iSpigl

internetové noviny ispigl.eu

iSpigl

Na uctění Alžběty II. svítila Petřínská rozhledna. Smutní Putin. Královna, de Gaulle proti EU, Anglie pryč

Zeman: Vznešenost královny zůstane v našich srdcích. Na její počest se rozsvítil Petřín. Český prezident Miloš Zeman přijal zprávu o úmrtí královny Alžběty II. s hlubokým zármutkem. Její služba monarchii, pokora a vznešenost zůstane v našich srdcích, uvedl. Premiér Petr Fiala vyjádřil upřímnou soustrast královské rodině a britskému lidu. Odešel symbol oddanosti i lidství, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Petřínská rozhledna byla na počest Alžběty II. nasvícena britskými barvami.

„Její oddaná služba monarchii, nesmírná pokora a vznešenost zůstane navždy v našich srdcích,“ uvedl Zeman v prohlášení, které Hrad večer zveřejnil na Twitteru.

Kromě stávajícího prezidenta na královnu vzpomněla i bývalá hlava státu Václav Klaus. „Královna Alžběta II. byla celým svým životem, svým obdivuhodným chováním, šarmem, noblesou, svou mimořádnou rozumností a odolností proti všem novostem moderní doby nejen konstantou našich životů, ale i symbolem světa odcházejícího, který je v současnosti atakován ze všech stran. Bude i nám chybět,“ uvedl Klaus.

„Jsem hluboce zarmoucen ze čtvrteční smutné zprávy, že nás opustila Její Veličenstvo královna Alžběta II. Odešel symbol statečnosti, pracovitosti, oddanosti i lidství. Moje myšlenky jsou s královskou rodinou i občany Spojeného království a Commonwealthu. Čest její památce,“ napsal ministr zahraničí. Stejný tweet zveřejnil i v angličtině.

Soustrast vyjádřil i premiér. „Jsem hluboce zarmoucen smrtí Jejího Veličenstva královny Alžběty II. Srdečnou a upřímnou soustrast královské rodině a britskému lidu a lidu Společenství národů,“ napsal Petr Fiala (ODS) na sociální sítě.

„Její královská výsost Alžběta II. zůstane v paměti všech jako vzor oddanosti panovníka své zemi a podřízení blahu a potřebám své země. Obdivovala jsem ji. Moje myšlenky a účast patří všem členům rodiny i občanům Velké Británie a Commonwealthu,“ přidala se předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Upřímnou soustrast britské královské rodině a celému Spojenému království. Královna Alžběta II. byla symbolem kontinuity a stability. Čest její památce. Král Charles má před sebou nyní náročný úkol,“ napsal.

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) pak sdílel i fotografii královny. „Velká Británie dneškem přestala být Velká,“ napsal na sociální sítě. K úmrtí se vyjádřil i europoslanec ODS Alexandr Vondra, který doprovázel Václava Havla při jeho návštěvě britské královny v březnu 1990. Královna podle něj ctila tradice a pravidla, zároveň byla nesmírně lidská, milá a neformální.

„Královna Alžběta navštěvuje každou zemi jen jednou. Prahu navštívila v roce 1996, kdy ji přivítal tehdejší prezident Václav Havel. Tuto noc bude na její počet svítit Petřínská rozhledna v britských barvách,“ vzpomněl na Její Veličenstvo primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Královna zemřela ve čtvrtek. Britská panovnice Alžběta II. naposledy vydechla na zámku Balmoral ve Skotsku. Nejdéle vládnoucí panovnice v zaznamenané historii se dožila úctyhodných 96 let.

X X X

Drobná žena a symbol Velké Británie. Alžběta II. zažila 15 premiérů, miloval ji celý svět

Pro většinu svých poddaných byla britská královna Alžběta II. jediným panovníkem, kterého zažili. Britská královna, která ve čtvrtek zemřela ve věku 96 let, v únoru dovršila úctyhodných 70 let na trůnu, a oslavila tak platinové výročí. Byla nejdéle žijícím a nejdéle vládnoucím britským panovníkem v dějinách. Za dlouhá desetiletí své vlády zažila 15 premiérů, ve Vatikánu se vystřídalo sedm papežů, rozšířila se televize, člověk vstoupil na Měsíc, byla postavena a zbourána berlínská zeď. Panovnice celý svůj život zasvětila službě monarchii a byla nesmírně populární. Loni v dubnu zemřel dva měsíce před stými narozeninami její manžel, princ Philip.

Žádný jiný žijící monarcha na světě nevládl tak dlouho jako ona. Podnikla stovky zámořských cest, z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu britské koloniální říše, vstupu své země do Evropských společenství i jejímu vystoupení z Evropské unie v lednu 2020. Zažila první rakety ve vesmíru i příchod internetu. A celou tu dobu stála v čele své země jako symbol její stability, jako pevná a bezúhonná panovnice.

 A přitom původně vůbec vládnout neměla. Narodila se 21. dubna 1926 jako nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a její otec byl tehdy až druhým v následnické linii. V prosinci 1936 však abdikoval jeho bratr Edward VIII., aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A z Alžběty byla rázem následnice trůnu.

Zpráva o náhlé smrti jejího milovaného otce, krále Jiřího VI., Alžbětu zastihla 6. února 1952 v Keni, na cestě po Asii a Africe, kterou podnikla spolu se svým manželem Philipem namísto churavějícího krále. Ihned se vrátila domů. „Vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal britský tisk před 70 lety o té osudové chvíli. Korunovace Alžběty ve Westminsterském opatství 2. června 1953 se stala první korunovací přenášenou v přímém televizním přenosu.

A princ Philip musel odejít od námořnictva, aby ji mohl doprovázet při reprezentačních povinnostech. A že jich bylo. Stál jí věrně po boku od roku 1947, kdy se vzali, až do své smrti loni v dubnu. Měli spolu čtyři děti, Charlese, Annu, Andrewa a Edwarda. V roce 1996 se Philip s Alžbětou podívali i do Česka, princ si mimo jiné se zájmem prohlédl hřebčín v Kladrubech.

 Královna jako symbol jednoty země

V politice si panovnice zachovávala striktní neutralitu, přesto byla považována za důležitý svorník jednoty země. Její věta před skotským referendem o nezávislosti v září 2014, že doufá, že voliči pečlivě zváží budoucnost, kterou navíc pronesla ve svém skotském letním sídle, byla pokládána za signál, že si královna odchod Skotska nepřeje.

„Vděčnost, úcta a hrdost. Tato slova shrnují můj vztah k lidem této země a celého Společenství,“ prohlásila panovnice v projevu u příležitosti zlatého jubilea v roce 2002. V tom roce také zemřela její sestra, princezna Margaret. Dosavadní rekord v délce vládnutí, který stanovila její praprababička královna Viktorie, překonala Alžběta II. v září 2015. Letošní platinové jubileum královna jako tradičně slavila v červnu.

Nejednu těžkou chvíli připravila královně její rodina, a to i v poslední době. Letos v polovině ledna musela odebrat svému synovi Andrewovi, který býval označován za její nejoblíbenější dítě, vojenské tituly a královské záštity kvůli skandálu kolem údajného sexuálního zneužití. Andrew se v polovině února dohodl s Američankou Virginií Giuffreovou na mimosoudním vyrovnání, podle médií patrně ve výši milionů dolarů. Žena tvrdila, že princ ji několikrát sexuálně zneužil, když jí bylo 17 let. Vojenské hodnosti a další patronáty vrátil vloni v únoru Alžbětě II. i její milovaný vnuk, princ Harry, po svém rozhodnutí zřeknout se společně se svou manželkou Meghan královských povinností v lednu 2020.

Déle vládl jen král Slunce

Nejtěžší byl pro královnu patrně rok 1992, čtyřicátý rok na trůně, který sama označila za „annus horribilis“. Po sérii skandálů a rozpadu manželství jejích tří dětí následoval v listopadu toho roku ještě požár královského hradu Windsor. A v prosinci oznámil prvorozený princ Charles, následník trůnu, a jeho manželka Diana odloučení. Dopis, kterým Alžběta II. v prosinci 1995 vyzvala Charlese k rozvodu s Dianou, patřil údajně k jejím nejtěžším státnickým krokům. Pár se rozvedl půl roku nato. „Horké chvilky“ jí připravili i další členové královské rodiny, třeba její „bohémská“ sestra Margaret.

Život panovnice jedné z nejmocnějších zemí světa odjakživa provázel silný smysl pro povinnost. Stisk její ruky byl prý překvapivě pevný. Měla ráda psy a koně, jezdila na vyjížďky krajinou. Za svůj život odchovala víc než 30 psů svého nejoblíbenějšího plemene corgi.

Britové ctili svoji královnu jako symbol monarchie a popisovali ji jako ženu oddanou svému poslání, panovnici obrovských zkušeností i smyslu pro humor, hluboce věřící, schopnou citovat z bible. Ale i jako ženu osamocenou uprostřed mašinérie dvora a matku, která si vyčítala, že kvůli státnickým povinnostem neměla dost času na výchovu svých dětí. I v této poloze ji zachytil oceňovaný seriál streamovací společnosti Netflix s názvem Koruna z let 2016 až 2021. Královně se podle médií docela líbil, i když popisy některých událostí byly podle ní „přehnaně dramatizovány“.

V Evropě překonal délku vlády královny Alžběty II. v historii pouze francouzský král Ludvík XIV., přezdívaný „král Slunce“, který vládl od svých čtyř let až do své smrti, tedy více než 72 let (1643 až 1715).

X X X

 Nenahraditelná ztráta, smutní za královnu také Putin. Poslal i vzkaz novému panovníkovi

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil s úmrtím královny Alžběty II., která ve čtvrtek zemřela ve věku 96 let, soustrast novému britskému králi Charlesovi III. Oznámily to ruské agentury s odvoláním na Kreml. Putin podle agentury TASS ocenil autoritu, jaké se královna těšila na mezinárodní scéně, a připomněl lásku a úctu jejích poddaných. Novému panovníkovi popřál odvahu tváří tvář této nenahraditelné ztrátě.

S královniným jménem jsou podle Putina neoddělitelně spjaty nejdůležitější události moderních dějin Spojeného království. „V průběhu mnoha desetiletí se Alžběta II. právem těšila lásce a úctě poddaných a také autoritě na mezinárodní scéně,“ uvedl ruský prezident.

Po smrti královny se novým britským králem stal její nejstarší syn princ Charles. Putin proto Charlesovi III. popřál „odvahu a odolnost tváří tvář této těžké, nenahraditelné ztrátě“.

Soustrast a podporu Putin vyjádřil také členům královské rodiny a všem lidem Velké Británie. Británie patří mezi nejbližší spojence Ukrajiny, na kterou ruská vojska zaútočila letos na konci února.

Královna zemřela ve čtvrtek. Britská panovnice Alžběta II. naposledy vydechla na zámku Balmoral ve Skotsku. Nejdéle vládnoucí panovnice v zaznamenané historii se dožila úctyhodných 96 let.

 X X X

Charles v dějinách Británie byl nejdéle čekajícím následníkem

Reuters: Třiasedmdesátiletý Charles, který si vybral královské jméno Karel III., byl nejstarším synem britské královny Alžběty II., která zemřela ve čtvrtek ve věku 96 let, a jejího manžela prince Philipa, který zemřel loni. Nový britský král byl následníkem trůnu od roku 1952, v dubnu 2011 se stal nejdéle čekajícím následníkem v britské historii. Byly mu tři roky, když se jeho matka Alžběta stala královnou, a čtyři, když ji slavnostně korunovali.

 Povahově spíš tichý muž, který dlouhá léta nebýval ústřední postavou pikantních příběhů královské rodiny, nakonec sehrál ústřední roli v jednom z nejsledovanějších okamžiků v novodobé historii britské královské rodiny.

V roce 1996 se rozvedl se svou manželkou, princeznou Dianou, a o devět let později si po dlouholeté známosti vzal svou celoživotní lásku Camillu Parkerovou Bowlesovou.

Pohádkovou svatbu Charlese s Dianou Spencerovou v roce 1981 sledovaly v přímém přenosu miliony lidí po celém světě, páru  však štěstí nepřinesla. Manželství, z něhož vzešli dva potomci, princové William a Harry, se počátkem 90. let rozpadlo a v srpnu 1996 bylo po letech strastiplných manželských problémů oficiálně rozvedeno.

Diana obviňovala Charlese z toho, že odmítl ukončit vztah se svou dlouholetou milenkou Camillou. Charles uvedl, že si stále uchovával svoji víru v manželství, „dokud se nenávratně nerozpadlo“.

Po tragické smrti princezny Diany v roce 1997 Charles přestal před veřejností skrývat svůj dlouholetý blízký vztah s Camillou, kterou si v dubnu 2005 vzal. Protože byli oba rozvedení, což pro církev znamenalo překážku, konal se nejprve občanský obřad.

Teprve poté se novomanželům dostalo v kapli na hradě Windsor i církevního požehnání. Ne všichni Britové byli jejich sňatkem nadšeni. Mnozí projevovali názor, že Camilla rozbila princovo manželství s jeho první manželkou Dianou.

Osudová Camilla

Proslulá romance následníka britského trůnu s dcerou válečného hrdiny začala údajně v roce 1970 v jednom královském parku. „Moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka, co vy na to?“ zeptala se prý Camilla Charlese při pólu.

Jejich vztah však tehdy ukončily Charlesovy vojenské povinnosti. Když se princ po půl roce služby na moři vrátil, byla Camilla již provdána za armádního důstojníka Andrewa Parkera Bowlese. Nadále však zůstávala důvěrnou Charlesovou přítelkyní. On šel za kmotra jejímu synovi Thomasovi, ona mu údajně pomohla najít vhodnou manželku – lady Dianu Spencerovou.

Po jejich svatbě v roce 1981 však blízkost Charlese a Camilly působila ve svazku velké napětí. Na veřejnost pronikly jejich intimní vzkazy typu Charlesova „chtěl bych být tvým tampónem“ či Dianina televizního prohlášení „byli jsme v tom manželství tři“.

Reakce veřejnosti byla silná a Camilla musela čelit projevům hněvu i na ulici. V roce 1994 Charles oficiálně přiznal cizoložství v televizním rozhovoru a o dva roky později se s Dianou rozvedli. Camilla se s prvním manželem rozvedla v roce 1995.

Charles Philip Arthur George se narodil 14. listopadu 1948 v Buckinghamském paláci v centru Londýna. Základní vzdělání získal na internátní škole v Gordonstounu v severním Skotsku a dále má titul bakaláře historie na Cambridgeské univerzitě. Potom sloužil u letectva a námořnictva, má licenci pilota vrtulníku.

Po odchodu z armády ustavil v roce 1976 Nadaci prince Charlese, jež pomáhá hendikepovaným v Británii, je patronem, prezidentem nebo členem více než 400 dalších charitativních organizací. Titul prince waleského mu byl udělen v roce 1958 (korunován byl ale až v červenci 1969). Loni po úmrtí jeho otce na něj přešel i titul vévoda z Edinburghu.

Ekolog i malíř

Karel III. je vášnivým ekologem a podporuje biofarmaření. Často se vyjadřuje ke změnám klimatu a vyzval například hlavy států a vlád, aby spolupracovaly s představiteli byznysu a soukromého sektoru na společném řešení klimatické krize, politiky obvinil z nečinnosti.

„Oči a naděje celého světa se upírají na vás,“ řekl loni v listopadu na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow.

Rád také maluje, vystavoval a prodal mnoho děl a též publikoval knihy o malování. Na jeho obrazech jsou většinou krajinky či hrady. Též sbírá modely aut a nejvíce si libuje v britské značce Aston Martin.

Jeho zájem o architekturu jej několikrát zavedl i do ČR. Naposledy v roce 2010 se kromě Prahy podíval i do Brna a navštívil také ekologickou vesnici Hostětín na Uherskohradišťsku. V roce 2000 si prohlédl barokní zahrady pod Pražským hradem a v Brně slavnostně zahajoval výstavbu Technologického parku.

V poslední době Karel III. opět porušil tradici, že britská královská rodina se vyjadřuje jen velice výjimečně k aktuálnímu politickému dění. Ruský únorový útok na Ukrajinu popsal jako „brutální agresi a bezohledný útok na demokratické hodnoty“.

Agentura Reuters připomněla, že právě Karel III. v roce 2014 během návštěvy Kanady způsobil rozruch, když se na veřejnost dostala jeho soukromě pronesená poznámka, že Putin se „chová jako Hitler“. Komentář pronesený po ruské anexi Krymu pak ostře odsoudilo ruské ministerstvo zahraničí.

X X X

CHARLES S CAMILOU SE STALI NOVÝMI VLÁDCI BRITÁNIE. KRÁL PŘIROVNAL PUTINA K  HITLEROVI

Byly mu tři roky, když se jeho matka Alžběta stala královnou, a čtyři, když ji slavnostně korunovali. Povahově spíš tichý muž, který dlouhá léta nebýval ústřední postavou pikantních příběhů královské rodiny, nakonec sehrál ústřední roli v jednom z nejsledovanějších okamžiků v novodobé historii britské královské rodiny. V roce 1996 se rozvedl se svou manželkou, princeznou Dianou, a o devět let později si po dlouholeté známosti vzal svou celoživotní lásku Camillu Parkerovou Bowlesovou.

 Pohádkovou svatbu Charlese s Dianou Spencerovou v roce 1981 sledovaly v přímém přenosu miliony lidí po celém světě, však páru štěstí nepřinesla. Manželství, z něhož vzešli dva potomci, princové William a Harry, se počátkem 90. let rozpadlo a v srpnu 1996 bylo po letech strastiplných manželských problémů oficiálně rozvedeno. Diana obviňovala Charlese z toho, že odmítl ukončit vztah se svou dlouholetou milenkou Camillou. Charles uvedl, že si stále uchovával svoji víru v manželství, „dokud se nenávratně nerozpadlo“.

Po tragické smrti princezny Diany v roce 1997 Charles přestal před veřejností skrývat svůj dlouholetý blízký vztah s Camillou, kterou si v dubnu 2005 vzal. Protože byli oba rozvedení, což pro církev znamenalo překážku, konal se nejprve občanský obřad. Teprve poté se novomanželům dostalo v kapli na hradě Windsor i církevního požehnání. Ne všichni Britové byli jejich sňatkem nadšeni. Mnozí projevovali názor, že Camilla rozbila princovo manželství s jeho první manželkou Dianou.

Proslulá romance následníka britského trůnu s dcerou válečného hrdiny začala údajně v roce 1970 v jednom královském parku. „Moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka, co vy na to?“ zeptala se prý Camilla Charlese při hře póla. Jejich vztah však tehdy ukončily Charlesovy vojenské povinnosti. Když se princ po půlroce služby na moři vrátil, byla Camilla již provdána za armádního důstojníka Andrewa Parkera Bowlese. Nadále však zůstávala důvěrnou Charlesovou přítelkyní. On šel za kmotra jejímu synovi Thomasovi, ona mu údajně pomohla najít vhodnou manželku – lady Dianu Spencerovou.

Po jejich svatbě v roce 1981 však blízkost Charlese a Camilly působila ve svazku velké napětí. Na veřejnost pronikly jejich intimní vzkazy typu Charlesova „chtěl bych být tvým tampónem“ či Dianina televizního prohlášení „byli jsme v tom manželství tři“. Reakce veřejnosti byla silná a Camilla musela čelit projevům hněvu i na ulici. V roce 1994 Charles oficiálně přiznal cizoložství v televizním rozhovoru a o dva roky později se s Dianou rozvedli. Camilla se s prvním manželem rozvedla v roce 1995.

Charles Philip Arthur George se narodil 14. listopadu 1948 v Buckinghamském paláci v centru Londýna. Základní vzdělání získal na internátní škole v Gordonstounu v severním Skotsku a dále má titul bakaláře historie na Cambridgeské univerzitě. Potom sloužil u letectva a námořnictva, má licenci pilota vrtulníku. Po odchodu z armády ustavil v roce 1976 Nadaci prince Charlese, jež pomáhá handicapovaným v Británii, je patronem, prezidentem nebo členem více než 400 dalších charitativních organizací. Titul prince waleského mu byl udělen v roce 1958 (korunován byl ale až v červenci 1969). Loni po úmrtí jeho otce na něj přešel i titul vévoda z Edinburghu.

Charles je vášnivým ekologem a podporuje biofarmaření. Často se vyjadřuje ke změnám klimatu a vyzval například hlavy států a vlád, aby spolupracovaly s představiteli byznysu a soukromého sektoru na společném řešení klimatické krize, politiky obvinil z nečinnosti. „Oči a naděje celého světa se upírají na vás,“ řekl následník britského trůnu loni v listopadu na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow.

Rád také maluje, vystavoval a prodal mnoho děl a též publikoval knihy o malování. Na jeho obrazech jsou většinou krajinky či hrady. Též sbírá modely aut a nejvíce si libuje v britské značce Aston Martin. Jeho zájem o architekturu jej několikrát zavedl i do ČR. Naposledy v roce 2010 se kromě Prahy podíval i do Brna a navštívil také ekologickou vesnici Hostětín na Uherskohradišťsku. V roce 2000 si prohlédl barokní zahrady pod Pražským hradem a v Brně slavnostně zahajoval výstavbu Technologického parku.

V poslední době Charles opět porušil tradici, že britská královská rodina se vyjadřuje jen velice výjimečně k aktuálnímu politickému dění. Ruský únorový útok na Ukrajinu popsal jako „brutální agresi a bezohledný útok na demokratické hodnoty“. Agentura Reuters připomněla, že právě princ Charles v roce 2014 během návštěvy Kanady způsobil rozruch, když se na veřejnost dostala jeho soukromě pronesená poznámka, že Putin se „chová jako Hitler“. Komentář pronesený po ruské anexi Krymu pak ostře odsoudilo ruské ministerstvo zahraničí.

Camilla, manželka krále Charlese, je královnou manželkou

Britská vévodkyně Camilla (75) , manželka nového britského krále Charlese, jehož matka, královna Alžběta II. dnes zemřela ve věku 96 let, bývala kdysi démonizována jako osoba, která rozbila Charlesovo první manželství s oblíbenou princeznou Dianou. Součástí královského domu se Camilla stala svatbou s Charlesem v dubnu 2005, osm let po Dianině tragické smrti. Od té doby se vévodkyně z Cornwallu zapojila do činnosti královské rodiny a převzala také řadu patronátů nad charitativními aktivitami.

Přesto, že je Camilla princeznou z Walesu, používá titul vévodkyně z Cornwallu, druhý titul svého manžela. Po smrti manžela Alžběty II, prince Philipa, vévody z Edinburghu, v loňském roce se stala také vévodkyní z Edinburghu. A ještě před její svatbou s Charlesem jeho kancelář oznámila, že Camilla v případě Charlesovy korunovace získá titul královna manželka (Queen Consort), což je označení pro manželku panujícího panovníka.

Britská veřejnost začala na Camillu, která pochází ze šlechtického prostředí, časem pohlížet mnohem vřeleji. Brity si nakonec získala svou bezprostředností a smyslem pro humor. Na milost ji vzala také Alžběta II., která jí v den sedmého výročí svatby udělila nejvyšší stupeň Královského viktoriánského řádu pro ženu, s názvem Dáma velkokříže. Ocenění v rámci řádu zavedla královna Viktorie v roce 1896 a královna je uděluje lidem, kteří posloužili osobně jí nebo monarchii.

Charles s Camillou byli dlouholetí přátelé a milenci. Spojovala je láska ke koním, psům, vášeň pro lov či zájem o malířství a architekturu. Po tragické smrti princezny Diany v srpnu 1997 se na Camillu snesla vlna veřejného hněvu. Tehdy zcela stáhla z veřejného života a jen zvolna se vracela zpět jako společnice prince Charlese. Doprovázela jej například s jeho syny v srpnu 1999 na dovolené u Středozemního moře. A později čím dál častěji. Po renovaci princova sídla Clarence House se stala princovou životní partnerkou. A po svatbě s Charlesem oficiálně vstoupila do královské rodiny.

V šlechtickém prostředí se přitom pohybovala odmalička. Camilla Shandová, které říkají Milla, se narodila 17. července 1947 v Londýně. Je nejstarší dítě majora Bruce Shanda a jeho manželky Rosalind Cubittové, dcery Rolanda Cubitta, barona z Ashcombe. Vyrůstala ve Východním Sussexu a byla vzdělávána v Anglii, Švýcarsku a Francii.

Proslulá romance následníka britského trůnu s Camillou začala údajně už v roce 1970 v jednom královském parku. „Moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka, co vy na to?“ zeptala se prý Camilla Charlese při hře póla. Jejich vztah však tehdy ukončily Charlesovy vojenské povinnosti. Když se princ po půlroce služby na moři vrátil, byla Camilla již provdána za armádního důstojníka Andrewa Parkera Bowlese. Nadále však zůstávala důvěrnou Charlesovou přítelkyní. On šel za kmotra jejímu synovi Thomasovi, ona mu údajně pomohla najít vhodnou manželku – lady Dianu Spencerovou.

Po svatbě s Dianou v roce 1981 však vzájemná blízkost Charlese a Camilly působila ve svazku velké napětí. V roce 1994 Charles oficiálně přiznal cizoložství v národní televizi a o dva roky později se s Dianou rozvedli. Camilla se s prvním manželem (s nímž má ještě dceru Lauru) rozvedla v roce 1995. Parker Bowles se hned následujícího roku oženil s Virginií Pitmanovou.

 X X X

 Poslední snímek Alžběty II. vznikl dva dny před smrtí. Opřená o hůlku měla úsměv na rtech

Nejdéle vládnoucí panovnice ve Velké Británii si vždy udržovala úsměv na rtech a ani poslední snímky Alžběty II. nejsou výjimkou. Fotografie byly pořízeny 6. září ve skotském Balmoralu, kde jmenovala novou premiérkou země Liz Trussovou. Ačkoliv se opírala o hůlku a její zdravotní stav se horšil, nedala na sobě nic znát.

V 96 letech zemřela nejdéle vládnoucí panovnice v zemi – Alžběta II. V čele Velké Británie stála déle než 70 let a veřejnost ji milovala. Navždy si ji bude pamatovat jako ženu, která svůj život zasvětila službě monarchii. Byla známá svým vtipem i laskavým úsměvem.

Právě s ním byla zachycena na posledních fotografiích před svým skonem. Snímky byly pořízeny 6. září, tedy jen dva dny před královninou smrtí. Alžběta II. se nacházela na skotském zámku Balmoral, kde nakonec obklopena nejbližšími zemřela.

Nečekaný krok

Právě tam – pro mnohé nečekaně – jmenovala premiérkou Velké Británie Liz Trussovou; jindy se jmenování konalo v Buckinghamském paláci. Jednalo se o její poslední panovnický úkon před smrtí. Stejně tak ve skotském Balmoralu přijala odcházejícího premiéra Borise Johnsona.

Poslední fotografie ji zachycují tak, jak si ji bude veřejnost pamatovat – s úsměvem na rtech. Ačkoliv ji provázely zdravotní komplikace a opírala se o hůlku, kterou v posledních letech používala, nedala na sobě nic znát.

 Život britské královny Alžběty II. se stal symbolem 20. století. V čele Británie překonala řadu historických milníků a nejen ve své zemi ztělesňovala stabilitu a smysl pro povinnost. Alžběta II. vládla déle než 70 let, po jejím skonu se britského trůnu ujímá princ Charles, její prvorozený syn.

 X X X

Ztělesnění národní kontinuity a přítelkyně Franice. Světoví lídři i čeští politici reagují na smrt Alžběty II.

Na Buckinghamském paláci byla spuštěna vlajka a veřejnoprávní stanice BBC zahrála britskou hymnu: ve čtvrtek večer zemřela královna Alžběta II. Do Británie směřují kondolence z celého světa. Český prezident ocenil „nesmírnou pokoru“ zenulé královny, zatímco nová britská premiérka ji označila za „skálu, na které byla vystavěna moderní Británie“, podle amerického prezidenta Joea Bidena potom byla „zdrojem útěchy a hrdosti“.

 Prezident Miloš Zeman i další čeští politici přijali zprávu o úmrtí britské královny Alžběty II. s hlubokým zármutkem. Ocenili její celoživotní oddanost britské monarchii, pracovitost i nesmírnou pokoru, s níž sloužila své vlasti.

„Její oddaná služba monarchii, nesmírná pokora a vznešenost zůstane navždy v našich srdcích,“ uvedl Zeman v prohlášení, které Hrad večer zveřejnil na twitteru.

 “Její oddaná služba monarchii, nesmírná pokora a vznešenost zůstane navždy v našich srdcích,” uvedl prezident republiky Miloš Zeman.„Jsem hluboce zarmoucen smrtí Jejího Veličenstva královny Alžběty II. Srdečnou a upřímnou soustrast královské rodině a britskému lidu a lidu Společenství národů,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS).

Úmrtím královny Alžběty II. odešel symbol statečnosti, pracovitosti, oddanosti i lidství, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Období smutku a přeměn

Nejstarší syn zesnulé panovnice a nový král Spojeného království princ Charles, který přijal jméno Karel III., v prvním prohlášení uvedl, že truchlí kvůli odchodu vážené panovnice a milované matky.

„V období smutku a přeměn bude mě i moji rodinu utěšovat vědomí toho, jakému respektu a široké oblibě se královna těšila,“ napsal Karel III.

Před novináři již vystoupila také nová britská premiérka Liz Trussová, kterou ještě před dvěma dny, v úterý, jmenovala sama královna Alžběta II. do funkce.

 „Královna Alžběta II. byla skálou, na které byla vystavěna moderní Británie, zprávami o její smrti jsme zdrceni,“ uvedla Trussová. Čtvrtek je podle ní dnem velké ztráty, ale královna, milovaná v Británii i po celém světě, po sobě zanechala velký odkaz.

„Bože ochraňuj krále,“ zakončila proslov před tradičním londýnským sídlem premiérů v Downing Street premiérka Trussová.

Přítelkyně Francie a zdroj hrdosti

Mezi prvními svou soustrast vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Její Veličenstvo královna Alžběta II. ztělesňovala britskou národní kontinuitu a jednotu přes 70 let. Budu si ji pamatovat jako přítelkyni Francie, královnu srdcí, která zanechala trvalou stopu ve své zemi,“ napsal Macron na twitter.

Její přínos ocenili také další evropští státníci: podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera psala Alžběta II. dějiny a těšila se respektu celého světa. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ji označila za královnu Alžbětu Velikou. Hluboký smutek nad jejím úmrtím vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, španělský král Felipe VI. či nizozemská královská rodina.

Za hluboký řez a konec jedné éry označil úmrtí britské královny Alžběty II. německý prezident Frank-Walter Steinmeier, podle kterého panovnice žila a psala historii. Německý kancléř Olaf Scholz zase královnu označil za inspiraci pro miliony lidí včetně Němců, kteří nyní nad jejím skonem truchlí.

„Její nasazení pro německo-britské usmíření po hrůzách druhé světové války nezůstane zapomenuto,“ uvedl Scholz. „Bude chybět, v neposlední řadě i její úžasný smysl pro humor,“ dodal sociálnědemokratický kancléř.

 Reakce přišla také ze zámoří. Americký prezident Joe Biden v oficiálním prohlášení uvedl, že britská královna Alžběta II. byla více než panovnice, definovala podle něj éru.

„Ve světě neustálých změn byla pro generace Britů stálou oporou a zdrojem útěchy a hrdosti,“ napsal Biden a poukázal na skutečnost, že většina Britů jiného panovníka ve svém životě nezažila.

„Byla první britskou panovnicí, ke které mohli lidé na celém světě cítit osobní a bezprostřední vztah – ať už ji slyšeli v rádiu jako mladou princeznu promlouvat k dětem Spojeného království, nebo se shromáždili u televizorů při její korunovaci, nebo sledovali její poslední vánoční projev či její platinové výročí na svých mobilních telefonech. A ona jim na oplátku zasvětila celý svůj život,“ napsal Biden.

‚Celý svůj život zasvětím službě vám.‘ Královna Alžběta II. pomáhala za války, ale byla i Bond girl

„Myšlenky a modlitby lidí v celých Spojených státech jsou dnes s lidmi Spojeného království a Commonwealthu v jejich zármutku. Královské rodině, která truchlí nejen za svou královnu, ale i za svou drahou matku, babičku a prababičku, vyjadřujeme nejhlubší soustrast„ zdůraznil Biden.

Další vyjádření účasti přišlo z Kanady, která s Británií sdílí právě hlavu státu:

„S nejtěžším srdcem jsme se dozvěděli o smrti nejdéle vládnoucí kanadské panovnice, jejího veličenstva královny Alžběty II. Byla neustále přítomna v našich životech – a její služba Kanaďanům zůstane navždy důležitou součástí historie naší země,“ uvedl kanadský premiér Justin Trudeau

„Při ohlédnutí na její život a vládu, která trvala několik desetiletí, si Kanaďané budou vždy pamatovat a vážit si moudrosti, soucitu a vřelosti jejího veličenstva,“ doplnil Trudeau, přičemž poznamenal, že Kanaďané jsou v této nejtěžší chvíli v myšlenkách se členy královské rodiny.

X X X

Alžběta byla královnou srdcí, řekl Macron. Podle Bidena definovala celou éru

Velká státnice oddaná službě a svým povinnostem. Tak na zesnulou královnu Spojeného království Alžbětu II. vzpomínají zahraniční politici. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že ztělesňovala kontinuitu a jednotu britského národa přes 70 let, podle amerického prezidenta Joea Bidena byla víc než panovnice, definovala celou jednu éru.

 „Její výsost královna Alžběta II. ztělesňovala kontinuitu a jednotu britského národa po více než sedmdesát let. Pamatuji si ji jako přítelkyni Francie, královnu srdcí, která zanechala stopu na své zemi a na svém století,“ napsal Macron.

Jsme srdcem a myšlenkami s rodinou královny Alžběty II. uvedla zase mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová po oznámení o úmrtí britské panovnice.

Prezident Joe Biden později doplnil, že Alžběta II. byla víc než panovnice, definovala celou jednu éru. „Ve světě neustálých změn byla pro generace Britů stálou oporou a zdrojem útěchy a hrdosti,“ uvedl Biden a poukázal na skutečnost, že většina Britů jiného panovníka ve svém životě nezažila.

Reagoval i papež František, jehož zpráva o úmrtí hluboce zarmoutila. „Panovnice byla příkladem velkorysé služby dobru britského národa,“ uvedl.

Britská premiérka Liz Trussová označila Alžbětu II. za skálu, na které byla vystavěna moderní Británie. Úmrtí označila za konec „druhé doby alžbětínské“. „Zprávou o její smrti jsme zdrceni,“ dodala.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zase uvedl, že zesnulá královna psala historii a těšila se nejvyšší úctě v celém světě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal, že oznámení o královnině úmrtí přijal s velkým zármutkem. „Jménem ukrajinského lidu vyjadřuji upřímnou soustrast královské rodině, celému Spojenému království a Commonwealthu,“ uvedl. Ztrátu panovnice označil za nenapravitelnou.

Soustrast vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS ocenil autoritu, jaké se královna těšila na mezinárodní scéně, a připomněl lásku a úctu jejích poddaných. Novému panovníkovi popřál odvahu tváří tvář této nenahraditelné ztrátě.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že sedmdesát let Alžbětina pevného vedení a oddání se službě své zemi z ní udělalo vzor a inspiraci pro každého z nás. „Byla symbolem novodobé monarchie,“ doplnil ji slovenský premiér Eduard Heger.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že královna Alžběta II. vlasti oddaně sloužila celý svůj život. „A nám svým příkladem posloužila jako obětavá, moudrá a rozvážná vůdkyně, která uměla svou zemi provést každou bouří,“ ocenil zesnulou vládkyni.

Ztráta pro Commonwealth i celý svět

Největší ohlas však zní ze Spojeného království. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová označila úmrtí královny Alžběty za velice smutný moment pro Velkou Británii, Commonwealth a celý svět. „Její život byl plný nesmírného oddání službě. Jménem skotského lidu vyjadřuji hlubokou soustrast královi a královské rodině,“ uvedla na svém Twitteru

Bývalý britský premiér Boris Johnson označil čtvrtek za nejsmutnější den celé země. Srdce každého Brita nyní podle něj cítí bolest a silný a osobní pocit ztráty. „Působila tak věčně a úžasně, že se obávám, že jsme jako děti došli k přesvědčení, že tady bude navždy,“ napsal.

„Její Veličenstvo bylo svědkem obrovských změn, obratně šlo s dobou, ale vždy poskytovalo stabilitu a jistotu. Byla naší stálicí po celou tuto velkou Alžbětinskou éru,“ uvedla zase někdejší premiérka Theresa Mayová a podobně jako její následník Johnson vzdala hold novému králi.

Vzpomínali i další bývalí šéfové britské vlády. „Ztratili jsme nejen naši panovnici, ale i osobnost, která více než kterákoliv jiná stmelila naši zemi a zosobňovala vše, díky čemu jsme hrdí na to, že jsme Britové,“ řekl Tony Blair, který vedl kabinet v Londýně v letech 1997 až 2007.

„Neexistují slova, která by mohla dostatečně vyjádřit ztrátu, kterou naše země pocítí,“ uvedl David Cameron, premiér z let 2010 až 2016. „Všichni jsme přišli o někoho, kdo nám byl velmi blízký,“ vyjádřil soustrast ministerský předseda z 90. let John Major. Královna sloužila zemi do poslední chvíle, vzdal hold královně Cameronův předchůdce Gordon Brown.

Kanadský premiér Justin Trudeau napsal, že při vzpomínkách na život Alžběty II. a na její vládu, která trvala mnoho desetiletí, si budou Kanaďané vždy připomínat její moudrost, soucitnost a vřelost. „Naše myšlenky jsou v této nejtěžší době s členy královské rodiny,“ uvedl.

Australský premiér Anthony Albanese citoval slova zesnulé královny Alžběty, že „truchlení je cena, kterou platíme za lásku“. „Všichni cítíme pocit ztráty, protože jen málo z nás znalo svět bez Alžběty II., uvedl.

 Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že Alžbětina vláda definovala historii britského národa i celé Evropy. „Symbolizovala to nejlepší ze Spojeného království, svých občanů i hodnot,“ napsala. Doplnila také, že i pro ni osobně byla královna velkým vzorem.

Podle Josepa Borella, šéfa diplomacie Evropské unie, přispěla Alžběta II. k míru a usmíření ve 20. století. „Pozoruhodná vláda královny Alžběty Il. dohlížela na klíčové události 20. a 21. století. EU vzdává hold jejímu jedinečnému přínosu k budování míru a usmíření,“ napsal.

Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu, na svém Twitteru napsala, že jen málo lidí ovlivnilo světovou historii tak moc, jako královna Alžběta II. „Její nezlomné oddání povinnostem a službě bylo příkladem pro nás všechny,“ napsala. Zesnulou královnu označila za skutečně velkou státnici. „Kéž odpočívá v pokoji,“ dodala.

X X X

Z nepopulárního k uznávanému: Británie má nového krále. Jaké přijme Charles jméno?

Ve věku 96 let ve čtvrtek zemřela britská královna Alžběta II., oznámil Buckinghamský palác, na kterém byla spuštěna vlajka. Šlo o nejdéle vládnoucí panovnici v britských dějinách. Novým britským králem se stal její nejstarší syn, princ Charles. Do povědomí veřejnosti se zapsal také jako manžel princezny Diany. V období jejich rozchodu se Charlesova popularita rapidně propadla. Uznání si však znovu získal.

Největší obavy se naplnily. Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Strach z nejhoršího provázel celý svět poté, co Buckinghamský palác oznámil, že se zdravotní stav panovnice zhoršil. Do skotského Balmoralu za Alžbětou přijely jak její děti, tak vnoučata.

 Novým králem se v okamžiku smrti Alžběty II. stal její nejstarší syn princ Charles. Nově bude nést titul panovník a král Spojeného království a 14 zemí Commonwealthu. Úkol pro Charlese zůstává stejný jako pro jeho matku – bude podepisovat úřední listiny, přijímat státní návštěvy, otevírat parlament a předávat pocty.

Půjde ve stopách matky?

Se jmenováním se pojí také řada zvyklostí, právních procedur a tradic, které určují, co se od britského panovníka očekává, podotkl web Sky News. Nyní je otázkou, zda bude 73letý Charles následovat vzor své matky, nebo přinese jiný typ vlády.

Královnou se Alžběta II. stala v pouhých 25 letech, Charlesovi je přes 70 let a králem se stal v době, kdy jiní lidé chodí do důchodu. Celý život měl možnost sledovat, jak královna panuje. Na rozdíl od své matky, která byla známá tím, že si své osobní názory nechávala pro sebe, Charles se netajil tím, na čem mu záleželo. Jak se postupně utvářela jeho role dědice, věnoval čas důležitým společenským otázkám doby.

Pomáhal lidem prostřednictvím nadace Prince’s Trust, budoval mezináboženské vztahy, zasazoval se o řešení klimatických změn a stal se jednou z nejuznávanějších osobností v oblasti životního prostředí. Sdílením svých názorů byl však mnohdy obviňován ze stírání hranic mezi službou veřejnosti a politickým vměšováním.

Uznání veřejnosti si musel získat

Syn Alžběty II. po ní zdědil smysl pro službu a povinnost vůči své zemi. Je pravděpodobné, že bude pokračovat v plnění nabitého programu slavnostních akcí, charitativních závazků a návštěv po celém Spojeném království. Ještě před tím, než se stal králem, podnikal jménem královny zahraniční cesty. Nyní se očekává, že v nich bude pokračovat, a to intenzivněji.

Otázkou ale zůstává, zda bude král Charles mezi svým lidem populární. Byly doby, kdy myšlenka, že by se princ z Walesu stal panovníkem, byla v rozporu s veřejným míněním. Důvodem byl zejména prudký pokles popularity po nevydařeném manželství a smrti princezny Diany, kterou si Velká Británie zamilovala.

S odstupem desetiletí se však zdá, že Britové svůj názor vůči Charlesovi mění. Uznání jak jeho osoby, tak manželky Camilly, roste. Ta se navíc po smrti Alžběty II. stala královnou chotí. S postupem času se ukáže, zda si popularitu udrží, stejně jako to, jaký způsobem bude vládnout.

Jak se bude král jmenovat?

Otázkou zůstává, jaké si král zvolí jméno. Charles má dvě možnosti. Tou první podle webu Express je, že by přijal jméno král Charles III. – česky Karel III. Objevují se však spekulace, že by se mohl vydat jinou cestou a vzdát hold svým nejbližším příbuzným. Charles se narodil jako Charles Philip Arthur George a léta se diskutuje o tom, že by si možná přál vládnout pod jménem Jiří VII.

Právě jeho dědeček si po nástupu na trůn nechal říkat Jiří VI. Je však možné, že král vzdá poctu svému zesnulému otci, princi Philipovi, a titul panovníka by nesl jako král Filip. Jak se nakonec rozhodne, veřejnost zjistí v nejbližší době.

X X X

Skandál prince Charlese. Pobočník nabízel za miliony saúdskému podnikateli občanství

Za peníze pro nadaci nabízel britské občanství a rytířský titul. Velký skandál donutil odstoupit nejbližšího pobočníka prince Charlese. Příjemcem měl být movitý podnikatel ze Saúdské Arábie.

Peníze za laskavost. Noviny Mail on Sunday zveřejnily dopis z roku 2017, v němž nejbližší pobočník prince Charlese píše asistentovi bohatého saúdského podnikatele Mahfouze Marei Mubaraka. Ten předtím odeslal nadaci prince Charlese šestimístnou částku v librách, tedy miliony v přepočtu na české koruny.

„S ohledem na pokračující a nejnovější velkorysost Jeho Excelence (…) jsem rád, že vám mohu potvrdit, že jsme ochotni a rádi podpoříme žádost o občanství,“ píše se v dopise, který psal Charlesův pobočník. Kromě občanství nabídl i přímluvu za to, aby podnikatel získal rytířský titul.

Princ Charles tak čelí obrovskému skandálu. Bývalý ministr zahraničí Norman Baker, znalec princových financí, řekl, že bude kontaktovat komisařku metropolitní policie s žádostí o prošetření.

„Nadace předvádí hodnotnou a často průkopnickou práci. Přesto Charles opakovaně ukázal, že je ochotný přijímat šeky téměř od kohokoli, aniž by se zdálo, že by si uvědomil – nebo by ho to snad zajímalo –, že za velké šeky dárci chtějí zpátky i něco pro sebe,“ uvedl Baker.

Mluvčí nadace prohlásila, že věc v současné době vyšetřuje i sama organizace. Televizní stanice Sky News nebo BBC připomínají, že mezi sporné dárce patří například bývalý šéf saúdských špiónů Turki bin Faisal nebo ruský podnikatel Ruben Vardanyan podezřelý z praní špinavých peněz.

 X X X

 Maďarsko ze sankčního seznamu EU chce vyřadit tři oligarchy

Reuters: Plánovanému prodloužení některých sankcí, které po zahájení invaze na Ukrajinu proti Rusku zavedla Evropská unie, hrozí kvůli nesouhlasnému postoji Maďarska zablokování. Tamní vláda Viktora Orbána požaduje, aby unie ze sankčního seznamu vyřadila tři ruské oligarchy – Ališera Usmanova, Pjotra Avena a Viktora Rašnikova. Chce, aby pro ně sedmadvacítka zrušila zákaz vstupu a uvolnila jejich zablokovaný majetek.

 S informací na základě diplomatických zdrojů přišlo v úterý Rádio Svobodná Evropa, následně ji potvrdil server Politico. O sankcích jednají velvyslanci unijních zemí ve středu, na prodloužení opatření mají čas do 15. září.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) potvrdil, že bude maďarský požadavek v Bruselu představen. „V obecné rovině jsem vyslovil názor, že řešení problémů ve vztazích EU a Maďarska by prospělo, kdyby se maďarská strana vyhýbala vetování společných pozic,“ uvedl ministr ve vyjádření pro iROZHLAS.cz.

Na sankčním seznamu EU figuruje 1217 osob a 108 subjektů; na tom, kdo je na něj zařazen, je potřeba shoda všech unijních zemí. Sankce doposud splnily jen část původních cílů, Západu se přes ně ale prozatím nepodařilo rozdělit špičky ruského režimu. „Naopak docílily opačného efektu, že se elita semkla kolem Putina,“ hodnotil před časem pro iROZHLAS.cz odborník na Rusko Pavel Havlíček.

Podle agentury Bloomberg ale jinak budou dopady sankcí „hluboké a vleklé“, jak uvádí důvěrný dokument pro ruskou vládu, který má agentura k dispozici.

Rádio Svobodná Evropa uvedlo, že se Maďarsko snaží využít hrozbu veta k tomu, aby přimělo Brusel vyplatit mu peníze z EU fondů, které aktuálně zadržuje kvůli porušování principů právního státu.

Budapešť stále nezískala peníze z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Orbánova vláda také požaduje, aby humanitární organizace získaly výjimku a mohly spolupracovat s některými ruskými bankami, na které se vztahují sankce.

Sporní oligarchové

Nejvýznamnějším z trojice oligarchů, které chce Maďarsko ze seznamu vyjmout, je Ališer Usmanov. 68letý ruský podnikatel uzbeckého původu bývá označován za Putinova „oblíbeného oligarchu“. Je autorem výroku: „Jsem pyšný na to, že se s Putinem znám. Že ho nemá nikdo rád, není jeho problém.“

Velmi si potrpí na luxus, o většinu zahraničního majetku však kvůli sankcím přišel. Například jeho megajachtu Dilbar za 600 milionů dolarů, která bývá označována za největší na světě, mu zabavily německé úřady.

Jeho manželka Irina Viner-Usmanovová je úspěšnou podnikatelkou a mimo jiné celý život trénovala ruské moderní gymnastky. Jednou z jejích nejúspěšnějších svěřenkyň byla olympijská vítězka Alina Kabajevová, kterou mohla seznámit s prezidentem Putinem.

Ze sankcionovaných oligarchů je Usmanov jedním z Putinových úplně nejbližších. Ruský vůdce mu naslouchá v byznysových otázkách a pověřuje ho řadou úkolů souvisejících s financováním ruského státu.

 X X X

Premiér by měl odvolat neschopného Síkelu, míní Hrnčíř. Má výsledky, brání ministra Lochman

Premiér Petr Fiala (ODS) by měl odvolat ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN), řekl v pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Jeho oponent z dolní komory Parlamentu Ondřej Lochman (STAN) naopak Síkelovu práci vyzdvihoval. Oba hosté také okomentovali Fialovo vyjádření ohledně toho, že sobotní demonstraci na Václavském náměstí svolaly proruské síly.

Poslanec Lochman uvedl, že je důležité účastníky demonstrace rozdělit na organizátory a účastníky. „Dorazilo mnoho lidí, kteří se jednoduše obávají, že nebudou mít na zaplacení složenek za energie. Co se týče organizátorů, jednotlivé články dělají rešerši svolavatelů a je zjevné, že několik lidí je součástí proruské propagandy,“ dodal.

„Někoho nálepkovat, jestli je pátou kolonou Ruska, ničemu nepomůže. Pan premiér Fiala by měl spíš odvolat neschopného ministra průmyslu a obchodu a začít konat,“ kritizoval poslanec Hrnčíř Fialovo vyjádření a také Jozefa Síkelu.

Proti tomu se Ondřej Lochman ohradil. „Já bych tu zopakoval pro pana Hrnčíře co (Jozef Síkela, pozn. red.) všechno vyjednal – máme tady LNG terminál v Holandsku, který zajištuje kapacity plynu. Máme naplněné zásobníky a hotový úsporný tarif. Máme tady vytvoření státního obchodníka, který přímo od dodavatelů zajistí energie pro kritickou infrastrukturu a veřejnou správu,“ řekl.

„Ten obchodník pravděpodobně nevyřeší všechny problémy, které tady jsou. Navíc to bude trvat měsíce, než ta firma bude schopna rozjet takový byznys. To se nedá udělat během týdne. Ten obchodník měl vznikat nejpozději na jaře,“ podotkl Hrnčíř.

X X X

ANO navrhuje strop pro elektřinu na 1500 korun za MWh, řekl Babiš

Krizový plán pro Česko předkládá hnutí ANO. Předseda ANO Andrej Babiš navrhl zastropovat cenu elektřiny na 1500 korun za MWh, stejně tak cenu plynu. Krizový plán podle hnutí ANO má 28 bodů, řekl Babiš. Počítá i se zastropováním cen potravin. Peníze na svůj plán by vzalo z dividendy z ČEZ, z modernizačního fondu a ze strukturálních fondů Evropské unie.

 Babiš také zopakoval návrh ANO snížit daň z přidané hodnoty u základních potravin z 15 procent na pět procent nebo zavést příspěvek 5000 korun na každé nezaopatřené dítě do 26 let, a to měsíčně až do dubna příštího roku.

Hnutí ANO to neúspěšně prosazovalo, když vládní pětikoalice prosadila jednorázový příspěvek rodinám s dětmi do 18 let a s příjmem do milionu korun hrubého ročně.

Dalšími návrhy Babišova hnutí, které jsou součástí krizového plánu ANO, je svolání mimořádné valné hromady ČEZ a vyčlenění 100 miliard korun z nerozděleného zisku na pomoc domácnostem, firmám a institucím postiženým energetickou krizí.

Důchodcům ANO navrhuje vyplatit jednorázový příspěvek 6000 korun na konci roku. Dále chce zvýšit celkovou částku rodičovského příspěvku ze současných 300 tisíc na 400 tisíc korun. I to ANO dlouhodobě prosazuje.

Jako novinku Babiš představil návrh zrušit rozhlasový a televizní poplatek pro starobní a invalidní důchodce, zdravotně postižené a nezaopatřené děti.

Mračková Vildumetzová oznámila, že končí

Místopředsedkyně Sněmovny za ANO Jana Mračková Vildumetzová také na tiskové konferenci oznámila, že končí na pozici místopředsedkyně Sněmovny k 30. září. Důvodem je, že se Mračková Vildumetzová stýkala s obviněným z kauzy Dozimetr. Zakaría Nemrah, který je od června ve vazbě, byl podle webu Neovlivni.cz i na svatbě místopředsedkyně Sněmovny i se svojí partnerkou.

„Ano, vzala jsem si muže, který přivedl na svatbu svého kamaráda. Od prvního dne opakuji, že to byl kamarád mého muže, řekla Mračková Vildumetzová ke svému kontaktu se Zakariou Nemrahem a opakovala, že s kauzou Dozimetr nemá nic společného. Bylo jí téměř do pláče, když oznámila, že rodina má přednost, a proto ve vedení Sněmovny na konci září končí.

X X X

POLSKO  CHCE  OD  ČR  POZEMKY

Ať nám Češi dají našich 368 hektarů. Kaczynského strana oživuje letitý spor

Polsko chce od České republiky získat zpět 368 hektarů půdy. Dekády trvající spor se týká kompenzací za rozdělení polsko-československé hranice v 50. letech, který podle Polska dopadl v jeho neprospěch. Polsko tvrdí, že vyřešení sporu za „národní zájem“.

Polský premiér Mateusz Morawiecki připomněl dluh na hranicích už v březnu 2021 tehdejšímu českému protějšku Andreji Babišovi. Odpověď však byla „obecná a vyhýbavá“, píše polský list Rzeczpospolita.

Nyní se do věci vložil poslanec PiS Jarosław Krajewski, který v dopise polskému ministerstvu zahraničí a ministerstvu vnitra připomněl český dluh vůči Polsku z roku 1958, kdy se na základě mezinárodní smlouvy mezi Polskem a Československem upravovaly hranice. ČSSR tehdy získala 1205,90 hektaru půdy a Polsko 837,46 hektaru. Předmětem sporu je rozdíl v neprospěch Polska, tedy 368,44 hektaru.

„S politováním musím konstatovat, že Česká republika do dnešního dne nevyrovnala Polské republice tento neoprávněný územní přebytek,“ napsal Krajewski v dopise.

Rzeczpospolita píše, že české úřady se zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu na Polsko. V roce 2014 dokonce takový pozemkový soupis vznikl, ale Češi od něj ustoupili. Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, ta však byla zamítnuta.

Rzeczpospolita zdůrazňuje, že PiS bere záležitost vážně. Strana prý doufá, že se věc podaří dotáhnout do konce, protože moc v Česku převzala konzervativní vláda Petra Fialy, se kterou se už podařilo vyjednat mimo jiné dohodu o elektrárně v Turówě.

Nevhodná doba, říká bývalý starosta Těšína

Europoslanec z lidovecké frakce a bývalý starosta polského Těšína Jan Olbrycht PiS kritizoval za to, že si na řešení sporu zvolila nevhodnou dobu. „Aniž bych zpochybňoval, kdo má pravdu a co si zasloužíme, domnívám se, že v době, v níž se Evropa a svět ocitly v důsledku války Ruska s Ukrajinou, není dobré řešit kontroverzní otázky se svými sousedy,“ zdůraznil politik v rozhovoru s polským deníkem. Krajewski na to opáčil, že vhodná doba pro uplatnění nároků nebude nikdy a Polsko nemůže na transfer „čekat dalších 200 let“.

Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů.

S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.

V minulosti představitelé českého ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.

„Polská strana bude důsledně usilovat o to, aby tato otázka byla předmětem dalších jednání s českou stranou za účelem odsouhlasení soupisu pozemků a následného vyjednání mezinárodní smlouvy, která by tvořila právní základ pro převod pozemků na Polskou republiku,“ uvedl podle polského listu náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk.

Zdůraznil, že české úřady polský nárok nezpochybňují, a proto je „nepochopitelný nedostatek konkrétních kroků z české strany“. Wawrzyk však upozornil, že kritické hlasy se ozývají z řad českých poslanců, a polské ministerstvo zahraničí proto počítá s pomocí polského Sejmu.

X X X

Mlékařům zoufale chybí pomoc vlády, od října se chystají znovu zdražovat

Spotřebitelé v Česku se musí připravit na další razantní navýšení ceny mléka a mléčných výrobků. Dojít by k němu mělo od října, na kdy zdražování ohlásily mnohé mlékárny. Na zahájení Mlékárenských dnů v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku to prohlásil předseda mlékárenského svazu Jiří Kopáček.

„Oproti loňsku desetinásobně vzrostla cena energií, až pětinásobně platíme za obaly. O čtvrtinu se zvýšila cena cukru, razantně zdražily pohonné hmoty. Navíc stoupá i cena práce, protože zaměstnanci v našem segmentu chybí a je třeba je nějak přilákat,“ vysvětlil Kopáček.

Ke zdražování mléka a mléčných výrobků dochází zejména v posledních měsících, nejvíce od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco loni v srpnu platili zpracovatelé mléka farmářům v průměru něco přes osm korun za litr, nyní je to téměř 12 korun. A to stále není strop.

„Na západě roste cena mléka ještě víc,“ podotkl předseda Českomoravského svazu mlékáren a zároveň zástupce Českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace Kopáček.

„Za letošní rok nám výrobní náklady vzrostly o 550 milionů korun. Očekáváme, že v příštím roce zaplatíme o další stamiliony více,“ poznamenal generální ředitel skupiny Savencia, do níž patří mlékárny v Přibyslavi (někdejší Pribina – pozn. red.), Hodoníně a Liptovském Mikuláši na Slovensku, Aleš Malenka.

Lidé kupují méně a hledají levnější alternativy

V konzumaci mléka a mléčných výrobků patří Češi k nejlepším na světě. V loňském roce se ho v zemi spotřebovalo v průměru 263 kilogramů na osobu. Představitelé mlékárenského průmyslu však mají obavy, že toto číslo začne klesat a snižovat se bude i produkce.

„Ve srovnání s polovinou loňského roku vzrostla pouze produkce konzumního mléka, zakysaných nápojů a tvarohů. Všechny ostatní segmenty jsou v červených číslech,“ konstatoval Kopáček.

S energetickou krizí, inflací a zdražováním souvisí i změna chování zákazníků v obchodech a přístup samotných obchodních řetězců. Lidé nakupují mléčných výrobků méně a čím dál častěji sahají po levnějších alternativách. „Mnohé výrobky ze zahraničí jsou levnější, pro řetězce zajímavější a naše se stávají neprodejnými,“ zmínila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Ze současné kritické situace producenti viní vládu, která podle nich výrazně zaspala. Kritizují, že zatímco v okolních státech se výrobci dočkali úlev, kompenzací, snížení daně z přidané hodnoty či byly zastropovány ceny energií, v Česku k ničemu takovému dosud nedošlo.

Žádají zastropování cen energií a snížení DPH

„Nesouhlasíme, aby se potraviny, v nichž jsme soběstační, dovážely. Žádáme zastropování cen energií a dlouhodobě voláme po snížení DPH na základní potraviny na úroveň srovnatelnou s okolními státy,“ prohlásil Jiří Kopáček.

Například v Německu je DPH na potraviny ve výši sedmi procent, Polsko je má dokonce na mnohé produkty nulové. V Česku platí na potraviny snížená patnáctiprocentní daň. Ta je jedna z nejvyšších v Evropě.

Kritika liknavého postupu vlády se táhla napříč celou diskusí. Podle řečníků tím nebývale trpí veškerý český potravinářský průmysl. Zahraniční konkurence může díky státním podporám vyrábět levněji a tudíž i levněji prodávat. Čeští producenti pak nemohou konkurovat.

„Potřebujeme pomoc. Ale nejsem optimista, že se jí dočkáme od Evropské unie. Cestu vidím v zastropování cen energií, jinak nás účty příští rok doběhnou. Menší firmy budou krachovat, větší a nadnárodní začnou zvažovat odchod z České republiky,“ dodal svůj černý scénář Malenka.

„Pomocnou ruku najdeme na konci ramene“

„Od jara jsem čekal a těšil se na pomoc vlády. Teď už vidím, že bude spíše morálního charakteru, nikoliv finanční. Smiřujeme se s tím, že pomocnou ruku najdeme pouze na konci svého ramene,“ pronesl Miloš Kvasnička, jednatel Mlékárny Polná.

Vedle růstu cen energií se mlékaři a farmáři obávají i aktivistických nápadů Evropské unie na omezení chovu dobytka a nahrazení části živočišných produktů rostlinnými. „Tato opatření zahrnutá v plánu Green deal nebudou mít vliv na klima, ale na životní úroveň Evropanů,“ tvrdil viceprezident Agrární komory Leoš Říha.

A velkou ranou pro producenty je i výrazné omezení projektu Mléko do škol ze strany státu. Zatímco v minulosti ho podporoval 620 miliony korun za rok, letos chce vydat jen 200 milionů. „Za to rozdáme dětem jedno mléko za měsíc. To je absurdní, to je ostuda,“ zlobil se Jiří Kopáček.

Jednatřicátý ročník Mlékárenského dne se veřejnosti více otevře v sobotu. To se v radničním sklepení odehraje velká prodejní výstava zúčastněných mlékáren. Do Přibyslavi jich tentokrát zavítalo rovných dvacet. Do degustačních soutěží přihlásily celkem 66 svých výrobků. Součástí víkendové akce budou i Přibyslavské slavnosti s bohatým kulturním a doprovodným programem na různých místech města.

X X X

 Úplatek byl ve zvláštní knize. O čem je další korupční kauza bývalého slovenského speciálního prokurátora?

 Bývalý speciální prokurátor a nyní pravomocně odsouzený korupčník Dušan Kováčik má další problém. Zatímco si bývalý první muž speciální prokuratury odpykává osmiletý trest vězení, čeká ho další hlavní líčení – opět v korupční kauze. I tentokrát jde o případ, kdy měl jako šéf prokuratury převzít úplatek 50 tisíc eur. Liší se pouze obsazení hlavních aktérů a způsob předání peněz. O případu podrobně informoval server Aktuality.sk.

„Úplatek se přijímal ve speciálně upravené knize, v níž byl vyříznut otvor. Jeden z klíčových svědků celého případu uvedl, že když předával balíček peněz zamaskovaný v knize, připadal si jako ve filmu. Nadšeně tuto historku šířil dál mezi své přátele a kolegy a policie získala několik očitých svědků,“ zveřejnily Aktuality.sk.

Kováčik bude čelit obvinění společně s podnikatelem Petrem Koščem, který je v případu rovněž obviněn. Muž s přezdívkou pan X je stíhán za údajné předání úplatku, zatímco zvláštní státní zástupce ho měl přijmout.

Přestože přezdívka pan X oficiálně nezastává žádnou funkci ve státních orgánech, několik svědků z bezpečnostního prostředí hovoří o jeho obrovském vlivu na Slovenskou informační službu a o jeho kontaktech s policií a politiky.

Dvojice obvinění od počátku popírá. Košč je navíc již více než rok na útěku. Když ho policie loni na jaře obvinila a chtěla zatknout, doma ho nenašla. Od té doby na něj soudy vydaly zatykač, ale Košč se policii nevydal.

Bankovky v knize

Příběh o korupci se měl odehrát v roce 2016.

Podle bývalého policejního důstojníka Bernarda Slobodníka, klíčového svědka v případu, zorganizoval Košč spíše nestandardní setkání. Jedním z účastníků byl tehdy nově jmenovaný šéf Slovenské informační služby Anton Šafárik, druhým Dušan Kováčik. Tito muži se sešli v prostorách nestátní církevní nemocnice Milosrdných bratří v Bratislavě a usedli v jedné ze zasedacích místností.

Skutečnost, že k setkání v tomto složení skutečně došlo, potvrzuje nejen Slobodník, ale i Šafárik a Kováčik. Košč však od počátku nebyl ani přítomen, protože prý utekl. Závěr měl být klíčový.

Slobodník tvrdí, že mu Košč předal knihu v tvrdé vazbě a řekl mu, že je určena pro Kováčika. První stránky byly standardní, ale zbytek knihy byl upraven. Do vystřižené části byly údajně vloženy bankovky v hodnotě 500 eur.

Další dva účastníci jednání – Šafárik a Kováčik – situaci neviděli.

Když „jednání“ skončilo, předal Slobodník při odchodu z budovy knihu zvláštnímu prokurátorovi s tím, že je od jeho přítele Košče. Pak se muži rozešli.

Slobodník byl prý tímto záhadným způsobem předávání úplatku tak fascinován, že si připadal jako ve filmu. Poté příběh vyprávěl svým kolegům a známým. Nyní vystupují jako očití svědci.

Obviněný bývalý státní zástupce opakovaně popřel, že by úplatek přijal.

V hlavní roli Dodo

Úplatek, který Kováčik údajně převzal spolu s brožurkou, byl podle závěrů vyšetřování poděkováním za to, že se speciální prokurátor postaral o citlivý případ.

Národní kriminální agentura v rámci vyšetřování mafiánské skupiny Sýkora v letech 2015 a 2016 narazila na podezření, že podsvětí pomáhal policejní úředník Jozef Rehák, přezdívaný „Dodo“. Členové skupiny měli za peníze přebírat informace z policejního prostředí, ale také z policejních odposlechů, neboť později tomuto oddělení přímo šéfoval.

Současně policie pracovala také na případu pozemků. Podezření směřovalo k podnikateli Marku Trajterovi (dříve stíhanému společně se Sykorskými, skutek objednání vraždy byl promlčen) a jeho obchodnímu partnerovi Petru Koščovi.

Padesátitisícový úplatek Kováčíkovi tak měl být odměnou za vyřešení výše uvedených případů ve prospěch podezřelých. V překladu budou zameteny pod koberec.

Podle některých svědků se Rehák s Koščem také dobře znali a měli si vyměňovat informace.

Klíčový svědek Slobodník sám čelí trestnímu stíhání, ale zároveň spolupracuje s policií a vypovídá o mnoha případech trestné činnosti.

Slobodník se s Koščem dlouhá léta přátelil a po jeho rozhodnutí objasnit trestnou činnost vyprávěl vyšetřovatelům příběh o tom, jak se stal spojkou mezi speciálním prokurátorem Kováčikem a panem X.

Pod kobercem

Podle obžaloby, kterou bude brzy projednávat Specializovaný trestní soud, měl Košč na společné schůzce požádat speciálního prokurátora o laskavost: zařídit, aby případ vyšetřovaný kolem Jozefa „Doda“ Řeháka už nedohlížel prokurátor Peter Kysel, aby mu byl případ odebrán a předán jinému podřízenému.

Svou roli v této věci měl sehrát i tehdejší šéf policejní inspekce, dnes již zesnulý Milan Lučanský. Ze své vedoucí pozice údajně zařídil, aby případ Rehak nevyšetřovala NAKA, ale policejní inspekce a jeho podřízení. O tom vypovídal i Lučanského bývalý kolega a pozdější šéf inspekce Adrián Szabó, upozornily Hospodárske noviny.

Přesně takový požadovaný postup byl nakonec reálně naplněn. Na konci léta 2016 přišel Dušan Kováčik do kanceláře svého kolegy, státního zástupce Kysely. Případ mu odebral a oznámil, že se jím bude zabývat inspekce.

Zvláštní státní zástupce pak případ podezřelého policejního úředníka Rehaka přidělil jinému kolegovi. Vyšetřovatel inspekce trestní stíhání zastavil a státní zástupce s tímto postupem souhlasil.

Vztahy mezi Kováčikem a Kyselou jsou od té doby napjaté a speciální prokurátor si dokonce jednou zavolal svého kolegu do kanceláře a řekl mu, aby si sbalil věci a do pěti dnů odešel do jiné kanceláře. Kysel však dodnes neodešel, naopak, v současné době dohlíží na další korupční kauzu, v níž figuruje exfunkcionář Rehák. Popsal také svou zkušenost s Kováčikem při výslechu kandidátů na šéfa prokuratury.

Rehák v minulosti popřel, že by se jednalo o obchody v jeho prospěch.

Případ kolem pozemku, kde byl Košč podezřelý, zase skončil u Slobodnikova přítele – vyšetřovatele. Rovněž upustil od trestního stíhání.

Exšéf tajné služby: Naprostý nesmysl

Bývalý šéf Slovenské informační služby a Koščův dlouholetý přítel Vladimír Pčolinský v rozhovoru pro Aktuality.sk poznamenal, že korupční kauza kolem jeho známého nedává smysl. Naznačil, že Košč by neměl důvod dávat úplatek za objasnění případu policisty Dodo Reháka, protože jejich vztahy byly poškozeny.

„Naprostý nesmysl. Protože vím, jaký byl vztah mezi Koščem a Rehakem, a nevidím důvod, proč by to někomu dělal na schůzce s člověkem, kterého vidí poprvé, a ještě jsou tu další svědci,“ řekl Pcholinský.

Obžaloba však nabízí jiné vysvětlení, které se opírá o několik svědků – Košč podle svých známých uvedl, že se obával, že prostřednictvím stíhání Jozefa Reháka se chce policie dostat k němu, a že pokud by Rehaka stíhala, mohl by pod tíhou obvinění prozradit informace o vlastní spolupráci.

„Kontaktovali jsme Koščkovu právničku Evu Mišíkovou. K případu se odmítla vyjádřit s tím, že je v současné době před soudem. Kováčikův advokát Erik Magál pro Aktuality.sk uvedl, že ´můj klient důrazně popírá, že by se dopustil činu, z něhož je obviněn´,“ napsaly Aktuality.sk.

Potvrdil, že se bude aktivně účastnit slyšení. „Využijeme všech právních prostředků, abychom v případu prokázali jeho nevinu,“ dodal obhájce, ceskajustice.cz

 X X X

V Českém Švýcarsku chybí po požáru půl miliardy korun, odhaduje sdružení. Kompenzace se nechystají

Po rozsáhlém požáru v národním parku České Švýcarsko výrazně ubylo turistů. Podle obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko vystoupaly ztráty hotelů, penzionů a dalších služeb zhruba na půl miliardy korun a dál narůstají. S kompenzacemi od státu ale podnikatelé zřejmě v brzké době počítat nemůžou.

„Po dvou letech konečně bez covidu a teď, když jsme ty peníze mohli konečně vydělat, tak jsme o ně ze dne na den přišli. Je to extrémně těžké – musíme jednat s každým naším dodavatelem a řešit splatnost faktur a další věci. Nevíme, jestli bude nějaké světlo na konci tunelu,“ shrnul David Bíróczi, který v národním parku provozuje tři zařízení.

Ztráty v turismu po požáru v Českém Švýcarsku dosahují podle podnikatelů zhruba půl miliardy korun. Situace s obsazeností hotelů se podle něj zhoršila i v místech, kterých se oheň netýkal – lidé totiž začali ve velkém rušit rezervace. To se teď odráží i na zaměstnanosti.

„Bohužel, museli jsme už šest zaměstnanců propustit, tedy přibližně jednu desetinu. Bylo to po vzájemné dohodě, kdy i oni sami chtěli změnit působiště, protože byli také deprimovaní z toho, že jsou provozy zavřené. Hledají práci jinde, sami v tomto odvětví nevidí budoucnost,“ dodává Bíróczi.

V národním parku dosahují ztráty v turismu zhruba půl miliardy korun a podle Jana Šmída z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko ztráta dál narůstá.

„Je tu o polovinu méně lidí než normálně. A lidé tu peníze neutratí – neutratí je u regionálních výrobců, neutratí je za jídlo v samoobsluhách nebo restauracích. Takže ta ztráta není konečná, ale bude se dál kumulovat,“ vysvětluje Šmíd.

Na kompenzace stát nemá

S kompenzacemi od ministerstva pro místní rozvoj ale podnikatelé v současné době počítat nemůžou. Rezort na to nemá peníze.

České Švýcarsko se z požáru rychle vzpamatuje. Popel je minerální hnojivo, říká geobotanik

„Pokud Ústecký kraj dodá stručný plán obnovy území zasaženého požárem, budeme o dalších možnostech podpory včetně pomoci podnikatelům jednat s ministerstvem průmyslu a obchodu,“ dodala mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.

Náměstek ústeckého hejtmana Jiří Řehák ze Spojenců pro kraj postup ministerstva kritizuje:

„Myslím, že se ministerstvo bojí nějakého precedentu, i když my tvrdíme, že už vlastně takový precedent máme ve formě covidu a dáváme dobrý příklad praxe ze Saska, tak ministerstvo pro místní rozvoj nemá volné finance a není schopno podpořit podnikatele nějakou kompenzací.“

Přímo Ústecký kraj chystá na podporu turismu například ubytovací poukazy. Podle hoteliérů by pomohlo i zpřístupnění hlavních cílů turistů, tedy soutěsek a Pravčické brány. Cesta k oblíbené skalní bráně by se podle Tomáše Salova ze správy národního parku mohla v omezeném režimu zpřístupnit na začátku října.

X X X

Jan Břížďala: Střediska volného času nemají být ohrožována reformou jejich financování

Od 1. 1. 2023 připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR změnu ve financování středisek volného času, domů dětí a mládeže a dalších organizací poskytujících mimoškolní zájmové vzdělávání. Nově by se měl systém financování sjednotit napříč republikou a organizace budou dostávat peníze pouze na základě počtu unikátních účastníků aktivit, tzn. už nebude přihlíženo k tomu, jestli žák navštěvuje více kroužků nebo jede na více táborů v rámci jednoho střediska. Jak ale upozorňuje radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jan Břížďala zmíněná novela ministerské vyhlášky vážně ohrožuje fungování některých středisek volného času v Kraji Vysočina a její spuštění by se proto mělo odložit alespoň o rok, aby se na novou situaci mohla střediska dostatečně připravit.

Dosud měla i menší střediska jistotu v zajištění minimálního personálního obsazení, od nového roku už ne a bude záležet pouze na počtu dětí, které si vyberou jednu aktivitu. Paradoxně by tak bylo pro střediska výhodnější upřednostňovat žáka navštěvujícího pouze jeden zájmový kroužek. „Podle našich propočtů se mohou některá střediska dostat do zisku přibližně 800 tisíc Kč, zatímco jiné do ztráty ve výši 2 až 3 milionů Korun. Aktivity a úvazky však mají jednotlivá střediska zajištěná na celý školní rok, a tak by mohla mít již za pár měsíců problém finančně zajistit své fungování,“ doplňuje radní Jan Břížďala.

V Kraji Vysočina působí 22 organizací zajišťujících mimoškolní zájmovou činnost, reforma se má od 1. ledna 2023 dotknout 18 z nich, které jsou zřizovány municipalitami. Peníze na jejich fungování, respektive na zajištění zájmového vzdělávání posílá peníze ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím krajů, jako tak zvané přímé výdeje na vzdělávání. Uvedená reforma objem prostředků z ministerstva školství příliš nemění, pouze dojde k jinému závaznému přerozdělení mezi jednotlivá střediska volného času. „Kraj nezpochybňuje směr reformy financování, ale její načasování.

Posun účinnosti o jeden rok vytvoří dostatečný časových prostor pro to, aby se organizace dokázaly na tuto změnu připravit,“ říká Jan Břížďala, který změnu systému financování středisek volného času uzavírá tím, že podle jeho názoru je třeba přihlédnout k tomu, že střediska volného času fungovala v posledních letech kvůli protiepidemickým opatřením v omezeném režimu, následně vytvářela programy pro ukrajinské děti a stejně jako všichni se potýkají s nárůstem cen energií.

Svůj postoj v této věci představil radní Břížďala také na jednání Komise pro školství a sport Rady Asociace krajů České republiky, které se uskutečnilo tento týden videokonferenčně. Následně přijal pozvání na říjnové zasedání Podvýboru pro mládež a volnočasové aktivity Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde se má tato záležitost řešit. Ing. Eva Neuwirthová

X X X

 PETR TRNKA JE S PŘEDSTIHEM VICEMISTREM EVROPY V ZÁVODECH DO VRCHU

 Předposlední podnik evropského šampionátu v závodech automobilů do vrchu ve Slovinsku opět ovlivnilo počasí. Dešťové přeháňky byly důvodem častých kolizí a přerušení závodu. S nástrahami tratě v Ilirské Bistrici se skvěle vyrovnal český reprezentant Petr Trnka, kterého v absolutním pořadí předstihl pouze Ital Merli. Druhým místem v cíli vybojoval Petr Trnka s předstihem titul vicemistra Evropy a první místo ve skupině CN/E2-SC.

Petr Trnka – ACCR Czech Trnka Racing Team – Norma M20 FC (skupina CN/E2-SC). „Ilirská Bistrica sice nepatří k mým nejoblíbenějším tratím, ale už od první jízdy se nám dařilo zrychlovat oproti loňským časům. To byl důležitý moment do závodního dne, i když mě trochu mrzelo zrušení poslední tréninkové jízdy. V první závodní jsem byl těsně třetí za Petitem, který má slovinskou trať naopak rád. Nakonec rozhodl déšť v závěrečné jízdě, zajel jsem o tři vteřiny rychleji než Petit. Zadařilo se nám a s Normou jsem si stále jistější i v hledání limitů na vodě. Ještě nás čeká poslední podnik, ale už teď mohu říci, že se nám letošní sezóna vydařila nad očekávání dobře.“

Vojtěch Bejda – Porsche 911 GT3 Cup (skupina 2). „Pro mě byla Illirská Bistrica extrémní. Problémy začaly už po cestě, když mi v Rakousku odešel alternátor na dodávce. Pak jsem ještě stihnul spadnout na elektrické koloběžce a místo odpočinku před závodem jsem skončil na místní chirurgii. První trénink se mi docela vydařil, ve druhém jsem přeletěl přes kruhový objezd. Vypadalo to na konec, ale naštěstí se nám podařilo auto přes noc opravit. Takže v neděli jsem na start dorazil se sešitým autem i obličejem. Ve druhé jízdě nám zapršelo, takže čtvrté místo ve skupině považuji za úspěch. Děkuji celé české výpravě za obětavou pomoc.“

Miloš Beneš – GMS ACCR Czech Team – Osella FA30 (skupina D/E2-SS). „Auto stále nefunguje optimálně, potřebujeme nové díly, které se nám zatím nepodařilo sehnat. První závodní jízda znamenala šestý čas, ve druhé jsem potřeboval trochu zabrat. To už se jelo na vodě a přezouvali jsme ze suchých gum na mokré. Tlačil jsem, ale asi také věřil pneumatikám víc, než bylo vhodné. Přehnal jsem nájezd na kruhový objezd a než bych rozhrnul balíky slámy, pustil jsem to radši rovně. To znamenalo pětačtyřiceti vteřinovou penalizaci, takže pak už nebylo o co bojovat.“

Adam Králík – Seat Leon (skupina 5). „Naše skupina byla ve Slovinsku silně obsazená. Startoval jsem tady poprvé, takže mým cílem bylo hlavně rychle poznat záludnosti zdejší tratě a poměřit své síly s početnou konkurencí. Během nedělního závodního dne přišly dešťové přeháňky, podobně jako v Polsku. Zvolil jsem bezpečnější mokré gumy, ale trať rychle osychala, takže jsem něco ztratil. Celkově jsem spokojený, díky šesti připsaným bodům stále držím průběžné třetí místo v naší skupině.“

Jiří Ošmera – VW Scirocco (skupina 4). „Slovinská trať je spíše technická, což našemu autu vyhovuje. Průběh závodních jízd ovlivnilo počasí, polovina naší skupiny jela na mokré trati. My jsme stihli přezout na mokré a posunout se o dvě příčky na konečné čtvrté místo. Oproti loňskému roku jsem zajel rychlejší čas, takže za nás vydařený víkend. Před posledním podnikem v Chorvatsku držím sedmou pozici v kategorii jedna a druhé místo ve skupině čtyři.“ Závěrečný podnik letošního devítidílného seriálu Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu proběhne o víkendu 16. – 18. září v chorvatském Buzetu. Jan Koudelka, Předseda komise ZAV

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.