Co se to sakra děje, ptají se českých europoslanců. Bitcoinová kauza exministra Pavla Blažka (ODS) si prorazila cestu i do nejvlivnějších evropských médií. Jak se na kauzu dívají v Bruselu? Podle některých europoslanců vyvolává řadu otázek u zahraničních kolegů a špiní jméno celé země. „Nejen moji kolegové z Bruselu, ale i já upřímně a nevěřícně kroutím hlavou,“ reagovala na dotaz CNN Prima NEWS europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. Potvrzuje to i analytik a bývalý novinář sledující evropskou politiku Viktor Daněk. „Na Česko teď míří zvýšená pozornost,“ popisuje.

„Bitcoinová kauza ministra Blažka je ostuda s potenciálem ohrozit rating ČR. Poškozuje důvěru doma i v zahraničí,“ odpověděla na dotaz redakce europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která zasedá v nejsilnější evropské politické straně EPP (Evropská lidová strana).

 „V Evropském parlamentu za mnou přicházejí kolegové s jedinou otázkou: ‚Co se to u vás sakra děje?‘“ konstatovala.

Podobně situaci popisuje také Klára Dostálová, která za hnutí ANO zasedá ve frakci Patrioti pro Evropu. „Nejen moji kolegové z Bruselu, ale i já upřímně a nevěřícně kroutím hlavou,“ okomentovala kauzu pro CNN Prima NEWS.

 Podle Nikoly Bartůšek, která za hnutí Přísaha zasedá ve frakci Patrioti pro Evropu, celá událost v Bruselu „mimořádně“ rezonuje. „Je to obrovská ostuda pro Českou republiku,“ sdělila redakci.

Česko na stránkách vlivných evropských deníků

O bitcoinové peněžence Pavla Blažka psaly renomované evropské deníky, včetně serverů Politico nebo Euractiv. Právě ty bývají hlavním zdrojem informací „bruselské bubliny“ – europoslanců, vysokých úředníků a politiků nejen v EU, ale také NATO.

K jejich čtenářům patří i hlavní představitelé okolních zemí, díky čemuž mají tato média na obraz Česka v zahraničí významný vliv.

„Český vládní skandál, do kterého je zapleten podnikatel obchodující s drogami na temném webu a miliony eur v bitcoinech, hrozí, že pomůže vyhlídkám populistického opozičního lídra Andreje Babiše v podzimních parlamentních volbách,“ napsal web Politico.

Právě na to upozorňují také české europoslankyně. „Nevěřícně sledují zprávy i v renomovaných zahraničních médiích, ve kterých se objevují slova jako drogy, Bitcoin, darknet – a to v souvislosti s aktivitou ministra spravedlnosti členského státu EU,“ vylíčila Nerudová.

Dostálová: Nikdo nechápe, že to Blažek neprověřil

Bizarnost kauzy zdůraznila také Dostálová. „Všichni se pozastavují nad argumentací předsedy vlády, že šlo o nějakou historku, a nechápou, že si transakci takových peněz, a ještě od odsouzené osoby, neprověřil,“ komentovala.

„Tohle není jen politické selhání. Je to morální selhání, které ohrožuje to nejcennější, co může mít demokratická země – důvěru svých občanů. Všechny nejasnosti je třeba od aktérů této kauzy věrohodně vysvětlit a vyvrátit všechny pochybnosti,“ myslí si Nerudová.

 Podle Bartůšek její kolegové z poslaneckých řad dokonce spekulují, zda tato věc nezpůsobí pád české vlády. „Každopádně musím říct, že toto téma poškozuje věrohodnost České republiky jako civilizované země,“ řekla.

 „(Evropa) se dnes ptá, co se děje v zemi, která si pod současnou vládou získala respekt za svou muniční iniciativu, podporu Ukrajiny i řadu dalších kroků. O to větší rozčarování tento skandál budí,“ zdůraznila řada poslanců.

CNN Prima NEWS se se žádostí o vyjádření obrátila i na europoslance dalších členských zemí EU z Polska, Německa a Rakouska. Událost ale odmítli komentovat.

Kauza skutečně rezonuje, říká analytik

Dopad kauzy na důvěryhodnost Česka potvrzuje také dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu a současný ředitel think-tanku Europeum Viktor Daněk.

„Bitcoinová kauza skutečně rezonuje i v zahraničí, napsal o ní například vlivný bruselský server Politico, který čtou prakticky všichni, kteří se zabývají unijní politikou, a to zejména v souvislosti s volbami,“ popsal.

„Jejich výsledek může a nejspíše bude mít dopad na celounijní politiku, takže na Česko teď míří zvýšená pozornost,“ myslí si Daněk. Tuzemská politika se navíc v posledních letech dostává do pozornosti zahraničních médií opakovaně, a to v souvislostech, které poškozují obraz Česka jako standardní západní země se zdravou politickou kulturou.

„V minulosti tomu přispěly zejména vleklé kauzy Andreje Babiše, kterými se opakovaně zabývaly přední evropská média a Evropský parlament a které vedly k tlaku na zpřísnění unijních pravidel proti zneužívání evropských dotací,“ vysvětlil.

Dopad celého skandálu by podle Daňka mohl utlumit fakt, že se Pavel Blažek se po provalení celé věci stahuje z politiky.

„K pozitivnímu obrazu Česka kauza rozhodně nepřispěla,“ dodal.

 X X X

EVAKUACE  TEHERÁNU

Trump vyzval k okamžité evakuaci Teheránu, sám předčasně opustil summit

 Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social vyzval k okamžité evakuaci Teheránu a zopakoval, že Írán nemůže mít jadernou zbraň. Učinil tak krátce poté, co se v mnoha částech Izraele rozezněly sirény varující před raketami vyslanými z Íránu.

 Výbuchy a intenzivní palbu protivzdušné obrany v Teheránu mezitím podle agentury Reuters hlásila íránská média. Vzájemné vzdušné útoky Íránu a Izraele začaly izraelským útokem na Írán v noci na pátek.

 Bílý dům oznámil, že Trump kvůli dění na Blízkém východě předčasně opustí summit G7 v Kanadě a vrátí se do Washingtonu. Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že se v Bílém domě setká Národní bezpečnostní rada.

Írán měl podle Trumpa podepsat jadernou dohodu, čímž by se předešlo nynějším ztrátám na lidských životech. „Írán nemůže mít jadernou zbraň. Říkal jsem to pořád dokola. Všichni by se měli z Teheránu okamžitě evakuovat,“ napsal Trump na síti Truth Social.

Země ze skupiny G7 podpořily Izrael v konfliktu s Íránem, který je podle nich zdrojem teroru v regionu. V prohlášení vyzvaly k ochraně civilistů. Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek zabila nejvýše postaveného íránského vojenského velitele Alího Šádmáního, píše deník Haarec. Šádmání, který měl podle izraelské armády blízko k íránskému nejvyššímu duchovnímu Alímu Chameneímu, byl přitom ve funkci teprve krátce. Írán dnes ráno vyslal další balistické rakety na Izrael, informuje server The Times of Israel (ToI), podle něhož se v centrální části země rozezněly sirény vyzývající civilisty, aby zamířili do krytů. Podle svědka agentury Reuters se nad Tel Avivem ozvalo několik explozí, zřejmě mohly souviset aktivací systému protivzdušné obrany.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později na sociální síti X uvedla, že Trump po večeři s představiteli států na summitu G7 odletí zpět do Washingtonu, a to právě kvůli napjaté situaci na Blízkém východě. S Trumpem se do Washingtonu vrátí i ministr zahraničí Marco Rubio, uvedla stanice CBS News.

 Spojené státy v oblasti Blízkého východu rozmístily další vojenské síly, napsal na síti X americký ministr obrany Pete Hegseth, aniž by uvedl podrobnosti. Reuters nicméně v pondělí napsal, že USA do oblasti přesunula letadlovou loď a vyšší počet letounů určených k doplňování paliva za letu.

Hegseth stanici Fox News řekl, že se po Trumpově návratu do Bílého domu zúčastní schůzky Národní bezpečnostní rady v Situační místnosti, píše server The Times of Israel.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu vyzval Írán a Izrael k ukončení úderů na civilisty a řekl, že snažit se o změnu režimu v Íránu by bylo strategickou chybou. Macron podle Reuters také uvedl, že Trump učinil nabídku na setkání a příměří mezi Íránem a Izraelem.

Írán zahájil novou vlnu útoků

Írán před půlnocí zahájil novou vlnu vzdušných útoků na cíle v Izraeli. „Devátá vlna kombinovaných raketových a dronových útoků právě začala a bude trvat bez přestání až do rozbřesku,“ uvedl podle agentury AFP mluvčí íránských revolučních gard Alí Mohammad Naíní. V centrální a jižní části Izraele se kolem 0:30 místního času (23:30 SELČ) rozezněly sirény varující před íránským útokem.

Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel oznámila, že občané mohou opustit kryty, protože útok skončil. Později se sirény opětovně rozezněly při dalších dvou vlnách útoků. Podle armády byly při útocích vyslány malé počty raket, přičemž prozatím nebyla hlášena žádná zranění.

Armáda také uvedla, že v oblasti Golanských výšin sestřelila několik dronů, nesdělila však, odkud byly drony vyslány. Čínské velvyslanectví v Izraeli podle Reuters vyzvalo své občany, aby kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci opustili zemi.

Íránská média mezitím informovala o explozích a intenzivní palbě protivzdušné obrany v Teheránu. Protivzdušná obrana byla podle Reuters aktivována i v oblasti Natanz, kde se nachází významné íránské jaderné zařízení.

 Izrael uskutečnil v noci na pátek rozsáhlé údery na íránské vojenské objekty a cíle spojené s íránským jaderným programem. Odůvodnil to snahou zastavit vývoj íránské jaderné zbraně. Teherán tvrdí, že jeho jaderné aktivity mají nevojenský charakter. Od pátečního večera Írán provádí na Izrael odvetné údery, zatímco izraelské útoky pokračují. Obě strany konfliktu udeřily také na civilní objekty.

 X X X

 Ruský noční nálet na Kyjev zabil 14 lidí, mezi nimi i jednoho Američana

 Při ruských nočních útocích zahynulo 14 lidí, mezi nimi jeden Američan, píše AFP s odvoláním na šéfa kyjevské vojenské správy Tymura Tkačenka. Po dalších obětech se zatím pátrá. O útocích a mrtvém občanovi USA již dříve v noci informoval starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Podle Tkačenka ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.

Jeden z prvních dronových útoků zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a podle prvotních informací zranil nejméně 11 lidí. Podle ministra vnitra Ihora Klymenka bylo při útocích v Kyjevě zraněno nejméně 44 lidí a v Oděse dalších šest, píše AFP.

 V Kyjevě bylo zasaženo 27 objektů včetně obytných budov, vzdělávacích zařízení a kritické infrastruktury, dodal ministr Klymenko.

 Ruská armáda v posledních týdnech vyslala na Ukrajinu rekordní počet dronů a raket. Rusko útoky zintenzivnělo poté, co ukrajinská tajná služba (SBU) na začátku června v rámci operace zvané Pavučina pomocí malých levných dronů zničila či poškodila několik ruských strategických bombardérů na základnách hluboko v ruském vnitrozemí, píše agentura AP.

Ruský útok na Kyjev byl jedním z nejstrašnějších od začátku války, uvedl Zelenskyj. Zahynulo 14 lidí, další stovka je zraněná. Další oběť je v Oděse. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket. Ruské regiony nadále zvyšují odměny novým vojákům, kteří se nechají zverbovat do války proti Ukrajině. Letos už zvýšilo odměny přinejmenším 26 regionů. Skoro polovina ruských krajů a oblastí, konkrétně 37, nabízí rekrutům více než dva miliony rublů (asi 550.000 Kč), uvedla ruská redakce BBC. Dvoumilionová prémie ale podle stanice stačí tak na nové auto ruské výroby, nikoliv na zahraniční vůz a už vůbec ne na pořízení vlastního bydlení.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.

X X X

 KALOUSEK  POTÁPÍ  STANJURU,  DOSTAT  ODVAHU,  ODEJÍT  ZA  ŠKODY

Musí lhát, lidsky ho chápu, potápí Kalousek Stanjuru v kauze bitcoinů

 Miliarda přijatá v bitcoinech od muže zapleteného do obchodu s drogami zřejmě k pádu vlády nestačí. Poslanci zahájí mimořádnou schůzi před hlasováním o nedůvěře vládě Petra Fialy, kterou vyvolalo opoziční hnutí ANO. Povalit vládu se pokusí už počtvrté. ANO, SPD a Piráti mají 95 hlasů, šest hlasů jim tedy chybí.

 Aby kabinet padl, muselo by pro nedůvěru vládě hlasovat nejméně 101 z celkového počtu 200 poslanců.

X X X

Opoziční Piráti dorazili do Sněmovny rány v pracovních oblecích s tím, že ji jdou čistit od korupce. Přišli poslanci Ivan Bartoš, Olga Richterová, Jakub Michálek a šéf strany Zdeněk Hřib.

Předtím takto ráno myli chodník u centrály opozičního hnutí ANO.

 Premiér a předseda ODS Petr Fiala je přesvědčený, že vláda pozici obhájí. Hájí ministra financí Zbyňka Stanjuru, jehož úřad věděl už letos na konci ledna od ministerstva spravedlnosti, že tehdejší šéf resortu Pavel Blažek chce přijmout téměř miliardu korun v bitcoinech od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného provozovatele nelegálního internetového tržiště s drogami a se zbraněmi. A Stanjura v tom Blažkovi nezabránil.

„U daru byly kompetence v gesci ministerstva spravedlnosti,“ hájil premiér Stanjuru v nedělní debatě v televizi Prima. Tvrdil, že Stanjura o daru nevěděl, čímž se hájí také ministr financí.

Kalousek nechápe koaliční politiky, včetně premiéra, kteří tvrdí, že Stanjurovi věří

Takovou možnost odmítá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Lidsky chápu Zbyňka Stanjuru, že musí lhát. Možné trestně-právní důsledky mu jiný prostor nedávají. Ani lidsky, ani politicky však nechápu ty koaliční kývače, kteří nám s vážnou tváří tvrdí, že mu to věří. Včetně premiéra Petra Fialy,“ napsal na sociální síti X Kalousek.

„Mohu poctivě říct, že existují jen 3 varianty: 1) Ministr financí lže. 2) Ministr financí svůj resort neřídí, netuší, co se tam děje, nikdo ho neinformuje o ničem včetně toho, co mu píší jeho vládní kolegové. 3) Kombinace obou předchozích variant. Jiné varianty neexistují. Je to smutné. Ale chceme-li se zvednout z bláta, musíme si to přiznat,“ napsal Kalousek.

 Byl jsem ministr financí 6 let ve dvou vládách. A k tvrzení Zbyňka @Zbynek_Stanjura, že “o daru nevěděl do okamžiku, než byl přijat”, mohu poctivě říct, že existují jen 3 varianty:
1) Ministr financí lže.
2) Ministr financí svůj resort neřídí, netuší, co se tam děje, nikdo ho

Čeká se, že debata poslanců potrvá do nočních hodin a bude pokračovat ve středu. Pokud někdo z vládních poslanců nezmění názor, odolá i čtvrtému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry.

Poprvé opozice neuspěla s návrhem na vyslovení nedůvěry současné vládě v září 2022 a následně v lednu a v říjnu následujícího roku. Nynější schůzi spojují koaliční politici s koncem volebního období.

Kvůli spornému daru v bitcoinech od muže, který v minulosti skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování skončil zatím ve funkci ministra spravedlnosti Pavel Blažek a ve funkci ho nahradila místopředsedkyně ODS Eva Decroix.

Prezident Petr Pavel míní, že svržení vlády by vedlo k nestabilitě. Do řádných voleb do Sněmovny, které se uskuteční začátkem října, nyní chybí jen čtvrt roku.

Ministryně Decroix podala stížnost pro porušení zákona ze strany soudu ve prospěch Jiřikovského

Decroix před začátkem Sněmovny svolala tiskovou konferenci společně se svým náměstkem za hnutí STAN Karlem Dvořákem.

Decroix na ní oznámila, že podala stížnost pro porušení zákona ve prospěch Jiřikovského.

Nejvyšší soud změnil svou judikaturu a rozhodl ve prospěch Jiřikovského, aby mu pak Krajským soudem byla vrácena počítačová technika, na níž měl ukryté bitcoiny.

 X X X

Piráti pomalovali chodník před centrálou hnutí ANO. Hrdinové, komentoval Babiš

 Piráti v čele s bývalým předsedou Ivanem Bartošem v úterý ráno pomalovali chodník před pražskou centrálou hnutí ANO. „Hrdinové, kteří tři roky kryli vládní podvody a po volbách by je chtěli krýt znovu,“ komentoval na sociální síti předseda hnutí Andrej Babiš. Piráti na sociální síti X z akce zveřejnili také video.

Událost se podle krajského zastupitele Martina Hermana z hnutí ANO měla odehrát v úterý okolo 5:30. „Piráti pod vedením Ivana Bartoše odvážně ráno pomalovali chodník před centrálou hnutí ANO. Když zahlédli policejní auto, rychle vše smyli a odvážně dělali, jakoby nic,“ napsal na Facebooku Herman s tím, že poté Piráti odjeli.

Redakce iDNES.cz oslovila pražskou městskou policii, jejíž vozidlo bylo zachyceno na jedné z fotografií, zda na místě skutečně zasahovala.

„Dnes (v úterý pozn. red.) kolem tři čtvrtě na šest jsme přijali oznámení na linku 156 od ostrahy objektu, že v Babické ulici skupinka osob sprejuje na chodník. V době příjezdu hlídky byl ale chodník bez jakýchkoliv známek znečištění barvou,“ řekla pro iDNES.cz mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.

 Redakce iDNES.cz požádala o vyjádření hnutí ANO i Piráty. Mluvčí Pirátů Lucie Švehlíková pro iDNES.cz uvedla, že šlo o smývatelnou barvu. „Určitě jste si všimla, že ji i umyli. Šlo o symbolický protikorupční úklid před budovami spojenými s korupcí,“ dodala Švehlíková.

Piráti se od budovy ANO přemístili před Sněmovnu, kde se rovněž pokusili pomalovat chodník.

 X X X

TISK  ANGLIE:  BABIŠ  ČESKÝ  TRUMP

  Babiš je český Trump, píše věhlasný britský deník. Má podobné recepty i politický styl

Miliardář a podnikatel Andrej Babiš je podle britského listu The Times českou verzí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Předseda hnutí ANO, který vedl Českou republiku v letech 2017 až 2021, má na záchranu Evropy podobný recept – být proti imigraci a zelené politice, píše list. Podobně jako řada jiných populistických politiků v Evropě je i on proti Evropské unii (EU).

„S našimi současnými vůdci jako bychom prožívali pád římské říše,“ řekl Babiš minulý týden o EU. „Prohráváme všude, s Asií a dalšími. Mladí lidé nemají děti,“ dodal.

 Na svém účtu na síti X také pravidelně vystupuje proti Green Dealu (Zelená dohoda pro Evropu), který má za cíl učinit EU uhlíkově neutrální do roku 2050. Babiš novináři z The Times řekl, že právě tento plán je pro něho největším problémem. „Nepotřebujeme příkazy a nařízení od Evropské komise. Jsme suverénním státem a my rozhodneme, co uděláme,“ dodal bývalý český premiér.

 Podobně jako Trump i Babiš podle listu čelil a čelí mnoha právním bitvám, ve kterých je zpochybňována jeho legální cesta k získání majetku ve výši tří miliard dolarů (64 miliard korun). Do politiky přitom vstoupil se slibem skoncovat s korupcí.

V Evropě má blízko k politikům z krajní pravice, včetně francouzské političky Marine Le Penové nebo maďarského premiéra Viktora Orbána. Společně utvořili tito politici frakci Patrioti v Evropském parlamentu. Ta se často odkazuje na politiku amerického prezidenta.

Udělejme Evropu opět skvělou

Na společném sjezdu v Madridu na začátku února si její členové vybrali jako společné heslo „Make Europe Great Again“ (Udělejme Evropu opět skvělou), které nápadně připomínalo slogan z amerických prezidentských voleb.

Na rozdíl od řady jeho kolegů z Patriotů ho však s Trumpem pojí i to, že ani jeden není ideolog, ale k politice přistupují pragmaticky na základě nálad ve společnosti, řekla listu politoložka Petra Guasti, která mimo jiné působí na Karlově univerzitě.

V České republice se uskuteční parlamentní volby 3. a 4. října. Babišovo hnutí je podle průzkumů favoritem na vítězství a jeho náskok na konkurenci se pohybuje nad deseti procentními body.

 X X X

 BOXER  KLIČKO  VYSTOUPIL  TVRDĚ  PROTI  ZELENSKÉMU, 

ODSTRANIT  HO  Z  VEDENÍ  UKRAJINY,  ZNIČIL  KYJEV,  UKRAJINU,  TISÍCE  MRTVÝCH

NEODPUSTITELNÉ!

  Tvrdá kritika Zelenského. Smrdí tu autoritářství, tepe Kličko prezidenta kvůli situaci v Kyjevě

Zatímco Ukrajina vede s Ruskem válku o svou existenci, boje se rozhořely i na kyjevské radnici. V sázce nejsou životy, ale politické funkce. Podle zjištění webu Ukrajinská pravda se o moc v hlavním městě přetahují starosta a bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko a Timur Tkačenko, náčelník městské vojenské správy dosazený prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Klička se ho prezident prostřednictvím svého člověka snaží nedemokraticky odstavit od moci a ovládnout město. Hovoří dokonce o „zápachu autoritářství“. Tkačenko se však brání a tvrdí, že pouze vykonává svou práci. Poukazuje přitom na bující korupci ve městě.

Spor mezi dvěma světově nejznámějšími ukrajinskými politiky není čerstvý. Slova o autoritářství pronesl Kličko na Zelenského adresu již v prosinci 2023. „V určitém okamžiku se již nebudeme lišit od Ruska, kde vše závisí na rozmarech jednoho člověka,“ citoval Klička web The Independent.

 Starosta ukrajinské metropole také na začátku letošního roku kritizoval Zelenského přístup k mírovým jednáním. „Kličko je skvělý sportovec, ale nevěděl jsem, že je také skvělý řečník,“ reagoval ironicky prezident.

 Putin zakrojil nůž hlouběji do Ukrajiny. Tankové divize prolomily linie, píší agentury

Nyní se spor obou politiků posouvá do další fáze. Tentokrát nejde o střet názorů na ukončení války, ale o moc na kyjevské radnici. „Jde o čistku demokratických institucí pod rouškou války. Kdysi jsem řekl, že v naší zemi to páchne autoritářstvím. Teď už to smrdí,“ popsal kyjevský starosta jednání prezidentské kanceláře pro britský deník The Times. Zelenskyj se podle něj snaží převzít kontrolu nad Kyjevem, a to prostřednictvím svého člověka – Timura Tkačenka.

Protiústavní rozdělení moci?

Celý příběh se podle webu Ukrajinská pravda začal psát již na začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Všechno to začalo koncem února 2022. Tehdy mi zavolal (Andrij) Jermak (vedoucí prezidentské kanceláře, pozn. red.) a k hovoru se připojil i prezident. Zelenskyj řekl, že situace je taková: Rusové jsou u města, proto chce prezidentská kancelář jmenovat generála Žirnova do čela vojenské správy Kyjeva, protože je třeba připravit obranu hlavního města,“ popsal Kličko Ukrajinské pravdě.

„Neměl jsem nic proti. I když podle zákona má vojenskou správu vést předseda Kyjevské městské státní správy (KMVA). Ale všichni tehdy chápali, že je třeba pomáhat armádě,“ dodal.

  Pět explozí a obrovský požár. Rusko čelilo dalšímu úderu, tentokrát na chemickou továrnu

Žirnov vedl KMVA v prvních měsících ruské invaze. Staral se čistě o vojenské záležitosti a do politiky města nemluvil. V říjnu 2022 ho nahradil bývalý velitel pozemních sil Serhij Popko. To už Kyjev nebyl bezprostředně ohrožen, a proto bylo jmenování Popka  „časovanou bombou“. Formálně totiž Kličko nebyl odvolán z funkce předsedy KMVA, a proto měl vést i vojenskou správu. Dokud byly vztahy mezi Kličkem a Zelenským dosazenými vedoucími normální, tato formální dualita nikoho zvlášť netrápila.

Korupční kauzy si vyžádaly prezidentův zásah

Později ale začaly na povrch vyplouvat kauzy, ve kterých měli být namočení i vrcholní úředníci metropole. Národní protikorupční úřad v únoru v rámci operace Čisté město odhalil rozsáhlou pozemkovou korupci. Sedm z Kličkových podřízených bylo zatčeno, další tři byli vyšetřováni. Starosta v reakci na to odvolal mimo jiné i svého zástupce ve vedení KCSA Petro Olenyče.

„Ale jak dlouho se měl prezident na to všechno dívat? Kyjevská rada rozprodává město, rozdává pozemky, rozkrádá rozpočty, a vedoucí vojenské správy jmenovaní Zelenským to všechno bez mrknutí oka podepisují. Je jasné, že to prezidenta začalo strašně znepokojovat, a tak si vybral nového člověka,“ řekl zdroj z okolí Zelenského.

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Úřady musely uzavřít dvě hlavní letiště

Tím je Timur Tkačenko. Zkušený úředník do kyjevské politiky vstoupil již před více než deseti lety. Tehdy měl blízko Kličkovu zástupci na radnici Pavlo Ryabikinovi, který byl zvolen za stranu bývalého boxera UDAR. Tkačenko získal post ve vedení jednoho z městských podniků, ale již v té době měl napjaté vztahy s některými lidmi z Kličkova okolí. „Už někdy od roku 2017 se Timur dal stěží nazvat ‚kličkovcem‘, i když ve volbách v roce 2020 kandidoval za UDAR,“ popsal zdroj z Kličkova okolí.

Plán k ovládnutí radnice?

V podstatě ihned po nástupu se Tkačenko dostal do konfliktu s Kličkem. Z povahy své funkce schvaluje každé rozhodnutí Kyjevské rady. Díky tomu má mocný nástroj, jak ovlivňovat chod města. Systematicky například blokuje realizaci velkého množství rozhodnutí, které zastupitelé přijali.

 Rusko chrlí ve velkém nové drony i odpalovací rampy. Útoky budou masivnější, bojí se Ukrajinci

„Moji předchůdci prostě podepisovali všechny ty hromady papírů, které jim přinesli z radnice. A já jsem je začal číst. A když tam byla nějaká výstavba bobových drah nebo nákup keřů za desítky milionů, tak jsem nechápal, jak to můžu podepsat, když nemáme peníze na zbraně a drony. A toto moje chování velmi irituje místní vedoucí představitele,“ uvedl Tkačenko.

Podle komunálních politiků chce prezidentská kancelář prostřednictvím Tkačenka ovládnout radnici. „Nyní je jeho úkolem znemožnit fungování Kyjevské rady. K tomu je třeba, aby nebylo kvorum (nejnižší počet členů nějakého orgánu, aby byl usnášeníschopný, pozn. red.). Našim zastupitelům, kteří od začátku války slouží v armádě, jsou zamítány žádosti o služební cestu za účelem účasti na zasedáních Kyjevské rady. Všechny předchozí roky je pouštěli bez problémů, nyní – ani jednoho,“ řekl jeden z představitelů Evropské solidarity, nejsilnější strany v kyjevském zastupitelstvu.

Bezpečnostní složky navíc vyšetřují řadu zastupitelů v souvislosti s korupčními kauzami. Podle Kličkova okolí je však jejich počínání účelové. „Hlavním úkolem je zastrašit a zmanipulovat. Někoho jednoduše na základě falešného obvinění uvězní v domácím vězení a on se už nemůže dostat na zasedání, třeba jako Volodymyr Prokopiv (bývalý místostarosta a zastupitel, pozn. red.). Někoho nutí složit mandát, aby se Tkačenko dostal do Kyjevské rady. Dříve totiž kandidoval za UDAR, ale neprošel,“ sdělil informátor z okolí kyjevského starosty.

 Nezávislí experti však podezření z korupce neberou na lehkou váhu. „Není pochyb o tom, že tato zatýkání nejsou pouze politickým krokem, ale reakcí na projevy korupce v kyjevské městské správě,“ řekl pro The Times politolog Volodymyr Fesenko.

Bojovník proti loutce?

Členové UDAR jsou ale přesvědčeni, že cíl prezidentské kanceláře je jednoduchý – dosáhnout toho, aby se zastupitelstvo nedokázalo sejít v dostatečném počtu. Pokud by taková situace nastala a trvala delší dobu, jeho pravomoci v režimu výjimečného stavu přecházejí přímo na vojenskou správu, tedy na Tkačenka. Tím pádem by podle „kličkovců“ získal Zelenskyj neomezenou moc nad městem.

Zřejmě po pochopení tohoto scénáře Kličko ucítil ve vzduchu pach údajného autoritářství. „Máme připravenou strategii boje, ale zatím ji nebudu zveřejňovat. Aby fungovala,“ řekl starosta.

 Tkačenka lidé z UDAR označují jako „loutku Bankové ulice“ v narážce na třídu, na které stojí sídlo ukrajinského prezidenta. „Ještě z dob své sportovní kariéry mám velmi přesný cit, jestli mám před sebou bojovníka. Cítím to. A člověk, na kterého se mě ptáte (Tkačenko, pozn. red.), ve mně takový pocit nevyvolává. Válka ještě není vyhraná a já bych si nevážil sám sebe, kdybych město vydal lidem, kteří v okamžiku invaze rychle utekli a opustili ho,“ shrnul Kličko.

Pro silné slovo nejde daleko ani Tkačenko. „Tento starosta je ve funkci přes deset let. Ve městě není transparentnost, je tu spousta machinací, nejsou přijímána nezbytná rozhodnutí. Ve skutečnosti je ve funkci kvůli image staré sportovní hvězdy. Kyjev si zaslouží něco lepšího,“ řekl.

„Hlavním problémem pro starostu hlavního města je to, že za deset let u moci ve městě nedokázal vybudovat systém efektivních a čestných úředníků, na které by se nyní v kritickém okamžiku mohl spolehnout,“ dodává Ukrajinská pravda. Kvůli stále bující korupci ve městě mají i nyní bezpečnostní složky stále plné ruce práce.

 X X X

 NOVÝ  VELVYSLANEC  ČR  V  RUSKU,  KOŠTOVAL

Česko má nového velvyslance v Moskvě. Koštoval předal pověřovací listiny

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gluško v pátek převzal kopie pověřovacích listin od nového českého velvyslance v Moskvě Daniela Koštovala, oznámila ruská tisková agentura TASS. Doposud úřad fakticky vedl chargé d’affaires Jan Ondřejka. Nový český nejvyšší diplomat v Rusku sbíral zkušenosti také ve Spojených státech amerických.

Koštoval působil na českém ministerstvu zahraničí od roku 1996 jako ředitel odboru bezpečnostní politiky, ředitel odboru pro severní a východní Evropu a generální ředitel pro mimoevropské země. V letech 1998 až 2002 působil v rámci Stálé delegace ČR při Severoatlantické alianci.

Na zastupitelském úřadu v Moskvě už byl v letech 2003 až 2006, poté také na ambasádě ve Washingtonu. V roce 2013 se stal prvním náměstkem ministra obrany. Následně byl do konce roku 2018 náměstkem ministra obrany pro strategie, zahraniční vztahy a plánování a poté pro vyzbrojování a akvizice.

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Následovalo vzájemné vyhošťování diplomatů, které pokračovalo po ruské invazi na Ukrajinu před více než třemi lety. Česko odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech a uzavřelo tehdy také své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Dočasně uzavřen je Český dům v Moskvě.

Za téměř nulovou označil úroveň rusko-českých bilaterálních vztahů ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij v rozhovoru, který tento měsíc zveřejnil ruský časopis Meždunarodnaja žizň . Diplomat zároveň řekl, že by rád doufal, že příchod nového českého velvyslance do Moskvy bude mít pozitivní vliv na komunikaci mezi diplomaciemi obou zemí.

Koštoval začátkem května novinářům řekl, že považuje za svůj hlavní cíl pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči ČR a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Moskvě chce především hájit české zájmy a je připraven na diplomatický dialog s ruskými partnery.

 X X X

 Jaderná hrozba u hranic NATO. Rusko rozšiřuje základnu v Kaliningradu

 Rusko v poslední době rozvíjí a modernizuje své základny pro jaderné zbraně v blízkosti zemí Evropské unie a NATO, včetně té v kaliningradské exklávě mezi Polskem a Litvou. Uvedla to v pondělí švédská veřejnoprávní stanice SVT s odvoláním na svou analýzu příslušných satelitních snímků.

Snímky společnosti Planet Labs pořízené letos v květnu ukazují, že základna v Kaliningradské oblasti získala trojitý plot, vznikly tam nové budovy a bylo umístěno moderní komunikační zařízení. Polsko loni uvedlo, že v místě může být uloženo až sto taktických jaderných hlavic.

Modernizací prochází i základna Asipoviči v Bělorusku, kde byly uloženy jaderné zbraně už za sovětských dob. Satelitní snímky tohoto areálu ukazují nová zařízení protivzdušné obrany a plošinu pro nakládání z vlaků.

V arktickém souostroví Nová země, které bylo v dobách Sovětského svazu dějištěm jaderných zkoušek, vzniklo několik nových budov.

Na poloostrově Kola u hranic s Finskem a Norskem nechala ruská armáda postavit na 50 bunkrů pro uskladnění balistických raket odpalovaných z ponorek a také molo pro nakládání raket na ponorky, uvádí stanice.

„Jsme si toho vědomi a sledujeme to již dlouhou dobu. Týká se to jak ruských investic do jaderných kapacit, tak zavádění nové doktríny,“ citovala televize SVT švédského ministra obrany Pala Jonsona.

Rusko loni schválilo novou doktrínu jaderného odstrašování, která rozšířila výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně.

Kreml v této souvislosti varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocnosti, což by Rusko považovalo za společný útok.

Kaliningradská oblast je ruské území na pobřeží Baltského moře mezi Polskem a Litvou, tedy dvěma členskými státy NATO. Vzhledem k silné ruské vojenské přítomnosti ji analytici vnímají jako místo, odkud může Rusko vést útok na státy Aliance.

 X X X

 Izrael zasáhl v Teheránu budovu televize, mír odmítá. Írán chystá raketovou sprchu

 Izraelská armáda v pondělí zasáhla v Teheránu budovu státní televize IRIB, když její moderátorka ostře kritizovala Izrael. Exploze otřásly i dalšími částmi metropole. Izraelci dříve vyzvali obyvatele oblasti k evakuaci, Írán pak obdobně varoval Tel Aviv. Teherán se podle médií připravuje na historicky největší raketový útok na Izrael. Premiér Netanjahu uvedl, že Izrael nehodlá jednat o deeskalaci a udělá, co bude nutné, i pokud jde o vůdce Chameneího.

 „Íránská propaganda a megafony brzy utichnou, evakuace obyvatel okolí začala,“ uvedl podle BBC izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Krátce poté se objevily na sociálních sítích videozáběry ze studia televize IRIB, jejíž budovu v živém vysílaní zasáhla raketa. IRIB sídlí ve čtvrti 3 na severovýchodě asi desetimilionového Teheránu, v níž podle BBC žije přes 330 tisíc lidí.

Írán a Izrael se vzájemně bombardují od pátku minulého týdne, kdy jako první zaútočila izraelská armáda na cíle spojené s íránským jaderným programem. Izraelská vláda to zdůvodňuje snahou zastavit svého úhlavního nepřítele ve vývoji jaderné zbraně. Teherán ale tvrdí, že jeho jaderný program nemá vojenské účely, a v posledních týdnech o něm obnovil jednání se Spojenými státy

Írán označil své útoky na Izrael za sebeobranu a tvrdí, že míří jen na vojenské cíle. V dopise Radě bezpečnosti to uvedl íránský velvyslanec při OSN. Dodal, že státy zapojené do izraelských útoků ponesou odpovědnost, uvedla agentura Reuters. Írán požádal Katar, Saúdskou Arábii a Omán, aby přiměly Trumpa k tlaku na Izrael kvůli příměří. Teherán za to nabízí větší vstřícnost v jednání o svém jaderném programu, uvedla agentura Reuters.

Íránské rakety v noci dopadly na několik míst ve středním a severním Izraeli, včetně Tel Avivu, kde poničily několik budov a zranily několik lidí. V důsledku otřesů byla mírně poškozena i budova pobočky americké ambasády v Tel Avivu.

Pondělní íránské útoky zabily v Izraeli osm lidí, na 290 dalších lidí skončilo se zraněními v nemocnici, napsal s odvoláním na izraelské ministerstvo zdravotnictví server The Times of Israel (ToI).

 Izraelské letectvo v noci na pondělí také provedlo další údery na Írán, včetně Teheránu. Od pátku si izraelské útoky podle íránských médií vyžádaly 224 obětí, 90 procent z nich byli civilisté. Izraelská armáda cílí převážně na vojenské objekty, podle místních médií ale zasáhla i dvě nemocnice.

 Írán se v souvislosti s eskalujícím konfliktem s Izraelem snaží prostřednictvím Kataru, Saúdské Arábie a Ománu přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby využil svůj vliv na Izrael a pomohl dosáhnout příměří.

Podle deníku The Wall Street Journal Írán signalizoval arabským zemím ochotu k jednání, pokud se USA do konfliktu nezapojí na straně Izraele.

  Státy Perského zálivu varují před nekontrolovatelnou eskalací a vyzývají Washington k tlaku na Izrael i k obnově rozhovorů s Teheránem. Izrael mezitím pokračuje v úderech, které si vyžádaly životy vysokých íránských vojenských představitelů, a podle WSJ se nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí dostává do izolace.

Premiér Netanjahu prohlásil, že útoky budou pokračovat, dokud nebude zničen íránský jaderný program a balistické rakety, a nevyloučil možnou změnu režimu.

Izrael je podle svých představitelů připraven v operacích pokračovat nejméně dva týdny. Trump, který se dosud stavěl k zásahům zdrženlivě, svůj postoj mění. „Myslím, že je čas na dohodu, ale někdy se musí bojovat,“ uvedl.

 X X X

 Táborský festival Komedinati v ulicích – festival pouličního divadla

 Vzdušná akrobacie, nový cirkus, obří loutky, klauniády – to vše nabízí svým návštěvníkům už 14. ročník mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře, který se koná ve dnech 1.–3. 8. 2025 na Žižkově náměstí a v přilehlých ulicích.

 Po loňském úspěchu jihoamerických performerů a muzikantů jsou součástí i letošního programu Komediantů v ulicích. Argentinec Adriano Cangemi předvede poetickou a zároveň provokativní vzdušnou akrobacii, která vás povznese do nebeských výšin. Dalším zahraničním hostem je Chien Hung Kuo z Tchaj-wanu se svou show kombinující manipulaci s cirkusovými kostkami, kontaktní žonglování s ohněm a techniky křišťálové koule.

České pouliční divadlo budou reprezentovat oblíbení Bratři v tricku s novinkou Mořští pánové nebo parta akrobatů z BoCirk, kteří předvedou novocirkusový pouliční betl nazvaný The Gentleman. Performeři ze spolku La Clara s lehkostí a nadsázkou prostřednictvím zá

 Letošní ročník festivalu nabídne také několik pohádek, s kterými přijedou divadla Toy Machine, Circus Sacra nebo Nosálci. Novinkou bude kolébavý průvod obřích loutek. Součástí programu bude také premiéra cirkusové klaunérie Klauna Bailo, který se vydá hledat kámen mudrců. Páteční i sobotní večer zakončí koncerty muzikantů z Mexika, Argentiny a USA, diváci se mohou těšit na kapely Desmadre Orkesta nebo Zooblasters. Pro ty, kteří se chtějí i aktivně zapojit, jsou připraveny dílny žonglování a divadelního líčení. Nebudou chybět ani oblíbení animátoři, tedy mimové, klauni, žongléři či chůdaři.

Festival Komedianti v ulicích pořádaný ve městě Tábor vznikl v roce 2011. Svou poetikou je jedním z mála českých festivalů, který prezentuje moderní pouliční divadlo v centru památkové rezervace. Zaměřuje se na trendy reflektující současné pouliční umění v Česku i v zahraničí. 

 Hlavním pořadatelem je město Tábor ve spolupráci s divadelní společností Mime Prague. Uměleckým šéfem a dramaturgem programu je přední český mim Radim Vizváry, držitel ceny Thálie a umělecký šéf Laterny magiky.

 X X X

 Soud uložil podmínku cizince, která oslavovala střelce na Filozofické fakultě. Na pět let ji vyhostil z Česka

Cizince, která minulý týden natáčela v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) video oslavující pachatele předloňské střelby na škole, uložil Obvodní soud pro Prahu 1 tříměsíční vězení s podmínečným odkladem na dva roky a s okamžitou platností ji na pět let vyhostil z Česka.

Policie případ řešila ve zkráceném řízení, soud vydal trestní příkaz v pátek a je pravomocný. Informoval o tom v pondělí server iDNES.cz. Při střelbě na FF UK v prosinci 2023 zemřelo 14 lidí a 25 jich bylo zraněno.

„Obviněná Ch. H., státní občanka Spolkové republiky Německo, byla uznána vinnou přečinem schvalování trestného činu, kdy veřejně vychvalovala pro zločin jeho pachatele,“ sdělila serveru mluvčí soudu Eva Švíglerová.

Policie z budovy na náměstí Jana Palacha minulou středu odvezla dva lidi, kteří se podle oznámení chovali nestandardně.

Při prověřování pak podle policejní mluvčí Kristýny Zelinkové zjistili, že zadržená čtyřiadvacetiletá cizinka natáčela video, aby vyjádřila obdiv vůči pachateli činu na FF UK.

Identitu druhého zadrženého člověka policisté nezveřejnili, protože se k němu podle nich žádné podezření neváže, uvedl minulý týden server Novinky.cz.

Pachatel, který na konci roku 2023 střílel na FF UK, podle policie o pár dní dříve zavraždil muže a dvouměsíční dítě v Klánovickém lese na okraji Prahy a v den střelby na škole také svého otce ve středočeské Hostouni. Krátce po útoku na FF UK spáchal sebevraždu.

 X X X

 Nebojácný soudce s rolí ve vyšetřování DPP. Kdo byl advokát Prouza, který spáchal sebevraždu?

Advokát Daniel Prouza, který si v sobotu sáhl na život, měl za sebou bohatou kariéru v oblasti justice – v roce 2001 se stal jedním z nejmladších soudců v Česku a neváhal ukládat ani výjimečné tresty. Působil i v akademické sféře či na ministerstvu spravedlnosti. V roce 2013 se dostal do hledáčku médií kvůli sporné spolupráci s pražským dopravním podnikem během vyšetřování předražených zakázek.

Právnickou fakultu Masarykovy univerzity absolvoval v roce 1998, poté získal v roce 2004 v oboru trestního práva příslušný doktorský titul a o dva roky dříve i titul doktora filozofie, stojí ve vizitce na stránkách advokátní kanceláře Gřivna & Šmerda.

 Již v roce 2001 byl jmenován soudcem, tehdy jako jeden z nejmladších v Česku vůbec. Začínal na Okresním soudu v Prachaticích, odkud zamířil na Krajský soud v Českých Budějovicích. Tam předsedal trestnímu senátu, připomíná web Česká justice.

 Během své soudnické kariéry také uložil doživotní trest i 20 let odnětí svobody. Svůj zájem o trestní právo přetavil i do vysokoškolské pedagogické aktivity. Na toto téma pravidelně přednášel na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 Rovněž působil na ministerstvu spravedlnosti – byl členem Komise pro přezkum vyřizování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona. Prouzovo jméno je stále uvedeno v Komisi pro trestní právo při Legislativní radě vlády.

Kritizovaný doprovod k výslechům

V roce 2012 přešel do právnické praxe. O rok později se v médiích objevila zpráva, že Prouza doprovází zaměstnance pražského dopravního podniku k výslechu, když policisté vyšetřovali předražené zakázky.

Pomoc při sebevražedných myšlenkách

Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí 116 111. Linka funguje nonstop, anonymně a zdarma pro děti a studenty do 26 let. Česká asociace pracovišť linek důvěry zase nabízí seznam všech aktuálně sdružených linek, kdy si vyberete podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivá témata.

Asociace poradců pro pozůstalé zase poskytuje profesionální a nestranné služby pro truchlící. Další odkazy a kontakty na jednotlivé poradny či krizová centra například ve větších městech naleznete přehledně na webu Sebevraždy.

Zaměstnanci ale mohli jeho služby odmítnout, informovaly tehdy Hospodářské noviny. Podle webu mělo vedení dopravce přesné informace, kdo míří na policejní výslech. „Při výkonu funkce advokáta neporušuji zákon o advokacii ani žádné jiné normy,“ ujistil tehdy.

Nicméně jeden z vyšetřovatelů, který se na případu podílel, tehdy pro MF Dnes uvedl, že advokát zaměstnancům poradenství neposkytoval. „Spíše to působilo dojmem, že je především kontroluje,“ řekl. Za tři měsíce práce právník podle faktur inkasoval téměř 740 tisíc korun, nakonec spolupráci sám ukončil.

Prouza se měl podle webu MF Dnes zastřelit během soboty v autě. Policisté údajně našli dopis na rozloučenou.

X X X

 Agenty Jeho Veličenstva poprvé povede žena. Dosud šéfuje inovacím jako „Q“

 Britskou rozvědku MI6 poprvé v historii povede žena. Za 116 let existence této zahraniční tajné službě šéfovali výhradně muži. A bylo jich celkem sedmnáct. Teď se do čela agentury na pozici označované stejně jako ve filmových bondovkách „C“ postaví sedmačtyřicetiletá Blaise Metreweliová. V tajných službách pracuje od roku 1999 a většinu kariéry strávila na Blízkém východě a v Evropě.

 Jmenování nové šéfky rozvědky oznámil britský premiér Keir Starmer s tím, že přichází v době, kdy práce zpravodajských služeb nikdy nebyla důležitější.

„Spojené království čelí hrozbám bezprecedentního rozsahu – ať už se jedná o agresory, kteří posílají své špionážní lodě do našich vod, nebo o hackery, jejichž sofistikované kybernetické plány se snaží narušit naše veřejné služby,“ uvedl.

Jmenování nového šéfa tajné služby MI6, která má za úkol shromažďovat zpravodajské informace v zahraničí, mařit plány teroristů a narušovat aktivity nepřátelských států, a navíc v podobě ženy, je podle britského premiéra součástí jeho takzvaného „Plánu změny“.

Metreweliová převezme řízení organizace, nebo také v hantýrce „firmy“, na konci letošního roku od sira Richarda Moorea. Ten agentuře šéfoval od října 2020. „Blaise je vysoce zkušený zpravodajský důstojník a vedoucí pracovník a jeden z našich nejvýznamnějších myslitelů v oblasti technologií. Jsem nadšený, že ji mohu přivítat jako první ženu v čele MI6,“ uvedl Moore.

 Sedmačtyřicetiletá Metreweliová přitom působí v tajných službách od roku 1999, nastoupila do nich krátce poté, co vystudovala antropologii na Univerzitě v Cambridgi. V minulosti postupně zastávala různé řídící pozice v sesterské kontrarozvědné agentuře MI5 a většinu své kariéry strávila na Blízkém východě a v Evropě.

V MI6 doposud působila jako „Q“ – tedy generální ředitelka klíčové divize technologií a inovací, jejímž cílem je utajit identitu agentů a přijít s novými způsoby, jak se vyhnout protivníkům a čelit výzvám, jako je například biometrický dohled v Číně.

Ano, označení je skutečně stejné jako ve filmových příbězích o agentu 007 Jamesi Bondovi, kde trochu roztržitého vědce a výstrojního šéfa, který agenty vybavuje neuvěřitelnými „udělátky“ a smrtícími hračičkami, nezapomenutelně ztvárnili například Desmond Llewelyn nebo John Cleese

Na rozdíl od filmů se z ní ovšem nyní nestane „M“, nýbrž „C“, jak britská služba svého ředitele běžně tituluje. Nadále přitom platí přísně dodržované pravidlo, že je jediným veřejně jmenovaným členem celé organizace a je odpovědná přímo ministrovi zahraničí.

„Díky bohatým zkušenostem z celé naší komunity národní bezpečnosti je Blaise ideálním kandidátem na vedení MI6 pro budoucnost,“ podotkl šéf britské diplomacie David Lammy. Podle něj bude mít nová ředitelka náročný úkol zajistit britskou bezpečnost zvláště v době globální nestability a nově vznikajících bezpečnostních hrozeb, kdy sílu představují technologie a protivníci spolu stále těsněji spolupracují.

Jak ke jmenování upozornila britská BBC, označení „C“ přitom nevychází z někdy mylně interpretovaného odvození od prvního písmena anglického „Chief“ (náčelník nebo šéf), nýbrž z dob úplně první britské špionážní agentury SSB (Secret Service Bureau) založené na počátku 20. století.

Vedl ji tehdy důstojník Královského námořnictva, kapitán Mansfield Cumming, který se rád vždy podepisoval písmenem „C“ a k tomu zeleným inkoustem. Toto krycí jméno se ujalo a dodnes má šéf MI6 jako jediná osoba ve Whitehallu výsadu psát zeleně.

A na rozdíl od bondovek také nemá tu výsadu udělovat svým agentům povolení zabíjet. To má podle § 7 zákona o zpravodajských službách z roku 1994 pouze ministr zahraničí, který může agenta MI6 pověřit prováděním určitých akcí, které by jinak byly nezákonné – včetně použití smrtící síly. Jak však podotýká BBC, jde ovšem o dlouhý a složitý právní proces.

 X X X

 V Německu přibývá extremistů, uvádí zpráva. K radikalizaci přispívá válka v Gaze i internet

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových, levicových i islamistických extremistů. Informují o tom tamní média s odkazem na novou zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který slouží jako civilní kontrarozvědka. Německo podle zprávy čelí také stále častějším kyberútokům a sabotážím ze strany takzvaných nízkoúrovňových agentů.

„Ústavní pořádek v Německu je denně vystaven útokům,“ řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt na tiskové konferenci, informuje Tagesspiegel. Patří mezi ně sabotáže a špionáž, dezinformace, násilné činy a výhrůžky.

Pravicový extremismus

Podle zprávy za rok 2024 má být v Německu přes 50 tisíc pravicových extremistů. Oproti loňskému roku je to o 10 tisíc více. Více než 15 tisíc z těchto lidí je podle zprávy připraveno přikročit k násilí.

 Nárůst počtu pravicových extremistů o takřka jednu čtvrtinu souvisí s rozšiřujícím se počtem členů krajně pravicové AfD, píše Der Spiegel. „AfD je z hlediska svého politického a společenského vlivu a počtu členů klíčovým hráčem ve spektru krajně pravicových a pravicově extremistických stran,“ stojí ve zprávě. Na začátku května kontrarozvědka označila AfD za extremistickou stranu.

Jako další „rezervoár“ pravicových extremistů slouží podle zprávy skupina takzvaných Říšských občanů. Ti popírají legitimitu spolkové republiky a vyzývají ke svržení spolkových institucí. Na konci roku 2022 německá policie při rozsáhlé razii zatkla 25 jejich členů, kteří plánovali ozbrojené útoky proti státu.

Levicový extremismus

Na levicové části spektra BfV eviduje 38 tisíc osob, což je oproti roku 2023 nárůst zhruba o tisícovku. Zhruba 11 tisíc z nich má násilné sklony.

 Dvě třetiny násilných činů levicových extremistů jsou podle zprávy namířeny proti pravicovým extremistům anebo osobám, které za ně považují, včetně členů AfD. „Násilně orientovaní levicoví extremisté považují trestné činy a násilí za legitimní součást svého ‚antifašistického boje‘,“ stojí ve zprávě.

Islamismus

Kromě pravicových a levicových extremistů přibývá podle zprávy v Německu počet radikálních stoupenců islámu. Jejich počet za rok vzrostl asi o tisícovku na zhruba 28 tisíc. Asi 9 500 z nich má být ochotno přikročit k násilí.

Viceprezident BfV Sinan Selen uvedl, že zejména mladí islamisté se radikalizují na internetu, píše Bild. „Tato okolnost pro nás představuje speciální výzvu, protože se velmi rychle radikalizují a vyvíjejí ochotu jednat,“ řekl. Útoky mají stále častěji plánovat i nezletilí.

 Dalším faktorem, který se podepsal na růstu extremismu v německé společnosti, má být probíhající válka v Gaze.

Kybernetické a špionážní hrozby

Německo je podle zprávy také stále častějším terčem kybernetických útoků a špionáže. Kromě Ruska má za nimi stát také Čína, Írán, ale i Turecko.

V této souvislosti zpráva zmiňuje nárůst žhářských útoků, vandalismu a špionážních i propagandistických aktivit, které „je možné připsat ruským zpravodajským službám“.

Tyto činy nejčastěji provádějí takzvaní nízkoúrovňoví agenti, tedy osoby, které jsou rekrutovány ruskými zpravodajskými službami k plnění krátkodobých úkolů, aniž by patřily ke zpravodajským službám. Jejich aktivita je od počátku války na Ukrajině stále častější.