Nebezpečný Zelenskyj na úkor mrtvých Ukrajinců, zasáhne už Německo?

Úplné osvobození Ukrajiny? Jsem skeptický, dobytí Krymu si nedovedu představit, říká zpravodaj ČR Zrno. Většina Ukrajinců si pod pojmem vítězství představuje i dobytí Krymu dříve anektovaného Ruskem. Sám se k takovým úvahám staví spíše skepticky. Naopak jako reálnou možnost vidí navrácení území, které Rusové okupují od začátku invaze na Ukrajinu.

„Velmi záleží na tom, co si pod slovem vítězství představujeme. V případě Rusů bylo původním plánem obsadit hlavní město, dosáhnout změny režimu v Kyjevě, vytvořit z Ukrajiny jakousi loutkovou zemi a anektovat část jejího území. Z toho pohledu už Rusové utrpěli strategickou porážku a Ukrajinci naopak zvítězili. Uhájili svou národní nezávislost i formu vlády,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. Dodal, že dnes už Rusové o změně režimu ve válkou zmítané Ukrajině neuvažují.

„Některá rozsáhlá ukrajinská území jsou ovšem stále pod kontrolou Rusů a je otázkou, co bude pro Ukrajince vítězstvím,“ pokračoval ve svých úvahách reportér. Podle něj se nabízí dvě možnosti: „Buď to bude návrat před 24. únor, tedy začátek ruské agrese, anebo osvobození celého území Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích. Což znamená včetně Doněcké a Luhanské lidové republiky a především Krymu anektovaného v roce 2014 Ruskou federací,“ uvedl Zrno.

Zrno: Dobytí Krymu si nedovedu představit

Zatímco návrat do situace před začátkem únorové invaze považuje reportér za reálný, Krym už podle něj Ukrajinci nezískají. „Návrat před 24. únor možná není až tak nereálný, i když by si to vyžádalo značné úsilí, materiální zdroje a velké ztráty na obou dvou stranách. Dobytí Krymu je však situace, kterou si nedovedu představit,“ sdělil reportér.

Právě to si ovšem podle jeho slov většina Ukrajinců představuje pod pojmem vítězství – tedy úplné osvobození celého území Ukrajiny. „Tady jsem poněkud skeptický,“ uvedl Zrno.

O navrácení Krymu hovořil před pár dny také šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. V rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News prohlásil, že válka pravděpodobně skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. „Výsledkem bude, že obnovíme ukrajinskou kontrolu nad celým územím, které jsme ztratili, a to včetně Donbasu a Krymu,“ uvedl Budanov.

X X X

ERDOGAN  SE  RÁZNĚ  POSTAVIL  PROTI  NATO,  FINSKA,  ŠVÉDSKA

‚Diplomaté ani nemusí jezdit.‘ Erdogan řekl, že Turecko neschválí vstup Finska a Švédska do NATO

Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. Uvedl to podle agentury Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky v pondělí oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

 Erdogan řekl, že Švédsku a Finsku nedůvěřuje, protože nemají, na rozdíl od Ankary, jasný postoj vůči terorismu. Švédsko turecký prezident označil za inkubátor teroristů, v jeho parlamentu sedí podle něj poslanci hájící teroristické organizace. „Těm, kteří přijímají teroristy, neřekneme ano, až se budou chtít přidat k NATO,“ řekl Erdogan. Kritizoval také, že obě země zavedly omezení na dodávky do Turecka.

„Přijedou nás přesvědčovat? Ať se tím neunavují,“ řekl Erdogan v reakci na informace z pondělí, že Stockholm a Helsinky se chystají vyslat své diplomaty do Ankary, aby s Tureckem jednali.

Turecká média v pondělí informovala, že Stockholm a Helsinky nevydaly do Turecka 33 lidí, kteří podle tureckých úřadů jsou členy Strany kurdských pracujících (PKK) či příznivci klerika Fethullaha Gülena. PKK Ankara označuje za teroristickou organizaci a Gülenovy příznivce viní z osnování neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu v neděli uvedl, že Ankara žádá od obou skandinávských zemí bezpečnostní záruky. Chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Ankara považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka.

X X X

PROHLÁŠENÍ  RUSKA   K  NATO

Finsko a Švédsko v NATO nejsou problém, prohlásil Putin. Hrozbu pro Rusko vidí jinde

Rusko nemá problém s tím, když Finsko a Švédsko vstoupí do Severoatlantické aliance, přímou hrozbu to samo o sobě nepředstavuje. Řekl to v pondělí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva by podle něj reagovala až na případné rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do těchto skandinávských zemí. Ještě minulý týden Kreml uváděl, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou.

„Co se týče rozšiřování (aliance), včetně nových členů Finska a Švédska, Rusko s těmito státy nemá žádný problém – žádný. V tomto smyslu tedy rozšíření zahrnující tyto dvě země nepřináší pro Rusko žádnou přímou hrozbu,“ citovala ruského prezidenta agentura Reuters. „Ale rozšíření vojenské infrastruktury na toto území by rozhodně vyvolalo naši odpověď,“ pokračoval šéf Kremlu.

 Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ řekl. „Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal. Obvinil přitom Spojené státy, které podle něj podporou rozšiřování NATO činí agresivní kroky k dalšímu vyostřování už tak vypjaté bezpečnostní situace ve světě.

 Slova ruského prezidenta o tom, že samotný vstup Finska a Švédska by Moskva nebrala jako hrozbu, představovala odklon od dřívějších vyjádření Moskvy. Konkrétně k Finsku minulý týden Kreml uvedl, že jeho vstup do NATO by pro Rusko určitě představoval hrozbu. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv minulý měsíc prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři.

Finsko se Švédskem usilují o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Putin opakovaně ospravedlňuje útok na svého souseda tím, že se Rusko cítilo být ohroženo rozšiřováním Severoatlantické aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu.

Lukašenko pod „pekelnými sankcemi“

Podle deníku The New York Times (NYT) byl Lukašenko jediným z Putinových hostů, který v části summitu vysílané v televizi vyjádřil šéfovi Kremlu podporu v souvislosti s válečným tažením na Ukrajině. „To, co mělo být oslavným setkáním, se rychle změnilo v ukázku Putinovy izolace, i mezi sousedy Ruska,“ napsal list.

Na nejednotu v ODKB ve svém vystoupení poukazoval také Lukašenko, který položil řečnickou otázku, zda „jsme teď stejně spojeni vazbami solidarity a podpory“ jako při reakci na lednové nepokoje v Kazachstánu. „Možná se mýlím, ale jak ukázaly nedávné události, zdá se, že odpověď zní ,ne‘,“ řekl běloruský prezident. Lídři Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu ve svých televizních projevech válku na Ukrajině vůbec nezmínili, píše NYT.

Lukašenko ve svém vystoupení rovněž odsoudil podle něj pekelné sankce, které západní země uvalily na jeho zemi a kterým se podle něj dalo předejít, pokud by aliance ODKB mluvila jedním hlasem. „Bez jednotného postoje bude sjednocený Západ zvyšovat tlak na postsovětský prostor,“ řekl

X X X

Unijní ministři pošlou další půlmiliardu eur na zbraně, na šestém balíku sankcí se ale stále neshodli

Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí i nadále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Po pondělním jednání ministrů zahraničí členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zástupci vlád sedmadvacítky podle něj naopak jednotně podpořili poskytnutí dalších pět set milionů eur (12,5 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu.

 Ukrajinský ministr Dmytro Kuleba při jednání opět vyzval kolegy z unijních zemí k co nejrychlejšímu přijetí embarga, které má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část peněz k financování války. Většina zemí včetně Česka sankce podporuje, proti embargu je Maďarsko.

Evropská komise navrhla sankce před dvanácti dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí.

Země Evropské unie se neshodly na nových sankcích namířených na ruskou ropu. Blokuje je Maďarsko

 Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí uvedl, že jeho země by potřebovala evropské investice 15 až 18 miliard eur (zhruba 370 až 440 miliard korun) do modernizace energetické struktury.

Druhou možností je podle něj vynětí ropy přepravované ropovody z embarga, které by se vztahovalo jen na surovinu převáženou tankery. Jinak Budapešť není s ohledem na očekávaný ekonomický dopad opatření připravena podpořit. „Maďaři tuto válku nezavinili … takže po nich nikdo nemůže chtít, aby ji platili,“ řekl podle agentury MTI po jednání ministr s tím, že vyjednávání pokračují.

Borrell po ministerské schůzce nechtěl spekulovat, jak dlouho může přesvědčování Maďarska trvat, ministři se však shodovali, že řešení by měla najít unijní exekutiva.

Některé státy se však podle diplomatů zdráhají poskytnout Maďarsku ze společného rozpočtu tak velké peníze a raději by vyjednávaly o ropném embargu odděleně od ostatních částí sankčního balíku.

Orbán: Ukončení dovozu ruské ropy by bylo jako svrhnout na maďarskou ekonomiku atomovou bombu

„Rád bych to udržel pohromadě,“ řekl v pondělí český ministr Jan Lipavský, podle něhož jsou nové sankce potřeba a Česko je podporuje i s embargem. Ministři podle něj v pondělí navíc začali mluvit o přípravě dalšího balíku, který by měl být na stole ihned po schválení toho současného.

Státy Evropské unie se v pondělí podle Borrella shodly na další půlmiliardě eur, které poskytnou na nákup zbraní pro bránící se zemi z evropského mírového fondu.

Celkem tak již první společné financování zbraní pro mimounijní zemi dosáhne dvou miliard eur. Ministři jednali i o tom, jak co nejlépe zajistit přepravu milionů tun ukrajinského obilí, kterou znemožňuje ruská blokáda černomořských přístavů.

X X X

EXPREZIDENT  USA  TRUMP  CHCE  ZNOVU  DO  BÍLÉHO  DOMU

Ve stranických primárkách v USA se bojuje i o budoucí podporu Evropy. Vůle pomáhat může ochladnout

Ruská válka na Ukrajině ukazuje, jak moc je Evropa a její bezpečnost stále závislá na podpoře od Spojených států. Ty jsou lídry pomoci Ukrajině i posilování východního křídla NATO. Amerika se ale mění a právě teď během stranických primárek před podzimními volbami do Kongresu se tam bojuje i o to, kam bude v bezpečnostní podpoře Evropy dál směřovat. Co se v tomto ohledu v Americe děje a na co by se Evropa včetně Česka měla raději připravit?

Trump se snaží do Kongresu prosadit co nejvíc kandidátů, kteří nestojí o to, aby se Amerika příliš angažovala ve prospěch Evropy (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Republikánskou stranu a její voliče stále velmi silně ovládá Donald Trump. Jak moc, to ukážou následující týdny a měsíce. Bývalý prezident se do Bílého domu za necelé tři roky může zase vrátit nebo tam pomoci podobně smýšlejícímu politikovi.

USA se postaví za své partnery v NATO, slíbil prezident Biden. Co kdyby ale americkou administrativu řídili Trumpovi republikáni? Poslechněte si celou reportáž

Momentálně se snaží do Kongresu prosadit co nejvíc kandidátů, kteří stejně jako on nestojí o to, aby se Amerika příliš angažovala ve prospěch Evropy a teď konkrétně Ukrajiny.

V dubnu Trump také popsal, že během svého prezidentství podmiňoval americkou pomoc evropským členům NATO tím, jestli plní své finanční závazky výdajů na obranu, což Česko zatím nedělá.

Jeden z prezidentů zemí NATO se Trumpa zeptal: „A to znamená, že když nebudeme platit, tak nás nebudete chránit před Ruskem?“ A bývalý prezident odpověděl, že přesně tak to myslí.

Česká reakce

I Česko se připravuje na možnost, že se domácí politické klima v Americe po roce 2025 změní natolik, že Spojené státy přestanou mít zájem zaštiťovat evropskou obranu vůči Rusku. Černochová: Česko uzavře s USA dohodu o obranné spolupráci. Ve hře jsou i stíhačky a tanky

Během nedávné návštěvy ve Washingtonu se k situaci vyjádřila i ministryně obrany Černochová a ministr zahraničí Lipavský.

„Já si ty obavy připouštět nechci, myslím si, že i v zájmu USA je, aby Evropa byla bezpečná,“ řekla Černochová. Také Lipavský si nepřipouští žádnou nejistotu: „USA vždycky dodržovaly svoje závazky a není důvod, abychom o tom jakkoli pochybovali.“

Varování, že americká vůle podílet se na transatlantické bezpečnosti může ochladnout, ale zaznívá ve Spojených státech z mnoha stran.

Vyjádření republikánů

Republikánský senátor Mitt Romney pro CNN řekl, že pokud by se Trump do funkce prezidenta vrátil, znamenalo by to dost dramatický rozchod Spojených států s ochotou podílet se na společné bezpečnosti.

USA budou moct dodávat rychleji zbraně na Ukrajinu. Biden obnovil program z druhé světové války

 Několik Trumpových bývalých spolupracovníků včetně jeho někdejšího poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona tvrdí, že během druhého funkčního období se Trump chtěl pokusit Spojené státy vyvést z NATO. Cítí to tak i někteří běžní Američani.

„Pokud by byl znovu zvolený, je možné, že by nás z NATO stáhl. Moje důvěra v to, co bylo pro Ameriku samozřejmé, už není tak silná jako dřív. Nerad to říkám, ale nejsem si vůbec jistý, že nám evropské země můžou věřit a spoléhat na nás. I když se tu názory lišily, zastřešovalo to vědomí, že společně s Evropou jsme silnější. Rád bych řekl, že tu pro vás vždycky budeme – ale nejsem si tím jistý,“ říká Dave Kitzinger, bývalý republikán s armádní minulostí.

„Trump také v Ohiu v primárkách úspěšně podpořil JD Vance, který řekl, že ho Ukrajina nezajímá, že není důležitá. Trump je stále lídrem republikánů a jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost Bolton ve své knize píše, že Trump chtěl ve druhém funkčním období vyvést naši zemi z NATO a že Putin podle něj věřil, že s Trumpem v Bílém domě dosáhne svých cílů,“ říká lídr komunity ukrajinských Američanů z Clevelandu Andy Fedynsky.

X X X

V Moskvě a Petrohradě vzplálo několik budov, evakuovaly se desítky lidí

Ve dvou největších ruských městech, Moskvě a Petrohradě, hořelo v pondělí několik budov. V metropoli vzplálo obchodní centrum, ze kterého se valil hustý kouř. Příčina požáru zatím není jasná. V Petrohradě pak hořelo hned na dvou místech, v nákupním středisku a obytném domě.

V Moskvě vznikl požár v nedostavěném osmnáctipodlažním obchodním centru na Novodanilovském nábřeží. Na Twitteru o tom informovala běloruská nezávislá agentura Nexta. Na videu z incidentu je vidět, jak se z nejvyššího patra budovy valí dým.

Stavební dělník, který na místě pracuje, potvrdil, že požár začal v jedné z místností v posledním podlaží. Co požár způsobilo, však není jasné.

 O několik hodin později pak hořelo také v nákupním středisku Lider v Petrohradě. Podle ruského serveru fontanka.ru se oheň zřejmě rozšířil z jedné z restaurací. Z komplexu se po rozeznění požárního poplachu evakuovala asi padesát lidí. Při incidentu se nikdo nezranil.

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace následně informovalo, že hořela větrací turbína na střeše centra.

V druhém největším městě Ruska vypukl požár i na dalším místě. V podvečer vzplálo podkroví jednoho z místních bytových domů. Na záběrech z místa byla vidět oblaka hustého kouře stoupající z oken pod střechou.

Na místě zasahovali hasiči a záchranáři, zatím však nejsou zprávy o zraněných či obětech. Podle hasičů v podkroví domu hořelo na ploše 25 metrů čtverečních.

X X X

Šéf pražské motolské nemocnice Ludvík končí po 32 letech v ČSSD. I kvůli Šabatové

Sociální demokraty opouští další výrazná tvář. Ukončení členství oznámil v pondělí po 32 letech ředitel motolské nemocnice a exministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Jako důvod odchodu uvedl vznikající koalici pro komunální volby v Praze, kde se strana spojila se Zelenými a kandidátku vede bývalá disidentka Anna Šabatová.

Ředitelem Fakultní nemocnice v Motole byl Miloslav Ludvík v letech 2000 až 2016 a opět se do funkce vrátil od roku 2017. V letech 2016 až 2017 byl krátce ministrem zdravotnictví.

„Rozhodl jsem se odejít z ČSSD. Rád bych poděkoval za 32 let, které jsem v ČSSD strávil, ale vznikající koalice pro nadcházející komunální volby včetně osoby nového lídra reprezentuje jinou cestu, než kterou bych se chtěl vydat,“ napsal Ludvík na Twitteru.

Sociální demokracie schválila minulý pátek bývalou veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou jako jedničku společné kandidátky ČSSD a Zelených v Praze, tedy i jako kandidátku na pražskou primátorku. Nový šéf sociální demokracie Michal Šmarda prosazoval užší spolupráci se Zelenými už v době, kdy stranu vedl Jan Hamáček, jenž sázel na spolupráci s ANO a KSČM. Hamáčkova strategie ale katastrofálně selhala a sociální demokraté vypadla ze Sněmovny.

Sociální demokraté vládli v Praze v minulém volebním období společně s ANO. Ve volbách v roce 2018 však dostali kandidáti strany pouhých 2,87 procenta hlasů, což jim ke vstupu do městského zastupitelstva nestačilo. Ještě méně hlasů dostali Zelení, které podpořilo 1,84 procenta voličů.

Ludvík není jediným, kdo v poslední době opustil řady ČSSD. Své členství v dubnu přerušil i Michal Hašek. Od dubna je z Michala Haška, někdejšího jihomoravského hejtmana, náměstka ministra vnitra nebo volebního manažera či místopředsedy ČSSD, řadový občan a advokát.

V sociální demokracii pozastavil členství po 24 letech a z veřejných funkcí mu zůstala jediná – čestná role prezidentova poradce. „Na psaní politických pamětí je ještě brzy, ale věřte, že už teď si dělám poznámky,“ řekl tehdy.

X X X

VZP při čerpání fondu prevence postupovala diskriminačně, odhalil NKÚ

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) postupovala netransparentně a diskriminačně. Mimo jiné platila i projekty, které hradit neměla, a dlouhodobě nedostatečně spravovala pohledávky. Podle VZP se nejedná o zásadní nedostatky, s některými závěry nesouhlasí. Přijme však vnitřní opatření.

Ministerstvo zdravotnictví podle NKÚ při kontrole VZP plnilo své povinnosti v souladu s právními předpisy. Pojišťovna bere, podle slov Jany Sixtové z tiskového oddělení, závěry NKÚ na vědomí a u odhalených nepřesností přijme vnitřní opatření k zefektivnění správních úkonů. Zjištění zveřejnili kontroloři v tiskové zprávě.

NKÚ se při kontrole hospodaření VZP zaměřil na to, jak zejména v letech 2018 až 2019 nakládala s penězi z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, u kterých je zákonem určeno, co a jak z nich může být placeno. Ke kontrole NKÚ vybral vzorek peněz a majetku v hodnotě přes 22 miliard korun. A právě u fondu prevence zjistil nejvyšší nedostatky.

 

Podle zjištění kontrolorů VZP zaplatila za roky 2018 a 2019 za léčebně-ozdravné pobyty dětí u moře známé pod názvem Mořský koník téměř 59 milionů korun dodavateli, kterého měla z výběrového řízení vyloučit. Dodavatel například porušil podmínky zadávací dokumentace a v nabídce uvedl nepravdivé údaje, což VZP zjistila ještě před uzavřením smlouvy, přesto ji uzavřela.

Se závěry NKÚ ohledně programu Mořský koník, který skončil před dvěma lety, VZP nesouhlasí. Podle Sixtové pojišťovna u výběru dodavatele těchto dětských ozdravných pobytů postupovala transparentně, když prostřednictvím elektronické aukce vybrala nabídku s nejnižší cenou.

Jen u některých dílčích podmínek, například u speciální úpravy ubytování pro děti, netrvala na jejich splnění v době podání nabídky, tedy téměř rok před konáním pobytů, ale jak je běžné u výběrových řízení, až v době jejich zahájení, uvedla Sixtová.

VZP platila i za klienty jiných pojišťoven

NKÚ také zjistil, že pojišťovna platila z fondu prevence minimálně dva pilotní projekty za více než 1,3 milionu korun, které podle zákona z fondu hradit neměla. V rámci jednoho z těchto projektů VZP navíc zaplatila 182 000 korun i za 53 lidí, kteří byli klienty jiných pojišťoven.

„Z fondu prevence přitom pojišťovny mohou nad rámec zdravotní péče hradit výhradně zdravotní služby, které mají prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt. V tomto případě VZP skrytě financovala výzkum a vývoj,“ uvedl NKÚ.

Několik nedostatků kontroloři pak zjistili u takzvaného základního fondu zdravotního pojištění, který je určen hlavně k úhradě zdravotních služeb poskytnutých pojištěncům. Například v letech 2010 až 2019 VZP neoprávněně zaplatila podle NKÚ zdravotnickým zařízením 672 000 korun za výkony spojené s úmrtím u 362 žijících pojištěnců.

Systémovým problémem VZP je pak podle kontrolorů nedostatečné spravování pohledávek, přičemž na tento problém úřad upozornil už při kontrole v roce 2010. NKÚ uvedl, že pojišťovna podle jeho zjištění například nevymáhala od osmi dlužníků dlužné pojistné a penále za více než 13 milionů korun.

Také vedla zaniklé a nevymahatelné pohledávky staré až 25 let. V roce 2019 to byly pohledávky za téměř 20 milionů korun vůči 275 plátcům pojistného. Podle Sixtové z VZP jde o zanedbatelný počet případů, konkrétně například o 0,012 procenta z celkově vymáhaných dluhů, které podle kontroly nezačala VZP vymáhat v dotčených letech v termínu.

„Některým z uvedených problémů by bylo možné předejít, pokud by VZP měla dostatečně funkční vnitřní kontrolní systém, s jehož pomocí by nesrovnalosti a chyby včas zjistila,“ dodal NKÚ.

Všeobecná zdravotní pojišťovna je s 5,9 milionu pojištěnců největší zdravotní pojišťovnou v Česku. Letos by měla hospodařit se schodkem 5,9 miliardy korun, pokryje ho z rezerv. Výdaje základního fondu by měly dosáhnout 261,4 miliardy korun.

X X X

Při srážce s traktorem v norském tunelu zemřel přední český chirurg Paša

V Norsku zemřel při dopravní nehodě chirurg a traumatolog brněnské Úrazové nemocnice Libor Paša, který byl v minulosti lékařem české basketbalové reprezentace žen. Auto s Pašou se srazilo s traktorem v tunelu. Oběti nehody jsou dohromady čtyři.

 Nehoda se stala v neděli odpoledne v tunelu Steigen, který je dlouhý osm kilometrů a patří k nejdelším v Norsku. Paša jel s čtyřmi dalšími cestujícími na letiště, odkud měl odletět z dovolené zpět do České republiky.

Z informací norských médií vyplývá, že vozidlo s chirurgem narazilo podle všeho do traktoru ze zadu.

„Po stránce odborné, zejména v oblasti artroskopií, byl velice uznávanou osobností nejen v rámci ČR, ale i okolních zemích,” sdělil Radek Veselý, primář oddělení traumatologie.

Podle hlavní sestry Úrazové nemocnice Andrey Liškové je úmrtí tragédií pro Úrazovou nemocnici, protože byl Paša osobností a vzorem pro kolegy. „Nejen pro Úrazovou nemocnici, ale pro celou českou traumatologii je to obrovská ztráta”, sdělil ředitel nemocnice Pavel Piler.

Paša přišel do Úrazové nemocnice v roce 1993. Působil jako vedoucí lékař oddělení traumatologie, kde se stal později primářem. Od roku 2015 byl v Úrazové nemocnici přednostou Kliniky traumatologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde dosud působil.

V březnu byl jmenován profesorem v oboru chirurgie.

„Byl jedním z průkopníků novějších metod artroskopií a členem artroskopické společnosti. Několik let byl lékařem basketbalové reprezentace žen ČR,“ poznamenala mluvčí nemocnice Andrea Šromová. Paša zároveň působil i u týmu brněnských Žabin.

X X X

Prokleté Monako. Pilot F1 boural s historickým Ferrari Nikiho Laudy za 130 milionů

Při vzpomínkové akci Monaco Historic Grand Prix pilot Formule 1 Charles Leclerc neuřídil historický monopost Ferrari a jízdu zakončil v bariérách v zatáčce La Rascasse. Vozu Nikiho Laudy z roku 1974 podle závodníka selhaly brzdy a smykem víceméně jen zachraňoval situaci.

V historické monacké velké ceně se nešťastně protnuly dva faktory. Na jedné straně monacký pilot Ferrari Charles Leclerc, který v domácí velké ceně nedokázal dokončit jediný závod nejen ve formuli 1, ale ani v nižších kategoriích, na straně druhé monopost Ferrari 312 B3, který v Monaku skončil špatně už v loňském roce, kdy jej (ale jiné šasi) pilotoval tovární ex-pilot Ferrari Jean Alesi a po kolizi s Marcem Wernerem rovněž skončil v bariéře.

Takto Laudovo Ferrari bouralo v Monaku loni:

Selhání brzd?

Na videu je vidět, jak Leclerc se starým Ferrari bravurně ve vysokém tempu zdolává zatáčky legendárního okruhu. V poslední ostré vracečce před cílem však vyjíždí z ideální stopy, zlomek vteřiny pokračuje rovně, aby následně uvedl vůz do smyku a ten zadní částí narazil do měkké bariéry.

Současný pilot továrního Ferrari ihned po nehodě gestikuloval, že bylo s formulí něco špatně. „Přišel jsem o brzdy. Přišel jsem o brzdy,“ hlásil okamžitě do týmového rádia.

„Měl jsem štěstí, že se mi to stalo tady. Kdyby k závadě došlo jinde, nebylo by to dobré, dodal monacký jezdec.

Nehoda se naštěstí přihodila v malé rychlosti, takže ani škody na voze nebudou velké, ačkoliv u vozu za zhruba 130 mil. Kč nelze žádnou láci očekávat. Vůz s poškozeným zadním křídlem Leclerc nicméně ještě zvládl dovézt do boxů.

X X X

Tenisté chystají zúčtování s Wimbledonem, nelíbí se jim vyloučení Rusů. Hrozí bojkot?

Britská vláda vytrvale tlačila na pořadatele největšího tenisového turnaje Wimbledonu a uspěla. Na travnatém grandslamu se nemohou kvůli válce na Ukrajině představit ruští a běloruští hráči. Když v dubnu padlo rozhodnutí, asociace ATP i WTA okamžitě vyjádřily jasný nesouhlas. Zvláště v první jmenované se nyní kují pikle, jak Wimbledonu rázný krok oplatit.

Wimbledon stejně jako všechny ostatní grandslamy nespadá – na rozdíl od jiných turnajů – do gesce asociací ATP a WTA. Může tak dělat mnoho rozhodnutí nezávisle na nich, třeba odepřít bez souhlasu jindy šéfujících sdružení Rusům a Bělorusům start.

Především mužská ATP (neboli Asociace tenisových profesionálů), která se má starat o blaho hráčů, nenašla dle jejího prohlášení pro vyloučení tenistů ze dvou států pochopení. A nechce jen frustrovaně přihlížet. Moc pák, jak ovlivnit Wimbledon, nemá, ale stále se na londýnském travnatém svátku standardně sbírají body do žebříčku ATP.

Právě tohoto jediného napojení hodlá asociace podle britského Daily Mailu využít pro vzpouru. Zúčtování má mít takovou podobu, že na Wimbledonu nebudou moct hráči posbírat žádné body a vylepšit si tak postavení v „rankingu“. Na grandslamech se hraje až o 2000 bodů, které logicky připadají vítězi.

Turnaj by tak přišel o něco málo ze své obrovské prestiže. Obdobnou revoltu už řeší i ženská WTA.

Hráčská rada je pro

Daily Telegraph připojil, že schůze představitelů ATP už se konaly minulý týden během turnaje v Madridu a pokračovat mají ve čtvrtek a pátek během antukového podniku v Římě. Samotná hráčská rada je podle všeho zvažované variantě velmi nakloněna. Mimochodem, mezi její členy patří i Roger Federer, Rafael Nadal, Andy Murray nebo Felix Auger-Aliassime.

Nadal i například Novak Djokovič se veřejně postavili proti vyloučení ruských tenistů, které znamená, že v Londýně bude v létě chybět i světová dvojka Daniil Medveděv. „Vím, jak vás válka poznamená. V Srbsku si všichni pamatujeme, co se stalo v roce 1999. Nicméně ani tak nemůžu podpořit rozhodnutí Wimbledonu, které je prostě šílené. Když se politika smíchá se sportem, je to špatně,“ vzkázal Djokovič.

Organizátoři turnaje v All England Clubu odůvodnili zákaz snahou o to, aby nebyl turnajový grandslam zneužit k propagaci ruského režimu. Navíc tím následovali drtivou většinu sportovních organizací, které po únorovém útoku zakázaly Rusům a Bělorusům startovat na mezinárodních akcích. Tenis byl dlouho výjimkou, hráči z Ruska a Běloruska mohli nadále pracovat na kurtech bez omezení, byť pod neutrální vlajkou.

Šéfka Wimbledonu Sally Boltonová k tomu prohlásila, že zákaz byl „jedinou schůdnou možností“.

Těžko si lze představit, že by hráči nesouhlasící s vyloučením některých kolegů a případně neodměnění body učinili rozhodnutí, které zatřáslo Wimbledonem v sezoně 1973. Tedy bojkot.

Impulzem pro hromadnou ignoraci byl tehdy trest pro jugoslávskou hvězdu Nikolu Piliče. Ten nemohl v Londýně startovat skrze popud jugoslávské federace, která byla rozhořčená z toho, že místo účasti na reprezentačním Davis Cupu upřednostnil turnaj v Kanadě. Následovala vlna solidarity – postavit se na kurt v All England Clubu odmítla kvůli pofidérnímu kroku většina tenisové špičky. Čech Jan Kodeš mezi bojkotující hráče nepatřil a značně ochuzený Wimbledon vyhrál.

Oproti době takřka půl století vzdálené se ale hraje o podstatně větší peníze. V banku je dohromady 35 milionů liber (více než miliarda korun). A to je dostatečně velké lákadlo i pro tenisty, kteří mohou kroutit hlavou nad vyloučením Medveděva a spol.

X X X

Jsi nikdo, uráží těhotnou ukrajinskou tenistku Svitolinovou šéf Ruské tenisové federace

Úspěšná tenistka Elina Svitolinová od začátku války veřejně vyjadřuje svůj nesouhlas proti ruské invazi na Ukrajinu a bojovala za chystaný zákaz účasti ruských a běloruských tenistů na blížícím se Wimbledonu. Prezident Ruské tenisové federace Šamil Tarpiščev na ni nyní agresivně zaútočil, podle něj v tenisu nikdy nic neznamenala. Americký tenista Andy Roddick ale vzápětí připomněl, že zatímco Svitolinová získala šestnáct titulů, Tarpiščev ani jeden.

„Pro nás Ukrajince je velmi důležité, aby promluvili, aby si (ruští a běloruští tenisté) vybrali stranu. Chceme to vědět, chceme se cítit v bezpečí. V opačném případě nemůžeme vědět, zda nepodporují ruskou vládu a armádu, protože v Rusku a Bělorusku je sport velkým nástrojem propagandy,“ řekla Svitolinová v rozhovoru pro agenturu Associated Press. A vyzvala ruské sportovce, aby veřejně odsoudili invazi na Ukrajinu.

Na to reagoval čtyřiasedmdesátiletý prezident Ruské tenisové reprezentace Tarpiščev a do Svitolinové se ostře opřel. „Kdo je vůbec Svitolinová? Absolutně nikdo,“ neodpustil si drsný komentář Tarpiščev, který v roce 2018 obdržel vyznamenání od samotného Vladimíra Putina za přínos rozvoji tělesné kultury a sportu. A vyjádřil vděčnost těm sportovcům, kteří jsou proti vyřazení ruských a běloruských reprezentantů ze slavného londýnského grandslamu.

Úspěšné tenistky se vzápětí zastala řada kolegů a kolegyň. Americký grandslamový šampion Andy Roddick na svém twitterovém účtě zdůraznil Svitonilové úspěchy, aby poukázal na nesmyslnost Tarpiščevova tvrzení. „Tarpiščevovo nejvyšší umístění v žebříčku je 164. místo. Kariérní rekord na okruhu jsou dvě výhry a tři prohry a samozřejmě nemá žádný titul. Elina Svitolinová má 433 výher proti 228 porážkám, šestnáct titulů a byla světovou trojkou. Zeptal bych se ho, jak definuje nikoho, a pak ho vyzval, ať se podívá do zrcadla,“ nešetřil šéfa ruského tenisu.

Tarpiščev označil sestry Williamsovy za muže

Není to poprvé, kdy Tarpiščev urazil někoho z tenisového světa. V roce 2014 dostal pokutu za své nemístné výroky, když americké šampionky sestry Williamsovy v ruské státní televizi označil za „bratry Williamsovy“.

Sedmadvacetiletá ukrajinská jednička Elina se v této sezoně na kurtech neobjeví. V době, kdy její zemi sužuje válka, se v jejím soukromém životě objevila radostná novina. Elina se loni provdala za francouzského tenistu Gaëla Monfilse a nyní na sociálních sítích oznámila, že s manželem na podzim očekávají narození prvního potomka. Svitolinová se v současné době věnuje své nadaci, která pomáhá ukrajinským dětským uprchlíkům před válkou.

X X X

Práce na Císařských lázních pokračují podle plánu, proinvestováno bylo zatím více než 493 milionů korun

Revitalizace národní památky Císařských lázní, jež se nachází v centru Karlových Varů, postupuje podle stanoveného časového harmonogramu. V komplexu, který nabídne zázemí pro Karlovarský symfonický orchestr,  koncertní multifunkční sál, infocentrum, muzejní expozice, kavárnu, čítárnu a badatelnu, se nyní pracuje na střeše atria i ve vnitřních prostorech.

„V objektu se již dokončují hlavní zednické práce, v procesu jsou také restaurátorské práce na štukových prvcích a na dřevěném obložení. V rámci příprav na vestavbu koncertního sálu probíhá montáž ocelové střešní konstrukce a přímo v atriu jsou momentálně prováděny přípravné práce na fasádě. Již je hotova většina střech a téměř dokončena je také vzorová místnost,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

V rámci prací na střeše atria byla provedena demontáž stávající krytiny, sanace ocelové konstrukce, jež bude na místě zachována na žádost památkářů, dále vybetonování zpevňujícího věnce a montáž nové ocelové konstrukce. Původní konstrukce tak zůstane nezatížena. Na střeše budou umístěny trapézové plechy v tmavé barvě, po bocích pak bude umístěno pásové okno, jež zajistí přívod světla do prostoru. Uvnitř objektu probíhají práce na úpravě omítek včetně iluzivních tapet a fládrů.

Následovat budou ještě další práce například v podobě linkování kleneb stropů, fixace nástěnné výmalby, tónování parket, oprav vnější fasády a fasády atria. Dokončeny budou také restaurátorské práce v Zanderově sále.

Do konce prvního čtvrtletí tohoto roku bylo prostavěno více než 493 milionů korun, předpokládaná částka za kompletní rekonstrukci se pohybuje kolem 1 miliardy korun, s vestavbou sálu pak kolem 1,3 miliardy korun. Práce na Císařských lázních  by měly být dokončeny v dubnu roku 2023. Bc. Jitka Čmoková, tiskové oddělení

X X X

Filip Salač si připsal jeden bod

V neděli 15. května vyvrcholil letošní sedmý závod světového šampionátu silničních motocyklů. V závodě nechyběl v kategorii Moto2 Filip Salač, český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky. Ten startoval z osmé řady, ale zpomalily ho technické problémy v úvodu závodu. Nakonec získal dobrou rychlost a cílem projel jako patnáctý.

 Ranní warm-up znamenal pro Filipa šestnácté místo. Kvůli chladnějšímu počasí asfalt více klouzal, ale i tak byl český reprezentant spokojený. Bohužel ještě před startem závodu Filip cítil, že jeho motocykl nemá optimální výkon. To bohužel mělo vliv i na úvodní kola, kterými se Salač doslova protrápil. Když se problém podařilo vyřešit, přišel těžký highsider, který naštěstí ustál. Do cíle závodu ale dojížděl s bolestmi, a tak je výsledek více než dobrý. Patnácté místo pro něj znamená další bod do hodnocení kategorie Moto2.

„V ranním warm-upu bylo hodně chladno oproti včerejšku a dost to klouzalo. Nastavení motorky do závodu bylo uspokojivé a těšil jsem se. Bohužel už v najížděcím kole jsem pociťoval, že motorka nemá výkon, jaký by měla mít a šla hodně málo do otáček. Týmu jsem to řekl na startu, bohužel na nic nepřišli. Měl jsem kvůli tomu špatný start a prvních pět kol mi motorka jela na 70 % výkonu. Ukázalo se, že bylo špatné jedno čidlo na motoru. Po pátém kole začala stíhací jízda, ale dostal jsem highsider v poslední zatáčce. Naštěstí jsem to ustál, ale dostal jsem ránu helmou do kapoty a po celý zbytek závodu mi tekla krev z nosu a špatně se mi dýchalo.

Po dojezdu jsem vypadal jak Freddy Krueger. I tak jsem se závodem spokojený. Následné tempo po vyřešení problému s výkonem bylo dobré, držel jsem se Viettiho a časy byly hodně dobré. Tento závod nám pomůže do budoucna, nasbírali jsme spoustu dat, jezdil jsem i sám docela stabilní kola, škoda toho začátku. Už se strašně těším do Mugella, jsem teď rozjetý a psychicky dobře naladěný. Děkuji týmu, škoda technické chyby, ale bohužel s tím nic neuděláme,“ okomentoval sedmý závod sezóny Filip Salač. 

Kolotoč MotoGP teď čeká závod v Mugellu za dva týdny. V Itálii jezdci do závodu odstartují v neděli 29. května. Jak se zde Filipovi bude dařit, to se dozvíme přesně za týden. Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR

X X X

PO 21 LETECH SE DO LOKTE NAD OHŘÍ VRACÍ MISTROVSTVÍ SVĚTA V SAJDKÁRKROSU

 Na legendární 1 586 metrů dlouhou trať v Lokti nad Ohří zamíří o víkendu 21. a 22. května kolotoč mistrovství světa FIM v sajdkárkrosu. Po úvodním podniku v holandském Markelu je na čele šampionátu dvojice Nizozemec Etienne Bax s českým spolujezdcem Ondřejem Čermákem, který bojuje o svůj první titul mistra světa. Na startu se mohou diváci těšit na rekordní počet 42 posádek v MS sajdkárkrosu a 25 posádek v rámci doprovodného ME quadů.

Poprvé se sajdkárkros na nejprestižnější úrovní představil v Lokti jako závod ME v roce 1994, když se na start postavilo 21 posádek ze 4 zemí. Jediný závod mistrovství světa na této legendární trati mohli vidět čeští fanoušci v roce 2001. „Loket je ve světě motokrosu fenomén. To, že se nám podařilo sajdkárkros na tuto trať vrátit po 21 letech je něco, o co jsme usilovali od chvíle, kdy jsme se stali promotéry šampionátu. Pro fanoušky je to jeden z vrcholů domácí motoristické sezóny obecně. Pověst této trati a skvělé zázemí přilákaly na start 42 posádek, což je rekordní počet v době po pandemii. A co nás těší je to, že český fanoušek bude moci fandit Ondřejovi Čermákovi, který by mohl udělat právě na domácí půdě další krok k vysněnému titulu. Doufáme, že se vydaří počasí, a přijde ho podpořit co nejvíc fanoušků,“ láká na závod Martin Beňa, promotér seriálu.

Ondřej Čermák, který po loňském třetím místě v šampionátu plánoval konec své bohaté kariéry, neodolal nabídce čtyřnásobného mistra světa Nizozemce Etienna Baxe. Vítězství této dvojice v úvodním podniku v holandském Markelu mu dává naději na zisk titulu mistra světa. „Připadal jsem si jako ve snu ještě několik dní po závodě. Bylo to pro mne třetí vítězství v kariéře a dalo mi naději, že si splním svůj dětský sen – stát se mistrem světa ve sportu, který miluji,” vyprávěl v cíli úvodního podniku v Markelu nadšeně Ondřej Čermák. A právě v domácím závodě v Lokti nad Ohří bude chtít udělat další krok ke splnění jeho dětského snu.

Závod v Lokti slibuje po dramatech v úvodním podniku další napínavé boje o každý bod. První dvě posádky průběžného pořadí dělí pouhých osm bodů, přičemž dvojici Bax / Čermák bude chtít z čela sesadit estonsko-finská dvojice Kert Varik a Lari Kunnas. Svůj nejlepší start do sezóny zažívá také Brit Brett Wilkinson a do Lokte přijíždí na třetím místě se zkušeným spolujezdcem Joem Millardem.

Diváci se mohou těšit i na další podnik EMX Quadcross. Mezi 25 jezdci na startu bude pozornost českých fanoušků upřena na jeden z největších talentů tohoto sportu, teprve 16letého českého jezdce Jana Brhela. „Návštěvníky čeká kromě atraktivních závodů i bohatý doprovodný program, včetně autogramiády nebo sobotní večerní party, kde se mohou setkat i se samotnými jezdci,“ zve Martin Beňa.

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.