Z hlediska USA je momentálně Donald Trump téměř neomezený vládce. Ovšem svět ho upřímně řečeno neposlouchá, v jeho v podstatě imperialistických požadavcích. Představitelé Grónska mu nepadli do náruče a také Dánsko, jemuž ten ostrov stále náleží, neodsouhlasilo jeho převzetí ze strany USA. Kanada rovněž nepropukla v nadšení a i když odstoupil jeho ideologický odpůrce premiér Truadeu nic se na situaci nemění. Prezident Panamy rovněž neodevzdal Panamský průplav do rukou nového protektora a lehce zuřil.
Donald Trump, který chce ukázat, jak je silný světový vůdce a jeho až megalomanské proslovy jsme si jistě mohli vyslechnout. Něco se se líbilo, něco dokonce více, ale nic to nemění na tom, že rovnováha mezi státy, zejména velmocemi musí být zachována.
Donald Trump nepochybně chce ukončit války, které rozpoutal Biden svou podporou Netanjahuovi na Blízkém východě a na Ukrajině.
Zatímco ve válce proti Hamasu to v podstatě byla jen otázka rozhodnutí, válku zastavit, zcela určitě je to u války proti Rusku, do které je zapojeno celé NATO a státy EU, které za ty tři roky nashromáždili proti svému nepříteli číslo 1 mnoho sil, zbraní i kapitálu.
Donald Trump rád opakuje svá obvyklá rčení o kávemlýnku.
Zatímco Netanjahu sklapl podpatky a na ultimátum Trumpa šel, Rusko chce vyřešit všechny související složité otázky své bezpečnosti, aby se za půl roku situace neopakovala, když momentálně je proti Rusku připravena stále minimálně celá Evropská unie a nejbližší státy.
Nelze rovněž ignorovat nálady ruské veřejnosti, které na rozdíl Trumpa oběti za vlast pokládají za cosi přirozeného a vlasteneckého. Podle amerického portálu Atlantic Council, který jistě Putinovi nebude fandit, existuje v Rusku tzv. Putinův konsens, kdy Putin má podporu mezi 70-80% obyvatelstva pro dokončení operace, kterou Rusové pokládají za nezbytnou pro svou zemi.
Pokud nyní Trump začal vyhrožovat, že zostří sankce proti Rusku, tak je směšný.
Rusko podle poslední říjnové zprávy MMF je na tom podle analytiků ve srovnání s ostatními západními státy mnohem ekonomicky lépe než oni.
A pokud chtěl Trump zlomit Si Ťin-pchinga záchranou Tik toku, pozváním na inauguraci a následným telefonátem, zcela se přepočítal.
Lámal sice čínského prezidenta, aby ten naopak zlomil Putina, aby byl povolný a skončil konflikt.
Ale tak to ovšem není prosté.
Rusko chce systémové a smluvní záruky, že už se nemusí obávat zpětného útoku ze strany států NATO a ze strany Ukrajiny.
A následná společná deklarace ruského a čínského prezidenta nemůže nikoho nenechávat na pochybách, že oba pánové rozhodně ví, s kým mají čest a že vztahy Číny a Ruska jsou pro ně prioritou.
Donald Trump si v podstatě většinu zahraničních záležitostí představuje snadno vyřešit, ale nebude to snadné a ke spokojenosti všech zainteresovaných. Mnozí mají rozdílné představy a těžko se zřejmě shodnou. Trump nesmí moc ustupovat, aby, protože je škoda konflikt na Ukrajině protahovat, a hlavně zbytečně dál vraždit lidi Ukajiny, Ruska i dalších zemí, kteří ve válce bojují JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
VOJÁK PAVEL: TRUMPOVI NA EVROPĚ NEZÁLEŽÍ?
OZVE SE I NĚMECKO, POLSKO, ANGLIE, FRANCIE, ITÁLIE…?
Trump chce být tvůrcem dohody, na Evropě mu tolik nezáleží, bojí se Pavel
Nástup nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa je příležitostí k jednání o konci války na Ukrajině. Jeho výsledek musí být přijatelný nejen pro Rusko a USA, ale i pro Ukrajinu a také Evropu. Ta proto musí do jeho podoby promlouvat. Při návštěvě Černé Hory to uvedl český prezident Petr Pavel.
„Prezident Trump a jeho administrativa nabízejí, už jen tím, že tam jsou, novou příležitost k jednání. Uzavření dohody bude nesmírně důležité, ale ta dohoda bude muset mít akceptovatelné podmínky pro Ukrajinu, akceptovatelné podmínky pro Evropu, nejen pro Rusko nebo pro Spojené státy,“ řekl Pavel na setkání se studenty fakulty politických věd v Podgorici.
„Obávám se, že pro prezidenta Trumpa je samotný fakt uzavření dohody, a tedy to, že je vnímán jako tvůrce dohody, pravděpodobně důležitější než bezpečnostní situace v Evropě,“ dodal s tím, že Evropa potřebuje silný hlas při všech jednáních o míru. Ten podle něj musí odrážet bezpečnostní zájmy Evropanů.
Domnívá se rovněž, že mír na Ukrajině by měl být součástí širší diskuse s Ruskem o bezpečnostním uspořádání v Evropě. Dohoda podle něj musí obsahovat záruky jak pro Evropu, tak pro Rusko, a to „na celé linii styku od Severního moře po Černé moře“.
„Pokud budeme jednat pouze o situaci na Ukrajině, nebude v Evropě žádná bezpečnost,“ dodal český prezident s tím, že jednání by se mělo vést například o již neplatných smlouvách o konvenčních i jaderných zbraních, armádních cvičeních či vojenské přítomnosti na hranici.
Invazi do sousední země zahájilo Rusko před bezmála třemi lety. Ukrajinské síly zpočátku dobyly některá území zpět, v posledních měsících ale pomalu ustupují ruskému náporu.
Trump před nástupem do Bílého domu tvrdil, že válku vyřeší do 24 hodin, později toto vyjádření mírnil. Jeho vyjednavači tvrdí, že příměří lze dosáhnout tlakem na obě strany, aby se dohodly. Americký prezident ve středu Rusku pohrozil cly a dalšími sankcemi, pokud dohoda o konci války nepřijde rychle. Deklarované pozice Kyjeva a Moskvy dosud jakoukoliv dohodu vylučují.
X X X
Americký prezident Donald Trump v stredu na sociálnej sieti Truth Social vyzval svojho ruského náprotivka Vladimira Putina, aby čo najskôr pristúpil na dohodu o ukončení vojny na Ukrajine. V opačnom prípade Spojené štáty podľa Trumpa uvalia „vysoké dane, clá a sankcie“ na všetko, čo im a ďalším krajinám Rusko predáva. Informuje o tom TASR.
„Dohodnite sa teraz a zastavte túto smiešnu vojnu! Bude to len horšie. Ak neuzavrieme dohodu, a čoskoro, nemám inú možnosť ako uvaliť vysoké dane, clá a sankcie na čokoľvek predaného Ruskom do Spojených štátov,“ napísal Trump. Zdôraznil, že nie je jeho plánom Rusku ubližovať. „Milujem ruský ľud a vždy som mal veľmi dobrý vzťah s prezidentom (Vladimirom) Putinom,“ uviedol Trump, ktorý vo svojom príspevku neopomenul pripomienku podľa jeho názoru „podvodného“ vyšetrovania údajného ruského vplyvu na jeho zvolenie za prezidenta v roku 2016. „Skončíme túto vojnu, ktorá by nikdy nezačala, keby som bol prezidentom. Je čas uzavrieť dohodu. Už by nemali byť stratené žiadne životy, „uzavrel americký prezident.
Podľa ruského diplomata Poljanského treba najprv zistiť, čo si šéf Bieleho domu pod pojmom „dohoda o ukončení vojny“ predstavuje. „Nie je to len otázka ukončenia vojny. Je to hlavne otázka riešenia základných príčin ukrajinskej krízy,“ povedal Reuters zástupca ruského veľvyslanca pri OSN. „On (Trump) nie je zodpovedný za to, že Spojené štáty robia z Ukrajiny protiruskú krajinu a pripravujú vojnu s nami, ale je v jeho moci túto zhubnú politiku teraz zastaviť,“ dodal.
V tejto súvislosti ďalej Trump napísal, že sa chystá do Ruska, ktorého ekonomika podľa neho zlyháva. Putina zároveň požiadal o „láskavosť“. Taktiež zopakoval svoje tvrdenie, že keby bol počas predchádzajúceho volebného obdobia prezidentom on, a nie Joe Biden, k vojne na Ukrajine by vôbec nebolo došlo.
„Môžeme to urobiť jednoducho alebo ťažko – a ten jednoduchý spôsob je vždy lepší. Je čas DOSIAHNUŤ DOHODU. ŽIADNE ĎALŠIE ŽIVOTY BY UŽ NEMALI BYŤ STRATENÉ!!!“ zdôraznil Trump. /agentury/
X X X
Komfort skončil, musíme zbrojit, řekl v Europarlamentu Tusk. Vyzval také k deregulaci
Evropa musí dát pět procent svého HDP na obranu a deregulovat. Ve svém projevu v Evropském parlamentu k tomu vyzval polský premiér Donald Tusk při příležitosti prezentace priorit polského předsednictví v Radě EU. Unijní sedmadvacítka podle něj musí získat zpět své sebevědomí a uvědomit si, že budoucnost je v rukou našich, ne v těch čínských či amerických.
„Evropa není ztracena, dokud jsme naživu,“ zahájil Tusk svůj projev parafrází polské hymny. Věta podle něj reflektuje současnou náladu v Evropě, která se vyznačuje nejistotou. „Chceme zkusit poskytnout odpověd globální nejistotě ohledně toho, jaká bude naše budoucnost,“ doplnil.
Ve svém projevu vyzval k většímu sebevědomí na straně Evropy. Tváří v tvář krizím, jako je válka za hranicí EU, ale také nekontrolovaný technologický pokrok, by Evropa neměla být bojácná. Kontinent sice podle něj čelí řadě krizí, právě krize byly ale podle něj důvodem, proč se státy spojily do EU. „Pozvědněte své hlavy, Evropané. Evropa byla a vždy bude velká,“ vyzval.
Evropané by se podle Tuska neměli cítit v dnešní složité době dezorientovaní, stejně by měli přistupovat i k návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Jeho výzvy k tomu, aby Evropa posílila své investice do armády na až pět procent HDP, je podle polského premiéra nutné chápat jako příležitost. „Pouze spojenec může přát dalšímu spojenci, aby byl silnější. Tohle není něco, co by řekl oponent Evropy,“ řekl.
Připomněl, že právě bezpečnost je prioritou polského předsednictví. Ta má podle něj mnoho různých aspektů. Z hlediska armádního zbrojení je podle něj třeba navýšit investice. „Nyní je doba, kdy si Evropa nemůže dovolit na bezpečnosti šetřit,“ řekl. Nikdo v Polsku si podle něj nepřeje válku. Právě proto je ale třeba navýšit peníze do bezpečnosti.
Dalším aspektem je podle něj vnitřní bezpečnost, a to v souvislosti s nelegální migrací. „Evropa dokáže vyřešit tento problém a problém se svou vnitřní bezpečností bez nacionalistických a xenofobních hesel,“ myslí si.
Ekonomická, energetická i potravinová bezpečnost
Zmínil také ochranu před dezinformacemi. Evropa podle něj nesmí přistoupit k cenzuře, stejně tak ale nesmí být „bezmocná proti lžím, především dnes, když se staly zbraněmi v rukou těch, kdo napadli Ukrajinu“. „Musíme najít způsoby, jak zajistit, že bude nemožné ovlivňovat naše volby, především ze strany ruských továren na dezinformace,“ řekl.
Dalším aspektem je podle něj ekonomická bezpečnost. Zde vyzval k „odvaze deregulovat“. „Neměli bychom jen číst Draghiho zprávu a jiná varovná slova, musíme si vyhrnout rukávy a jednat. Musíme změnit status quo, navrhnout velkou deregulační kampaň,“ myslí si.
Ruku v ruce s tím jde i energetická bezpečnost. Upozornil, že Evropa chce konkurovat USA a Číně, má ale násobně vyšší ceny energií. „Nemyslím si, že by kdokoliv zde pochyboval nad tím, že musíme chránit životní prostředí a klima. Jsme si vědomi potenciálně katastrofálních důsledků nečinnosti. Ale je tady ale. Nemůžeme si dovolit být nekonkurenceschopní. Pokud zkrachujeme, kdo ochrání životní prostředí namísto nás? Kdo si to vezme na starost?“ ptal se. V této souvislosti vyzval k revizi legislativy, včetně té spadající pod hlavičku Green dealu. „Měli bychom identifikovat problémy, ale měli bychom také mít odvahu změnit ty pravidla, jejichž důsledkem jsou vysoké ceny energií,“ řekl. Konkrétně zmínil systém emisních povolenek ETS II, proti jehož rychlým zavedením varoval.
Jako poslední dva body zmínil potravinovou a zdravotní bezpečnost. Vyzval k ochraně mladých lidí před negativními důsledky sociálních sítí na jejich duševní zdraví. „Naše budoucnost stojí na dnešních dětech,“ řekl.
Reakce: Lepší než Orbán, reagujme na rozmach krajní pravice
Manfred Weber, šéf největší parlamentní frakce Evropských lidovců (EPP), regoval tím, že vyzdvihl rozdíl mezi polským předsednictvím a jeho maďarským předchůdcem. Připomněl, že se Viktor Orbán vydal v jeho průběhu do Moskvy jednat s ruský prezidentem Vladimírem Putinem.
„Potřebujeme přístup zaměřený na bezpečnost. To je vaše hlavní poselství. Evropa se musí probudit. Bezpečnost musí být na prvním místě, když jde o obchod, když jde o vývoj nových technologií, když jde o migrační politiku,“ řekl.
Připomněl také situaci v USA. Elon Musk se podle něj musí naučit, že pravidla týkající se firem obchodujících na evropských trzích se vytvářejí v evropských institucích. „Nechápejte mě špatně: my jako skupina EPP chceme obchodníkovi Trumpovi nabídnout skutečnou dohodu. S rostoucí Čínou, problémy s ekonomikou a celým světem v nepokojích potřebujeme spolupráci na transatlantické úrovni více než kdy předtím,“ podotkl však.
Předsedkyně evropských socialistů (S&D), kteří v Evropském parlamentu tvoří druhou nejsilnější skupinu, Iratxe García hovořila o potřebě sociální politiky, boji s klimatickou změnou i reakci na posilování krajní pravice. „Evropská unie se musí naléhavě zabývat vzestupem krajní pravice, jejímž jediným cílem je zničit evropský projekt. Abychom tak učinili, musíme se vypořádat s příčinami nespokojenosti, které zahrnují nerovnosti, pracovní místa, ztrátu kupní síly a chudobu – živnou půdu pro Trumpovy mezinárodní přátele,“ řekla.
Evropská unie podle ní přežije jen tehdy, když bude pokračovat v implementaci Green dealu. „Jediného nástroje schopného zajistit přežití naší planety, zachránit lidské životy a učinit Evropskou unii konkurenceschopnější,“ dodala.
I ona hovořila o potřebě správného vymáhání legislativy i v on-line prostoru či posílení evropské bezpečnosti. „Naše Unie přežije pouze tehdy, pokud posílíme náš obranný průmysl a budeme hovořit jedním hlasem v ničivých válkách, jako je ta na Ukrajině či na Středním východě,“ myslí si.
Karolína Novotná, ceskajustice, cz
X X X
NEJVYŠŠÍ PLAT PREZIDENTKA ŠVÝCARSKA
Přesné platy prezidentů: Donald Trump bere méně než švýcarská prezidentka, na Singapur ale nemá nikdo
Donald Trump v těchto dnech znovu nastupuje do úřadu. Jak si po svém druhém zvolení povede jako prezident Spojených států, teprve uvidíme. Víme ale, že nastupuje na velice lukrativní post nejen co se moci týče, ale také z finančního hlediska: prezidentský plat v USA je totiž jeden z nejvyšších vůbec.
Prezidentovi Spojených států náleží mnohé příjemné výhody. Předně, po celou dobu svého volebního období může i s rodinou bydlet v Bílém domě a dokonce si na státní náklady bydlení přizpůsobit ke svým potřebám – na to dostává rozpočet ve výši v přepočtu dva a půl milionu korun. Kromě toho zadarmo využívá prezidentskou limuzínu, vrtulník amerického námořnictva a samozřejmě slavný letoun Air Force One. Na cestování může využít dalších v přepočtu dva a půl milionu korun ročně.
Singapur vede
Samotný prezidentský plat v USA činí 400 tisíc dolarů ročně, tedy necelých 10 milionů korun. Měsíčně to vychází na nějakých 800 tisíc Kč. Americký prezident patří mezi 5 procent nejlépe placených Američanů. Zároveň je také jedním z nejlépe placených světových lídrů vůbec.
Ani zdaleka se ovšem jeho plat neblíží gáži singapurských politiků. A to jim platy v posledních letech (i kvůli obrovskému rozhořčení veřejnosti) celkem rapidně klesají. Prezident Tharman Shanmugaratnam bere v přepočtu 37 milionů korun ročně. A k tomu je potřeba připočítat i mnohé výhody. A pozor, prezident v Singapuru není nejlépe placeným politikem. Nejvyšší plat tam má předseda vlády, tedy v současnosti Lawrence Wong. Ročně dostává v přepočtu 54 milionů korun, tedy čtyři a půl milionu Kč měsíčně.
Na pěkné peníze si přijde také John Lee Ka-chiu, správce Hongkongu. Na jeho výplatnici je částka, která se v přepočtu rovná 17 milionům korun.
Evropa
Jediným evropským prezidentem, který výší platu Donalda Trumpa překoná, je prezident Švýcarska, tedy v současnosti prezidentka Viola Amherdová. Její plat činí 13 milionů korun ročně.
Zbytek evropských prezidentů a lídrů se k Trumpovi platem moc nepřiblíží. Německý kancléř Olaf Scholz ročně dostane v přepočtu na koruny něco málo pod 9 milionů; ten ovšem patří mezi tři nejlépe placené evropské politiky vůbec; trojici uzavírá ještě Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise.
To například francouzský prezident Emmanuel Macron, současný francouzský prezident, dostává ročně kolem 3,6 milionu. Britský premiér Keir Starmer dostává kolem 4,5 milionu a nizozemský předseda vlády Mark Rutte pobírá 4,3 milionu. Belgický premiér Alexander De Croo i rakouský premiér Sebastian Kurz dostávají kolem 3,5 milionu.
Na úrovni těchto evropských lídrů se pohybuje také plat českého prezidenta. Petr Pavel měl v roce 2024 ve funkci plat 341 200 Kč měsíčně. Za rok si tedy vydělal okolo 4,1 milionu. Plat se mu ovšem brzy zvýší, a to o cca 23 tisíc za měsíc. Plat musí prezident zdanit jako každý řadový občan, nemá ale povinnost odvádět poplatek za zdravotní a sociální pojištění.
Ve V4 mají společně se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim, který dostává srovnatelný obnos, nejvyšší roční plat maďarský premiér Viktor Orbán, který bere o hodně více peněz než maďarský prezident Tamás Sulyok (ročně obdrží skoro 1,5 milionu), a prezident Polské republiky Andrzej Duda s 1,3 miliony ročně.
X X X
PIANISTÉ PLZEŇSKA USPĚLI V CIZINĚ
Mimořádný úspěch dvou mladých pianistů ZUŠ Chválenická na Plzeňsku
Ze zámoří přivezli bronz.
Reprezentační vizitku zajistili Základní umělecké škole Plzeň ve Chválenické ulici její žáci – Antonín Borovský a Jindřich Rosendorf – svěřenci vedoucí klavírního oddělení Aleny Tiché. Ve světovém finále soutěže ve hře na 2 klavíry obsadili v kategorii „Profesionálové“ fantastické 3. místo. Ve finále své síly změřili se soutěžícími z USA, Číny, Moldávie a Velké Británie.
Oba mladí pianisté, kteří zároveň reprezentovali i Českou republiku a město Plzeň, se zúčastnili ve dnech 10. – 12. ledna 2025 v americkém Colorado Springs světového finále soutěže The United States International Duo Piano Competition. A s ohledem na předem zaslanou nahrávku zde byli zařazeni přímo do kategorie „Profesionálové“. Porotě i publiku předvedli Valse Trieste Reinholda Glièra a Tarantellu ze suity číslo 2 pro dva klavíry Sergeje Rachmaninova. Ta patří mezi vůbec nejnáročnější skladby ze světového repertoáru pro dva klavíry. Mezi pětačtyřiceti díly Sergeje Rachmaninova se tento jeho v pořadí 17. opus řadí k nejoblíbenějším a posluchači velmi žádaným. „Když jste hráli, vzalo mě to na krásnou cestu a moje srdce bylo s vaší muzikou. Je to moje nejoblíbenější skladba od Rachmaninova,“ složila medailistům poklonu zakladatelka soutěže Linda King (pozn. nahrávka rozhovoru je k dispozici)
„Studovali jsme tu skladbu pod trpělivým vedením paní učitelky Aleny Tiché přes rok a i když je těžká, hraje se nám spolu moc dobře,“ říká 22 letý Jindřich Rosendorf, dnes student Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, zároveň držitel ocenění Plzeňský Orfeus junior z roku 2015. „Jsme na sebe totiž velmi napojení, snad i proto, že jsme spolužáci nejen ze ZUŠ Chválenická, ale už od Základní školy Tyršova v Plzni-Černicích,“ dodává s úsměvem Antonín Borovský, aktuálně posluchač VŠE v Praze. Vzájemnou souhru ve hře na dva klavíry si oba během uplynulých pěti let ověřili vedle řady tuzemských vystoupení i například loňskou účastí na mezinárodní soutěži komorních souborů v Andoře, kde rovněž jako jediní reprezentovali Českou republiku.
Při letošním zámořském měření sil v Colorado Springs se postavili konkurenci více než stovky dalších soutěžících z celého světa a umístili se jako nejlepší z přítomných Evropanů. Zaujalo i mimořádné prostředí, v němž se soutěž odehrávala – luxusní hotel Broadmoore s koncertním sálem pro více než tisíc posluchačů, prestižní adresa, na níž během téměř sto sedm let trvající historie hotelu bydleli například američtí prezidenti Dwight Eisenhover, J. F. Kennedy či Ronald Reagan, britská premiérka Margaret Thacherová, ale třeba i držitel 26 Oscarů Walt Disney anebo zpěvák, skladatel a klavírista Elton John.
„Navíc jsme tu měli unikátní možnost naše vystoupení předvést na mimořádný nástroj, zcela nový klavír postavený významnou vídeňskou firmou Bösendorfer speciálně pro tuto soutěž,“ doplňuje Jindřich. „Před námi na něj opravdu ještě nikdo nehrál.“ Nástroj pak má ‚cestovat‘ po dalších klavírních soutěžích ve světě, aby se nakonec vrátil právě do Vídně.
„Úroveň soutěže byla velmi vysoká, výkony všech soutěžících mimořádné. Nicméně v nižších amatérských kategoriích byla patrná skutečnost, že v zahraničí zřejmě nikde nemají tak propracovaný systém hudebního vzdělávání jako v České republice,“ upozorňuje Jindřich Rosendorf.
„Toto prestižní ocenění potvrzuje, že nejlepší žáci ZUŠ dokážou úspěšně konkurovat dokonce i profesionálním koncertním mistrům mezinárodního formátu. Což dává současně i skvělé vysvědčení celému našemu systému hudebního vzdělávání,“ zobecňuje vystoupení obou žáků své školy její ředitel Jiří Stach.
Krátce o škole
Historie školy sahá do roku 1962. V tomto roce byla zřízena tehdejší Lidová škola umění v Plzni, Chválenická ul. Výuka probíhala jen v hudebním oboru a školu navštěvovalo180 žáků.
V současné době studuje na škole 920 žáků, kteří se mohou vzdělávat v oboru hudebním, výtvarném a tanečním. Studium je organizováno pro děti od 6 let až po studenty VŠ.
Mnozí z nich se pravidelně účastní nejrůznějších soutěží, kromě těch vyhlašovaných MŠMT, kde má škola každoročně zastoupení v ústředních kolech, jsou to např. Teplické flautohry,
Ředitelství školy vynakládá velkou podporu orchestrům a souborům školy. Zde mohou žáci ve velké míře uplatnit získané zkušenosti a dovednosti. Naším cílem je nejen vychovávat budoucí amatérské i profesionální umělce, ale zároveň naučit děti lásce k hudbě a umění, která je bude provázet celým životem.
Jiří Stach, ředitel školy