Expremiér ČR ing. Proubek: Pavel se snaží zvrátit výsledek voleb. Ústava a zákony asi pro prezidenta Pavla nic neznamenají. Premiéra má jmenovat bezodkladně a na jeho návrh pak jmenuje ministry. Síla i odpovědnost prezidenta je v tom, že může jmenovat kohokoli, ale pokud chce zajistit stabilitu země, měl by pověřit člověka, který se opírá o sněmovní většinu. Nestabilní vlády bez podpory poslanců zvyšují riziko, že se politická krize přelije do všech ostatních oblastí, především do ekonomiky a životní úrovně lidí a to už přestává být legrace.
Už delší dobu stoupá míra destabilizace a roste nespokojenost lidí. Volby dopadly jednoznačně – většina chce změnu spočívající v odmítnutí aktivismu green dealu, tlak na rychlé ukončení války respektující aktuální rozložení sil a soustředění se na řešení domácích problémů, tedy na růst životní úrovně lidí. To vše v různé míře slibovaly opoziční strany, které dnes mají jasnou většinu poslanců.
Obstrukcí při splnění ústavní povinnosti prezident Pavel jen ve společnosti zvyšuje už tak velké napětí. Klade si podmínky nemající oporu v legislativě. Aniž by Andreje Babiše jmenoval premiérem tak po něm chce seznam lidí, které má až premiér navrhnout Hradu.
Nejde o nic jiného než snahu zdržovat, udržovat neoblíbenou Fialovu vládu u moci a snahu vítězům voleb komplikovat a snad i zabránit sestavit vládu z opozičních stran. Prezident Pavel rozehrál mocenskou hru jak eliminovat nebo alespoň oslabit přání voličů vyjádřené ve volbách. On je válečný jestřáb, reprezentant armádní a zbrojařské lobby a loajální následovník politiky dnešního Bruselu. Tedy pravý opak toho, co ve volbách jasně vyhrálo.
Mainstream dělá, že porušování ústavy nevidí . Čím dál tím víc se však divím lídrům opozičních stran, že byť jen částečně přistupují, na tuto hru,s cílem dosáhnout jejich rozkladu a nejednotnosti.
Být na místě Babiše, Okamury a Macinky, tak bych trval na bezodkladném jmenování premiéra Babiše. Žádný program vlády bych prezidentovi neposílal, protože důvěra vládě a tedy i její cíle jsou věcí Sněmovny a návrhy jmen ministrů bych prezidentovi předal až po té, co budu jmenován premiérem.
Tím, že vítězové voleb přistoupili na hru mimo rámec Ústavy, tak se zbytečně stali terčem mainstreamu a s ním spojené pětikoalice a jejich neziskovek, kteří to využívají k rozebírání svých soupeřů. Veřejný prostor je plný debat o Babišově možném střetu zájmů, který by třeba mohl nastat, ale až po jeho jmenování.
Čas se trávil půtkami o text programového prohlášení Babišovy teoretické vlády, tedy té, která nevznikla a dokud nevznikne je stále jen možností. Teď se ještě zesílí polemiky a různé protesty proti jménům lidí, kteří možná budou Babišem navrženi na ministry, pokud ovšem on bude jmenován premiérem. Kritika a různé protiakce budou probíhat jak teď při předložení jakéhosi teoretického návrhu tak i po té, co možná budou skutečně navrženi. Téma se tím uměle udržuje ve veřejném prostoru a omílá se neustále dokola.
Cíl je jasný, prodloužit dobu, po kterou jsou tato témata v popředí zájmu a umožňují kritizovat novou a ještě ani nevzniklou vládu ještě před tím, než vůbec něco stihla udělat. Samozřejmě to odvádí pozornost od zásadních věcí, jakým je postoj premiéra republiky na nadcházející Evropské radě ke skutečně existenčním problémům, nebo co dělat s rozvrácenými veřejnými financemi. To vše mizí pod clonou debaty zda má být ten či onen ministrem.
Je čas na to, aby sněmovní většina bouchla do stolu a ukázala, že máme parlamentní demokracii a ne Pavlovu autokracii.
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz
X X X
KOALICE ŠEFA ANO ING BABIŠE:
Zmrazit platy politiků na 5 let, soudce nechat. Co navrhuje Babišova koalice?
ANO, SPD a Motoristé už předložili návrh na pětileté zmrazení platů politiků Foto: Hnutí ANO
Nová koalice ANO, SPD a Motoristů navrhuje zmrazit platy politiků až do roku 2030, zatímco platy soudců mají dál růst podle současného mechanismu. Návrh předkladatelů se dnes objevil na webu Sněmovny a má být schválen zrychleně už v prvním kole tak, aby platil od počátku roku 2026. Rychlé projednání ale zřejmě narazí na odpor části opozice.
Předkladatelé Andrej Babiš, Tomio Okamura a Petr Macinka zdůvodňují návrh tím, že současný růst platů představitelů státní moci je podle nich nepřijatelný. Navrhují proto, aby platová základna politiků zůstala až do konce roku 2030 na letošních 101 364 korunách. Zdůrazňují, že omezení se netýká soudců, u nichž by podle nich mohl vzniknout „nesoulad s ústavním pořádkem“. U soudců tak platová základna dál odpovídá trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předminulý rok.
Opozice odmítá zrychlené projednání
Předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová již oznámila, že bude hledat podporu pro veto k projednání v režimu § 90. Podporu pravděpodobně získá u ODS. „Pokud není jasná dohoda s opozicí, nebudeme povolovat projednávání v režimu paragrafu 90,“ uvedl předseda frakce Marek Benda. TOP 09 bude o postoji teprve jednat, návrhu však vytýká absenci dlouhodobého a spravedlivého modelu odměňování politiků. Piráti chtějí návrh doplnit, především pokud jde o „přestřelené“ náhrady a příplatky. Vicepremiér Marian Jurečka odmítl zrychlené schvalování už ve čtvrtek.
Bez změny výpočtu by se platy vrcholných představitelů od ledna zvýšily zhruba o pět procent. Premiér a předsedové komor by se poprvé dostali nad 300 000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by se zvýšil na zhruba 115 000 korun a prezidentova odměna na 383 200 korun, tedy o 18 200 korun více než letos.
Úspory nejsou vyčíslené
Předkladatelé neuvádějí konkrétní výši úspor, tvrdí však, že zmrazení povede k „významným úsporám“. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá na platy představitelů státní moci i soudců s částkou 7,96 miliardy korun, což je o miliardu více než loni. Na platy soudců je v kapitole ministerstva spravedlnosti vyčleněno 7,3 miliardy korun, ceskajustice.cz
X X X
EXMINISTR TLUSTÝ: ROZPOČET PAST NA NOVOU VLÁDU BABIŠE
PODPOROVÁNA VOJÁKEM NA HRADĚ, FIALOU, KTERÝ
ČR ROZHÁZEL MILIARDY
OD PAPEŽE ZA TO DOSTAL POCHVALU
Tlustý: Rozpočet je první past na nastupující vládu. Kouřová clona před skandály, míní Nečas
Odkládání zaslání rozpočtu do Sněmovny je první pastí na nastupující vládu. Těmito slovy komentoval bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý počínání končícího kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS. „Ten ohňostroj má zakrýt problémy se sestavováním vlády, protože už by tady dávno mohla být,“ tvrdil naopak bývalý premiér Petr Nečas.
V návrhu státního rozpočtu chybí podle pravděpodobné budoucí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) téměř 100 miliard korun. „Je to samozřejmě nesmysl a politická hra,“ podotkl bývalý premiér za ODS Nečas.
„Zaprvé má ten slovní ohňostroj zakrýt problémy se sestavováním vlády, protože vláda už by tady dávno mohla být. Čili jde o jakousi kouřovou clonu, která je pokládána na současný politický vývoj. Zadruhé bych chtěl připomenout, že podobná slovní pyrotechnika byla vedena u všech dosavadních státních rozpočtů předkládaných panem ministrem financí Stanjurou. Ve všech případech se nakonec ukázalo, že pravdu měl pan ministr financí Stanjura,“ pokračoval. „Dosavadní stav Stanjura versus kritizující je 3:0 ve prospěch pana ministra financí. Všechny ratingové agentury zlepšily výhled České republiky v uplynulém roce na základě rozpočtové politiky prováděné touto vládou,“ podotkl Nečas.
Bývalý ministr financí v Topolánkově vládě a garant ekonomického programu Přísahy Vlastimil Tlustý ale oponoval. „Jediné, s čím souhlasím, že jde o politický souboj. Ale pokud bychom měli bodovat zásahy jako v boxu, tak odcházející vláda těžce prohrává,“ reagoval. „Odkládání odeslání rozpočtu byl naprosto jasný, zbytečný faul, ve kterém prokázali, že jim jde o prodlužování vlastního vládnutí. To je evidentní,“ kritizoval někdejší člen ODS.
Podle něj Nečas skutečnosti přikrášluje. „Není to tak pěkné, jak líčí pan kolega. Je to všechno nalakováno narůžovo. Jde o snahu udělat ze schvalování rozpočtu první past na nastupující vládu, odložit její fungování na co nejzazší dobu. Další výhradou je, že se vláda uchýlí k tomu, že část svých výdajů prohlásí za výdaje zbrojní a využije výjimku, aby to nemusela započítávat do rozpočtové odpovědnosti,“ pokračoval Tlustý.
Prezident Pavel spolu s Fialou faulují, míní Tlustý
„Buď nad tím můžeme plakat, nebo se tomu smát. Všechno to jsou důkazy, že ten, kdo fauluje, je odcházející vláda. Nejsem žádný příznivec Andreje Babiše. Moje historická vystoupení to dokazují. Byl jsem vždycky jeho velký kritik, ale v tomto případě musím říct, že tím, kdo v tom souboji fauluje, je Fiala a pan prezident Pavel, nikoliv Babiš,“ zastal se Tlustý předsedy hnutí ANO.
Podle někdejšího premiéra a předsedy ODS ale vše proběhlo v pořádku. „Musím tady odmítnout, že bylo odkládáno nějaké odeslání rozpočtu. I v roce 2021 poslala tehdejší vláda vedená Andrejem Babišem návrh státního rozpočtu do sněmovny až 11. listopadu. Čili v podstatě ve stejném termínu jako teď,“ oponoval Nečas. „Je ustaven rozpočtový výbor, což se stalo v posledních dvou týdnech, takže i to odeslání z tohoto pohledu bylo naprosto na místě,“ podotkl Nečas.
„Vládní koalice, má naprosto suverénní možnost si to udělat podle svého. Mají většinu, můžou vypracovat svůj rozpočet, jde to udělat poměrně rychle, není v tom žádný problém. Čtyřtýdenní či šestitýdenní rozpočtové provizorium není žádná katastrofa. Ano, ukazuje se, že tam chybí nějaké prostředky, třeba ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Jedním z důvodů ale je, že pan ministr Martin Kupka zrychlil tempo přípravy projektů takovým tempem. Především dálnice a vysokorychlostní železnice,“ hájil Nečas vládu v demisi.
X X X
ODBORNÍK KOUDELKA: BABIŠ NENÍ V ŽÁDNEM STŘETU
Dr. Koudelka: Andrej Babiš ve střetu zájmů není
Omezení angažování úspěšných podnikatelů ve vládě bylo zavedeno v roce 2017 a zaměřeno na Andreje Babiše, takže se nazývalo lex Babiš. Toto znění by dřív dopadlo na členství ve vládě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (2007-09, 2010-13) či ministra obrany Michala Lobkowicze (1998). Foto. Radek Čepelák
Střet zájmů upravuje zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Podívejme se, zda dopadá na Andreje Babiše, pokud bude jmenován předsedou vlády.
Podnikání
Člen vlády nesmí podnikat, být členem orgánu podnikající právnické osoby, v pracovním či služebním poměru.[1] Podnikání je výkon činnosti za účelem dosažení zisku, především formou živnosti, anebo i jiným způsobem – např. výkonem advokacie. Jen majetková účast v kapitálových obchodních společnostech podnikáním není.
Zákon o střetu zájmů zakazuje členství v orgánech podnikajících právnických osob. Nikoliv však samotné členství, tedy majetkovou účast v těchto právnických osobách. Zákon výslovně stanoví, že omezení se nevztahují na správu vlastního majetku.[2] Součástí vlastního majetku je i vlastnictví podílu v kapitálových obchodních společnostech, ať již akcí akciových společností nebo podílu ve společnostech s ručením omezeným.
Předseda vlády nesmí podnikat jako fyzická osoba, ale může v souladu se zákonem vlastnit akcie či podíly ve společnosti s ručením omezeným. Může je i spravovat, kam patří možnost je převést na jinou osobu, ale také vykonávat jiná práva vlastníka s těmito podíly spojenými, včetně účasti na valných hromadách. I kdyby byl předsedou vlády jmenován živnostník či člen představenstva akciové společnosti, má 30 dnů, aby střet zájmů napravil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli.[3]
Andrej Babiš není podnikatelem jako fyzická osoba, což je zjistitelné v Registru ekonomických subjektů.[4] Pokud vlastní akcie společnosti AGROFERT, ale není členem Představenstva a Dozorčí rady, což není, jde o stav v souladu se zákonem o střetu zájmů. Obdobně to platí i pro jiné kapitálové obchodní společnosti, kde je Andrej Babiš společníkem či akcionářem.
Vlastnictví médií
Člen vlády nesmí provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání nebo být vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Samotná tato skutečnost nebrání ve jmenování do funkce, neboť člen vlády má 60 dnů na to, aby střet zájmů řešil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli.[5]
Úprava vlastnictví médií je zajímavá ve srovnání s majetkovou účastí v obchodních společnostech. Zatímco zákon obecně nevylučuje majetkovou účast v obchodních společnostech, ale jen členství ve statutárních a kontrolních (dozorčích) orgánech obchodních společností, v případě médií je přísnější. Neboť zde je vyloučeno i samotné členství, tedy majetková účast, v těchto obchodních společnostech. Zvláštní úprava pro vlastnictví médií je potvrzením toho, že majetková účast členů vlády v obchodních společnostech, které neprovozují mediální činnost, není zákonem omezena.
Andrej Babiš byl ovládající osobou mediálního domu MAFRA a.s. v letech 2013-24 v rámci skupiny AGROFERT. Toto působení ukončil v únoru 2024 prodejem MAFRY. Úprava střetu zájmů v oblasti vlastnictví médií se jej netýká.
Veřejné zakázky a dotace
Obchodní společnost, v níž člen vlády vlastní alespoň 25 % podíl, nesmí získat veřejnou zakázku, dotaci či investiční pobídku.[6] Toto omezení se netýká přímo člena vlády, ale jen obchodní společnosti, kde má podíl. Neomezuje to zákonnou možnost takového člena vlády jmenovat a funkci vykonávat. Tato úprava omezuje obchodní společnost, kde má člen vlády majetkovou účast, a je věcí státních orgánů a organizací, aby takové obchodní společnosti neposkytovaly dotace a veřejné zakázky.
To, jestli (ne)pobírá AGROFERT dotace a získává veřejné zakázky, nemá zákonný vliv na možnost, aby Andrej Babiš byl jmenován předsedou vlády a tuto funkci vykonával.
Politika a bohatí
Bez ohledu na to, že jmenování Andreje Babiše premiérem je v souladu se zákonem o střetu zájmů, je zřejmé, že zákaz veřejných zakázek a dotací pro společnosti, které byť jen z menšiny jsou vlastněny členem vlády, je tlak na to, aby část úspěšných a bohatých lidí do vlády nevstupovala.
Považuji podnikatelské dotace za legalizovanou krádež, měly by být zrušeny. Jejich podstatnou je, že se všem bere a jen někomu se dává. Je to hluboce nemorální a nesociální, protože se bere všem, tedy i chudým, a dává se zpravidla velmi bohatým. Na této legalizované krádeži je založena současná bruselská politika Evropské unie, do které jsme vstoupili na základě rozhodnutí lidu v referendu. A 90 % voličů v posledních volbách volilo strany, které chtějí v Evropské unii založené na dotační legální krádeži setrvat. Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt. Dokud většina chce dotace zachovat, pak naše obchodní společnosti musí v dotačním světě žít, tedy je i přijímat.
Omezení angažování úspěšných podnikatelů ve vládě bylo zavedeno v roce 2017[7] a zaměřeno na Andreje Babiše, takže se nazývalo lex Babiš. Toto znění by dřív dopadlo na členství ve vládě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (2007-09, 2010-13) či ministra obrany Michala Lobkowicze (1998). Protože staré šlechtické rody jsou zpravidla příjemci velkých zemědělských dotací díky svému historicky vzniklému pozemkovému vlastnictví a ovládají i jiné obchodní společnosti. Je to však správné?
Demokracie má umožnit účast v politice všem bez ohledu na majetek. Dříve měli volební právo jen bohatí, postupně jej získali i nemajetní občané. Nikdy se však neusilovalo o to, aby bohatí nesměli volit či se podílet na vládě. To, že je někdo úspěšný jako podnikatel, je kladem pro správu země, ne přítěží.
Tomáš Baťa byl politikem, byť jen komunálním, a v letech 1923-32 starostou Zlína, přičemž byl zároveň největším zlínským investorem a podnikatelem. Vystavěl Zlín podle sebe a učinil dobře. Po jeho smrti jej ve funkci starosty nahradil hlavní ředitel Baťových závodů Dominik Čipera. V době, kdy Británie byla v Evropské unii, pobírala rozsáhlé evropské dotace královna Alžběta II. díky tomu, že vlastnila velké množství zemědělské půdy. I ostatní evropští králové pobírají evropské zemědělské a jiné dotace, protože panovníci vždy byli historicky velkými pozemkovými vlastníky.
Tomáš Baťa byl bohatý, a přesto úspěšný starosta. Karel Schwarzenberg byl významný ministr zahraničí a nevadilo, že jeho rodina je příjemcem zemědělských dotací. Kdo volil ANO Andreje Babiše věděl, že jde o bohatého člověka vlastnícího AGROFERT. Rozhodující pro účast v politice není to, zda je někdo chudý či bohatý, ale že vyhrál volby. Demokracie je založena na volebním vítězství, ne na chudobě či bohatství.
[1] § 4 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.
[2] § 4 odst. 2 zákona o střetu zájmů.
[3] § 4 odst. 3 zákona o střetu zájmů.
[4] https://ares.gov.cz/ekonomicke-subjekty
[5] § 4a zákona o střetu zájmů.
[6] § 4b-4c zákona o střetu zájmů.
[7] Novela zákona o střetu zájmů zákonem č. 14/2017 Sb.
Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz
X X X
ING BABIŠ NA SEVERNÍ MORAVĚ
Babiš ve Frýdku-Místku líčil plány příští vlády, prezidenta však komentovat odmítl
Plný sál ve Frýdku-Místku, zaplněný asi 150 lidmi převážně vyššího věku, přivítal Andreje Babiše. Bývalý a podle všeho i budoucí premiér během začátku dvoudenní cesty po regionu mluvil o prioritách případné budoucí vlády. Většině témat kolem jejího složení se však vyhnul.
Když přišel z publika dotaz právě na sestavování vlády a komunikaci s prezidentem, byl Andrej Babiš strohý. „Nebudu to komentovat. Myslím však, že to dobře dopadne,“ reagoval a vybídl přítomné, aby se ho na tato témata neptali.
Babiš dále uvedl, že prezidentovi předloží seznam kandidátů na ministry nejpozději 28. listopadu. „Musím zjistit, jak si to pan prezident přeje, ale jedeme podle plánu,“ řekl předseda ANO.
Postěžoval si, že se ho všichni ptají na střet zájmů. „Já jsem slíbil, že to udělám tak, aby to bylo v souladu hlavně s Evropskou unií a našimi zákony, ale proč bych to říkal teď? Abychom měsíc slyšeli od všech, jak to nejde,“ řekl jen Babiš v úvodu debaty.
Jinak byl sdílný, například co se týká migračního paktu. „Hned na prvním jednání vlády ho chceme odmítnout. Také připravíme vlastní podobu stavebního zákona,“ uvedl Babiš před svými příznivci.
Současný kabinet kritizoval za situaci na ministerstvu práce. „Jen na MPSV chybí podle nejvyšších úředníků 32 miliard, podle ministra jen 12 miliard. Co to je?“ připojil se i poslanec Aleš Juchelka, kandidát hnutí ANO na ministra práce a sociálních věcí.
Babiš připomněl, že se chce věnovat také nepedagogickým pracovníkům. Podle něj kraje a obce přišly o prostředky na kuchařky či školníky, a školy nyní řeší, jak financovat jejich provoz. Tvrdí, že ředitelé doplácejí na změnu financování z vlastních rozpočtů a obce to příští rok nebudou mít z čeho uhradit.
„Chceme přehled o čekacích lhůtách“
Samostatnou část debaty zabraly armádní nákupy. Babiš zopakoval, že chce smlouvu na pořízení stíhaček F-35 nejprve prostudovat. „Tahle vláda zpackala smlouvu na gripeny. Musíme se v tom zorientovat, je tam zaplaceno už moc na zálohách,“ řekl.
Dodal, že podobné letouny používají i jiné země. „Izrael tyhle letadla má, četl jsem, že je má i Saúdská Arábie,“ doplnil. (Saúdská Arábie F-35 zatím nevlastní. – pozn. red.)
V debatě se opakovaně řešilo také zdravotnictví. Jeden z přítomných popsal spor s pojišťovnou ohledně úhrady léčby v pražském onkologickém centru. Babiš reagoval, že chce zlepšit dostupnost péče u náročnějších diagnóz.
„Chceme mít přehled o čekacích lhůtách, protože například na operaci páteře se dnes čeká i dva roky,“ uvedl.
Podle něj by se Česko mohlo inspirovat v Olomouci, kde mají na onkologickém oddělení ombudsmana, který provází pacienty procesem léčby.
Řeč přišla i na nedostatek zubařů. I tady měl Andrej Babiš pro své příznivce jednoduché řešení. Je nutné navýšit kapacity studentů medicíny, včetně stomatologie.
Nucený nástup do praxe v České republice, jak požadovali někteří přítomní, ale odmítl. „Nemůžeme absolventům nařídit, aby zůstali v Česku. Musíme je motivovat podmínkami a zázemím,“ konstatoval. „I k nám chodí hodně lékařů třeba ze Slovenska, proti kterému je na tom naše zdravotnictví podstatně lépe,“. řekl.
Tradiční součástí podobných mítinků jsou i ceny vody. Ani zde se nic nezměnilo. Andrej Babiš uvedl, že jde hlavně o dopady rozhodování obcí v minulosti. A na téma doplatil právě Juchelka, který bývá při podobných vystoupeních oblíbeným terčem svého předsedy.
„Aleši, vy se nekoukáte na moje videa. Všechno jsem nedávno vysvětloval,“ přerušil předseda hnutí ANO komentář svého spolustraníka.
„Některé obce vodárenský majetek zprivatizovaly. Teď je otázka, zda se to dá odkoupit zpátky,“ doplnil.
„Sestavení vlády? Nechci komentovat“
Debata se stočila také k médiím. Oba vystupující poslanci ANO kritizovali způsob financování a kontrolu hospodaření veřejnoprávních stanic a zmínili, že chtějí zvolit postup podobný tomu, který s ne úplně nejlepšími dopady na kvalitu vysílání už před časem prosadili poslanci i v sousedním Polsku, kde je televize financovaná ze státního rozpočtu.
„Je potřeba vědět, jak se hospodaří,“ doplnil Aleš Juchelka.
Návštěvníky debaty zajímaly také situace okolo insolvencí, minimální mzda či zaměstnávání načerno. Podle Juchelky je v tomto směru nutné posílit kontroly inspektorátu práce.
Následně opakovaně připomněl i změny v důchodovém zákoně, které chce ANO prosadit, včetně návratu k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd a zavedení věkově podmíněných příplatků pro seniory od 85 let.
X XX
ODBORNÍCI Z KOMORY
Střet zájmů vytváří právní nejistotu. Odborníci vyzývají k revizi zákona
Pražská hospodářská komora uspořádala odbornou konferenci na téma „Střet zájmů při zadávání veřejných zakázek a poskytování dotací“. Odborníci z právní, akademické i podnikatelské sféry se shodli, že současná právní úprava střetu zájmů je nedostatečná, neprovázaná s dalšími zákony a v praxi vytváří právní nejistotu pro zadavatele, podnikatele i poskytovatele dotací. Výsledkem jsou obavy z rozhodování, zpožděné projekty, riziko korekcí evropských dotací a prostředí, ve kterém poctivé firmy soutěží s obavami, zda nebudou vyřazeny kvůli nejasnému výkladu.
Odborníci zdůraznili, že střet zájmů není pouze právní termín nebo morální problém politiků, ale praktický rizikový faktor, který každodenně ovlivňuje férovost veřejných zakázek i čerpání dotací.
„Střet zájmů je červená kontrolka, která varuje před ztrátou transparentnosti, veřejných peněz i důvěry občanů. Ne vždy jde o korupci, ale vždy jde o potenciální zvýhodnění, které podkopává důvěru ve férovou soutěž,“ uvedl Jaromír Císař z advokátní a poradenské kanceláře Portos.
Nejen podle Jaromíra Císaře nejistota výkladu vede k tomu, že veřejní zadavatelé často nevědí, zda nejvýhodnější nabídku vyloučit, a úředníci se bojí podepsat i zcela standardní rozhodnutí.
Zákon o střetu zájmů není dodnes provázán se zbytkem systému
Podle odborníků je jedním z hlavních problémů neprovázanost zákona o střetu zájmů (159/2006 Sb.) se zákonem o zadávání veřejných zakázek a rozpočtovými pravidly. Výkladová nejasnost navíc vyvolává právní rizika, která se následně přenášejí na obce, kraje i podnikatele.
„Střet zájmů je v Evropě chápán jako ohrožení objektivity, ne jako automatická překážka založená jen na vlastnické struktuře. Český zákon ale pracuje s mechanickými kritérii, která nejsou propojena s reálnými procesy zadávání zakázek. Důsledkem je chaos, různé výklady a obava veřejných institucí cokoli podepsat,“ uvedl profesor evropského práva Michal Tomášek.
Odborníci připomněli, že Evropská komise v minulých letech opakovaně kritizovala Českou republiku kvůli nejednoznačným pravidlům pro střet zájmů při čerpání evropských dotací. To má reálné fiskální dopady: riziko korekcí, neproplácení projektů či zdržení investic do škol, obcí nebo hasičů.
Zadavatelé: Nejednoznačná pravidla paralyzují rozhodování
Výzkumný Ústav Železniční, který je zástupcem zadavatelů i dodavatelů, potvrdil, že právní nejistota ohledně střetu zájmů komplikuje rozhodování, prodlužuje přípravu projektů a zvyšuje náklady.
„Každý větší projekt dnes prochází několika právními posouzeními. Zadavatelé jsou pod tlakem, aby zabránili byť i zdánlivému riziku střetu zájmů, což vede k prodlevám i opatrnosti, které systém činí neefektivním a výrazně ho prodražují. Jednoznačná metodika by byla obrovskou úlevou pro všechny strany,“ uvedl Martin Bělčík, generální ředitel společnosti Výzkumný Ústav Železniční a.s.
Podle něj právní nejistota dopadá i na firmy: nejednotný výklad mezi úřady a kontrolními orgány vede k odmítání nabídek, obavám z reputačních škod a ztrátě motivace účastnit se soutěží.
Co změnit: jasná metodika, provázání zákonů, srozumitelná pravidla
Podle odborníků by systém zlepšily zejména tři kroky:
- Provázat zákon o střetu zájmů s právem veřejných zakázek.
- Zavést jednotné metodiky pro poskytovatele dotací i zadavatele zakázek.
- Vydefinovat rozdíly mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi
„Zákon, kterému rozumí každý – úředník, podnikatel i občan – je základ důvěry. Pokud chceme chránit veřejné peníze i rovné příležitosti firem, musíme pravidla zjednodušit, provázat a jasně vysvětlit,“ uvedl prof. Tomášek.
„Dnes se často posuzuje jen formální vlastnictví, nikoli reálný vliv. A zároveň unikají situace, kde skutečný střet zájmů může poškodit veřejný zájem. Modernizace zákona je nezbytná,“ doplnil Jaromír Císař.
„Řešení střetu zájmů nespočívá ve štosech papíru. Rozhodující je skutečná ztráta kontroly a vlivu. V Kanadě nebo USA existují modely ‚blind trustů‘, které fungují díky nezávislému správci a silnému dohledovému mechanismu. V Česku tato pojistka chybí,“ uzavírá Jaromír Císař.
Pražská hospodářská komora, ceskajustice.cz
X X X
ŠPATNÍ HOSPODÁŘI V ČR
UHLÍ NECHAJÍ NA OSTRAVSKU V ZEMI
Česko se odvrací od uhlí. Zato Německo bez něj nedokáže žít
V České republice bude letos poprvé podíl uhlí na výrobě elektřiny méně než poloviční. Na rozdíl od Německa, kde navzdory deklarované „energetické změně“ podíl uhlí stále spíše posiluje.
V tomto roce se v české energetice schyluje k historické události. Poprvé poklesne podíl uhlí na produkci elektřiny pod padesát procent. V současné době je sice známa statistika pouze pro prvních devět měsíců roku, ale celoroční výsledek lze už s poměrně slušnou spolehlivostí odhadnout. A je jasné, že podíl uhlí na výrobě elektřiny bude spolehlivě méně než poloviční, i když přesná hodnota samozřejmě ještě jasná není.
Podíl fosilních zdrojů na produkci elektřiny bude i v tomto roce kvůli započtení hlavně zemního plynu pořád ještě přes 50 procent, ale jen o fous a dá se předpokládat, že již brzy se dostane níže. Jako první si toho všiml deník Insider.
Jde o obrovský úspěch. Hlavně, když si uvědomíme, že ještě v roce 2000 bylo v uhelných elektrárnách produkováno přes 70 procent v Česku vyrobené elektřiny. Výsledku se podařilo docílit hlavně spuštěním dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín a docílení perfektních parametrů jeho provozování.
Pomohlo i vylepšení parametrů Jaderné elektrárny Dukovany, kde se postupně zvýšil výkon jednotlivých bloků ze 440 MWe na 500 MWe. Tato elektrárna je s perfektními parametry provozována už řadu let. Celkově tak jaderné bloky dodávají ročně zhruba 35 procent u nás produkované elektřiny.
Další dílem přispěly obnovitelné zdroje. V tomto roce nebyly moc dobré povětrnostní podmínky pro fotovoltaiku, jejíž produkce mírně poklesla zhruba na 2,7 procenta. Zvyšuje se podíl bioplynových zdrojů, jejichž podíl stoupl o jeden procentní bod na 2,4 procenta.
Je tak vidět, že i výsledky české energetické koncepce ukazují možnost vhodnou kombinací jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů intenzivně potlačit využívání fosilních zdrojů pro výrobu elektřiny. Kam až lze v tomto směru dojít, ukazuje příklad Francie, Švédska, Švýcarska nebo provincie Ontario.
Na druhé straně je také jasné, že masivní náhrada fosilních zdrojů bez využití jaderných zdrojů postavená pouze na zdrojích obnovitelných zatím možná není. Ukazuje to i letošní vývoj elektroenergetiky v Německu.
Voda padající z chladící věze elektrárny v Dukovanech. Využívá jednoduchý princip: věž má díky rozdílu teplot nahoře a dole tah jako komín. Padající kapky rychle chladnou na asi 17 °C a prší do bazénu pod věží. Odtud potrubím míří zpět chladit stroje v elektrárně.
Trochu jiné Německo
Německá zelená revoluce trvá už třináct let, právě od roku 2000. V té době tvořila výroba elektřiny ve fosilních zdrojích zhruba 61 procent. Drtivou většinu toho z uhlí: 51 procent celkové produkce. V průběhu následující dekády se sice zpočátku přesouvala část výroby z uhelných elektráren ke zdrojům plynovým, ale to se v posledních letech změnilo.
Kvůli kolapsu trhu s elektřinou vlivem extrémních dotací do obnovitelných zdrojů a také trhu s emisními povolenkami se začala výroba od drahého plynu vracet k levnému uhlí. Německé statistiky z letošního roku ukazují, že uhlí se pro výrobu elektřiny spotřebuje více než v roce 2000 a z něj vyrobená elektřina představuje větší část spotřeby. Podíl německé produkce elektřiny z uhlí významně překračuje 50 procent a celkově je pak podíl produkce elektřiny z fosilních zdrojů okolo 60 procent. Už několik let je vyšší než výroba elektřiny z fosilních zdrojů v Česku.
Nárůst podílu uhlí lze ukázat na číslech (dostupná jsou zde). Za prvních devět měsíců tohoto roku se pomocí uhlí v Německu vyrobilo o 8,6 terrawatthodin (TWh) více než v prvních devíti měsících minulého roku. Tento nárůst kompenzoval jednak úbytek produkce v plynu, který činil 6,4 TWh, ale i v jádře 1,9 TWh a větru 2,7 TWh. Díky zprovoznění řady nových kapacit solárních elektráren se i přes horší povětrnostní podmínky podařilo zvýšit produkci elektřiny z fotovoltaiky o 1,3 TWh. Německo se tak v celkové produkci elektřiny z fosilních zdrojů i produkci této komodity z uhlí vrátilo po třinácti letech zelené revoluce do výchozí pozice z roku 2000.
A dá se předpokládat, že se nůžky mezi Českem a Německem budou i nadále stále více rozevírat. V Česku by mohl podíl uhlí i nadále klesat. Pokud se rozhodne o dostavbě Temelína, tak velmi významně. Naopak v Německu, kde ještě nyní jaderné elektrárny produkují stále zhruba 16 procent elektřiny, se po jejich odstavování bude zvyšovat podíl fosilních zdrojů. A s velkou pravděpodobností půjde o zdroje uhelné.
Jen v tomto roce se plánuje spustit v Německu téměř 5,2 GW v nových uhelných blocích. Jde například o 750MW blok v elektrárně Lunen, 725 MW má blok Walsum 10 (Duisburg) a 912 MW blok RDK 8. Tyto bloky budou sice hlavně určeny k nahrazování větrných a fotovoltaických zdrojů v době, kdy nesvítí slunce a nefouká, ale nahrazování jaderných zdrojů větrem a fotovoltaikou bude stále těžší. Nové zdroje totiž budou sice za vhodných podmínek přispívat k růstu přebytků, se kterými si Německo i s pomocí svých sousedů jen těžko poradí, ale v době bez slunce na obloze a bezvětří ničemu nepomohou.
Draho za humny
Pro kompenzaci dalšího zvyšování cen, způsobeného budováním dotovaných a stále ještě značně drahých obnovitelných zdrojů, se v Německu pravděpodobně bude stále více využívat uhlí.
Část větrného parku BARD v Severním moři
Cenové relace je možné dokumentovat na nedávno dostavěném velkém mořském větrném parku BARD offshore s výkonem 400 MW. Jeho větrné turbíny jsou umístěny v ideálních podmínkách Severního moře a zaujímají zhruba 60 km² moře v místech, kde je hloubka zhruba 40 m. Odhad koeficientu ročního využití instalovaného výkonu je v tomto případě fantastických 46 procent (to znamená, že elektrárna by měla za rok vyrobit tolik elektřiny, jako kdyby 46 procent doby z něj jela na plný výkon, pozn. red.) Jen pro srovnání: v Česku, kde jsou podmínky pro vítr mnohem nepříznivější, se koeficient využití pohybuje mezi 10 až 20 procenty.
Cena celého mořského parku významně překročila hodnotu dvou miliard eur (tj. zhruba 50 miliard korun). Stavba se také potýkala s problémy podobných velkých investic: zdražováním a oddalováním dostavby.
Srovnejme tuto cenu s cenou jaderných bloků. Roční koeficient využití instalovaného výkonu u jaderného zdroje dosahuje hodnoty až 90 procent, což je třeba případ Dukovan. Celkový výkon plánovaných nových bloků v Temelíně by měl být nad 2 000 MW . Pokud by tedy větrná farma v ideálních podmínkách větrů u pobřeží Severního moře měla nahradit produkcí budoucích dvou nových bloků v Temelíně, stála by více než 500 miliard korun. Navíc by životnost jaderných bloků měla být více než dvojnásobná. Ani údržba a provoz takto velké větrné farmy není levnější než u jaderné elektrárny se stejnou produkcí. Investiční náklady na fotovoltaické elektrárny jsou ještě daleko vyšší.
Důsledkem rozhodně bude další nárůst dotací pro výrobce. Dotace do obnovitelných zdrojů v Česku činí zhruba 44 miliard korun, v Německu pak po přepočtu zhruba 510 miliard korun. Počet obyvatel Česka je 10,5 milionu a Německa 82 milionů, takže v Česku připadá na jednoho obyvatele 4 190 korun a v Německu pak 6 230 korun. V Německu je tak suma dotací na obyvatele o 50 procent vyšší než v Česku. V obou státech je a bude dominantním příjemcem dotací fotovoltaika.
| Kolik je větru a slunce?
Česká republika má v současnosti zhruba 2 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaických panelech a jen 0,25 GW ve větrných elektrárnách. Německo má v současné době 34,5 GW výkonu ve fotovoltaice a 30,5 GW ve větrných turbínách. To je znovu maximální výkon, které ovšem tyto zdroje dosahují jen menší část roku. Cílem je dosáhnout kapacit zhruba 50 GW u větru i fotovoltaiky. To znamená, že dominantním obnovitelným zdrojem bude v Německu stále vítr, u kterého je koeficient ročního využití v německých geografických podmínkách asi trojnásobný než u výroby elektřiny ze slunečního záření (byť silně závisí na podmínkách). Větší část dotací než vítr ovšem ukrojí podstatně dražší fotovoltaika. |
Ale zatímco v Česku se v posledních letech dotace do nových obnovitelných zdrojů energie (OZE), hlavně fotovoltaiky, dramaticky omezily, v Německu ne. U nás celková kapacita nových fotovoltaických či větrných elektráren téměř neroste, v Německu stále intenzivně stoupá.
V Česku tedy suma ročních dotací do OZE začala stagnovat, v Německu naopak stále významně roste. Příplatek na OZE v ceně elektřiny tak byl v Německu v tomto roce 1,35 Kč/kWh a příští rok dosáhne hodnoty 1,60 Kč/kWh. Tato velmi vysoká hodnota části ceny určené na hrazení dotací do obnovitelných zdrojů je v Německu dána i tím, že firmy s velkou spotřebou elektřiny jsou z důvodu udržení konkurenceschopnosti od hrazení poplatků za OZE osvobozeny a jejich podíl musí hradit malospotřebitelé.
Jen pro srovnání, cena silové elektřiny na burze je zhruba 1 Kč/kWh. Poplatky za obnovitelné zdroje už tedy v Německu významně převyšují cenu silové elektřiny. V České republice díky poklesu ceny silové elektřiny na burze a nezvyšování příplatku za obnovitelné zdroje dojde příští rok spíše k poklesu ceny elektřiny pro spotřebitele, zatímco v Německu tato cena stále poměrně rychle poroste.
V osadě Andělka na Frýdlantsku byl v letošním roce otevřen nový větrný park, ve kterém stojí šest větrníků.
Navíc se dá v Německu očekávat nárůst i u složky ceny elektřiny za distribuci. Tam se určitě promítnou náklady na stavbu vedení vysokého napětí, které umožní transport větrné elektřiny ze severu na jih, a udržování stability sítě s vysokým podílem zdrojů s nestálou výrobou závislých na počasí (musí se platit zajištění jejich zálohy, která za ně může v případě potřeby naskočit).
Zatímco pro německé spotřebitele je tato situace veskrze špatná, pro nás to tak úplně neplatí. Trhu se silovou elektřinou dominuje v našem regionu Německo a jeho intenzivní dotace do obnovitelných zdrojů jej deformují a udržují cenu silové elektřiny velmi nízko.
Je tak férové přiznat, že současnou stagnaci a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele u nás platí do značné míry v poplatcích za obnovitelné zdroje ve své ceně elektřiny spotřebitel německý. To, že se u nás nevyplatí stavět větrné a fotovoltaické elektrárny a je lépe dovážet tuto elektřinu v době, kdy je jí v našem regionu díky počasí přebytek, téměř zadarmo z Německa, jsem podrobněji rozebíral zde.
Příliš mnoho politiky
Česká republika poměrně rychle snižuje v elektroenergetice svou závislost na fosilních palivech a podíl fosilních zdrojů na produkci elektřiny je u nás už pár let nižší než v Německu. Německo naopak spíše svoji závislost na fosilních palivech a hlavně uhlí posiluje. Tato tendence se extrémně prohloubila již minulý rok (viz zde) a v tomto roce ještě dále zesiluje. To vše v době, kdy USA díky těžbě břidličného plynu snížily podíl produkce elektřiny v uhelných zdrojích. Oproti roku 1994, kdy zde bylo 52 procent elektřiny z uhlí, je nyní z uhlí pouze 37 procent.
Je tak paradoxem, že „zelená“, „čistá“, „moderní“ a „pokroková“ energetická koncepce Německa, která je nám „ekologickými“ organizacemi a stranami kladena za vzor a jejíž uplatňování je jimi u nás prosazováno, nejenže nevede během třinácti let prosazování v elektroenergetice v Německu ke snižování emisí, ale právě naopak.
Ohrožené uhlí? Pohled na tepelnou elektrárnu u Mělníku, ve které si letošní velká voda vynutila krátkodobou odstávku.
V Česku pak „špinavá“, „fosilní“ a „zastaralá“ energetická koncepce vedla během stejné doby ke snížení podílu fosilních zdrojů na produkci elektřiny o 20 procentních bodů. A pokud se dostaví dva bloky v Temelíně a uvážlivě se budou efektivním způsobem využívat decentralizované obnovitelné zdroje, lze dosáhnout postupně i velmi nízkého podílu fosilních zdrojů a emisí v elektroenergetice. Což je i klíčová podmínka k tomu, aby předpokládaný budoucí přechod k elektromobilitě opravdu snížil využití fosilních paliv.
Základním problémem německé energetické koncepce i posuzování energetiky našimi „ekologickými“ organizacemi je důraz na ideologii, která nebere v úvahu odborné znalosti a fakta. A také nastavení priorit v elektroenergetice. Hlavní prioritou je zrušení využívání jaderné energie a co největší podíl využití obnovitelných zdrojů, hlavně větru a slunce. Teprve daleko za nimi je reálné snížení ekologických dopadů, efektivita, bezpečnost dodávek a cena i dostupnost elektřiny pro obyvatele.
Jiné nastavení priorit je například v Švédsku. Tam je prioritou dosažení a udržení nízkého podílu využití fosilních paliv a emisí. Takže bylo sice v referendu odhlasováno odstavení všech jaderných bloků v této zemi a dokonce už podle prosazeného zákona zde několik let žádná jaderná elektrárna neměla fungovat. Když se však ukázalo, že jiná jejich náhrada než fosilní zdroje není možná, byl tento zákon zrušen a ve Švédsku se plánuje i výstavba nových bloků, které nahradí ty dosluhující.
| Vladimír Wagner
Pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy. Zabývá se výzkumem horké a husté jaderné hmoty pomocí srážek relativistických těžkých iontů a možnosti transmutace jaderného odpadu intenzivními toky neutronů. Byl členem Nezávislé energetické komise II, která pod vedením Václava Pačese a Dany Drábové připravovala pro Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu stavu a perspektiv vývoje české energetiky. |
Před více než dvěma roky jsem psal o tom, jaké dopady bude mít odstavení jaderných bloků nejen v Německu. Tím základním je zvýšení podílu fosilních zdrojů a v případě intenzivního zavádění obnovitelných zdrojů pak rychlý růst ceny elektřiny pro spotřebitele. Zvyšování podílu rychle fluktuujících zdrojů s těžko předvídatelnou produkcí pak vede k rychlému zvyšování rizika nestabilit a výpadků. Německo a region sice mají dostatek fosilních kapacit, aby dramatický výpadek nemusel nastat, ale jeho riziko se razantně zvyšuje. Všechny tyto předpovědi se naplnily a myslím, že ještě výrazněji, než jsem očekával.
A alespoň v Německu jsou teprve na začátku, takže lze očekávat, že hlavní negativní dopady „Energiewende“ teprve nastanou. Je pravdou, že odstavení jaderných bloků si zde prosadila veřejnost a také byla ochotna si za to v cenách elektřiny připlatit, byť nečekala tak vysoké zvýšení poplatků. To je i důvod, proč německá veřejnost stále ještě „Energiewende“ podporuje, i když už ceny elektřiny pro spotřebitele patří spolu s dánskými k těm nejvyšším v Evropě.
Je však otázkou, jak dlouho to německý spotřebitel vydrží. Zvláště, když mu bylo slibováno, že zároveň dojde k ekologizaci elektroenergetiky. A místo toho se zvyšuje těžba uhlí a rozšiřování hnědouhelných dolů ohrožuje další vesnice. Uhlí se navíc dováží i z USA, kde jeho využívání kleslo. A navíc v ekologicky „zaostalém“ Česku mají nižší podíl uhlí na výrobě elektřiny než ve vyspělém „zeleném“ Německu. A to Česko značnou část své produkce z uhelných zdrojů vyváží kvůli tomu, aby pokrylo německé výpadky v době, kdy nefouká nebo nesvítí slunce.
X X X
V Istanbulu po hodinách čekání odmítli loď s ruskými turisty. Odveta, míní Rusové
Více než šest set ruských turistů ve čtvrtek na mnoho hodin nečekaně uvázlo na výletní lodi Astoria Grande. A to poté, co turecké úřady lodi odmítly vstup do jednoho z přístavů v Istanbulu. Média přitom poukazují na to, že incident může být odvetou Turků za to, že Rusové předtím nepustili jejich loď do svého přístavu. Astoria Grande se nakonec vydala zpět do Soči, odkud před dvěma týdny vyplula.
Na Astorii pluje 616 turistů především z Ruska a 435 členů posádky. Zastavili se v přístavech v Alanyi, Antalyi či Izmiru. Krásy Istanbulu si však navzdory původním plánům neprohlédli. Na povolení přistát v galatském přístavu čekali už od ranních hodin.
Do Istanbulu loď připlula v noci na čtvrtek a v deset hodin dopoledne mělo začít vylodění pasažérů. Místo toho loď zakotvila v Marmarském moři a čekala. Čekala od pěti hodin ráno (3:00 SEČ) až do tří odpoledne tamního času (13:00 SEČ), kdy odplula směr Soči. Zpět do Ruska by měla dorazit v sobotu, píše portál Gazeta.ru.
Istanbulské úřady incident odmítly komentovat, ruská média nyní nicméně spekulují, že se tak Turci mstí za příkoří z 6. listopadu, kdy naopak jejich loď Seabridge nedostala povolení přistát v přístavu v ruském Soči.
Na palubě bylo dvacet lidí včetně několika ruských občanů. Ti si museli počkat dokonce více než dva dny. Rusové odmítnutí turecké lodi údajně vysvětlovali technickými důvody včetně nepřipraveností přístavu.
X XX
Ulovit Saúdy. Abrahámovské dohody Trump dotlačil až k hranicím Ruska
Diplomatická ofenziva Donalda Trumpa vrcholí. Ve snaze izolovat Írán a rozšířit Abrahámovské dohody rozbalil v Bílém domě červený koberec pro saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána. Ještě předtím, než se večeřelo s fotbalovými hvězdami a řešila se velká politika, v tichosti se k protiíránskému bloku přidal klíčový hráč ze Střední Asie – Kazachstán.
Když před několika dny vítal Donald Trump v Bílém domě saúdského vládce, nechybělo nic. Nachystány byly vojenské přelety, slavnostní fanfáry i hvězdní hosté. U jednoho stolu tak seděl nejbohatší muž planety, bin Salmán i fotbalová legenda Cristiano Ronaldo, který se v saúdskoarabské lize za miliardy dolarů upsal.
Kazachstán navíc sousedí s Ruskem a Čínou. Jeho příklon k ose USA–Izrael ukazuje, že vliv Moskvy ve Střední Asii slábne.
X XX
Na Česko míří stížnost kvůli porušování práv postižených. V čem stát selhává?
Česko čelí mezinárodní stížnosti kvůli porušování práv zdravotně postižených. Podle kritiků nedostatečně pečuje zejména o lidi s autismem a mentálně postižené.
Česká republika čelí ostré kritice kvůli údajnému porušování práv lidí se zdravotním postižením, zejména s autismem a mentálním postižením. Mezinárodní organizace Autism-Europe podala na Česko stížnost k Evropskému výboru pro sociální práva Rady Evropy. Vadí jí nedostatek komunitních sociálních služeb pro lidi s postižením. Na problém již dříve upozornila i tuzemská kancelář ombudsmana.
Podporu služeb pro lidi s autismem a mentálním postižením v Česku považuje Autism-Europe za nepostačující. Veřejné finance směřují hlavně do velkých ústavních zařízení. Podle organizace hájící práva lidí s autismem a jejich rodin tím země porušuje závazky vůči lidem s postižením vyplývající z Evropské sociální charty. Dokument, o nějž Autism-Europe svou stížnost k výboru pro sociální práva opírá, se zabývá i obtížnou situací rodin, které o své blízké s postižením pečují doma. Bývají často na hraně sil, peněz i sociální izolace.
Transformaci sociálních služeb brzdí především nedostatek stabilního financování. Přechod od ústavního modelu k komunitním službám je přitom investičně náročný. A kraje podle zprávy Autism-Europe upozorňují, že dostupné prostředky často nepokrývají ani přípravu těchto projektů. Nejisté, roztříštěné a jednoleté financování navíc komplikuje dlouhodobé plánování. V praxi to vede k odkládání investic a k udržování stávajících zařízení místo jejich skutečné přeměny. V systému vzniká chronická finanční nejistota, která brání rozvoji nových kapacit na pomoc lidem s autismem a mentálním postižením.
Výtka je oprávněná, tvrdí zástupce ombudsmana
Do případu se vložila i kancelář veřejného ochránce práv. Zástupce ombudsmana Vít Alexandr Schorm označil výtky obsažené ve stížnosti za oprávněné. Opřel se přitom o výzkumy, šetření a individuální podněty, kterými se kancelář již dříve zabývala.
„Stát sice podniká dílčí kroky směřující k jejich lepší dostupnosti, nejde však o systémová opatření dostatečného rozsahu. Zásadní změny v dostupnosti a kvalitě sociálních služeb v Česku zatím neprobíhají,“ uvedl Schorm.
Stížnost Autism-Europe obdržela Česká republika prostřednictvím Evropského výboru pro sociální práva. Ten také rozhodne, zda v Česku k porušování Evropské sociální charty skutečně dochází. Redakce České justice
X XX
Selhání bylo dlouhodobé. Ústavní soud se bývalého žalobce Solara nezastal
Žalobce Solara řešil Ústavní soud
Bývalý státní zástupce Marek Solar z pražského vrchního státního zastupitelství způsobil svým opomenutím odblokování milionu švýcarských franků určených k zajištění v kauze IT zakázek Lesů ČR. Ústavní soud nyní odmítl jeho stížnost a potvrdil rozhodnutí kárného senátu o odvolání z funkce státního zástupce.
„Argumenty kárného soudu jsou natolik přesvědčivé, že nezakládají pochybnosti o profesním selhání stěžovatele, k němuž docházelo dlouhodobě a opakovaně. Kárný soud náležitě odůvodnil, že ve stěžovatelově věci jsou splněny zákonem předvídané podmínky pro jeho odvolání z funkce státního zástupce,“ stojí v usnesení. Podle ÚS byly splněny veškeré zákonné podmínky pro Solarovo odvolání.
Solar působil u Vrchního státního zastupitelství v Praze a dohlížel na kauzu údajně zmanipulovaných IT zakázek Lesů ČR. Do Švýcarska před lety poslal žádost o zablokování tamního účtu, kde ležel jeden milion franků pocházejících z podezřelých transakcí. Na pozdější opakované dotazy švýcarské prokuratury však nereagoval. Peníze proto byly odblokovány a českým orgánům zmizely z dosahu – šlo o částku kolem 26 milionů korun.
Kárný senát: stačilo si otevřít spis
„Státní zástupce musí mít základní přehled o spisu a věci, kterou vede,“ uvedl letos v květnu předseda kárného senátu NSS Petr Mikeš. Podle něj by Solar mohl škodě zabránit, kdyby si spis řádně prošel a všiml si byť jediné švýcarské urgence.
V roce 2023 kárný senát řízení přerušil a věc předal policii kvůli podezření na možný trestný čin v nepřímém úmyslu s vysokou škodou. Policie ale po prověření nenašla důkazy o úmyslném jednání a případ se vrátil zpět do kárného řízení. Solar opakovaně tvrdil, že švýcarské přípisy nikdy neviděl, a spekuloval, že jej tehdy kancelář při práci z domova během covidu neinformovala.
Únor 2025: trestný čin se neprokázal
Jak už Česká justice informovala , policisté případ Solara znovu prověřili pod dohledem VSZ v Olomouci. Postup vyšetřovatelů byl přezkoumán a shledán zákonným. Policie popsala Solarovu práci se spisem jako tristní, ale neshledala znaky trestného činu. Věc tak byla znovu odevzdána kárnému senátu.
Jádro kauzy sahá do roku 2019, kdy pražské VSZ obdrželo od Švýcarska dotaz, zda má být dále blokován milion franků z vyšetřování IT zakázek Lesů ČR. Solar však na žádný z dopisů nereagoval a švýcarské orgány účet odblokovaly.
Alkohol v práci i špatná hodnocení
Solar měl v minulosti problémy i v jiných případech. Loni v březnu mu kárný senát snížil plat o 15 % za pití alkoholu v pracovní době – při kontrole mu byla dvakrát naměřena hodnota přes 1,5 promile. Krevní test odmítl. Tvrdil, že dlouhodobě čelil tlaku a šikaně ze strany nadřízených.
Budova Vrchního státního zastupitelství v Praze.
V kárném řízení zaznělo i Solarovo tvrzení, že za chybějící parafy mohl nést odpovědnost jeho tehdejší kolega Marek Bodlák. Nejvyšší správní soud však předloni potvrdil, že dokumenty do ruky dostat musel právě Solar.
Dlouhodobá nespokojenost nadřízených
Výpovědi před kárným senátem ukázaly, že se Solarovou prací byli nadřízení dlouhodobě nespokojeni. Od roku 2012 dostal šest výtek, převážně za nedbalost a nedostatečnou orientaci ve spisech. Poslední hodnocení jeho práce dokonce uvádělo, že by neměl být státním zástupcem vůbec.
Kauza IT zakázek Lesů ČR, v níž Solar dohlížel na dozor, se týkala veřejných soutěží z let 2008 až 2012. Zakázky byly podle policie předraženy o stovky milionů a část peněz se vracela přes zahraniční účty zpět k obviněným.
X X X
Konzulát v Drážďanech je pod tlakem migrantů. Česko vypíná víza
Kritická situace na Generálním konzulátu ČR v Drážďanech nastane na konci roku. Vláda proto novelizuje nařízení o počtech žádostí o pracovní nebo podnikatelská víza. Irena Válová ceskájustice.cz
X XX
Český Generální konzulát v Drážďanech se ocitl pod tlakem nekvalifikovaných migrantů ze třetích zemí, padělaných dokladů a ilegálních pobytů. Stovky žádostí o dlouhodobá pracovní víza nad obvyklý stav tam podávají zejména Uzbeci a Vietnamci. Obcházejí tím kvóty v Uzbekistánu a Vietnamu. Kritická situace nastane koncem roku. Vláda proto zavádí v Drážďanech kvótu nula.
Problém trvá už od léta. „Vízové centrum v Drážďanech je stabilně plně vytížené. Nárůst zájmu o podávání žádostí a s ním spojené zahlcení trvá posledních několik měsíců,“ uvedla na dotaz České justice vedoucí oddělení komunikace ministerstva zahraničí Mariana Wernerová.
Počet dlouhodobých víz pro třetí svět nula
Vláda proto novelizuje nařízení o počtech žádostí o pracovní nebo podnikatelská víza. Toto nařízení stanovuje počty žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů pro jednotlivé konzuláty na celém světě. Nově bude počet vydaných dlouhodobých víz pro občany třetích zemí na generálním konzulátu v Drážďanech nula. Nařízení má být platné od 1. ledna 2026.
Děje se tak se souhlasem příslušných resortů „v rámci Koordinačního orgánu pro řízení ochrany státních hranic a migraci dne 24. října 2025“. Kvůli rostoucímu počtu žádostí bude kapacita Generálního konzulátu Drážďany kriticky nedostačující už na konci roku 2025, upozorňuje důvodová zpráva.
Jak pro Českou justici vysvětlila Hana Malá z ministerstva vnitra, resort návrh pouze „zprocesovalo“ podle aktuálních poznatků a praxe ministerstva zahraničí.
Bez kvalifikace, s padělanými doklady
Zaváděné opatření podle důvodové zprávy sníží současné „disproporční využívání kapacit vízového centra Drážďany nízkokvalifikovanými občany třetích zemí“.
Jde o ty, kteří nepodávají žádosti o pobyt v Česku ve svých zemích, nýbrž podle českého zákona o pobytu cizinců na území tak činí mimo zemi původu. Pro tyto případy je příslušné právě české centrum v Drážďanech. To má v působnosti celý Schengenský prostor.
„K žádostem přitom ve vysoké míře předkládají padělané nebo pozměněné doklady (zejména doklady o délce pobytu v Schengenském prostoru) a v řadě případů pobývají v ČR nelegálně,“ popisuje situaci důvodová zpráva.
Žadatelé ze třetích zemí často předkládají padělané nebo pozměněné doklady.
Převažují Uzbeci a Vietnamci. Proč?
Podle Mariany Wernerové jde měsíčně o stovky žádostí nad rámec, a to zejména za účelem zaměstnání. „V aktuální zvýšené poptávce dominují žadatelé z Uzbekistánu a Vietnamu,“ uvedla pro Českou justici.
Jak taková situace vznikla? Podle zákona o pobytu cizinců na území ČR z roku 2023 může na konzulátu žádat o dlouhodobé vízum cizinec, který v jeho obvodu a působnosti žije nepřetržitě aspoň dva roky. Tato podmínka se pro mnoho z nich právě naplňuje.
Obcházení po dvou letech přes Drážďany
Dvouletá doba pobytu mnoha z nich končí. „Řada občanů výše uvedených států začala tuto podmínku plnit právě v polovině letošního roku, kdy od novely uplynuly dva roky. To jim umožnilo začít se ve velkém obracet právě na vízové centrum v Drážďanech,“ vysvětlila Wernerová.
„Prostřednictvím uvedeného centra se pak občané třetích zemí, již zmínění Uzbeci či Vietnamci, snaží obejít nulové kvóty pro účel zaměstnání, které jsou pro ně v Uzbekistánu a Vietnamu stanovené vládou,“ dodala.
Až dosud nebyla pro Drážďany stanovená žádná kvóta. „Počet žádostí, které je u tohoto úřadu možné nyní podat, je v tuto chvíli neomezený,“ varuje důvodová zpráva.
Z migračně bezpečných zemí neomezeně
Počet žádostí zůstane neomezený pro žadatele s vysokou kvalifikací, programy jim určené trvají. Pravidla zůstávají zachovaná i pro cizince ze zemí „hospodářsky, sociálně a migračně ,bezpečných´, pro které neplatí vízová povinnost. Rovněž se nemění pro země, které jsou již v současné době zdrojovými zeměmi pro kvalifikované pracovníky“.
Kvóty se neuplatní pro většinu cizinců ze Severní a Jižní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu či Japonska. Ale také například z Indie, Mongolska nebo Ukrajiny.
Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
VZP podvedli lidé předních světových hráčů v IT. Jakou roli hrálo CISCO a HP?
Manipulace s obchodními modely velkých nadnárodních IT korporací při dodávkách zboží a služeb vzbuzují pozornost i uvnitř firem samotných Foto: Pixnio
Obchodní model, jenž využívají velké světové firmy v oblasti informačních technologií, umožnil podvod, kterým se firmy certifikované nadnárodním gigantem CISCO nezákonně obohatily o desítky milionů korun na úkor největší zdravotní pojišťovny v České republice. Podstatou podvodu na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) bylo porušení předpisů o hospodářské soutěži, tedy tajná kartelová dohoda firem napojených na CISCO. Vyplývá to z policejního usnesení o zahájení trestního stíhání, které má Česká justice k dispozici. VZP je v případu v postavení poškozeného subjektu.
Na podvod, který na začátku listopadu vyústil v rozsáhlou policejní razii v řadě firem i VZP, se přišlo díky zjištěním Finančního úřadu Středočeského kraje. Ten již v minulosti vyšetřoval jednoho z účastníků podvodného schématu pro krácení daní. Jde o podnikatele Vlastimila Forejta. A právě toho skupina připravující podvod na VZP, napojená na CISCO, vzala do hry.
Jenže Forejta měla policie v hledáčku již pro dříve spáchané daňové trestné činy z let 2016–2021, což nakonec stvrdil Městský soud v Praze letos v březnu a odsoudil ho ke 3 letům vězení podmínečně s odkladem na 5 let. Finanční úřad následně upozornil policii na to, že zjistil fakturační tok, u kterého mohlo dojít ke krácení daní a na jehož konci stojí podvedená VZP. Finanční úřad tak odkryl celý řetězec firem napojených na CISCO, v němž dovodil fiktivní předprodeje zboží a služeb, za které VZP nakonec zaplatila 118 milionů korun bez DPH. Šlo o dodávku pro softwarově řízenou přístupovou vrstvu počítačové sítě VZP.
Podvodný řetězec
Podle policie na začátku podvodného řetězce zaplatila firma VH plus společnosti ALEF Distribution CZ 58 milionů korun bez DPH. Následně došlo k přeprodání firmě INTEGRALICA za 77 milionů, odtud putovala zakázka k DXC Technology za 95 milionů, TOTAL SERVICE zaplatila 115 milionů a konečně dodala zakázku VZP, které naúčtovala již zmíněných 118 milionů.
Proč tedy VZP zaplatila za IT produkty a služby založené na řešeních CISCO o 60 milionů více, než stály na začátku řetězce? Odpověď na otázku dává obchodní model této globální IT firmy v kombinaci s tajnou nezákonnou dohodou na CISCO napojených firem.
CISCO nedodává přímo
„Společnost CISCO SYSTEMS Inc. je předním světovým výrobcem síťových technologií a bezpečnostních řešení, která z důvodu efektivnosti neprodává své produkty koncovým uživatelům přímo, nýbrž prostřednictvím svých certifikovaných distributorů,“ píše se v policejním usnesení.
Ani cesta od distributora CISCO ke konečnému zákazníkovi však není jednoduchá. Partnerem společnosti CISCO v roli distributora byla společnost ALEF DISTRIBUTION CZ, která však podle pravidel CISCO také nemohla dodávat koncovým uživatelům (VZP) přímo. Potřebovala na to ještě další partnery CISCO jiné úrovně. Ti by měli mezi sebou soutěžit. A k tomu podle závěru policie nedošlo.
Policie obvinila v kauze zakázek VZP 13 lidí, mimo jiné za úplatkářství Ilustrační foto: Policie ČR
Partneři CISCO místo toho podle policie uzavřeli nelegální kartelovou dohodu a dohodli se mezi sebou o navýšení ceny pro VZP a rozdělení takto navýšené ceny mezi jednotlivé firmy. Podle policie tak došlo k bezdůvodnému navýšení ceny zboží o 60 milionů a 99 tisíc korun bez DPH. „Navýšení ceny mezi jednotlivými články je kompenzací pro společnost – dodavatele, který se neúčastnil výběrového řízení, i když by se účastnit mohl,“ stojí v usnesení o zahájení trestního stíhání.
A policie dodává: „Důvodem může být i snaha skrýt poddodavatele před zadavatelem, a tím i zastřít extrémní navyšování ceny, neboť VZP ze své pozice může dohlédnout pouze na poddodavatele, nikoliv na pod-poddodavatele, případně další články.“
VZP v roli poškozené
Klíčovou roli v domlouvání tajných kartelových dohod poškozujících VZP sehrával podle policejních zjištění podnikatel Otakar Chasák starší. Jeho firma ELSO PHILIPS SERVICE figuruje také v dalším vyšetřovaném případě – zakázce na rámcovou smlouvu na nákup počítačů a notebooků pro VZP. Do obchodní intriky zde zapojil člověka přímo z renomované nadnárodní IT společnosti HP.
Manažer HP Ladislav Borhy dle odposlechů z loňského října v kancelářích Chasákových firem s Chasákem domluvil, že zvýhodní jím ovládané firmy na úkor dalších obchodních partnerů HP. Měl toho dosáhnout tím, že Chasákovi pro zakázku do VZP dá jeho firmě levnější cenu počítačů a notebooků HP než komukoliv jinému, kdo by mohl VZP produkty HP rovněž dodávat.
Navíc se Borhy s Chasákem dohodl na tom, že pro zakázku ve VZP v systému HP zablokuje zboží, aby se k němu nikdo jiný nedostal.
Auto jako odměna
Chasák si přitom podle policie zároveň pojistil, aby VZP o počítače a notebooky HP měla zájem prostřednictvím zaměstnance VZP Marka Škopa, zastávajícího v pojišťovně funkci vedoucího oddělení v IT odboru. Ten zajistil, aby požadované parametry poptávaných počítačů a notebooků vyhovovaly více výrobkům HP. Chasák se podle policie Škopovi odměnil tím, že mu ze svého soukromého účtu uhradil fakturu za nákup vozu Hyundai i30 za 280 tisíc korun včetně DPH.
Do zadání zakázky však zasáhli nadřízení Škopa ve VZP a před vypsáním tendru otevřeli soutěž širšímu okruhu dodavatelů než samotnému HP, aby mohlo proběhnout řádné výběrové řízení. To Chasákovi rozhodně nehrálo do karet, ale neměl sílu rozhodnutí vedení VZP zvrátit.
Podle policejního vyšetřování se spoléhal pouze na Škopa, který však pracoval v nejnižších patrech vedení pojišťovny. Přesto se na Chasáka nakonec „usmálo štěstí“. Společnost DELL podala sice nižší cenovou nabídku, ale kvůli chybám v nabídce musela být objektivně ze soutěže vyloučena.
Vyhrála tak nakonec přece jen Chasákova ELSO PHILIPS SERVICE s cenou 56 milionů korun bez DPH. Do soutěže se přihlásila ještě firma OCC, ta však požadovala za stejné plnění o 11 milionů více.
HP podezírá a vyšetřuje vlastní lidi
Manipulace s obchodními modely velkých nadnárodních IT korporací při dodávkách zboží a služeb vzbuzují pozornost i uvnitř firem samotných. HP začala sama prošetřovat vazby svého manažera Borhyho s Chasákem již před letošní listopadovou policejní razií.
Nestandardních výhod od Chasáka pro Borhyho si všimli auditoři, kteří v první polovině roku 2025 začali v HP provádět vnitřní audit. Chtěli od Borhyho vysvětlit, na základě čeho využívá od Chasáka různých výhod, včetně aut.
Policie pak zjistila, že Borhy čerpá finanční prostředky z účtu u Chasákа v podobě sponzorské smlouvy na svou partnerku, tankovacích karet, telefonů, hodinek a automobilů Mercedes a BMW pro sebe i jeho syna. V odposleších Chasák hovoří rovněž o motorce Harley Davidson.
13 obviněných
V celé kauze policie doposud obvinila 13 lidí, převážně podnikatelů. Mezi obviněnými jsou Otakar Chasák starší i jeho syn, manažer HP Ladislav Borhy, za daňové trestné činy již dříve odsouzený Vlastimil Forejt a další. Z VZP je obviněn pouze Marek Škop. Eva Paseková, ceskajustice.cz