Může být hůř… Berme politické záležitosti tak jak jsou a nevyšilujme. Petr Pavel, předseda ZO KSČ a nadšený cvičený rozvědčík v boji proti americkému imperialismu ještě 17. listopadu 1989 podle vlastních slov nevěděl, zda nebude povolán v rámci pohotovostního pluku potlačit nebezpečné prozápadní kontrarevoluční živly, ale protože ho nikdo nepovolal, odjel domů a jistě přemýšlel.

Ambice měl nepochybně vždycky vyšponované a budiž řečeno dovedl je uplatnit, i když nám může být z toho dělat špatně.

Ale špatně…?

Víme už jaký je a víme, že se až fanaticky hned v roce 1989 přešaltoval, odhodil prosovětský postoj a bojuje za pevnou součást, kdysi Sovětského svazu a dnes Západu.

Novým stylem je pak přijímání liberálního Západu, havlovských  manter, podpory agresivních válek vedených v rámci NATO, kterých se dokonce zčásti i sám účastnil a v tomto smyslu jako havlovské třešničky na dortu podpory protičínského dalajlámy, což jsem svého času museli zažívat horem dolem.

I proto se  v Asii odpojil od delegace, osobně zajel popřát dalajlamovi  k 90. narozeninám. Navštívil ho v rámci soukromé cesty po skončení programu v Japonsku.

Ano, Petr Pavel je politický hochštapler, ale podobně hochštaplersky uvažuje zjevně  70 % národa…a líbí se jí to. Co  s tím uděláme? Nezmůžeme nic.

Nedělejme si o nás jako o národu iluze. Ale je to prakticky všude se západním modelem řízení společnosti.

To setkání Pavel – dalajláma nepochybně, bohudík, nemá žádné politické důsledky, dokonce jsou mnohem méně významnější než když trdla z dnešní koalice, předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová či předseda Senátu Vystrčil vyrazili na návštěvu na Taiwan, což nepochybně už se mohlo dotýkat našeho závazku, podle kterého uznáváme jedinou Čínu.

Bohužel i my, opoziční lid víme, že při jmenování vlády, bude zapotřebí, aby nebyl zatlačen až do takové nemilosrdné  pozice, jaká bouří v sousedním Polsku, Slovensku, ještě významněji v Německu, dříve v Rumunsku atd., kdy liberální proukrajinské politické proudy  chtějí zakazovat opoziční strany pod pravidelnou mantrou spojení s Putinovým Ruskem.

Berme politické záležitosti tak jak jsou a nevyšilujme.

A těšme se, jak zářijové volby dopadnou.

Ale přejme si, aby se Petr Pavel  i přes nepochybné skřípení zubů se přece jenom tak necukal, až zvítězí opozice…

Potom by to teprve bylo na revoluci.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Pavel se v Asii odpojil od delegace, osobně zajel popřát dalajlamovi k narozeninám

 Prezident Petr Pavel v Indii osobně poblahopřál dalajlamovi k 90. narozeninám. Navštívil ho v rámci soukromé cesty po skončení programu v Japonsku. Uvedl to mluvčí prezidenta Filip Platoš. Čínské velvyslanectví v prohlášení vyjádřilo silné znepokojení a nesouhlas se setkáním prezidenta Pavla s dalajlamou, kterého viní z protičínských separatistických aktivit. Velvyslanectví zároveň ČR vyzvalo, aby dodržovala politický závazek jedné Číny. Pavel byl v Japonsku od úterý na pracovní cestě, sešel se mimo jiné s císařem Naruhitem.

„Prezident Pavel se po skončení programu v Japonsku vydal na čistě soukromou cestu, na které jej nedoprovázel nikdo z Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl mluvč

„Dalajlama měl tento měsíc významné životní jubileum a pozval prezidenta Pavla na oslavu. Prezident využil příležitosti a během návratu z pracovní návštěvy Japonska se odpojil od delegace, aby dalajlamovi osobně poblahopřál,“ dodal.

Dalajlamu pojilo osobní přátelství s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Na jeho pozvání přijel do tehdy ještě Československa poprvé 2. února 1990. Návštěva tehdy vzbudila kritiku Číny. Od první návštěvy země na Havlovo pozvání byl v Česku několikrát, naposledy se v roce 2016 zúčastnil konference Forum 2000.

Pozoruhodný celovečerní dokument o životě dalajlámy, který natočili loni Švýcaři, dorazil i do našich kin. Nese název Moudrost štěstí a podílel se na něm například také herec Richard Gere, který se považuje za žáka Jeho Svatosti. Ti, kdo film viděli, mluví o mimořádném zážitku a o tom, jak odcházeli ze sálu obohaceni.

Čínské velvyslanectví v České republice Pavlovo setkání s dalajlamou odsoudilo. „Čínská strana vyjadřuje silné znepokojení a rozhodný nesouhlas s tím, že prezident Pavel ignoroval vážné stanovisko čínské strany a celkovou situaci čínsko-českých vztahů a trval na tom, aby se setkal v Indii s 14. dalajlámou,“ uvedlo v prohlášení zaslaném ČTK. Dalajlamu přitom označilo za „politického exulanta, který pod rouškou náboženství provádí protičínské separatistické aktivity“, přičemž uvedlo, že „Tibet je od pradávna součástí čínského území“.

„Čínská strana naléhavě vyzývá českou stranu, aby dodržovala politický závazek jedné Číny, okamžitě přijala účinná opatření k odstranění negativních dopadů, přestala vysílat jakékoli nesprávné signály separatistickým silám usilujícím o nezávislost Tibetu a svými konkrétními činy přispěla k udržení zdravého a stabilního rozvoje čínsko-českých vztahů,“ uvádí prohlášení.

Dalajlama, občanským jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka. Ve dvou letech byl označen za reinkarnaci 13. dalajlamy. Od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu žije dalajlama v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. V roce 1989 získal Nobelovu cenu za mír.

Čína tibetskou exilovou vládu neuznává a dalajlamu viní ze separatistických snah. Dalajlama obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že prosazuje pro Tibet větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury.

Dalajlama, který je už nyní nejdéle žijícím nejvýše postaveným představitelem tibetského buddhismu, na začátku července prohlásil, že by se rád dožil více než 130 let.

Oznámil také, že staletá tibetská buddhistická instituce duchovního vůdce zůstane zachována. Podle agentury AP tak ukončil spekulace, že by mohl být posledním, kdo tuto duchovní roli zastává. Jeho úřad uvedl, že příštím dalajlamou by mohla být i žena nebo člověk narozený mimo Tibet. Výběr nového duchovního vůdce bude mít na starost úřad dalajlamy.

X X X

TRAGICKÁ  NEHODA  VLAKU  V  NĚMECKU

Mrtví leželi kolem vlaku, popisují svědci nehody v Německu. Zemřel i strojvedoucí

Celou noc odklízeli záchranáři následky nehody vlaku, který vykolejil a převrátil se nedaleko Riedlingenu na jihozápadě Německa. Mezi třemi oběťmi nedělního železničního neštěstí je i strojvedoucí a další zaměstnanec společnosti Deutsche Bahn (DB), informovala okresní velitelka hasičů Charlotte Zillerová. Podle ní zranění utrpělo pět desítek lidí, z toho 25 bylo zraněno vážně.

 Osobní vlak německých drah DB vezoucí asi stovku lidí vykolejil v neděli kolem 18:10 SELČ u městečka Riedlingen. Dva vagóny se převrátily, napsala DPA.

„Bylo strašlivé to vidět. Dva mrtví lidé leželi vedle vlaku. Pak je odnesli zabalené v dekách. Zároveň pokračovala péče o vážně zraněné,“ popsal deníku Bild místní obyvatel Karl Figler. Příčina nehody zatím není jasná, řekla Zillerová. Uvedla, že roli mohl sehrát sesuv půdy. Nad regionem se vpodvečer přehnala bouřka. „Další podrobnosti v současné době vyšetřuje policie,“ dodala. Vliv počasí připustil i ministr vnitra Bádenska-Württenberska Thomas Strobl. „Došlo zde k silným dešťovým srážkám, takže vliv sesuvu půdy následkem intenzivního deště nelze vyloučit,“ uvedl.

Zatím není jasné, jak dlouho bude trať v místě uzavřena. Zřízena tam byla náhradní doprava.

Na místo nehody mají dnes ráno podle DPA dorazit šéf Deutsche Bahn Richard Lutz, premiér Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann a spolkový ministr dopravy Patrick Schnieder.

 Soustrast příbuzným obětí vyjádřil už v neděli i německý kancléř Friedrich Merz, který na sociální síti X také uvedl, že jím informace o železničním neštěstí otřásly. Podobně se vyjádřil i zemský premiér Kretschmann či ministr dopravy Schnieder, který rovněž uvedl, že experti ministerstva budou spolupracovat s policií na vyšetření příčin nehody.

X X X

ODBORY  V  ČR  UŽ  DÁVNO  MĚLY  PROTESTOVAT  PROTI  FIALOVi

ZBAVIT  SE  STŘEDULY,   ODORY  VŮBEC  NEVEDE,  BERE  JEN  PENÍZE

 Odbory ztrácejí trpělivost: Češi dřou, platy bídné a vláda nás uráží, říká Ďurčo

 Předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo v Rozstřelu otevřeně kritizoval vládu, Evropskou komisi i způsob, jakým stát přistupuje k ochraně českého průmyslu. Odbory podle něj nejsou pasivní, jak si někteří myslí – z tripartity odešly, zorganizovaly stávky i demonstrace. Čeští zaměstnanci podle Ďurča dřou, ale domů si nosí stále méně peněz. A emisní povolenky podle něj ohrožují nejen fabriky, ale i obyčejné lidi.

 „Z dlouhodobého hlediska jsme už o velkou část ocelářství přišli,“ řekl v Rozstřelu předseda nejsilnějšího průmyslového odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a přivítal prodej Liberty Ostrava do rukou sdružení kolem Martina Peciny.

Podle něj může nové vlastnictví zabránit úplnému kolapsu ocelářské výroby a zachovat alespoň část pracovních míst. Přesto zůstává ostražitý. „Jsme připraveni být tvrdí.“ Pokud by nový vlastník nedodržel své závazky vůči zaměstnancům, odbory podle něj neváhají znovu jednat.

Větší hrozbu ale Ďurčo vidí v extrémních cenách energií v ČR a v chystaném systému emisních povolenek pro domácnosti. „Cena energií je pro energeticky náročný průmysl opravdu zabíjející. A povolenky pro domácnosti? To už je přímo zdanění nás všech občanů. Prodraží to naše životy, zejména v těch nejchudších regionech.“

Zničující povolenky

Podle Ďurčových odhadů by systém mohl zdražit megawatthodinu plynu o 200 korun, uhlí o 70 procent a benzin až o 3 koruny za litr. „To je mimo jiné enormním zdražení vytápění bytů a domků,“ říká.

Ďurčo z toho viní mimo jiné i českou vládu, že tento návrh v roce 2022 během českého předsednictví v EU zásadně nenapadla. „Měli by říct, že tehdy udělali chybu, protože si to třeba nedokázali pořádně spočítat.“ Podle něj to je „skandální a zničující pro český průmysl i pro zaměstnance.“

Odbory proto oslovují nejen tuzemské politiky, ale i europoslance a kolegy z okolních zemí. „Máme visegrádskou čtyřku plus Slovinsko a Ukrajinu. Snažíme se lobbovat, aby náš odmítavý postup byl společný s těmito zeměmi.“

Zároveň ale kritizuje přístup některých severských zemí, které podle něj prosazují příliš radikální „zelenou“ politiku bez ohledu na realitu střední Evropy.

Odbory mají k levici blízko

Na otázku, zda odbory vstoupí zásadněji před volbami do politiky, Ďurčo odpověděl, že právě odmítnutí systému povolenek by se mělo stát zásadním tématem voleb. Svůj osobní politický postoj přitom nezastírá: „Jsem levicový volič. A odbory mají k levici blízko. Vládní strany u mě šanci určitě nemají.“

Ďurčo byl v další části Rozstřelu kritický i k systému odměňování zaměstnanců v ČR. „Když se podíváte na produktivitu práce, posunuli jsme se na Západ. Ale na mzdách se to vůbec neprojevuje.“

Upozorňuje, že Polsko už předběhlo ČR v minimální mzdě o několik tisíc korun. „Reálně si zaměstnanci odnášejí čím dál méně peněz. Vždyť obyčejní zaměstnanci plní z daní nejvíc státní rozpočet. Můžeme ho tedy naplnit tím, že si řekneme o vyšší mzdy,“ dodává.

Ďurčo v Rozstřelu upozornil i na proměnu společenského vnímání dělnických profesí. Podle něj se ze slova „dělník“ stal v českém prostředí téměř hanlivý výraz, přestože právě ti, kdo fyzicky tvoří hodnoty, jsou základem ekonomiky.

„Ocel nevyrobíte z domova. Tam si to prostě musíte u pece odpracovat,“ říká s narážkou na současný důraz na manažerské či kancelářské profese. Připomíná, že právě dělníci udržují v chodu průmysl i zemi. „Nikdo by se neměl smát tomu, že někdo umí nějaké řemeslo,“ uzavřel odborář.

X X X

 MOLDAVSKO  VYHOSTILO  EUROPOSLANCE  DOSTÁLA

  Europoslance Dostála vyhostili z Moldavska. Podle úřadů ohrožuje národní bezpečnost

 Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) byl v neděli vyhoštěn z Moldavska. Tamní úřady mu navíc zabavily diplomatický pas kvůli „ohrožení veřejného pořádku a národní bezpečnosti“. Důvodem měla být Dostálova účast na mezinárodní konferenci Make Europe Great Again, která bývá označována jako krajně pravicová. „Všechno je jednou poprvé,“ napsal Dostál ke svému vyhoštění.

 Konference Make Europe Great Again (Udělejme Evropu Znovu Skvělou) se konala v hlavním městě Moldavska Kišiněvu. Tamní úřady ale některé účastníky konference vyhostili. Kromě Ondřeje Dostála se má jednat ještě například o člena americké republikánské strany Briana Browna.

 „Vše je jednou poprvé. I vyhoštění z kandidátské země EU jako europoslanec. Demokracie v akci,“ napsal Dostál na síti X. Dodal, že mu byl zabaven také jeho diplomatický pas, který mu byl vrácen zhruba po hodině. Z Kišiněva se pak Dostál přesunul do rumunské Bukurešti. „Dějí se i horší věci,“ dodal Dostál.

 Podle Dostálova vyjádření pro iDNES.cz mu konkrétní důvod, proč byl označen za ohrožení národní bezpečnosti, nebyl sdělen. „Týkalo se to více lidí, spíše si myslím, že úřady měly problém s tou konferencí jako takovou,“ uvažoval. „Můžu pouze spekulovat, ale mohlo to být kvůli naší kritice směrem k Evropské komisi za vměšování se do rumunských a moldavských voleb,“ doplnil.

 Rumunský web Cotidianul připomněl některé Dostálovy skutky, které by mohly být důvodem jeho vyhoštění. Podle webu je Dostál „jasně proruský“ a kritizuje snahy o podporu napadené Ukrajině. Web neopomněl ani Dostálovu jarní návštěvu Moskvy u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Hnutí Make Europe Great Again převzalo slogan amerického prezidenta Donalda Trumpa „Make America Great Again“ a snaží se těžit především z úspěchu pravicových až krajně pravicových stran v posledních volbách do Evropského parlamentu. Únorové konference v Madridu se účastnil i maďarský premiér Viktor Orbán a také předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

X X X

LIDOVÉ  NOVINY:

Protesty pod bombami nekonečné války. Co vedlo k tomu, že loajální Ukrajinci vyšli do ulic

Současné ukrajinské protesty mají hlubší charakter, nešlo jen o reakci na snahu ochromit protikorupční orgány. Odráží se v nich i série chyb týmu Volodymyra Zelenského z minulosti, které fakticky podkopávají pozici Ukrajiny při mírových jednáních. Rusku, které žádný mír nechce, to vše jen hraje do karet.

Na charkovském náměstí se v pátek večer sešlo několik desítek lidí k protestům proti vládě. Asi po půlhodině je ale policisté upozornili, aby se raději rozešli, protože nad městem přelétávají bezpilotní letouny. Pár hodin poté skutečně k útokům došlo, přičemž klouzavé řízené pumy, jedna z nejhorších zbraní, dopadají na město každý den. Mezi tím se demonstruje a do toho všeho korzují lidé v takřka piknikovém letním oblečení, jako by se nic nedělo. Jenže ono se děje a situace je v některých aspektech historicky možná nejméně nakloněná tomu, že v dohledné době může mezi Ruskem a Ukrajinou nastat mír.

Pokud se podíváme na chronologii konfliktu, je jasné, že se ve svých očekáváních zmýlily obě strany. Rusové zpočátku, když si mysleli, že Ukrajinu ovládnou za pár dnů, prezident Volodymyr Zelenskyj uteče z Kyjeva a podstatná část populace bude jejich tanky vítat jako osvoboditele. To platilo jen o některých oblastech na jihu a východě, které dodnes v hrubých rysech odráží průběh fronty. Ukrajinci se po několika hodinách překvapení zmátořili ve tvrdý a houževnatý odpor a o všechno ostatní muselo a dosud musí Rusko tvrdě a za cenu obrovských ztrát bojovat.

Ukrajinci a s nimi i Západ se zase tvrdě sekli v pokročilejším období války, poté, co na podzim 2022 vyhnaly ukrajinské jednotky ruské vojáky z oblastí východně od Charkova, přičemž z dalších míst Moskva ustoupila a lízala si rány. Tehdy se zrodilo přehnané sebevědomí, kdy Zelenskyj přislíbil vítězný konec v podobě vyhnání Rusů ze všech okupovaných oblastí včetně Krymu, přičemž novináři už pokládali dotazy, co že bude s tamním ruským obyvatelstvem.

Ukrajinský lídr si také tehdy sám dekretem zakázal jednat s Vladimirem Putinem. „Budeme čekat buď na změnu postoje současného ukrajinského prezidenta, nebo vyčkáme až na prezidenta příštího, který změní tuto pozici v zájmu ukrajinského lidu,“ komentoval to tehdy podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Slova, která dnes bohužel znějí tak, jak je slyšet nechceme.

Víra ve vítězství podcenila Rusko

Bylo rovněž z dnešního pohledu naivní si myslet, že dopředu dlouho deklarovaná letní ofenziva na jaře 2023 s několika desítkami dodaných západních tanků vyjde. Rusové se na ni stihli připravit do té míry, že Ukrajinci jejich pozice nepřekonali. Platí, že pro podobné průlomové akce je třeba armádu zásadním způsobem přezbrojit na vyšší technologickou úroveň, podobně jako třeba Ázerbájdžánci, když po roce 2020 začali s tehdy převratnými tureckými drony bayraktar a další technikou dobývat Náhorní Karabach. Něco takového navrhoval i někdejší její vrchní velitel Valerij Zalužnyj – ten byl ale loni Zelenským pro neshody z postu odvolán a přemístěn na velvyslanecké místo do Londýna.

Ukrajinci v Kyjevě protestují proti zákonu, který omezuje nezávislost protikorupčních institucí | (0:53) | video: AP

Otřesy třeba v podobě vzpoury Wagnerovců v létě 2023 prodělalo i Rusko. Podařilo se mu však adaptovat se na systém západních sankcí tak, aby se daly obcházet a nastartovat válečnou ekonomiku. Ta v produkci hrubé síly – třeba dělostřelecké munice nebo méně sofistikované techniky (sofistikovanější věci tu dělat neumějí) – překonává i přes její obrovský průmyslový potenciál Evropu. Také armáda se navzdory plýtvání lidmi na bojišti hodně zlepšila, poučila ze svých chyb a vyvinula nové způsoby boje se zapojením dronů či útoky rojů bojovníků na motorkách.

Rovněž se Kremlu podařilo propagandisticky natolik zpracovat společnost, že ani vzhledem k obrovskému množství obětí a zmrzačených nemá tendenci se jakkoli bouřit nebo protestovat. Ano, veřejně projevit nesouhlas s válkou je v dnešním Rusku pod hrozbou vězení zakázané. I za této situace ale míra tolerance lidí někdy přeroste, jako tomu bylo třeba během první světové války, kdy se v zázemí sabotovalo, na frontě vojáci odmítali bojovat a podporu nacházely pacifistické myšlenky bolševiků.

Nic takového se ale v Rusku neděje, protože Kremlu se podařilo většinu lidí o svých cílech přesvědčit. Možná hraje roli, že Západ s tamní společností neumí a ani vlastně nechce nijak pracovat. Výsledkem je úspěšné šíření kremelského narativu o zemi vzdorující agresi Západu a renesanci nacismu na Ukrajině i v Evropě, který je teď hlavním nepřítelem a je třeba ho i za cenu obrovských obětí porazit.

Začíná být stále jasnější, že četné a nákladné konference o Ukrajině, kde se probíraly vzdušné zámky typu, jak se Rusko vzdá a dobrovolně z Ukrajiny odejde, byly vyhazováním peněz. Asi by bývalo lepší, kdyby se peníze než na letenky, policejní eskorty a luxusní hotely daly na zbraně a pomoc pro Ukrajinu.

Superrychlé protesty

Do reality vrátil svět letos v lednu Donald Trump. Ovšem i on to zprvu přepískl, když zpražil Zelenského a šel k Rusku s napřaženou rukou v domnění, že bude chtít ukončit válku. Teď se podle nejnovějších kroků zdá, že alespoň trochu pochopil realitu. V Kremlu i přes přetrvávající mírová jednání nikdo přestat válčit nechce a vodí partnery za nos.

Americký Institut pro studium války (ISW) dochází opakovaně už několik měsíců k závěrům, že „Rusko zájem o jednání jen předstírá, aby si získalo čas na dosažení zisků na bojišti a vynucení ústupků od Ukrajiny a Západu. To je podle ISW v ostrém kontrastu s pokračující ochotou Ukrajiny do jednání se naopak zapojit.

Zelenskyj slibuje zachovat nezávislost protikorupčních úřadů, lidé dál protestují.

Ze strany Zelenského týmu zazněla nabídka sejít se s Putinem ještě do konce srpna, přestože si před bezmála třemi lety takové setkání sám zakázal. V Kremlu museli mít radost, protože se naplnila jejich věštba. Iniciativu de facto odmítli a přitom udělili Kyjevu lekci z vyjednávání, takový krok by podle Moskvy byl při jednání až poslední a posloužil by jen k podepsání dokumentů.

Co tyto veletoče dělají s oblibou ukrajinského lídra u obyvatel? To zatím ještě žádný průzkum nezjišťoval, ale jistě bude zajímavé jej co možná nejobjektivněji provést.

Projevilo se to nepochopitelnou, avšak velmi rychle a promyšleně sehranou snahou ochromit dva základní protikorupční úřady, protikorupční agenturu NABU a Speciální protikorupční prokuraturu (SAP). Oba v pondělí prohledali příslušníci tajné služby SBU. NABU v rámci operace zaměřené na „neutralizaci ruského vlivu“. SAP kvůli podezření u ohrožování státního tajemství.

V úterý už byl většinou vládní strany Sluha lidu prosazen parlamentní přílepek k nesouvisejícímu zákonu o pátrání po lidech nezvěstných v rámci válečných událostí. Hned ten den byl podepsán prezidentem, což vzápětí vyhnalo lidi do ulic v takových počtech, jako ještě nikdy během války, kdy se dosud masivně nedemonstrovalo. Lidé, stejně jako opozice, se zatím snažili ctít loajalitu s vládou. V tomto případě to už ale nešlo.

V ulicích 17 měst bylo během největší vlny demonstrací ve čtvrtek 12 tisíc lidí. Zelenskyj sice slíbil věci napravit a předložil zákon formálně vracející protikorupčním institucím opět nezávislost, nedůvěra napříč společností – v armádě, ve městech, na východě i západě země – však zůstává. Podkopat vůli Ukrajinců se Putin (do značné míry zatím marně) snaží drony, raketami a tanky už tři roky, v posledních dnech a týdnech pak opravdu intenzivně, Zelenskyj a jeho tým mu však v tomto případě pomohli.

Rusové na koni, Ukrajina vzdoruje

Vyhlídky nijak optimistické nejsou. Kreml jednat odmítá a cítí se dost sebevědomě na to, aby na frontě nadále generoval zisky ve směrech na Pokrovsk, Kupjansk a Kosťjantiviku a přitom nálety terorizoval ukrajinské civilisty a zázemí. Německé tajné služby se obávají, že útoky se mohou ještě vystupňovat a Rusko je schopné poslat za jedinou nic 2500 dronů, čtyřnásobek dosavadního maxima. Jde o množství už nezachytitelné protivzdušnou obranou země. Protesty, ač mají demokratický charakter a jsou vlastenecké a proruské, vnímá Moskva jako destruující události, které jí nahrávají ať už u ukrajinské populace, tak v propagandě.

Rusku se také mírně podařilo zkrotit inflaci a co je znepokojující, upravilo mobilizační zákony tak, aby mohlo povolat najednou větší počet branců. To podle ISW jen nahrává variantě, že Kreml zatím žádný mír nechce, současný stav se mu hodí a může oproti původním očekáváním dokonce plynule přejít do války s NATO.

Ukrajina se ale proti přesile zatím drží statečně a především navyšuje své schopnosti ve výrobě dronů, kterými částečně oplácí údery na ruské území. Skutečně ale jen částečně a zatím nedokáže zasadit nepříteli takové rány, aby si spočítal, že mu pokračovat ve válce za to nestojí. A právě tady – v podpoře Ukrajiny lepšími prostředky – možná tkví způsob, jak současné status quo vedoucí k nekonečnému prodlužování války zlomit.

X X X

SYMBOL  MAJDANU   CHCE  ZRUŠIT  ZELENSKÝ

VELKÁ  KORUPCE  NA  UKRAJINĚ

TRUMP  HLEDÁ  MILIARDOVÉ  HOTOVOSTI  NA  VALKU,  CO  DOSTALA  UKRAJINA  OD  USA  A  SPOL

Protikorupční úřad Ukrajiny je symbol Majdanu. Zelenskyj tak od jeho podřízení ustoupil, říká Mikloš

Volodymyr Zelenskyj předložil ukrajinskému parlamentu nový návrh zákona. Má podle něj zaručit nezávislost mimo jiné dvou klíčových protikorupčních agentur v zemi. Učinil tak poté, co předešlá norma omezující činnost zmíněných úřadů vyvolala sérii protestů i kritiku od EU. „Reakce veřejnosti je důvodem Zelenského rychlého ustoupení. Dá se říct, že se situace nezhoršila, ale tlak je ještě větší,“ míní bývalý poradce ukrajinské vlády Ivan Mikloš.

Dvacet minut Radiožurnálu Kyjev 0:10 26. července 2025Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Podle Mikloše bylo vyšetřování provedené mezi členy ukrajinské národní protikorupční agentury den před schválením problematického zákona účelové | Foto: Agáta Nezbedová | Zdroj: Český rozhlas

X Jak vnímáte dění posledních dnů kolem prezidenta Zelenského a protikorupční agentury NABU a Speciální protikorupční prokuratury?

Vnímám ho velmi kriticky, podobně jako ho vnímají nezávislá ukrajinská média, nezávislé mimovládní organizace a nakonec západní spojenci. NABU a Speciální protikorupční prokuratura patří k novým institucím, které byly zřízeny po Euromajdanu v roce 2014.

Prostor pro korupci na Ukrajině se zmenšuje od roku 2014. Systém byl nesmírně deformovaný, ale daří se ho měnit, míní Ivan Mikloš, bývalý poradce ukrajinské vlády

Výběr jejich personálního obsazení byl transparentní, pod dohledem mimovládních organizací i mezinárodních institucí spojenců, kteří mají ve výběrových komisích důležité zastoupení.

Činnost těchto institucí se ukázala být efektivní a nezávislá. Spustilo se vyšetřování vícero vysoko postavených lidí v oblasti korupce. Nejnověji to bylo obvinění současného vicepremiéra Černyšova. Myslím si, že reakce spojenců, mimovládních organizací, nezávislých médií a lidí, kteří protestovali v mnohých ukrajinských městech, byla pochopitelná.

Omezení korupce

x Jak to s korupcí na Ukrajině vypadá v současnosti? A jak míru korupce ovlivnily poslední tři roky války s Ruskem?

Dá se říct, že od roku 2014 se prostor pro korupci neustále zmenšoval a že míra korupce se na Ukrajině snižovala. To samozřejmě neznamená, že to prostředí už bylo úplně standardní. Válka to změnila v tom smyslu, že se zvýšila míra citlivosti lidí, ale i vliv veteránů.

Na Ukrajině dnes už neexistuje rodina, které by se válka přímo nedotkla – buď museli emigrovat, nebo byli členové jejich rodin zabiti na frontě nebo zraněni. V tomto smyslu se citlivost veřejnosti vůči korupci, respektive kritické nastavení vůči korupci ještě zvýšilo. To je jedna z příčin, proč veřejnost tak citlivě reagovala na změny zákonů, které přijal parlament.

Reakce veřejnosti je zřejmě důvod, proč Zelenskyj tak rychle ustoupil a už včera avizoval, že vrací zákony do původního znění a že jediná změna, která nastane, bude povinná účast agentů NABU a dalších vyšetřovacích orgánů na detektorech lži. De facto se dá říct, že se situace nezhoršila, ale že tlak je ještě větší a že se ukazuje, že pro veřejnost je korupce neakceptovatelná.

X Vy už jste mluvil o tom, že vznik ukrajinského národního protikorupčního úřadu NABU, okolo něhož se odehrává aktuální dění, byl v roce 2015 považován za jeden z výdobytků proevropské revoluce na Majdanu, která o rok dříve svrhla proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jakou roli v potírání korupce v posledních deseti letech úřad odehrál? Vy jste říkal, že některé velké kauzy tam byly. Kolik takových kauz bylo a plnilo to očekávání?

Neřeknu vám přesný počet, ale NABU se stalo nejvýraznější, až symbolickou institucí ve změně přístupu a v boji proti korupci na vysokých místech. NABU obvinilo poměrně velké množství vysoko postavených lidí. Je třeba připomenout, že NABU je vyšetřovací instituce – pak je ještě prokuratura a soudy.

Celý systém byl před rokem 2014 nesmírně deformovaný a daří se ho měnit, ale samozřejmě jen postupně. To, že se věci začnou vyšetřovat, nemusí znamenat, že budou dotáhnuté do konce a že ti lidé budou právoplatně odsouzení. To byl v mnohých případech poměrně velký problém.

Ruští agenti nebo účel?

X Změna, kterou v tomto týdnu schválil ukrajinský parlament, tedy omezení nezávislosti NABU a jeho podřízení generálnímu prokurátorovi, je z vašeho pohledu klíčová? Opravdu by to mělo zásadní dopad na fungování NABU?

Určitě ano, protože generální prokurátor je člověk blízký prezidentovi. Prokuratura sama o sobě nemá takovou institucionální nezávislost, jako má NABU a Speciální protikorupční prokuratura.

X Novelu omezující nezávislost ukrajinských protikorupčních orgánů schválil ukrajinský parlament den poté, kdy členové ukrajinské tajné služby SBU a úřadu generálního prokurátora podnikli operaci s cílem rozkrýt ruský vliv v protikorupční agentuře. Podle ukrajinských médií zadrželi jednoho z významných detektivů a provedli přes 80 prohlídek na různých místech. Považujete za možné, že by se Rusko infiltrovalo do NABU?

Ano, samozřejmě je to možné. Celkem určitě se Rusko pokouší infiltrovat do takovýchto institucí. Nejen do této, ale i do těch, které vykonávaly prověrky, i do ukrajinské tajné služby. V tomto smyslu tam je riziko vždy, ale okolnosti, za nichž došlo k těmto vyšetřováním, den před přijetím zákona, spíše hovoří o tom, že to bylo účelové.

Například obvinili některé vyšetřovatele v NABU, kteří předtím dostali prověrky právě od institucí, které potom zpochybnily své vlastní prověrky. Případně se vůči některým vyšetřovatelům NABU a speciální prokuratury otvíraly staré, nepodstatné kauzy typu dopravních přestupků starých několik roků a podobně.

Navíc hned druhý den po těchto raziích byl zákon předložen parlamentu a tentýž den byl schválený.

Všechny okolnosti, za kterých se to událo, svědčí o tom, že to bylo účelové. Navrch hned další den v reakci na protesty Zelenskyj řekl, že všechno zruší a že to vrátí do původního stavu. Jediné, co se má změnit, je, že budou muset absolvovat prověrky na detektoru lži.

Jak to všechno jeden opoziční poslanec vystihl: „Dnes hrdinsky řeší problém, který sami včera vytvořili.“

X X X

Čtveřice členů KSČM jela na návštěvu do Ruska. Při návratu je nepustili do Lotyšska

Čtyři členy Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) při návratu z výletu do Ruska nevpustili na pozemní hranici do Lotyšska, přes které chtěli jet zpět do Česka. Zatím tak zůstávají v Rusku. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake sdělil, že možnosti pomoci jsou v tomto případě omezené.

Mluvčí komunistů Roman Roun řekl serveru Novinky.cz, který na případ upozornil, že skupina členů strany byla v Rusku na soukromé cestě.

„Skupina českých občanů nebyla při návratu z Ruské federace vpuštěna na území Lotyšska z důvodu možného ohrožení vnitřní bezpečnosti,“ uvedl Drake.

„Tito občané se obrátili na českou ambasádu v Rize s žádostí o asistenci. S ohledem na doporučení MZV necestovat do Ruské federace a obecně známému faktu, že vnější schengenská hranice s Ruskem zůstává uzavřená, je možná konzulární pomoc omezena,“ doplnil.

„V tuto chvíli jsou zpět v Rusku a vyjednávají jiný tranzit do České republiky,“ řekl serveru Novinky.cz mluvčí KSČM. Podle něj se čtyři komunisté jeli do Ruska soukromě podívat na památná místa bojů za druhé světové války. Kdo přesně mezi členy výpravy byl, Roun neupřesnil.

Chceme velké změny, ne jen kosmetické úpravy. Ať bohatí platí, vyzývá Konečná.

Kvůli válce na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda, české ministerstvo zahraničí už od roku 2022 varuje před cestami do Ruska. Upozorňuje mimo jiné na to, že kvůli vyhroceným vztahům Ruska s ostatními státy mohou mít české zastupitelské úřady jen omezené možnosti pomoci pro občany na ruském území.

X X X

MERZ  Z   NĚMECKA  CHVÁLÍ  TRUMPA

Díky Leyenové se podařilo odvrátit obchodní konflikt, vítá dohodu s Trumpem Merz

 Německý kancléř Friedrich Merz uvítal obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump. Podařilo se díky ní odvrátit obchodní konflikt, který by tvrdě dopadl na exportně orientovanou německou ekonomiku, zejména na automobilový průmysl, uvedl Merz. Podle předsedkyně Evropské komise 15procentní clo platí pro dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů,

„Je dobře, že se Evropa a Spojené státy dohodly, a zabránily tak nepotřebné eskalaci v transatlantických obchodních vztazích,“ uvedl Merz v prohlášení, které zveřejnil jeho úřad. „Vyplatila se jednota Evropské unie a tvrdá práce vyjednávačů,“ dodal a vedle von der Leyenová poděkoval eurokomisaři pro obchod Marošovi Šefčovičovi.

Zdůraznil význam dohody pro automobilový průmysl, kde vzájemná cla klesnou z 27,5 procenta na 15 procent. „Právě tady má rychlé snížení cel největší význam,“ uvedl. Evropská unie dokázala uhájit své klíčové zájmy. „I když bych si přál ještě další usnadnění v transatlantickém obchodě,“ řekl také Merz.

\X X X

Zahlcení Benátčané si pronajali opuštěný ostrov. Chtějí tam utéct před turisty

 Dávná morová jáma oázou klidu. Obyvatelé italských Benátek, kteří už mají dost milionů turistů ve svém městě, získali nové útočiště. Je jím ostrůvek Poveglia, který je už léta opuštěný. Za akcí stojí sdružení Poveglia per Tutti (Poveglia pro všechny), kterému se po dekádě boje podařilo místo získat do své správy.

Přeměna v oázu klidu ještě nejspíš potrvá. Momentálně totiž na ostrůvku není zavedená elektřina ani pitná voda a nestojí tam ani žádné molo pro lodě. Broskvoňový sad pohltila divočina. „Příroda si jej vzala zpět,“ říká jedna ze zakladatelek iniciativy Poveglia pro všechny Patrizia Veclaniová. Právě skupina aktivistů vybrala peníze na pronájem ostrova.

Ten v dobách moru sloužil jako pohřebiště obětí a v devadesátých letech minulého století jej lidé ponechali svému osudu. Už příští měsíc si jej převezmou aktivisté. Sdružení o 1 600 členech o ostrůvek bojovalo přes deset let a se sloganem „99 eur na 99 let“ se mu nakonec podařilo oslovit více než 4 600 lidí, kteří na sen o úkrytu před turisty finančně přispěli.

Prozatím si spolek Poveglii pronajal na šest let, uvádí televize Rai. Podlé té bude možné pronájem obnovit, pokud se vláda nerozhodne, že pozemky potřebuje.

„Probudili jsme se s částkou 460 000 eur a komunitou plnou vysoce kvalifikovaných odborníků,“ popisuje Veclaniová s tím, že za pronájem budou platit zhruba 1 tisíc eur ročně. Ve správě však budou mít pouze zeleň na ostrově, nikoliv zastavěné plochy, kde stojí například zvonice, opevnění nebo dávné karanténní budovy.

Přidala se i Veronská univerzita, která bude monitorovat enviromentální a sociální dopad projektu. Podle vedení školy je cílem obnovit severní část ostrova a proměnit jej v „městský park otevřený občanům, který bude respektovat ekosystém a krajinné prvky charakteristické pro lagunu“.

Veclaniová upozorňuje, že účast univerzity sdružení výrazně pomohla, když přesvědčovalo italské úřady, aby smlouvu o nájmu uzavřely právě s ním. Zájem totiž podle listu The Times měl i starosta Benátek Luigi Brugnaro, který tam chtěl stavět. Vítězům soutěže z dovolené vzkázal, že má z tohoto řešení „velkou radost“, a popřál jim úspěch.

Důvodem, proč se Benátčané začali dívat na sousední ostrůvek, je fakt, že ani s poplatkem pro vstup do města a zákazem připlouvání velkých výletních lodí se nedaří zkrotit příval turistů obdivujících krásy náměstí svatého Marka, mostu Rialto nebo Dóžecího paláce. Ročně historické centrum města navštíví kolem 30 milionů lidí.

 Turisté spolu s vysokými cenami bydlení a dalších služeb tak začali vyhánět Benátčany pryč. Za posledních deset let se i vzhledem ke stárnutí tamní populace snížil počet obyvatel Benátek zhruba o 10 tisíc a klesl tak pod hranici 50 tisíc.

X X X

POTÍŽE  HORNÍKŮ  NA  OSTRAVSKU

Trable s likvidací škod po těžbě uranu: Dělníci šli do Škodovky a hornické obory zanikly

Ostravské doly, laguny, kyselinová voda po těžbě uranu – Česko likviduje ekologické škody z minulého režimu už od 90. let. A ještě dlouho bude. Stát za to ročně platí přes čtyři miliardy korun. Přesto brzdí vyčištění životního prostředí nedostatek peněz. Brání mimo jiné najímání kvalifikovaných expertů, varuje šéf státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar. Největší ekologické škody bude jeho podnik hasit ještě v roce 2042.

x Co je nejvážnější ekologickou zátěží, kterou aktuálně likvidujete?

Největší ekologickou škodou sanovanou státním podnikem DIAMO a zároveň jednou z největších ekologických zátěží i v evropském měřítku jsou následky po těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem. V podzemí tam po chemické těžbě zůstaly zhruba čtyři miliony tun kyseliny sírové. Kdybychom je nečistily, tak ohrozí největší středoevropskou zásobárnu pitných vod. Hrozilo by prosakování kontaminované vody do Ploučnice, za několik let dokonce do Labe. Přijít o pitnou vodu by byl obrovský problém. Pro DIAMO jde o největší prioritu a co do financí i největší zakázku.

x Kolik peněz spolyká?

Historický propočet je okolo 50 miliard korun. Se sanací jsme začali v roce 1996 a dnes jsme určitě za polovinou vynaložených nákladů. Ročně nás lokalita Stráž stojí 1,4 až 1,5 miliardy korun.

x Dá se to srovnat s náklady na likvidaci starých uhelných dolů na Ostravsku, o niž se také staráte?

V dlouhodobosti prací, v náročnosti sanace určitě ne. Ale co do ročně vynaložených peněz je to v současné době podobné. Je to tím, že doly jsme převzali v roce 2021 a teprve je začínáme likvidovat. V prvních letech, než uzavřeme podzemí, zbouráme budovy, stojí uhelné doly poměrně hodně peněz. Ty se ale nebudou platit tak dlouho jako ve Stráži. Na Ostravsku je to otázka pěti, deseti let, než dokončíme rekultivaci. Náklady na to odhadujeme zhruba na 15 miliard korun. Ve Stráži potrvá likvidace desítky let a celkově vyjde na 50 miliard korun.

x V čem je ještě hlavní rozdíl mezi Stráží a Ostravskem?

Na Ostravsku je situace mnohem jednodušší. Tam není prakticky žádná kontaminace. Je tam maximálně azbest a nějaké oleje, tedy zátěže, které se likvidují zcela standardním způsobem. Hlavní položkou je uzavření podzemí. Dokud není zlikvidované, nabíhají náklady na energie, protože pořád musíme chladit a větrat úplně stejně, jako kdyby doly byly funkční. Ale během likvidace nemáme tyto náklady pochopitelně umořované z prodeje vytěženého uhlí.

x Proto musíte doly zasypat co nejrychleji.

Přesně tak. To je alfa omega – rychle se zbavit podzemí. Ale musíme také počítat s komplikacemi, které jeho sanaci prodlužují. Třeba důl Darkov a důl ČSA jsou propojené. Navíc tam máme výbušný metan. Musíme tedy zvolit správný ústup z dolového pole, musíme počítat s postupným zatápěním porubů a musíme práce koordinovat. Ale třeba v dolech Frenštát nebo Staříč, které nebyly tak složité a propojené, šly práce rychle. Zhruba za dva roky tam bylo podzemí zlikvidované.

x Teď také řešíte odčerpávání vody po konci těžby na dole ČSM, byť ten přímo likvidovat nebudete. O co přesně jde?

To se netýká jen dolu ČSM, ale celé ostravsko-karvinské pánve. Dnes jsou tam tři místa, z nichž se čerpají podzemní vody. A v momentě, kdy ČSM ukončí těžbu a podzemí dolu se zlikviduje, tedy zhruba v roce 2028, vyvstane otázka, co se udělá s podzemními vodami. Jednou z možností je nechat vodu vystoupat na přirozenou úroveň. Ale to bychom museli mít jistotu, že nedojde k nějaké kontaminaci. Jenže právě to je v ostravsko-karvinském revíru problém. Je tam řada nebezpečných znečištění přípovrchových vrstev půdy, řada dolů se zasypala před mnoha desítkami let a nikdo ani neví čím. Podzemí je tam 150 let vysušené. V momentě, kdy ho začneme zatápět, začne se hýbat – začne třeba růst. To by mohlo ohrozit stavby, které na něm stojí. Také protiplynová opatření jsou udělaná na současný – suchý – stav. V momentě, kdy necháme vystoupat vodu, hrozí, že přijdou vniveč.

x Co se tedy bude s vodami na Ostravsku dít? Bude se voda na vodních jámách, jako je Jeremenko nebo Žofie, odčerpávat už navždy?

Máme připravenou celkovou koncepci. Začínáme s ní seznamovat obce. Myslím, že skončíme ve stavu, kdy necháme nějakou hladinu řízeně vystoupat, abychom snížili náklady, ale nějaké čerpání tam bude muset být i nadále, aby voda nevystoupala na úroveň, kdy by to mělo negativní důsledky.

Až z karvinského dolu ČSM odejde poslední horník, bude se muset rozhodnout, zda může DIAMO skončit s odčerpáváním podzemní vody. Foto: Jan Soběslavský

x Péče o vodu, její čerpání a čištění patří k hlavním úkolům DIAMA. Kolik vám jí ročně projde rukama?

Celkově ve všech lokalitách, o něž se DIAMO stará, se vyčerpá za celý rok 30 milionů kubíků vody. A 15 milionů kubíků proženeme nějakou čističkou.

x Nejvyšší kontrolní úřad loni upozornil, že likvidace starých ekologických škod v Česku probíhá příliš pomalu. Co by se dalo udělat, aby byla rychlejší?

Z velké části je to otázka peněz. A teď mám na mysli především oblast nehornických škod, na kterou se soustředila zpráva NKÚ. Když peníze jsou, řada věcí se dá vysoutěžit, zajistit dodavatelsky. A pak je tu samozřejmě ještě otázka odborné kvalifikace v hornictví. My například udržujeme jednotku báňských záchranářů, kteří se stávají kvůli ukončování těžby v dolech ohroženým druhem. Pro Správu úložišť radioaktivního odpadu zajišťujeme podzemní pracoviště. Dneska žádná hornická škola nevychovává horníky. My takové kvalifikované lidi máme. Ti mladší si u nás mohou doplnit praxi, pakliže projdou rekvalifikací. To je důležité pro budoucnost likvidace starých ekologických škod i případné obnovení těžby, pokud by na ně došlo.

x I DIAMO ale muselo v posledních letech omezovat práci. Co vás nejvíc zpomalovalo?

Největším problémem pro nás byly výpadky surovin – kvůli covidovým uzavírkám a nedostatku energií. Také dlouho panovala obrovská nejistota ohledně cen a dostupnosti surovin. Nevěděli jsme, jak se bude situace vyvíjet.

x O jaké suroviny konkrétně šlo?

Sanace je velmi závislá na vápně, ročně ho potřebujeme zhruba 50 tisíc tun. I kvůli energiím suroviny prostě nebyly k dispozici. Vápenky nedokázaly vyrábět v takovém rozsahu jako dřív. Ceny enormně rostly. Tomu jsme museli přizpůsobovat provoz. Primárně jsme se snažili nastavit ho tak, abychom neohrozili přírodu a zdraví obyvatel, ale veškeré zbytné práce, jakou jsou likvidace a rekultivace, jsme omezili. Tam, kde nehrozilo zmaření investic, jsme museli práci tlumit.

x  Dá se tedy říci, že jste přešli de facto do udržovacího režimu?

Ano, dá se to tak říct. My nemůžeme všechno vypnout a nic nedělat, protože vody nám z dolů vytékají pořád, nemáme je kde hromadit. Víme, že například ve Stráži pod Ralskem nemůžeme technologie odstavit na déle než tři měsíce. V tu chvíli se nám ty vody hnou mimo vrtný systém a to by znamenalo, že bychom museli vrtat nové vrty. To by byly vícenáklady v řádu desítek milionů korun.

x DIAMO v posledních dvou letech prochází reorganizací, jejímž cílem je ušetřit. Podařilo se kýžených úspor dosáhnout?

Cílili jsme na úsporu 300 milionů korun ročně a více. Toho se už podařilo nejen dosáhnout, ale i tuto částku předčit. Dnes odhadujeme, že se celková úspora z reorganizace přiblíží 400 milionům korun ročně. Docílili jsme jí tak, že jsme spojili některé odštěpné závody, zejména agendy obslužných a podpůrných procesů. Prošli jsme tedy centralizací personalistiky, centralizací IT a podobně. Propustili jsme řadu lidí zejména z managementu. Reorganizace byla logická, šlo v ní o to chod podniku zefektivnit. Zajistit, abychom mohli jeho činnost řídit z centra a hledat další úspory.

Podzemí o ploše 27 kilometrů čtverečních kontaminované kyselinou sírovou patří k největším ekologickým zátěžím, které DIAMO čistí. Ředitel firmy Ludvík Kašpar na mapě ukazuje nejzasaženější místa, odkud může kyselina kontaminovat hlavní evropské řeky. Foto: Jan Soběslavský

x Co je pro DIAMO největší výzvou do budoucna?

Čeká nás poměrně významná digitalizace. Máme před sebou spoustu projektů, od kterých si slibujeme výrazné zrychlení, zefektivnění. Cílem je dovést lidi k práci na dálku a k tomu, aby si na ni zvykli.

Další výzvy jsou personálního charakteru. Máme vysoký věkový průměr zaměstnanců – 52 let. V takové situaci představují odchody do důchodu velký problém. To je možná největší výzva, které čelíme – nahradit odcházející specialisty.

Třetím bodem je samozřejmě pokračující hledání úspor, kde to jen jde. Od nákupu, přes prodej zbytného majetku. Snažíme se také pronajímat budovy, abychom z nich měli výnosy. Ale tyto výnosy nám nikdy nepokryjí náklady, které celkově se sanací máme.

x Loni jste propouštěli. Jak to, že teď sháníte lidi?

Reorganizace byla zaměřená především na ředitelství odštěpných závodů. Netýkala se až tak středisek a dělnických profesí.

x Jaké profese vám teď nejvíc chybí?

Chybí nám profese napříč celým spektrem od ekonomů, technologů, geologů… Chybí nám 18 IT specialistů. Tím, že jsme státní firma a ještě působíme v regionech, není pro nás úplně jednoduché nacházet vhodné kandidáty. Když si vezmete třeba Stráž pod Ralskem, tak nám pracovní sílu zejména v dělnických profesích vysává mladoboleslavská Škoda Auto. Stejný problém ale máme i na Vysočině. Lidé jdou raději pracovat k pásu, kde si vydělají víc. Trh práce nám bohužel teď vůbec nesvědčí.

A chybí nám také specialisté. Obecně je v České republice obrovský nedostatek ložiskových geologů. Těžba už dlouho prochází útlumem, studenti nevidí důvod studovat geologické a hornické vědy.

  Alžběta Vejvodová, ceskájustice.cz

X X X

Angličanky obhájily titul mistryň Evropy ve fotbale. Ve finále porazily Španělky v penaltovém rozstřelu

Anglické fotbalistky obhájily titul mistryň Evropy. Ve finále v Basileji zdolaly Španělsko v penaltovém rozstřelu 3:1 a oplatily mu prohru z loňského finále mistrovství světa v Sydney. V základní hrací době i po prodloužení skončil zápas 1:1.

Španělkám zajistila vedení v 25. minutě Mariona Caldenteyová, v 57. minutě vyrovnala Alessia Russová. Obě střelkyně v květnu pomohly Arsenalu k vítězství v Lize mistryň ve finále nad Barcelonou, která měla ve španělské základní sestavě sedm hráček.

Další gól už diváci ve vyprodaném hledišti neviděli ani v prodloužení a mistryně Evropy musel určit až penaltový rozstřel. To se v dosavadní historii stalo jen v roce 1984, kdy vyhrálo Švédsko nad Anglií. Tentokrát však uspěly Angličanky, hrdinkou byla jejich brankářka Hannah Hamptonová. Rozhodující pokutový kop proměnila Chloe Kellyová, která zařídila i před třemi lety finálovou výhru nad Německem gólem v prodloužení.