Expremiér ČR ing. Paroubek: Fiala v zajetí vlastní dúležitosti. Jak to říkala moje babička: „Nebýt jeho a malých brambor, prasata by neměla co žrát“. Tak nějak se chová český premiér Fiala v těchto dnech. Jeho rozhovor poskytnutý významné americké informační a mediální agentuře Bloomberg, ve kterém vyjádřil své názory na některé aspekty politiky nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa,  jde tímto směrem.

V  rozhovoru Fiala dává vlastně – a lépe by to neřekl ani Bidenův ministr zahraničí Blinken -, školení nově zvolenému americkému prezidentovi. Podle Fialy není možné uzavřít válečný konflikt na Ukrajině jinak, nežli tím, aby bylo Rusko přinuceno stáhnout svá vojska z Ukrajiny. Jak to ale chce předseda české vlády provést, to už nesdělil.

Západ vede nepokrytou válku proti Rusku už skoro 3 roky. Zneužívá k tomu statečných vojáku z Ukrajiny a bezskrupulózního vedení této země, v čele s V. Zelenským. Jen tak mimochodem, Zelenského prezidentský mandát již před pár měsíci vypršel.

Rusko možná mělo po začátku konfliktu „velké oči“, že díky své páté koloně v Kyjevě, o kterou se léta pečlivě „staralo“, dojde ke zvratu vnitřní politiky Ukrajiny. A že se Ukrajina vrátí do zájmové sféry Ruska. To se nestalo a zřejmě stát ani nemohlo. A tak prezident Putin zvolil jiný scénář. Chce pro Rusko získat území, která  Ukrajinské sovětské socialistické republice v roce 1922 darovali Lenin se Stalinem. Převážná většina, vlastně zdrcující většina obyvatel, takto uměle připojeného území byli Rusové. Stejně tak Rusové naprosto převládali na Krymu, který připojil k Ukrajině rozhodnutím Nevyššího sovětu SSSR, ale de facto svým rozhodnutím, první tajemník ÚV KSSS Nikita Chruščov v roce 1954.

Tato inženýrsko-politická rozhodnutí řešila momentální záměry bolševických vůdců Sovětského svazu. Lenin si představoval, že k převážně zemědělské a „kulacké“ Ukrajině, připojí oblasti převážně průmyslového charakteru, přičemž předpokládal, že proletáři budou podporovat bolševickou politiku. Připojení Krymu o více než 30 let později Ukrajině, mělo být darem Ruské federace za statečnou účast Ukrajiny ve Velké vlastenecké válce proti Německu. Prostě bolševické nesmysly.

Ukrajinské vedení nechalo po roce 2014 útočit své dělostřelectvo, zejména na ta území Donbasu, která se ocitla v rukou vzbouřených Rusů, což si vyžádalo za 8 let údajně 14 tisíc převážně civilních obětí. V ostatních částech Novorossijska, jak je oblast východní a jižní Ukrajiny s převážně ruským obyvatelstvem nazývána, zůstala v rukou ukrajinské vlády. Ta se ovšem s tamními Rusy nemínila mazlit.

Došlo to tak daleko, že museli přijmout pro ně jistě nepříjemný fakt, že na státních úřadech se začalo úřadovat jen v ukrajinštině. Prostě, ukrajinské vedení, v čele se Zelenským, zvolilo pro východ a jih Ukrajiny s převážně s ruským obyvatelstvem stejný přístup, jaký zvolily zejména dvě pobaltské země Estonsko a Lotyšsko, kde žijí velké počty etnických Rusů. Mimochodem, postavení těchto ruských obyvatel pobaltských států, kteří se stali občany svých zemí druhé kategorie, nikoho v rámci EU nevzrušuje.

„Náš“ premiér Fiala v Bloombergu nakukává blbosti. Měl by si všímat svých problémů a toho, proč jeho vláda je tak málo populární. Jistě ani on nemůže popřít, že si většina českého obyvatelstva a to i podle cinknutých průzkumů veřejného mínění (nejspíše 2/3 českých občanů), přeje ukončení válečného konfliktu na Ukrajině, a to i za cenu územních ústupků ve prospěch Ruska.

Zdá se, že premiér Fiala je natolik manipulován svými americkými pány, že to v tuto chvíli poškozuje zájmy České republiky. Jeho veřejně ventilované výstupy jsou zřejmě v přímém rozporu s názory nově zvoleného amerického prezidenta Trumpa. Zkrátka, pan premiér by si měl dát bobříka mlčení a to až do inaugurace nově zvoleného amerického prezidenta 20. ledna příštího roku. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

DLUHY  FIALY  POSTIHLY  CELOU  ČR.  PODNIKY,  LIDI

ZA  HAVLA  BY  UŽ  DÁVNO  VYSTAROVALY  MASY  PROTI  FALOVI

ODNESLY  BY  HO  NA  KOPYTECH

OPOZICE  I  ČLENOVÉ  STRAN  SE  DNES  BOJÍ  O  SVÉ  PLATY,

JAKO  JUCHELKA,  NACHER,  STŘEDUILA,  PROTOŽE  MAJÍ  STATISÍCE

BOUŘÍ  JEN  V  PARLAMENTU  U  LEVNÉHO  PIVA  A  VÍNA

TO  ALE  FIALU  NEODSTRANÍ,  jAK  TO  DĚLAJÍ  NĚMCI,  BELGIE,  HOLANDSKO

 Odborníci varují před dluhy. Nabídky bank před Vánoci ale připomínají kobercové bombardování

Brát si půjčku před vánočními svátky je velké riziko. Shodují se na tom odborníci, kteří se snaží spotřebitele ochránit. Jinak k tomu přistupují banky, které naopak před Vánoci svou aktivitu zvyšují. Cíleně totiž klienty vyzývají, aby si úvěr vzali. Každý desátý člověk s předvánoční půjčkou ale může skončit v dluhové spirále.

„Naskakuje vám při představě nečekaných výdajů husí kůže? Věříme, že vám můžeme pomoci. Máte u nás předschválenou půjčku, takže pokud budete potřebovat peníze navíc, máte je dostupné na pár kliků,“ zní jeden z adresných e-mailů mBank, který dostávají klienti v předvánočním čase.

Nejedná se přitom o výjimku. Nabídky půjček prezentuje před vánočními svátky hned několik bankovních domů. Podobné reklamní zprávy přicházejí pravidelně i klientům České spořitelny nebo Raiffeisenbank. Některé se ale neomezují jen na komunikaci přes internet. Banky lákají své klienty k zadlužení i prostřednictvím telefonátů.

Předvánoční půjčky přitom patří mezi jedny z nejrizikovějších. Podle průzkumu České bankovní asociace a výzkumné agentury Ipsos si letos hodlá půjčit dvě procenta dotázaných. „Více než polovina z nich kvůli tomu, že nechtějí čekat a šetřit, třetinu pak k půjčce přesvědčila sleva a pětina nemá dostatek úspor,“ uvádí výsledky průzkumu.

 Od výhodných půjček k exekucím a vymahačům. Odborníci varují před Vánocemi na dluh

A proč jsou dluhy nebezpečnou strategií? Průzkum hovoří o tom, že necelá polovina Čechů s půjčkou má obavy o splacení úvěrů. Téměř třetina splácí s problémy a dvanáct procent chce řešit splácení půjčky dalším úvěrem.

Spotřebitelská organizace dTest upozorňuje, že podobné reklamní nabídky mají svá pravidla. „Základní podmínkou je, že podnikatelé získali předchozí souhlas spotřebitelů s takovým způsobem oslovení, popřípadě oslovují spotřebitele s nabídkou podobného zboží nebo služeb, které u nich spotřebitelé již dříve zakoupili,“ uvedl pro CNN Prima NEWS vedoucí právního oddělení dTest Jan Šůra.

Banky se během roku často zaštiťují snahou o zvyšování finanční gramotnosti svých klientů, před Vánoci ale toto jejich předsevzetí občas uvadá. „Pokud oslovení splňuje veškeré podmínky, pak se můžeme pozastavit snad jen nad morálními aspekty cíleného nabízení úvěrů před vánočními svátky,“ dodává Šůra.

Expert: Když už si musíte půjčit, tak dobře vybírejte

Některé zájemce o půjčky ale varování nepřesvědčí. Odborníci doporučují, aby tito lidé dodrželi několik zásadních rad. „Úvěr by si měli brát lidé spíše na věci trvalejší hodnoty, u nichž je životnost delší než doba splácení. Dále je nutné zvážit, zda spotřebitelé budou schopni úvěr splácet i při nahodilých nečekaných událostech, například delší pracovní neschopnosti či ztrátě zaměstnání,“ řekl dále Šůra, podle kterého lze tyto nepříjemnosti řešit pojistkou.

 X X X

Herec Jiří Lábus promluvil o životě v důchodu. Jak je spokojený s výší své penze?

Zájemci o úvěr by si také měli porovnat nabídky od různých společností. „A třeba je konzultovat s právníkem. Po výběru instituce, od níž budou spotřebitelé úvěr čerpat, by si spotřebitelé měli vyhradit dostatek času k prostudování veškerých smluvních podmínek,“ dodává Šůra.

Ředitel Sdružení českých spotřebitelů Viktor Vodička upozorňuje, že půjčka před svátky může způsobit dlouhodobé problémy. „Pokud je potřeba si půjčku vzít, tak velmi s rozmyslem. Rozhodně se nezadlužujte bezhlavě. Radost z dárku může být krátkodobá a problémy dlouhodobé. Je potřeba se podívat na podmínky a zvážit svou a rodinnou situaci,“ řekl již dříve pro CNN Prima NEWS Vodička.

X X X

 Geopolitika BRICS

Na portálu infoBRICS byl publikován zajímavý pohled analytičky Evy Seiwertové z Mercatorova institutu pro čínská studia na směrování BRICS z geopolitického pohledu. Zásadní pro text je již titulek: Protizápadní nebo nezápadní?

První summit BRICS+ po rozšíření skupiny v lednu 2024 umožnil ruskému hostiteli Vladimiru Putinovi stylizovat se do role neizolovaného světového vůdce, ale nedostatek podstatného vývoje v klíčových tématech zdůrazňuje rozdíly mezi ambicemi devíti členských států, a to spíše než jejich jednotu. Zatímco BRICS je třeba brát vážně jako rostoucí ekonomickou organizaci zahrnující mnoho zemí globálního Jihu, bylo by chybou interpretovat ji jako jeden pól oboustranné geopolitické soutěže mezi Čínou a Ruskem a Západem.

Summit v Kazani, který se konal ve dnech 22. až 24. října, získal velkou mezinárodní pozornost, částečně díky tomu, že jej Putin představil jako jednu z „nejrozsáhlejších zahraničněpolitických událostí vůbec“ v Rusku a nepochybně působivý seznam účastníků. Kromě osmi z devíti řádných členských států (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty) přítomných (brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se zúčastnil online kvůli nedávnému zranění hlavy), přes 20 dalších bylo zastoupeno více než dvacet zemí, mnohé z nich hlavami států. Mezi prominentní hosty patřili turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, palestinský prezident Mahmúd Abbás, běloruský prezident Alexander Lukašenko a generální tajemník Spojených národů António Guterres.

Jak je na multilaterálních summitech běžné, několik vůdců se také sešlo bilaterálně na okraj summitu, přičemž Putin měl na programu 17 bilaterálních setkání. Pozoruhodné bylo středeční setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s indickým premiérem Naréndrou Módím, které bylo prvním mezi oběma vůdci po pěti letech, usnadněné průlomovou dohodou o sporu o čínsko-indické hranice, den před začátkem summitu.

Nezápadní nebo protizápadní BRICS?

Mnoho západních pozorovatelů považuje BRICS za stále více protizápadní organizaci, přičemž poznamenali, že summit se konal ve válečném štvaní v Rusku, zatímco skupina v lednu 2024 přivítala Írán jako řádného člena. Je pravda, že země BRICS sdílejí výslovnou ambici snížit dominanci Západu v globálním vládnutí a posílit mezinárodní vliv zemí globálního Jihu. Nastolení „spravedlivějšího a demokratičtějšího světového řádu“ bylo hlavním zájmem, který zdůrazňovali všichni členové, staří i noví. BRICS jako skupina také kritizuje používání sankcí západními zeměmi a chce zvýšit používání místních měn ve finančních transakcích členských států, aby se snížila jejich závislost na dolaru.

Ale číst taková opatření jako celoorganizační proklamaci zřetelného protizápadního sentimentu je hrubé zjednodušení. I když to pro některé – především Rusko, Írán a v menší míře Čínu – pravděpodobně platí, jiné členské státy si nepřejí být považovány za součást protizápadního klubu. Členové jako Indie, Brazílie a Spojené arabské emiráty ve skutečnosti nadále úzce spolupracují se západními partnery – vyjádřeno mimo jiné v účasti Indie na čtyřstranném dialogu o bezpečnosti spolu s Austrálií, Japonskem a Spojenými státy. Tyto země pravidelně tlačí zpět na iniciativy, které nejsou v souladu s jejich vlastními programy zahraniční politiky. Například počátkem tohoto měsíce uspořádalo silně sankcionované Rusko setkání ministrů financí BRICS, na kterém ruský ministr financí Anton Siluanov vyzval k vytvoření alternativy k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), stejně jako ratingové agentury BRICS, zajišťovny a komoditní burza. Většina ministrů financí a šéfů centrálních bank zemí BRICS se však ani neobtěžovala zúčastnit se a místo toho vyslala pouze nižší úředníky.

Deklarace ze summitu podobně vyzývá k reformě brettonwoodských institucí spíše než k vytváření plnohodnotných alternativ. Kromě toho se členské státy dohodly, že „prodiskutují a prostudují proveditelnost zřízení nezávislé infrastruktury přeshraničního vypořádání a depozitáře, BRICS Clear, iniciativy k doplnění stávající infrastruktury finančního trhu, jakož i nezávislé zajistné kapacity BRICS, včetně BRICS (Re)Insurance Company, s účastí na dobrovolném základě“ . I když dojde na snížení prvenství dolaru v mezinárodním obchodu – což většina členských států obecně upřednostňuje – existuje mnoho rozdílů v tom, jak toho lze dosáhnout, a očekávaný vzestup čínského jüanu jako alternativy k dolaru nesedí spolučlenské Indii i dalším zemím.

Brát zájmy členů vážně bez přehánění vlivu skupiny

BRICS skutečně zaznamenalo nárůst počtu kandidátských států a zahrnují působivá ekonomická čísla. Členské země tvoří 29 procent světového HDP a 40 procent produkce ropy. Není ale třeba se bát rozvoje velkého geopolitického protizápadního bloku. Na to jsou jejich zájmy až příliš různorodé a zahrnují příliš mnoho zemí, které si organizace cení pouze jako nezápadní než protizápadní skupiny.

Evropa by se měla zaměřit na to, aby brala vážně kritiku, která spojuje všechny země BRICS+, „nezápadní“ i „protizápadní“, což zahrnuje nespravedlivou dominanci západních států v klíčových mezinárodních institucích, která již neodráží současnou mezinárodní mocenskou realitu. Ale nepřehánějme domnělou „hrozbu“ této volné platformy. Vzhledem k přitažlivosti zemí BRICS jako alternativy k institucím vedeným Západem existuje jasná potřeba, aby evropské země přehodnotily své strategie pro spolupráci se zeměmi globálního Jihu. Udržování vztahů s jednotlivými zeměmi BRICS – jako to v současnosti dělá německý kancléř Olaf Scholz při své návštěvě Nového Dillí na 7. mezivládních konzultacích mezi Německem a Indií – je zásadní pro to, aby se BRICS+ nikdy nestal skutečně protizápadním pólem. Eva Seiwert, server vasevec.cz

X X X

 Budoucí ředitel FBI nedůvěřuje Zelenskému

 Budoucí ředitel FBI Cash Patel, kterého jako kandidáta představil zvolený prezident USA Donald Trump, hodlá po nástupu do úřadu prošetřit ukrajinského prezidenta s vypršelým mandátem Volodymyra Zelenského. Řekl to v podcastu Kash’s Corner.

Patel má v úmyslu zjistit, kde Kyjev utratil peníze amerických daňových poplatníků a zda ukrajinský prezident nevytvářel zdání bezpečnostních hrozeb pro Západ, aby získal novou pomoc z Washingtonu

Patel   vyjádřil názor, že Zelenskyj poskytl nepravdivé informace o letu rakety, která dopadlo na území  Polska, členského státu NATO, a zabila dva občany.  Ukrajinský prezident obvinil z incidentu Rusko, přičemž se později ukázalo, že šlo o ukrajinskou raketu.

Budoucí ředitel FBI   zdůraznil, že to, co se stalo, neumožňuje plně důvěřovat ukrajinskému vůdci a převádět na něj miliardy dolarů od amerických občanů bez podrobné zprávy.

 Server vasevec.cz

X X X

 PŘÍMĚŘÍ  NA  UKRAJINĚ  TRUMPEM,  BIDENEM?

 Schyluje se k příměří na Ukrajině? Biden posiluje Trumpovu vyjednávací pozici

Nastupující americký prezident Donald Trump sice ostře kritizuje neustále se opakující oznámení administrativy svého končícího předchůdce Joea Bidena o další mohutné pomoci válčící Ukrajině. Závazky na dodávky dalších zbraní proti Rusku nicméně ve skutečnosti upevňují jeho vyjednávací pozici vůči ruské hlavě státu Vladimiru Putinovi.

 Shodují se na tom Trumpovi nejbližší spolupracovníci, kteří to ovšem připouštějí jen v naprostém soukromí a na veřejnosti by si to nikdy nedovolili. Popřeli by tím totiž Trumpovu rétoriku už z předvolebního období, jak se s rusko-ukrajinským konfliktem vypořádat. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že Trumpův okruh Bidenovy kroky dokonce vítá.

S tím jde ruku v ruce nástin blížícího se vyjednávání o příměří. To, že už je skoro na spadnutí, ukázalo páteční rozhodnutí generálního tajemníka NATO Marka Rutteho svolat na příští středu do Bruselu schůzku představitelů několika zemí a lídrů Evropské unie, aby „případné“ příměří společně probrali. Setkání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Itálie, Británie a Polska.

 Do schůzky se zapojí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jednal o podpoře své země ve válce s Ruskem, napsala později agentura Reuters s odvoláním na anonymní informované zdroje. „Nebude to setkání k přijetí konkrétních rozhodnutí, ale spíše politická debata o příštích týdnech a měsících,“ uvedl jeden z nich.

 Podle polského rozhlasu se očekává, že jednání se budou týkat budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany jejích partnerů a možného rozmístění příslušníků evropských mírových sil na Ukrajině v případě příměří . Ve středu se v Bruselu zároveň uskuteční summit EU a balkánských zemí, ve čtvrtek se pak chystá pravidelný summit sedmadvacítky.

Na příměří by měli dohlížet vojáci

Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži Zelenskému i francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená.

Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.

 

Hlavní poznatek z pařížského jednání je, že Evropa by měla nést většinu břemene podpory Kyjeva v podobě vojáků, kteří by dohlíželi na příměří, a také zbraní k odstrašení Ruska, píše WSJ. Trump na schůzce nevyloučil americkou podporu tohoto uspořádání, ale američtí vojáci by se do něj nezapojili, uvedli nejmenovaní činitelé.

Republikánský politik také naléhal na Evropany, aby se více snažili přimět Číňany k tlaku na Kreml ohledně ukončení konfliktu a diskutovali o využití cel vůči Číně jako vyjednávacího prostředku, pokud nebude Peking souhlasit, píše WSJ.

Trump dlouhodobě uvádí, že téměř tři roky trvající válku Ruska proti Ukrajině rychle ukončí, a dává najevo, že mu vadí současná výše americké pomoci Kyjevu. To na Ukrajině i v Evropě vyvolalo obavy, že by mohl podporu přerušit. Republikán zatím veřejně neřekl, jak chce ukončení bojů dosáhnout, a jaký bude další přístup USA.

Hlavně kladl otázky

Evropští představitelé uvedli, že v povolebních rozhovorech zvolený prezident hlavně kladl otázky a zjišťoval názory na konflikt, a nedomnívají se, že si už vytvořil jasný plán, napsal deník.

  Pro konkrétní kroky Trump zatím není rozhodnutý ani podle svých spolupracovníků – klíčová rozhodnutí přijdou poté, co bude ustaven jeho národně-bezpečnostní tým a nastupující prezident bude mít za sebou další rozhovory se spojenci a případně i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše WSJ.

Deník dále píše, že někteří Trumpovi poradci v soukromí uvítali nedávné rozhodnutí administrativy současného prezidenta Joea Bidena poskytnout Kyjevu zbraně, jimiž mohou Ukrajinci zasáhnout Rusko hlouběji na jeho území, neboť se domnívají, že to nastupující americké vládě poskytne páky, jak přimět Moskvu k vyjednávání.

 Samotný Trump ale krok zkritizoval v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, jenž souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který poskytl dopředu, už 25. listopadu. Schůzka s Macronem a Zelenským se odehrála 7. prosince.

Diskuse o umístění evropských jednotek na Ukrajině jsou stále v počáteční fázi a jsou v nich nevyřešené otázky. Patří mezi ně například ty, které evropské země by se zapojily, o kolik vojáků by šlo, jakou roli by při podpoře tohoto uspořádání sehrál Washington a zda by Moskva dohodu zahrnující vojáky ze zemí NATO akceptovala, píše deník.

Začalo to jako tiché rozhovory

Zároveň však upozorňuje, že to, co začalo jako tiché rozhovory mezi britskými a francouzskými představiteli o takové možnosti, se podle informovaných lidí rozšířilo a zahrnulo také Trumpa, Zelenského a další evropské lídry.

Případné evropské jednotky na Ukrajině by byly součástí zvláštních mírových sil nebo sil pro monitorování příměří a nejednalo by se o operaci NATO, uvedli představitelé. USA (současná i budoucí administrativa) a také evropští lídři se podle WSJ chtějí vyhnout jakýmkoli přímým bojům mezi Ruskem a jednotkami NATO na Ukrajině v obavách, aby nepřerostly v globální konflikt.

Zároveň panují obavy z toho, že i kdyby Rusko na příměří přistoupilo, využilo by ho k obnově své armády a pokusilo se znovu vtrhnout na Ukrajinu.

 Evropské vlády se pravděpodobně budou mít na pozoru před situací, která by je postavila do pozice, kdy by se musely bránit ruskému porušení příměří, uvádí dále WSJ, podle něhož není ani jasné, zda by evropské země byly schopné uvolnit na tuto misi nějaké vojáky, případně získat proto politickou podporu. Macron ve čtvrtek navštívil Polsko, kde jednal s premiérem Donaldem Tuskem. Šéf polské vlády poté řekl, že Varšava nemá v plánu vyslat na Ukrajinu své vojáky.

Záruka bezpečnosti je NATO

Zelenskyj jako jedinou spolehlivou bezpečnostní záruku pro svou zemi dlouhodobě označuje členství v NATO, nicméně už připustil, že se to nejspíš nestane dříve než po skončení války, napsal WSJ.

Ukrajinský prezident podle listu v posledních týdnech začal měnit postoj a naznačil, že by byl otevřen jednání s Ruskem na základě pozvánky, aby se Ukrajina připojila k alianci v budoucnu.

Jakákoliv snaha ukončit válku bude čelit rezistenci, zejména ze strany Putina, který neprojevil žádnou skutečnou ochotu ukončit boje, o nichž má pocit, že v nich vítězí, upozornil deník. Šéf Kremlu si letos kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO.

Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci. Pro Ukrajinu by příměří – pokud by bylo uzavřeno v rámci současné frontové linie – bylo podle WSJ velmi bolestivým krokem, neboť by se pro nejbližší budoucnost vzdala kontroly nad zhruba 20 procenty svého území, které okupují Rusové.

 X X X

 Navenek kritika, interně chvála. Trumpův tým oceňuje Bidena za předávku moci

Nastupující americký prezident Donald Trump nenechává na současném šéfovi Bílého domu Joeu Bidenovi veřejně nit suchou. V zákulisí však jeho tým s dosavadní administrativou spolupracuje na hladkém předání moci. A podle agentury AP oceňuje, že druhá strana ho informuje o věcech národní bezpečnosti a krocích v zahraniční politice.

 Trump svou prezidentskou kampaň stavěl na ostré kritice administrativy současného prezidenta. Vyvolal tím obavy, že rozkol v napjaté bezpečnostní době jen pomůže mnohým nepřátelům USA.

„Naši protivníci, kteří si myslí, že je to příležitost postavit jednu administrativou proti druhé, se mýlí. Jsme ruku v ruce,“ řekl minulý měsíc v rozhovoru pro Fox News Michael Waltz, Trumpův kandidát na post poradce pro národní bezpečnost. „Při této tranzici jsme jeden tým.“

Podobně se vyjádřil i současný poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan. Podle něj je „naším úkolem jménem amerického lidu zajistit hladký průběh tohoto přechodu“ mezi jednou a druhou administrativou. „Jsme odhodláni plnit tuto povinnost tak neúnavně a věrně, jak jen to bude možné.“

Sullivan informoval Waltze o snahách Bidenovy administrativy dosáhnout příměří a dohody o rukojmích v Gaze ještě před Trumpovou inaugurací. Podle činitelů Bidenovy administrativy oba týmy národní bezpečnosti úzce koordinovaly své kroky také v otázkách Ukrajiny a Sýrie, uvádí agentura AP.

„Dovolte mi to vyjádřit takto: Nic z toho, co děláme, a nic, co říkáme, není pro příchozí tým překvapením,“ řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. „Sami se rozhodnou, jakou politiku budou chtít zachovat, v jakých přístupech by mohli chtít pokračovat a ve kterých ne.“

Současný prezident slíbil hladké předání moci při setkání se svým nástupcem v Bílém domě. Trump odvětil, že si toho velmi váží.

Bidenova administrativa připravila pro tu nastávající též nové memorandum o národní bezpečnosti, které má sloužit jako plán pro bezpečnostní výzvy USA, jako je spolupráce mezi Čínou, Íránem, Severní Koreou a Ruskem. Pracovat na dokumentu začali úředníci už v létě, aby nové vedení vzniklé po listopadových volbách už od prvního dne vědělo, čemu čelí.

Podle jednoho Trumpova úředníka pověřeného hladkým přechodem moci se sice nastupující prezident na adresu Bidena a jeho spolupracovníků zřídkakdy vyjádří pochvalně, jeho tým však oceňuje způsob, jakým Bílý dům při sdílení kritických informací o národní bezpečnosti postupuje. Američtí činitelé též agentuře AP sdělili, že obě strany vedly „dobré rozhovory“ o Íránu s tím, že nastupující politická garnitura bude pokračovat v politice omezování aktivit Teheránu, které by mohly eskalovat napjatou situaci na Blízkém východě.

Vítězný republikánský kandidát demokraty během své volební kampaně za zahraniční politiku opakovaně silně kritizoval, označoval ji za katastrofickou. Opakovaně tvrdil, že kdyby Biden nebyl slabý prezident, Rusko by nenapadlo Ukrajinu a palestinské teroristické hnutí Hamás by nezaútočilo na Izrael. Naznačoval též, že se odvrátí od dosavadní politiky Bílého domu vůči Kyjevu a omezí mu americkou vojenskou pomoc.

Sullivan se nicméně tváří, že neshody mezi oběma politiky v oblasti zahraniční politiky nejsou tak výrazné. Ocenil Trumpův komentář k dění v Sýrii. Podle nastupujícího šéfa Bílého domu režim syrského prezidenta Bašára Asada padl, protože Moskva o něj ztratila zájem kvůli svým potížím na Ukrajině, kde má ohromné ztráty. Ty Trump vypočítal na 600 tisíc zraněných či mrtvých vojáků.

 „Trochu mě to zarazilo. Předtím v příspěvku řekl, že část důvodů, proč se to děje, je válka Ruska proti Ukrajině. A myslím, že se dokonce odvolával na samotný rozsah obětí, které Rusko na Ukrajině utrpělo, a že z tohoto důvodu není v pozici, aby mohlo bránit svého klienta Asada. A v tomto bodě jsme v rázné shodě,“ řekl Sullivan.

Poradce pro národní bezpečnost též poukazuje na kontinuitu mezi Bidenovou a předchozí administrativou. Sullivan Trumpa vyzval, aby posílil Americkou mezinárodní rozvojovou finanční korporaci poskytující půjčky rozvojovým národům, kterou zřídil během svého prvního funkčního období, s tím, že Biden tak také učinil.

AP podotýká, že při své prohře v prezidentských volbách 2020 Trump druhé straně pomoc nenabídl. Staronový prezident razil názor, že jej Biden a demokraté o vítězství připravili, porušil tradici a Bidena nepozval do Bílého domu ani se nezúčastnil jeho inaugurace, a to jako první končící prezident za více než 150 let.

 X X X

 Obnoví provoz plynovodů Nord Stream?

 Německý LNG terminál ve Wilhelmshavenu dočasně zastaví provoz na začátku příštího roku. Někteří komentátoři upozorňují, že se může jednat o přípravy na „resuscitaci“ plynovodu Nord Streamu.

Provozovatel Deutsche Energy Terminal (DET) oznámil, že důvody zastavení provozu zahrnují mimo jiné  vysoké poplatky za terminál v Německu. Vzhledem k tomu, že je LNG terminál ve Wilhelmshavenu technicky funkční, bude podle DET stále možné jej využívat v krizových situacích.

Ministr hospodářství Dolního Saska Olaf Lies (SPD) zase uvedl, že poptávka po plynu klesla. „Máme mnohem nižší spotřebu plynu než v předchozích letech,“ řekl. Vyjádřil názor, že dodávky prostřednictvím plynovodů jsou ziskovější.

Pravděpodobně proto se také objevily zprávy o možné obnově provozu plynovodů Nord Sream. Ekonomicky výhodnější ruský plyn by totiž mohl přispět k překonání nynější německé hospodářské krize, server vasevec.cz

X X X

Durynská AfD vydala rezoluci také v ruštině, kritizuje podřízenost USA

Zemská organizace Alternativy pro Německo (AfD) v Durynsku vydala rezoluci za mír a německou suverenitu v němčině, angličtině a ruštině. Text byl zveřejněn na sociální síti X.

„Politické, ekonomické a kulturní oddělení Ruska od Evropy je součástí strategie USA, které nechtějí  ztratit své dominantní postavení v Evropě a nutí své „spojence“ postavit se v konfliktu na jejich stranu. To nemůže odpovídat zájmům Evropy, ani podřízenost případné ruské hegemonii,“ stojí v rezoluci.   

„Náš národ je však zbaven suverenity ve věcech zahraniční politiky. Zničení plynovodů Nord Stream jasně ukázalo bezmocnost naší země,“   uvádí rezoluce.  Německo by mělo brát vážně vůli k sebeurčení nově vzniklých států mezi sebou a Ruskem, ale zároveň tyto země varovat před úzkými vazbami na Spojené státy, které jim slibují krátkodobé výhody, tvrdí dokument.

„Mír v Evropě závisí na dobrých vztazích mezi Německem a Evropou a Ruskem. Evropa není Amerika. Evropa musí získat evropské chápání svého úkolu: je nutné postavit americké pojetí světa do protikladu k evropskému, s přihlédnutím ke všem destrukcím, které náš kontinent zažil. Tato rovnováha vybudovaná na základě smluv, diplomacie a spolehlivosti se nikdy nesmí stát obětí krátkodobého geostrategického zisku. Jsme jediná strana v Německu, která si to uvědomuje. Jsme síla míru,“ stojí v usnesení, server vasevec.cz

X X X

Farage ohrožuje britské konzervativce

 Nigel Farage se „svou“ Reformní stranou získává velké konzervativní dárce. Posledním přeběhlíkem byl miliardář a vývojář Nick Candy, který je prý naprosto rozčarovaný z Konzervativní strany a je připraven sponzorovat Reformní stranu.

Je třeba uvést, že podle průzkumů veřejného míněni dnes Reformní stranu podporuje 21 procent voličů. Konzeravivci jsou v čele průzkumu s 29 procenty, což je o 5 procent méně než ve volbách. Labouristy by volilo 25 procent, tedy o procento více než ve volbách.

Co do počtu členů může Reformní strana velmi brzy konzervativce předběhnout – v jejích řadách je již více než 100 tisíc lidí. Bez zajímavosti není ani signál sázkového trhu. Farage je nyní jedním z lídrů v dostihu o volební prvenství.

Farage se prezentuje jako jediný, kdo může vyvést Británii ze systémové krize. Slibuje oživení ekonomiky, boj proti migraci, oživení britské energetiky, zastavení hybridní války s Ruskem a dosažení dohody s administrativou Donalda Trumpa, což je přístup zcela odlišný od politiky labouristů, kteří spíše směřují k vážnému konfliktu se Spojenými státy.

Připojme potom, že k posunům dochází i na levici, kde Jeremy Corbyn, bývalý vůdce labouristů, oznamuje vytvoření nové levicové strany. Corbyn a Farage mají podle komentářů společné to, že oba získávají na popularitě uprostřed únavy britské veřejnosti z bujícího militarismu, který již přivedl starý systém dvou stran na pokraj kolapsu, server vasevec.cz

X X X

 Ta podpora násilných protestů v Gruzii Pavlovi moc respektu nedodá

Také může zůstat jako pověstný Jakešův kůl v plotě…

Pavel už začíná nudit. Jeho aktivistický telefonát současné gruzínské prezidentce Salome Zurabišviliové, ve kterém prohlásil „Násilí na demonstrantech, novinářích i představitelích politické opozice v Tbilisi a dalších městech je nepřijatelné. Obdivuji odvahu Gruzínů (sic), kteří si nechtějí nechat vzít evropské směřování jejich země, a v tom mají naši plnou podporu.“ už zapadá do jeho obvyklého scénáře podpory bidenovského progresivistického a protiruského směřování. Každý totiž chápe, že Biden či dnešní EU svou základní zahraniční osu směřuje k porážce Ruska, které musí pykat za to, že se odvážilo vzdorovat tlaku USA i celého NATO na odmítnutí přijetí Ukrajiny do této vojenské organizace. A Gruzie, ve které zvítězil opětovně Gruzínský sen, je podle Západu na cestě spolupráce s Ruskem namísto Západu.

Tak tomu zcela není. Jde o to, že Gruzínský sen má před očima obraz zcela zpustošené Ukrajiny a nechce dopadnout stejně. Navíc Rusko je největší soused a existují zde četné ekonomické vazby. Proto Gruzínský sen nechce své vztahy s Ruskem hrotit. Takže se Gruzie předloni nepřipojila k sankcím Západu proti Rusku a odmítla dodávat své těžké zbraně Ukrajině. Od té doby je strana Gruzínský sen oficiálně nepřítelem Západu. Nepolíbili prsten a to se v geopolitice netoleruje.

Demonstrace, na nichž policie bezpochyby užívá násilí, měly charakter blokád a vypukly poté, co si premiér dovolil zareagovat recipročně na přerušení rozhovorů o členství v Evropské unii. Premiér oznámil, že také Gruzie dá na příští čtyři roky přihlášku k ledu. Předcházely tomu volby, které vládnoucí strana s 54 procenty vyhrála, načež opozice tvrdí, že byly zfalšované, že parlament je nelegitimní, že nelegitimní parlament nemůže zvolit nového prezidenta, takže Zurabišviliová dál zůstane prezidentkou i po vypršení mandátu.

Jinými slovy v Gruzii se připravuje ústavní puč, kdy bude zřejmě zvolen jiný prezident a Zurašbiviliová to odmítne respektovat.

Situace v Gruzii tak zřejmě má jako přes kopírák zopakovat ukrajinský euromajdan, který v těchto měsících tragicky dobíhá vojenským konfliktem, který vzdor pomoci celé EU i NATO pomalu zřejmě končí porážkou Ukrajiny.

A tento puč „demokrat“ Pavel už dopředu podporuje.

Může to ovšem mít jednu chybičku.

Donald Trump, kterého Pavel osobně tak nesnáší, že by mu ani nepodal ruku, chce zásadně dělat věci naprosto jinak než Bidenova administrativa. V gruzínských médiích už problesklo, že Gruzínský sen je optimistický z nástupu Donalda Trumpa a věří, že se situace, zejména s USA normalizuje k lepšímu

Berme to samozřejmě s otazníkem, ale pravděpodobmé to skutečně je. Ale také se může stát, že Pavel svou podporou pučistické prezidentce zůstane v rámci západní aliance jako kůl v plotě, neboť ostatní západní politici rychle změní kurs. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

  Plyn nemohl unikat přímo v domě, říká znalec o výbuchu domu ve Znojmě

 Nedělní výbuch v bytovém domě v Kotkově ulici ve Znojmě si vyžádal osm zraněných. Podle předběžných odhadů šlo o explozi plynu. Odborníci na topné soustavy upozorňují, že plyn se musel dostat do obydlí zvenčí. V případě úniku z plynového kotle by totiž zápach lidi v bytech varoval dávno před dosažením výbušné koncentrace.

„Únik plynu z běžných závitových spojů přímo v baráku nikdy k výbuchu nevede. Zemní plyn je totiž uměle odorizovaný, čili silně zapáchá, což slouží jako pojistka. Smrdí to tak, že by v domě nikdo nevydržel,“ říká Jiří Buchta, soudní znalec plynových zařízení z Českého sdružení pro technická zařízení.

Byl tu věčně křik, neustále koukali z oken a dělali binec. Stěžovali jsme si na ně. Mohli tam něco vyvést.

X X X

Stanovisko vydavatelů k zásahům do dostupnosti zpravodajského obsahu pro uživatele internetu ze strany nadnárodních platforem

 Čeští vydavatelé považují za neakceptovatelné, aby dominantní platformy svévolně omezovaly přístup evropských uživatelů internetu k informacím a zneužívaly své tržní postavení k nátlaku na vydavatele. Asociace online vydavatelů (AOV), Česká unie vydavatelů (ČUV), Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Správce licenčních práv vydavatelů (SLPV) se proto připojují k výzvě evropských vydavatelských asociací adresovaný společnosti Google a důrazně odmítají její jednostranný krok, kterým se bez konzultace se zástupci vydavatelů rozhodla ve svém dominantním vyhledavači blokovat jejich obsah pro 1 % uživatelů v osmi vybraných zemích EU. Miliony obyvatel EU tímto krokem omezila v jejich právu na svobodný přístup k informacím a současně tím svévolně narušuje nezávislost médii, chráněnou právem EU. Tento „test“ nemůže přitom dosáhnout deklarovaného cíle, tedy poskytnout regulátorům relevantní data v rámci jednání o licencích s vydavateli, protože probíhá bez řádné metodologie, netransparentně a po nespecifikovanou dobu.

Dle všeho se tak jedná o další z řady kroků, kdy společnost Google zneužívá svého tržního postavení k nátlaku na vydavatele, kteří v souladu s evropskou směrnicí o autorském právu nárokují odměnu za užití svého obsahu na jejích službách. V podobném duchu společnosti Google a Meta dlouhodobě zneužívají své tržní postavení také v ČR.

Dosah vydavatelského obsahu pro všechny české uživatele mimo jiné potlačují tím, že odebraly tzv. snippety, aby se údajně vyhnuly „nepřiměřenému finančnímu a provoznímu riziku“ v souvislosti s implementací výše zmíněné směrnice v ČR. I v tomto případě je ovšem způsob provedení zcela netransparentní a postup neodpovídá deklarovanému cíli. Na seznam zemí, kde byl test oznámen, byla původně zařazena také Francie, ale po zásahu veřejné moci ji Google ze seznamu vyřadil. Věříme proto, že se jednání společností Google a Meta v České republice v brzké době také stane zájmem orgánů veřejné moci. Pro bližší informace kontaktujte: AOV: Libor Matoušek, T: +420 774 400 309, E: predseda@asociacevydavatelu.cz

 X X X

 Z Londýna do New Yorku za hodinu. Plán podvodního tunelu za biliony ožívá

Novou naději na propojení dvou světových metropolí takzvaným „transatlantickým tunelem“ tento týden zažehl plán, na který upozornila světová média. Rychlé podvodní spojení Londýna a New Yorku by mělo umožnit vakuum. V něm by vlaky dokázaly cestovat až osmkrát rychleji, než trvá mezi těmito městy cesta letadlem. Právě rychlost a ekologičnost by podle serverů ospravedlnily astronomickou částku projektu, která činí 20 bilionů dolarů.

 Myšlenka na vybudování podvodního spojení evropské a americké metropole existuje už roky. Její realizaci však dosud brzdila náročnost a zejména cena projektu. Podle prvních představ by totiž tunel zkrátil cestu oproti dosud dostupné letecké dopravě, která dráhu urazí za zhruba osm hodin, v řádech pouhých minut.

 Jen pro představu: Eurotunel spojující Francii a Británii měří 50 kilometrů a jeho výstavba trvala šest let. Podle magazínu Newsweek, který na zprávu tento týden upozornil, by tak budování spojení New Yorku a Londýna, dvou měst od sebe vzdálených bezmála 5 500 kilometrů, vyžadovalo značnou časovou i finanční investici. Stavba by při podobné rychlosti jako v Evropě totiž zabrala takřka jedno celé tisíciletí.

Koncept transatlantického tunelu nicméně podle Newsweeku ožívá zejména díky vývoji technologie vakuových trubic. Podobný projekt totiž vyvíjí Indie pro vlastní dopravu pod názvem „hyperloop“. Autorem vysokorychlostního transportního systému je podnikatel a miliardář Elon Musk.

Vytvoření vakua by vlakům při projíždění konstrukcí pod Atlantickým oceánem umožnilo dosáhnout rychlosti přes 5000 kilometrů za hodinu. Newsweek však dodává, že konkrétní plány na výstavbu dosud neexistují.

Řadu tunelů v současnosti buduje Evropa

Ambiciózní projekty ovšem podle CNN ve světě v poslední době jen bují a mezi nimi jsou i plány tunelů, které se dříve zdály jako nerealizovatelné.

Norsko podle stanice minulý měsíc zahájilo projekt Rogfast, který má být nejdelším a nejhlubším podmořským silničním tunelem na světě. Německo a Dánsko zase za pět let chtějí otevřít železniční tunel pod Fehmarnskou úžinou.

Řecko minulý týden naznačilo, že se schyluje k zahájení výstavby spojení této jihoevropské země s Tureckem mostem. Velká Británie pak v současnosti buduje nejdražší železniční projekt na světě s názvem HS2 (High Speed 2).

Transatlantický tunel mezi New Yorkem a Londýnem by podle mnohých pomohl ulevit od značně neekologické letecké dopravy a drahé přepravy zboží mezi Evropou a Amerikou.

X X X

 Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii

Tým mezinárodních výzkumníků pod vedením českých vědců dosáhl průlomu v monitorování zemětřesení v jižní části Etiopie. Poblíž města Arba Minch se jim podařilo vybudovat seismickou síť světových parametrů, která umožňuje zpřesnit detekci a lokalizaci zemětřesení v této seismicky aktivní oblasti. Poskytováním spolehlivých dat umožňuje síť přehodnotit seismické modely a zmírnit následky budoucích katastrof. A to zejména v mimořádně hustě osídlených oblastech, kde jsou dosud tato rizika velmi podceňována. 

„Tento projekt je průlomem pro pochopení seismické aktivity v jižní části Etiopské příkopové propadliny. S lepšími daty můžeme lépe posoudit reálnou hrozbu vzniku zemětřesení a snad i stanovit místa, kde může mít seismická aktivita nejhorší následky. Závěry tak mohou být užitečné pro krizové řízení samospráv v rychle rostoucí městské oblasti Arba Minch. I když ze zatím neznámých důvodů mají v posledních dvaceti letech zemětřesení v Etiopii relativně nízká magnituda, jsou častá a narušují každodenní život obyvatel a vyvolávají obavy z potenciálních rizik,“ řekl Mgr. Jan Valenta, Ph.D., vedoucí výzkumník z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH AV ČR).

Projekt, vedený vědci z ÚSMH AV ČR, Univerzity Karlovy a Arba Minch University, spočíval ve zbudování tří nových seismických stanic v Arba Minch, Dorze a NechSar National Park. Díky této síti se mimo jiné podařilo zpřesnit polohu epicentra zatím největšího letošního zemětřesení v oblasti o magnitudě 4,9 z 12. května 2024, které bylo původně světovými monitorovacími systémy situováno zhruba o 100 km jižněji.

„Kromě monitorování zemětřesení umožňuje nová síť seismických stanic také zjistit přesnější umístění hlubokých zlomových struktur, které mohou být potenciálním zdrojem zemětřesení,“ doplnila členka týmu Mgr. Lucia Fojtíková, Ph.D. z ÚSMH AV ČR.

Výzkumný tým plánuje novou síť rozšířit a propojit ji s regionálními i světovými seismickými datovými centry. „Posílení kapacity pro monitorování zemětřesení je zásadním krokem pro ochranu našich obyvatel,“ zdůraznil význam tohoto projektu člen týmu MSc. Tariku Degife z Arba Minch University.

Seismická data zaznamenaná nově instalovanými stanicemi (ARBM, DORZ a NECH) jsou zatím volně dostupná na vyžádání od výzkumného týmu. Budoucnu budou snadno k dispozici přes mezinárodní seismologické databáze pro všechny zájemce.

Tento výzkum finančně podpořil Czech-UNDP Challenge Fund, partnerství mezi Programem OSN pro rozvoj (UNDP) a Českou republikou. Projekt byl financován v rámci Czech Challenge Fund 2023 UNDP-IRH-00048, který podporuje udržitelný rozvoj prostřednictvím vědecké spolupráce.

Jan Valenta, Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR

X X X

 Vedení Karlovarského kraje se před Vánoci sešlo se starosty měst a obcí

 Na krajském úřadě proběhlo předvánoční setkání vedení Karlovarského kraje se starosty měst a obcí. Hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová společně s radními představila klíčové priority pro následující čtyři roky. Současně se starosty diskutovala o aktuálních problémech v regionu. Největší pozornost byla věnována otázkám zdravotnictví a chybějícím lékařům, rekonstrukci silnic a mostů či například bezpečnosti a podstavu policistů.

„Nesmírně si vážím práce všech starostů. Už jsem to mnohokrát opakovala, že pokud jsou spokojení starostové, tak jsou spokojení i občané. A my jsme připraveni jim jednoznačně naslouchat. Proto jsem velmi ráda, že většina z nich přijala pozvání na předvánoční setkání a my tak měli možnost se s nimi osobně setkat a probrat, co je trápí. Všichni členové rady kraje jsou jim plně k dispozici, takže pokud budou potřebovat něco řešit, mohou se na nás kdykoliv obrátit,“ uvedla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

V úvodu setkání hejtmanka připomněla, že na prosincovém zasedání krajského zastupitelstva bude schvalován rozpočet kraje, který počítá s navýšením prostředků v Programu rozvoje venkova o více než 10 milionů korun. Tyto prostředky mohou obce využít na realizaci svých projektů. Představen byl i předseda nově ustanoveného Výboru pro venkov, zemědělství a životní prostředí, kterým se stal starosta města Hroznětín a krajský zastupitel Martin Maleček. Předsedou Hospodářského výboru byl jmenován Michal Červenka, starosta Rotavy a rovněž krajský zastupitel. Velkým tématem byla oblast zdravotnictví, kdy hejtmanka popsala, jak probíhají jednání s pojišťovnami ohledně chybějících lékařů a které aktivity chce kraj vyvinout, aby se podařilo do regionu dostat nové pediatry, praktiky nebo zubaře. Zároveň připomněla, že kraj bude zřizovat on-line pohotovost, jež začne fungovat od února příštího roku a bude k dispozici občanům 24 hodin denně 7 dní v týdnu zcela zdarma. Zmíněny byly i snahy o zřízení vysoké školy v regionu a její provázanosti na nově budované krajské inovační centrum.

Následovala debata se starosty, kdy se vedení kraje vyjadřovalo k dotazům jednotlivých zástupců měst a obcí. Řešilo se možné převedení místních komunikací na kraj kvůli nedostatku finančních prostředků v obecních rozpočtech či havarijní stav mostů. Hovořilo se také o chystaných akcích na silnicích, například o potřebnosti rozšíření silnice I/13, která je důležitou spojnicí s Ústeckým krajem, o zkapacitnění příjezdu do Karlových Varů u Globusu v souvislosti s rozšířením obchodních zón či o znovuotevření mostu v Šemnici. Zmíněna byla i problematika bezpečnosti v obcích a kritický podstav policistů. V otázce centrálního zásobování teplem a obnovy zastaralé infrastruktury starostové apelovali na řešení této situace na celostátní úrovni.

 Mgr. Veronika Svobodová