Ať Fiala, celá vláda se vykašle‘ na marginálie jako sazby DPH a řeší věci, co mají velký dopad, navrhuje sociolog. Od 1. ledna začíná platit vládní konsolidační balíček, který přináší úspory i zvyšování daní. „Problém je, že na straně výdajů neřeší věci, kde se nejvíce plýtvá a nelze je vyřešit během jednoho roku – je to financování samospráv, prevence ve zdravotnictví, podpora třetího pilíře. A na straně příjmů nepřináší žádnou reformu,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Téma rozebírá v novém díle podcastu Chyba systému.

  Prokop sice oceňuje, že došlo ke zvýšení daně z nemovitostí, ta ale stále není vázána na cenu nemovitosti a chudší domácnosti na ni zaplatí větší procento svých příjmů než ty bohatší.

„To samé je u OSVČ, kdy ti nízkopříjmoví na odvodech zaplatí víc. Máme jednu z nejnižších progresí u daní zaměstnanců, to se nemění,“ doplňuje s tím, že místo zdanění nejchudší třetiny zaměstnanců by dalo více peněz vybrat na dani z nemovitosti nebo spotřebních daních.

Balíček sjednocuje dvě dosavadní snížené sazby DPH na úrovni 12 procent, podle Prokopa jde ale o zbytečné plýtvání politické a administrativní energie. „Vláda by se měla vykašlat na tyto marginálie a řešit věci, které mají velký dopad,“ zdůrazňuje sociolog a šéf agentury PAQ Research.

Poukazuje na příklad Velké Británie, která ve snaze nakopnout ekonomický růst zvýšila sazbu daně z příjmu právnických osob, ale zároveň umožnila rychlé odpisy nákladů.

„Když necháte některé náklady na vědu a výzkum odepsat okamžitě, tak v Česku budou firmy chtít investovat a bude to mít pozitivní vliv na ekonomický růst,“ uvádí Prokop.

Chudí chudnou

Také podle komentátora Davida Klimeše balíček nic neřeší a jde jen o nepříliš promyšlené zvyšování daní.

„Z těch 80 miliard úspor je asi 50 miliard z přenesení poplatků za obnovitelné zdroje a distribuci zpět na domácnosti a firmy. Energeticky náročné firmy už teď křičí a dostanou novou státní dotaci, aby přežily a nemusely propouštět. Toto není konsolidační balíček, uráží to všechny balíčky z předchozích desítek let, které aspoň měly nějaký smysl,“ kritizuje.

Změny v sazbách DPH se podle něj v konečných cenách neprojeví, protože obchodníci si jen o něco zvýší marže, bude to ale mít ničivý dopad na inkaso daně.

„Od začátku bylo naceněno, že výsledkem nebude vyšší výběr DPH, ale nižší. A to ve chvíli, kdy má ministerstvo financí 300miliardové schodky každý rok, nemůže žádný soudný ekonom navrhnout,“ soudí Klimeš.

Novinářka Apolena Rychlíková se pozastavuje nad tím, že vláda dlouhodobě pomáhá vysokopříjmovým, zatímco chudí dál chudnou, což má mimo jiné i dopad na duševní zdraví obyvatel.

„Vláda se chová, jako by většina lidí byli živnostníci s příjmem do dvou milionů. Pomíjí, že velkou část tvoří zaměstnanci a na ty nízkopříjmové to dopadá nejvíce. Potom ať se nediví, že (Andreji) Babišovi a (Tomiu) Okamurovi rostou preference, zatímco popularita vlády se povážlivě blíží popularitě té Nečasovy,“ připomíná s odkazem na průzkumy volebních preferencí, v nichž se daří opozičním stranám ANO a SPD.

Brzda ekonomiky

Prokop souhlasí, že ekonomická situace, ale například i sledování války na Ukrajině se odráží i v psychickém stavu populace a poklesu důvěry v instituce.

„Největší výzvou pro vládu je, jak v letech 2024 až 2026 vyrovnat velký propad reálných příjmů chudší poloviny populace, a to zejména rodin s dětmi, protože u důchodců se to podařilo díky valorizacím,“ vysvětluje Rychlíková.

Propad příjmů byl podle něj příliš velký a překonat ho jen skrze růst mezd by trvalo roky. Stát by proto měl této nejvíce ohrožené části společnosti pomoci prostřednictvím daňových změn. Podle Prokopa by to přitom dávalo i ekonomický smysl, protože omezená spotřeba v současnosti brzdí ekonomický růst.

X X X

Bouřlivý silvestr v Praze: Po pádu z okna zemřel muž, hořící kontejnery a pokuty za petardy

Praha prožila nejbouřlivější oslavy v roce. Na bezpečnost dohlížejí stovky policistů i s dlouhými zbraněmi, záchranná služba vyslala do akce speciální vůz Golem. Policisté na Václavském náměstí již rozdali zhruba desítku pokut, uvedla mluvčí Eva Kropáčová. Zároveň informovala, že ve Stodůlkách zemřel po pádu z okna muž.

Policisté v centru Prahy na Václavském náměstí zatím uložili zhruba deset pokut za zakázané použití zábavní pyrotechniky, přestupku se většinou dopustili cizinci. Uvedla to policejní mluvčí Eva Kropáčová. „Uvádějí, že o zákazu nevěděli. I přesto se ale dopouštějí přestupkového jednání a policisté jim na místě uloží blokovou pokutu,“ upřesnila pro CNN Prima NEWS. Zároveň informovala, že ve Stodůlkách zemřel muž po pádu z vyššího patra domu. „Kriminalisté předběžně vyloučili cizí zavinění,“ sdělila Kropáčová.

 Zasahovat již museli také hasiči, a to u hořícího kontejneru v Letňanech. „Volající uvedla, že dva kluci do kontejneru hodili petardu,“ napsali na síti X. Právě požáry kontejnerů, odpadkových košů nebo stromů a keřů jsou obvykle nejčastějším důvodem silvestrovských výjezdů pražských hasičů. „Evidujeme tři nebo čtyři požáry, které souvisí s pyrotechnikou. U jednoho vznikla škoda. Největší nápor očekáváme po půlnoci,“ popsal pro CNN Prima NEWS mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Oproti loňskému roku by podle něj letos mohlo být zásahů méně.

Po 22. hodině zasahovali záchranáři u pádu muže do kolejiště metra ve stanici Křižíkova. „Jednalo se o muže okolo třiceti let, který utrpěl mnohočetná poranění. Záchranáři spolu s lékařkou muže ošetřili, uvedli do umělého spánku, zajistili dýchací cesty, podali léky a tekutiny a poté transportovali do traumacentra,“ uvedli záchranáři na sociální síti X.

Praha se na novoroční oslavy začala chystat už kolem poledne. Zhruba v 16 hodin přijel na Václavské náměstí vůz Golem. Záchranáři do akce vysílají také čtyřkolku Polaris, dvě své posádky a vlastní zdravotnickou službu. Uvnitř speciálního vozu Golem bude zhruba 20 zdravotníků včetně lékaře.

„Po půlnoci začíná počet volání na tísňovou linku stoupat, ve valné většině se jedná o ne příliš vážné výjezdy. Velmi často jsou ale spojované s užíváním alkoholu, ať už jsou to pády, úrazy, nadměrné užívání alkoholických nápojů nebo úrazy spojené se zábavní pyrotechnikou,“ popsala mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.

Podle odhadů přijelo do Prahy slavit příchod nového roku až 90 tisíc turistů. „Je to jedno z největších měst, které je plné klubů, patří mezi párty města,“ popsal jeden ze zahraničních návštěvníků Prahy. „Krásné, rozkošné město,“ dodal další. „Slyšeli jsme, že je tu hodně večírků a je to nádherné město, tak to můžeme všechno spojit dohromady,“ řekla jiná návštěvnice.

Jedny z největších bezpečnostních opatření roku připravila i policie. Stovky příslušníků budou hlídkovat v ulicích i na řece Vltavě. „Přestože v současné chvíli žádné nebezpečí nehrozí, budou v ulicích Prahy na těch nejstěžejnějších místech hlídkovat policisté s dlouhými zbraněmi. Přítomností policie bychom chtěli zvýšit pocit bezpečí všech Pražanů,“ popsala policejní mluvčí Eva Kropáčová.

K zásahu jsou připravení také hasiči. „Na Václavském a Staroměstském náměstí máme družstva hasičů. Budeme tu přes půlnoc. Jsme tu společně se záchranáři a policií. Ostatní jsou připraveni na stanicích. Na operačním středisku slouží kolegové v plném počtu. Na svých zbrojnicích je také 10 dobrovolných jednotek,“ uvedli hasiči na sociální síti X.

Za odpalování zábavní pyrotechniky v zakázaných oblastech mohou policisté na místě udělit pokutu do 10 tisíc korun, v případě správního řízení se ale může sankce vyšplhat až na 100 tisíc korun. Jedním z takových míst je Staroměstské náměstí v Praze. V 19 hodin už zde byly tisíce lidí. „Začíná tu koncert, všichni přišli, aby se bavili. Nikdo zatím nezkusil odpálit jakékoliv petardy nebo zábavní pyrotechniku. Na to, aby vše proběhlo bezpečně a v klidu, budou dohlížet nejen policisté a městští strážníci – organizátoři rozloučení s rokem 2023 si totiž najali i vlastní bezpečnostní agenturu,“ popsal ze Staroměstského náměstí reportér CNN Prima NEWS Karel Rychlý.

Nový rok už oslavila Austrálie a Asie

S rokem 2023 se loučí celý svět. První na planetě přivítali nový rok 2024 na atolu Kiribati v Tichém oceánu, který je také známý jako Velikonoční ostrov. Dalším místem, kde se nový rok slaví nejdříve, je Auckland na Novém Zélandu. Středobodem ohňostroje se stala tradičně televizní a vyhlídková věž Sky Tower.

 V Austrálie nastal Nový rok ve 14 hodin našeho času. Nad Harbour Bridge a operou v Sydney se konal ikonický ohňostroj, který trval 12 minut. Davy lidí ale hledaly co nejlepší místo už od rána. O další dvě hodiny později přišla na řadu jihovýchodní Asie. V jihokorejském Soulu přivítali nový rok relativně komorně zvukem zvonu a laserovou show. Grandiózní podívanou si užili v Pekingu, obří ohňostroj opanoval oslavy i na Tchajwanu a v Hongkongu.

Vítání nového roku přichází postupně podle otáčení planety. Vše se přitom odvíjí od mezinárodní datové hranice. Například ostrov Samoa je mezi úplně prvními. Oslavy pak pokračují směrem na západ přes všechna časová pásma a skončí zítra v poledne našeho času na ostrově Americká Samoa. Obě Samoy přitom dělí jen 200 kilometrů.

X X X

Centrum oslav se tradičně koná v Praze na Václavském a Staroměstském náměstí, kam dorazily tisíce lidí. Policie rozdala jen několik pokut za porušení zákazu odpalování pyrotechniky a zasahovala u několika potyček. První výjezdy hasičů v Novém roce se týkají požárů od rachejtlí.

Policie pokuty za používání pyrotechniky rozdávala během večera v centru Prahy, kde je od roku 2020 zakázaná. Podle policejní mluvčí Evy Kropáčové se přestupků dopouštěli především cizinci, kteří následně uváděli, že o zákazu nevěděli.

Podle odhadu městské firmy Prague City Tourism dorazilo do hlavního města na silvestra 90 000 návštěvníků, zejména z Německa a dalších sousedních zemí, Itálie, Španělska, Británie, ale také z USA.

Hasiči do 22:00 posledního dne roku 2023 po celém Česku zasahovali u 299 událostí, z toho mezi 16. až 22. hodinou u 61 požárů. „Počet událostí je prozatím srovnatelný s loňskou rekordní silvestrovskou nocí,“ napsali na X.

V pražských Letňanech petarda zapálila kontejner. U požáru túje a kontejneru v podvečer zasahovaly jednotky také jinde v zemi, například na Ostravsku v Kravařích či Plzeňsku a v Brně.

Pražská záchranka do půl desáté večer na Staroměstském a Václavském náměstí ošetřovala jednotky lidí, podle mluvčí Jany Poštové se jednalo asi o pět lidí, zranění však nesouvisela s oslavami.

Hasiči společně se záchranáři pak po jedenácté zasahovali u pádu osoby do kolejiště metra ve stanici Křižíkova. „Jednalo se o muže okolo 30 let, který utrpěl mnohočetná poranění. Záchranáři spolu s lékařkou muže ošetřili, uvedli do umělého spánku, zajistili DC, podali léky a tekutiny a poté transportovali do traumacentra,“ uvedla pražská záchranka.

Dvě menší fyzické potyčky mezi mladíky policie řešila v okolí Václavského náměstí.

Posílené hlídky

Na silvestrovskou noc v Praze podle policejní mluvčí Evy Kropáčové dohlíží stovky policistů všech služeb. Na Václavském a Staroměstském náměstí jsou policisté s dlouhými zbraněmi. Jde tak o jedno z největších bezpečnostních opatření. V souvislosti s nedávnou střelbou na Filozofické fakultě Karlovy univerzity také policie počítala s větším množstvím hlášení na tísňovou linku.

V pohotovosti v hlavním městě je i záchranná služba. Na Václavské náměstí přistavila speciální vůz Golem. Posílen je také provoz na Staroměstském náměstí. Podle mluvčí Jany Poštové je silvestrovská noční služba obvykle tou nejtěžší.

„Posílili jsme provoz. Na Staroměstském náměstí jsou další dvě posádky záchranářů a navíc dvě jednotky záchranářů pro zajištění běžného provozu,“ sdělila iDNES.cz Poštová s tím, že za silvestrovskou noc vyjíždějí záchranáři k minimálně dvojnásobnému počtu případů než v běžných dnech.

Častá zranění během silvestrovské noci podle Poštové souvisí s alkoholem. Policisté se pak zaměřují na dopravu. Uzavřené je Václavské náměstí, Smetanovo nábřeží či okolí Karlova mostu.

Hasičský sbor hlavního města Prahy se nijak speciálně nepřipravil. „Očekáváme, že to nebude nic dramatického. V loňském roce jsme řešili zhruba padesát případů, které souvisely s příchodem nového roku. Předpokládáme, že to letos bude podobné,“ řekl odpoledne iDNES.cz mluvčí hasičů Martin Kavka.

V pohotovosti byl také některé jednotky dobrovolných hasičů, v plném počtu je také pohotovostní středisko linky 112.

 Dopravní podnik (DPP) prodloužil v poslední den roku provoz metra až do přibližně 02:30. Posílen je také od 22:00 do 02:00 provoz tramvajových a autobusových linek.

Novoroční ohňostroj ani videomapping se tento rok v Praze opět nekonají. Místo toho se metropole rozhodla svým občanům jako novoroční dárek zpřístupnit za zvýhodněnou cenu různé atrakce. Za symbolickou jednu korunu se Pražané mohli podívat do ZOO. Většina věží byla návštěvníkům přístupná s padesátiprocentní slevou, muzeum MHD nabídlo vstupné pro děti a seniory za 20 korun, pro dospělé za šedesát.

Ohňostroj se nekoná ani v Brně, kde se nepořádá od roku 2017, město tak šetří finanční prostředky. Světelnou show zrušil například Olomouc, Náchod či Karviná. Jiná města, například Ostrava, Zlín nebo Plzeň, ohňostroj mají.

X X X

Silvestr v Berlíně se proměnil v bojiště, v Lipsku petardy zranily děti

Berlínská policie během silvestrovské noci zadržela přes 230 lidí, uvedla agentura DPA. Informovala také o smrti osmnáctiletého muže v západoněmeckém Koblenzi, kterého usmrtil výbuch zábavní pyrotechniky. Ve Francii strážci zákona během novoročních oslav zadrželi 211 lidí. Ministr vnitra Gérald Darmanin však i tak oslavy označil za celkově klidné.

Úřady německé metropole už v neděli pozdě večer informovaly o střetech stovek lidí s policisty, které část z nich ostřelovala pyrotechnikou. Tou někteří útočili také na zdravotníky a další lidi. Kolem 2:00 policejní mluvčí informovala o více než 230 zadržených a 15 zraněných policistech. Ve čtvrti Neukölln raketa vlétla do okna domova seniorů.

Útoky na policisty byly v Německu hlášeny i z Lipska ze čtvrti Connewitz, kterou DPA označuje za „levicově alternativní“.

Podle Bildu výtržníci házeli kameny na policejní stanici. Několik lidí pak bylo zraněno petardami, mezi nimi také tři děti, dvanáctileté utrpělo zranění oka.

Neštěstí v Koblenzi se pak odehrálo, když mladík zábavní pyrotechniku zapaloval. I přes pokusy ho oživit se ho nepodařilo zachránit. Proč přišel o život, policie vyšetřuje.

Ve Frankfurtu nad Mohanem házely stovky lidí petardy na jiné slavící lidi a také na policisty. Ti zatkli dvacet útočníků.

Berlínská úrazová nemocnice pak přijala k ošetření deset lidí s vážnými zraněními.

 

Předloňské silvestrovské oslavy doprovázelo násilí, kdy dav házel na policisty a zasahující záchranáře dělobuchy a odpaloval na ně rachejtle. Útočníky byli často mladí přistěhovalci.

Rozsah násilností tehdy Němce a politické představitele šokoval a vyvolal pochybnosti, zda integrace přistěhovalců v Německu je úspěšná. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová proto před přelomem roku varovala, že policie nyní proti výtržníkům tvrdě zakročí.

Na bezpečnost v ulicích německé metropole dohlíželo několik tisíc policistů, posílili je i jejich kolegové z řad spolkové policie, na 500 jich hlídkovalo na nádražích.

V centru Berlína policisté zadrželi také šest lidí, kteří z plynových zbraní stříleli na autobus. Strážci pořádku u Neptunovy kašny nedaleko náměstí Alexanderplatz skupinu rozdělili a kontrolovali, jakou u sebe mají lidé pyrotechniku.

Ve Francii se podle Darmanina menší potyčky odehrály v Bordeaux a Nîmes, jinak byly oslavy z velké části poklidné. Vyzdvihl především Paříž, kde podle něj v ulicích slavil více než milion lidí.

X X X

Japonsko na Nový rok zasáhlo silné zemětřesení. Úřady varují před tsunami

Centrální část Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle zhruba 7,6. Pro prefekturu Išikawa, Tojama a Niigata platí varování před tsunami velkého rozsahu – poprvé od katastrofy z března 2011. Zbytku západního pobřeží ostrova Honšú je určená mírnější výstraha. Lidé z ohrožených oblastí se mají evakuovat. Záchvěvy budov byly patrné i v Tokiu.

Ohnisko zemětřesení se nacházelo v malé hloubce na poloostrově Noto v prefektuře Išikawa. Podle japonské škály otřesy dosáhly nejvyššího sedmého stupně. Šlo o nejsilnější zemětřesení, jaké meteorologický ústav na poloostrově zaznamenal od začátku měření v roce 1885, píše agentura Reuters.

Japonský hydrometeorologický ústav uvedl, že Išikawu může zasáhnout až pětimetrová vlna. Podle televizní stanice NHK byly z přístavu Wadžima na poloostrově Noto hlášeny vlny vysoké 1,2 metru. Vlny se mohou vracet. „Každá minuta se počítá, prosím, evakuujte se okamžitě do bezpečných míst,“ vyzval mluvčí japonské vlády.

V zasažených oblastech na pobřeží Japonského moře se zřítilo vícero domů, popraskaný je povrch některých ulic a parkovišť, v jedné továrně vypukl požár. Japonská vláda uvedla, že má informace o šesti případech, kdy jsou lidé zasypaní pod sutinami.

V centrálním a východním Japonsku byl přerušen provoz rychlovlaků, nefunguje ani letecké spojení se zasaženými regiony. Někde jsou hlášeny problémy s telefonním spojením a internetem. Elektrárenská společnost Hokuriku Electric Power uvedla, že více než 36 tisíc domácností v prefekturách Išikawa a Tojama je bez dodávek proudu. Záchvěvy budov byly patrné i v Tokiu.

Japonsko patří mezi země nejvíce ohrožené zemětřeseními. V březnu 2011 zemětřesení a následná vlna tsunami připravily o život skoro 20 tisíc lidí a způsobily havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě.

Pondělní varování před tsunami velkého rozsahu je v Japonsku první právě od března 2011, uvedl meteorologický ústav. Podle mluvčího vlády však v důsledku zemětřesení zatím nevznikly žádné problémy v provozu jaderných elektráren.

Úřady v pondělí vydal pro Išikawu varování před následnými otřesy. I jihokorejská meteorologická služba upozornila, že v důsledku zemětřesení v Japonsku se může zvednout hladina moře u části území na východě Jižní Koreje, a úřady v provincii Kangwondo prostřednictvím textových zpráv vyzvaly lidi, aby nechodili na pobřeží a aby utekli do vyšších míst.

Také úřady na ruském ostrově Sachalin a ve městech Vladivostok a Nachodka na ruském Dálném východě vydaly varování před tsunami. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace nicméně později podle agentury TASS popřelo dřívější zprávu úřadů o evakuaci části Sachalinu

X X X

ZMĚNY  DO  ROKU  2024

S umělou inteligencí (AI) přichází do života mnoha lidí novinky takovým tempem, že je obtížné je vstřebávat. Technologie ale nejsou založeny nutně jen na AI. Inovace, kterými se zabývají IT firmy, mají mnoho podob. Nenápadnou, ale o to důležitější platformou je pro hodně společností cloud. Budoucnost vidí čeští experti také v miniaturizaci nebo kvantových počítačích.

Experti tomu říkají „Tichá revoluce“. Řeč je o cloudu, tedy virtuálním vzdáleném úložišti, které nahrazuje nutnost mít ve firmách serverovny. V Česku se v letošním roce dokonce nahlas hovoří o dokončení projektu „národního cloudu“. O jeho dodavatelské služby se už nyní hlásí giganti jako Microsoft nebo Amazon.

Do roku 2025 bude podle předpovědí 95 procent nových digitálních iniciativ vystavěných právě na cloudových platformách. Cloud je tak podle expertů stejně zásadní, byť nenápadnější revoluce, jako současný boom AI.

„České firmy si stále více uvědomují, že jim s převodem systémů do cloudu ubude řada nákladů i starostí spojených zejména s pořizováním a udržováním hardware, protože cloudový provoz za ně mohou následně spravovat dodavatelé,“ říká Jan Pokorný, vedoucí oddělení cloud computingu ze společnosti Gordic.

Některé české organizace již cloudové technologie aktivně využívají včetně inovací, které s sebou cloud přináší. Podle Pokorného to svědčí o schopnosti českých podniků přizpůsobit se novým trendům. Na druhou stranu stále existují i firmy, které se s výzvami spojenými s přechodem na cloud potýkají.

„Mezi hlavní bariéry patří zejména nedostatek znalostí a expertů, ale i obavy o bezpečnost nebo finanční omezení,“ zmiňuje Zdeňka Van der Zwan, country manažerka americké softwarové firmy Red Hat pro Českou republiku a Slovensko.

V době velkého nárůstu kybernetických útoků je podle expertů zálohování na cloudu stále relevantnější. Přechod firem na cloud přináší podle Van der Zwan také klíčové výhody pro jejich provoz, jako je flexibilita, snadná škálovatelnost a možnost přístupu k nejmodernějším technologiím.

„Tato transformace může být srovnatelná s revolucí v oblasti umělé inteligence. Svět IT směřuje k propojení těchto technologií, což mění způsob, jakým firmy podnikají a inovují,“ míní Van der Zwan.

 

Cloud umělou inteligenci podle ajťáků předchází. „Nebýt cloudu, umělá inteligence by nebyla tam, kde je,“ vysvětluje Michal Polák, vedoucí oddělení vývoje aplikačního softwaru v Gordicu.

Mezi nevýhody cloudu patří nepředvídatelnosti nákladů. Některé firmy například narážejí na zákony jako GDPR, které se zdají být obtížné dodržovat při využívání pouze cloudových řešení. Podle Nutanix Enterprise Cloud Index 85 procent společností bojuje s vysokými náklady na veřejný cloud. 34 procent firem je považuje dokonce za významný problém.

Firmy tak podle Davida Lintimera, obchodního ředitele společnosti vshosting, možná v budoucnu čeká jakýsi hybridní model. Část dat na cloudu, část na lokálním úložišti. „Repatriace cloudu nabízí alternativní řešení pro organizace, jejichž potřeby se vyvinuly nad rámec původních nabídek cloudu. Zároveň představuje významnou příležitost pro optimalizaci nákladů, zejména pro středně velké společnosti“, tvrdí Lintimer.

Přijde doba kvantová?

Umělá inteligence je kouzlo okamžiku, něco, o čem se celý rok mluví. V současnosti se však podle odborníků píše především příběh o tom, co bude dál, něco s větší vizí. Společnost IBM například oznámila pokrok ve zcela novém druhu výpočetní techniky, který dokáže během několika minut vyřešit problémy, které by dnešním superpočítačům trvaly mnoho let.

„To je rozdíl v kvantovém počítání, technologii vyvíjené společnostmi jako IBM, Google a dalšími,“ konstatuje Patrik Plachý, systémový inženýr z Red Hat.

Kvantový počítač

Nyní jsme podle něj svědky závodu mezi velkými technologickými hráči, ve kterém se snaží uspět při tvorbě funkčního, provozně efektivního kvantového počítače. Zatím se podařilo prokázat, že kvantové počítače mohou řešit úlohy, které jsou neřešitelné klasickými počítači. Kvantové počítače ale zatím nejsou prakticky využitelné.

„Jsme totiž stále na začátku. Takto výkonné počítače jsou extrémně nestabilní a nelze na nich provádět delší výpočty. Navíc jsou drahé a energeticky velice náročné. Potřebují také specifické prostředí. Fungují pouze při teplotách blízkých absolutní nule,“ říká Štěpán Raichl, konzultant ve společnosti Trask.

Obecně se má za to, že první využití kvantových počítačů v budoucnu bude dešifrování dat, což představuje skutečně velké riziko. Kvantový počítač v budoucnu teoreticky dokáže rozšifrovat data, která dnes přenášíme přes internet a považujeme je za bezpečně přenášené. Pokud si je ale někdo nahrává – dnes to nevadí, protože je neumí rozšifrovat – tak za několik let je může snadno rozluštit právě pomocí kvantového počítače.

„Dozví se tedy všechny informace, které jsme dnes přenášeli,“ varuje Raichl. Pro IT infrastrukturu pak budou podle expertů pravděpodobně klíčovým prvkem dílčí výpočty „on demand“ – do kvantového počítače pošlete úkoly, na které jsou stavěné a pak po své ose pracujete s výsledkem. Podobně jako u prvních počítačů.

„Hodně se teď diskutuje také o nástupu kvantové AI, ale tady jsem zatím rezervovaný. Určitě to je jedna z oblastí, kde se mohou obě technologie spojit, ale kdy, jak a co z toho vzejde, to si myslím nedokážeme zatím ani odhadnout,“ říká Vladimír Kvaš, šéf technologické společnosti Geetoo.

Senzory i na motýlech

Velká věc je v digitálním světě také takzvané „tiny IT“. Miniaturizace. „Už dnes máme senzory, které můžete namontovat na motýla, senzory bez baterky, senzory, co berou energii z Wi-Fi pozadí kolem. Zanedlouho budeme mít kolem sebe obří senzorový network. Bude levný a snadno čitelný – senzory lze tisknout na papíru nebo na látce. Díky nim dostaneme mnohem lepší přehled o svém okolí a prostředí. Shromáždíme obrovské množství dat,“ vysvětluje Jan Antoš, technologický šéf Trask.

Jak s nimi budeme pracovat, to vidí optimisté a pesimisté různě. Spíše než data samotná se ale občas objevuje otázka, jaké informace potřebuje organizace ze senzorů získat. V současnosti platí pro senzory heslo „čím menší, tím lepší.“

„Některé senzory jsou velké jako špička jehly a například smartphony jsou vybaveny desítkami takových senzorů, včetně senzoru přiblížení, snímače otisků prstů, GPS lokátoru, gyroskopu, akcelerometru a barometru nebo snímače srdečního tepu,“ přibližuje Plachý z Red Hat.

Miniaturizace a senzory v IT otevírají inovativní oblasti v mnoha odvětvích. Například ve zdravotnictví umožňují sledování vitálních funkcí a personalizovanou péči, v průmyslu zvyšují efektivitu výroby monitorováním stavu zařízení, v chytrých městech pak senzory poskytují data pro efektivní správu dopravy, energie nebo odpadu.

V oblasti „internetu věcí“ neboli IoT propojují senzory jednotlivá zařízení, čímž umožňují vzájemnou komunikaci od chytrých domácností po průmyslová zařízení. „Celkově miniaturizace senzorů přináší revoluci v monitorování a automatizaci, která formuje efektivnější svět,“ uzavírá Van Der Zwan.

X X X

Do nového roku s nadějí. Papež František v projevu vyzval k vděčnosti

Papež František při silvestrovské pobožnosti vyzval věřící k vděčnosti a s ohledem na nadcházející rok zdůraznil význam naděje. V den prvního výročí smrti svého předchůdce Benedikta XVI. dal najevo svůj obdiv k emeritnímu papeži, informovala agentura DPA.

Papež František při silvestrovské pobožnosti vyzval věřící k vděčnosti. S ohledem na nadcházející rok zdůraznil význam naděje. (31. prosince 2023) | foto: Reuters

Sedmaosmdesátiletá hlava katolické církve vedla v neděli večer silvestrovskou pobožnost s tradičním chvalozpěvem Te Deum ve Svatopetrské bazilice ve Vatikánu.

Věřící by měli žít každý den a každý okamžik s vděčností a nadějí, uvedl s tím, že obzvláště důležité je to s ohledem na nadcházející rok.

Při tradiční polední modlitbě Anděl Páně vzdal papež hold Benediktu XVI. a vyzval lidi na Svatopetrském náměstí, aby na jeho počest zatleskali. „Myslíme na něj s vděčností a obdivem. Žehná nám z nebe a provází nás,“ řekl papež.

X X X

Tenistka Kvitová na Nový rok oznámila radostnou zprávu. S manželem Jiřím Vaňkem čeká dítě

Dvojnásobná wimbledonská vítězka Petra Kvitová na sociálních sítích oznámila, že je těhotná. Narození prvního potomka s manželem a trenérem Jiřím Vaňkem očekávají v létě. Zda těhotenství znamená konec její úspěšné tenisové kariéry, třiatřicetiletá Kvitová neupřesnila.

„V první den roku 2024 jsem vám chtěla popřát šťastný nový rok a podělit se s vámi o vzrušující zprávu, že letos v létě přivítáme s Jiřím do naší rodiny miminko,“ napsala na sociální síti X v angličtině tenistka Petra Kvitová a připojila dvě fotografie s o 12 let starším Vaňkem, za něhož se vdala v červenci. Příspěvek sdílela šest minut po půlnoci.

„I když mi bude chybět má každoroční cesta do Austrálie a sport, který miluju, těším se na to, že strávím nějakou dobu doma přípravou na tuto vzrušující příští kapitolu v našich životech,“ dodala k fotografii s dětskými dupačkami na Instagramu.

 Kvitová ovládla Wimbledon v letech 2011 a 2014, v roce 2011 také triumfovala na Turnaji mistryň. Ve světovém žebříčku vystoupala v kariéře až druhé místo. Na okruhu WTA získala ve dvouhře 31 titulů, loni ovládla turnaje v Miami a Berlíně. Uplynulou sezonu ukončila na čtrnáctém místě světového žebříčku.

V roce 2016 získala Kvitová bronz na olympijských hrách v Riu de Janeiro, šestkrát také pomohla k triumfu ve Fed Cupu. Na kurtech se rodačka z Bílovce představila naposledy na začátku října, kdy prohrála na turnaji v Pekingu ve 2. kole s Ruskou Ljudmilou Samsonovovou. Poté ukončila sezonu, omluvila se i z listopadové účasti ve finálovém turnaji o Pohár Billie Jean Kingové v Seville.

Z bývalých českých tenistek čeká v současné době druhého potomka Barbora Strýcová nebo Andrea Sestini Hlaváčková, dvojnásobnou matkou již je další nedávná fedcupová vítězka Lucie Šafářová. Předloni přivedla na svět syna Kristýna Plíšková.

Ze světových hráček má aktuálně přerušenou kariéru kvůli těhotenství například olympijská vítězka z Tokia Švýcarka Belinda Bencicová. Po narození potomka se v této sezoně vracejí bývalé světové jedničky Němka Angelique Kerberová a Japonka Naomi Ósakaová.

X X X

 V Berlíně na sebe zaútočilo 500 lidí petardami, napadli i policii

V centru Berlína po sobě v neděli večer několik stovek lidí házelo pyrotechniku a někteří z nich zaútočili i na policisty. Informovala o tom agentura DPA. Policisté v hlavním německém městě zadrželi také šest lidí, kteří z plynových zbraní stříleli na autobus.

„Zasahující policisty asi 200členná skupina ostřelovala pyrotechnikou,“ uvedla berlínská policie. Některé z výtržníků zadržela, přesný počet však nezveřejnila. Už předtím podle policie na sebe pyrotechniku házelo asi 500 lidí, uvedl Bild. Na Alexanderplatz bylo v kolem 22. hodiny asi tisíc lidí.

Ve čtvrti Tempelhof policisté zadrželi šest lidí, kteří z plynovek stříleli na autobus, informuje portál Berliner Zeitung.

 V Berlíně na bezpečnost v ulicích při silvestrovských oslavách dohlíží několik tisíc policistů, posílili je i jejich kolegové z řad spolkové policie, na 500 jich hlídkuje na nádražích v metropoli.

Loňské silvestrovské oslavy doprovázelo násilí, kdy dav házel na policisty a zasahující záchranáře dělobuchy a odpaloval na ně rachejtle. Útočníky byli často mladí přistěhovalci. Rozsah násilností tehdy Němce a politické představitele šokoval a vyvolal pochybnosti, zda integrace přistěhovalců v Německu je úspěšná.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová před letošním silvestrem varovala, že policie proti výtržníkům tvrdě zakročí.

X X X

 Nic nás nerozdělí, vzkázal Rusům Putin. Si Ťin-pching mluvil o sjednocení Číny

Na světě neexistuje síla, která by mohla rozdělit Rusy a zastavit rozvoj Ruska, prohlásil v novoročním projevu diktátor Vladimir Putin. Obrátil se také k vojákům, kteří se už téměř dva roky účastní na jeho rozkaz invaze na Ukrajině. Označil je za hrdiny. Rusko podle Putina nikdy neustoupí. Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu mluvil o sjednocení Číny.

 Předtočený projev, jenž vzhledem k časovým pásmům Ruska odvysílaly nejprve televize na Dálném východě, trval podle agentury TASS necelé čtyři minuty. „V uplynulém roce jsme usilovně dřeli a hodně udělali, byli jsme hrdí na naše společné úspěchy, radovali se z nich, a pevně jsme hájili národní zájmy, naší svobodu, bezpečnost, naše hodnoty,“ prohlásil Putin.

 

„Práce pro společné dobro sjednotila společnost. Jsme jednotní v myšlenkách, v práci i v boji, ve všední dny i ve svátky, projevujeme nejdůležitější rysy ruského lidu – solidaritu, milosrdenství, nezlomnost,“ řekl prezident, jehož země od loňského února vede válku v sousední zemi a úřady tvrdě potírají kritiky režimu a opozici.

Šéf Kremlu oslovil ruské vojáky, kterým vzkázal, že je Rusové obdivují a celá země je podporuje. Ani jednou přitom nevyslovil termín „speciální vojenská operace“, jak Moskva nazývá svou válku na Ukrajině, všimla si stanice BBC. Když podle ní mluvil o důsledcích invaze, použil fráze „historická etapa, kterou Rusko prochází“ nebo „boj za pravdu a spravedlnost“.

Ruský diktátor neřekl nic o událostech posledních dnů, nezmínil se o pátečním ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, při kterém zahynuly více než čtyři desítky lidí, ani o sobotním ukrajinském ostřelování Belgorodu, při němž podle ruských údajů zemřely více než dvě desítky lidí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov mezitím popřel šířící se zvěsti na sociálních sítích, že Putin svůj novoroční projev přetočil.

Putinova letošní řeč trvala tři minuty a 45 sekund, poznamenala agentura TASS, podle níž byla tato novoroční zdravice běžná co do délky i formátu, kdy pozadí projevu tvořil Kreml. Loni ruský prezident hovořil rekordně dlouho, jeho projev trval přibližně devět minut a pronesl ho během návštěvy Jižního vojenského okruhu v Rostově na Donu.

X X X

Putin, kterého v březnu čekají další prezidentské volby, se o své válce na Ukrajině zmínil jen letmo, když oslavoval své vojáky jako hrdiny, ale především zdůrazňoval jednotu a společné odhodlání, poznamenala agentura Reuters, podle níž byl letošní projev v ostrém kontrastu s tím loňským, který prezident vedl v bojovnějším tónu.

Po potlačení všech významnějších opozičních sil i projevů jakéhokoliv politického nesouhlasu je jisté, že jednasedmdesátiletý Putin svůj úřad znovu obhájí, podotkl Reuters, který zároveň upozornil, že šéf Kremlu se v posledních měsících veřejně věnoval více ekonomice a inflaci, které ruští voliči zřejmě řeší nyní více.

Si mluvil o sjednocení Číny

„Znovusjednocení vlasti je historickou nevyhnutelností,“ prohlásil pak ve svém novoročním projevu čínský prezident Si Ťin-pching. Pochválil také ekonomické úspěchy své země v letošním roce a zdůraznil potřebu udržet její dlouhodobou prosperitu a stabilitu. Agentura Reuters připomněla, že slova ohledně sjednocení pronesl jen dva týdny před prezidentskými a parlamentními volbami na Tchaj-wanu.

Oficiální anglický překlad jeho projevu zveřejněný agenturou Nová Čína však zněl trochu jinak než citovaná věta. „Čína bude určitě znovu sjednocena a všichni Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu by měli být vázáni společným cílem a sdílet slávu oživení čínského národa,“ uvedl podle agentury čínský prezident.

Tchaj-wan funguje de facto nezávisle od roku 1949, ale Čína ho považuje stále za své území. Jeho samostatnost uznávají méně než dvě desítky zemí, většina světa formálně respektuje politiku jedné Číny, ale některé země s Tchaj-wanem udržují neoficiální vztahy. Tchaj-wan má od začátku 90. let demokratické zřízení, zatímco v Číně je režim jedné strany.

Čínský prezident v neděli také řekl, že čínská ekonomika se nadále zotavuje a zlepšuje, a hovořil o „překypující dynamice rozvoje“, která se podle něj projevila mimo jiné v úspěšném prodeji nejnovějších modelů čínských mobilních telefonů či ve výrobě elektrických vozidel.

Mezi vrcholnými úspěchy roku Si zmínil první komerční let letadla čínské výroby C919 a dopravení dalších čínských astronautů lodí Šen-čou na čínskou vesmírnou stanici Tchien-kung.

Prezident Si také v projevu připomněl, že Čína v roce 2024 oslaví 75. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, a vyzval k prohloubení reforem a modernizace země. „Podpoříme dynamický rozvoj ekonomiky a zdvojnásobíme úsilí o podporu vzdělání a o pokrok ve vědě a technologii,“ řekl Si podle Nové Číny.

X X X

 Putin za sankce. Zabavil miliardové podíly západních firem v těžařských společnostech

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, napsala agentura Reuters. Podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov mají přejít pod nově založené ruské firmy.

Kreml se k tomuto kroku rozhodl poté, co Západ podle Putina vyhlásil Moskvě ekonomickou válku. Západní státy začaly Rusko ekonomicky i politicky izolovat kvůli tomu, že Putinův režim loni v únoru vojensky napadl Ukrajinu.

 Ruští podnikatelé už získali kontrolu nad některými významnými západními aktivy v Rusku. Je mezi nimi například osm pivovarů Carlsberg a podniky francouzského výrobce jogurtů Danone.

Na Západě zmrazili ruská státní aktiva v hodnotě stovek miliard dolarů a také majetek ruských podnikatelů a investorů. Německo loni převzalo kontrolu nad významnou ropnou rafinerií Schwedt, která patří Rusku a dodává 90 procent pohonných hmot do Berlína.

Úterní Putinovy dekrety formalizují ztrátu kontroly, kterou obě společnosti signalizují od letošního ledna. Dekrety zabavení podílů zdůvodňují ochranou národních zájmů a připomínají podle nich nezákonné a nepřátelské kroky Západu ve vztahu k ruským aktivům.

Wintershall Dea, společný podnik BASF a investiční společnosti LetterOne ruského miliardáře Michaila Fridmana, se chystá z Ruska odejít. Ruská aktiva tvořila přibližně polovinu produkce Wintershall Dea. Společnost OMV se ze země stáhla v loňském roce.

Společnost loni vykázala čistou ztrátu, která byla částečně výsledkem znehodnocení majetku za 7,3 miliardy eur (zhruba 179 miliard Kč) způsobené z velké části právě vyčleněním Wintershall Dea AG v Rusku. OMV už dříve uvedla, že ztráty způsobené odchodem z ruského trhu budou činit 1,5 až 1,8 miliardy eur.

 X X X

 Historik Stehlík: Jistota, že svět bude pořád stejný, mizí. Budoucnost je v rukou politických elit

Pandemie koronaviru, ruská invaze na Ukrajinu, konflikt na Blízkém východě, klimatická změna, migrace a potravinová soběstačnost. Svět, který se dosud zdál být homogenní, mizí. „Čím blíže nám krize jsou, tím více překračujeme nepředstavitelnost, že se nás to také může týkat. Rázem máme pocit, že se náš svět rozpadá,“ říká v pořadu Jak to vidí… na Dvojce historik a publicista Michal Stehlík.

 Problematicky se historik dívá také na to, že se úplně rozbil model pravice–levice | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Jako profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zároveň její někdejší děkan se Michal Stehlík v v pořadu Jak to vidí… vyjádřil také k prosincové střelbě na univerzitě, při které útočník zabil 14 lidí.

Klíčové je podle Stehlíka nyní vnímat sounáležitost a solidaritu v rámci společnosti.

„Je důležité vnímat, jakým způsobem dění zasahuje mladé lidi, pedagogy i studenty. Musím ocenit, jak funguje a komunikuje vedení univerzity a fakulty. Podívat se i na to, že jsme schopni se semknout, jsme skutečná akademická obec. A možná v té tragédii najít i něco pozitivního ve smyslu sounáležitosti, o které často říkáme, že není,“ dodává Stehlík.

„Pak přichází praktické věci, debata o držení zbraní a podobně,“ doplňuje.

‚Jistota mizí‘

Společnost je podle Stehlíka různorodá a různě tak reaguje i na řešení světových i lokálních krizí.

„Čím blíže nám krize jsou, tím více překračujeme nepředstavitelnost, že se nás to také může týkat. Rázem máme pocit, že se náš svět rozpadá. Když se podíváme do Gazy, na Ukrajinu, když vnímáme covid, který rozhodně nikam nezmizel, tak naše jistota, že svět bude pořád stejný, mizí. A otázka je, co bude dál,“ uvažuje Stehlík.

Jistě přijdou také nové výzvy. V příštích deseti letech bude například svět podstatně ovlivňovat klimatická situace.

„Bude se řešit jak otázka migrace, tak potravin a zemědělství. A rozhodně nepůjde o ideologický boj, ale o realitu. Metaforicky řečeno, rozpadající se svět je svým způsobem realita,“ míní historik.

Na emoční vlně

Rozpad homogenního světa má samozřejmě dopad na celou společnost.

„Vezměte si třeba covid, kdy se z lékařské záležitosti stala záležitost společenská z hlediska chování lidí a zvýšené nervozity a obav. Stejně tak válka. Pokud jsme poslední dva roky konfrontováni s válečnou situací, tak i když to na každého působí jinak, je to něco, co může zvyšovat nervozitu nebo obavy o budoucnost. Možná se ale bude spíše ukazovat, jaké máme, nebo nemáme politické elity, protože veřejný prostor je otevřen politickým elitám ve smyslu budoucnosti,“ vysvětluje Stehlík.

Posledních 30 let je historická výjimka, další generace čekají těžké výzvy, říká historik Stehlík

Podle Stehlíka je to otázka, se kterou se potýká nejenom celá Evropa, ale třeba i Amerika.

„Populismus, zjednodušená řešení, čím dál dramatičtější a vyhrocenější politika, která je nesmírně polarizována. Jako kdyby tu vznikly definitivně dva tábory, jedni a druzí. Viděli jsme to na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku. Jak bude společnost věci cítit a vnímat, je tedy také otázka politických elit. A bohužel jsme spíše v područí emocí, než abychom racionálně uvažovali o budoucnosti,“ říká historik.

Problematicky se historik dívá také na to, že se úplně rozbil model pravice–levice. Populistické strany podle něj mohou být v některých volbách pravicovější, v dalších zase výrazně levicovější, podle toho, co se zrovna hodí.

„Dnešní politika z velké části opustila hodnotový rámec. Je to spíše otázka výkonu moci, ať už technokratického, nebo populistického,“ uvádí Stehlík.

O co usilujeme?

Na otázku, o co jako stát usilujeme, by se dalo podle Stehlíka říct, že o stabilitu.

Historik Michal Stehlík: Slováci měli Čechy za vychytralé a lenivé. A Češi? Ti si ukradli i vlajku

 „Střed Evropy je bezpečné místo k životu. To platí dlouhodobě. Naše vize stále je být součástí Evropské unie a NATO. Kam ale směřujeme do budoucna, co tento stát podcenil třeba v rámci infrastruktur, ať už dopravní, IT nebo další, tady asi vizi nemáme. Je to spíše klidný život ve středu Evropy, který se příliš nehýbe, ale on ten svět běží kolem trošku rychleji, než se nám zdá,“ dodává historik a publicista Michal Stehlík.

 X X X

Módní rok na Hradě: Pavlová se rychle zvedla, Vohralíkovou raději neukazujte

Evě Pavlové rozhodně tleskáme. Není jednoduché vplout do pozice nejsledovanější dámy v Česku, oddaná manželka Petra Pavla to ale zvládla se ctí.

Ještě v průběhu vyostřených televizních debat paní Pavlová spíše připomínala hospodyňku, která si odskočila do večerky koupit máslo a dva litry mléka. Tento styl ji ale rychle opustil, protože není arogantní a ví, že je dobré nechat si poradit od lidí, kteří módě a doplňkům opravdu rozumí. Pavlová tak rychle a vlastně nenuceně přeřadila na jiný rychlostí stupeň.

Pavlové hodně kryly záda návrhářka Lenka Bernardes da Silva a stylistka Štěpánka Pivcová. Obě dámy měly na paní prezidentovou skvělý vliv. Později se k nim přidala věhlasná návrhářka Beata Rajská. Spolupráce renomovaných expertek vyvrcholila během korunovace britského krále Karla III., kdy první dáma České republiky uchvátila svět ve fialových šatech a zajímavém kloboučku.

 Eva Pavlová si na konci roku zaslouží pochvalu a dáváme jí dvojku. Pokud dál bude poslouchat profíky, kteří módě rozumí, může to být za rok i čistá jednička.

Řeháková zanechala velký dojem

Zajímavým úkazem byla první Pavlova mluvčí Markéta Řeháková. Velmi inteligentní mladá žena byla Pavlovi velkou oporou zejména během cesty na Hrad. Když Pavel usedl do prezidentského křesla, začala Řeháková v některých věcech tápat.Hodně to bylo viditelné na poli módy. Je otázkou, jestli někdo Řehákové s veřejnou sebeprezentací nějak radil. Některé její modely vyvolávaly bohužel i útrpné úsměvy. Řeháková se paradoxně zvedla těsně před odchodem z Hradu. Když vyšlo najevo, že se nemusí se všemi lidmi v týmu, došlo k jistému uvolnění a mladá dáma najednou najela na méně škrobený styl, který jí sluší.

Markéta Řeháková si na závěr roku vyslouží trojku. Na dvojku to prostě není a čtyřka by byla hodně přísná.

Kancléřce někoho najděte. Rychle

Třetí dámou, která na Hrad vtrhla jako velká voda, je kancléřka Jana Vohralíková. Vzdělaná inženýrka, která se umí skvěle pohybovat v hradním zákulisí, je určitě člověkem, o kterého se může prezident Pavel v mnoha otázkách opřít. Kde to ale neplatí, je móda.

Kancléřka se tváří, že ji móda vůbec nezajímá a že slovo stylista nikdy neslyšela. Pokud se bude chtít vedle prezidenta Pavla objevovat na veřejnosti i v novém roce, musí s tím někdo něco udělat. Zatímco prezidentský pár při některých akcích působí až jako Ken a Barbie, Vohralíková na ty samé akce přináší závan JZD. Přitom stačí pochopit, že méně je někdy více a důvěřovat lidem, kteří to s ní myslí dobře.

„Jana Vohralíková nás trvale provokuje špatně sestavenými outfity, přitom je to ostuda. Žena jejího postavení by měla péči o vzhled a tomu, jak se prezentuje, věnovat více času. Naše rada je změnit účes a vyměnit krátké na tělo napresované šaty za delší sukňové kostýmky,“ uvedla například módní novinářka Anna-Marie Donkor pro expres.cz. Hodnocení je to přísné, ale spravedlivé.

Jakou známku by si paní Vohralíková zasloužila, to jistě tušíte. Je ale silvestrovský večer a tak ji propadnout nenecháme. Dostane od nás čtyřku a budeme si přát, aby to příští rok vytáhla alespoň na trojku, seznam.cz

 X X X

Přenesme na firmy, které udržují silnice, hmotnou zodpovědnost. Podhazování cen je problém, říká zlínský hejtman Holiš.

 Podhazování cen ve výběrových řízeních na údržbu silnic je velký problém, je třeba stávající systém výběru změnit, říká v reakci na dva nedávné texty Ekonomického deníku hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Ekonomický deník informoval o aktuálních tendrech Ředitelství silnic a dálnic na údržbu silnic v krajích ZDE a ZDE a popsal problémy s klesajícími podmínkami na reference, techniku, zkušenosti i personál soutěžících společností.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) finišuje s přípravou osmiletých tendrů na celokrajské zakázky na zimní a běžnou údržbu dálnic a silnic I. tříd v hodnotách přesahujících cenu 15 miliard korun. Už v říjnu tohoto roku vypsalo ŘSD takzvaný pilotní projekt – výběrové řízení na zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. září 2024 ve Zlínském kraji.

Předmětem této soutěže je zajištění těchto služeb v celém Zlínském kraji, předpokládaná hodnota tendru je přes 2 miliardy korun. Z uveřejněné zadávací dokumentace je přitom patrné, že požadavky na kvalifikace jsou až nepochopitelně nízké.

Systém zadávání veřejných zakázek přežitý a značně pokulhává, říká hejtman

Ekonomický deník kvůli tomu oslovil s několika otázkami hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO).

„Situace, které ve svých dotazech popisujete, současná legislativa umožňuje, proto toho některé firmy využívají. Řešení vidím v přenesení zodpovědnosti, včetně té hmotné, na konkrétní osoby, tak aby v rámci zákona nedocházelo k obcházení dobrých mravů,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.

„Podhazování nabídkových cen je velký problém, který by se měl řešit systémově na celostátní úrovni. Z vlastní zkušenosti, kdy už deset let působím ve veřejné funkci, mohu potvrdit, že nejlevnější nabídka nemusí být ta nejvýhodnější,“ pokračuje Holiš.

„Stavebnictví i řada dalších oborů zaznamenává dynamický vývoj, který přináší nové výzvy. Na to by měl stát v rámci legislativy reagovat a přizpůsobit se tomu. V řadě ohledů je totiž současný systém zadávání veřejných zakázek přežitý a značně pokulhává,“ dodal Radim Holiš.

Modelový příklad Zlínsko

Pro ilustraci si uveďme jednu, zatím neoficiální, informaci: Ve výběrovém řízení na běžnou letní údržbu ve Zlínském kraji, které proběhlo minulý týden, obsadila první místo firma s cenou o více než 62 procent nižší než činila předpokládaná cena zakázky. Nabízí se otázka, kdo ji podal? V silničářské komunitě se spekuluje o společnostech Značky Morava nebo Silverton, které jsou majetkově propojeny. Ty získaly řadu zakázek po celé republice.

Ekonomický deník kvůli tomu oslovil další uchazeče. Takto odpověděl například jednatel společnosti Správa a údržba silnic Zlínska Libor Lukáš: „V uvedené záležitosti stále probíhá otevřené veřejné řízení, takže nelze dopředu spekulovat jak zadavatel finálně rozhodne. Parametr ceny zakázky je jedním z důležitých ukazatelů, avšak ne kritériem jediným, protože musí být vzaty v úvahu i další parametry, včetně férovosti soutěže. Do doby rozhodnutí zadavatele proto není žádoucí přespříliš komentovat průběh této veřejné zakázky.“ A dodal: „Pouze bych sdělil, že jsme nabídku ve sdružení dalších tradičních silničářských firem společně podali a zodpovědnou cenovou kalkulací jsme nabídkovou cenu stlačili do úrovně prosté nákladové ceny, přičemž takto pojatou nabídku považujeme pro zadavatele za velmi výhodnou. Uvidíme, co se bude odehrávat v dalších fázích předmětné soutěže.“

Ekonomický deník není schopen do detailů schopen zkoumat počty a stáří do tendrů nabízené silničářské techniky. V podstatě jediným parametrem, který může ukázat, zda jsou uchazeči ve výběrových řízeních schopni nabídnout reálná data, jsou počty zaměstnanců, uváděné v otevřených zdrojích. Ale i tato čísla mohou na leccos poukázat.

Z databáze Cribis tak například vyplývá, že společnost Značky Morava figuruje v kategorii počtu zaměstnanců mezi 100 až 199, poslední zveřejněný údaj v roce 2021 činil 144 zaměstnanců. Podle výroční zprávy za loňský rok činily mzdové náklady 65 milionů 830 tisíc korun.

Společnost Silverton by měla být dle Cribisu v letošním roce v kategorii 25 až 49 zaměstnanců, poslední zveřejněný údaj z roku 2021 zní 20 zaměstnanců. Mzdové náklady Silvertonu pak dle obchodního rejstříku loni činily 11 milionů 461 tisíc korun. Připomeňme, že společnosti podávají nabídky na více místech republiky.

Ekonomický deník použil pro srovnání výše zmíněnou společnost Správa a údržba silnic Zlínska, která se soustředí na kraj. Ta je podle databáze Cribis pro letošek v kategorii 50 až 99 zaměstnanců, poslední údaj z roku 2021 jich měla 64, předloni 68, a v roce 2019 69. Mzdové náklady činily dle obchodního rejstříku 35 milionů 832 tisíc korun.

Řeč čísel musí být zřejmá i průměrnému počtáři, vycházíme-li z otevřených zdrojů o počtech zaměstnanců. Pokud výše zmíněná Správa a údržba silnic Zlínska (v kraji s horami) potřebuje na údržbu zmíněné enklávy přes 60 zaměstnanců, lze se podle dostupných údajů z veřejných zdrojů se 144, respektive 20, zaměstnanci adekvátně postarat o údržbu silnic téměř po celé republice?

Podhozené ceny a vyzobávání extrabuřtů

Kritika snížení podmínek a požadavků v tendrech v poslední době sílí. Nespokojeni s údržbou silnic jsou především řidiči, ale sílí hlasy po zpřísnění parametrů výběrových řízení.

„Podmínky kvalifikace dodavatelů jsou nastaveny neadekvátně. A problém není jen ve výši referencí. Například požadavky na dispečery jsou směšné, jak do počtu, tak do praxe. Jako praxe stačí absolvování jedné zimní sezóny, i takové, kdy žádná zima v podstatě nebyla. Je to velké riziko zadavatele. Stejně jako trend mimořádně nízké nabídkové ceny,“ uvedl další z expertů na veřejné zakázky, který si vzhledem ke svému pracovnímu angažmá také nepřál být jmenován.

Podle něj jsou v nových tendrech také například naddimenzovány některé položky oproti předchozím plněním.

„Existuje tu velké riziko, že vítěz tendru nacení některé položky za hubičku, vše nebude realizovat  a bude fakturovat jen dražší položky. Tím však bude pokřivena celková nabídková cena, která je jediným hodnotícím kritériem. Nabídkový košík je pak proporcionálně špatně nastaven. Zadavatel musí pro účely stanovení předpokládané hodnoty a objektivního hodnocení nabídky vědět jaký odhadovaný rámec prací a materiálu bude požadovat. A musí být schopen to i doložit. Obecná, defenzivní odpověď zadavatele na dotaz, že je to správně a měnit nic nebude, mi podle vlastních zkušeností říká, že to problém být opravdu může. Nedivil bych se, kdyby byla tato část zadávací dokumentace podrobena námitce,“ pokračuje oslovený odborník.

Podle dalšího z expertů absentují v aktuálních podmínkách profesní a kvalifikační předpoklady, které byly základním požadavkem v předchozích tendrech. Stejně tak byl snížen požadovaný roční obrat dodavatelů.

„Techniku na údržbu nepořídíte za nižší desítky milionů korun. Údržbu tak velkých úseků nezvládnete provádět s deseti auty. Nikdo se neptá na dostatečný počet sypačů, jejich technická specifikace je mnohdy neodpovídající realitě. Nejsou požadovány informace o výrobních a skladových zásobách. Navíc dodavatel nemůže mít jen jeden sklad na úplně jiném místě republiky, než kam dodává, což může být problematické obzvláště pro údržbu v horských destinacích. Hrozí, že zakázky dostanou k údržbě absolutně nekompetentní firmy, což může fatálně ovlivnit provoz na silnicích,“ dodává další z oslovených odborníků neveřejné zakázky v dopravě.

Řízení už probíhají, mohu odpovídat obecně, tvrdí šéf ŘSD

Ekonomický deník kvůli tomu oslovil generálního ředitele ŘSD Radka Mátla.

„Samozřejmě bych vám rád odpověděl detailně na vaše dotazy, ale směřují do probíhajících řízení na běžnou údržbu, kde jsou podány i námitky a z tohoto důvodu vám posílám pouze obecnou odpověď shrnující celou problematiku a věřím, že bude dostatečná,“ začal svoje odpovědi na otázky Ekonomického deníku generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Všechna zadávací řízení na běžnou údržbu podle něj byla a jsou zadávána v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, přičemž nejsou porušována pravidla definovaná tímto zákonem.

„Cílem nastavení kvalifikačních kritérií je snaha nediskriminovat případné účastníky, umožnit otevřená a transparentní zadávací řízení a zároveň zvýšit konkurenci v daných veřejných zakázkách, kde v rámci zadávacích řízení na uzavření rámcových dohod jsme často dostávali menší množství nabídek (i jednu či dvě), což bylo naší snahou změnit. Samozřejmě zároveň je nutné kritéria a podmínky účasti nastavit tak, abychom vybrali dodavatele schopné plnit všechny definované podmínky na provádění údržby na silnicích I. třídy v gesci ŘSD,“ pokračuje Mátl.

V reakci na uvedená zjištění ve výkaznictví práce v rámci veřejných zakázek na běžnou údržbu podle Mátla ŘSD „dále výrazně zpřísňuje kontrolu prací všech dodavatelů v rámci celé republiky vč. zvýšení míry digitalizace celého procesu“.

„Zároveň v rámci vyhodnocení předchozího plnění upravujeme/optimalizujeme předpokládané množství prováděných budoucích prací a disponujeme v tomto smyslu analýzami,“ uvádí dále šéf ŘSD.

„Musím se tak důrazně ohradit proti jakýkoliv spekulacím, že by soutěžní a kvalifikační kritéria vytvářela ´lepší´ podmínky pro některé dodavatele, kdy všechny postupy jsou plně v souladu se zákonem o zadávaní veřejných zakázek. V případě, že někdo z dodavatelů považuje nastavené zadávací podmínky v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, má jasné legislativní možnosti, jak v dané situaci postupovat,“ uzavřel svoje odpovědi na otázky Ekonomického deníku Radek Mátl.

„Ředitel ŘSD uvádí, že cílem snížení kvalifikačních požadavků je rozšíření okruhu dodavatelů. To má sice pravdu, ale ŘSD na druhou stranu na kvalifikaci prakticky rezignovalo úplně. Požadavek na reference v řádu milionů u miliardové zakázky není adekvátní, byť to není v rozporu se zákonem. Je pak spíš otázkou proč ŘSD neustoupilo od kvalifikačních požadavků zcela, i to je v souladu se zákonem, a neotevřelo tak trh skutečně všem firmám.

Pan ředitel slibuje rozsáhlé kontroly plnění, což považuji za samozřejmost. Rizikem však mohou být rovněž výpovědi smluv, odstoupení od smluv, vymáhání sankcí apod. Pokud by k takové situaci došlo třeba v půlce ledna, asi by to nevyřešilo ani několik kontrol. Kvalifikace je jednou z mála legálních možností, jak může zadavatel objektivně filtrovat kvalitu dodavatelů. Příznivá smluvní cena se pak stane noční můrou, protože náklady na kontroly, nová zadávací řízení, vymáhání sankcí a reputační riziko mohou levnou zakázku pěkně prodražit,“ uzavírá Ekonomickým deníkem oslovený expert na veřejné zakázky v dopravě.

Duplicitní fotografie z fakturovaných prací

Pojďme si na závěr popsat konkrétní problém, který se objevil v letošním roce.

Ve středu 27. září 2023 se uskutečnilo setkání s novináři, kde Ředitelství silnic a dálnic ústy svého generálního ředitele Radka Mátla zveřejnilo informace o rozsáhlých machinacích s pracemi na údržbu silnic
ve Středočeském kraji.

Ústředními firmami celého příběhu měly být dle ŘSD majetkově propojené firmy Silverton s.r.o. a Značky Morava a.s., které se měly dopustit podvodů při vykazování provedených prací, a to například nahráváním duplicitních fotografií, které měly dokumentovat odvedené a fakturované práce, ke kterým ale nikdy nedošlo. Mělo se přitom jednat až o desítky zjištěných případů.

„Jde řádově o stovky takových případů, na které jsme přišli. Po zakázkách ve Středočeském kraji nyní prověřujeme i údržbu v jiných regionech,“ řekl Mátl. Podle Mátla jde o závažná pochybení, škody mohou být v řádu milionů korun. Obě společnosti jsme požádali o vyjádření.

„Žádnou výtku ze strany ŘSD vůči naší společnosti ohledně oblasti Středočeského kraje jsme neobdrželi,“ uvedly Značky Morava na dotaz deníku Zdopravy.cz.

Mátl tehdy mimo jiné uvedl, že se společnostmi, které ŘSD systematicky podváděly ve Středočeském kraji, hodlá rozvázat smlouvu. Slíbil zároveň prověření dalších smluv v jiných regionech.

„Firmy nám nebyly schopny toto nijak vysvětlit. Podnikáme všechny právní kroky k náhradě škody a vypovězení smlouvy,“ dodal Mátl.

K podvodům mělo docházet u rámcové smlouvy na údržbu silnic v části Středočeského kraje v letních měsících letošního roku. Mimo jiné se mělo jednat o čištění kanálů, opravy svodidel, sekání trávy nebo čištění žlabů. Podle vyjádření generálního ředitele ŘSD mělo k pochybení dojít v rámci pražské správy ŘSD, kde mělo již koncem srpna dojít k obměně vedení.

A na závěr ještě neoficiální informace: Ve výběrovém řízení na běžnou letní údržbu ve Zlínském kraji, které proběhlo minulý týden, obsadila první místo firma s cenou o více než 62 procent nižší než předpokládaná cena zakázky. Bude to zase společnost Značky Morava nebo Silverton? Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Na silnicích letos zemřelo o sedm lidí víc než minulý rok. Nejtragičtější byl červen

Při dopravních nehodách v Česku letos zemřelo 461 lidí, o sedm víc než loni, vyplývá z předběžných informací policie. Loňský počet obětí byl ale nejnižší v historii policejní statistiky od roku 1961 a letošek je podle počtu usmrcených na silnicích třetím nejméně tragickým rokem.

Ředitel dopravní policie Jiří Zlý řekl, že obětí za prosinec bylo k sobotní půlnoci 28, loni za celý poslední měsíc 32. Poslední den roku je zatím bez smrtelné dopravní nehody, řekl Zlý kolem 14:30.

Finální uzávěrka dopravní nehodovosti za letošek podle Zlého bude 3. ledna. Méně lidí než letos při dopravních nehodách v Česku zemřelo ještě v roce 2020, kdy statistiku ovlivnila omezení zavedená kvůli pandemii koronaviru. Usmrceno tehdy na silnicích bylo 460 lidí. Předloni bylo obětí 470.

Z jednotlivých měsíců byl letos v Česku podle informací ke konci listopadu nejtragičtější červen, kdy na silnicích zemřelo 53 lidí. Nejméně obětí nehod bylo v únoru, kdy při nehodách zahynulo 27 lidí.

Dosavadních 28 prosincových usmrcených při dopravních nehodách je stejný počet jako v listopadu. Podle Zlého v prosinci zemřelo 18 lidí v osobních vozech, osm obětí byli chodci. Nejtragičtějšími dny v tomto měsíci byl 15. a 21. prosinec, v obou dnech shodně zemřeli čtyři lidé. „Letošní Vánoce se naštěstí obešly bez smrtelných zranění,“ řekl ředitel dopravní policie.

X X X

RUSNOK  PORADCE  KELLNEROVÉ,  MAJITELKY  TV  NOVA

 Celkové jmění 500 nejbohatších lidí vzrostlo o 1,5 bilionu dolarů. Podíl na tom má umělá inteligence

Pro nejbohatší lidi světa byl letošní rok úspěšný. Celkové čisté jmění 500 nejbohatších lidí světa letos vzrostlo o 1,5 bilionu USD (33,5 bilionu korun), když loni naopak kleslo o 1,4 bilionu USD, uvedla agentura Bloomberg. K růstu majetku přispěl hlavně výkon technologických akcií, které letos stouply na nové rekordy navzdory obavám z recese, vleklé inflaci, vysokým úrokovým sazbám a geopolitickým otřesům.

 Majetek technologických miliardářů vzrostl o 48 procent, tedy 658 miliard USD. Napomohl tomu hlavně obrovský mediální zájem o umělou inteligenci, píše Bloomberg.

Nejlépe si vedl Elon Musk, kterému se podařilo od francouzského luxusního magnáta Bernarda Arnaulta získat zpět titul nejbohatšího člověka světa. Generální ředitel výrobce elektromobilů Tesla od počátku roku do čtvrtka navýšil majetek o 95,4 miliard USD, hlavně díky úspěchu firem Tesla a SpaceX. V roce 2022 naopak prodělal 138 miliard USD.

Kellnerová je dvanáctá nejbohatší žena světa. Kromě byznysu dále podporuje onkologický výzkum

 Čistý majetek Muska je nyní o 50 miliard USD vyšší než majetek Arnaulta, na jehož firmu LVMH mělo negativní dopad snížení poptávky po luxusním zboží.

Zakladatel internetového obchodu Amazon.com Jeff Bezos letos navýšil majetek o více než 70 miliard USD. Nyní se tak s Arnaultem dělí o druhé místo mezi nejbohatšími lidmi světa. Majetek šéfa firmy Meta Platforms Marka Zuckerberga stoupl o více než 80 miliard USD.

Hodnota majetku indického miliardáře Gautama Adáního se loni naopak snížila o 37,3 miliardy USD. Mohou za to obvinění a spekulativní prodeje firmy Hindenburg Research.

Agentura Bloomberg upozornila, že nelze s jistotou říct, co čeká nejbohatší lidi v roce 2024, protože pro letošek málokdo předpokládal tak vysoké oživení.

X X X

 Kellnerová je dvanáctá nejbohatší žena světa. Kromě byznysu dále podporuje onkologický výzkum

Nejbohatším Čechem roku 2023 se stala žena, podnikatelka Renáta Kellnerová. Na prvním místě je už po třetí za sebou. Jinak byl ale pro podnikatelku a vdovu po tragicky zesnulém miliardáři Petru Kellnerovi letošní rok plný změn a velkých kroků. Jaké to byly? Připomíná další díl seriálu Příběhy roku 2023, který připravil Radiožurnál.

 Za nejbohatšího člověka v Česku označil časopis Forbes Renátu Kellnerovou už po třetí za sebou. Kellnerová stojí v čele skupiny PPF, kterou založil její tragicky zesnulý manžel Petr Kellner. Zemřel po havárii vrtulníku na Aljašce v březnu 2021.

Poté byla Kellnerová spolu s rodinou většinovým majitelem skupiny. To se ale změnilo na začátku letošního září, kdy Kellnerová s dětmi odkoupila minoritní podíly a nově tak vlastní celou investiční skupinu PPF.

Kellnerová taky předsedá správní radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation. Ta v dubnu oznámila, že daruje půl miliardy korun na vybudování nového výzkumného onkologického centra v pražském Motole. Zařízení za zhruba čtyři a půl miliardy má být hotové v březnu 2026.

Zájem o onkologický výzkum

Na onkologický výzkum dlouhodobě daroval peníze ještě před smrtí i Petr Kellner. „Onkologický výzkum, respektive hledání léku nové generace proti některým typům rakoviny, byla Petrova srdeční věc, které obětoval velmi mnoho. Jsem ráda, že můžeme tomuto projektu pomoci, aby se stal realitou,“ uvedla Kellnerová v tiskové zprávě.

Nejvlivnější ženou Česka je Kellnerová, další místa obsadily podle Forbes Jourová s Pekarovou Adamovou

 To potvrzuje i generální ředitel biotechnologické firmy Sotio Radek Špíšek. Petr Kellner firmu Sotio založil, aby se věnovala výzkumu léčby rakoviny, uvedl Špíšek ve výročním vyjádření na webu skupiny PPF z poloviny letošního roku.

„Sotio bylo jeho životním projektem. Podílel se na jeho aktivitách vždycky velmi významně. Často se chodil dívat na výsledky vědeckých pokusů, chodil se dívat na výsledky klinických studií,“ popsal Špíšek.

Společnost Amalar

V polovině listopadu rodina oznámila vytvoření společnosti Amalar Holding s.r.o., do které plánuje postupně včlenit veškerá rodinná aktiva i akcie, včetně společnosti PPF. Název společnosti vychází z počátečních písmen jmen dcer a vdovy po Petru Kellnerovi – Anna, Marie, Lara a Renáta.

Rodina Kellnerových zakládá ‚superholding‘ Amalar. V čele poradního sboru bude stát exguvernér Rusnok

Syn Petr z Kellnerova prvního manželství vlastní zhruba 10 procent společnosti PPF, účast na novém projektu zatím zvažuje. Součástí holdingu je i poradní sbor, který vede bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

„Je to sbor lidí, kteří budou k dispozici rodině, pokud bude potřebovat, vyslechnout naše názory na jejich otázky. Bude-li se chtít poradit o tom, jak vidíme budoucí vývoj v oblasti, které třeba více rozumíme. To může být pro jejich rozhodování důležité,“ popsal v listopadu ve vysílání Radiožurnálu Rusnok.

Dalšími členy poradního sboru jsou například bývalá vedoucí partnerka EY Magdalena Souček, ředitel skupiny PPF Jiří Šmejc nebo plastický chirurg Bohdan Pomahač.

X X X

 Kvůli krachu Wirecardu čelí auditoři žalobám. Insolvenční správce po nich požaduje 1,5 miliardy eur

Auditorská společnost EY čelí nové žalobě v souvislosti s kolapsem německého finančního podniku Wirecard. Žaloba, kterou podal insolvenční správce Wirecardu Michael Jaffe, požaduje po společnosti EY odškodné 1,5 miliardy eur (zhruba 37 miliard Kč). Informovala o tom v pátek agentura Reuters.

 Společnost EY byla řadu let auditorem firmy Wirecard a potvrzovala její účetní výkazy. EY již v této souvislosti čelí několika žalobám. Požadavky na odškodné odmítá a tvrdí, že kolaps Wirecardu byl důsledkem sofistikovaného podvodu s globálním dosahem.

Společnost Wirecard vyhlásila insolvenci v červnu 2020, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur, které vykazovala ve svém účetnictví. Novináři a investoři přitom už dříve signalizovali pochybnosti ohledně finanční situace Wirecardu.

Státní zástupkyně obžalovala 21 lidí v daňové kauze ČKD Praha DIZ. Škoda má být až 850 milionů korun

 Minulý týden firmu EY zažalovali investoři Wirecardu požadující odškodné přes 700 milionů eur. Jejich právní zástupce Klaus Nieding uvedl, že EY mohla snadno zjistit, že částka 1,9 miliardy eur na příslušných účtech Wirecardu neexistuje, protože jiný auditor to podle něj později odhalil velmi rychle.

Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřila se na zpracovávání plateb a na finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. Pád firmy v roce 2020 zasáhl i klienty v České republice.

X X X

 Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko. Obě země čekaly na přijetí dvanáct let

Schengenský prostor volného pohybu osob se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Na síti X o tom informovalo španělské předsednictví, podle něhož na konci března odpadnou kontroly na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Vstup obou zemí do schengenského prostoru volného pohybu osob, zboží a služeb dlouho kvůli obavám z nelegální migrace blokovalo Rakousko, svůj souhlas udělilo až před několika dny.

Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v ranní tiskové zprávě o rozhodnutí zdůraznil, že kontroly na letecké a námořní vnitřní hranici se stávají minulostí po 12 letech vyjednávání. „A tak tedy dále budujeme stále širší a silnější oblast volného pohybu,“ dodal ministr.

Česko chce omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu. Obává se krytých špionážních aktivit

 Rumunsko a Bulharsko leží na hlavních trasách nelegálního obchodu se zbraněmi, drogami a lidmi. Evropská komise ale uvedla, že důkladné šetření prokázalo, že splňují všechny požadavky vstupu do Schengenu, připomněla nedávno agentura Reuters. Obě země shodně tvrdily, že rakouské veto bylo neoprávněné a že splnily veškeré podmínky členství.

Na integraci do evropského prostoru volného pohybu obě země, které se členy EU staly v roce 2007, čekaly dlouhou dobu. V roce 2011 ale rozšíření zablokovalo Nizozemsko společně s Finskem. Později se proti přijetí Bulharska a Rumunska odmítavě stavělo Německo, ale především právě Rakousko.

K alespoň částečnému vstupu do Schengenu Sofii a Bukurešti pogratulovala řada čelných představitelů EU. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na X napsala, že rozhodnutí je velkým krokem kupředu pro schengenský prostor i obě země, které si to zaslouží. „Učiní to Schengen ještě silnějším,“ míní.

Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že se Evropa sbližuje. Konec kontrol na vnitřních pozemních hranicích obou zemí by podle něj měl brzy následovat.

X X X

Hokejisté Pardubic Spenglerův pohár nezískali, trofej po 12 letech slaví hráči domácího Davosu

Hokejisté Pardubic při své premiéře ve finále Spenglerova poháru v Davosu na vítězství nedosáhli, podlehli domácímu týmu 3:5. Pořadatelský klub triumfoval poprvé od roku 2011, celkově se radoval již pošestnácté a v historické tabulce se dotáhl na dosud nejúspěšnější výběr Kanady, který Dynamo vyřadilo po senzačním obratu v sobotním večerním semifinále.