Nikita Sergejevič Chruščov v zahraniční politice prosazoval politiku „koexistence“ kapitalismu a komunismu, Přes nesporné zásluhy o zmírnění totalitního režimu v Sovětském svazu zůstal po celý život věrný schématům marxisticko-leninské ideologie. Pevně věřil v konečné vítězství komunismu a v „socialistické vymoženosti“, což ho dovádělo k výrokům typu „My vás (tj. Západ) pohřbíme“ a podpoře levicových povstalců po celém světě. Proslul bušením botou do stolu v OSN při své návštěvě USA v říjnu 1960.

Za jeho éry nastala tzv. karibská krize, která vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě, kterým Chruščov odpověděl na umístění amerických raket v Turecku a Itálii, tedy v členských státech NATO. Nakonec ustoupil a rakety z Kuby stáhnul, čímž možná zabránil eskalaci do jaderné války. Za jeho vlády byla také zbudována Berlínská zeď. Chruščov a John F. Kennedy v roce 1961 spolu jednali, řešili politiku světa.

Chruščov čtyřikrát navštívil Československo, a to ve dnech 9.–17. června 1954, 9.–16. července 1957, 30. května – 5. června 1961 a 27. srpna – 5. září 1964.

X X X

LODĚ,  PONORKA   RUSKA  UŽ  DNES  NA  KUBĚ

  Rusové se vrátí na obří základnu na Kubě, z které odposlouchávali USA?

Rusové budou opět používat obří špionážní základnu u Havany k odposlouchávání amerických komunikačních sítí. Informaci listu Kommersant potvrdily ruské tajné služby. Na základně Lourdes v dobách studené války působily stovky sovětských odborníků, Rusové odsud odešli v roce 2001.

„Uši budou zase naslouchat,“ napsal Kommersant a dodal, že informaci o ruském návratu do Lourdes potvrdilo několik zdrojů z vládních struktur. „Dosáhli jsme předběžné dohody,“ potvrdil odpoledne tuto infromaci pro agenturu Reuters nejmenovaný zdroj z ruské tajné služby.

Moskva základny zřekla na počátku tisíciletí kvůli nedostatku prostředků. Také se tímto krokem pokoušela vyjít vstříc Washingtonu. Situace se však od začátku éry Vladimira Putina v čele státu změnila: Rusko má více peněz na vojáky a vztahy s USA ochladly.

„Nyní ruské úřady shledaly nezbytným vrátit se do střediska, které je vzdálené jen 250 kilometrů od pobřeží USA a které za dob SSSR umožňovalo kontrolovat radiové a telefonické spojení na značné části území ‚potenciálního protivníka‘,“ podotkl Kommersant. Podle expertů je návrat do Lourdes více než opodstatněný vzhledem k nedostatku informací o USA.

O možnosti opětovného převzetí základny Moskva začala jednat s Havanou už před několika lety; věc se podle listu urychlila začátkem letošního roku a všechny problémy se za pár měsíců podařilo vyřešit.

Dohoda byla dokončena během Putinovy návštěvy v Havaně minulý pátek. Rusko před tím odepsalo 90 procent kubánského dluhu ve výši asi 32 miliard dolarů (skoro 650 miliard korun). Význam Lourdes je prý těžké vyčíslit.

Největší sovětská základna radiotechnického průzkumu v cizině působila v Lourdes od roku 1967 a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 fungovala v ruských rukou do roku 2001. Plnila úkoly ruské vojenské rozvědky (GRU), agentury elektronické špionáže FAPSI, klasické ruské rozvědky (SVR) i vojenského námořnictva.

Nynější kubánský prezident Raúl Castro tvrdil, že právě díky Lourdes získávala Moskva tři čtvrtiny informací o USA. To však list Kommersant považuje za nadsazené.

Na základně působilo za sovětských dob na tři tisícovky odborníků, v 90. letech počet ruského personálu klesl na polovinu. Nyní se díky technickému pokroku prý počítá s menším počtem Rusů. Nejasné však zůstávají náklady; Moskva až do roku 1992 Kubáncům nic neplatila a později hradila pronájem v řádu desítek milionů dolarů ročně hlavně dodávkami potravin, paliv a vojenské techniky.

X X X

MEDVEDĚV   PŘIPRAVENÉ  JADERNÉ  ÚTOKY  PROTI  ZÁPADU

VARUJE  ANGLII,  USA,  DALŠÍ  ZEMĚ

Medveděv nevyloučil do budoucna pokoutní jaderné útoky proti Západu

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnil ve čtvrtek nové výhrůžky namířené proti Západu. Vyzval k tomu, aby Rusko škodilo svým „nepřátelům“ na všech možných frontách a připustil, že by Moskva v krajním případě mohla dodat potenciálním útočníkům na západní cíle i jaderné zbraně.

Blízký spolupracovník hlavy státu Vladimira Putina svůj názor na Telegramu vysvětluje tím, že Západ vyhlásil Rusku válku bez pravidel. Přestože se podle Medveděva naučili Rusové s neustále přibývajícími sankcemi žít a dokonce prý se dál úspěšně rozvíjet, měli by západním zemím škodit všude, kde to je jen možné.

Konkrétně zmínil, že je zapotřebí páchat škody ekonomické, ale i na západních institucích, vládnoucích vrstvách i obyčejných občanech. „Doslova zničit jejich energetiku, průmysl, dopravu, bankovnictví a sociální služby,“ upřesnil a dodal, že se musí v západních společnostech podporovat krize a anarchie.

Medveděv šel ještě dál. Bojí se západní svět, že předáme svoje zbraně jeho nepřátelům? ptá se. Pak „bychom jim měli předat všechny možné zbraně kromě těch jaderných, zatím,“ odpověděl si.

„Bojí se války ve vesmíru? Pak ji dostanou také. Ať se všechno zastaví, ať se všechno pokazí, ať jde všechno k čertu,“ pokračoval Medveděv v nástinu toho, do jakých krajností je Rusko schopné dojít. Hovořil přitom o „bláznivých nočních můrách“ a „pekelném zlu“, jež by obyvatelé západního světa měli zažít.

Dohoda na deset let a koordinace zbraní aliancí

Právě ve čtvrtek se Spojené státy zavázaly na deset let podporovat Ukrajinu v budování její bezpečnosti. Příslušnou dohodu podepsali prezidenti obou zemí Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj, a to během třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se koná na jihu Itálie.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že ministři obrany zemí aliance v pátek na jednání v Bruselu schválí jeho plán, aby Severoatlantická aliance převzala od USA koordinaci dodávek zbraní pro bránící se Ukrajinu. Spojenci dosud poskytovali Ukrajině každoročně pomoc v hodnotě kolem 40 miliard eur (988 miliard Kč). Stoltenberg navrhuje, aby tato částka „zůstala minimem i pro další roky“.

X X X

JADERNĚ  PONORKY  RUSKA,  USA   V USA,  BLÍZKO  KUBY

RUSKO  NA  KUBĚ  VOJENSKOU  ZÁKLADNU,  JAKO  DŘÍVE  CHRUŠČOV

Kazaň a Helena. Ruská a americká jaderná ponorka se přiblížily na dohled  V USA,  BLÍZKO  KUBY

Na Kubě, kam tento týden dorazily ruské bojové lodě, se nachází i americká jaderná ponorka USS Helena. Uvedlo to dnes velitelství amerického námořnictva, podle kterého se jedná o rutinní návštěvu. Americká ponorka kotví na námořní základně, kterou mají USA v Guantánamu.

Ve středu do kubánských vod vplula skupina ruských bojových lodí, mezi kterými byla fregata Admirál Gorškov a jaderná ponorka Kazaň. Lodě zůstanou na Kubě do pondělí. Podle kubánské vlády nemají na palubě jaderné zbraně, což potvrdily i zdroje z amerických tajných služeb. Během plavby ruské lodě uskutečnily v Atlantickém oceánu cvičení.

Kubánská vláda označuje přítomnost ruských lodí na Kubě za přátelskou návštěvu. Američtí představitelé uvedli, že ruské lodě na Kubě nejsou pro USA hrozbou, ale že jejich pohyb budou monitorovat.

Americké námořnictvo dnes oznámilo, že na základně Guantanámo se nachází jaderná útočná ponorka USS Helena z třídy Los Angeles. Podle námořnictva se jedná o rutinní návštěvu základny, která byla dlouhodobě plánovaná.

Kuba udržuje s Ruskem dobré vztahy a očekává se, že by ruské lodě mohly navštívit i Venezuelu, dalšího spojence Moskvy v oblasti. Lodě kotví v turistickém terminálu v přístavu kubánského hlavního města Havany, kde se staly atrakcí. Desítky Kubánců i turistů si plavidla fotografovaly či stály frontu, aby se dostaly na palubu ruské fregaty, píše agentura Reuters.

X X X

Rusko chce válčit, my chceme mír, říká před summitem český diplomat

 Na devadesát delegací z celého světa, vybrané lahůdky, úchvatný výhled na Lucernské jezero. Ale načrtne víkendová konference ve Švýcarsku i reálnou cestu k míru na Ukrajině? „Očekáváme širokou mezinárodní podporu pro ukrajinský mírový plán, což je jediný reálný mírový plán, který je na stole,“ říká v podcastu Kontext náměstek ministra zahraničí Jan Marian.

Švýcaři se plácli přes kapsu, přepychový resort Bürgenstock je skutečná perla mezi horskými hotely. Úchvatná alpská panoramata, nejlepší světová kuchyně, venkovní bazény a sauny s výhledem na tmavomodré vody Lucernského jezera. Náměstek českého ministra zahraničí však tvrdí, že na radovánky ve wellness během summitu nebude moc času.

„Už jsem zažil pár služebních cest na hezká místa, ale většinou to trvá 24 hodin a je tam maximálně jeden nocleh. Z okna hotelu sice vidíte hezké věci, ale moc z toho nemáte. Takže je bohužel úplně jedno, kde budeme,“ říká Jan Marian (STAN) k summitu, který je vnímán jako vyvrcholení ukrajinských snah dostat na svou stranu většinu světa.

Dlouho připravovanou akci předem poznamenala neúčast několika klíčových zemí. Odřekla Saúdská Arábie, Brazílie, Jihoafrická republika a především Čína. Peking v posledních měsících zintenzivnil svoji energetickou a vojenskou spolupráci s Putinovým režimem a do Kyjeva vzkázal, že jednání bez účasti Rusů nemá smysl.

„Z mého pohledu je to pochopitelně škoda. Je to ale spíš otázka na čínské vedení, co vlastně Čína chce. Chce mezinárodní systém, chce obchodovat se Západem a zároveň v konfliktu otevřeně podporuje Rusko. Je otázka, jak tyto dvě věci jdou dohromady. My určitě jako Evropská unie a členské státy s Čínou budeme dál mluvit a ptát se jí na to, jak to vidí, jak k tomu chce přistoupit,“ vysvětluje Jan Marian.

Skepsi v ukrajinských médiích vyvolává i fakt, že Zelenského administrativa ve snaze dostat na summit co nejvíce zemí třetího světa vykostila svůj desetibodový mírový plán. Účastníci konference budou jednat jen o třech bodech: jaderné a potravinové bezpečnosti, osvobození zajatců a unesených ukrajinských dětech. Klíčový požadavek na odchod ruských vojáků z celého území Ukrajiny se na stůl nedostane.

Co tedy od summitu očekávat? Podle Mariana by výsledkem mohla být deklarace, ve které by se všichni účastníci shodli na územní celistvosti Ukrajiny a nutnosti dodržovat Chartu OSN. „To je základ. Ukrajinci se snaží získat širokou podporu i mimo své spojence v EU a NATO a vybrali nějaká témata, na kterých se můžeme co nejlépe shodnout. To je logické, ale nic to nemění na tom, že máme ukrajinský desetibodový mírový plán, který stále platí,“ vysvětluje.

Summit lze vnímat především jako vytváření podmínek pro budoucí přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou a především pro to, aby v nich Ukrajina měla co nejširší mezinárodní podporu. „I kdyby výsledkem summitu žádná deklarace nebyla, tak už fakt, že se sejde vysoký počet států a bude možnost jednat, je pro nás úspěch. A co dál? Rusko chce válčit a nechce mír, my jako česká diplomacie nebo Západ chceme mír. A k míru můžeme dojít jednak podporou mírového plánu, ale hlavně tím, že pomůžeme Ukrajině, aby na bojišti vytvářela co nejpříznivější situaci,“ dodává Jan Marian.

Proč na summit nejede Joe Biden? Neskončí hledání míru dalšími Minskými dohodami, kterými si Rusko ukouslo podstatnou část Donbasu? Jak může Česko napomoci jaderné bezpečnosti na Ukrajině? A proč už skoro dva roky čekáme na nového ukrajinského velvyslance? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.

X X X

Nikdo neví, kolik rukojmích ještě žije, přiznal vysoký představitel Hamásu

Nikdo neví, kolik ze 116 rukojmích, které radikální hnutí Hamás od 7. října nadále zadržuje v Pásmu Gazy, je naživu. Vysoký představitel hnutí Usáma Hamdán to řekl v rozhovoru se stanicí CNN. Z psychické újmy čtyř nedávno zachráněných rukojmích obvinil Izrael, ačkoli zdravotníci potvrdili, že tři muži a jedna žena psychickému násilí čelili v zajetí, píše deník The Times of Israel.

„O tom vůbec nic nevím. Nikdo o tom vůbec nic neví,“ reagoval příslušník hnutí na otázku CNN, kolik zadržených ještě žije. „Jsem přesvědčený, že pokud mají (rukojmí) psychické problémy, může za to Izrael a to, co provádí v Gaze,“ dodal. Rukojmí podle něj byli ze zajetí propuštěni v lepším stavu, než v jakém byli uneseni.

Hamdán také vysvětlil, proč Hamás, který USA a EU považují za teroristickou organizaci, odmítl návrh dohody o příměří. Předtím, než by mělo začít vyjednávání o osvobození rukojmích z jedné i druhé strany konfliktu, musí Izrael nejprve přistoupit na úplné zastavení bojů, domnívá se Hamdán.

„Potřebujeme od Izraelců jasný souhlas s ukončením bojů, kompletní stažení z Gazy, které umožní Palestincům určit si vlastní budoucnost, a aby naše území přestali obléhat (…) Pak můžeme začít jednat o férové dohodě o výměně zajatců,“ cituje izraelský deník Hamdánovo prohlášení pro CNN.

Návrh příměří oznámený americkým prezidentem Joem Bidenem předpokládá tři etapy. Po zastavení bojů a propuštění části rukojmích držených Hamásem za palestinské vězně se má izraelská armáda stáhnout z obydlených oblastí Gazy a umožnit palestinským civilistům návrat domů.

Zbývající rukojmí mají být propuštěni ve druhé fázi, kdy se rovněž mají trvale ukončit boje a izraelská armáda se má zcela stáhnout z Pásma Gazy. Poslední fáze počítá s obnovou zničeného Pásma Gazy. Hamás s dohodou na obecné rovině souhlasí, vyjádřil ale obavy, zda ji Izrael bude dodržovat, píše Reuters.

Představitele Hamásu dále odmítl zprávy deníku The Wall Street Journal, podle nichž lídr Hamásu v Gaze Jahjá Sinvár „vítá“ smrt civilistů v Gaze jako „nezbytnou oběť“. „Je to falešná zpráva, kterou si vymyslel někdo, kdo není Palestinec. Do The Wall Street Journal tato zpráva dorazila jako pokus, jak na Hamás vyvinout tlak a vyprovokovat našeho vůdce,“ uvedl Hamdán.

Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy byla spuštěna v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž přišlo o život 1200 lidí a dalších 250 jich bylo odvlečeno do zajetí. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem tvrdí, že izraelští vojáci už připravili o život 37.232 Palestinců, 85.037 jich bylo zraněno. Údaje není možné nezávisle ověřit. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua uvádí, že neútočí na civilisty, ale pouze na členy hnutí Hamás.

X X X

MANŽEL  ZAVRAŽDIL  MANŽELKU  ČR  VICTORII  V  TURECKU

 V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její manžel Thomas Blyth, který následně spáchal sebevraždu. Zpěvačce bylo čtyřicet let, měla tři děti. Ty si už převzali čeští příbuzní, uvádí portál. Kromě zpěvu se Victoria věnovala také charitě a v Turecku založila sportovní organizaci Runkara.

 Zpěvačku, která naposledy vystupovala pod jménem Victoria Vera Blyth, její muž zavraždil v jejich vile v Ankaře. Poté se zastřelil, píše Hürriyet s tím, že se manželé předtím pohádali, údajně kvůli jejím textovým zprávám.

Podnikatel skotského původu Thomas Blyth se živil jako inženýr na ropných plošinách, kromě Turecka také na severu Brazílie, a cestoval po celém světě. Kvůli tomu rodina žila často odděleně.

„V lednu se budeme s dětmi stěhovat do Turecka. Manžel tam rozjíždí firmu a já mu s tím budu pomáhat. Mrzí mě, že opouštím Česko, mám to tady ráda. Ale zároveň se strašně těším, že brzy budeme všichni pohromadě,“ řekla Victoria na konci roku 2019. Všechny tři děti byly podle tureckého portálu v domě, když se tragédie stala, a jedno z nich pak mluvilo o hádce rodičů.

Těla obou zesnulých jsou stále v turecké metropoli, kde proběhne pitva. Děti si údajně převzali příbuzní z Česka. Vyšetřování pokračuje, dodává portál.

R’n’b zpěvačka pocházela z Jihoafrické republiky. Její tatínek byl Čech, maminka je z Namibie. Sama Victoria s přestávkami žila od roku 1998 v Praze. Začínala v pražských klubech a po boku Dary Rolins. V roce 2005 vydala svoje debutové album This Is Me!. Později natočila ještě tři desky.

Proslavila se zejména cover hitem Hotel California. Několikrát vystupovala jako tanečnice na světoznámém karnevalu v Rio de Janeiru. Společně s Leošem Marešem a Patrikem Hezuckým v minulosti moderovala Ranní show na Evropě 2. Věnovala se charitativní činnosti, pravidelně pořádala i dobročinný vánoční bazar. V Turecku založila organizaci Runkara, která pořádala sportovní akce.

Loni se díky ní v Ankaře uskutečnil půlmaraton, na který se podle portálu Dazspor přihlásily zhruba čtyři tisíce lidí včetně běžců z Česka a dalších zemí. „Byly to dva roky práce a šlo by to jen těžko zorganizovat bez pomoci turecké vlády. Nebyla to lehká cesta. Je to o to víc vzrušující, že tento závod můžeme uspořádat v době stého výročí vzniku Turecké republiky v Ankaře, v samém srdci země,“ podotkla tehdy Victoria s tím, že závod začne z nanejvýš symbolického místa – Atatürkova památníku Anıtkabir.

X X X

NOVINÁŘ  VLACH  PSAL  O  UKRAJINĚ  PRAVDIVĚ,  UKRAJINCŮM  SE  TO  NELIBILO

Politiků se o pomoc prosit nebudu, říká novinář se zákazem vstupu na Ukrajinu

Nezávislý novinář Tomáš Vlach se znelíbil svým článkem o veliteli Da Vincim pro Lidové noviny z loňského března. Takto ukrajinská strana odůvodnila odepření novinářské akreditace a zatím tříroční zákaz vstupu do země. Vlach si myslí, že je za tím něco jiného. „Nevím, co jim vadí, ale ve článku jasně říkám, že Kocjubajlo není nacista, protože je to výmysl Rusů,“ říká v podcastu Kontext.

Na dění upozornil článek serveru Hlídací pes. Text pojednává o veliteli s uměleckým cítěním 67. samostatné mechanizované brigády známé jako „Da Vinciho vlci“. Logicky se text zmiňuje o jeho osobní historii, a tedy členství v nacionalistické straně Pravý sektor, která se vztahuje k odbojáři Stepanu Banderovi. Zásadní osobnosti ukrajinské historie, kterou ráda zneužívá ruská propaganda.

„Překvapilo mě, že zrovna tento článek je důvodem pro zákaz. Očekával jsem, že budou vadit spíše jiné texty, kde jsem se ne příliš lichotivě pro Ukrajinu vyjadřoval o situaci na frontě a že svatozář vítězství tu vážně není, ale o to víc je nutné Ukrajině pomáhat,“ říká smířlivě Tomáš Vlach, který se přes deset let pohybuje na východní Ukrajině jako novinář a kdysi i jako humanitární pracovník. Zaměřuje se také na Blízký východ a střední Asii.

Právě dobrovolnictví na okupovaném Donbase anebo jeho orodování za separatisty uvězněného historika a teologa Igora Kozlovského dopisem od prezidenta Miloše Zemana mohlo být trnem v oku ukrajinských úřadů. Článek o Da Vincim je podle něho zástupný důvod.

„Já jsem žádné styky s žádnými separatisty ani ruskými politiky neudržoval. Dělal jsem pár rozhovorů s lidmi z ruské strany, ale nikdy oficiální představitelé, spíš z opozice. Zakládal jsem tam misi Člověka v tísni na okupovaném území,“ vysvětluje svoje působení Vlach.

Není to poprvé, kdy se evropský novinář dostal do podobné pozice. Matilde Kimerová z Dánského rozhlasu získala přístup do země zpět s pomocí tamního ministra zahraničí. „Vy byste to udělal, kdybyste byl v situaci jako já? Šel byste za ministrem zahraničí a žádal ho o pomoc?“ odpovídá Vlach na otázku otázkou.

X X X

PAPEŽ  NA  SAMMITU

ZELENSKÝ  SE  VŠUDE  CPE,  UŽ  NENÍ  PREZIDENTEM,  SKONČIL  MU  MANDÁT

ZELENSKĚMU  SE  NCHCE  JÍT  BOJOVAT,  BOJÍ  SE  O  ŽIVOT,

NA  KRKU  MÁ  MILIONY  MRTVÝCH,  ZNIČENOU  ZEMI

Na summitu skupiny G7 promluví také papež. Setká se s Zelenským i Bidenem

V jihoitalské Apulii v pátek druhým dnem pokračuje summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Na okraj vrcholné schůzky, jejímž hlavním tématem je pomoc Ukrajině čelící ruské agresi, se papež František, setká s řadou světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku Joea Bidena.

Státníky čekají debaty také o Indo-Pacifiku, umělé inteligenci, energetice či Africe.

František, který bude prvním papežem, jenž vystoupí na summitu G7, zahájí bilaterální rozhovory krátce po příjezdu. Kromě Zelenského a Bidena se setká také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kanadským premiérem Justinem Trudeauem a také s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou.

Papež se již se Zelenským setkal, ale na začátku letošního roku vyvolal rozruch, když řekl, že Ukrajina by měla mít odvahu vyvěsit bílou vlajku a jednat s Ruskem o míru. Kyjev si poté předvolal velvyslance Vatikánu.

Po projevu na summitu G7 bude papež pokračovat v jednáních například s indickým premiérem Naréndrou Módím, brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Během prvního dne jednání vůdci Spojených států, Itálie, Británie, Francie, Německa, Kanady, Japonska a také Evropské unie uvedli, že se shodli na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), k jejíž záruce využijí výnosy ze zmrazených ruských aktiv.

Podle politiků však bude ještě nutné dojednat technické detaily půjčky. To by podle zdrojů agentury Reuters mohlo trvat několik týdnů. Počítá se však s tím, že by Kyjev by mohl dostat první peníze již v letošním roce. Bude je smět použít na rekonstrukci, humanitární potřeby i pro svou armádu. Moskva označila postup zemí ze skupiny G7 za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou.

Zelenskyj na okraj prvního dne vrcholné schůzky podepsal desetileté bezpečnostní dohody se Spojenými státy a s Japonskem. Mezi hlavními body summitu jsou také obchodní vztahy s Čínou či válka v Pásmu Gazy.

X X X

NOVÁ  PREZIDENTKA  MEXIKA

Mexiko zeleně doleva

Prezidentské volby v nejsevernější zemi Latinské Ameriky přivedly do nevyšší funkce ženu kombinující levicovou orientaci s kvalifikací vědkyně v energetice a klimatu.

Svět je překvapen zdrcujícím vítězstvím levicové klimatické vědkyně, která se stane první prezidentkou Mexika. Měla se o co opřít, stávající prezident Andrés Manuel López Obrador (běžně AMLO) si získal širokou lidovou podporu jak sociální politikou, tak zdůrazňováním nezávislosti, proto se víceméně čekalo, že levice vyhraje znovu. Nečekalo se však, že vyhraje s takovou převahou.

Vítězství Claudie Sheinbaumové, úzce spolupracující s AMLO, provází úspěch jejího Hnutí národní obnovy (Morena) také v parlamentních volbách. V dolní komoře Kongresu bude mít nadpoloviční většinu, a podobné situaci se přiblížila i v Senátu. Ústavní většina nemá být problém.

Pod jižní hranicí Spojených států tak vzniká radikálně nová politická situace. Na dosah ruky jsou ústavní reformy, které podkopávají moc starých struktur. První na řadě je reforma soudnictví, které podle Sheinbaumové často postupovalo „politicky“. Klíčovým prvkem reformy je občanská volba soudců, včetně Nejvyššího soudu.

Trhy jsou zděšeny, mexické peso se propadlo asi o 9 procent, ale AMLO to suše komentoval, že „spravedlnost je důležitější než trhy“. Sheinbaumová k tomu vyjádřila jistotu, že nakonec převáží síla ekonomiky.

Nahlédnutí do statistik ukazuje, že Mexiko prožívalo v posledních letech slušný růst, takže HDP na obyvatele od roku 2021 vzrostl z 21 tisíc na 25 tisíc dolarů (v přepočtu na kupní sílu). Inflace se pohybovala kolem 4 procent. Kdo by se chtěl vyděsit ekonomicky, ten by musel do Česka.

Léto však může být docela horké. Nově zvolený Kongres se ujme úřadu v září a Sheinbaumová bude inaugurována až v říjnu, nicméně přípravy na ústavní změny dokončuje ještě prezident López Obrador (AMLO). Vyjádřil naději, že ještě v září reformy mohou být schváleny. „Budeme mít soudce, soudce a ministry, kteří jsou bezúhonní a čestní,“ řekl na tiskové konferenci.

Sheinbaumová s prezidentem spolupracuje, ale poukázala na potřebu širší odborné debaty nad tímto reformním tématem. O reformě by měly diskutovat také advokátní komory, právnické fakulty, samotní ministři a soudci, a samozřejmě i pracovníci v justici,“ řekla Sheinbaumová po schůzce s prezidentem bezprostředně po svém zvolení.

Podle Sheinbaumové budou kromě soudní reformy otevřeny veřejné konzultaci také další čtyři návrhy. Jedná se o reformu zákona o sociálním zabezpečení, která má zvýšit důchod učitelům, dále o podporu žen v předdůchodovém věku  60-64 let , univerzální stipendium pro děti ve veřejných mateřských, základních a středních školách a iniciativu na zákaz znovuzvolení veřejných funkcionářů.

Do ústavy by se mělo probít také zvyšování minimální mzdy nad úroveň inflace, zákaz geneticky modifikované kukuřice a zrušení nezávislých regulátorů, kde se jedná hlavně o ochranu energetického sektoru před souhlasem s výprodejem do zahraničí. Některé návrhy by tak mohly porušit obchodní dohodu Mexika s USA a Kanadou.

Prezident López Obrador chce dosáhnout co nejvíc ze svého politického projektu „čtvrté transformace“, srovnatelné s nezávislostí na Španělsku a revolucí. Sheinbaumová před volbami slíbila, že nad tím vybuduje „druhé patro“.

Nelze se divit nervozitě severního souseda. Analýza Brookings Institutu tvrdí, že společenská přestavba Lópeze Obradora s sebou přinesla také masivní nárůst moci mexického prezidenta, bezprecedentní roli mexické armády v řadě veřejných politik a „vážné oslabení demokracie, které se projevilo likvidací mexické technokracie a útoky na nezávislé instituce, nevládní organizace a svobodu projevu.“

Brookongs dále píší, že López Obrador „maskoval systematickou demontáž brzd a protivah rétorikou namířenou proti mocenské mafii, tj. nejen proti mocným a bohatým, ale proti celému politicko-právně-ekonomickému systému, který populistický prezident deklasoval.“

Vyčítají mu, že používal protikorupční agendu jako vhodný nástroj proti politickým soupeřům, ale neaplikoval ji taky na své přátele, natož na své syny.

Dodejme, že to by se v USA jistě nestalo.

Kritika pochopitelně přišla i zleva. Podle Světového socialistického webu WSWS lze očekávat zvyšování podřízenosti americkému imperialismu.

„Minulý pátek vyšel v hlavních finančních a obchodních novinách americké oligarchie Wall Street Journal pochvalný „exkluzivní“ článek o Sheinbaumové, který se zaměřuje na její „silné vztahy s americkými orgány činnými v trestním řízení“, jež si vybudovala během pěti let svého působení ve funkci starostky hlavního města Mexika,“ argumentují tito profesionální světoví revolucionáři.

V jedné věci mají pravdu, Sheinbaumová jako starostka hlavního města Ciudad de México dokázala snížit počet vražd na polovinu, což je v Mexiku velice oceňovaný úspěch.

Uveďme něco víc k osobnosti nově zvolené mexické prezidentky, první ženy v této funkci v historii země. Mimochodem, v prezidentských volbách čelila také ženě, což má být vedlejší efekt mexického systému kvót pro zastoupení žen. Sheinbaumová, jejíž prarodiče pocházejí z východní Evropy, nejprve získala v Mexiku diplom v oboru elektrotechniky, ale v navazujícím doktorském studiu v Kalifornii už se věnovala otázkám životního prostředí. Konkrétně šlo o smog z dopravy a lokálního topení v mexickém hlavním městě.

Potom nastoupila na Mexickou autonomní univerzitu a v letech 2007 a 2014 se podílela na dvou významných zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Když se dala na politiku, působila nejprve v hlavním městě jako šéfka odboru životního prostředí za starosty Lópeze Obradora a poté ho vystřídala ve funkci starostky, když AMLO postoupil do prezidentského úřadu.

Jako starostka v letech 2018-2023 prosadila reformu veřejné dopravy, kde je individuální doprava vytlačována hromadnou a nafta elektřinou, například elektrobusy nebo městskými elektrickými vlaky. V době její působnosti vyrostl poblíž hlavního města největší solární projekt v Americe, elektrárna Villanueva, která napájí 1,2 milionu domácností. Za rok vyrobí přibližně 1,7 terawatthodin elektřiny.

Jenže ono je to těžké. Jak píše jeden ekologický web, ačkoli je Mexiko často oslavováno jako klimatický lídr, protože se stalo první rozvojovou zemí, která přijala přelomovou legislativu týkající se globálního oteplování, jeho ekonomika je stále závislá na fosilních palivech. Země je zároveň jedenáctým největším producentem ropy na světě, který v roce 2022 vytěžil 1,6 miliardy barelů ropy denně. Patří také mezi největší dovozce zemního plynu na světě. Výsledky v oblasti ochranu klimatu se propadají na mezinárodním žebříčku.

Vysvětlení? Výroba energie je v Mexiku ve státních rukou a zaměřuje se na energetickou nezávislost prostřednictvím fosilních paliv (mexické ropy). Usměrnit tento okruh a přejít na čistou energii nebude snadný úkol, soudí José Luis Samaniego, výkonný ředitel World Resources Institute (WRI) pro Mexiko a Kolumbii. Jak však dodává, pokud se v tom Sheinbaumové – díky její kvalifikaci a dosavadní profesní a politické dráze – podaří pokročit, bude pozoruhodným příkladem pro ostatní státy.

„Myslím, že to může změnit pozici Mexika,“ říká Samaniego. „Nejen na mezinárodní scéně jako návrat k proaktivní politice v oblasti klimatu, ale možná budeme mít také příležitost ukázat pozitivní synergie, které mohou existovat mezi sociálními prioritami, ekonomickou dynamikou a snižováním ekologické stopy země.“

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

MINISTR  BEK  UŽ   DÁVNO  MĚL  ZAJISTIT  GEN:  STÁVKU  S  ODBORY

NA  SPLNĚNÍ  VŠCH  POŽADAVKŮ  ŠKOL,  UNIVERZIT

FIALA  NIC  NESPLNIL,  BEK  VYZVAT  FIALU  K  DEMISI

Bek naznačil rezignaci, předtím pohrozil pádem vlády. Žádá o peníze do školství

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) naznačil rezignaci na svou funkci v případě, pokud by státní rozpočet nenaplňoval programové prohlášení vlády, v němž se koalice zavázala získat pro školství více peněz. Ministr to dnes uvedl ve Sněmovně při interpelacích. Ve středu v televizi CNN Prima News varoval, že by strana STAN nemusela podpořit rozpočet, což by se rovnalo fakticky vyslovení nedůvěřy vládě a jejímu následnému pádu.

Opětovně přislíbil usilovat mimo jiné o navýšení tarifních platů učitelů, o čemž vláda má podle Beka jednat v horizontu měsíců.

„Nechtěl bych být u rozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení,“ řekl ministr. Koaliční vláda se zavázala v prohlášení usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tyto státy v roce 2020 do vzdělání investovaly z veřejných peněz v průměru 5,1 procenta HDP, v Česku podíl činil 4,5 procenta HDP.

Ministr označil za realistický odhad nedávné studie think-tanku IDEA, podle něhož je třeba pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard korun, aby vláda dostála programovému prohlášení. Pokles pod 4,5 procenta ale Bek nepokládá na rozdíl od studie za pravděpodobný.

„Není potřeba se obávat o to, že by nebyly zajištěny prostředky na platy učitelů, protože to je mandatorní výdaj státního rozpočtu,“ uvedl ministr. Zákon ukládá státu vyčlenit na platy učitelů sumu, aby dostávali v průměru 130 procent průměrného platu.

Bek podotkl, že plat středoškolského učitele loni dosáhl v průměru 54 tisíc korun, což bylo 123 procent průměrného platu. U učitelů na základní škole to bylo 52 tisíc korun, což představovalo 120 procent průměrného platu, řekl Bek. Podle něj nižší uváděné částky započítávají platy středoškolských učitelek na mateřských školách.

Letos se objem prostředků na platy zvyšuje o pět procent. „Na rok 2025 počítá již připravovaný státní rozpočet s odhadem nárůstu o sedm procent,“ uvedl ministr. V jednání je podle něj navýšení o deset procent, jako požadují školské odbory.

Ministr připustil, že na některých školách jsou z netarifních prostředků na platy učitelů financováni nepedagogové. Řešení by podle Beka bylo to, pokud by nepedagogy financoval zřizovatel školy, tedy zpravidla kraj. „Jsem skutečně přesvědčen o tom, že bychom měli usilovat o převod financování nepedagogů prostřednictvím rozpočtového určení daní na zřizovatele,“ řekl ministr.

Bek také uvedl, že letos dojde k dorovnání peněz v novém školním roce na základě nových výkonů ve školách. Státní rozpočet s tím počítá, dodal ministr.

X X X

Starostové nesouhlasí s plánem na další rušení pošt, testy chtějí překazit

 Česká pošta začala na venkově testovat, nakolik zvládne klasické poštovní pobočky nahradit Mobilní pošta. To je klasická dodávka s pošťačkou uvnitř, která přes den přejíždí na různá další místa. Pošta zde kvůli tomu přechodně zavřela své kamenné pobočky. U některých starostů ale narazila. Zakázali poštovní dodávce parkování na obecním. Myslí si, že by se jejich kamenné pobočky už neotevřely.

Dvě hodiny odpoledne. Na náves ve Vlčicích u Trutnova přijíždí pošťácká dodávka. Jen co se pošťačka přemístí zpoza volantu do improvizovaného okénka, už se sbíhají první lidé. A nadávají.

„To chci vidět v zimě, až bude fičák. Radši si to snad budu nechávat posílat do Trutnova,“ zlobí se muž, který si přijel vyzvednout balík.

Za ním hudruje starší dáma, která jde s chodítkem zaplatit inkaso. „To jsme to dopracovali. Ani sednout si nemůžu.“

Nezavřou, ale stejně se nám pomstí. V plánu je snížení otevíracích hodin na 10 hodin týdně, což je legislativní minimum.

X X X

Ruští soudní exekutoři zabavili Googlu 7,7 miliardy rublů. Tamní součást firmy plánuje vyhlásit bankrot

Ruští soudní exekutoři zabavili americké internetové společnosti Google 7,7 miliardy rublů (2,8 miliardy Kč) jako část pokuty, kterou má firma zaplatit. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Interfax. Google patří do americké technologické skupiny Alphabet.

 Ruská součást Googlu minulý týden oznámila, že plánuje vyhlásit bankrot. Ruské úřady firmě už dříve obstavily bankovní účet, Google tak nemůže platit mimo jiné zaměstnancům ani svým dodavatelům. Moskva předtím oznámila, že nemá v úmyslu zablokovat kanál YouTube, který také patří Alphabetu.

Ruské úřady už dříve Googlu vyměřily několik pokut. Jejich součástí je i sankce 7,2 miliardy rublů z loňského prosince, kterou firma dostala za to, že opakovaně odmítala mazat ze svých systémů obsah v Rusku považovaný za nezákonný.

Ruská součást Googlu měla v loňském roce tržby 134,3 miliardy rublů (téměř 50 miliard Kč), uvedla s odkazem na svou databázi firem agentura Interfax.

Google po začátku ruské invaze na Ukrajinu v Rusku přerušil většinu obchodních aktivit. Služby, které jsou zdarma, ale ruským uživatelům nechal přístupné. To je i vyhledávač Google, kanál YouTube, e-mailová služba Gmail, mapy, operační systém Android či obchod s aplikacemi Play.

X X X

Rusko vyměřilo Googlu čtyřmilionovou pokutu, neodstranil informace nevyhovující ruské propagandě

Rusko vyměřilo americké internetové společnosti Google ve dvou případech pokutu celkem 11 milionů rublů (asi 3,1 milionu Kč). Firma podle úřadů neodstranila ze svého kanálu YouTube chybné informace o zvláštní vojenské operaci, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Rusko podle agentury TASS firmu trestá i za to, že vysílala videa, která vytvořily ukrajinské radikálně pravicové skupiny.

 Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začátkem tohoto měsíce uvedl, že podniká kroky k potrestání Googlu za „šíření padělků“ na kanálu YouTube. Už dříve americkou společnost varoval, že dostane pokutu, pokud nařízení nedodrží.

Google začátkem března přestal prodávat online reklamu v Rusku. Rozhodnutí se týká jeho stejnojmenného vyhledávače, platformy YouTube i externích partnerů, kteří prostřednictvím Googlu publikují obsah.

Firma také přestala ve své službě Google News (Zprávy Google) zobrazovat weby médií financovaných ruským státem. Platí to mimo jiné pro televizi RT, zpravodajský server Sputnik nebo pro tiskovou agenturu TASS.

Roskomnadzor pak na konci března v zemi Google News zablokoval.

Dlouhodobý spor

Roskomnadzor také v březnu obvinil Google a YouTube z teroristických aktivit. To podle agentury AFP předznamenalo možné zablokování jejich stránky v Rusku, jako už se to od ofenzivy na Ukrajině stalo Twitteru, Instagramu a mnoha nezávislým médiím.

Moskva a Google jsou v dlouhodobém sporu. Ruské úřady americké firmě vyměřovaly pokuty za obsah považovaný v zemi za nelegální už předtím, než ruská armáda 24. února napadla sousední Ukrajinu s odůvodněním, že ji chce zbavit nebezpečných nacionalistů.

Ruské úřady výrazně posílily právní arzenál ke kontrole komunikace o rusko-ukrajinském konfliktu. Až 15 let vězení hrozí těm, kteří šíří falešné informace o ruské armádě.

X X X

Tony Blair se sešel s Toniblerem, a ne jedním. V Kosovu mu odhalili sochu.

V kosovském městě Ferizaj (Uroševac) odhalili sochu bývalému britskému premiérovi Tonymu Blairovi. Má vyjadřovat vděčnost kosovských Albánců za Blairovu roli při bombardování Jugoslávie silami NATO, které před pětadvaceti lety donutilo srbské jednotky stáhnout se z Kosova. Informoval o tom deník Koha.

Blair jako britský premiér pomáhal vytvořit mezinárodní koalici, která následně zahájila letecké útoky a přiměla jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ukončit tažení proti Kosovské osvobozenecké armádě (UÇK) a s ním spojené vyhánění etnických Albánců z Kosova. Pro malou balkánskou zemi je tak hrdina.

Ceremoniálu odhalení bronzové sochy v životní velikosti se bývalý britský ministerský předseda neúčastnil. Velvyslanec Spojeného království v Kosovu Jonathan Hargreaves však řekl, že se Blair cítí poctěn. Expremiér nicméně v Kosovu v rámci oslav pětadvacátého výročí konce války pobýval. Kosovo si významné datum ve středu připomnělo také vojenskou přehlídkou.

Kosovská média uvedla, že se Blair v pondělí spolu s prezidentkou Vjosou Osmaniovou setkal s pěti muži křestním jménem Tonibler. To bylo v Kosovu poměrně časté zejména v době euforie po skončení války a odchodu srbských vojsk.

Ferizaj (Uroševac)

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

„Kosovo bylo konečně svobodné, jeho obyvatelé mohli znovu žít, znovu doufat a znovu věřit v budoucnost bez útlaku a bezpráví,“ řekl Blair poslancům kosovského parlamentu a připomněl i tehdejší napjatá jednání či své dojmy z uprchlických táborů u makedonského Skopje, které kdysi navštívil.

Vzpomněl si na to, jak poslouchal jejich „srdcervoucí příběhy o vysídlení a krutosti“ a díval se na jejich tváře „zoufale se dožadujících pomoci“. Hledali v mé tváři nějaký náznak, že jim mohu pomoci. Pomohli jsme a já toho nikdy nelitoval,“ zdůraznil britský expremiér.

Blair není jediným světovým vůdcem z 90. let, který se v Kosovu těší velké úctě. Po bývalém americkém prezidentovi Billu Clintonovi je v Prištině pojmenována jedna z hlavních ulic, od roku 2009 zde má také sochu v nadživotní velikosti.

Bustu v kosovském hlavním městě odhalili také bývalé americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové. Klinton i Madeleine jsou v poválečném Kosovu rovněž běžná jména.

Válka v Kosovu si v letech 1998 až 1999 vyžádala přes 10 tisíc životů, většinou kosovských Albánců. Boje skončily poté, co se srbské síly 12. června 1999 z Kosova stáhly po 78 dnů trvajících náletech NATO. Bývalá jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila v roce 2008 nezávislost, kterou Bělehrad neuznal.

X X X

Pilulka na rozdíl od potratů přežila. Nejvyšší soud USA ji odmítl omezit

Nejvyšší soud Spojených států jednomyslným rozhodnutím odmítl žádost odpůrců potratů, aby omezil dostupnost léku běžně používaného k umělému ukončení těhotenství. Soudci se shodli, že stěžovatelé, mezi nimiž jsou i lékaři, nemají právo na to požadovat opatření, které by omezilo jiné zdravotníky. Smetl tím ze stolu rozhodnutí nižších soudů.

Spor trvající déle než rok se týkal pilulky mifepriston, což je jeden ze dvou léků, které dohromady stojí za většinou interrupcí v USA. Skupina lékařů a organizací odmítajících potraty se u soudů domáhala verdiktu, který by zvrátil nedávné kroky amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) usnadňující dostupnost pilulky. Agentura mimo jiné umožnila její předepisování bez návštěvy u lékaře.

Nejvyšší soud uvedl, že „upřímné“ výhrady stěžovatelů vůči tomuto stavu samy o sobě nedávají právo požadovat soudní intervenci. Odpůrci potratů nebyli schopni prokázat, že by jim pravidla FDA mohla způsobovat věcnou újmu, pokračuje verdikt.

„Stěžovatelé mifepriston nepředepisují ani jej nepoužívají. A FDA od nich nepožaduje, aby něco dělali, nebo aby naopak od něčeho upustili,“ napsal soudce Brett Kavanaugh, který byl pověřen sepsáním verdiktu. „Místo toho stěžovatelé chtějí, aby FDA ztížil jiným lékařům možnost mifepriston předepisovat a těhotným ženám si jej pořizovat,“ dodal s tím, že taková žádost je nepřípustná.

Podle amerického prezidenta Joea Bidena rozhodnutí neznamená, že by boj o svobodu v otázkách spojených s těhotenstvím končil. V prohlášení uvedl, že v ohrožení je také přístup k antikoncepci a umělému oplodnění. Biden tak navázal na dřívější apely v kontextu kampaně před listopadovými volbami, v níž se otázkou „reprodukční svobody“ snaží mobilizovat voliče Demokratické strany.

Rozhodnutí nejvyššího soudu je jeho prvním souvisejícím s potraty od přelomového verdiktu starého dva roky, který eliminoval federální právo na interrupce zhruba do 22. týdne těhotenství. Mnohé státy, kde je u moci Republikánská strana, následně zavedly přísné zákazy a zastánci práva na potrat se obávali dalších restrikcí v souvislosti s interrupcemi za použití pilulek. Jakýkoli verdikt nejvyššího soudu se týká celých USA, nehledě na to, do jaké míry jsou tam potraty povolené.

Nižší soudy obsazené konzervativními soudci při tom omezení dostupnosti mifepristonu podpořily. Federální soudce v Texasu loni v dubnu jeho prodej v podstatě zakázal, přičemž zpochybnil rozhodnutí FDA z roku 2000, které prodej pilulky povolilo.

Lék byl předtím roky testován a studie s tisícovkami žen ukázaly nízkou míru nežádoucích účinků. Podle AP jej od té doby užilo více než šest milionů lidí. K vyvolání potratu se používá v kombinaci s látkou misoprostol. Potratové pilulky je v USA povolené používat do 10. týdne těhotenství, poznamenal deník The New York Times, některé státy s republikánským vedením se však na jejich distribuci zaměřují specifickými restrikcemi.

Americká média také dodávají, že čtvrtečním rozhodnutím vyjádření nejvyššího soudu k potratům nekončí. V nejbližších dnech nebo týdnech se očekává verdikt ve sporu o tom, zda musí lékaři na základě federálního práva poskytovat interrupce při ohrožení zdraví pacientky, když daný stát potraty povoluje jen při ohrožení života.

X X X

Jen ať mě kritizují, moje šperky vydělávají, říká zpěvačka Lucie Bílá

Zatím jí to pořád zpívá, ale i Lucie Bílá (58) si uvědomuje, že jednou její kariéra skončí. Hlava ji z toho ovšem nebolí. „Já mám to štěstí, že jsem na tom ve svém oboru byla pětadvacet let opravdu dobře. Mám na co vzpomínat a těším se na to, co přijde,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

 „Určitě se nezavřu doma a nebudu jenom pěstovat kytičky, až přestanu vystupovat. Chci dál dělat něco, co se bude týkat lidí,“ je už rozhodnutá. „Mám hospodu, kulturní dům, divadlo a tam je spousta krásné práce, které se můžu věnovat. A miluji navlékání korálků,“ říká Lucie Bílá.

Kupodivu nikdy neuvažovala o tom, že by své pěvecké zkušenosti předávala dál. „Na to momentálně vůbec nemám čas a ani si nemyslím, že bych mohla učit. Pamatuji se, jak jsem kdysi šla postupně za třemi profesory zpěvu, jestli by mi něco třeba neporadili a všichni mi nezávisle na sobě řekli stejnou věc: Nechceme vám do toho sahat, nechte to tak, jak to je, mohli bychom vám to zkazit. A co kdybych já svým vyjádřením posunula někoho špatným směrem? Já opravdu nejsem člověk, který by chtěl učit, stejně jako netoužím někoho kritizovat,“ prozradila zpěvačka.

„Když jsem dostala nabídku jít jako porotce do Česko-Slovensko má talent, tak jsem ji vzala, protože tato soutěž se netýkala jenom zpěvu. Hlásili se do ní opravdu všestranně talentovaní lidé a já tam byla od toho dát jim energii, aby ty dvě minuty na pódiu dobře využili a ukázali co nejlíp to, v čem se jim daří. A aby se jim hezky odcházelo, pokud by náhodou porota řekla, že dál nepostupují. A to slovo ne tam slyšelo devadesát devět procent soutěžících,“ vysvětluje.

Kdysi veřejně podpořila talent Ewy Farne, když ji přizvala na své koncertní turné. Jenomže právě česko-polská zpěvačka jí časem „vzala“ Českého slavíka, jemuž do té doby vévodila. Teď Bílá fandí Tereze Maškové. „Má srdce, velký hlas i dobrou duši. Terezka je miláček,“ říká.

Pokud Lucii Bílou v showbyznysu kromě zpívání ještě něco baví, tak je to být producentkou. Ve svém divadle produkuje muzikály i činoherní představení. Být manažerkou mladého začínajícího zpěváka ji ale neláká. „Já ráda podpořím, v divadle dělám zázemí lidem, kteří si to zaslouží. Ale nemůžu říct, že bych chtěla dělat jenom to. A skutečná osobnost musí sama vědět. On jí totiž žádný manažer nepomůže. Já mám taky manažera, dělá papírovou práci a doprovází mě na cestách. Ale že by přišel s nějakou strategií, to ne. Tu představu mám já a k tomu ještě dar ukecat lidi, aby šli stejným směrem,“ říká Bílá.

Coby stálice hudební scény se ovšem setkává i s kritikou. Zvlášť módní policie jí dává najevo, že ne vždy je oblečena podle posledních trendů. „Mně to přijde strašně legrační, že někdo přijde, hodnotí mě, a přitom je oblečený tak, že se tomu sama musím smát. Ale na rozdíl od něj, se mu směji tajně,“ říká Bílá.

„Někde jsem zaregistrovala, že kdosi říkal, co to má ta Bílá na krku za šperky-nešperky? Tak tyhle šperky, které jsem vlastnoručně vyrobila, vydělaly na padesát sedm invalidních vozíků. A koupili dokonce auto pro jedno alzheimer centrum. Navíc jsem díky nim zrekonstruovala tři oltáře v kostele. Klidně ať mě ten člověk kritizuje dál, protože já mám ty šperky ráda a ráda je nosím,“ dodává zpěvačka.

X X X

Vyzkoušeli jsme zaplatit prstenem. Novinku odstartovala v Česku mBank

Zaplatit v obchodě kartou, mobilem či třeba hodinkami je u nás už běžné. Teď lze nově platit i speciálním prstenem. S touto revoluční novinkou přišla mBank. Na rozdíl od kouzelného prstenu princezny Arabely se ten platební na prstu neotáčí. Stačí dát ruku v pěst, přiblížit ho k terminálu a je zaplaceno. Stylovou novinku jsme vyzkoušeli. Budí pozornost.

 Placení u pokladen hotovostí se už moc nenosí. Zatímco před pěti lety mělo u sebe 80 procent lidí vždy peněženku s hotovostí, podle posledních dat je to už jen 67 procent. Banky se totiž předhánějí s vychytávkami, jak platit bezhotovostně.

A Češi se novinkám rozhodně nebrání. Stali jsme se obrovskými příznivci platebních karet a řada lidí přišla na chuť i platbám mobilem či chytrými hodinkami.

Teď přišla doba chytrých platebních prstenů. S touto revoluční novinkou přišla v Česku mBank. „Je úžasné vidět, jak rychle se svět technologicky vyvíjí. Naše mBank společně s partnery Mastercard a Niceboy ONE teď jako první uvádějí na trh revoluční novinku v podobě platebního prstenu,“ říká Paweł Kucharski, generální ředitel mBank v Česku.

Jak prsten oživit, aby začal fungovat

Aktivace prstenu vyžaduje mít v chytrém mobilu dvě aplikace. Kdo chce tuto stylovou platební novinku používat, musí mít běžný účet u mBank. Tedy přesněji mobilní aplikaci mBank a v té si aktivovat virtuální mKartu Svět Mastercard, která je zdarma. Pak je potřeba do mobilu stáhnout i aplikaci Niceboy Pay.Tuto aplikaci jsme podle návodu spárovali s prstenem a v dalším kroku přidali i virtuální mKartu.

Pro zdatné jedince to je hračka, těm méně šikovným to zabere delší čas. Prsten se totiž musí přiložit pod mobil do správného místa a chvíli počkat, až si ho zařízení najde. A při vkládání zabezpečovacích hesel a čísla karty to vyžaduje soustředění. Každopádně prsten se nám podařilo přes počáteční tápání oživit.

A hurá do obchodu. Tedy s podmínkou, že na novém běžném účtu u mBank máme vložený určitý finanční obnos.

Jak s prstenem zacházet, aby zaplatil

Jenomže ouha. První zkušební platba u samoobslužného terminálu neproběhla. Terminál hlásí: „Přiložte platební kartu.“ Nezbývá než po ní sáhnout a zaplatit s ní. Kde se stala chyba, to je otázka.

Každopádně to nevzdávám. V dalším obchodě jiného obchodního řetězce mají modernější terminály. Při platbě dávám ruku v pěst a zkouším zaplatit prstenem podruhé. Tentokrát s větší trpělivostí mířím prstenem na terminál v místě, kde běžně funguje platební karta. A zdařilo se. Terminál hlásí, že platba proběhla. A hlásí to i můj chytrý mobil, což je dobrá zpětná vazba, že z běžného účtu u mBank mi ubylo pár korun.

Chtělo to jen větší trpělivost, správné nasměrování prstenu k platebnímu terminálu a pěst s prstenem držet chvíli v klidu. Tedy žádné máchání jako platební kartou. V několika dalších obchodech už prsten funguje bez chybičky, u starší i těch nejnovějších platebních terminálů. Při placení přitom budím pozornost a zaznamenávám nejrůznější reakce pokladních: „Jak jste to udělala?“… „To jsem ještě neviděl.“ … „Teda, co se ještě nevymyslí?!“

Pohled do historie bezkontaktních plateb

Bezhotovostní platby a digitalizace v bankovnictví probíhá neuvěřitelným tempem. Když se ohlédneme do historie, vůbec první platební kartu vydala u nás v roce 1988 Živnostenská banka, předchůdce dnešní UniCredit Bank. Tehdy šlo o dispoziční kartu k tuzexovému účtu. Jen rok poté vydala platební karty k účtům Česká státní spořitelna (dnešní Česká spořitelna), která v té době uvedla do provozu také první bankomat. Prvními držiteli byli zaměstnanci České státní spořitelny, kteří dostali karty na testování. Třetí kartu v pořadí pak vydala Komerční banka, a to v roce 1992, hned rok na to se připojila i ČSOB.

Dnes běžně platíme i nositelnou elektronikou, ke které se přidal i prsten. Jeho výhodou je, že funguje bez nabíjení energií. Na prstě vypadá elegantně a je vždy po ruce, přesněji na prstu k dispozici. A je prý nezničitelný, jen koupání v moři ve slané vodě se moc nedoporučuje. Placení je podle odborníků bezpečné, při větších platbách nad 500 korun je nutné zadat PIN. „Kdybyste ho náhodou ztratili nebo nemohli najít, stačí si v mobilní aplikaci jednoduše z prstenu odebrat platební kartu, případně ji dočasně deaktivovat,“ vysvětluje Martin Podolák, zástupce generálního ředitele mBank.

Rostoucí obliba placení mobilem, hodinkami a dalšími nositelnými zařízeními je podle odborníků největším trendem poslední doby. „Počet plateb pomocí digitální kopie karty, tedy takzvaného tokenu, se od roku 2021 ztrojnásobil a je evidentní, že zákazníci vyhledávají takové způsoby platby, které jsou pro ně pohodlné, bezpečné, a hlavně mají platební nástroj vždy po ruce. Z našich dat víme, že platební prsteny v lidech vzbuzují zájem a každý čtvrtý by je rád vyzkoušel,“ říká Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Dá se proto očekávat, že mBank nezůstane první ani poslední bankou, která platby prstenem svým klientům umožňuje. „Jedná se o úplně první produkt podporující nové platební řešení Niceboy Pay a další produkty budou brzy následovat,“ uzavírá Michal Čarný, ředitel společnosti Niceboy ONE.

X X X

Cla proti Číně evropské automobilky nechtějí, mohou poškodit český průmysl

Čína pohrozila Evropské unii žalobou u Mezinárodní obchodní organizace (WTO) kvůli zvažovanému zavedení dodatečných cel na dovoz čínských elektromobilů. Clům se brání i samotný evropský autoprůmsl, bojí se odvety.

 Evropská komise chce na základě prvních zjištění opatření k vyrovnávání na trhu uvalit cla na dovoz elektromobilů vyrobených v Číně, a to ve výši dodatečných 17,4 až 38,1 procenta nad hodnotu stávajících deseti procent.

„Čína si vyhrazuje právo podat stížnost u Světové obchodní organizace a podnikne veškerá potřebná opatření k důrazné obraně zákonných práv a zájmů čínských podniků,“ uvedl podle agentury DPA mluvčí čínského ministerstva obchodu. Dodatečná cla by podle něj podkopala oboustranně výhodnou spolupráci v oblasti elektromobilů a narušila globální automobilový průmysl a jeho dodavatelský řetězec.

Evropská komise loni v říjnu začala vyšetřovat subvencování výroby elektromobilů v Číně. Vyšetřování uzavře až na konci října, kdy učiní konečné rozhodnutí ohledně zavedení dodatečných cel, která podle agentury Reuters obvykle platí pět let. Do devíti měsíců od zahájení vyšetřování, tedy do 4. července, má ale možnost uložit prozatímní cla. Ve středu komise uvedla, že prozatímní cla zavede 4. července, pokud v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti nenastane žádný průlom. EU by tato nová cla vybírala navíc k dosavadnímu desetiprocentnímu clu.

Čína postup EU kritizuje a označuje ho za jasnou ukázku obchodního protekcionismu. Panují obavy, že Peking přijme odvetná opatření. Čínská státní média již podle agentury Reuters informovala, že některé čínské podniky se chystají požadovat antidumpingové vyšetřování části dovozu mléčných produktů a vepřového masa z EU. „Jsme znepokojeni,“ uvedl šéf hlavního francouzského zemědělského svazu FNSEA Arnaud Rousseau.

Autoprůmysl je proti clům

Možné uvalení obchodních cel na dovoz elektromobilů z Číny problémy s čínskou konkurencí neřeší a můžou se ukázat naopak jako kontraproduktivní. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu, které zastupuje tuzemské automobilky.

Vše o elektromobilech a nové éře automobilismu, světových trendech v této oblasti a měnící se legislativě. Prohlédněte si nejnovější modely elektromobilů a podívejte se, jak dopadly v testovacích jízdách redaktora Technetu, Václava Nývlta, který za volanty aut do zásuvky objevuje krásy i strasti elektromobility.

X X X

Zástupci umělecké obce kvůli situaci kolem Národní galerie rezignovali na členství v poradních orgánech

 Nestabilní personální situace, špatná komunikace se zástupci uměleckohistorické obce či znemožnění studentům navštěvovat bezplatně Národní galerii (NGP). To jsou jen některé výtky, které významná část umělecké obce adresovala ředitelce NGP Alicji Knast. Kvůli napjaté situaci proto rezignují na členství a práci v odborných a poradních orgánech. Autoři v dopise zmiňují nespokojenost s náhlým odvoláním Martina Musílka z pozice vedoucího Odboru vědy a výzkumu. Dnes na dopis v rámci ústní interpelace na ministra kultury Martina Baxu (ODS) upozornil poslanec Lubomír Brož (ANO).

„Chtěli bychom touto formou vyjádřit hluboké zneklidnění nad aktuálním vývojem v Národní galerii v Praze (NGP). Znepokojuje nás především nestabilní personální situace, která nepřispívá k funkční stabilitě a důvěryhodnosti této klíčové galerijní instituce pro ostatní oborové aktéry v České republice,“ píší v dopise ředitelce Národní galerie zástupci umělecké obce.

Jde o mnoho členů Akviziční komise NGP, nebo o členy Redakční rady bulletinu NGP. Musílek podle autorů dopisu po celou dobu svého působení v NGP intenzivně a systematicky budoval a rozvíjel odborné a profesní i mezilidské vztahy s různými oborovými institucemi a specialisty v České republice i zahraničí. Přesto musel skončit. „Dlouhodobé a opakované nerespektování naší snahy o takovou komunikaci a kooperaci ze strany nejužšího vedení NGP a odvolání Martina Musílka, které fatálně ohrožuje a poškozuje již započatou vzájemnou institucionální i individuální spolupráci a poškodí i stávající a budoucí vědeckou činnost NGP samotné, nás vede k rozhodnutí na kritickou situaci upozornit tím, že k dnešnímu dni rezignujeme na členství a práci v odborných a poradních orgánech Národní galerie, tj. v Akviziční komisi NGP, Ediční radě NGP, Redakční radě Bulletinu NGP, Redakční radě Ars linearis a rovněž ve Vědecké radě NGP,“ stojí v dopise s tím, že do budoucna jsou nuceni zvážit i další formy odborné spolupráce na výstavách NGP i při přípravě jejích publikací, zahrnující i recenzování a lektorování odborných textů.

Zástupcům umělecké obce se také nelíbí to, že v lednu tohoto roku univerzity žádaly, aby studentům kateder dějin umění v České republice byl v rámci výuky umožněn volný vstup do stálých expozic NGP. Tato žádost zůstala do dnešního dne bez odpovědi. „Jakým způsobem plánujete zlepšit komunikaci mezi vedením Národní galerie a předními zástupci uměleckohistorické obce, kteří opakovaně vyjadřují nespokojenost s dosavadní úrovní komunikace?,“ ptá se nyní poslanec Lubomír Brož v interpelaci ministra kultury Martina Baxy. I on se zajímá o to, jak chce šéf resortu kultury řešit odvolání Martina Musílka.

\„Ministr kultury je o této situaci informován. Téma bylo aktuálně zařazeno i na jednání Garanční rady NGP, která se konala dle plánu v pondělí 10. 6.,“ sdělila České justici mluvčí Ministerstva kultury Jana Malíková. Na jednání ale ministr kvůli účasti na koncertu v Litomyšli nestihl dorazit. Podle Malíkové generální ředitelka Knast postupovala při odvolání Musílka v rámci svých kompetencí. „Nicméně Garanční rada NGP konstatovala, že realizace výzkumného projektu, na němž pan Musílek pracoval a zajištění chodu odborných a poradních orgánů je prioritou, které by vedení Národní galerie mělo věnovat maximální pozornost a hledat řešení, která povedou k uklidnění situace a odvrácení nežádoucích důsledků,“ dodala. Kritici Baxy v minulosti opakovaně upozornili na to, že ministr napjatou situaci kolem NGP řeší nedostatečně. Nyní by situaci měla vyřešit a stabilizovat předsedkyně Garanční rady NGP Helena Musilová, jejíž jmenování vzbudilo u odborné veřejnosti rozpaky, protože jde o poradkyni ministra kultury.

Hlavně zástupkyně Feministických (uměleckých) institucí upozornily v květnu 2023 na chybějící komunikaci a spornou pozici Heleny Musilové. „Považujeme za důležité, aby tak klíčová kulturní instituce, jako je Národní galerie Praha, měla dostatečnou autonomii a její činnost nepodléhala překotným, nedostatečně komunikovaným změnám ve vedení a důležitých strukturálních orgánech, jež budí otázky po (politické) motivaci.“

„Poslední události v Národní galerii Praha ještě více zvýraznily mé obavy nad manažerskými schopnostmi generální ředitelky Knast. Několik let všichni připomínají její neschopnost komunikovat. Já dodávám, že se jí za více než tři roky ve funkci nepodařilo stát součástí kulturního provozu České republiky. Myslím že v polovině mandátu Alicje Knast přisla na řadu legitimní otázka vyhodnocení její práce,“ uzavřel  poslanec Lubomír Brož (ANO), ceskajustice.cz