Vlivem nedávných přeřeků a špatného výkonu v televizní debatě se podpora amerického prezidenta Joea Bidena nadále propadá. A to tak moc, že šéf Bílého domu ztrácí podporu významných sponzorů i spolustraníků. Podle CNN Bidena odepisují například exprezident Barack Obama nebo herec George Clooney.

Takový závěr volební kampaně v USA čekal málokdo. Místo toho, aby Joe Biden a Donald Trump vedli bitvu na ostří nože, musí Biden nejprve uhájit vlastní kandidátský status. Řada osobností totiž začíná volat po tom, aby prezident kampaň ukončil a přenechal místo někomu dalšímu.

 Za výrazným zhoršením Bidenových vyhlídek stojí primárně zpackaná televizní debata na CNN, ve které nedokázal Trumpovi dostatečně konkurovat. Biden po duelu navíc dál rozséval chaos a kupil přeřeky a přešlapy. Na summitu NATO kupříkladu k mikrofonu omylem místo prezidenta Volodymyra Zelenského předvolal Vladimira Putina.

Trpělivost tak nedochází jen voličům, ale i lidem, kteří doposud za Bidenem z posledních sil stáli. Odklon od prezidenta se týká spolustraníků, sponzorů i respektovaných osobností.

Obama ztrácí víru

Bidena začal odepisovat už i exprezident Barack Obama, který přitom svého přítele i během minulé kampaně zarytě podporoval. Zdroje pro CNN ale vypověděly, že Obama už údajně těžce pochybuje o tom, že by Biden dokázal Trumpa porazit.

„Obamova prohlubující se skepse ohledně schopnosti jeho přítele znovu vyhrát volby je jedním z nejhůře střežených tajemství Washingtonu,“ uvedla CNN.

Na povrch probublávají i obavy Nancy Pelosiové, bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů. Demokratka je ve svých 84 letech ještě starší než Biden a přestává věřit tomu, že by měl Biden šanci na druhý mandát.

 „Myslím, že pokud Biden nakonec odstoupí jako kandidát, tak se ukáže, že je Pelosiová nejdůležitějším demokratickým lídrem. Je to ona, kdo má v takové situaci, zejména generační, důvěryhodnost, aby se vyjádřila k něčemu tak citlivému a důležitému,“ řekl podle CNN jeden z demokratů ve Sněmovně reprezentantů.

Slavní herci, co se odvrací

Nad Bidenem už láme hůl také Hollywood. Dlouholetý podporovatel a sponzor Demokratické strany George Clooney ve svém komentáři pro list The New York Times vyzval Bidena, kterého podle svých slov mimořádně uznává a považuje ho za dobrého přítele, aby odstoupil.

„Joe Biden je hrdina. Zachránil demokracii v roce 2020. Potřebujeme, aby ji letos zachránil znovu,“ napsal Clooney, kterého k rozhodnutí vedl i Bidenův špatný výkon v debatě.

Ten nepotěšil ani herce Michaela Douglase, kterého zklamalo, že Biden nedokázal „vyvracet lži“, které Trump šířil. Herecká hvězda prohlásila, že je těžké si představit, že by Biden v případě znovuzvolení zvládl sloužit celý druhý mandát. Informovala o tom BBC.

Bidena vyzval k odstoupení také herec John Cusack nebo režisér Michael Moore.

X X X

POLITICI  ČR  ODSUZUJÍ  ATENTÁT  NA  TRUMPA

Čeští politici odsuzují útok na Trumpa: Fiala odmítá násilí, Babiš akt označil za šílený

Politika má být soubojem názorů, násilí v ní nesmí mít místo, odsoudil pokus o atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa premiér Petr Fiala (ODS) a popřál mu brzké uzdravení. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš označil incident na mítinku v Pensylvánii za „šílený“ a současně exprezidentovi popřál, aby byl co nejdříve v pořádku. Útok odsoudila i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Politika má být soubojem názorů, násilí v ni nesmí mít místo. Důrazně odsuzuji útok na Donalda Trumpa a přeji mu brzké uzdravení,“ uvedl na síti X předseda vlády Fiala.

Na pokus o atentát reagoval i šéf ANO Babiš. „Šílené, každý normální člověk to musí odsoudit. Přeji mu rychlé uzdravení,“ napsal v příspěvku na síti X.

 Útok odsoudila i Pekarová Adamová, která současně připomněla úmrtí nevinného člověka z řad účastníků mítinku. „Takový čin nemá v civilizované společnosti místo a je útokem na podstatu demokracie, kde se názory a postoje vyjadřují ve volbách a diskusích, nikoliv násilím,“ uvedla na sociálních sítích.

Reagoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Násilí do politiky nepatří. V žádné podobě, nikde na

světě. Jednoznačně odsuzuji útok na D. Trumpa,“ napsal v příspěvku na sítích. Šéf Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že „je děsivé, jak často to musíme všichni opakovat: násilí do politiky nepatří“. „Upřímnou soustrast pozůstalým oběti. Exprezidentu Trumpovi přeji rychlé zotavení,“ dodal v příspěvku na síti X.

K incidentu se vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něhož se jedná o „další tragický den demokracie“. Trumpovi popřál co nejrychlejší uzdravení a mnoho sil.

Také nově zvolená europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) odsoudila násilí s tím, že se jedná o něco neakceptovatelného a odsouzeníhodného: „Je dobře, že pan Trump bude v pořádku. Zda toto násilí vyhrálo americké volby, jak od rána čtu, nevím,“ napsala. Evropské státy podle ní dostaly „další připomenutí, že se o svou bezpečnost musí postarat více samy“.

X X X

Zvednutá pěst jako gesto nezlomnosti. Atentát na Trumpa stvořil ikonické fotky

Dvě fotografie, na nichž zkrvavený americký exprezident Donald Trump na předvolebním mítinku v pensylvánském městě Butler zvedá vzdorně pěst po pokusu o jeho atentát, se podle médií okamžitě staly „ikonické“. Snímky Anny Moneyové a Evana Vucciho z agentury AP ukazují podle nich na schopnost Trumpa ovládnout mediální prostor i jeho úzkou vazbu k příznivcům. Jsou také mementem napjaté politické doby.

Ozval se výstřel a Trumpa okamžitě obklopila suita mužů v černých oblecích. „Musíme jít, musíme jít,“ naléhá jeden z nich.

Exprezident má rozepnutou bílou košili, po tváři mu stéká krev ze zraněného ucha. Navzdory urgenci ze strany jeho ochranky ale opakuje „počkejte, počkejte“. Agenti tajné služby jej neochotně poslechnou.

Trump pohlédne na shromážděný dav. A zvedne zaťatou pěst s jasnou zprávou: Nevzdávám se.

Reakce davu byla ohlušující. „USA, USA,“ začne skandovat, zatímco ochranka táhla exprezidenta z místa pryč. Ještě jednou se zastaví, aby Trump znovu mohl zapumpovat pěstí.

Podle listu The New York Times těžko existuje okamžik, který by lépe vystihoval úzké spojení Trumpa s jeho příznivci a jeho mistrovské ovládání moderního mediálního věku. Trump si podle listu vždy dává velký pozor, jak vypadá, na tento okamžik jej ale nemohlo nic připravit.“

„Byl to instinkt,“ píše NYT. „Vytvořil tak obraz, na který historie nezapomene.“

Portál Daily Beast fotografii zarputilého, bojového výrazu Trumpa se zvednutou pěstí z pódia pořízenou fotografkou agentury Associated Press Annou Moneyovou dává do kontrastu s diskuzemi mezi demokraty o tom, zda současný prezident Joe Biden by neměl raději ze zápasu odstoupit, protože se nezdá být už na volební zápas způsobilý.

„V době, kdy Demokratická strana už sotva bojuje, je tento kontrast ohromující,“ uvádí portál.“

„Nenechte se mýlit, obrázek zakrváceného Trumpa stojícího se zdviženou rukou se okamžitě zařadí po bok největších fotografií americké historie,“ domnívá se Daily Beast, jenž má na své titulce jinou fotografii, s Trumpem před americkou vlajkou.

„Fotografie Evana Vucciho z agentury Associated Press, na níž je zachycen vzdorný se, ale živý Trump, se zakrváceným uchem a tváří, jak ho agenti tajné služby odvádějí z pódia, se zdviženou pěstí a americkou vlajkou v pozadí, se okamžitě stala ikonickou,“ uvádí též stanice CNN, která stejně jako NYT je spojována s liberálním táborem.

„Tento snímek bude definovat napjatou politickou dobu, i když jsou politické následky slunečného odpoledne, které se změnilo v noční můru, zatím neznámé,“ dodává stanice s odkazem na vyhrocené volby. Podotýká, že pokus o atentát na Trumpa je „novou temnou kapitolu v prokletém příběhu politického násilí“ v USA.

X X X

Jen milimetry od katastrofy. Střelce dělily od Trumpa pouhé desítky metrů

Atentátník, který se pokusil zastřelit exprezidenta Donalda Trumpa, se podle tajných služeb dostal překvapivě blízko svému cíli. Geolokační snímky ukazují, že byl necelých 150 metrů od Trumpa, mohl jej tedy poměrně snadno zasáhnout. Střelec se registroval jako republikán, daroval ale peníze prodemokratickému projektu.

Podle tajných služeb atentátník vystřelil několikrát z „vyvýšeného místa“. Stanice CNN pomocí analýzy veřejně dostupných snímků místa zjistila, že nacházel na střeše budovy vzdálené 120 až 150 metrů od místa volebního shromáždění.

Agentura AP dodává, že na tuto vzdálenost by slušný střelec mohl rozumně zasáhnout cíl velikosti člověka. Rekruti americké armády musí v základním výcviku ze 150 metrů útočnou puškou M16 zasáhnout zmenšenou siluetu v lidské velikosti. Její civilní verzí je AR-15, kterou měl zabitý střelec.

Podle AP je to pro Secret Service, tajné služby pověřené ochranou exprezidenta, „ohromné selhání“. Služba už oznámila, že celou záležitost vyšetřuje.

„Byli jsme milimetry od toho, abychom ztratili bývalého prezidenta Trumpa,“ uvedl pro CNN bývalý agent tajných služeb Jonathan Wackrow. „Tohle se nesmí opakovat,“ dodal s tím, že nyní je tajných službách, aby analyzovaly, jak je možné, že měl střelec na bývalého prezidenta čistý výhled.

Na tiskové konferenci ohledně pokusu o atentát na bývalého prezidenta Donalda Trumpa zvláštní agent FBI Kevin Rojek připustil, že je překvapivé, že se střelci podařilo vyslat několik střel. „Stále analyzujeme to, co měly tajné služby na místě k dispozici, s tím, co se potenciálně mohlo přihodit,“ uvedl na tiskové konferenci.

„Bude následovat dlouhé vyšetřování, abychom byli schopni určit, co přesně se stalo, jak mohl mít útočník přístup k místu, jaký typ zbraně měl. Tohle všechno zabere dny, týdny a měsíce vyšetřování,“ dodal.

Podplukovník George Bivens ze státní policie Pensylvánie dodal, že vyšetřování pomůže úřadům zjistit, kde byly nedostatky a co může být učiněno, aby se v budoucnu neopakovaly. List The Wall Street Journal připomíná, že za posledních 60 let nedošlo v USA k pokusu o atentát na prezidenta.

Střelec nemá žádné kriminální záznamy

Střelec, který se pokusil o atentát na Donalda Trumpa, byl dvacetiletý Thomas Matthew Crooks. Nemá žádné kriminální záznamy, podle volebních databází se registroval jako republikán a letos by to bylo poprvé, kdy by vzhledem ke svému věku volit.

Crooks u sebe neměl u sebe žádné doklady totožnosti, takže agenti museli prověřit jeho DNA a získat biometrické potvrzení, uvedl Rojek.

Z federálních záznamů vyplývá, že Crooks v lednu 2021 daroval 15 dolarů liberální skupině Progressive Turnout Project, která usiluje o znovuzvolení demokratického prezidenta Joe Bidena prostřednictvím demokratické dárcovské platformy ActBlue.

Střelcova rodina se nechtěla s médii bavit. Crooksův otec řekl stanici CNN, že se snaží zjistit, „co se to sakra děje“, ale že si nejdřív promluví s orgány činnými v trestním řízení, než se vyjádří ke svému synovi.

X  x X

  Běloruské vojenské jednotky se stahují z hranic s Ukrajinou, oznámil Lukašenko

Napětí na hranici mezi Běloruskem a Ukrajinou se zmírnilo a dodatečné vojenské posily, které byly nedávno vyslány do oblasti, se vrátily na své základny. V sobotu to oznámil běloruský prezident Alexandr Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, informovala agentura Reuters.

Běloruské ministerstvo obrany minulý měsíc oznámilo, že posiluje vojenskou přítomnost na hranici v reakci na údajný bezpečnostní incident a posilování počtu ukrajinských vojáků u hranice. Do oblasti údajně byla vyslána divize raketometů MLRS, aby otestovala připravenost k boji.

V sobotu Lukašenko podle agentury Belta během návštěvy příhraničního regionu řekl, že běloruské zpravodajské služby zjistily, že se ukrajinští vojáci z citlivých oblastí stáhli.

„To znamená, že vojáci, kteří byli vysláni jako posily, nyní odešli,“ citovala běloruského vůdce Belta. „Teď nejsou s Ukrajinci žádné obtíže a já doufám, že žádné nebudou,“ dodal Lukašenko.

Ukrajina popírá, že by k hranici vyslala dodatečné vojáky, a považuje tvrzení za běloruskou smyšlenku.

X X X

Miliardáři z Francie mohou utíkat před tvrdým zdaněním. Proč je nenaláká Česká republika?

Levicové strany ve Francii počítají s tvrdým zdaněním nejbohatších Francouzů. V úvahu připadá 90procentní daň z příjmu, která už byla zavedena během socialistických vlád. Restrikci se bohatí lidé mohou vyhnout tím, že se přestěhují do jiných států. Česká republika pro ně ale nebude lákavou destinací. Proč tomu tak je?

Francouzské volby byly pořádným zápřahem pro nervy tamních milionářů a miliardářů. Přiznávají to francouzské poradenské společnosti, které byly zahlceny dotazy na možné zabezpečení majetku. „Nevzpomínám si, že bych měl od začátku své kariéry tolik hovorů,“ řekl pro Financial Times spoluzakladatel společnosti Rhétorés Finance Grégory Soudjoukdjian ještě před konáním druhého kola voleb.

 Podle něj si tamní bohatí jedinci pokládají spousty otázek, zda jsou jejich peníze ochráněné. Také se vyptávají na podmínky převedení majetku do Itálie, Švýcarska nebo Španělska. Hlavním problémem je totiž daň z bohatství. S tou poprvé přišel socialistický prezident François Mitterrand v roce 1982 a s příchodem levicových vlád se velmi často vytahuje.

Naposledy podobnou daň zavedl socialista François Hollande v roce 2012. Sazba 75 procent na příjmy nad milion eur ovšem vedla k odchodu části bankéřů do Londýna a miliardářů do jiných zemí. To může hrozit i nyní. Levicové strany v čele s Jean-Lucem Mélenchonem by totiž mohly uvalit 90procentní daň z příjmu na nejbohatší Francouze.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka příklady z historie ukazují, že takto vysoká sazba daně je neúčinná. „Při zavedení například 90procentního zdanění nejprve příjem státu z těchto daní stoupne, ale následně začne klesat. Daň je prostě tak vysoká, že lidé hledají cesty, jak se jí vyhnout. V minulosti ji zrušili například ve Skandinávii. Nevybralo se totiž dost peněz,“ řekl Křeček pro CNN Prima NEWS.

Příval milionářů ale s největší pravděpodobností nebude řešit Česká republika a její finanční úřady. Pro majetné zahraniční občany totiž není příliš lákavá. „Pokud by Francouzi přemýšleli nad daňovou optimalizací, Česká republika nebude na prvním, druhém ani třetím místě. Nejsme vyhlášeným daňovým rájem a náš daňový systém patří ke složitým. Obávám se, že překážkou je i jazyková bariéra,“ podotkl Křeček.

Podle něj se milionáři spíše uchýlí do vyhlášených destinací, které jsou daňově přívětivé už nyní. „Tedy do Irska, Gibraltaru nebo na Kypr. Možností je také setrvat ve Francii a zakládat různé společnosti či příjmy rozepisovat mezi příslušníky rodiny. I to je častý scénář obcházení vysokého zdanění,“ dodal Křeček.

Firmy z Česka před daněmi utíkají

Ani hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda nevidí Českou republiku jako variantu pro příchod milionářů z Francie. „Spíše se obrátí do Švýcarska nebo do vybraných kantonů. To jsou v podstatě daňové ráje. Možností je i Nizozemsko nebo Lucembursko,“ řekl Kovanda pro CNN Prima NEWS.

Ve Švýcarsku například daní i někteří herci ze Spojených států. „Česká republika rozhodně nebude destinací, kam se budou tito lidé obracet. Jejich životní standardy jsou vysoké a v porovnání se Švýcarskem jsme poměrně chudá země,“ dodal Kovanda.

Česká republika navíc v poslední době řeší opačné problémy. Z tuzemska se totiž snaží firmy uniknout novým daním. To je příklad společnosti EP Commodities, která je dceřinnou firmou EPH Daniela Křetínského. Krátce po schválení windfall tax oznámila svůj odchod do zahraničí. Holding totiž považuje daň z neočekávaných zisků za nesmyslnou a v zahraničí nic podobného nefunguje.

X X X

Panují až neuvěřitelné představy, jak se mají nezaměstnaní dobře, říká ekonom

USA a Evropská unie nestíhají už nyní čelit záplavě levnějších čínských elektroautomobilů a zavádějí na jejich dovoz drakonická cla. Číňané na oplátku reagují zaváděním cel na evropskou vývozní komoditu, vepřové maso. Ekonom, vědecký pracovník, vysokoškolský pedagog a od roku 2021 ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robin Mailaeh tvrdí, že stojíme na rozcestí obchodních válek.

x Hodně ekonomů označuje současnou nízkou míru nezaměstnanosti v ČR okolo 3,6 procenta za jednu z překážek rozvoje tuzemské ekonomiky. Podle nich lidé pracují mnohdy v neperspektivních a dotovaných oborech a v těch rozvíjejících prostě chybějí. Nemůže tomu pomoci raketově rostoucí užití umělé inteligence?

Příliš nízká nezaměstnanost skutečně může zpomalovat ekonomický rozvoj země, na druhou stranu já tvrdím, že vysoká nezaměstnanost by v momentální situaci byla doprovázena závažnějšími společenskými důsledky kvůli nastavení sociálního systému. Souhlasím s tím, že záleží na struktuře těch oborů, ve kterých lidé pracují, ale zkuste se na to podívat z druhé stránky. Vždy máme přece usilovat o nízkou nezaměstnanost. Netoužíme přece mít v naší společnosti lidi bez práce a finančních prostředků.

My dnes máme příliš nízkou nezaměstnanost i z toho důvodu, že máme tak přísný systém výplaty dávek v nezaměstnanosti, že lidé raději setrvávají ve stagnujících oborech, protože se bojí být chvíli nezaměstnaní. A když se ptáte na umělou inteligenci, tak ta očividně ovlivní spoustu oborů a vůbec nastavení fungování celých odvětví. Ze studií, které se dopadu umělé inteligence na trh práce věnují, ale ve většině zemí nevidíme, že by měla úplně práci-nahrazující charakter. Spíš naopak.

Nějaký čas jsem v USA strávil a upřímně říkám, že třeba s ohledem na zdravotní nebo vzdělávací systém, úroveň veřejné dopravy a podobně bych tam žít nechtěl. Tohle jsou věci, které bychom si jako Češi měli uchránit.

X X X

Zdarma ve škole obědvá 32 tisíc dětí, mohlo by ale až desetkrát víc školáků

Na školní oběd nechodí v Česku podle dat ministerstva školství na 270 tisíc dětí. Některé jíst ve školní jídelně nechtějí, část rodičů ale na zaplacení jednoduše nemá. Jenže dotované obědy, tedy pro rodinu bezplatné teplé jídlo, pobíralo v roce 2023 asi jen 32 tisíc dětí. Odborníci upozorňují, že podpořených dětí by mohlo být daleko více. K obědům by se mohly dostat snáze a školy by se nemusely potýkat s přebujelou administrativou.

Natálie Jaššová, ředitelka Základní školy v Budišově nad Budišovkou pro asi 250 dětí, žádá ročně o dotace na obědy zdarma pro stovku dětí, tedy dvě pětiny všech žáků.

„Dřív jsme museli komunikovat s úřadem práce kvůli potvrzení, že rodina pobírá dávky hmotné nouze či doplatek na bydlení. To bylo podmínkou. Ale teplé jídlo pro děti, které zajistí stát nebo jiný sponzor, pomáhá i lidem, kteří pobírají třeba přídavek na dítě nebo jsou prostě zrovna ve složité situaci. Další peníze jsme čerpali z jiného programu přes neziskovou organizaci a ministerstvo školství. Bylo to náročné, pravidla se liší, neustále je potřeba něco dokládat,“ vysvětluje Jaššová.

Pro nový školní rok se pravidla jedné z dotací mírně rozvolnila. Stále ovšem závisí na škole nebo jiném garantovi, zda dítě do programu dotovaných obědů přihlásí. A škola musí nadále kontrolovat a evidovat odhlašování obědů, pokud dítě do školy nedorazí. Podle Jaššové je to sice práce navíc, ale stojí za to.

„Děti kromě toho, že dostanou najíst, zůstávají odpoledne ve družině, kde dostanou jiný volnočasový rámec, než kdyby byly doma nebo na ulici. Někteří ředitelé potvrzují, že se zlepšila školní docházka dětí,“ poukázal na výhody Lukáš Průcha, který vede pobočku organizace Člověk v tísni v Liberci.

Na obědy zhruba 26 tisícům dětí přispívají resorty školství a práce a sociálních věcí. Podle dat České školní inspekce ve školním roce 2022/2023 dostalo jídlo na 6,5 tisíce strávníků ještě díky dotacím z obcí či krajů (celkem je to těch 32 tisíc). Podle odborníků to ale nestačí.

„Pokud bychom hovořili pouze o dětech, jejichž rodiny pobírají dávky v hmotné nouzi, tak se třeba v Moravskoslezském kraji jedná o asi 22 tisíc dětí ve věku od tří do patnácti let. Ročně ale bývá podpořeno jen 13 procent z nich,“ nastínila už dříve pro iDNES.cz nesoulad mezi poptávkou a skutečnou podporou ředitelka Centra inkluze Lucie Stanjurová.

Analytici z agentury PAQ Research v nové studii zaměřené právě na obědy spočítali, že zájem o dotované stravování by mohlo mít minimálně 44 tisíc dětí v mateřských a 133 tisíc dětí v základních školách. Jejich rodiny v Česku pobírají zmíněné dávky v hmotné nouzi. Problém s dotováním obědů vidí analytici v roztříštěnosti programů a také ve složité administrativě.

Podmínky jsou u každého sponzora různé a často je nesplní všichni, kterým by proplacené teplé jídlo mohlo pomoci.

„Dnes máme programy na obědy zdarma roztříštěné mezi resorty. Administraci navíc zajišťují neziskové organizace, které nedokážou distribuovat všechny určené peníze,“ poukazuje analytik Václav Korbel.

S kolegy v nové studii navrhuje efektivnější změnu. Zjednodušeně řečeno, bezplatné stravování by mohlo být automaticky navázané na čerpání sociálních dávek. Ty chce resort práce reformovat, proto je řešení navržené už podle nového systému.

„Stát by mohl podpořit děti, jejichž rodiče čerpají příspěvek na živobytí nebo přídavek na dítě. Takové řešení nemusí být složité ani drahé. Reálné náklady vycházejí na 700 milionů až 1,1 miliardy korun. Podílově se bavíme 0,35 až 0,55 procenta rozpočtu regionálního školství, což zajistí stravování pro všechny potřebné děti,“ spočítali analytici PAQ Research. Pomoc by se takto mohla dostat ke 180 až 300 tisícům dětí v MŠ a ZŠ.

„Když mají alespoň chudé a znevýhodněné děti stravování ve škole bezplatně, chodí do ní častěji. A mají také lepší výsledky. Víme to z řady studií. Takže je to investice, která se vyplatí,“ dodává Korbel.

Ostatně i inspekce ve výroční zprávě školám doporučuje „eliminovat případy strávníků, kteří ze sociálních důvodů nemohou využívat služeb školního stravování“.

V zahraničí se obědy proplácejí ve velkém. Typicky ve Skandinávii, ale také třeba na sousedním Slovensku. Tam mají nárok na dotované obědy všichni předškoláci i žáci na základních školách. Příjem rodičů nerozhoduje, jen si o jídlo musí zažádat. V Německu se zase navazuje na existující sociální podporu, takže není potřeba další papírování.

O tom, jak nejlépe nastavit pravidla i odkud by se peníze na obědy měly brát, resorty pozvolna jednají. Ředitel odboru řízení regionálního školství z MŠMT Jan Mušuta už dříve zmínil, že nejdřív je potřeba si ujasnit, kdo by na obědy zdarma měl mít nárok.

X X X

Strašák vrcholových sportovců? Sebevědomí, říká sportovní psycholožka

Připravuje vrcholové sportovce na nadcházející olympiádu v Paříži, věnuje se ale i dětem a trenérům. Sportovní psycholožka Barbora Matějčková ví, co trápí vrcholové sportovce a jak s nimi pracovat. A naopak, jaká jsou specifika v tréningu mužů, žen a dětí. „Trenéři na ženy například křičí stejně jako na mužské svěřence. Protože u mužů to přeci funguje, tak holky to namotivuje taky. Je to ale trochu složitější,“ říká Matějčková.

 Sportovní psycholožka Dukla Praha a zdravotní osobní trenérka Barbora Matějčková (24. června 2024) | foto: archiv Barbory Matějčkové

x Od kdy by měl sportovec řešit mentální průpravu?

Nejlépe od jeho úplných začátků, a to od dětství. Měli bychom se dětí ptát, co je na sportu baví, co si odnáší z tréninku a jak se při nich cítí. Jestli třeba prožívají nervozitu, nebo na co myslely, když něco pokazily.

x Psychologů je ale žalostně málo, těch sportovních snad ještě méně…

Bohužel. Mým snem je, aby měl každý tým svého sportovního psychologa. Ale než k tomu, doufejme, jednou dojde, prozatím musí tuto roli zastat trenéři a rodiče.

V rámci Asociace psychologů sportu teď pořádáme kulaté stoly pro trenéry. Na setkání si nosí vlastní témata a společně je se dvěma sportovními psychology probírají.

Mgr. Barbora Matějčková Sportovní psycholožka Dukla Praha a zdravotní osobní trenérka. Vystudovala Psychologii na FF v Olomouci, magisterské studium dokončila na FF UK v Praze. Absolvovala psychologický kurz krizové intervence, koučování a z fyzické roviny kurz osobního zdravotního trenéra, výživového poradenství a sportovní masáž. Spolupracuje s reprezentanty, olympioniky a Armádou ČR.

x Jak se liší práce s ženským a mužským týmem?

Je v tom obrovský rozdíl. Trenéři ale často na týmy pohlíží stejně, a v důsledku toho pak na ženy například křičí stejně jako na mužské svěřence. Protože u mužů to přeci funguje, tak holky to namotivuje taky. Je to ale trochu složitější.

Z mé zkušenosti je vhodnější s ženami více mluvit a nesdělovat tolik kritiky bez zmínění toho, co se na druhou stranu povedlo. Spíše je pozitivně motivovat a podporovat.

Samozřejmě podporující by měli být trenéři vůči všem, ale kdybych měla vybrat dvě „rizikové“ kategorie, tak to jsou ženy a děti. Obzvláště děti si to pak v sobě podvědomě dlouho nesou a může se to promítnout i do oblastí mimo sport.

x My všichni sportem políbení už od malička si asi vybavíme „ambiciózní rodiče“ z tribun, kteří moc podporující nebyli…

Tito rodiče si často vůbec neuvědomují, že dělají něco špatně. A většinou nemají zájem něco měnit, protože věří ve svůj dobrý úsudek a konání. Nenaplněné ambice vkládají do svých dětí a nevidí to.

Takoví rodiče by se měli primárně zaměřit na sebe a svoje vlastní aktuální cíle, a až potom nějak působit na děti. V praxi také doporučuji nechat dětem volnost ve výběru sportu. To, že tatínek hrál hokej, neznamená, že syn ho musí jít hrát taky – ani na něj totiž nemusí být konstitučně vyhovující.

x S čím za vámi rodiče dětí nejčastěji chodí?

Je to různé. Nedávno za mnou přišel klient s tím, že v týmu, kde sportuje jeho syn, mají rivalitní až nepřátelskou atmosféru. Chlapec tam nemá moc kamarádů, a na tréninky se netěší, často na ně vůbec nechce. Ale je to jeden z nejlepších hráčů v týmu a obrovský talent. O to víc proti němu spoluhráči jdou.

U dospívajících dívek jsou to často poruchy příjmu potravy, a to zejména u estetických sportů. Pracuji třeba i s lezkyněmi, a tam váha dělá hodně. Je ale přirozené, že dívky v určitém věku dospívají, začínají mít ženské křivky a tím nějaká ta kila naberou.

x Sportovní psychologie tak nikdy není „pouze“ o sportu, že?

Přesně tak. Spadá tam sport, ale i strava, životní styl a lidské vztahy. To vše působí na sportovce. Klienti často přicházejí s problémy, které se u nich odrazí a ukážou až ve sportu.

Třeba sebedůvěra. Když nedávají góly, tak si nevěří. Nabízí se tedy otázka proč? Je to třeba kvůli tomu, že na něj rodič kdysi křičel, když něco pokazil? A najednou už se dostáváme do jiných vod, než jsou ty sportovní.

x Jak moc trápí vrcholové sportovce sebevědomí?

Docela dost – možná by až někoho překvapilo, do jaké míry. Navenek působí, že si věří a vše hravě zvládnou. Ale mnoho vrcholových sportovců se sebevědomím bojuje.

x Panuje kolem sportovního psychologa ještě stigmatizace?

Panuje, ale možná trochu jiná, než jak je tomu u „klasických“ terapií. Ve společnosti převládá názor, že sportovec je přeci silný a odolný, na co tedy potřebuje psychologa?

Ve vrcholovém sportu je ale právě psychika stěžejní složka výkonu. Sportovci po fyzické stránce mají natrénováno maximálně, ale právě mentální nastavení je může zklamat. Myšlenky jsou s vámi pořád, jen tak nezmizí a nedají se zastavit.

x Učíte sportovce nějaké techniky, které mohou využít k tréningu psychiky?

Ano, mezi moje oblíbené patří například vizualizace. Sportovec si představí například den závodu. Jak bude probíhat od začátku do konce, zda se během něj objeví nějaké komplikace, a jak se v tu chvíli zachovají.

Jen tím, že si to nanečisto zažijí, tak se obecně nervozita může snížit. Zároveň si vymyslí, jak při daných problémech zareagují a jak je vyřeší. Někdo má ale představivost a fantazii lepší a jde mu to snáz. Někdo musí trénovat častěji a po delší dobu.

Pak také mohou pomoci rutiny. Když to uvedu na příkladu, sportovec udělá chybu, po které následuje nějaké zvolené gesto, aby vrátil svou pozornost zpátky a nedošlo k rozhození. Třeba si třikrát hodí balonkem. Pak může začít znovu. Proti nervozitě a stresu jsou také dobré řízené relaxace.

Hledání kořenů lásky ke sportu

x Vaše pracovní zaměření je velmi pestré. Mohla byste říct, kde všude jako psycholog působíte?

Hodně pracuji s vrcholovými sportovci, tedy s těmi, kteří se dostali na absolutní špičku. S nimi je práce trochu odlišná, protože už mají přeci jen vybudovanou nějakou disciplínu. Jsou zvyklí makat a trénovat. Ví, že to bolí a že to nepůjde hned, okamžitě.

Do mé soukromé praxe ale chodí sportovci všech možných úrovní a kategorií a mám i klienty čistě na „osobní“ záležitosti, kterých se sport vůbec netýká.

x Spolupracujete před sportovním svátkem v Paříži i s českými reprezentantkami a reprezentanty?

Ano, momentálně připravuji do Paříže i některé olympioniky. Jednou z takových je například klientka (vzhledem k zachování lékařského tajemství neuvádí redakce její jméno, pozn. red.), která mě vyhledala ve chvíli, kdy se dozvěděla, že se kvalifikovala na olympiádu.

V ten okamžik se jí totiž splnil sportovní sen a v pokračování začala ztrácet smysl – začalo u ní vyprchávat nadšení. Že už toho všeho má dost. Určitě v tu dobu byla hodně přetrénovaná a mám podezření i na náznaky syndromu vyhoření.

x Jak jste to řešila?

V takových případech je potřeba klientovi co nejvíce porozumět a být mu oporou, což ostatně platí ve všech případech. Samozřejmě z mého osobního pohledu by byla veliká škoda na olympiádu nejet. Ale to není můj úkol, já respektuji a doprovázím klienta.

Kdyby tam upřímně jet nechtěl, tak je mým úkolem ho touto situací provést a podržet, aby ji úspěšně zvládl. V tomto konkrétním případě jsem se snažila zjistit, co za tím doopravdy je – jestli to klientka vážně chce, nebo toho spíš má jen dost a je hodně unavená a vyčerpaná.

x A jak to dopadlo?

Pokud to tak můžu říct, tak „dobře“. Na olympiádu pojede.

x Jak ale motivovat vrcholové sportovce, kteří už dosáhli svých cílů?

Často se vracíme k samotné podstatě. Proč se sportem začali, co jim přináší, jestli by místo něj dělali něco jiného, a když, tak co a z jakého důvodu.

Hledáme stébla, kterých se můžeme chytit. Když jsme vyčerpaní a bolí to, tak často vidíme jen to negativní. To dobré se schová, i když tam často bývá v mnohem větší míře, než to špatné.

X X X

Tajný dopis královny Alžběty II. unikl na veřejnost. Zpochybňuje přesvědčení o Harrym a Meghan

Královna chtěla zachovat bezpečnostní opatření v okolí prince Harryho, jeho manželky Meghan a jejich dětí, uvedl deník Express s odvoláním na soudní dokumenty odtajněné v prosinci minulého roku.

Nejvýše postavený pobočník královny měl prohlásit, že „zachování bezpečnosti vévody a vévodkyně ze Sussexu bylo pro královnu Alžbětu a její rodinu zcela klíčové“. Buckinghamský palác měl zájem pokračovat v zajišťování „účinné bezpečnosti“ prince Harryho i poté, co opustil  královskou rodinu. Odtajněné texty tak podle deníku The Telegraph zpochybňují dřívější přesvědčení, že Harry a Meghan byli královskou rodinou po svém odchodu zcela odstřihnuti.

Harry odhalil řadu tajemství o královské rodině

Princ Harry spolu s Meghan opustili Buckinghamský palác v lednu 2020, připomněl web BBC. Podle oficiálního vyjádření vévody a vévodkyně ze Sussexu, jak zní oficiální šlechtický titul manželského páru, měla být důvodem této zásadní změny touha po změně životního stylu. Oba se zároveň chtěli přestěhovat do Spojených států a více se věnovat podnikání.

Mladší bratr korunního prince Williama má zároveň dlouhodobé neshody s vládnoucím britským rodem Windsorů. Ve své autobiografii nazvané Spare (česky Náhradník) Harry odhalil nejen řadu tajemství ze svého života, ale i ze zákulisí královské rodiny, a to včetně vyhrocených situací. Z knihy se ihned po vydání v lednu 2023 stal prodejní hit.

Komplikované vztahy mezi princem Williamem a Harrym královnu podle svědků znepokojovaly až do posledních dnů jejího života, připomněl web The Telegraph. Alžběta II. zemřela 8. září 2022. Spisovatel a znalec poměrů v britské královské rodině Omid Scobie například pro web Sky News zmínil, že Harry neměl v té době tušení o špatném zdravotním stavu královny Alžběty II. Zbytek královské rodiny Windsorů se přitom již scházel ke smrtelné posteli jedné z nejvýznamnějších panovnic britské historie.