Německý ministr obrany Boris Pistorius kritizoval návrhy Donalda Trumpa, aby Ukrajina postoupila určité oblasti území Rusku. Podle jeho názoru by přijetí takového řešení nebylo ničím jiným než „kapitulací“, jak uvedl v nedělním rozhovoru pro ARD.V neděli řekl, že Ukrajina si je vědoma toho, že trvalé příměří nebo mír „může nebo povede také k územním ústupům“. 

„Ale určitě nedojdou tak daleko – nebo by neměli zajít tak daleko – jako poslední návrh amerického prezidenta,“ řekl Pistorius. „Ukrajina sama mohla získat to, co bylo zahrnuto v tomto návrhu před rokem, v podstatě kapitulací,“ dodal.

Pistorius, který si s největší pravděpodobností zachová pozici v budoucí koaliční vládě CDU/CSU a SPD, deklaroval další vojenskou podporu Ukrajině ze strany Německa.  Tvrdil také, že pokud Putin vyhraje a převezme Ukrajinu – zcela nebo částečně – „bude to představovat maximální hrozbu pro území NATO a mimochodem také pro sousední země, jako je Moldavsko a Gruzie“.

Dodejme, že B. Pistorius, stranicky sociální demokrat, patří mezi výrazné německé válečné jestřáby.  Z této pozice se také dostával do sporů s kancléřem Olafem Scholzem., server vasevec.cz

X X X

 Vsegrádskou čtyřku záměrně zlikvidovali, tvrdí Fico. Viní velké hráče EU

 Spolupráce středoevropských zemí z uskupení V4 byla záměrně likvidována, protože velcí hráči v EU nechtěli regionální kooperaci, tvrdí slovenský premiér Robert Fico. Slovensko a Maďarsko odmítají pokračování bojů na Ukrajině, spoléhají na kroky USA k nastolení míru, řekl po pondělní schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

 „Jsme za okamžité ukončení války na Ukrajině. Odmítáme všechny válečné operace, jejichž cílem je prodlužovat tuto válku. Věříme, že mimořádná aktivita americké administrativy bude vést k dobrým výsledkům, že se budeme moci těšit z míru na Ukrajině,“ uvedl Fico.

Podle Orbána konflikt na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nemá vojenské řešení. Spojené státy pod novou administrativou prezidenta Donalda Trumpa tlačí obě strany k dohodě o ukončení bojů.

Fica a Orbána spojuje například odmítavý názor na protiruské sankce či na vojenskou pomoc západních zemí napadené Ukrajině. Politici Slovenska a Maďarska se rovněž, na rozdíl od svých kolegů z EU, setkávají s významnými politickými představiteli Ruské federace.

Fico v pondělí opětovně kritizoval fungování EU, která by podle něj měla respektovat suverénní postoje členských zemí evropského bloku a hodnoty, jako jsou demokracie a právní stát, neboť podle něj tomu vždy tak není. Slovenský premiér tvrdil, že Západ organizuje „majdany“ vůči legitimním vládám v Srbsku a Gruzii.

Podobným způsobem také ruští představitelé vysvětlují nejrůznější demonstrace a protesty například proti falšování voleb či korupci vládních představitelů v různých zemích především na východě Evropy.

Orbán zase tvrdil, že zárukou demokracie v EU jsou členské státy a nikoliv Brusel, kde jsou byrokraté.

Fico se v pondělí také vyslovil proti zrušení jednomyslného rozhodování členských států EU v některých záležitostech. Podle něj by to vedlo ke konci unie. Znovu dal najevo, že nepodpoří případné sankce EU proti Maďarsku v rámci procedury ohledně porušování hodnot EU členským státem. Ta by v konečné fázi a po jednomyslném schválení zeměmi bloku mohla vést například k omezení hlasovacích práv Budapešti při rozhodování Rady EU.

„Je politováníhodné, že Ukrajina blokuje dodávky zemního plynu,“ řekl Orbán v reakci na rozhodnutí Kyjeva, který po vypršení platností příslušné smlouvy s ruskou stranou přestal na začátku letošního roku přepravovat ruský plyn přes své území. Podle Orbána krok, kvůli kterému Fico dříve pohrozil Ukrajině odvetnými opatření, jen stěží přiblíží tuto východoevropskou zemi k členství v Evropské unii.

„Oceňuji, že maďarská vláda a premiér jsou zastánci dodávek plynu přes Ukrajinu na západ, což je pro Slovensko a celou Evropu mimořádně důležité,“ řekl Fico, který s Orbánem po společném jednání v Bratislavě podepsal memorandum o přeshraničním rozvoji.

Slovenský premiér chce, aby Maďarsko oživilo spolupráci v rámci V4, kterou rozdělil právě názor na podporu napadené Ukrajiny. Polsko i Česká republika stále patří mezi země, které jednoznačně prosazují potřebu pomáhat zemi, která se už déle než tři roky za cenu tisíců obětí brání ozbrojené agresi vojensky silnějšího souseda.

„Spolupráce v rámci V4 byla úmyslně zničená, likvidována, protože si velcí hráči v Evropské unii nepřáli, aby existovala v Evropské unii regionální spolupráce, která reprezentovala více než 60 milionů obyvatel a která zajišťovala, že tyto čtyři země dokázaly prosazovat své vlastní národní zájmy,“ tvrdil Fico.

 Slovenský premiér za nesmysl označil plán EU ukončit do roku 2027 dovoz energií z Ruska. Tvrdil, že to povede k vysokým cenám a ke snižování konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Fico na tiskové konferenci nereagoval na předchozí výzvu exministra zahraničí a člena vedení opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivana Korčoka, aby se ohradil vůči tomu, že maďarská veřejnoprávní televize M1 při hraní státní hymny používá v doprovodních ilustračních záběrech také snímek Bratislavského hradu a slovenské vlajky.

V minulosti se zase Orbán ukázal na veřejnosti s šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, jež zahrnuje území historických Uher včetně současného Slovenska.

Orbána dříve během dne přijal slovenský prezident Peter Pellegrini, který na schůzce podle své kanceláře kromě jiného vyjádřil vděk Maďarsku, že se podílí na ochraně vzdušného prostoru Slovenska. Podobnou pomoc Slovensku, které dříve vyřadilo z provozu zastaralé stíhačky sovětské konstrukce MiG-29 a které teprve postupně dostává nové americké bitevníky F-16, poskytuje také Česko.

 X X X

Die Weltwoche: Toxická Ursula von der Leyen se stala přítěží

 Vysocí evropští představitelé věří, že rezignace Ursuly von der Leyenové by mohla vyřešit mnoho problémů Evropské unie, píše Philip Guth Ve švýcarském listu Weltwoche. Současné potíže Bruselu jsou podle novin nepřekonatelné – kvůli tvrdohlavému postoji šéfky Evropské komise ohledně ukrajinského konfliktu a Trumpově politice.

Je jasné, že politika EU je v krizi. Obchodní spory s USA na Západě, pokračující natahování svalů s Čínou, ukrajinský konflikt a zhoršující se vztahy s Ruskem na východě – ostatně sankce jsou zase formou obchodní války – to vše kontinentu neprospívá.

Ve vnitřní politice EU: nejednotnost a roztříštěnost, projevující se např. neustálým pronásledováním členského státu jako je Maďarsko, který trvá na své suverenitě a demokratických právech. Potíže přicházejí i z Itálie, Georgia Meloniová se distancovala od protitrumpovské koalice a „flirtovala“ s americkým prezidentem.

Jak víme, ryba hnije od hlavy – v EU to zosobňuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Příklad z poslední doby: když Trump řekne: „bude dohoda“, Ursula okamžitě odpoví: „nebude žádná dohoda“ – takže v mírovém procesu kolem ukrajinského konfliktu si EU střílí do vlastní nohy. Navíc příběh o vměšování evropské úřednice  do americké volební kampaně, ve kterém se rozhodně postavila na Bidenovu stranu, je všeobecně známý – a v tomto případě unikla následkům.

Z ekonomického hlediska je situace v unii rovněž špatná  – nesmiřitelný antitrumpismus rozhodně nepomáhá vyřešit obchodní spor s USA.

Nelze ignorovat přeměnu unie ve „stát totální kontroly“ na pozadí nekonečných muk demokracie – to vše je evidentní například v otevřených hrozbách bruselských úředníků, že připraví Maďarsko o jeho hlasovací  právo.

Nezapomínejme také  na podvodníky během pandemie COVID-19, na tajná sdělení, na odmítnutí osvětlit povahu zákulisních dohod.

Abych to shrnul: EU je v zoufalé a kritické situaci. Každý normální stát by si už položil otázku výměny současného vedení, píše Philip Guth.

Evropská unie ale není stát a už vůbec ne normální. V diplomatických kruzích se ale mluví o tom, že vysocí představitelé EU považují Ursulu von der Leyenovou za „toxickou“ a její přítomnost ve vedení unie za škodlivou. Její rezignace by mohla otevřít cestu k řešení mnoha problémů.

Změna ve vedení by mohla alespoň učinit evropskou politiku flexibilnější a znovu otevřenější – jak na Západě, tak na Východě. Připravila Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Práci s lidmi se učil u KGB. Jak si manipulátor Putin hrál s prezidenty USA

 Ruský prezident Vladimir Putin se během své kariéry střetl již s pěti americkými prezidenty. Řadu z nich dokázal přesvědčit o své důvěryhodnosti, včetně toho posledního, Donalda Trumpa. Podle pozorovatelů je Putin zkušený manipulátor, který využívá zkušeností z ruské tajné služby KGB a jednání s kriminálními živly.

 „Putin je velmi chytrý,“ řekl bývalý demokratický prezident Bill Clinton v roce 2013 v rozhovoru s novinářem Piersem Morganem. „Měli jsme velmi dobrý, otevřený vztah.“

Clinton se s Putinem setkával v posledním roce své vlády poté, co bývalý ruský premiér vystřídal v křesle prezidenta Borise Jelcina. „Dodržel slovo ve všech dohodách, které jsme uzavřeli,“ řekl bývalý šéf Bílého domu před dvanácti lety. O rok později dal Putin rozkaz k anexi Krymu a popřel tak dohody mezi Washingtonem a Moskvou o územní celistvosti Ukrajiny. Dohody, které měl Putin podle Clintona dodržovat.

Lidé kolem Bushe připouštěli, že šéf Kremlu se mohl snažit věřícího prezidenta cíleně dojmout historkou o pravoslavném kříži po své matce.

 X  X X

 Rusko na civilní objekty neútočí, prohlásil Lavrov. Jednání jdou podle něj správným směrem

Nikdy vědomě necílíme na civilní objekty, řekl v exkluzivním rozhovoru pro televizi CBS News ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. V tom zopakoval dlouhodobé postoje Moskvy a obvinil Ukrajinu i evropské státy z podpory války. Rusko je podle něj otevřené mírovým jednáním, sankcí ze strany USA se Lavrov neobává.

Rusko i přes své údajné odhodlání dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou pokračuje v útocích na civilní obyvatelstvo. „Zaměřujeme se pouze na vojenské cíle nebo civilní objekty využívané armádou,“ trvá na svém Lavrov.

 „Prezident Putin to vyjádřil již mnohokrát a nejinak je tomu i tentokrát. Nikdy vědomě necílíme na civilní objekty,“ tvrdil Lavrov. Naznačil zároveň, že cílení Rusů na ukrajinskou civilní infrastrukturu je pouze „odvetou“ za stejné útoky z druhé strany.

Ukrajinci se brání otevřené ruské agresi již třetím rokem, na východu země nicméně boje trvají již od roku 2014. Ruské útoky na civilní infrastrukturu, jako jsou obytné čtvrti, přitom v posledních týdnech zdokumentovali jak novináři přítomní na Ukrajině, tak mezinárodní organizace, například OSN. Jen v posledních týdnech zemřely desítky lidí ve městě Sumy nebo přímořské Oděse.

Jdeme správným směrem, souhlasí Lavrov

Současná jednání mají podle ruské strany i přes všechny okolnosti pozitivní vývoj. „Prezident Spojených států (Donald Trump) se domnívá – a podle mě oprávněně – že jdeme správným směrem,“ řekl Lavrov.

„V prohlášení prezidenta (Trumpa) se hovoří o dohodě a my jsme připraveni dohody dosáhnout, ale stále existují některé konkrétní body – prvky této dohody, které je třeba doladit,“ popsal. Právě tímto procesem se nyní podle něj ruská strana zabývá. „Prezident Spojených států detaily dohody (veřejně) neupřesnil, takže není vhodné, abych to dělal já,“ reagoval na dotaz ohledně podrobností současných jednání.

 Moskva je podle něj také ochotna přistoupit na příměří, ovšem pouze za podmínky, že Západ poskytne právně závazné záruky, které zabrání „opakování předchozích porušení dohod ze strany Kyjeva“.

Důvodem „porušování dohody“ rovněž odůvodnil ruské útoky na Ukrajinu, ke kterým došlo v průběhu tzv. 30hodinového příměří v době Velikonoc. Během svátků se obě strany mnohokrát obvinily z jejího neplnění.

V závěru rozhovoru shrnul současný postoj Ruska k mírovým jednáním jako „připravenost hledat rovnováhu zájmů“.

Evropa nechce mír, ale vítězství Ukrajiny

Ukrajina má podle ruského ministra silnou podporu evropských hlavních měst a Trumpovy administrativy. „Pokud chcete příměří, jen abyste mohli pokračovat v dodávkách zbraní na Ukrajinu, tak jaký je váš cíl? Víte, co řekla Kaja Kallas (šéfka evropských diplomatů) a – jak se jmenuje – Mark Rutte (generální tajemník NATO) o příměří?“ zeptal se Lavrov v rozhovoru moderátorky.

Následně si sám odpověděl: „Bez obalu prohlásili, že mohou podpořit pouze takovou dohodu, která v konečném důsledku posílí Ukrajinu, udělá z ní vítěze. Takže pokud je toto cílem příměří, nemyslím si, že je to to, co chce prezident Trump. To je to, co Evropané spolu se Zelenským chtějí z (mírové) iniciativy prezidenta Trumpa udělat,“ okomentoval.

„Existuje několik signálů, že se ubíráme správným směrem,“ řekl o probíhajících jednáních. Prezident Trump je podle Lavrova pravděpodobně jediným lídrem na světě, který uznal, že je třeba řešit základní příčiny této situace. To znamená především směřování Ukrajiny do NATO, které současná americká administrativa vylučuje – na rozdíl od předchozí administrativy Joea Bidena a evropských zemí, zdůraznil ruský ministr.

Nových sankcí od USA se Rusko nebojí

V rozhovoru také hovořil o postoji Moskvy vůči možným sankcím ze strany USA, kterými v posledních dnech pohrozil prezident Trump. Podle Lavrova se jedná o prohlášení pro média, skutečná linka komunikace je podle Lavrova mnohem otevřenější.

„Spojené státy nám jasně říkají, že mají zájem o společný obchod. Nikdy neodmítáme obchodní návrhy, pokud jsou založeny na rovných příležitostech a vedou k rovnováze zájmů,“ uvedl. „Konkrétní návrhy, které jsou zmiňovány v médiích, nemohu komentovat. Není to nic vážného. My se nechováme jako lidé v Kyjevě, kteří hovoří se světem prostřednictvím médií, včetně rozhovorů s prezidenty velkých zemí,“ dodal.

X X X

EXPREMIÉR  ČR  PAROUBEK:

 Snaha lídrů Západní Evropy zničit mírové záměry Donalda Trumpa

 Evropské elity jsou zřejmě nepoučitelné. Iniciativa amerického prezidenta a jeho administrativy je vedena snahou ukončit válečný konflikt na Ukrajině. Naprostá většina evropských elit, vč. české vlády, není schopna vnímat realitu vývoje válečného konfliktu na Ukrajině. A tak se vynořují nejrůznější „výhrady“. Vlastně se jedná o otevřený odpor vůči mírovému plánu, se kterým přichází D. Trump a jeho lidé.

Tou nejpodstatnější částí Trumpova plánu je to, že Rusko  získá plnou suverenitu nad Krymem. To není žádná velká změna, protože Krym získalo Rusko záborem a lidovým referendem (jakkoliv Západem zpochybňovaným) v roce 2014. Stalo se tak po státním převratu, kterým byl odstraněn na Ukrajině zcela legálně zvolený prezident Ukrajiny Janukovyč. Krym je konec konců z 80 až 90 % obýván etnickými Rusy či jiným ruskojazyčným obyvatelstvem. Výsledky referenda o připojení Krymu k Rusku by tedy nebyly o moc jiné, i kdyby bylo provedeno za účasti tzv. nezávislých mezinárodních pozorovatelů. Součástí Ruska se de facto stanou také – tedy podle Trumpova plánu – čtyři provincie na východě a jihu Ukrajiny, v nichž  žijí miliony etnických Rusů (ti v těchto provinciích tvoří většinu).

Tyto provincie se staly součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky aktem sociálního inženýrství sovětských vůdců Lenina a Stalina v roce 1922. Ruského obyvatelstva žijícího v těchto oblastech se na jeho názor pochopitelně nikdo neptal. Konec konců v Sovětském Rusku vládla tehdy diktatura proletariátu, tedy přesněji diktatura strany bolševiků. To jen tak mimochodem, od čeho je odvozen právní nárok Ukrajiny na převážně ruské provincie na východě a jihu Ukrajiny. Alternativou mírového řešení, se kterým teď přichází americký prezident,  je jen pokračování války. Každá válka ovšem končí tehdy, když dojdou patrony nebo peníze na patrony, anebo když dojdou vojáci. Ukrajina je v tuhle chvíli blízko naplnění všech tří faktorů. Patron je málo, mladým mužům na Ukrajině se příliš bojovat nechce. A tak možná statisíce z nich zmizely raději v zahraničí. A peníze, pokud Spojené státy ukončí svoje angažmá v ukrajinské válce, prostě nebudou. Nebo nebudou v takovém rozsahu, jako byly dosud.

A to přesto, že si evropští lídři namrskávají gatě, že dodají potřebné finance (ovšem za cenu obřího zadlužení celé EU, tedy nás všech) a za cenu militarizace ekonomiky EU a jejího víceméně přechodu na válečnou ekonomiku. To je jediná reálná alternativa, ve kterou může Západní Evropa doufat, pokud zhatí Trumpovy mírové iniciativy. Tedy jinak řečeno,  válka na Ukrajině bude pokračovat až do posledního ukrajinského vojáka a ekonomického vyčerpání EU i Ruska.

Podle francouzského listu Le Monde, vyzvali šéfové příslušných parlamentních výborů ze sedmi evropských států Spojené státy, aby USA změnily svůj přístup k Rusku. K dobrému tónu komentátorů v mainstreamových médiích dnes patří, když  se debatuje o mírové iniciativě amerického prezidenta, vyjádření přání jeho brzkého prohlédnutí, že se s Putinem  jednat nedá….

Zmínění představitelé parlamentních výborů ze 7 evropských zemí, mezi nimiž, bohužel, figuruje také zástupce České republiky, vyzvali ve společném prohlášení amerického prezidenta D. Trumpa a Kongres USA „k odhodlání vůči Rusku“. Samozvaní reprezentanti 7 států – ne právě na té nejvyšší úrovni – „odsoudili politiku appeasementu“ vlády USA a požadovali zaujmout tvrdý a jednotný postoj vůči Rusku. Ukrajina prý nemůže být předmětem vnějšího tlaku nebo kompromisu ohledně její suverenity. V prohlášení, které podepsali zástupci (jak jinak) Ukrajiny, dále Velké Británie, Francie, tří pobaltských států a České republiky, se dále požaduje okamžité přijetí Ukrajiny do NATO. Prostě chiměry…

To vše je tedy postup, který je v úplném rozporu s mírovými snahami amerického prezidenta.  Bylo by dobré, aby ten, kdo za naši republiku tuto výzvu podepsal, dokázal za ní nést také odpovědnost. Aby sdělil českým občanům, proč taku učinil a jaké varianty dalšího postupu nabízí…

Silové řešení, jak se zdá, se ve vztahu k Rusku nedaří prosadit. Přes gradující pomoc Západu Ukrajině v oblasti financí a v dodávkách zbraní, technologií a zpravodajských informací je výsledkem to, že ruská vojska postupují téměř na celé linii 1100 km dlouhé fronty.

 Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, vase věc.cz

X X X

BISKUP  HOLUB:  VÝBĚR  PAPEŽE  7.  KVĚTNA

 Fotografie Trumpa se Zelenským ve Vatikánu byla zjevením z jiného světa, říká biskup Holub

Podle zpráv z Vatikánu začne výběr nového papeže 7. května. Naváže nástupce zesnulého papeže Františka na jeho odkaz, nebo se kyvadlo vychýlí vstříc konzervativnějším proudům v římskokatolické církvi? „Kardinálové jsou moudří lidé a zvolí toho nejvhodnějšího, který se hodí k tomu, aby dokázal církev obejmout jako celek,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál plzeňský biskup Tomáš Holub.

Co podle vás ukázal sobotní pohřeb papeže Františka?

Pro mě ukázal, že František byl představitelem, který měl obrovskou úctu široko daleko za hranice těch, kteří se vnímají jako římští katolíci. A že to byla úcta, která se týkala ani ne tak jeho zbožnosti, jako jeho lidskosti, způsobu, jak svoji víru žil – přirozeně, autenticky, radostně. Nevnucoval a zároveň velmi přesvědčivě oslovoval.

 Katolická církev je dnes možná jedinou křesťanskou církví celosvětového formátu, která se nerozštěpila na kulturních otázkách. Vnímám to jako obrovskou zásluhu také papeže Františka, říká plzeňský biskup Tomáš Holub

Toto se, myslím, projevilo nejenom v obrovské účasti všech politiků – to je možná něco, co je přece jenom u smrti papežů normální –, ale v celkové atmosféře a v tom obrovském množství lidí, kteří přišli, aby stáli třeba někde v boční ulici. Jenom proto, aby tam byli. 

Skutečná naděje

Jak byste shrnul jeho odkaz? Co přineslo dvanáct let jeho pontifikátu nejenom katolické církvi?
Podle mě přineslo možnost, aby lidé si uvědomili, že se mění epochy. Říkal, že situace, ve které se svět nachází, je zlomová, a že v této situaci je třeba hledat zdroje skutečné naděje. Naděje, která není jenom jakousi reklamní větou, která se říká, protože to lidé chtějí slyšet, ale na kterou je možné se postavit, když je člověku těžko.

Zdá se mi, že to je něco, co přinesl tomuto světu, a že tuto jeho zvěst slyšeli mnozí. Právě proto také teď tak intenzivně reagovali na jeho odchod.

Čím si získal vaše srdce, jestli tedy to dobře chápu a formuloval jsem to výstižně?
Získal si moje srdce svojí prostotou. Tím, jak neobaloval věci do zbožných frází, ale mluvil zcela jednoznačně. Mluvil o tom, že církev je na cestě, že je mnohdy zablácená, že ta různá „kdyby“ poražených generálů, jak on říkal, je něco, čemu je třeba se významně vzdalovat…

Že všechny věci, ve kterých budeme moralizovat, jsou domečkem z karet a že církev, o které sní a kterou chce pomáhat vybudovat, je církví pěšáků, kteří pokračují v boji, jak taky napsal. Tyto výrazy a to, jakým způsobem se potkával s lidmi – přirozeně, vesele a zároveň s vážností okamžiku –, to jsou věci, které mě úplně fascinovaly.

A jak si lze uchovat prostotu, normálnost až na samotném vrcholu církevní hierarchie?
Pro mě to je zázrak. Řekl bych, že se v tom významně vnitřně upevnil už v Buenos Aires, kde žil stylem, který se také asi vymykal tomu, jak žili jeho předchůdci.

 Možná to vycházelo z jeho velmi dramatické zkušenosti z dob, kdy v Argentině vládla junta, on byl provinciálem jezuitů a sáhl si na to, jak je strašně náročné hledat dobro v dramatických okamžicích, kdy není úplně jasné, co je dobře a co špatně. A přesto jsme pozváni, abychom dobro hledali, abychom v dobro věřili, abychom nepodlehli beznaději nebo nějakému zoufalství.

Myslím, že tam získával duchovní pevnou půdu pod nohama, kterou měl natolik vnitřně v sobě, že ji neztratil ani na římském stolci.

‚Fotografie z jiného světa‘

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský napsal na síti X: „Uháním po prázdné ukrajinské dálnici a raduji se ze setkání Trumpa a Zelenského na pontifikově pohřbu. Doufám, že papež František dokáže drobné ‚zázraky‘ i po své smrti.“ Je na místě takový optimismus? Ptám se na váš osobní názor.
Musím říci, že mě napadlo něco podobného, co pana Landovského – že to je jeden z prvních přímluvných činů papeže Františka po tom, co přešel po mostu na druhou stranu k Hospodinu, protože ta fotografie Trumpa se Zelenským v prázdné katedrále svatého Petra pro mě byla něčím až zjevujícím se z jiného světa. Takže věřím, že to tak může být. Věřím, že tady František byl trošku při díle. 

Je šance, že by mohl být zvolen papež, který by dokázal sjednotit rozdělenou římskokatolickou církev? Anebo necítíte, že by byla rozdělena?
Katolická církev je dneska téměř jedinou křesťanskou nebo možná úplně jedinou křesťanskou církví celosvětového formátu, která se na kulturních otázkách nerozštěpila. A to vnímám jako obrovské pozitivum a jako obrovskou zásluhu také papeže Františka.

To, že rozdílnost názorů vázaných na kulturní pozadí a na to, z jakých podmínek lidé přicházejí, tady bude existovat do budoucna, je realitou. Ale myslím, že jde o to, aby to byla realita, která pomáhá vidět věci šířeji a komplexněji.

 Nejzásadnější je, aby se uchovala jednota v tom, že máme uprostřed oltář, na kterém se opakuje, že Bůh tady je pro člověka do krajnosti lásky. Myslím si, že František se o to snažil a že se mu to dařilo. Na jedné straně byla respektována různost a různorodost, ale to podstatné zůstalo. Věřím, že v tomto směru to bude i za jeho nástupce. 

Co všechno volitelé podle vás musí zvažovat nebo zvažují? Co hraje roli? Třeba to, že bývalý papež byl jezuita, čili je malá pravděpodobnost, že by mohl být další z tohoto řádu? Byl neevropský, čili se to vrátí do Evropy? Jak to vidíte vy?
Je mým velmi subjektivním přesvědčením, že kardinálové jsou moudří lidé a zvolí toho nejvhodnějšího, který se hodí k tomu, aby vedl církev a dokázal církev obejmout jako celek v roce 2025. A že v okamžiku, kdy se zjistí, že ten, který to dokáže nejlépe, je jezuita, tak bude zvolen jezuita. Když to bude někdo z Jižní Ameriky, tak bude z Jižní Ameriky.

Nehraje to zásadní roli, že by se vyvažovalo. Jak se říká, že voliči vyvažují, tak si myslím, že kardinálové se modlí a nevyvažují.

 X X X  

 MINISTR  VNITRA   RAKUŠAN  NEPLNÍ  ROZHODNUTÍ 

  OMBUDSMANA  DR. KŘEČKA

 Misterstvo vnitra podle zástupce ombudsmana ignoruje rozhodnutí soudu

 Podle rozhodnutí NSS Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi EU.

 Ministerstvo vnitra podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma ignoruje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a dál automaticky odmítá žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Podle Schorma je takový postoj v právním státě zcela nepřijatelný. O neprodlené nápravě chce jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Kancelář veřejného ochránce práv o tom dnes informovala na webu.

Podle nedávného rozhodnutí NSS Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z rozhodnutí NSS.

Ministerstvo vnitra se aktuálně podrobně seznamuje s odůvodněním rozsudku a připravuje návrh dalšího postupu, aby našlo funkční řešení nastalé situace, včetně případných legislativních změn, sdělil ředitel odboru komunikace Miroslav Jašurek.

Podle zástupce ombudsmana odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra na žádosti i nadále hledí, jako kdyby nebyly vůbec podány. Podle zástupce ombudsmana tím porušuje základní zásady právního státu, zejména zásadu právní jistoty.

 V právním státě si nelze vybírat

„Neakceptování pravomocných soudních rozhodnutí je v rozporu s povinnostmi českých úřadů. Orgány veřejné moci si nemohou vybírat, která soudní rozhodnutí, navíc vydaná nejvyšší soudní instancí, budou naplňovat, a která ne. Svévolný postup správních orgánů ohrožuje důvěru veřejnosti v právní stát. Dnes se to týká ukrajinských uprchlíků, zítra se to může týkat něčeho bytostně důležitého pro české občany,“ uvedl Schorm.

Vyzývá proto ministerstvo vnitra, aby neprodleně zjednalo nápravu, upravilo vnitřní metodiky a konalo v souladu se závazným výkladem soudů.

Hrozba dalších žalob

„Pokud odbor azylové a migrační politiky nezmění svůj přístup, lze očekávat další zcela zbytečné žaloby. Kvůli tvrdohlavému trvání ministerstva na nezákonném postupu stát přichází o veřejné prostředky. Nelze pominout ani skutečnost, že si tímto přístupem Česká republika sama vytváří skupinu lidí, kteří u nás pobývají nelegálně. Snadněji se tak stávají obětí pracovního vykořisťování, nehledě na další negativní dopady na naši společnost, jako je třeba neplacení daní z dosažených příjmů,“ uvedl Schorm, ceskajustice.cz

X X X

VYHODILI  PRÁVNÍKA   POJISŤOVNY  VNITRA,  ODMÍTL  PODEPSAT  ZAKÁZKY

Právník odmítl podepsat podezřelé zakázky. Když na ně Radiožurnál upozornil, šéf pojišťovny ho vyhodil

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra dávala podezřelé zakázky na marketing firmám podnikatele Davida Trávníčka.

Vedoucí právník pojišťovny v minulosti odmítl některé z těchto zakázek podepsat. Generální ředitel David Kostka ho ale obešel a podepsal je sám.

Když později o podezřelých zakázkách informoval Radiožurnál, Kostka s vedoucím právníkem ukončil pracovní poměr.

„Domnívám se, že generální ředitel vymyslel, jak svalit podezření na někoho jiného,“ popisuje vyhozený zaměstnanec.

 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra už několik měsíců řeší kauzu podezřelých zakázek na marketing. Smlouvy za desítky milionů korun získaly firmy spojené s podnikatelem Davidem Trávníčkem, především jeho společnost Sport Invest Marketing. Trávníček nyní u soudu čelí obžalobě v jiné kauze, konkrétně za uplácení při získávání veřejných zakázek od státní agentury CzechTourism. 

Rekordman v odměnách

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra je druhou největší zdravotní pojišťovnou v Česku. Její generální ředitel David Kostka si v loňském roce přišel na 666 tisíc korun měsíčně, což z něj podle serveru Hlídač státu dělá druhého nejlépe placeného manažera ve veřejné správě. A to díky odměnám, které měl loni Kostka nejvyšší ze všech, v průměru 416 667 korun měsíčně.

Podezřelými zakázkami na marketing se už několik měsíců zabývá dozorčí a správní rada pojišťovny. Když v listopadu Radiožurnál upozornil na to, že oddělení marketingu v pojišťovně šéfuje Trávníčkova partnerka, generální ředitel Kostka představitelům obou rad oznámil, že si nechá zpracovat nezávislý audit veřejných zakázek.

Jak nyní Radiožurnál zjistil, Kostka zároveň hned v listopadu odstavil ředitele odboru právních agend. A po dvou měsících takzvaně na překážkách ho z pojišťovny vyhodil. 

Audit veřejných zakázek, který dozorčí a správní rada dostala do rukou letos v lednu, nicméně upozornil na dva konkrétní případy, kdy ředitel odboru právních agend nepodepsal výjimku z interního výběrového řízení.

Zakázky za několik milionů korun díky těmto výjimkám mohla získat jedině Trávníčkova firma Sport Invest Marketing. Generální ředitel tehdy zakázky podepsal i bez souhlasu vedoucího právníka, čímž podle auditorů porušil směrnice. 

Reportéři Radiožurnálu po nastudování auditu zjistili jméno bývalého ředitele odboru právních agend a podařilo se jim s ním spojit. Právník se nejprve nechtěl k události vyjadřovat, nakonec se rozhodl poskytnout písemné stanovisko s podmínkou, že redakce nebude uvádět jeho jméno.

‚Byla to soustavná podpora Sport Investu‘

„Odmítal jsem podepisovat výjimky na plnění poskytované Sport Investu v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, jelikož se již nejednalo o výjimečná plnění, ale o soustavnou podporu dodavatele. Bylo jich poměrně dost, více než dvě,“ popisuje bývalý ředitel odboru právních agend. Radiožurnál jeho identitu zná, ale nepřál si ji zveřejnit.

 V létě 2024 podezřelé zakázky zkritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. V listopadu Radiožurnál popsal, že oddělení marketingu v té době vedla Trávníčkova partnerka. Na zakázky se začala ptát dozorčí a správní rada, která má na generálního ředitele dohlížet. V tu chvíli přišel zlom. 

Na konci listopadu 2024 hlavnímu právníkovi zapečetili kancelář. Přišel o přístup do budovy, do systému i k pracovnímu e-mailu. Podle jeho názoru byl důvod prostý. Generální ředitel vymyslel strategii, jak zabránit podezření vůči vlastní osobě, a po auditu svalit podezření na jinou někoho jiného.

„Nemohl jsem nijak disponovat s čímkoliv, co by očistilo moji osobu a jednání odborného útvaru,“ popisuje právník.

Radiožurnál opakovaně žádal generálního ředitele Kostku o rozhovor. To ale odmítl. Písemně dostal otázky i na to, proč podepsal výjimky k zakázkám i bez souhlasu šéfa právního odboru nebo jaký byl důvod k výpovědi pro tohoto muže. Odpovědět na dotazy ale Kostka odmítl.

„ZPMVČR Vám na všechny dotazy již odpověděla. Personální záležitosti nebudeme komentovat,“ vzkázal generální ředitel druhé největší pojišťovny prostřednictvím své mluvčí. 

Vyhozený právník je přesvědčený, že audit měl spíš zamést stopy a uklidnit dozorčí a správní radu než zjistit skutečné příčiny problému se zakázkami na marketing. Poukazuje na to, že auditoři jeho samotného vůbec nekontaktovali. Dodnes podle svých slov nedostal příležitost se se závěrem auditu oficiálně seznámit.

„Celkové jednání generálního ředitele považuju za bezprecedentní. Audit, který obsahuje zjevné věcné chyby, absolutně marginalizoval neplnění povinností oddělení marketingu, nezohlednil nátlaky oddělení marketingu, například při dělení zakázek. To vše s tím, že audit prováděla advokátní kancelář, jejíž partner byl od podzimu 2024 zaměstnancem zdravotní pojišťovny na úseku generálního ředitele. Nikdo z odborného útvaru nebyl v rámci auditu kontaktován k podání vysvětlení,“ říká bývalý ředitel právního odboru.

‚Poškozuje to moji pověst‘

V lednu letošního roku se vyhozený právník ozval dozorčí a správní radě pojišťovny.  „Jednání statutárního orgánu ZP MV ČR, generálního ředitele MUDr. Davida Kostky, MBA, LL.M., poškodilo a nadále poškozuje moji pověst, občanskou čest a profesní kariéru,“ napsal do dopisu právník. 

V dopise upozornil na to, jakým způsobem byl odstaven z práce. „Na příslušných listinách je místo mého souhlasu, který jsem poté odmítal udělovat, souhlas generálního ředitele ZP MV ČR,“ popsal právník v dopise.

Předsedou správní rady pojišťovny je policejní prezident Martin Vondrášek. Ten Radiožurnálu potvrdil, že na únorovém zasedání se o tomto dopise vedla rozsáhlá diskuse. Skončila ale tím, že ředitel Kostka měl na svůj postup právo. 

„Bylo konstatováno, že podle platného Statutu ZP MV ČR je řešení personálních otázek uvnitř pojišťovny v kompetenci generálního ředitele, Správní radě ani Dozorčí radě ZP MV ČR nepřísluší. Dotčenému zaměstnanci jsem následně v březnu letošního roku v obdobném duchu odpověděl,“ napsal Radiožurnálu Vondrášek. 

Členové dozorčí a správní rady se shodli na tom, že Kostka vzal podpisem výjimek odpovědnost za zakázky na sebe.

„Tím, že to generální ředitel podepsal, tak převzal kompletní odpovědnost za tu zakázku i z pohledu trestněprávního a nemůže ji na někoho přenést,“ řekl Radiožurnálu šéf dozorčí rady Slavomír Bell.

X X X

 Šéf izraelské tajné služby odstoupí z funkce. Chce tak převzít zodpovědnost za selhání při útoku 7. října

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023. Informují o tom izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.

 Případ vzbudil značnou kontroverzi na izraelské domácí scéně, dostal se až k tamnímu nejvyššímu soudu a podnítil masivní demonstrace v izraelských městech.

 Bar v pondělním projevu na vzpomínkové akci za padlé kolegy řekl, že Šin Bet po „letech působení na mnoha frontách selhala, když měla poskytnout včasné varování“ před útokem 7. října. „Všechny systémy se zhroutily,“ uvedl. „V tento výjimečný večer… jsem se rozhodl oznámit naplnění této odpovědnosti a rozhodnutí ukončit své působení v čele Šin Bet,“ řekl Bar.

„Po 35 letech ve službě, ve snaze umožnit řádný proces jmenování stálého nástupce a profesionální předání funkce, k 15. červnu 2025 odstupuji,“ dodal.

Šin Bet, která má na starosti zejména boj proti terorismu či bezpečnost vládních představitelů, se v posledních týdnech ocitla v centru politického boje, v němž proti sobě stojí Netanjahuova silně pravicová koaliční vláda a celá řada jejích kritiků, od členů bezpečnostních složek až po rodiny izraelských rukojmích, které Hamás dosud zadržuje v Pásmu Gazy, píše Reuters.

 Netanjahu v polovině března prohlásil, že v Bara dávno ztratil důvěru, která je v době války obzvláště důležitá. Rozhodnutí vlády odvolat jej z funkce však na začátku dubna zmrazil nejvyšší soud na podnět opozičních zákonodárců a nevládní organizace, podle nichž byl celý proces odvolání šéfa tajné služby vládou nezákonný a navíc poznamenán střetem zájmů. Šin Bet totiž v současné době mimo jiné vyšetřuje několik premiérových spolupracovníků kvůli možným nekalým vazbám na Katar.

Před týdnem pak Bar v přísežném prohlášení k nejvyššímu soudu uvedl, že se jej Netanjahu rozhodl odvolat z funkce nikoli z profesních důvodů, ale až poté, co odmítl přistoupit na premiérovy požadavky. Mezi ně podle něj patřilo zejména sledování izraelských demonstrantů tajnou službou, narušení soudního procesu v probíhající korupční kauze premiéra či závazek osobní loajality. Netanjahu to označil za lži.

X X X

 V České Lípě si připomněli 80 let od tragického transportu vězňů ze Schwarzheide do Terezína

V České Lípě si v pondělí 28. dubna připomněli 80 let od pochodu smrti z pracovního tábora v německém Schwarzheide do Terezína. Transport tehdy projel i Českou Lípou. Do cíle se živá dostala jen asi polovina ze zhruba šesti stovek zajatců.

 „Nám se zdá velice podstatné, že oni nezahořkli. Mého otce se ptala jedna z jeho vnuček, jak je možné, že zase jezdí do Německa a má německé přátelé. A on jí odpověděl: Já přeci nemůžu nenávidět celý německý národ. Tam jsou dobrý a zlý lidi. Přeci záleží na tom, kdo co přesně z nich ve válce dělal,“ uvedla dcera posledního pamětníka pochodu smrti, dnes už tři roky zesnulého Hanuše Gaertnera, Erika Thommen Gaertnerová.

 V České lípě si připomněli 80 let od tragického transportu nacistických vězňů z lágru ve Schwarzheide do Terezína

„Pachatelé těchto zločinů ale pocházeli z Německé říše. Vraždili ve jménu ideologie, ale také ve jménu Německa. Této historické viny jsme si vědomi,“ řekl německý velvyslanec v Česku Andreas Kühne. Kromě něj byli na pietní akci přítomní také zástupci dalších států – velvyslankyně Izraele Anna Azari, velvyslanec Francie Stéphane Crouzat a Jacek Gajewski, chargé d’affaires Polska.

Pochod smrti

Pochod z pracovního tábora Schwarzheide vyrazil 19. dubna 1945. Nacisté vězně transportovali v uhelných vagonech i pěšky. V České Lípě vlak na konci války uvízl. Vynesli z něj 17 mrtvých, které pohřbili v lese u Sosnové.

Po válce exhumovaná těla skončila na takzvaném novém židovském hřbitově, který byl následně zlikvidován kvůli rozvoji města. Od roku 2004 je na místě v dnešním areálu základní školy Špičák památník.

„O jeho vybudování se zasloužilo město Česká Lípa, aby ani jeho občané nezapomněli, že za ztracenou svobodu se vždy tvrdě platí, a to zejména krví nevinných,“ sdělila starostka České Lípy Jitka Volfová z ANO.

„Pamatujeme na našich 6 milionů mrtvých – ženy, muže a děti. Pamatujeme na všechny ostatní zavražděné, též oběti z řad Romů a Sintů, homosexuálů, mentálně a tělesně postižených, politických vězňů a dalších. Vzpomínáme na dobu, kdy násilí panovalo nad světem a zlo se usídlilo na zemi,“ řekl pak David Maxa, komunitní rabín v Praze, Liberci a Děčíně. Jednotliví mluvčí také připomínali paralely 80 let starých událostí s tím, co se děje dnes na mnoha místech po světě.

X X X

 Díky krajské podpoře mohou lidé využívat sdílená kola 15 minut zdarma

 Radní Pardubického kraje v rámci svého pondělního jednání schválili vyhlášení dotačního programu na podporu městské mobility formou Bikesharingu. V minulosti z této dotace čerpala města Česká Třebová a Moravská Třebová, v rámci kterých tak mohou uživatelé využít jízdu po dobu 15 minut zdarma. Sdílená kola by se mohla vrátit také do krajského města.

 „Podpora fungování sdílených kol je sice z hlediska kraje doprovodnou aktivitou, ale chceme i naším dílem přispět k tomu, aby mohli občané využívat cyklodopravu po dobu 15 minut zdarma. To je ostatně naším požadavkem na města, která dotaci získají. Nad tuto dobu je pak tarif otázkou konkrétního provozovatele služby. I nadále v rámci podmínek dotace platí, že maximální výše krajského příspěvku na jednoho žadatele je 350 tisíc korun,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Ladislav Valtr s tím, že kraj má v rozpočtu připraven jeden milion korun.

 Téma sdílených kol bylo otevřeno také na březnovém společném jednání Rady Pardubického kraje s Radou města Pardubic. V rámci něj informovali zástupci města, že v otázce sdílených kol je plánována spolupráce s Dopravním podnikem města Pardubic a integrace systému sdílených kol do městské hromadné dopravy. Mgr. Dominik Barták

 X X X

 DRAČÍ  LODĚ  NA  SOKOLOVSKU

 Nepropásněte jedinečnou šanci účastnit se Závodů dračích lodí na Michalu

 Pátý ročník Závodů dračích lodí na koupališti Michal u Sokolova vypukne už v sobotu 14. června 2025 a vy můžete být u toho nejen jako diváci. Posádky budou soutěžit o co nejlepší umístění na unikátních dračích lodích, které opět oživí začátek sezóny na koupališti. Pracovní, školní i další týmy jsou vítány. Akci organizuje skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP společně s Prague Dragon Boat.

Týmy bojující o vítězství mají 10 členů, kteří si mohou otestovat svou spolupráci a sílu. Startovné činí pro každý tým 10 tisíc korun a v ceně je mimo jiné celodenní občerstvení. Zájemci mohou tým přihlašovat na adrese organizátorky eventu Andrey Moulisové: moulisova@suas.cz, a to do 31. května 2025.

Pro diváky a fanoušky je připraven zajímavý program. Během závodů budou moci stejně jako loni přispět na dobrou věc, a sice Nadačnímu fondu Františka Štěpánka, jenž pomáhá těm, kteří to nejvíce potřebují. Nebude chybět ani „Probuzení draka“ v režii pražského klubu dračích lodí, což je velkolepé kostýmové vystoupení vycházející z čínské mytologie. „Pro zajímavost, účast už potvrdili hokejisti HC Energie Karlovy Vary, kteří loni absolvovali derby na vodě, jejich soupeřem byl HC Baník Sokolov,“ uvedla Andrea Moulisová. Vstup je pro všechny zdarma, ale je třeba počítat s tím, že v den závodu nebude možné se koupat kvůli bezpečnosti plavců i závodníků. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

 FESTIVAL  PLNÝCH  CHUTÍ  NA  MORAVĚ

 Novinkou budou „bublinky“ i dobročinný rozměr

Letošní série třech festivalů Jihomoravského kraje a Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava zve příznivce dobrého jídla a pití 1. května do Veselí nad Moravou, 9. srpna do Letovic a 6. září do Moravského Krumlova.

Návštěvníkům nabídne možnost zapojit se v každém městě do dobročinné sbírky a seznámit se s novou národní značkou perlivých vín „bublinky“.

Hlavní myšlenka akce – podpořit lokální producenty a jejich výrobky z regionálních potravin a přilákat návštěvníky na zajímavá místa jižní Moravy, zůstává stejná. Osvědčený koncept spojující dobré jídlo, kdy alespoň jeden pokrm musí prodejce připravit z regionálních potravin, a pestrý celodenní program pro dospělé i děti se i tento rok ponese ve sbírání razítek za nákupy. Na stánku Jihomoravského kraje si pak návštěvníci mohou tato razítka vyměnit za dárkové předměty s originálním festivalovým logem. Významnou novinkou se ale stane charitativní rozměr akce.

„Nejlepší věci jsou ty lokální. Na jižní Moravě vzniká neskutečné množství skvělých produktů, které stojí za to ochutnat a podpořit. Festival je zároveň jedinečná příležitost, jak spojit příjemné s užitečným – pobavit se a zároveň pomoci dobré věci. Proto chceme v každé lokalitě věnovat výtěžek z festivalových kelímků někomu, komu to opravdu pomůže. Ve Veselí to bude sedmiletému Toníčkovi, který jako jediný v naší republice trpí vzácným onemocněním Menkesovou chorobou,“ vysvětlil letošní první novinku jihomoravský hejtman Jan Grolich.

Více informací o konkrétní sbírce se návštěvníci vždy dozví na stánku Jihomoravského kraje. „Na Toníčkovu nemoc zatím neexistuje žádný lék. Nedostává se mu měď do krve a buněk, a tím je zasažený vývoj kostí, mozku, tepen, jater nebo vlasů. Má opožděný psychomotorický vývoj, ochablé svalstvo, velmi volné klouby nebo vadu řeči. Vyžaduje celodenní péči a do konce života bude potřebovat rehabilitace. Dělá velmi malé pokroky, v současné chvíli se umí s oporou postavit,“ popsala Toníčkova maminka Sabina Martináková. A dodala, že výtěžek z akce by chtěli věnovat na nákup elektrického vozíku nebo rehabilitace.

Další novinkou je představení nové národní značky perlivých vín „bublinky“, které mohou festivaloví návštěvníci ochutnat. „Jedná se o lehká, svěží a ovocitá vína s nižším obsahem alkoholu. Mohou vznikat metodou sekundárního kvašení v tanku „charmat“, nebo sycením. K tomu se využívá hlavně přírodní CO2 z kvašení hroznového moštu. Jde o technologii vyvinutou v ČR, plyn v sobě nese aromatiku dané odrůdy, perlení je jemnější a celý proces ekologičtější. Na výrobu se postupně chystají jednotlivá vinařství, zákazník je pozná podle loga „bublinky“ a modrého uzávěru,“ vysvětlil ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar.

Festivaly tradičně nabídnou kromě ochutnávky regionálních potravin také kulinářské show a bohatý doprovodný program. O hudební zábavu se ve Veselí nad Moravou postará na hlavním pódiu Michal Prokop Trio, Prago Union a hlavní hvězda večera – Aneta Langerová. Na gastro pódiu své gastro show