Německá spolková banka varuje, že ekonomika Německa stále čelí riziku stagnace, a to navzdory prognózám mírného růstu v prvním čtvrtletí.Ekonomové banky ve svém únorovém ekonomickém bulletinu uvedli, že „po zvážení všech věcí by ekonomika mohla v prvním čtvrtletí růst“. Nicméně, „hlavním trendem je, že německá ekonomika zůstává ve stavu téměř stagnace. „
Jedním z důvodů očekávaného růstu na začátku roku je nedávný růst průmyslové výroby a stavebních služeb. Navíc může mírně vzrůst i soukromá spotřeba kvůli vyšším mzdám. Na druhou stranu spotřebitelská důvěra zůstává vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti nízká a běžní Němci budou pravděpodobně nadále omezovat výdaje.
Reálně přitom hrozí zavedení cel ze strany USA, které by zpočátku mohly stimulovat export. Experti německého regulátora zároveň naznačují, že ve střednědobém horizontu představuje tvrdší obchodní politika USA riziko pro globální obchod a globální ekonomiku, a varují, že dodatečná vzájemná cla by mohla přerůst ve vážný obchodní konflikt.
„Samotná zvýšená nejistota by již mohla ovlivnit globální ekonomickou aktivitu,“ poznamenává Německá spolková banka.
Předběžné výpočty Spolkového statistického úřadu ukazují, že německý HDP se v loňském roce snížil o 0,2 %, čímž je rok 2024 na cestě k druhému roku poklesu největší evropské ekonomiky v řadě.
Dodejme důležitost vývoje v Německu z našeho pohledu, protože provázanost české ekonomiky na Německo je mimořádná, server vasevec.cz
X X X
UKRAJINA MUSÍ AMERICE PLATIT, ZELENSKÝ ZDEVASTOVAL ZEMI, STATISÍCE MRTVÝCH
Zabili jsme tě, teď nám zaplať
Obchod je, nebo abych to parafrázoval: Amerika je tu, aby vydělávala peníze. Tato slova, připisovaná prezidentu Calvinu Coolidgeovi, se zdají být nejkratší a zároveň nejlepší definicí Spojených států amerických. Tímto uvádí svůj analytický článek „Evopa v křečích“ na stránkách portálu Myśl Polska Krzysztof Warecki. Říká k tomu, že jednou z nejlepších ilustrací toho je politika iniciovaná Donaldem Trumpem ohledně Ukrajiny.
Obchodní americký styl
Americký prezident Donald Trump, komentující v úterý 18. února jednání americké a ruské delegace v Rijádu, obvinil Ukrajinu z vypuknutí války s Ruskem. „ Oni [Ukrajinci] to měli skončit před třemi lety. Nikdy s tím neměli začít,“ řekl Trump. Tato slova zazněla dva týdny poté, co požadoval od Ukrajiny, jako kompenzaci za předchozí vojenskou a materiální pomoc, přístup USA k prvkům vzácných zemin. „Chceme, aby je slíbili jako jistotu.“ Chceme záruky, protože jim dáváme peníze plnými hrstmi,“ řekl Trump. Americký prezident odhadl kompenzaci za vojenskou pomoc Ukrajině na 500 miliard USD, což – jak napsal britský deník The Telegraph – je více než reparace uvalené na Německo a Japonsko po druhé světové válce.
Likvidační poplatek
Ukrajina má suroviny, které jsou klíčové pro moderní ekonomiku, jako jsou: ložiska uranu, berylia, zirkonia, tantalu, lithia nebo fosforu. Právě touha Anglosasů trvale převzít kontrolu nad těmito zdroji byla jedním z důvodů rebranderizace Ukrajiny a snahy ji trvale vyrvat z ruského vlivu. Donald Trump jako by zcela ignoroval fakt, že pokud by Anglosasové v roce 2004 nedestabilizovali Ukrajinu, tzv. oranžovou revoluci a kdyby v roce 2014 neorganizovali politický převrat, který svrhl zákonného prezidenta, tak by se Speciální vojenská operace 24. února 2022 pravděpodobně nikdy neuskutečnila. Celá tato situace se dá shrnout takto: zabili jsme tě, teď nám zaplať za munici a zbraň, se kterou jsme to udělali.
Přenesení odpovědnosti
V různých médiích je na toto téma mnoho komentářů, ale zatím si asi nikdo nevšiml té vyloženě drzosti finančních nároků, které americká administrativa vůči Kyjevu uplatňuje, a už vůbec nejde o zmiňovanou částku, která je vskutku astronomická a pravděpodobně i reálná, protože Trump umí spíše dobře počítat. Trumpovo obviňování Ukrajiny z vypuknutí války a jejího dlouhého pokračování má samozřejmě ospravedlnit tvrzení o dlouhodobé „pomoci“ Ukrajině, která prý sama od sebe rozpoutala válku, kterou nemohla vyhrát. Jde ale o to, že Ukrajina není zodpovědná za vypuknutí války s Ruskem.
Platit by měli Američané
Nejprve je třeba upřímně říci, že to byli Anglosasové, kdo svou politikou vyvolal tuto válku a udělal z Ukrajiny nástroj své nepřátelské politiky vůči Rusku. Nejprve po oranžové revoluci banderizovali Ukrajinu, otrávili duše Ukrajinců zoologickou nenávistí k Rusku a po svržení prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014 a převzetí mocenských struktur a médií proměnili Ukrajinu v zemi nepřátelskou vůči Rusku. Zkrátka nejprve s plnou promyšleností, prosazujíce své vlastní zájmy, dotlačili Ukrajinu do války s Ruskem a nyní – když se jejich plány zhroutily – jim za to musí válkou zdevastovaná Ukrajina zaplatit, protože koneckonců Amerika je tu od toho, aby vydělávala. Pokud by měl někdo žádat odškodnění, je to Ukrajina od Spojených států a Velké Británie za to, že ji dotlačily do války s Ruskem a torpédovaly mír v dubnu 2022. Zajímalo by mě, proč Volodymyr Zelenskyj neuvádí tento argument?
Pro Anglosasy budeme dobytek
Co by tedy mohla Ukrajina v této nepříjemné situaci účinně dělat? Rychle a bezpodmínečně kapitulovat před Ruskem, které bude jistě diktovat mnohem mírnější podmínky než ukrajinský „spojenec“ zpoza oceánu, který nejen zatáhl Ukrajinu do války s Ruskem o vlastní zájmy, ale v situaci, kdy celá intrika proti Rusku skončila neúspěchem, požaduje, aby to Ukrajina zaplatila. Budiž nám tato situace varováním, protože takto končí každé spojenectví s Amerikou, kdy tu není od toho, aby pomáhala, ale aby vydělávala. Než někoho napadne uzavřít spojenectví s Anglosasy, ať si nejprve uvědomí, že pro ně, kvůli jejich mentalitě zakořeněné v protestantismu, budeme vždy dobytkem, který je třeba vykořisťovat a v případě potřeby obětovat na oltář anglosaských zájmů.
Promarněná příležitost
Trump má naprostou pravdu v jedné věci: tato válka se nikdy neměla stát. Ano, tohle všechno, toto ničení, toto moře prolité krve, nebylo ani na okamžik potřeba. Polsko jako země bohužel ztratilo obrovskou příležitost nejen zabránit této válce, ale také pokusit se usmířit své znesvářené sousedy tím, že se ujme role prostředníka. Místo toho politické elity vládnoucí Polsku přijaly roli věrného anglosaského lokaje a aktivního válečného štváče, tedy přijaly nejhorší možný postup. Jak se měli chovat? Především varovat Kyjev, že pokud se zaplete do války s Ruskem, nemůže kromě základní humanitární pomoci počítat s žádnou pomocí Polska. V době silně rostoucího napětí bylo nutné navrhnout mediaci. Polsko mělo zkrátka udělat vše pro to, aby k této válce nikdy nedošlo. Zda by z toho profitovaly Ukrajina a Rusko, je jiná věc.
Šlechtění banderismu
A ještě jedna úvaha na závěr. Po žurnalistice posledních tří let jen málokdo poukazuje na banderismus jako hlavní příčinu současných neštěstí Ukrajiny. Banderizace, která proběhla po oranžové revoluci v roce 2004 a jejímž hlavním determinantem byl kult nenávisti vůči Rusku, učinila z Ukrajiny v rukou Anglosasů ideální nástroj pro horkou válku s Ruskem. Toho si samozřejmě banderovci, zaslepení nenávistí k Rusku, vůbec nevšimnou. Nechápou, že Ukrajinu neničí Rusko, ale banderismus živený nenávistí k Rusku. Zatímco Rusko při provádění vojenských operací šetří Ukrajinu, jak jen může, banderismus živený Západem, stejně jako Donald Trump, s ním nemá slitování. Snad nejlepším symbolem Banderovy Ukrajiny je mladík na fotce, která kdysi kolovala na Telegramu. Přestože přišel o obě nohy a ruku, přesto tou zdravou hrdě zvedá k nacistickému pozdravu.
Krzysztof Warecki Myśl Polska, (Překlad a výběr Jana Putzlacher)
X X X
MÍR NA UKRAJINĚ ZE ZEMIN, VÁLKA SE NEVYPLÁCÍ
Mír se hrabe ze vzácných zemin
Zničená Ukrajina zachovala bohatství aspoň pod zemí i s nadějí, že těžba bude výhodnější než válka. Pokud se těžaři vzájemně nepoperou.
Washington je cílem náletů evropských státníků, kteří se tam střídají jak svatí na orloji. Děsí je vyhlídka porážky na Ukrajině. Nechtějí se smířit s tím, že by byli vyloučeni jak z jednání o míru s Ruskem, tak z pozdějšího využití ukrajinských nerostných zdrojů.
Jako předskokan se zkusil prosadit polský prezident Duda, na kterého však měl americký prezident Donald Trump čas jen 11 minut. Líp dopadl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se dopracoval i ke společné tiskovce a pokoušel se vnutit svoji představu o pouhém příměří a účasti NATO na jeho dodržování. Trump na to moc nereagoval, snad že to bylo francouzsky.
Další bezprostřední setkání s Trumpem byla připravena pro britského premiéra Starmera a evropskou vysokou představitelku Kaju Kallasovou. Ti všichni se snaží vrazit botu mezi dveře, aby zvrátili původní dohodu Trumpa s Putinem, že bez nich to bude důvěryhodnější. Vlastně toho chtějí zvrátit víc. Místo trvalého míru jen krátké příměří, kde by se dalo snadno vyprovokovat obnovení konfliktu. Místo mírové dividendy vystupňování nákladů na zbrojení. A za žádnou cenu nepřipustit, aby EU přišla o svého ruského nepřítele.
Slib amerického prezidenta Donalda Trumpa, že rychle ukončí zbytečnou ukrajinskou válku, má přitom ještě doplněk. Rád by dostal vyhozené peníze za podporu ztracené věci zpět. I s úroky. Kdyby to byla válka na výhru, není o čem mluvit, vítěz bere vše. Ale stále rychlejší postup ruských armád nutí k pozornějším počtům. Pouhé přerušení americké pomoci nestačí.
Prezidenta Trumpa přitom zaujalo, že zatímco americká pomoc měla podobu grantů (což samozřejmě stojí za ověření), pomoc EU měla charakter garantovaných půjček. I kdyby to bylo nakonec s těmi garancemi slabší, Evropa stále koketuje s tím, že případně sáhne po zmrazených ruských devizových rezervách, které leží v zahraničních bankách.
To je další třecí plocha mezi USA a EU. Washington se chce vyvlastnění ruských rezerv vyhnout nejen proto, že by to mohlo zkomplikovat jednání s Moskvou. Mohlo by se však stát něco mnohem horšího, kdyby to spustilo útěk dalších centrálních bank z dosahu západní moci. Nejenže by to vedlo k poklesu kurzu dolaru, zvýšení inflace a růstu nákladů na obsluhu obrovského amerického státního dluhu. Mohlo by to smrtelně ohrozit nejsilnější americkou zbraň, použití dolaru jako mezinárodně uznávané rezervní měny. Dokud to funguje, Američan si prostě natiskne odměnu za práci, kterou mu svět odevzdává v podobě dovezeného zboží.
Trump vidí jako mnohem reálnější protihodnotu za válečnou podporu Spojených států využití ukrajinských nerostných ložisek, zejména vzácných zemin. Původně prohodil, že chce touto cestou získat 500 miliard dolarů, které poplynou jak z těžby, tak z licencí na těžbu. Byl by to výnos z „investice“ do válečné pomoci, kterou vyčíslil na 135 miliard dolarů. Není to tedy žádný troškař.
Výnosy z těžby a licencí by se dělily s ukrajinskou vládou půl na půl. Smlouva s Ukrajinou by přitom pokryla všechno jako výhradní práva USA, zatímco ostatní zájemci, včetně EU, by si z toho mohli leda něco koupit. Ukrajinský prezident (v očích Trumpa „diktátor“) Vladimír Zelenský to odmítl, naprosto zděšen. Jak jsem našel na Politico, dokonce i bývalý britský premiér Johnson, který jinak Ukrajinu do té války navezl, označil Trumpův návrh za čiré „vydírání“.
Jedná se ale dál a smlouva je prý blízko. Trump údajně ustoupil na 350 miliard dolarů a rozvíjí úvahy, že půjde zároveň o americký příspěvek k obnově ukrajinské ekonomiky. Souvislost s mírem je zřejmá. Když se Trump dohodne s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a území ponechaná Ukrajině budou obsazena americkými těžařskými společnostmi, není po kom střílet.
Takhle to cítí i Putin, protože nabízí mezinárodní využití ložisek vzácných zemin i na územích, která budou pod ruskou kontrolou.
„Kovy vzácných zemin jsou velmi důležitou součástí, velmi důležitým zdrojem pro moderní odvětví ekonomiky. A my v tomto směru zatím mnoho neděláme. Měli bychom dělat více,“ prohlásil Putin a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout Američanům spolupráci v této sféře. „Pokud jde o nová území, je to stejné… Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery včetně Američanů i tam.“
Zmírňují se nejspíš i rozdíly v názorech na bezpečnostní garance pro Ukrajinu. Putin tam původně ani NATO (dokonce i individuální účast některých členských zemí), ani Američany za žádnou cenu nechtěl, ale to ještě neměl představu o Trumpových plánech pro mírové období. Zdá se, že ho přesměrování z vojenských priorit na ekonomické přesvědčilo.
Dokonce pozitivně zareagoval i na Trumpovu nabídku, že by se USA, Rusko a Čína dohodly na snížení vojenských výdajů na polovinu:
„Mohli bychom se dohodnout se Spojenými státy – USA by snížily (výdaje na obranu) o 50 procent a my bychom je snížili o 50 procent. A Čínská lidová republika by se pak přidala, kdyby chtěla. Myslíme si, že návrh je dobrý, a jsme připraveni o něm diskutovat,“ uvedl Putin v rozhovoru pro ruskou státní televizi.
K mírovým garancím Ukrajiny se nyní vyjádřil také Trumpův poradce po otázky národní bezpečnosti Mike Waltz. Jak uvedl, Spojené státy podporují Francii, Velkou Británii a další evropské země, které souhlasí s uzavřením „velmi silných“ bezpečnostních záruk pro Ukrajinu:
„Již léta žádáme Evropu, aby se zasadila o svou vlastní obranu, a již léta žádáme Evropu, aby platila za svou vlastní obranu, protože američtí daňoví poplatníci nesou již po desetiletí nespravedlivé břemeno.“
Waltz rovněž zopakoval Trumpův návrh na vytvoření americké bezpečnosti pro Ukrajinu prostřednictvím výměny vzácných nerostných surovin:
„USA by samozřejmě chránily náš majetek, do kterého jsme investovali,“ řekl Waltz. „Mohlo by to znamenat biliony nejen pro ukrajinský lid, ale i pro nás a pro stabilitu regionu, že ekonomické investice jsou jednou z bezpečnostních záruk, v něž by Ukrajina mohla doufat.“
„Ukrajinský a americký tým jsou v závěrečné fázi jednání o dohodě o nerostných surovinách. Jednání byla velmi konstruktivní a téměř všechny klíčové detaily byly dokončeny. Jsme odhodláni ji urychleně dokončit a přistoupit k jejímu podpisu,“ uvedla v pondělí ukrajinská vicepremiérka a ministryně spravedlnosti Olga Stefanishyna ve svém příspěvku na X.
„Doufáme, že představitelé USA i SA by ji mohli co nejdříve podepsat a schválit ve Washingtonu, abychom ukázali náš závazek na další desetiletí,“ dodala.
Šance na mír tedy rostou, a to je opravdu dobrá zpráva. Provází ji však ta horší, že výdaje na obranu se mají ještě vystupňovat.
Logiku to nedává. Zejména český kontrakt na jaderné bombarďáky F-35, které smíme samostatně jenom zaplatit, ale nikoliv používat (pokud jsou vůbec schopny letu), protože kódy jsou někde v USA, to je bezprecedentní útok na českou národní bezpečnost.
Jde o peníze, které mohly být použity na opravdové zbraně. Nebo raději na mírový výzkum a podobné věci, protože NATO dodýchává a prosazují se ekonomické zájmy jako lepší kotva mocenského zapojení. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Ukrajině…
Ten boj je lítý a sveřepý a včera jej svět zažil na půdě OSN. Jednak při hlasování v Radě bezpečnosti o návrhu USA a jednak krátce předtím při hlasování o ukrajinské rezoluci v rámci Valného shromáždění s opačným smyslem.
Rada bezpečnosti OSN přijala závaznou rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině.
Podstatné je, že v ní není ani zmínka o územní celistvosti Ukrajiny ani použití obvyklého pojmosloví o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva a kterou i u nás miluje Petr Pavel, který se s tímto souslovím doslova mazlil na nedělní demonstraci za Ukrajinu na Staroměstském náměstí.
Pro rezoluci, která „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a k trvalému míru“, hlasovalo z 15 členů rady deset zemí, žádná nebyla proti. Čtyři země EU – Francie, Slovinsko, Řecko a Dánsko – se spolu s Británií hlasování zdržely.
Naopak Valné shromáždění přijalo nezávaznou rezoluci z pera Ukrajiny a jejích evropských spojenců, která podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro dokument hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína, Indie a Kuba, se zdrželo hlasování a 18 zemí bylo proti, mimo jiné USA po boku Ruska, Maďarska, Izraele, Severní Koreje či Běloruska.
Spojeným státům se nepodařilo dosáhnout toho, aby Valné shromáždění schválilo americkou rezoluci o ukončení války na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi. Valné shromáždění přijalo k této rezoluci pozměňovací návrhy ze strany Evropanů zahrnující zmínky o rozsáhlé ruské invazi v rozporu s Chartou OSN, o trvalém a komplexním míru a potvrzení podpory suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Pro takto upravený americký návrh hlasovalo 93 zemí, mimo jiné Ukrajina a Česko, zatímco 73 zemí včetně USA a Číny se zdrželo; Rusko a sedm dalších zemí hlasovalo proti.
Podle Richarda Gowana, odborníka z Mezinárodní krizové skupiny, je nesoulad názorů mezi Spojenými státy a Evropou „největším rozkolem mezi západními mocnostmi v OSN od války v Iráku a pravděpodobně je ještě zásadnější“.
Ale řekl bych: Všeho do času.
Trump a jeho tým rozhodně od tlaku na změnu náhledu evropských států zjevně neustoupí.
Již včera po návštěvě prezidenta Macrona ve Washingtonu a jednání s Donaldem Trumpem, učinil Macron otočku o 180 stupňů a prohlásil, že existuje pádný důvod pro obnovení kontaktů a jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Po Buči a válečných zločinech Ruské federace jsem ukončil kontakty s Putinem. Nyní je v USA nová administrativa, což znamená nový kontext. Je dobrý důvod obnovit kontakty s prezidentem Putinem,“ řekl francouzský prezident, když komentoval jednání mezi Trumpem a Putinem.
Řekl bych, že Trump postupně na USA zcela závislé evropské státy přivede k rozumu.
Dříve poslouchali Bidena, nyní budou muset poslouchat nového nájemce Bílého domu.
JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Militaristická Evropa ztratila právo podílet se na jednání o Ukrajině, tvrdí Rusko
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vítá vyváženější přístup USA vůči Ukrajině poté, co Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která zaujala neutrální postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Na dotaz novinářů stran ruského souhlasu s vysláním evropských mírových jednotek Peskov odkázal na dřívější vyjádření Moskvy, podle něhož by takový krok byl pro Rusko nepřijatelný.
„Vidíme, že Spojené státy zaujímají mnohem vyváženější postoj, což skutečně pomáhá úsilí zaměřenému na řešení konfliktu na Ukrajině. To samozřejmě vítáme,“ řekl Peskov. Evropa tuto „vyváženost“ dosud nevykazuje, což se ale může změnit po jednáních mezi Evropany a Američany, dodal.
Ruské ministerstvo zahraničí vydalo v úterý prohlášení, že „Evropané, kteří se vydali na cestu militarismu, ztratili právo požadovat účast na jednáních o Ukrajině a stále více se ocitají v izolaci“.
USA v pondělí v Radě bezpečnosti OSN dosáhly schválení rezoluce, jež vyzývá k míru, aniž by Rusku přisuzovala vinu za válku. Hlasování v den třetího výročí zahájení invaze Ruska na Ukrajinu podle agentury Reuters zdůraznilo výrazný posun v postoji americké vlády vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa.
Na zasedání Valného shromáždění OSN ale Spojené státy v pondělí neuspěly s rezolucí, která vyzývala k rychlému ukončení rusko-ukrajinského konfliktu, aniž by se zmiňovala o nutnosti územní celistvosti Ukrajiny či o ruské agresi. Místo toho VS OSN přijalo rezoluci, která potvrzuje ukrajinskou územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína či Indie, se zdrželo hlasování a 18 zemí, včetně USA, Ruska, Maďarska či Izraele bylo proti.
Ruská diplomacie vyhodnotila, že rezoluce o Ukrajině navržená USA je zase krokem správným směrem, který odráží přání nové americké administrativy přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině.
| Jeden člověk zemřel a 14 utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na rezidenční čtvrť města Kramatorsk na východě Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská policie, podle níž jsou mezi zraněnými i čtyři děti |
V pondělí se v Bílém domě setkal s Trumpem francouzský prezident Emmanuel Macron, který při té příležitosti mimo jiné řekl, že některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu jednotky jako bezpečnostní záruku. Trump uvedl, že USA tuto myšlenku podporují a že ruský prezident Vladimir Putin by přítomnost evropských mírových sil na Ukrajině akceptoval.
Mluvčí Kremlu ale v úterý v podstatě Trumpovo tvrzení popřel. „Existuje stanovisko k této záležitosti, které vyjádřil ruský ministr zahraničí (Sergej) Lavrov. Já k tomu nemám co dodat,“ řekl Peskov. Lavrov minulý týden uvedl, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, i kdyby to nebyly oficiálně jednotky NATO, ale třeba jen síly jeho členských států nebo jednotky EU. Moskva by to podle něj pokládala za „přímé ohrožení“.
O možném vyslání vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise hovořil minulý týden britský premiér Keir Starmer. Vyslání svých vojáků po vyjednání míru nevyloučila ani Francie či Švédsko. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země vojáky na Ukrajinu nepošle. Česká ministryně obrany Jana Černochová v úterý řekla, že v této věci je potřeba počkat na více informací a jasné parametry, podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse na toto téma absolutně předčasná.
Peskov rovněž zopakoval Putinův návrh, aby se USA podílely na těžbě kovů vzácných zemin v Rusku. Nabídka přichází v době, kdy Washington a Kyjev vyjednávají o dohodě o přístupu USA k ukrajinským vzácným nerostům. „Američané potřebují kovy vzácných zemin. Máme jich hodně,“ řekl mluvčí Peskov s tím, že mezi USA a Ruskem v tomto směru existují „poměrně široké perspektivy spolupráce“.
X X X
Boris se nalil, Bill se chechtal. Jak se z prezidentů Ruska a USA stali kámoši
Dnes to působí neuvěřitelně. Cože, prezidenti Ruska a USA v družném smíchu? Pozoruhodné přátelství Borise Jelcina a Billa Clintona však dává vzpomenout na naděje z dob po konci studené války. Jeho příběh popisuje další díl seriálu Slavné fotografie.
Co šéfa Bílého domu tak rozesmálo? Jelcin se rozhodl nebrat si servítky k americkému tisku. „Když jsem přicestoval do Spojených států na naše setkání, rozhodně jsem neměl tolik optimismu, jako když nyní odjíždím. A to vše díky vám. Protože jste psali, že dnešní setkání s Clintonem bude katastrofa,“ začal prezident Ruské federace.
„Takže teď konečně vám mohu říct, vy jste katastrofa,“ zavtipkoval na účet novinářů. Clinton se v tu chvíli zlomil v pase. Neovladatelný smích nejmocnějšího muže světa zcela vyřadil z provozu, nebyl schopný adekvátní reakce. „Hlavně se ujistěte, na koho to bylo míněno,“ odtušil směrem k novinářům a dál pokračoval v neovladatelném výbuchu emocí.
Jelcinova rýpavá poznámka rozesmála i samotné novináře. Atmosféra v sále se uvolnila natolik, že se Clinton neostýchal vzít Jelcina kolem ramen, ten mu gesto bez rozmýšlení oplatil. Nejvyšší představitelé zemí, které na sebe dlouhé dekády mířily jadernými zbraněmi, stáli před kamerami jako staří kamarádi.
Výše popsaná scéna se odehrála 23. října roku 1995 během tiskové konference v Rooseveltově sídle ve státě New York. Zachytili ji desítky fotografů, tu nejznámější pořídil oficiální fotograf Bílého domu Ralph Alswang. Výbuch smíchu po jednání o válce v Bosně a omezení mezikontinentálních raket dodnes zůstává pomníkem lidsky blízkého vztahu Jelcina a Clintona.
Jelcin dokázal uvolnit atmosféru vždy a všude, značnou roli v tom však hrál alkohol. Někteří tvrdili, že Clintonův výbuch smíchu byl promyšleným pokusem zakrýt, jak moc byl tehdy opilý. Například náměstek ministerstva zahraničí Strobe Talbott později vzpomínal, že ruský prezident do sebe ještě před obědem nalámal tolik vína, že jednání o Bosně muselo být přerušeno.
Na osobním porozumění obou mužů přitom záležela stabilizace světa po konci studené války. Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem byly plné očekávání, naděje, ale také obav. Amerika si v Jugoslávii ověřovala svou roli světového policajta, naopak Jelcin měl nelehký úkol transformovat největší zemi světa z plánované ekonomiky do tržního hospodářství.
Jejich vztah tak byl plný paradoxů. V oficiální úrovni byly jejich schůzky často napjaté, obě strany měly protichůdné zájmy například ohledně rozšiřování NATO nebo západnímu zákroku proti Srbsku. Mezi Jelcinem a Clintonem nicméně vzniklo osobní pouto, které se vymykalo diplomatickým standardům.
Svědčí o tom například fakt, že Jelcin jednou daroval Clintonovi pár hokejových dresů s nápisy „Jelcin 96“ a „Clinton 96“. Jednalo se o přátelské gesto odkazující na nadcházející prezidentské volby v roce 1996. V těch nakonec oba politici svůj post úspěšně obhájili, i když Jelcinovo vítězství v Rusku dodnes vyvolává hořkost a rozpaky.
Oba muži si rozuměli a dokázali ocenit humor i v těch nejkritičtějších okamžicích. A že jich kvůli Jelcinovým neustálým alkoholovým eskapádám nebylo málo. Jeho náklonnost k lihovinám se postupně stala součástí jeho veřejného obrazu a některá jeho dobrodružství vstoupila do legend.
V trenkách pro pizzu
Jedním z nich se stal i Jelcinův noční incident během jeho oficiální návštěvy Washingtonu v září roku 1994. Ruský prezident se po několika skleničkách alkoholu nepozorovaně vytratil ze svého pokoje v Blair House a vyrazil do víru velkoměsta. Nutno podotknout, že pouze ve spodním prádle.
Na Pennsylvania Avenue začal křičet na agenty tajné služby, aby mu zavolali taxi. Pan prezident totiž dostal chuť na pizzu. Situace se stávala stále bizarnější, když Jelcin zatvrzele odmítal návrat do svého přepychového ubytování a pokračoval v rozepři s agenty.
Clinton později vzpomínal, že Jelcin nakonec svou pizzu dostal, ale o den později se pokusil o útěk znovu. Tentokrát se mu dokonce podařilo proklouznout ostraze a dostat se do suterénu, kde ho strážci budovy považovali za vetřelce. Incident nakonec vyřešili ruští a američtí agenti, Jelcin však byl na chvíli skutečně v ohrožení života.
Jelcinovy noční výlety byly dlouho utajovány. Na veřejnost se dostaly až po letech díky knize „The Clinton Tapes“ od Taylora Branche, kde byly odhaleny mnohé zákulisní historky z dob Clintonovy éry.
„Boris Jelcin byl ruský patriot, který věřil, že demokracie je jediný způsob, jak obnovit postavení Ruska v 21. století. Po celou dobu svého prezidentování neúnavně pracoval na dosažení tohoto cíle, ke škodě svého zdraví, ale k velkému prospěchu svého národa.“
Bill Clinton v reakci na úmrtí Jelcina v roce 2007
Jelcinovy eskapády dodnes vrhají stín na jeho politické dědictví. Jeho alkoholismus se postupně zhoršoval, na veřejnosti se potácel a padal, což samozřejmě přitahovalo pozornost médií. Der Spiegel po jeho smrti v roce 2007 jeho kariéru shrnul v titulku „Vzestup a pád opilého cara“.
Bylo to možná kruté, přesně to však odráželo Jelcinovu rozporuplnou postavu – na jedné straně reformátor, na druhou straně člověk v zajetí osobních démonů, které často zastínili jeho politické úspěchy. Sám Clinton uznával, že jeho šéf Kremlu byl komplikovaná osobnost.
„Boris Jelcin byl ruský patriot, který věřil, že demokracie je jediný způsob, jak obnovit postavení Ruska v 21. století. Po celou dobu svého prezidentování neúnavně pracoval na dosažení tohoto cíle, ke škodě svého zdraví, ale k velkému prospěchu svého národa,“ uvedl po Jelcinově smrti Clinton v prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin jeho manželka Ludmila a bývalí prezidenti USA Bill Clinton a George Bush se účastní pohřbu bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina na hřbitově v Moskvě. (25. dubna 2007)
„Riskoval svůj život, aby zabránil převratu, a pak tlačil Rusko kupředu přes ekonomické strádání a politické nepokoje k partnerství s protivníky studené války a členství v G8,“ vzpomínal Clinton, který se po boku Vladimira Putina zúčastnil Jelcinova pohřbu v moskevském chrámu Krista Spasitele.
Naopak v Rusku jsou Jelcinovy podnapilé eskapády vnímány jako symbol slabosti a ponížení po rozpadu SSSR. A na jelcinovskou éru začínají bez sentimentu hledět i mladší představitelé opozice, pro které divoká privatizace v 90. letech nepředstavuje vedlejší efekt transformace, ale předehru putinovského autoritářství.
„V devadesátých letech se stalo hodně ošklivých věcí. Například volební kampaň v roce 1996, kdy Jelcin nespravedlivě vyhrál prezidentské volby. Pokud chceme být zdravou společností, tak potřebujeme otevřenou diskusi o tom, co se tehdy stalo,“ prohlásil nedávno v rozhovoru pro iDNES.cz šéfredaktor exilového portálu Projekt Roman Badanin.
X X X
USA S RUSKEM…
Trump čelí kritice kvůli hlasování s Ruskem. Roosevelt se obrací v hrobě, zní ze světa
Spojené státy americké pod taktovkou staronového prezidenta Donalda Trumpa hlasují v rezolucích o Ukrajině po boku Moskvy. Na Radě bezpečnosti OSN prošla s ruskou podporou americká rezoluce k válce na Ukrajině, přičemž vůbec nezmiňuje „ruskou agresi“ ani slova o zachování územní celistvosti Ukrajiny. Stejně pak USA hlasovaly s Ruskem i ve Valném shromáždění OSN. Trumpova administrativa je kvůli tomu kritizována v Evropě, kde ji velmi ostře komentuje belgický expremiér Guy Verhofstadt, a ozvala se i Trumpova republikánská rivalka z voleb Nikki Haleyová.
Americká delegace v čele s velvyslankyní Dorothy Sheaovou na jednání Rady bezpečnosti OSN představila svoji rezoluci k válce na Ukrajině, ve které „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a k trvalému míru“, ale zcela v ní chybí dříve běžné výroky, jako jsou třeba „ruská agrese“ nebo zmínky o „územní celistvosti Ukrajiny“.
To značí obrat od dosavadní politiky USA. Dle očekávání se k takovému znění rezoluce přidalo Rusko, které už tři roky na Ukrajině vede válku, připojilo se ještě dalších osm států, díky čemuž dokument prošel. Proti se postavili pouze evropští spojenci – Francie, Slovinsko, Řecko, Dánsko a Velká Británie.
Trumpovy USA společně s Ruskem o podobné rezoluci odsuzující ruskou agresi a uznávající ukrajinskou celistvost hlasovaly i přímo na Valném shromáždění OSN. Oba státy byly proti, přičemž se zařadily po bok Běloruska, ale i třeba Maďarska a Izraele, společně s některými africkými a pacifickými státy. Tentokrát však rezoluce prošla i díky Česku, které bylo pro.
Americká delegace v Radě bezpečnosti OSN svoji rezoluci hájí s tím, že jde o „cestu k míru“. Po přijetí Sheaová uvedla, že „rozhodnutí tleská, protože jde o první výzvu k ukončení konfliktu na Ukrajině za celé tři roky“.
Agentura AP poznamenává, že rezoluce přijaté na půdě OSN nejsou nijak právně závazné. Na druhou stranu je však lze brát jako „barometr mínění ve světě“.
Hanebný moment historie USA, hořekuje Verhofstadt
Hlasování americké delegace ostře zkritizoval někdejší belgický premiér a donedávna vlivný europoslanec Guy Verhofstadt. „Historický a hanebný moment americké historie, když USA hlasují v OSN s Běloruskem a Ruskem. Z hajného se stává pytlák,“ napsal na sociální síti X Verhofstadt s dovětkem, že bývalý britský ministerský předseda Winston Churchill a americký exprezident Franklin D. Roosevelt, oba klíčové osobnosti 2. světové války, se „obrací v hrobech“.
Proti hlasování americké delegace pod taktovkou Trumpovy administrativy se ozvala i bývalá velvyslankyně USA právě při OSN Nikki Haleyová, která před nedávnými americkými volbami usilovala o republikánskou nominaci a ve straně byla hlavní soupeřkou nynějšího šéfa Bílého domu.
„Amerika vždy byla pilířem svobody a demokracie. Musíme mít morálně jasno, abychom poznali rozdíly mezi dobrem a zlem, mezi správným a špatným. Nemůžeme tyto hranice zamazat. Musíme si vybrat stranu a nikdy by to neměla být strana s diktátory,“ varovala Haleyová na X.
Oproti nim hlasování Američanů chválí Moskva. „Vidíme, že Spojené státy zaujímají mnohem vyváženější postoj, což skutečně pomáhá úsilí zaměřenému na řešení konfliktu na Ukrajině. To samozřejmě vítáme,“ prohlásil podle deníku The Moscow Times mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
X X X
Šéf Motola očima (ex)ministrů: špičkový manažer, který vládl jako Ludvík XIV.
Tak jako současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) i většina jeho předchůdců ve funkci shodně tvrdí, že do policejního zásahu neměli ani tušení o dění v motolské nemocnici. O stíhaném a již odvolaném řediteli Miloslavu Ludvíkovi mluví v superlativech. Výjimkou je Jozef Kubinyi. Podle něj exředitel vládl v nemocnici podobně jako francouzský král Ludvík XIV. na svém dvoře.
Miloslav Ludvík řídil motolskou nemocnici s roční pauzou od roku 2000. Podle exministrů zdravotnictví velmi dobře. „Byl to špičkový manažer,“ říká například Roman Prymula.
„Pod jeho vedením největší česká nemocnice prosperovala a rozvíjela se. Uměl sehnat peníze, což bylo dlouho po listopadové revoluci klíčové,“ dodává Leoš Heger s tím, že o dění z posledních let už nemá informace.
Pouze Jozef Kubinyi, který vedl zdravotnický resort krátce (od 14. dubna do 4. srpna 2004), to vidí jinak a je rád, že v Motole zasáhla policie. „Domnívám se, že všichni věděli, že Ludvík si žil nad poměry a v nemocnici vládl podobně jako francouzský král Ludvík XIV. na svém dvoře. A stejně tak byl nedotknutelný, protože měl politické zastání,“ míní Kubinyi, který byl v době působení na ministerstvu členem ČSSD.
Ve stejné politické straně byl i Ludvík, který vedl resort zdravotnictví později – od 1. prosince 2016 do 13. prosince 2017. Pak se vrátil zpátky do čela motolské nemocnice. Ačkoli sociální demokraté se mezi sebou oficiálně oslovují „příteli“, Ludvík s Kubinyim se rádi neměli.
„Nemyslel jsem si, že Ludvík skončí až tak, jak teď vidíme v médiích. Ale nepopírám, že cítím zadostiučinění. Kdyby nedojel na evropské fondy, dál by pokračoval ve svém výnosném kralování a nic by se nedělo,“ říká Kubinyi.
Podle něj se ve zdravotnictví točí hodně peněz, které svádějí. A chybný je i systém nemocnic jako příspěvkových organizací, který umožňuje ředitelům ovládat řízení i tok peněz a znemožňuje jejich důslednou kontrolu.
„O různých nekalostech ve zdravotnictví se vědělo a ví, ale bohužel chybí důkazy. Zásah policie by měl být až tím posledním v řadě, když všechny ostatní kontrolní mechanismy selžou. Vždy je lepší prevence a správné nastavení systému. Jako ministr zdravotnictví jsem tehdejšímu ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi navrhl, aby mě vybavil odposlouchávací technikou, že mu z některých nemocnic potřebné důkazy přinesu. Ale nebyla vůle něco takového řešit, poslal mě do háje,“ tvrdí Kubinyi.
Připomněl i to, že jako ministr z různých důvodů odvolal pět ředitelů nemocnic, ale po jeho odchodu se dva z nich vrátili do funkcí – jeden do stejné a druhý do čela jiné nemocnice.
Konkrétně s Ludvíkem se Kubinyi jako ministr střetl kvůli dotaci ve výši stovek milionů korun. „Peníze jsme uvolnili na opravy havarijního stavu energetické sítě v Motole, ale ředitel je obratem použil na zahájení rekonstrukce pavilonu. Když jsem mu to vyčetl, nic si z toho nedělal,“ dodává Kubinyi.
V posledních dvou letech už policie v souvislosti s ovlivňováním veřejných zakázek za úplatky zadržela a obvinila řadu ředitelů a dalších manažerů nemocnic.
Například předminulý týden strávila noc na policii trojice zadržených a obviněných z Moravskoslezského kraje: ředitel Nemocnice Třinec Jiří Veverka i jeho ekonomický náměstek Kamil Mašík a zaměstnanec firmy Hartmann. Radní kraje, kterému nemocnice patří, hned další den ředitele z funkce odvolali. Minulý rok policie zatýkala kvůli korupci například v nemocnicích na Ústecku i v Jihlavě.
Podle Kubinyiho takové případy neskončí, pokud se nezmění organizační forma nemocnic. „Neměly by to být příspěvkové organizace, kde může o všem rozhodovat jeden člověk. Mělo by jít o společnosti, které povede správní rada a na jejichž hospodaření bude dohlížet dozorčí rada. Ale jejich členové by museli být také hmotně odpovědní a ručit za hospodaření i vlastním majetkem, a celkově se musí výrazně zvýšit transparentnost toků peněz ve zdravotnictví,“ navrhuje Kubinyi.
Svatopluk Němeček, který také vedl ministerstvo zdravotnictví za ČSSD (od 29. ledna 2014 do 30. listopadu 2016), míní, že všude, kde se točí veřejné peníze, se občas najde černá ovce, která se z toho zblázní.
„Veřejně se o tom ale nikdy nemluví, takže ani já jsem neměl tušení, že by se v Motole dělo něco nezákonného. Ani náznakem. Pokud někdo tvrdí opak, měl podat trestní oznámení. Ale podle mě jsou to jen řeči,“ říká Němeček.
I podle něj patřil Ludvík k nejlepším zdravotnickým manažerům a Motol pod jeho vedením k nejlépe fungujícím pražským nemocnicím. S Kubinyim ale souhlasí v tom, že forma příspěvkové organizace není pro nemocnice ideální.
„Já teď řídím Bohumínskou městskou nemocnici, která je akciovou společností. V té nerozhoduje jeden člověk, ale kolektivní vedení. Peněz ve zdravotnictví není moc, protože většinu spolknou rostoucí mzdy i náklady na drahé léky a vybavení, což časem neutáhneme. Nicméně všude se najde prostor pro lepší hospodaření,“ dodává Němeček.
X X X
Pět obviněných z kauzy Motol zůstává zadržených, pro čtyři navrhli vazbu
Pět lidí obviněných v souvislosti s veřejnými zakázkami ve Fakultní nemocnici v Motole zůstává zadržených. Na čtyři z nich podala evropská pověřená žalobkyně návrh na vzetí do vazby. Ostatní zadržení budou propuštěni, uvedla policie. V korupční kauze je celkem 18 obviněných.
O návrzích na vzetí čtyř obviněných do vazby bude ve středu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 5, sdělila mluvčí soudu Kateřina Kaspar Studecká.
Padla obvinění z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Podle kriminalistů stíhaní systematicky zneužívali procesy při zadávání nemocničních veřejných zakázek.
Do budovy soudu, kde bude líčení probíhat, v úterý dorazil i známý advokát Josef Monsport. Podle informací iDNES.cz by měl v případu zastupovat Miroslava Janstu, jednoho z hlavních aktérů celé kauzy.
Mezi hlavní obviněné motolské kauzy patří odvolaný ředitel Nemocnice Motol Miloslav Ludvík, jeho náměstek Pavel Budínský a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Právě jeho by měl podle informací iDNES.cz v případu zastupovat advokát Josef Monsport. Ten v minulosti zastupoval například i bývalého ministra obrany Martina Bartáka a vystupoval také jako správce společnosti H-System.
V motolské kauze je z praní špinavých peněz, úplatkářství nebo dotačních podvodů obviněných celkem 18 lidí. Slyšení proběhlo v úterý ve večerních hodinách. Stíhaní lidé podle kriminalistů systematicky zneužívali procesy při zadávání nemocničních veřejných zakázek. Hlavním podezřelým hrozí až dvanáct let vězení.
Ludvíka pak podle informací iDNES.cz zastupuje advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.
X X X
Výborný: Přebytečné regulace dusí farmáře, EU musí snížit administrativní zátěž
Evropské zemědělství se musí zbavit nadměrné regulace a zbytečných zátěží. To je základní krok k posílení konkurenceschopnosti. Po jednání Rady EU, na které Evropská komise představila zástupcům členským státům svou Vizi pro zemědělství a potravinářství, to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Konkrétní stanovení cílů a priorit však podle něj bude možné až v kontextu budoucí podoby víceletého finančního rámce EU.
„Pro budoucí evropské zemědělství je důležité, aby se zbavilo nadměrné regulace a zbytečných zátěží, které brání investicím a rozvoji podniků. Myslím si, že je to základní krok k posílení konkurenceschopnosti. Musíme zohlednit místní a specifické potřeby jednotlivých členských států,“ řekl po jednání Rady Výborný.
Stanovení cílů a priorit však podle něj nebude možné bez znalosti budoucí podoby víceletého finančního rámce. Ten určí podobu evropských rozpočtů na roky 2028 až 2034, jeho první návrh má Evropská komise představit v létě. Následovat budou vyjednávání. Takzvaná Společná zemědělská politika (SZP), prostřednictvím které Evropská unie finančně podporuje farmáře, přitom tvoří asi třetinu rozpočtu, a to v době, kdy se rozpočet ocitá pod tlakem. „Dnešní debatu o tomto tématu v rámci zveřejněné Vize beru jen jako zahajovací a detailní diskuse očekávám na nadcházejících jednáních Rady,“ řekl nyní Výborný.
Pro Českou republiku je podle něj zásadní, aby byla zajištěna odolnost zemědělského sektoru ve všech aspektech od ekonomického přes sociální až po environmentální. Je také potřeba rozvíjet konkurenceschopnost EU a sektoru zemědělství na globálních trzích, a to prostřednictvím zajištění férových podmínek, omezení nadměrných požadavků a investičních motivací. Dále by se měl vývoj zaměřit na vytváření prostředí přívětivého pro podnikatelský sektor zjednodušením a snížením administrativní zátěže s důrazem na proveditelnost v praxi.
Zachovat dva pilíře podpory pro zemědělce
„Oceňuji záměr zjednodušit a lépe zacílit přímé platby. Zjednodušení však nesmí být pouze prázdnými frázemi. Je nezbytné opravdu zmírnit administrativní zátěž. Ta obrovská detailnost, kterou dnes vidíme u strategických plánů, neuvěřitelně komplikuje jejich modifikaci. Vnímám dvě oblasti zjednodušení, jednu oblast pro toto období, kde preferuji stabilitu a předvídatelnost pro praxi, a dále potřebné úpravy budoucí struktury SZP (v rámci nového finančního rámce, tedy od roku 2028, pozn. red.),“ řekl Výborný.
Ze strany ministrů zemědělství na Radě ohledně nového SZP zazněl apel na udržení dostatečného rozpočtu na zemědělství a jeho rozdělení do dvou pilířů – přímého a zásluhového, jak platí již v tomto období.
Vize, kterou Komise představila minulý týden, obsahuje mimo jiné právě záměr omezit demokracii nebo zajistit spravedlivější rozdělení evropských prostředků určených na podporu farmářů pod hlavičkou SZP. Kromě toho si klade za cíl přilákat do odvětví více mladých, více do rozhodování zapojit lokální úroveň vládnutí, zajistit férovější podnikatelské prostředí nebo nastavit politiku pobídek namísto zákazů.
Na pondělní Radě EU ministři zemědělství také řešili aktuální situaci na trhu nebo podporu rozvoje venkova. Ministr Výborný pak na bilaterární schůzce s eurokomisařem pro zemědělství Christophem Hansenem probral také dopady loňských extrémních povodní na zemědělský sektor v ČR a požádal jej o pomoc EU.
Karolína Novotná, ceskajustice, cz
X X X
Se starosty Tachovska se Rada kraje setkala ve Stříbře
Starostky a starostové Tachovska měli v úterý 25. února možnost potkat se se všemi členy Rady Plzeňského kraje na společném setkání, které inicioval Plzeňský kraj. Šlo v pořadí o čtvrtou cestu za představiteli obcí. Obdobné setkání se uskutečnilo na Rokycansku, Klatovsku, Domažlicku a ve Stodě pro okres Plzeň-jih. Na radnici ve Stříbře se z pozvaných zástupců měst a obcí sešla více než polovina.
Obdobně jako během předchozích čtyř setkání členové Rady PK v čele s hejtmanem Kamalem Farhanem seznámili přítomné zástupce obcí se svými gescemi a záměry na tento rok i další období. Upozornili je na zajímavé dotační tituly, z nichž mohou obce čerpat finanční podporu kraje na svůj rozvoj.
„Sešel jsem se starosty z Tachovska ve Stříbře i proto, že tamní region trápí dlouhodobě nedostatek policistů a zhoršený pocit bezpečí. Na něm se v nemalé míře podílejí cizinci, kterých je v této oblasti na počet obyvatel výrazně víc, než v jiných regionech ČR. Znova budu apelovat na ministra vnitra a na vládu, aby začala už konečně něco dělat,“ řekl k dnešnímu setkání se zástupci obcí hejtman Kamal Farhan.
Jediné, co kraj není schopen podle jeho slov zajistit, je totiž zvýšení počtu policistů, kdy státní policii v kraji chybí 220 policistů. Zdůraznil také, že Plzeňský kraj navýšil oproti roku předešlému peníze pro profesionální a dobrovolné hasiče o 14 mil. Kč, aby i v malých obcích bylo kvalitní moderní hasičské vybavení. Celkem půjde z kraje pro tento účel 51 mil. Kč, z toho pro Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska je určena podpora ve výši 6,5 mil. Kč, což je o 3,5 mil. Kč více než v r. 2024, tj. o 100 %. Další prioritou, o níž hejtman PK hovořil, je oblast zdravotnictví. V této souvislosti zástupcům obcí řekl, že si je vedení kraje vědomo toho, že je v tachovském okrese nedostatek lékařů a snížená dostupnost zdravotních služeb, což se kraj snaží řešit. Tento problém by měl být dle něho řešen zejména na úrovni centrální, ta však dle něho dělá minimum.
„Na základě zákona o zdravotních službách budou pohotovosti garantovány pouze tam, kde je urgentní příjem. Plzeňský kraj je zachová i tam, kde urgentní příjem není a bude je i nadále finančně podporovat,“ ujistil zástupce obcí hejtman Kamal Farhan. Informoval je také o záměru Plzeňského kraje zavést on-line pohotovosti a zajistit tak v Plzeňském kraji dostupnost zdravotní péče ve chvíli, kdy vláda a ministr zdravotnictví chtějí podporovat jen LSPP, kde jsou urgentní příjmy.
Dále Kamal Farhan upozornil zástupce obcí na dotační program „Podpora primární péče v Plzeňském kraji 2025“, jehož cílem je zajištění dostupnosti poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, podpora vzniku a vybudování nových ordinací a vzniku nových pracovišť. Informoval je zároveň, že kraj plánuje stavbu nemocnice v Plané a její stavbu by chtěl zahájit ještě v tomto volebním období. Vyčíslil také finanční prostředky, které šly z krajského rozpočtu prostřednictvím dotačních programů na rozvojové projekty obcí v Tachovském okrese. V r. 2024 bylo poskytnuto v rámci všech dotačních programů do okresu Tachov celkem 57 781 tis. Kč.
Statutární náměstek hejtmana Petr Vanka připomněl dotační titul Program stabilizace a obnovy venkova, který letos zaznamenal velký převis žádostí nad alokovanou částkou 120 mil. Kč. A také Program obslužnosti venkova zaměřený na modernizaci malých obcí. „Pro letošní rok jsme u tohoto programu navýšili finanční prostředky z 10 na 20 mil. Kč, tedy o 100 %. Můžete z něho čerpat například na zřízení elektronických úředních desek anebo zřízení autonomních prodejen,“ upřesnil náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Petr Vanka. A upozornil i na letos zcela nově vypsaný dotační program s názvem Podpora bytového fondu malých obcí, který by měl obcím pomoci s revitalizací stávajících budov v jejich majetku na byty. Alokováno v něm bude 30 milionů korun a s vyhlášením kraj počítá v měsíci květnu. Jeho cílem je zároveň i podpora stabilizace mladých rodin v malých obcích.
Náměstek hejtmana pro oblast investic a majetku Martin Záhoř seznámil zástupce obcí s investicemi, které kraj chystá v Tachovském okresu. „V rámci Plzeňského kraje jsme si nastavili priority v oblastech sociálních záležitostí, zdravotnictví a školství,“ oznámil a dále upřesnil: „Budeme budovat urgentní příjem ve Stodské nemocnici, do něhož bude z krajského rozpočtu investováno 80 mil. Kč, dotace bude činit 108 mil. Kč. Dalším projektem by měla být nemocnice následné péče v Plané, kde by měla zároveň vzniknout interní ambulance, chirurgická ambulance a zázemí výjezdové základny ZZS PK.“ Cílem je přestěhování Nemocnice následné péče sv. Anna, s. r. o. do nových prostor. V současné době se již zpracovává zpřesňující studie dle požadavku všech dotčených subjektů. Pozemky pro výstavbu nového objektu jsou rovněž již ve vlastnictví Plzeňského kraje.
Z úst náměstka hejtmana pro oblast sociálních věcí Jana Bozděcha se zástupci obcí dozvěděli, že se kraj snaží o stabilizaci personálu v zařízení v Centru sociálních služeb v Tachově a v Domově Milíře. Upozornil je také na možnosti využití tamních odlehčovacích služeb. Přítomné představitele obcí rovněž vyzval, aby dali krajskému úřadu vědět o občanech, kteří by měli zájem o získání více informací k pěstounské péči a předali tyto kontakty krajskému úřadu, to vše v rámci motta „Pěstuj budoucnost“, kdy lze dát šanci na plnohodnotný život dětem, které nemohou žít ve své vlastní rodině.
Pavel Čížek, náměstek hejtmana pro oblast dopravy vyzval zástupce obcí, aby vyzkoušeli krajskou integrovanou dopravu a sdělil starostům, že kraj počítá pro jejich okres se 124 mil. korun na opravy komunikací. Správa a údržba silnic Plzeňského kraje má ve své správě v okrese Tachov 766 km silnic II. a III. třídy a 130 mostů. V plánu je mimo jiné rekonstrukce mostu ve Stříbře ev. č. 193-020, do níž kraj vloží 32 mil. Kč, dále rekonstrukce silnice II/605 Rozvadov-stará celnice za 28 mil. Kč, rekonstrukce mostu ev. č. 201-049 u obce Potín (15 mil. Kč) a rekonstrukce průtahu v obci Nedražice za 7 mil. Kč. S tím vším se mohli starostové seznámit i v připravené listinné podobě.
Náměstek hejtmana pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc se dotkl se tématu slučování malých škol a převodu nepedagogických pracovníků do fondu zřizovatele. Informoval je, že není možné, aby v tomto případě počítali s finanční pomocí kraje. „Pro nás jako kraj to máme již spočítáno. Od září do konce letošního roku to je 200 milionů korun a pro příští rok 600 milionů korun,“ vyčíslil náměstek hejtmana V. Kroc. Uvedl také, že pokud by chtěl Plzeňský kraj zabezpečit všechny investiční potřeby krajem spravovaných škol, pak by na to potřeboval 4 mld. korun. Ročně však disponuje pouze cca jednou miliardou. „Investice do základních škol, o něž nás často žádáte, tak skutečně není možné poskytnout,“ konstatoval náměstek V. Kroc. Doplnil také informaci, že 100 mil. Kč poskytuje kraj na podporu sportovní činnosti.
Petr Fišer, člen rady kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství upozornil na dotační tituly v oblasti životního prostředí, kde bylo pro Program vodohospodářské infrastruktury 2025 alokováno celkem 130 mil. Kč. A radní pro oblast kultury a památkové péče Libor Picka se věnoval dotačním programům zaměřeným i na podporu všech knihoven, kde bylo během posledních čtyř let využito celkem 8 mil. Kč. Koncem března také budou vyhlášeny programy směřující k podpoře cestovního ruchu.
Ředitelka Krajského úřadu PK Štěpánky Szabó starostům připomněla informace z oblasti postupující digitalizace státní správy a povinnosti akceptovat e-doklady od 1. 1. 2025 i u obcí I. typu, což se projeví zejména při podzimních volbách do Poslanecké sněmovny PČR. Shrnula aktuální situaci ohledně Digitální technické mapy kraje a zdůraznila pomoc kraje s funkcí editora dat, a to bezplatně pro obce do 1 000 obyvatel. Žádat o tuto službu je možné prostřednictvím katalogu služeb – odkaz: SSO KÚPK – přihlášení do Katalog služeb ICT. Závěrem také upozornila starosty a starostky na nový institut zvaný ‚Společenství obcí‘, který je státem podporován. „V kraji již vzniklo první společenství obcí Nepomucko, které pro vás může být inspirací,“ prohlásila Š. Szabó.
Poslední setkání vedení kraje se starosty měst a obcí se bude konat v úterý 11. března 2025 od 9:00 hodin v Kulturním domě v Manětíně. Zúčastní se ho zástupci obcí okresu Plzeň-sever.
X X X
Kvitová se po mateřské pauze vrátila na kurty, první zápas po návratu s Burrageovou ale prohrála
Tenistka Petra Kvitová se po rok a půl dlouhé mateřské pauze vrátila na okruh WTA porážkou. Dvojnásobná wimbledonská šampionka prohrála v prvním kole turnaje v Austinu 6:3, 4:6, 4:6 s Jodie Burrageovou z Velké Británie.
Kvitová naposledy startovala v říjnu 2023 na turnaji v Pekingu. Vloni na Nový rok oznámila, že s trenérem a manželem Jiřím Vaňkem očekávají prvního potomka. V červenci vítězka 31 titulů přivedla na svět syna Petra. Comeback na kurty oznámila na začátku letošního února.
Čtyřiatřicetiletá Kvitová prohrála při návratu s Burrageovou po dvou hodinách a 28 minutách. Využila pět z 16 brejkbolů, zaznamenala ale také 12 dvojchyb. O devět let mladší Burrageová zahrála 14 es.
„Ona je absolutní šampionka. Věděla jsem, že budu muset bojovat,“ řekla v rozhovoru na kurtu Burrageová. „Začala jsem dost nejistě, ale ona hrála, jako by ani těch 17 měsíců nebyla pryč. Všechno vracela do kurtu, takže mi bylo jasné, proti komu stojím. Nepochybovala jsem o tom, že je stejnou hráčkou, jakou byla před 17 měsíci. Jsem velmi spokojená, jak jsem se s tím vyrovnala, vrátila se do zápasu a bojovala až do konce,“ doplnila Burrageová.
Kvitová, která startovala v Austinu díky divoké kartě, vstoupila do utkání proti 189. hráčce světa Burragové sebejistě. Díky dvěma brejkům utekla brzy do vedení 4:0. Britka sice v osmé hře jedno manko brejku smazala, česká tenistka jí ale vzápětí vzala servis ještě jednou a ujala se po 49 minutách hry vedení.
Ve druhé sadě se už šestinásobné vítězce Fed Cupu na podání tak nedařilo. Po dvou ztracených servisech prohrávala 2:4. Dokázala sice srovnat, v deváté hře ale znovu o podání přišla a Burrageová vyrovnala.
Na začátku třetího setu Kvitová odvrátila dva brejkboly. Později ale nevyužila šest šancí na prolomení soupeřčina servisu. Za stavu 4:4 naopak přišla svěřenkyně Jiřího Vaňka o podání a Burrageová poté duel dotáhla. Utkání zakončila druhým využitým mečbolem.
X X X
České fotbalistky zvládly i druhý zápas Ligy národů, v Českých Budějovicích porazily Albánii 5:1
České fotbalistky porazily v Lize národů doma 5:1 Albánii a vyhrály i druhý zápas pod vedením nové trenérky Jitky Klimkové. Reprezentantky navázaly v Českých Budějovicích na páteční triumf 4:0 v Chorvatsku.
Klimková vsadila na stejnou základní sestavu jako v Chorvatsku a její svěřenkyně proti outsiderovi skupiny rovněž skórovaly třikrát už v úvodním poločase. Do vedení ale šla jako první v 24. minutě Albánie poté, co Megi Dociová proměnila penaltu nařízenou za faul Evy Bartoňové na Qendresu Krasniqiovou.
Stav otočila dvěma góly Kateřina Svitková, které obě trefy připravila přihrávkou před bránu Lucie Khýrová. Ještě do pauzy se trefila z dorážky Bartoňová a po hodině hry zvýšila hlavou Andrea Stašková. Skóre uzavřela v 62. minutě svým druhým gólem Bartoňová.
Další zápas čeká české fotbalistky 4. dubna na hřišti Ukrajiny, se kterou se utkají o čtyři dny později v domácí odvetě. Vítězově všech skupin divize B postoupí mezi elitu a zajistí si výhodnější pozici pro kvalifikaci o světový šampionát 2027. Druhé týmy čeká baráž proti třetím celkům skupin A. Poslední družstva v tabulce přímo sestoupí o úroveň níže.
X X X
Boj za více peněz pro Pardubický kraj pokračuje. Výzvu obdrží vláda i prezident
Již několik let bojuje Pardubický kraj společně s dalšími regiony za změnu rozpočtového určení daní a narovnání letité disproporce mezi příjmy srovnatelně velkých krajů. Na jednání krajského zastupitelstva byla schválena výzva směřující k Vládě České republiky a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby byla tato problematika bezodkladně řešena v rámci legislativního procesu. Změna RUD pro kraje je mimo jiné jednou ze součástí programového prohlášení Vlády České republiky pro stávající volební období.
Zastupitelstvo Pardubického kraje dne 19. 9. 2023 schválilo zákonodárnou iniciativu ve věci novely zákona o rozpočtovém určení daní. Návrh byl předložen Poslanecké sněmovně dne 27. 9. 2023. „Stejný návrh současně předložily Zlínský kraj, Středočeský kraj, Liberecký kraj, Jihomoravský kraj a Karlovarský kraj. Podané návrhy byly několikrát zařazeny na jednání schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, doposud však k započetí jejich projednání vůbec nedošlo,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Na pořad jednání Poslanecké sněmovny byl nakonec předložen vládní návrh obsahující kraji požadovanou změnu zákona. „Tento vládní návrh se dostal na pořad jednání Poslanecké sněmovny až v červnu loňského roku, kdy bylo v rámci prvního čtení projednávání přerušeno. Totéž nastalo v prosinci a do dnešních dnů nebylo bohužel obnoveno. S ohledem na skutečnost, že naše návrhy, ale také vládní návrh jsou pouze přesouvány z jednoho programu schůze Poslanecké sněmovny na druhý, a to bez jejich faktického projednání, považujeme za nutné zaslat Vládě České republiky a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky žádost o zajištění pokračování legislativního procesu. Jedná se o klíčový zákon upravující financování územně samosprávných celků. Návrh je systémově významným návrhem zákona, který reaguje na aktuální situaci v jednotlivých krajích a zohledňuje při jejich financování sedm kritérií, která napraví dlouholetou nespravedlnost ve financování krajů. Dlouhodobě změnu tohoto zákona prosazují nejen samostatně jednotlivé kraje, ale je požadována také ze strany Asociace krajů ČR, kde byl návrh podpořen většinou členů Rady Asociace krajů ČR,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický.
Na základě usnesení krajského zastupitelstva bude výzva zaslána předsedovi vlády a předsedkyni poslanecké sněmovny. Na vědomí obdrží dopis se žádostí také prezident republiky, předseda senátu, místopředsedové poslanecké sněmovny, předsedové poslaneckých klubů, předsedové parlamentních stran a hnutí zastoupených v poslanecké sněmovně, předsedové Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a poslanci a senátoři zvolení za Pardubický kraj. Mgr. Dominik Barták