vyřešit, pomohl v Beskydech slovenský lesník Štefan Valo.
Stejná metoda i v Jeseníkách a v Brdech
„Předvedl infiltrační metodu, jež spočívá v rozrušení zhutněné půdy tak, aby se podařilo zadržet prakticky každou kapku deště, která dopadne na zem. Cílem je, aby vsákla do hloubky, protože pak se méně odpařuje a uchovává se v půdě pro období sucha,“ objasnil Kubín.
V Beskydech tak spolu s lesníky vybrali již nevyužívané přibližovací linky a bagrem v nich vyhloubili řady jam, do nichž se zachytává srážková voda. Během let přibyly další takto upravené cesty a nyní se projekt posunul do další fáze, kdy se začalo stejnou metodou pracovat i v Jeseníkách a v Brdech.
„Agentura ochrany přírody a krajiny nechala v rámci Národního plánu obnovy udělat v CHKO Beskydy, v CHKO Jeseníky a v CHKO Brdy výzkum, který měl zjistit, kolik zhutněných půd připadá na hektar. Pohybuje se to od devíti do čtyřiceti procent, což už je vysoké číslo. Vyskytuje se to zejména na kalamitních holinách, kde byly intenzivní pojezdy těžké techniky,“ popsal Kubín.
Připomněl, že příroda si sice se zhutněním půdy umí poradit sama, ale trvá to až čtyřicet let, než dojde k takzvané bioturbaci, tedy rozrušení půdy živočichy, rostlinami či mrazem. „Proto je nutné dělat rozrušení tam, kde je zhutnění největší,“ podotkl ochránce přírody.
Ve spolupráci s Ústavem meliorací a ochrany půdy z Prahy se navíc uskutečnily zadešťovací zkoušky, kdy se zjišťovalo, kolik vody po zhutněných plochách odtéká a naopak kolik vody zadrží již upravené plochy.
„Zjistilo se, že po utlačené půdě odtéká v průměru 70 procent srážek, což je obrovské číslo. Zhutněné části lesa tak fungují jako okapy, které rychle odvádějí vodu do potoků a dále pryč,“ objasnil Kubín. „Jak ukazují další výzkumy, kvůli takové situaci může být nástup povodní až o 50 procent rychlejší.“
Naopak úspěšnost již upravených míst při zadržování srážkové vody byla stoprocentní.
V další etapě se letos v Brdech, Jeseníkách a Beskydech vybraly nejhorší úseky a uskutečnila se jejich revitalizace. „V Beskydech jsme končili minulý týden, letos se podařilo upravit okolo 80 kilometrů lesních cest a přibližovacích linek, v předchozích letech to bylo dohromady asi 20 kilometrů, ale pořád je to málo, cest jsou v Beskydech tisíce kilometrů. Takže pořád jsme v začátku,“ řekl Kubín.
Děkovné dopisy od lidí z Jablunkovska
Už dříve se navíc potvrdil i protipovodňový efekt těchto opatření. „Na Jablunkovsku lidé, kteří bydlí pod jednou z větších přibližovacích linek a pravidelně je odtud zaplavovala voda, tak posílali Lesům ČR děkovný dopis, že mají konečně klid,“ sdělil Kubín.
Jedním ze zapojených jsou i Lesy ČR. „Terénní úpravy nevyužívaných lesních cest, po kterých se dříve přibližovalo dřevo, se osvědčily. Díky nim se daří v lesích zadržet více vody, která by jinak během srážek po udusaných svážnicích a linkách rychle odtekla,“ vyzdvihla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Dodala, že cesty pro úpravu vytipovali revírníci a lesní správci. „Unikátní metoda jáma-hráz-jáma dokáže obnovit propustnost i velmi zhutněným půdám,“ podotkla.
Podle Kubína by bylo ideální, kdyby úpravy zrychlily, protože zhutněné půdy je v českých lesích mnoho. „Jde je dělat i v jednodušší verzi, například u cest, které potřebují lesníci nadále používat. Udělá se terénní vlna, která je vyspádovaná tak, aby všechna voda odtekla do porostu, kde uděláte tůňku nebo vpichy, aby voda lépe vsakovala,“ dodal.
x x x
Přebytek hroznů a klesající poptávka. Kalifornští vinaři hledají cesty, jak přežít
Vinaři v Kalifornii čelí bezprecedentním problémům, které ohrožují jejich přežití na trhu. Přebytky hroznů, klesající poptávka, Trumpova cla a příznivé počasí vyústily v nadprodukci a nyní nutí některé z nich zvažovat drastická opatření včetně likvidace vinic.
Kalifornie produkuje zhruba osm z každých deseti láhví vína vyrobených v Americe, ale poptávka po něm klesá. Vývoz vína z USA do Kanady klesl ve druhém čtvrtletí o 96 procent – z téměř 111 milionů dolarů v loňském roce na méně než čtyři miliony dolarů v tom letošním.
Vysoká cla na víno vyvážené do Kanady, která zpomalila prodeje, ani změna ve spotřebitelských návycích, kdy mladší generace pijí méně alkoholu než předchozí, situaci vinařům neulehčují, píše americký portál The Wall Street Journal.
„Poprvé za 25 let máme třetinu neprodaných hroznů,“ říká 66letý pěstitel a vinař John Balletto, který v posledních letech prodával většinu své úrody jiným vinařstvím.
„Snažíme se, jak nejvíc můžeme,“ potvrzuje pěstitel a vinař Steve Dutton, který neprodal asi pětinu hroznů, a proto je začal inzerovat i na Facebooku. Část úrody prodal také se slevou svým přátelům. Podle jeho odhadů přišel o dva až tři milionu dolarů.
Podle odhadu organizace Sonoma County Winegrowers, regionální skupiny zaměřené na víno a zemědělství, se přibližně 30 procent hroznů vypěstovaných v této sezoně neprodá.
„Pokračující nedostatek přístupu k americkému vínu způsobuje skutečné a trvalé škody,“ potvrzuje Robert Koch, generální ředitel organizace Wine Institute, která reprezentuje vinařský průmysl v Kalifornii. „Nejen vinařům, ale i zaměstnancům a komunitám, které jsou na nich závislé,“ doplnil.
Propad jako příležitost
Někteří pěstitelé hroznů berou letošní propad prodeje jako příležitost k odstranění starších rév a zahájení několikaletého procesu opětovné výsadby. „Pokud farmář zvažoval výměnu své vinice během příštího desetiletí, dělá to právě teď,“ uvedla Karissa Kruseová, generální ředitelka organizace Sonoma County Winegrowers.
Její organizace odhaduje, že během příštích několika let vinaři mohli odstranit mezi 809 až 2 023 hektarů vinic, přičemž předpokládá, že ne všechny budou znovu osázeny. Pohled na hnědnoucí, neobdělávanou půdu, kde se dříve pěstovaly ceněné vinné hrozny, je podle organizace stále častější.
Faktory postihující kalifornský vinařský průmysl mají globální důsledky. Celková plocha vinic na celém světě se podle Mezinárodní organizace pro révu a víno v posledních čtyřech letech snížila. Mezi země s poklesem v roce 2024 patřily Francie, Španělsko, Portugalsko, Argentina, Chile a Jihoafrická republika.
Také velké společnosti potvrzují, že nákupy hroznů omezují. Mezi nimi je společnost Constellation Brands, která vyrábí mimo jiné pivo Modelo, nebo společnost Jackson Family Wines.
„Jackson Family Wines, devátý největší producent vína podle objemu v USA a vlastník známé značky vína Kendall-Jackson, nejenže omezuje množství hroznů, které nakupuje od externích pěstitelů, společnost také zvažuje odstranění a opětovné osázení části z přibližně 5 600 hektarů vinic, které provozuje po celém světě,“ uvedl provozní ředitel společnosti Mitch Davis.
Firma má nyní v plánu zaměřit se na hrozny, které mají větší potenciál pro budoucí prodeje, například populární odrůdy, jako je Sauvignon Blanc, které se prodávají lépe. „Společnost také snižuje některé ceny ve snaze oslovit spotřebitele, kteří po letech inflace pociťují finanční tlak,“ uvedla Shilah Salmonová, viceprezidentka marketingu ve firmě Jackson Family Wines.
X X X
POLICISTÉ, ŹALOBCI KARLOVARSKA ŠETŘIT A STÍHAT PRACOVNíKY NEMOCNICE?
Karlovarský kraj předá auditní zprávu Karlovarské krajské nemocnice orgánům činným v trestním řízení
Rada Karlovarského kraje rozhodla, že auditní zpráva společnosti Deloitte Advisory s.r.o., která se zabývala hospodařením Karlovarské krajské nemocnice a.s. v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024, bude poskytnuta orgánům činným v trestním řízení. Cílem tohoto kroku je, aby příslušné orgány nezávisle prověřily skutečnosti uvedené v auditní zprávě.
Závěry auditu, který si nechalo zpracovat nové vedení Karlovarského kraje prostřednictvím představenstva, byly začátkem září prezentovány Radě i Zastupitelstvu Karlovarského kraje. „Na základě doporučení právního odboru krajského úřadu Rada Karlovarského kraje rozhodla, že požádáme Policii ČR, aby přezkoumala auditní zprávu s cílem posoudit, zda nemohlo dojít k porušení zákona,“ uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje pro oblast zdravotnictví Petr Kubis.
„Představenstvo Karlovarské krajské nemocnice zároveň předložilo valné hromadě nápravná opatření s tím, že mu byl uložen úkol, informovat valnou hromadu v termínu do 15. ledna 2026 jak jsou tato jednotlivá opatření naplňována. Valná hromada si souběžně s tím nechá posoudit, zda nastavená opatření ze strany Karlovarské krajské nemocnice byla nastavena správně tak, aby zjištěné nedostatky byly v plné míře odstraněny. V této souvislosti budeme komunikovat se společností Deloitte, která auditní zprávu zpracovávala,“ doplnil náměstek hejtmanky Petr Kubis. Mgr. Veronika Svobodová