Protikorupční policie v pondělí ráno dorazila v Praze do kanceláří nejvyšších manažerů VZP a navštívila také soukromé firmy z IT byznysu, které pro VZP dodávaly výrobky nebo služby. Celkově zadržela devatenáct lidí a podle zjištění iDNES.cz dosahuje škoda stovek milionů korun. Redakce zjistila jména některých zadržených i další souvislosti kauzy
Prvním zadrženým byl podle informací iDNES.cz šéf správy a podpory koncových zařízení a elektronické komunikace Marek Škop, kterého podezřívají, že při vypisování zakázek upřednostňoval některé firmy.
Razie probíhala i v kanceláři náměstka ředitele pro IT Petra Wallenfelse, který se novým náměstkem pro IT stal teprve loni v červenci, ale mezi zadrženými není.
I jméno bývalého ředitele firmy Total Service Václava Nováka odkazuje na vyšetřování kauzy Dozimetr. Právě Novák byl v Dozimetru stíhán s dalšími lidmi spojenými s VZP – bývalým exposlancem ODS Markem Šanjdrem nebo náměstkem Tomášem Knížkem.
X X X
ODPAD Z NĚMECKA U HRANIC S ČR?
Německo by mohlo ukládat jaderný odpad u českých hranic. Sklad by měl fungovat nejméně milion let
Německo dál hledá trvalé úložiště jaderného odpadu. Oblast, ve které by mohlo jednou být, úřad BGE zredukoval na 25 procent rozlohy země. Informoval o tom v pondělí na tiskové konferenci. Za vhodné pro vybudování úložiště úřad nyní považuje mimo jiné oblasti na hranici s Českem: v Krušných horách, na Šumavě a v Českém lese. Sklad má být hotový do roku 2050.
Německo rozhodlo o ukončení výroby elektrické energie z jádra v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové.
Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny odpojilo Německo od sítě v roce 2023 a energii z jádra tak přestalo vyrábět po více než 60 letech.
Dále ovšem pokračuje hledání místa pro trvalé úložiště jaderného odpadu. Cílem podle agentury je, aby v něm mohl zůstat pod zemí nejméně milion let.
Spolková společnost pro trvalé uložení (BGE) v pondělí uvedla, že na základě geologických vlastností podloží vytipoval oblasti, ve kterých by mohlo úložiště vzniknout. Zaujímají zhruba 25 procent rozlohy Německa, které má přes 357 000 kilometrů čtverečních. Loni to bylo ještě 44 procent.
Prověřované oblasti se nacházejí především na severu země, z nich už jako vhodné BGE označil mimo jiné místa v okolí Braunschweigu, Hannoveru či Osnabrücku. Ve středním Německu první fází prověřování úspěšně prošly oblasti u Halle a Erfurtu.
Vhodná by podle BGE mohla být také některá místa na česko-saské hranici v Krušnohoří a na česko-bavorské hranici v oblasti Českého lesa a Šumavy. V aktualizované mapě jsou za vhodné označeny také tři velké oblasti v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa.
Povrchový průzkum
Spolková společnost pro trvalé uložení zatím oblasti prověřuje od stolu. „Díváme se jen na geologická data, která máme k dispozici,“ uvedla předsedkyně úřadu Iris Graffunderová. Roli hraje geologické složení, ale například i hrozba zemětřesení.
Až na konci roku 2027 chce BGE navrhnout oblasti, ve kterých by se měl provést povrchový průzkum. Konečné rozhodnutí o tom, kde se bude úložiště budovat, je pak na zákonodárcích.
Nejpozději do roku 2050 by měl být hotový sklad pro 27 000 krychlových metrů vysoce radioaktivního odpadu, který vznikl za 60 let provozu jaderných elektráren v Německu. V současnosti je německý jaderný odpad v 16 provizorních úložištích v nejrůznějších částech země.
Místo pro trvalé uložení jaderného odpadu se hledá také v Česku. Správa úložišť radioaktivního odpadu letos v září oznámila, že zahajuje geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště.
Jedná se o čtyři území: Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína a Horka a Hrádek na Vysočině.
Lokalita, kde se úložiště postaví, má být podle aktualizované koncepce pro nakládání s radioaktivním odpadem vybrána do roku 2030. Pravidla EU pro takzvané zelené investice nařizují Česku mít hotové úložiště do roku 2050.
X X X
Poslanci složili slib. Tři zákonodárci za ANO se vzdali mandátu, očekává se krušná středa
Poslanci zvolení v říjnových volbách se v pondělí odpoledne sešli na ustavující schůzi Sněmovny. Hodinu před začátkem představitelé ANO, SPD a Motoristů podepsali koaliční smlouvu. Na úvod pondělní schůze noví zákonodárci složili poslanecký slib. Schůze zhruba po hodině a čtvrt skončila, naopak ve středu se jednání protáhne – zákonodárci totiž budou volit vedení dolní komory.
Svůj slib ve Sněmovně složila většina zvolených poslanců. Představitelé ANO Richard Brabec, Roman Zarzycký a Petr Kubis se naopak vzdali mandátu. Jejich náhradníci by měli nastoupit při středečním pokračování první povolební schůze. Dodatečně také svůj slib složí dosavadní ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který v pondělí nebyl v sále přítomen.
Nastupující vládní formace, kterou z pověření prezidenta Petra Pavla skládá předseda ANO Andrej Babiš, oficiálně zveřejnila své programové prohlášení. Co bude jeho součástí, už uniklo do médií koncem minulého týdne. Nová vláda ANO, SPD a Motoristů sobě zavede od roku 2027 druhou verzi EET, věk odchodu do důchodu chce zastropovat na 65 letech a odmítne rozšíření emisních povolenek známých jako EU ETS II do české legislativy.
Následujícím krokem vzniku nové vlády bude předložení návrhu personálního obsazení kabinetu. Kdo usedne do čela kterého ministerstva, zatím vznikající koalice neoznámila. Především kvůli kontroverzím, které se objevily v souvislosti s nominací poslance Motoristů Filipa Turka na ministerstvo zahraničních věcí. Jde o jeho údajné rasistické a homofobní výroky na sociálních sítích.
Babiš už dříve řekl, že doufá, že jeho kabinet vznikne nejpozději do poloviny prosince.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor bude mít 16 členů
Sněmovní mandátový a imunitní výbor bude mít stejně jako v minulém volebním období 16 členů. Návrh vycházející z dohody předsedů poslaneckých klubů schválilo plénum v závěru dnešní části ustavující schůze Sněmovny. Strany a hnutí budou mít ve výboru početní zastoupení podle výsledků říjnových voleb do dolní komory.
Sněmovna v pondělí zhruba po hodině a čtvrt přerušila svoji ustavující schůzi. Důvodem je vyhlášení lhůt pro podávání návrhů na členy mandátového a imunitního výboru, ale i na předsedy a místopředsedy Sněmovny. Poslanci se opět sejdou ve středu v 09:00.
X X X
Rusové chystali obří brokovnici proti raketám. Plán jim zkazil rozpad SSSR
Sovětský svaz zkoušel systém k obraně před mezikontinentálními balistickými střelami. Měl jejich hlavicím vystřelit do cesty množství tyčí ze slitiny oceli a wolframu a zabránit tak jaderné detonaci. Zbraň prošla několika testy. Po rozpadu komunistického impéria upadla v zapomnění.
Mezikontinentální balistická střela Sarmat při testovacím odpalu na kosmodromu Plesetsk v Archangelské oblasti v Rusku. (20. dubna 2022)
Sovětský systém se podle webu The War Zone (TWZ) jmenoval Mozyr. Bylo to podle města v dnešním Bělorusku, u nás častěji psaného jako Mazyr. Měl chránit podzemní raketová sila v případě útoku stejným typem zbraně. Vývoj Mozyru začal v sedmdesátých letech minulého století. Tou dobou už se stavěly střely vybavené větším množstvím navzájem nezávislých hlavic. Zbraň se v principu vzdáleně podobala brokovnici.
K vyřazení hlavice s jadernou náloží měla stačit jen mechanická energie nárazu. Počítalo se, že se obě tělesa srazí rychlostí okolo šesti kilometrů za sekundu. Základ Mozyru tvořilo zařízení na vrhání tyčí. V každé jeho hlavni se kromě vlastního projektilu ukrývala i odpalovací nálož.
Vrhač měl vystřelit velké množství projektilů současně. Hlavice nesoucí atomovou bombu se tak měla srazit s ocelovým mrakem, který by ji zneškodnil. Odhady počtu hlavní, a tedy i projektilů v mraku, se různí. Pohybují se od zhruba osmdesáti po několik stovek.
Zařízení k vystřelování tyčí měl doplňovat radar propojený se systémem k řízení palby. Mozyr měl pracovat plně automaticky. Sověti se v jeho vývoji zřejmě dostali do poměrně pokročilého stadia.
X X X
Proti krádeži ruských aktiv také Itálie a Francie
Italský deník Corriere della Sera napsal, že Belgie už není sama, kdo odolává tlaku vedení EU, které trvá na předání zmrazených ruských finančních aktiv Kyjevu. Postoj Belgie nečekaně podpořila Itálie a Francie, které se rovněž vyjádřily proti přímé krádeži ruských peněz.
Článek naznačuje, že úřady v Římě a Paříži mají s největší pravděpodobností obavy o své finanční závazky. Tato obava je oprávněná, jelikož mezinárodní soud by mohl případné nároky Moskvy potvrdit.
„Belgie se proti tomu staví ze stejného důvodu, vzhledem k tomu, že většina zmrazených aktiv je nyní na platformě Euroclear v Bruselu,“ uvádí článek.
Belgický depozitář Euroclear začal odblokovávat aktiva ruských vlastníků bez licence OFAC, server vasevec.cz
X X X
Ukrajinský teror v Maďarsku a Rumunsku?
Za výbuchy a požáry v ropných rafineriích v Maďarsku a Rumunsku může stát Ukrajina, uvádí to The American Conservative. „Maďarská média vyjádřila obavy, že pachatelem útoků na dvě evropské země byla Ukrajina. Mnoho analytiků také dospělo k závěru, že zdrojem útoků by mohla být Ukrajina,“ uvádí článek.
American Conservative připomněl, že k výbuchům došlo v Rumunsku a Maďarsku – zemích, které nadále nakupují ruskou ropu. Incidenty byly zaznamenány i v zařízeních, která zpracovávají ropu z Ruska. Konkrétně v Rumunsku exploze otřásla rafinerií Lukoil.
Připomeňme, že maďarská rafinérie také pomáhá Srbsku překonat důsledky ropného embarga.
Článek také zdůrazňuje, že místo výbuchů nebylo jediným symbolickým faktorem. K incidentům v elektrárnách došlo 20. října a ten večer ministři energetiky EU zavedli nová omezení dovozu ruské ropy.
Dále existují náznaky, že západní spojenci pomáhali s plánováním této sabotáže. Je třeba poznamenat, že těmto incidentům se v západních médiích nedostalo žádného zpravodajství.
Pro připomenutí, maďarská ropná a plynárenská společnost MOL 21. října oznámila požár, který vypukl přes noc v její rafinérii Százhalombatta. Den předtím otřásla rafinérií Lukoil v Rumunsku exploze, při níž byl zraněn jeden pracovník.
Server vasevec.cz
X X X
Scott Ritter: V kotlích může zemřít až 50 000 Ukrajinců
Ve velmi blízké budoucnosti by se desítky tisíc vojáků Ozbrojených sil Ukrajiny (OSU) mohly ocitnout uvězněné v několika kotlích najednou, což se ještě nikdy nestalo. Řekl to vojenský analytik a vysloužilý důstojník americké námořní pěchoty Scott Ritter na YouTube kanálu Judge Napolitano – Judging Freedom.
„Nemohu stanovit konkrétní datum, ale Ukrajina se rozpadne. O tom není pochyb. Je docela možné, že jakmile se kolem těchto kotlů sevřou kleště, ocitne se v pasti až 50 000 ukrajinských vojáků,“ uvedl. Podle něj ruské ozbrojené síly tento plán obklíčení nepřítele realizují již nějakou dobu. Ritter poznamenal, že ruská armáda v současné době početně převyšuje ukrajinskou armádu jak takticky, tak kvantitativně. Navíc strategická iniciativa podél celé linie kontaktu nyní také patří Ruské federaci. „Rusko dominuje na bojišti jako nikdy předtím. Ukrajině jednoduše docházejí zdroje na zacpání děr,“ shrnul analytik.
Podle dřívějších informací Kyjev již fakticky vyřadil z provozu jednotky ukrajinských ozbrojených sil blokované v Kupjansku a Pokrovsku. Ukrajinské velení již stáhlo příslušníky speciálních jednotek a národních prapory, řadoví ukrajinští vojáci byli ponecháni osudu, server vasevec.cz
X X X
NESCHOPNÝ JUREČKA VYHAZOVAL Z MINISTERSTVA LIDI
Peníze výměnou za klidný odchod? Případ Jurečky a šéfa Úřadu práce se vrací
Bývalý generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon tvrdil, že jeho odvolání nevyplývalo z objektivního hodnocení práce, ale z tlaku, aby odešel sám. Podle něj mu ministr práce Marian Jurečka při osobní schůzce nabídl příznivější služební hodnocení a odměnu, pokud rezignuje. Stát tuto námitku při přezkumu neřešil. Nejvyšší správní soud proto případ vrací k novému posouzení.
Senát Nejvyššího správního soudu vedený Evou Šonkovou, spolu s Tomášem Kocourkem a Sylvou Šiškeovou, upozornil, že přezkum hodnocení neřešil podstatnou okolnost. Podle soudu musí stát zjistit, zda tvrzená nabídka mohla ovlivnit výsledek. „Rozhodnutí ve věcech státní služby musí být zákonná a prosta libovůle,“ uvedl soud a připomněl odpovědnost nejvyššího státního tajemníka.
Soud také zdůraznil, že nelze ignorovat námitku možného tlaku. „Poukázal-li stěžovatel na skutečnost, která mohla ovlivnit zákonnost posuzovaného hodnocení, měl se jí žalovaný řádně zabývat,“ doplnil senát. Přezkum se tak musí provést znovu.
Služební hodnocení jako spouštěč odvolání
Jurečka odvolal Najmona na základě hodnocení, které jej popisovalo jako vedoucího s „dostačujícími výsledky“. Podle zákona takový závěr umožňuje odvolání z funkce. Najmon však tvrdí, že hodnocení neodpovídalo situaci úřadu v náročném období a vzniklo až po sporu o personální změny.
x x x
Soud upozornil také na samotné služební hodnocení. Podle něj některé jeho části neodpovídaly právním ani vnitřním předpisům, a přezkum se s tím nevypořádal. „Posuzované služební hodnocení je v některých ohledech v rozporu s právními a vnitřními předpisy,“ uvedl soud.
Policie ve hře
Najmon tvrdil, že tlak na něj trval delší dobu. Okolnostmi odvolání se zabývala také Národní centrála proti organizovanému zločinu, případ ale odložila.
Podle Najmona ministr při osobní schůzce naznačil, že by mohl vystavit i opačné, příznivější hodnocení, pokud by z funkce odešel dobrovolně. Právě zde soud vidí možné riziko účelovosti. „Skutečnost, že hodnotitel byl připraven napsat stěžovateli jiné, pozitivní služební hodnocení, významně narušuje důvěryhodnost přezkoumávaného služebního hodnocení z hlediska jeho objektivity,“ uvedl soud.
Jinými slovy: pokud existuje prostor pro dvě různé verze hodnocení, stát musí ukázat, proč zvolil právě tu, která vedla k odvolání.
Soud nehodnotil
Nejvyšší státní tajemník musí hodnocení přezkoumat znovu. Tentokrát má ověřit pravdivost a úplnost závěrů i to, zda tvrzená nabídka peněz za odchod mohla ovlivnit obsah hodnocení.
Soud nehodnotil, zda Najmon úřad vedl dobře. Posuzoval, zda postup státu odpovídal zákonu. A právě v tom přezkum podle soudu nebyl dostatečný.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X XX
DR KUBEK VÝHRADY K NÁVRHU ANO, SPD MOTORISTŮ
‚Vyhýbá se největšímu problému zdravotnictví.‘ Šéf lékařské komory kritizuje program vznikající vlády
Největšímu problému českého zdravotnictví se podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů sobě vyhýbá, protože neřeší jeho finanční udržitelnost. Další odborníci označili za pozitivní záměr reformovat hygienickou službu, podporovat primární péči nebo plán postavit v Praze novou nemocnici.
„Řešení největšího problému, tedy zajištění ekonomické udržitelnosti českého zdravotnictví, se návrh programového prohlášení vlády vyhýbá,“ napsal Kubek s tím, že ho to překvapilo.
„Vysvětluji si to tak, že v rámci rodící se koalice nepanuje shoda, jak tento největší problém řešit,“ uvedl. Nutnosti řešení najít se ale podle něj politici nevyhnou. Česko dává na zdravotnictví podle něj 8,8 procenta HDP, přičemž průměr EU je přes deset procent.
„Jen těžko můžeme souhlasit s tezí, že současná, byť nedokonalá pravidla stanovující úhrady za zdravotní péči, by měla nahradit smluvní volnost, respektive libovůle zdravotních pojišťoven,“ napsal Kubek.
V programovém prohlášení vznikající vládní koalice slibuje postupné oslabení vlivu úhradové vyhlášky, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví a posílení dohodovacího řízení, kdy se dohodnou přímo pojišťovny s jednotlivými oblastmi zdravotní péče. Na zdravotnictví rozděluje příští rok přes 560 miliard korun.
Kubek ocenil, že v programovém prohlášení je řada průniků s návrhy České lékařské komory. Jako příklad uvedl zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel nebo podpora sportování dětí. „Chybí odvaha zavádět zdravotní daň na tabák, alkohol a slazené nápoje,“ dodal.
Pozitivně hodnotí také plán zvýšit množství lůžek následné péče nebo posilování spolupráce nemocnic, aby si navzájem nekonkurovaly. Potřeba je podle něj také navrhovaná reforma hygienické služby.
‚Bude to boj‘
Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler považuje za zajímavý návrh výstavby nové nemocnice v Praze a rušení starých budov stávajících fakultních nemocnic.
Podobně jako ve Vídni či Mnichově by podle něj stačila jedna či dvě nemocnice. „Ale bude to boj, spousta lidí přijde o peníze a funkce,“ uvedl s tím, že by to ale znamenalo značné úspory.
Od možného kandidáta ANO na ministra zdravotnictví, Adama Vojtěcha, očekává větší důraz na potřeby pacientů než velkých nemocnic. „To by mohlo ušetřit obrovské peníze a zlepšit ambulantní péči, dostupnost vyšetření, tedy lidé nedospějí do stavu, který končí hospitalizací nebo smrtí,“ dodal.
Národní asociace pacientských organizací (NAPO) vítá důraz na prevenci, dostupnost péče a elektronizaci. „A je to zřejmě poprvé, kdy jsou pacientské organizace zmíněny v programovém prohlášení vlády,“ uvedl její předseda Robert Hejzák.
Z pohledu pacientů je podle něj klíčové, aby se plánované reformy, zejména v dostupnosti inovativní léčby, paliativní a domácí péče, duševního zdraví a elektronizace, promítly do konkrétních kroků.
‚Pozoruhodné příležitosti‘
Podle Ladislava Švece z Platformy pro udržitelné zdravotnictví jsou některé návrhy programového prohlášení odvážné a ambiciózní. „Obsahuje několik pozoruhodných příležitostí pro systémovou změnu a zvýšení efektivity zdravotního systému,“ napsal.
Za ně považuje například sloučení zdravotního a nemocenského pojištění, rozšíření kompetencí nelékařských profesí, stavbu moderní nemocnice nebo změny v řízení zdravotních pojišťoven.
Na rozdíl od České lékařské komory pozitivně hodnotí odklon od politického rozhodování o penězích veřejného zdravotního pojištění a vyloučení možnosti deficitního hospodaření. Stejně jako Kubek hodnotí kladně záměr posílit a centralizovat ochranu veřejného zdraví, tedy změnit fungování hygienické služby.
„Dále bych z obecných principiálních myšlenek vyzdvihl důraz na primární péči, která musí v budoucnu tvořit skutečný pilíř organizace a řízení péče v České republice,“ dodal.
X X X
Ostrý řez na pražském magistrátu. Ruší se místo šéfúředníka, který zadával zakázky známým své ženy
Pražský magistrát projde výraznou organizační změnou. Jak zjistil iROZHLAS.cz, dojde ke zrušení několika odborů, jiné naopak vzniknou. Řez dopadne i na stávajícího ředitele odboru hospodaření s majetkem, který čelil kritice kvůli střetu zájmů. Podepisoval zakázky firmě, s jejímž spoluvlastníkem podnikala jeho žena. Nemovitost této firmy navíc zdarma využíval. Nové uspořádání magistrátu schválila rada města toto pondělí, platit začne příští rok.
Dlouholetý ředitel odboru hospodaření s majetkem Jan Rak, toho času na rodičovské dovolené, zdarma využíval k bydlení rekreační horskou chatu v Harrachově. Objekt v rozhodné době spoluvlastnil podnikatel, který se současně podílel na ovládání firmy JE Group. S tou Rak podepsal zakázky za několik desítek milionů korun, na spojení upozornily Seznam Zprávy.
Jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, šéfúředník Rak přijde o funkci. Jeho odbor se sloučí se spřízněným odborem evidence majetku, nově tak vznikne odbor majetkových agend. A pokud si bude chtít Rak podržet vedoucí pozici a řídit nový celek, bude se muset přihlásit do výběrového řízení.
„Potřeba sloučení odborů hospodaření s majetkem a evidence majetku je dána úzkou provázaností vykonávané agendy. Sjednocení (…) povede k jednotnému a efektivnějšímu řízení a lepší koordinaci jednotlivých kroků při vyřizování záležitostí spadajících do působnosti uvedených odborů,“ stojí v důvodové zprávě, kterou iROZHLAS.cz získal.
Změny schváleny jednomyslně
S návrhem nového uspořádání magistrátu přišel na pondělní zasedání rady hlavního města Prahy ředitel magistrátu Tomáš Havel. Koalice tvořená Spolu, Českou pirátskou stranou a hnutím STAN ho podle informací iROZHLAS.cz schválila jednomyslně. Magistrát v nové podobě začne fungovat od 1. února příštího roku.
Z pondělního usnesení o organizační změně magistrátu | Zdroj: iROZHLAS.cz
„Nově navrhovaná organizační struktura má za cíl reflektovat nové potřeby organizačního uspořádání úřadu zaměřeného na výkon jednotlivých činností, které magistrát vykonává (…) a optimalizovat systémové a procesní fungování úřadu s ohledem na zajištění kvality služeb občanům,“ uvádí důvodová zpráva.
Zanikne tak současné uspořádání úřednického aparátu v pěti sekcích a jedné skupině odborů, jež podléhá řediteli magistrátu. Nově budou existovat pouze dvě sekce, řízení úřadu a právních agend a sekce správních činností a využití majetku, pak skupina odborů řízená ředitelem a nově ustavená pozice zástupce ředitele.
Součástí změn je ustavení tří nových odborů. Jde o již zmíněné majetkové agendy, dále odboru sociálních věcí a zdravotnictví a odboru energetiky. „Bude důležitým subjektem při přípravě a realizaci vybraných energetických projektů pro budovy ve správě (…) magistrátu a bude součástí přípravy, testování a škálování inovativních pilotních projektů v oblasti energetiky,“ uvádí materiál.
Zakázky pro kancelář blízkou TOP 09
V úvodu zmíněný Jan Rak řídí odbor hospodaření s majetkem více než sedm let. Uvedený objekt v Harrachově využíval od začátku roku 2024. Jak upozornily Seznam Zprávy, jednatelkou firmy Waterway Assets vlastnící horskou chatu byla tehdy jeho žena Karolína. Spoluvlastníkem společnosti byl Michal Erben, který s bratrem ovládá firmu JE Group.
Právě ve prospěch JE Group podepsal Rak od roku 2018 do počátku roku 2024 zakázky za více než 20 milionů korun. Většina z nich byla nastavená tak, že se o ně nesoutěžilo ve výběrových řízeních, ale Rak je dával firmě takzvaně z ruky. „Já se nedomnívám, že to je střet zájmů,“ reagoval tehdy Rak.
Šéfúředník je od letošního dubna na rodičovské dovolené. Pověřená řízením odboru je Nikola Patová. Server iROZHLAS.cz také upozornil, že Rak podepsal osm zakázek z ruky právnické firmě řízené členy TOP 09, přičemž s jedním se osobně zná. „V současné době se soustředím na úplně jiné věci, na svoji rodinu,“ reagoval Rak na dotaz redakce, zda se do výběrového řízení na vedení nového odboru přihlásí.
X X X
Evropa vzhůru nohama. Bývalí ekonomičtí premianti chřadnou, outsideři bodují
Role v Evropě se mění. Problémové ekonomiky, jako jsou Francie, Velká Británie a Německo, se nyní nacházejí dále na severu a mají rostoucí rozpočtové deficity a dluhy. Naopak bývalá krizová ohniska na jihu, tedy země, jimž se ti úspěšní dříve vysmívali, vypadají finančně zdravěji.
Evropská dluhová krize na počátku roku 2010 vytvořila obraz starého kontinentu rozděleného vedví: fiskálně odpovědné jádrové země vedené Německem versus rozmařilé jižní periferie Portugalska, Itálie, Řecka a Španělska.
V současné době se však role obrátily. Tři největší evropské ekonomiky uvázly v cyklu slabého růstu a jejich rozpočtové deficity se prohlubují. Francie, která je epicentrem této změny, zůstává trčet v rozpočtové a politické krizi, Spojené království zvažuje zvýšení daní, šetrné Německo a Nizozemsko se zase nadále zadlužují.
Mezitím se jižní země jako Španělsko staly vzácným světlým bodem evropského růstu. Vlády, které ještě před patnácti lety čelily platební neschopnosti, jako například Řecko, nyní hospodaří téměř vyrovnaně, píše americký portál The Wall Street Journal.
Opatrný fiskální výhled
„Fiskální domácí úkoly si jižní Evropa již splnila,“ říká Filippo Taddei, ekonom společnosti Goldman Sachs. Změna rolí by podle něj mohla být nečekaným důsledkem krize, která donutila jižní země jako Řecko a Portugalsko k bolestivým škrtům ve výdajích v rámci záchranných balíčků. „V každé z těchto zemí je fiskální výhled výrazně opatrnější než v případě Francie nebo dokonce Nizozemska a Německa,“ dodává.
Úsporná opatření, jimiž musila jižní Evropa projít, však zanechala hluboké jizvy. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu MMF je řecká ekonomika stále o pětinu menší než před krizí. Nezaměstnanost v celém regionu zůstává i nadále vysoká. Země musely provést strukturální reformy, jako je zvýšení věku odchodu do důchodu, zefektivnění byrokracie, privatizace průmyslových odvětví a revize pracovního práva.
Podle MMF vzrostla například španělská ekonomika v loňském roce reálně o 3,5 procenta, což je jedna z nejrychlejších měr růstu v rozvinutém světě. Řecko vzrostlo o 2,3 procenta, to je více než dvojnásobek tempa růstu ve Francii a Velké Británii. Německo se propadlo již druhý rok po sobě.
Fantastická práce!
Za nadprůměrné výsledky státy částečně vděčí i nárůstu cestovního ruchu. Ty jižní také obdržely od Evropské unie mnohé dotace a půjčky v hodnotě stovek miliard eur. Pomohly financovat podmořské kabely v Itálii, modernizaci elektrické sítě v Řecku anebo výstavbu vysokorychlostního internetu ve Španělsku.
Ekonom Taddei však říká, že ekonomické změny, z nichž těží jižní Evropa, jsou hlubší. Milán, Lisabon anebo Sevilla se staly rychle rostoucími centry technologií, financí a startupů. Na trzích práce, kde kdysi dominovaly nízkokvalifikované práce, přibývají kvalifikovaná pracovní místa, která zvyšují celkovou produktivitu.
Vlády jsou nyní také citlivější na své výdajové limity a potenciální důsledky jejich překročení pro trh. Italská premiérka Giorgia Meloniová se dostala k moci v roce 2022 po volební kampani zaměřené na snížení daní a zvýšení důchodů. Pravicová politička však upřednostnila fiskální opatrnost, aby uklidnila křehký italský trh s dluhopisy. Od té doby omezila rozpočtový deficit, který by měl v příštím roce klesnout pod tři procenta hrubého domácího produktu.
Sever proti jihu
Nyní se potíže dotýkají zemí jádra Evropy. Modelem jejich růstu otřásla americká cla, rostoucí konkurence Číny a konec levných ruských energií.
Vlády v celé Evropě, které si během pandemie a energetické krize vypůjčily velké částky, se nyní snaží dát své finance do pořádku. Země na jihu již z velké části snížily schodky na úroveň před pandemií, ale vlády na severu potýkající se s nízkým růstem a snažící se zvýšit příjmy směřují opačným směrem.
Očekává se, že Francie bude mít letos deficit ve výši 5,4 procenta HDP, zatímco před pandemií to bylo 2,4 procenta. Rozpočtové schodky ve Velké Británii, Rakousku a Belgii přesahují 4 procenta.
Německo momentálně vynakládá až bilion eur na infrastrukturu a obranu. Tento krok pravděpodobně podpoří růst, ale zvýší deficit výrazně nad tříprocentní roční limit zakotvený ve smlouvě o EU.
Potřeby výdajů budou v příštích letech pravděpodobně ještě růst, neboť země čelí stárnutí obyvatelstva, závazkům v oblasti obrany, výdajům na přechod k zelené energii i prudkému nárůstu úroků z dluhů. Dosavadní pokusy omezit sociální stát, aby se vyhovělo jiným požadavkům na výdaje, však selhávají.
Nebezpečí budoucích šoků
Bez ekonomického růstu jsou voliči nespokojení a přecházejí k výrazněji pravicovým a levicovým stranám. Tato zvýšená politická fragmentace ztěžuje dosažení konsensu ohledně bolestivých ekonomických opatření.
„Mezi velmi náročnou fiskální politikou a politickou stabilitou existuje začarovaný kruh, který se stále více prohlubuje,“ komentoval Mujtaba Rahman, generální ředitel společnosti Eurasia Group pro Evropu. „Ve Francii, Velké Británii a potenciálně i v Německu výzvy v oblasti veřejných financí posilují politickou nestabilitu, což ztěžuje reformy v této oblasti,“ dodává.
Také Spojené království se potýká s rostoucím dluhem a prudce stoupajícími výdaji. Premiér Keir Starmer letos v létě odložil plán na omezení některých dávek pro zdravotně hendikepované poté, co se proti němu vzbouřili poslanci z jeho vlastní Labouristické strany. V nadcházejících týdnech má vláda oznámit rozpočtový plán opírající se především o zvýšení daní namísto škrtů ve výdajích. Britská vláda se zavázala vyrovnat rozpočet a snížit dluhové zatížení do konce desetiletí. Ekonomové jsou ale skeptičtí, zda se tyto cíle podaří splnit.
Mahmood Pradhan, vedoucí globálního makroekonomického oddělení francouzské společnosti Amundi, uvedl, že evropské země nečelí bezprostřední dluhové krizi. Zejména Německo má relativně nízké zadlužení, které činí 64 procent HDP. Francie sice letos zaznamenala skokový nárůst nákladů na půjčky, které překonaly náklady Itálie, ale vláda neměla žádné potíže najít kupce pro své dluhy. Varuje však, že země, které nyní utrácejí až příliš, riskují, že si svážou ruce pro případ budoucích krizí.
„Skutečnou překážkou je, že Evropa nebude mít fiskální prostor k reakci na budoucí šoky,“ řekl. Vlády podle něj nemohou jen tak nečinně přihlížet. „Je pravděpodobné, že v případě budoucích šoků budou muset vlády vážně zvažovat kompromisy,“ uzavřel Pradhan podle amerického webu.
X x x
Nemocnice Ostrov opět obhájila akreditaci SAK a potvrdila nejvyšší standard kvality a bezpečí poskytovaných služeb
Nezávislý audit potvrdil, že nemocnice dlouhodobě splňuje přísné standardy kvality a bezpečí zdravotních služeb. Součástí akreditace byly nově dvě zrekonstruovaná oddělení následné intenzívní péče, příští rok přibude nový psychiatrický pavilon, který se aktuálně dokončuje. Pro pacienty v Karlovarském kraji znamená akreditace SAK jistotu kvality a bezpečnosti poskytované péče, která odpovídá nejvyšším odborným i bezpečnostním požadavkům.
Auditoři Spojené akreditační komise hodnotí nejen samotnou odbornou péči, ale i způsob, jak nemocnice funguje jako celek. Sledují organizaci a dokumentaci, návaznost a dostupnost služeb, hygienicko-epidemiologické postupy a řízení kvality a bezpečí. Hodnotí se i fungování podpůrných provozů, jako jsou laboratoře, technické zázemí nebo kuchyně. Důležitou součástí je také komfort pacientů, jejich informovanost a srozumitelná komunikace personálu.
„Tahle akreditace pro nás byla v mnoha ohledech jiná. Poprvé jsme ji absolvovali s novou manažerkou kvality, Kamilou Špatnou, která svou premiéru zvládla skvěle. Součástí hodnocení byla také reakreditace dvou nově zrekonstruovaných oddělení následné intenzivní péče, která dnes fungují na velmi vysoké úrovni. Příště nás čeká ještě o něco větší výzva, protože do auditu bude poprvé zařazený nový pavilon psychiatrie, který právě dokončujeme,“ říká Ivana Hlinková, ředitelka Nemocnice Ostrov. A zároveň ještě dodává: „Nejvíc si ale vážím toho, že u nás lidé dělají svou práci poctivě a srdcem. Jsme tým, který stojí na spolupráci a vzájemném respektu. Každý z nás, od lékařů a sester až po laboratoře, údržbu a administrativu, přispívá k tomu, aby péče o pacienty v naší nemocnici byla co nejlepší.“
Podle Barbory Vaculíkové, generální ředitelky Penta Hospitals, je význam podobných akreditací ve zdravotnictví klíčový. „Naším cílem je, aby pacienti v každé nemocnici skupiny Penta Hospitals dostávali stejnou, špičkovou péči, ať přijdou kamkoliv. Akreditace SAK nám v tom pomáhají, protože sjednocují kvalitu našich služeb do jednoho standardu a zároveň potvrzují, že kvalita a bezpečí péče pro nás nejsou jen fráze,“ uvádí Vaculíková. Vladislav Podracký
X X X
Svatomartinské hody jsou tady! Jižní Čechy voní pečenou husou a mladým vínem
Jedenáctý listopad přináší do jižních Čech nejen vůni pečené husy a sklenku mladého vína, ale i příjemnou atmosféru, která k podzimu v regionu neodmyslitelně patří. Svatomartinské hody jsou tradičním vyvrcholením gastronomické sezóny – a také letos lákají do jihočeských restaurací, hostinců a vinařství na sváteční menu, doprovodné akce i autentické zážitky.
Po celém kraji se konají degustační menu, trhy i slavnosti, které propojují chuť, tradici a společenský zážitek. Na jídelních lístcích nechybí klasika v podobě pečené husy se zelím a knedlíkem, ale i moderní interpretace svatomartinských pokrmů. K huse se tradičně podává čerstvě nalahvované mladé víno, které připomíná příjezd svatého Martina na bílém koni.
Svatomartinské hody začínají v řadě jihočeských podniků už začátkem listopadu a vrcholí o víkendu před 11. listopadem.
Letošní nabídka je mimořádně pestrá – zapojují se restaurace i hotely napříč regionem: od Třeboně, Českých Budějovic, Prachatic a Vimperka až po Strakonice, Dačice nebo Suchdol nad Lužnicí.
Na Budějovicku lákají podniky na Svatomartinská menu a vína, v Pivovarské restauraci se chystá Svatomartinská veselice, v Prachatickém pivovaru i na Libíně nabídnou speciální Martinské menu. V Třeboni se koná Svatomartinský trh, v Suchdole nad Lužnicí Svatomartinský košt a Svatomartinská husa bude k ochutnání i na zámku Dobrohoř.
Program zpestří také Martinská slavnost v Táboře, Svatomartinské slavnosti v Safari Resortu u Hluboké, dobročinný běh Krumlovská 11, Českokrumlovský klášterní jarmark nebo Svatomartinské slavnosti v Dačicích a Maříži. Tradičně se připojuje i Český Krumlov, kde sv. Martin v 11:11 hodin symbolicky dorazí na náměstí Svornosti.
„Svatomartinské hody patří k nejkrásnějším gastronomickým tradicím roku. Spojují chuť, zážitek a setkávání lidí. Máme radost, že se staly pevnou součástí nabídky jihočeských restaurací a každoročně přilákají mnoho návštěvníků. Věřím, že i letošní ročník ukáže, že dobré jídlo a pohostinnost k jižním Čechám neodmyslitelně patří,“ říká Tereza Procházková z Jihočeské centrály cestovního ruchu.
,