Německo, Merz, okamžitou platnost dohody s Mercosur.Politico zákulisný boj v EÚ: Babiš patrí do kľúčovej pätice lídrov. Kubánsky prezident odsúdil zásah USA vo Venezuele. Orbán reaguje na kritiku Zelenského. Vojenskú pomoc odmietá. Zelenský nemá mandát, Rusko s ním nebude jednat

Německý kancléř Friedrich Merz kritizoval a označil ho za zpoždění v provádění dohody. V příspěvku na platformě X napsal: „Rozhodnutí Evropského parlamentu o dohodě Mercosur je politováníhodné. Špatně hodnotí geopolitickou situaci. Jsme přesvědčeni o legalitě dohody. Už žádné další zpoždění. Dohoda musí nyní vstoupit v platnost prozatímně.“

Evropský parlament ve středu hlasoval pro postoupení dohody mezi EU a Mercosurem Soudnímu dvoru Evropské unie , což by mohlo pozastavit řízení o dohodě přibližně na dva roky. Poslanci chtějí, aby soud posoudil soulad dohody s právem EU a otázky související s jejím uplatňováním.

Také Evropská komise vyjádřila nespokojenost s rozhodnutím Evropského parlamentu. „Komise lituje rozhodnutí Evropského parlamentu,“ uvedla Gill na tiskové konferenci v Bruselu. „Podle naší analýzy nejsou otázky, které Parlament v tomto návrhu vznesl, opodstatněné, protože Komise tyto otázky již s Evropským parlamentem podrobně projednala. Navíc se nejedná o nové otázky; již byly řešeny v minulých obchodních dohodách, zejména s Chile,“ uvedla mluvčí EK.

Komise oznámila, že vzhledem ke geopolitickému významu dohody budou lídři o tomto tématu diskutovat na mimořádném summitu v Bruselu. Materiály rovněž naznačují, že i přes pozastavení ratifikace Evropským parlamentem se Komise může rozhodnout o prozatímním vstupu dohody v platnost před ukončením parlamentního postupu.

Ukazuje se, že Evropská komise vedená Ursulou von der Leyen, a to nejen v tomto případě, vytváří v unii deficit respektu k právu a uzurpuje si pravomoce, které jí podle unijních pravidel nepřísluší.

Podotkněme, že dohoda byla schválena pod tlakem německých zájmů. Experti hodnotí, že bez Mercosuru bude německá ekonomika nadále stagnovat. Řešením má být export do Jižní Ameriky. Skandální je, že komise, která se řídila německým diktátem. Ostatně největší vliv v Bruselu má von der Leyen jako předsedkyně komise a předseda Evropské lidové strany, největší frakce v Evropském parlamentu Manfred Weber, oba členové německé CDU. Server vasevec.cz

X X X

JEDNÁNÍ V RUSKU O UKRAJINĚ

Trumpovi vyslanci v Kremlu. Witkoff a Kushner jednají s Putinem, řeší i Radu míru

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.

Podle TASS Putin, Witkoff a Kushner projednají také pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady míru a ruská aktiva zmrazená ve Spojených státech za předchozí administrativy Joea Bidena.

Witkoff s Kushnerem do Moskvy ve čtvrtek večer přiletěli z Davosu, kde se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu po jednání řekl, že všichni chtějí mír a Putinovi vzkázal, že válka musí skončit.

Witkoff dříve během čtvrtka oznámil, že jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku a že zbývá dořešit poslední otázku. Podle Zelenského ještě nejsou vyřešené otázky týkající se území na východě Ukrajiny.

Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území a snaží se získat kontrolu nad celým Donbasem, včetně těch částí, jež neovládá. Kyjev varuje, že územní ústupky jen povzbudí Moskvu k dalšímu útoku.

X X X

UKRAJINA BEZ TEPLA, VODY, LIDÉ UMÍRAJí

UŽ DÁVNO MĚLA BÝT KAPITULACE UKRAJINY

PROKURÁŘI EU, SVĚTA STIHAT ZELENSKÉHO, ZÁPAD

Neustále máme starosti.‘ Kyjev bojuje s krizí energetiky. Lidé v bytech mrznou a jsou bez vody

Sbírají sníh, aby si jej doma rozpustili na vodu, spí v rukavicích, kabátech a čepicích, na plynových sporácích zahřívají cihly, aby se ohřáli, uvnitř bytů si stavějí stany – obyvatelé Kyjeva dělají vše, co je v jejich silách, aby přežili nejchladnější a nejtemnější zimu války, píše agentura Reuters.

Vojenský kaplan Anton Rybikov se se svým dvouletým synem Matvijem snaží ohřát jejich kyjevský byt.

„Když není elektřina, není ani topení a znamená to, že v bytech mrzneme,“ řekl Anton Rybikov, otec tříletého Davida a dvouletého Matvije. S manželkou Marinou nakoupili záložní baterie a spacáky.

Devětatřicetiletý vojenský kaplan uvedl, že jeden z jeho synů nedávno onemocněl zápalem plic poté, co teplota v bytě klesla na devět stupňů Celsia během výpadku proudu trvajícího více než 19 hodin po ruských náletech.

„Je to emocionálně velmi náročné. Neustále máme starosti,“ uvedl Rybikov, zatímco se chystal ohřívat vodu v hrnci na mléko. „Tato zima je nejtěžší,“ dodal.

Rusko v posledních měsících zesílilo své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a soustředilo palbu raketami a nálety dronů na Kyjev, Charkov a Dnipro. Britská vojenská rozvědka odhadla, že Rusko loni na Ukrajinu vypustilo 55 000 bezpilotních letounů, zhruba pětkrát více oproti roku 2024, uvádí se v jedné z pravidelných zpráv o válce zveřejněné na sociální síti X.

Ukrajina vyzvala partnery, aby jí poskytli více západních systémů protivzdušné obrany, aby se vypořádala s útoky dronů, střel a raket. Vzhledem k tomu, že teploty v zasněženém Kyjevě klesají na minus 18 stupňů Celsia, útoky znamenají, že statisíce ze tří milionů obyvatel hlavního města se potýkají s dlouhodobými výpadky dodávek elektřiny a vody.

V úterý, po velkém ruském úderu přes noc, prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že více než milion domácností ve městě je bez elektřiny. Jednoduché běžné úkony, jako je sprchování a vaření, jsou nyní problém.

Poprvé od rozsáhlé invaze ruských vojsk, která začala před téměř čtyřmi lety, vláda minulý týden vyhlásila stav nouze kvůli energetické krizi.

X X X

KMONÍČEK O DAVOSU

Davos ukázal, kudy vede cesta při vyjednávání s USA a kudy ne, hodnotí poradce Kmoníček

Základ dohody o budoucnosti Grónska a celé arktické oblasti, takový je výsledek středečního jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve švýcarském Davosu. Trump také nezavede cla na osm evropských zemí, které vojensky podpořily Grónsko. „Davos ukázal, jaká je dnes skutečná možnost vyjednávání s USA,“ hodnotí pro Radiožurnál poradce vlády pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.

Co říkáte na tu dohodu a také odvolání cel ze strany prezidenta Trumpa? Uklidní to současné napětí mezi Spojenými státy a Evropou?
Myslím, že to jednoznačně uklidní. Otázka je, na jak dlouho, protože poslední dva týdny nám ukázaly, že je to jedna přicházející nedohoda a krize za druhou, což je jednoznačně ukázka nových trendů, na které si Evropská unie bude muset zvyknout, jako například to, že dost věcí se vyjedná více přes NATO než přes EU.

Davos ukázal, jaká je dnes skutečná možnost vyjednávání s USA, hodnotí poradce Kmoníček. Poslechněte si celý rozhovor

Trump přesto v projevu právě na Světovém ekonomickém fóru řekl, že by Spojené státy měly Grónsko získat, protože ho Dánsko nedokáže ochránit. Jak to tedy půjde dohromady s tím, co se včera nakonec podařilo vyjednat?
Myslím, že ho Dánsko s velkou pomocí USA-NATO ochránit dokáže a že se nakonec najde nějaké vojenské řešení. Americký problém nebyl v zásadě technický. Oni už tam to, co potřebují, v téhle chvíli mají, ale odmítali investovat více, když nebudou mít dostatečné právní záruky, že neinvestují do cizího domu, abych řekl, jejich terminologií.

Takže ve chvíli, kdy je přes NATO nějakým způsobem za souhlasu Dánska a Grónska získají, tak by to mohla být cesta dopředu. Navíc oni Grónsko kupují už 150 let, že.

O té dohodě se dál bude jednat. Podle Trumpa bude její součástí přístup ke grónským nerostným surovinám pro Spojené státy a jejich evropské spojence a také spolupráce na vícestupňovém protiraketovém štítu. Co podle vás přinese Americe a Evropě tohle všechno?
Dočasně nám to v této chvíli přinese uklidnění. Ve chvíli, kdy bude ten štít, až jednou bude, tak to přinese i jisté uklidnění Americe, že je o něco bezpečnější. A bude si tedy moc dovolit hlavně se svými neevropskými partnery vyjednávat ve větším klidu.

‚Trump nebere dopisy vážně‘

Proč česká vláda otevřeně v tomhle sporu, tedy na rozdíl od jiných evropských zemí, Dánsko nepodpořila?
My jsme podpořili Dánsko jako mnohé jiné evropské země cestou Antónia Costy (předseda Evropské rady) a Ursuly von der Leyenové (předsedkyně Evropské komise), protože jsme stát EU a EU stála za Dánskem.

Nešli jsme do toho dalšího kroku, protože jsme si mysleli – a nakonec správně – že víceméně k ničemu nepovede, protože jediné možné jednání v této chvíli s Donaldem Trumpem není posílat mu další deklarace podepsané 4, 6, 8, 11 státy, ale jasně jako celek vyjádřit nesouhlas, což Evropská unie udělala, a pak nasadit nějakého vyjednavače, kterého Donald Trump bere vážně. Dopisy on vážně nebere.

Takže pokud bychom se připojili k těm osmi státům, tak bychom dnes řešili to udělené a vzápětí odvolané clo. Z jednoho problému bychom si udělali dva.

Situaci kolem Grónska, největšího ostrova světa, se dnes bude věnovat mimořádný summit zemí Evropské unie. Jaký postoj tam bude tentokrát zastávat Česká republika?
Stejný jako po celou dobu: Grónsko je Dánsko. Jsme rádi, že se to vyřešilo jednáním, a ukazuje nám to cestu k tomu, jak řešit ty další otevřené otázky, a to je třeba ta Rada míru a Rada pro Gazu a další, které budou na programu dnešní večeře.

Na zmíněném Světovém ekonomickém fóru Česko reprezentoval premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. S kým se sešel? A povedlo se mu třeba uzavřít nějaké dohody?
Tam se nemůžou uzavírat dohody, to není mezistátní jednání, ale mnohé z nich se připravují a otvírají. Bylo tam celkem 16 jednání, což je na den a půl a jednu noc opravdu hodně. Z těch závěrů, které tam bylo možno udělat, to bylo třeba se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem, že se budeme účastnit toho malého Expa, které Srbsko pořádá.

Ale připravovala se tam také návštěva Ázerbájdžánu s prezidentem Ilhamem Alijevem. To je náš významný partner pro dodávky energetických surovin. Byla tam poměrně hodně podstatná diskuse s německým kancléřem Friedrichem Merzem, která byla první takhle podstatná.

Myslím, že tento Davos byl o něco, řekněme, technicky a diplomaticky výnosnější než ty minulé. A samozřejmě trošku ukázal to, jaká je dnes skutečná možnost vyjednávání s USA, kudy cesta vede a kudy zcela jistě nevede. Svět se změnil. My si toho budeme muset nejenom všimnout, ale také se podle toho zařídit.

X X X

S obviněným Číňanem napojeným na tajnou službu Pekingu se stýkala česká novinářka

Čínský občan obviněný ze špionáže působil v České republice pod novinářským krytím. Akreditaci měl od ministerstva zahraničí a spolupracoval s českou komunistickou novinářkou. Policie muže po součinnosti s Bezpečnostní informační službou zadržela a začala stíhat uplynulou sobotu.

Podle informací Radiožurnálu je ze spolupráce s čínskou tajnou službu proti České republice obviněný Jang I-ming, který v tuzemsku působil pod novinářským krytím nejméně od ledna 2024. Akreditaci mu vydalo ministerstvo zahraničí, opakovaně mu ji pak prodloužilo. Oficiálně byl redaktorem čínských novin Guangming Daily.

„Pracuje tady v Čechách, má na starosti celou V4,“ přiblížila Radiožurnálu redaktorka komunistického týdeníku Naše pravda Helena Kočová, o které I-ming ve svých článcích také psal. Jeho články v čínštině se objevují na různých čínských mediálních platformách, většinou jsou uvedeny slovy „Reportér Guangming Daily Jang I-ming z Prahy“.

Kočová se s ním podle svých slov zná zhruba od roku 2024. Tehdy strávila v Číně několik měsíců na novinářské cestě, kterou organizovalo Čínské centrum pro mezinárodní novinářskou výměnu spadající pod čínské ministerstvo zahraničí. I-ming, jak zdůraznila, o Česku „psal jen pozitivně“.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se pozastavil nad tím, že Černínský palác Jangovi prodlužoval akreditaci. Podle něj je potřeba to prověřit. „V době mého ministrování ministerstvo nedisponovalo informacemi, že tato osoba se věnuje nelegální nebo protistátní činnosti. Takže s tím nemohlo nijak pracovat,“ reagoval pro Radiožurnál tehdejší ministr Jan Lipavský (tehdy Piráti, dnes za ODS).

Původně noviny pro intelektuály

V roce 2024 I-mingovi poskytl rozhovor Jan Zahradil, tehdejší člen ODS, někdejší europoslanec a dnešní expert Motoristů sobě na zahraniční politiku. „Žádné informace, vyjma svých osobních názorů, jsem mu nepředával. O tom, že je zadržen, nevím,“ řekl k tomu Zahradil serveru Seznam Zprávy.

318a Neoprávněná činnost pro cizí moc(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc.

Loni pak na jeho žádost Zahradil sepsal krátkou analýzu mezinárodní situace. Tento komentář je podle něj dodnes dostupný. Styky s Jangem však údajně přerušil v létě, kdy byl „jistými institucemi neformálně upozorněn, že jde o rizikovou osobu“.

Podle české sinoložky Olgy Lomové vysílá Čína novináře z tohoto státního média, aby v zahraničí sbírali informace. Jang v listu třeba pravidelně referoval o volbách a psal články o možném směřování české vlády, řekla Radiožurnálu Lomová.

„Guangming Daily byly kdysi noviny, které, když komunisté převzali moc, zůstávaly jako ostrůvek novin pro intelektuály. Shlukli se kolem nich lidé, kteří měli kritické názory, ale ti byli zlikvidováni a noviny byly převrácené naruby. Staly se z nich prorežimní noviny parazitující na své pověsti relativně liberálních a kulturně zaměřených novin,“ podotkla Lomová.

Policie zasáhla po spolupráci s BIS

„Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě zahájila trestní stíhání jedné fyzické osoby cizí národnosti pro přečin neoprávněné činnosti pro cizí moc, kterého se měla dopustit ve prospěch čínské zpravodajské služby,“ popsal pro iROZHLAS.cz kvalifikaci dozorový žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Martin Bílý.

Centrála Číňana zadržela po předchozí spolupráci s Bezpečnostní informační službou uplynulou sobotu. Obvodní soud pro Prahu 8 Jang ještě týž den poslal do vazby. „Z důvodu obavy, že by mohl být pro orgány činné v trestním řízení nedostupný, a z obavy, že by mohl opakovat trestnou činnost,“ dodal žalobce. Jangovi hrozí až pět let vězení.

Trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc prosadila do trestního zákoníku předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Prezident Petr Pavel ho svým podpisem odsouhlasil loni v únoru. Policie ho nyní využila poprvé. Takových případů bylo dosud obecně málo, jak již dříve informoval Radiožurnál.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) chce však paragraf zrušit, podle něj je příliš obecný. Místopředseda ANO Radek Vondráček ho dokonce označil za pendrekový zákon. Pro zachování paragrafu je ale šéfka žalobců Lenka Bradáčová. Pro server iROZHLAS.cz uvedla, že kdyby zbyl v zákoně „jen“ trestný čin vyzvědačství, bylo by to nedostačující.

X X X

Víc vojáků NATO v Arktidě a totální přístup USA ke Grónsku. Co načrtli Trump a Rutte

Americký prezident Donald Trump po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem zmírnil své výhrady i hrozby cly vůči Evropě. Klíčem k dohodě se stal slib revize smlouvy z roku 1951, která USA umožní posílit přítomnost v Grónsku a vybudovat zde protiraketový štít. Jednání se také soustředí na posílení přítomnosti NATO v celé arktické oblasti, aby se dal efektivněji blokovat vliv Ruska a Číny.

Jádrem diskusí mezi Trumpem a Ruttem byl příslib opětovného projednání americko-dánské dohody z poloviny minulého století, který upravuje správu amerických vojenských základen v Grónsku. Právě tento krok vedl amerického prezidenta k tomu, aby zmírnil své hrozby ohledně anexe ostrova.

Podle čtyř informovaných zdrojů serveru Financial Times Rutte a Trump ve středu projednali otevření smlouvy z roku 1951 s cílem posílit americké rozmístění na tomto rozsáhlém dánském území. Prezident Trump ve čtvrtek uvedl, že Grónsko by mohlo být součástí jeho plánovaného systému protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule) pro Severní Ameriku.

Diskutovali mimo jiné o zvýšení amerických investic v Grónsku, které má jedny z největších nevyužitých zásob nerostů na světě.

Podle osmi nejmenovaných západních bezpečnostních a diplomatických představitelů oslovených deníkem The New York Times se hovořilo o tom, že by USA získaly malé části grónského území a dohoda by bránila potenciálně nepřátelským zemím, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály.

Projednávané návrhy by v zásadních bodech nedosahovaly Trumpova cíle převést vlastnictví celého Grónska z Dánska na Spojené státy. Návrhy podle zdrojů NYT počítají i s vytvořením významné nové mise NATO v Arktidě.

Diplomaté podle NYT doufají v řešení, jež by současně reagovalo na Trumpovy deklarované obavy o bezpečnost Arktidy tváří v tvář možným hrozbám ze strany Ruska a Číny a zároveň respektovalo evropskou „červenou linii“, podle níž Grónsko není na prodej.

Řada detailů ale zatím nebyla definitivně dojednána a není přitom jasné, zda tato jednání nakonec vůbec povedou k dohodě o budoucnosti území.

„O suverenitě nebudeme smlouvat“

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ve čtvrtek zdůraznila, že Rutte nevyjednával jménem její země. Šéf NATO však udržoval evropské spojence v obraze a pravidelně hovořil s Frederiksenovou i s německým kancléřem Friedrichem Merzem, kterému jen v sobotu volal třikrát.

Akcie v USA po zmírnění napětí mezi USA a EU posílily. Index Dow Jones o 0,6 procenta na 49.384 bodů a Nasdaq o 0,9 procenta na 23.436 bodů.

Venezuelský parlament dnes v prvním čtení schválil zákon, který zcela otevírá těžbu ropy soukromému sektoru. Informovala o tom agentura AFP. Země disponuje největšími zásobami ropy na planetě. Těžba ropy byla dosud výhr

x x x

V Kremlu začala schůzka Putina s vyslanci Trumpa, píše TASS. Týká se Ukrajiny, Rady míru nebo zmrazených ruských aktiv ve Spojených státech.

Dánsko nyní očekává jednání o plnohodnotné dohodě. Frederiksenová uvedla, že si přeje „konstruktivní dialog se spojenci“ o zlepšení bezpečnosti v Arktidě, včetně Trumpova plánu Golden Dome, ovšem „za předpokladu, že se tak stane s respektem k naší územní celistvosti“.

Ministr obrany Troels Lund Poulsen v reakci dodal, že je „pravděpodobné“, že výsledkem bude více amerických základen, ale to je teprve předmětem diskusí.

Trumpův „totální přístup“

USA od dob studené války svou vojenskou přítomnost v Grónsku výrazně omezily: z desítek základen a 10 tisíc vojáků na jedinou základnu se zhruba 150 vojáky. Armádní kapacity by přitom i podle staré smlouvě mohla kdykoli obnovit.

Současná dohoda z roku 1951 sice umožňuje USA zřizovat základny, pokud nenaruší dánskou suverenitu, ale Trump nyní hovoří o nové úrovni spolupráce.

Američtí představitelé v minulosti vyjádřili obavy z možného omezení či ukončení přístupu na ostrov v případě, že by Grónsko získalo nezávislost. V rámci NATO se podle NYT proto diskutuje o rozšíření smlouvy, která by na území fakticky vytvořila oblasti považované za americké území. Taková dohoda by se pravděpodobně inspirovala režimem takzvaných suverénních základnových oblastí na Kypru, kde jsou britské vojenské základny považovány za britské území.

Vysoce postavený diplomat EU uvedl, že Rutte nabídl Trumpovi cestu z napjaté situace, kterou prezident přijal poté, co mnoho lídrů v Davosu vyjádřilo nesouhlas. Trump k nové dohodě poznamenal: „V podstatě jde o totální přístup, bez konce a bez časového omezení. Dostáváme vše, co chceme, a to zdarma.“

Analytici zpravodajského webu stanice CNN poznamenali, že Trumpův nový návrh se v jeho obrysech velice podobá tomu z roku 1951. Zpráva dokonce mluví o psychologickém efektu než o reálném diplomatickém úspěchu.

Budoucnost Grónska a evropský summit

Zatímco se uvažuje o kyperském modelu jako o jedné z možných cest, Dánsko zůstává neoblomné v otázce suverenity. „Není na prodej ani k pronájmu. Dánsko nehodlá ustoupit,“ uvedl jeden ze západních představitelů. Frederiksenová zopakovala, že jednat se dá o všem, včetně investicí, ale v žádném případ o svrchovanosti země.

Vedoucí představitelé pravděpodobně již nebudou diskutovat o opatřeních, která by měla být reakcí na Trumpovy hrozby, uvedl vysoce postavený úředník EU zapojený do příprav summitu. „Situace se za posledních 24 hodin změnila,“ dodal úředník pro Financial Times.

Zasvěcený evropský zdroj také potvrdil, že Rutte byl ústřední postavou celého vyjednávání a jeho úsilí vedlo k mimořádnému úspěchu při obrušování hran v transatlantických vztazích.

Dánští představitelé nyní očekávají zahájení rozhovorů s americkým týmem vedeným viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Mezitím se v Bruselu koná mimořádný summit lídrů EU.

X XX

Politico opisuje zákulisný boj v EÚ: Babiš patrí do kľúčovej pätice lídrov

Ako sa Európska únia postaví k správaniu amerického prezidenta Donalda Trumpa? Podľa bruselského servera Politico existuje päť rôznych skupín politikov rozdelených podľa prístupu k americkému vodcovi. Každá z nich má svoju vodcovskú osobnosť a za lídra jednej zo skupín označilo Politico aj českého premiéra Andreja Babiša, ktorý patrí k Trumpovým sympatizantom.

Francúzsky prezident Emmanuel Macron víta českého premiéra Andreja Babiša pred stretnutím „Koalície ochotných“.

Americký prezident začal prednedávnom znovu hovoriť o svojom odhodlaní získať pre Spojené štáty v záujme ich bezpečnosti Grónsko, ktoré je autonómnou súčasťou Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatočné desaťpercentné clá na produkciu Dánska a ďalších siedmich európskych krajín, ktoré jeho zámer odmietajú.

V stredu večer však od tohto zámeru ustúpil, keď po stretnutí so šéfom NATO Markom Ruttem oznámil zhodu na rámci budúcej dohody o Grónsku a celej arktickej oblasti. Hovorca NATO potom uviedol, že na zaistení bezpečnosti Arktídy budú krajiny aliancie pracovať spoločne.

Summit EÚ sa síce koná v pozitívnejšej atmosfére, než by sa zdalo o 24 hodín skôr, okolo budúcej dohody ohľadom Grónska však stále panuje neistota, píše Politico. Účastníci rokovania sa tak budú snažiť zistiť, na čom sa vlastne Rutte s Trumpom dohodli a ako na to reagovať.

Vzhľadom na to, že americký prezident odvolal svoju hrozbu ohľadom zavedenia ciel proti niekoľkým európskym krajinám, je nepravdepodobné, že by lídri schválili plánované odvetné obchodné opatrenia. Pracovná večera je však podľa mnohých diplomatov aj naďalej kľúčová pre prediskutovanie radu otázok súvisiacich so vzťahmi medzi EÚ a USA, či už ide o ruskú agresiu proti Ukrajine, alebo novú Trumpovu Radu mieru.

Predseda úniových summitov bude musieť čeliť rôznym táborom a smerom, podľa Politica bude zaujímavé sledovať najmä päť lídrov: francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona, nemeckého kancelára Friedricha Merza, taliansku premiérku Giorgiu Meloniovú, poľského premiéra Donalda Tuska a Babiša.

Emmanuel Macron

V čele malej, ale rastúcej skupiny krajín, ktoré sa chcú postaviť Trumpovi, je Macron, označený ako „rozdúchavač vášní“. V utorok v Davose označil francúzsky prezident tlak na Grónsko za „imperializmus alebo nový kolonializmus“ a kritizoval Trumpovu zbytočnú agresivitu. Francúzsko dôsledne presadzuje, aby bola Európa menej závislá od USA, napríklad vyzýva spojencov, aby nakupovali viac zbraní vyrobených na kontinente. V zákulisí francúzski diplomati presadzovali nasadenie takzvanej „ekonomickej bazuky“, čo je opatrenie proti ekonomickému nátlaku (ACI).

Emmanuel Macron: Prvý tím francúzskych vojakov je už na mieste a v najbližších dňoch bude posilnení.

Macrona podporujú lídri ako belgický premiér Bart De Wever, ktorý verejne vyhlásil, že „už nemá zmysel byť mäkký“ a že by bol pripravený na „obchodnú vojnu“, ak by to bolo nutné. Španiel Pedro Sánchez, jeden z mála socialistických lídrov v Európskej rade, tiež hlasno odsúdil Trumpa. Túto skupinu povzbudzuje fakt, že Biely dom podľa všetkého ustúpil aj tvárou v tvár diplomatickému a ekonomickému tlaku ohľadom Grónska.

Friedrich Merz

Ďalšiu skupinu lídrov vedie podľa Politica „váhavý podporovateľ“, nemecký kancelár Friedrich Merz. Krehká vládna koalícia spočiatku vysielala zmiešané signály, teraz sa však zdá, že sa Merz prispôsobuje Macronovej stratégii. So svojím ekonomickým zameraním nemecký kancelár hovorí za krajiny, ktoré by radšej neboli zatiahnuté do nových sporov s Trumpom, no začínajú mať pocit, že iná možnosť zrejme neexistuje.

Giorgia Meloniová

Vodcovskou postavou tretej skupiny krajín je Meloniová, ku ktorej sa upierajú zraky mnohých. Na jednej strane si totiž vybudovala s americkým prezidentom veľmi zvláštny vzťah, na druhej strane hrá kľúčovú úlohu v zahraničnej politike EÚ. Meloniovú Politico označuje za „lakmusový papierik“. Keď sa spojí s tými, ktorí chcú byť asertívnejší, je to významné znamenie, že Trump pravdepodobne zašiel príliš ďaleko.

Donald Tusk

Za „nerozhodnutého“ bruselský server označil Tuska. Dlhoročný proeurópsky politik čelí ťažkému obdobiu a vo Varšave proti nemu zároveň stojí prezident Karol Nawrocki, ktorý je naklonený Trumpovi. Poľsko a s ním aj pobaltské krajiny sú závislé od Washingtonu, ak si chcú udržať svoju vojenskú rolu v regióne. Stoja tak v čele skupiny, ktorá podporuje obhajobu európskej suverenity, no váha s čímkoľvek, čo by sa dalo vnímať ako eskalácia.

Americký zásah v Grónsku by bol katastrofa, koniec sveta, varoval Tusk

Andrej Babiš

Za vodcu poslednej skupiny potom označilo českého premiéra Andreja Babiša, ktorého nazvalo Trumpovým sympatizantom. Server poznamenal, že ide len o druhý summit od chvíle, kedy sa „miliardár a podnikateľ Babiš vrátil do úradu“. „Zatiaľ žartoval, že si kúpil glóbus, aby videl, kde je Grónsko, a vyhlásil, že Trumpove obavy z Ruska a Číny sú legitímne, no vyzval k mierovej dohode v rámci zachovania NATO,“ pripomenul server.

Ďalším lídrom, ktorého treba sledovať, je slovenský premiér Robert Fico. Európsku úniu často kritizuje, ostro sa stavia najmä proti odpútaniu sa od Ruska v oblasti plynu a ropy, no v dôležitých rozhodnutiach zvyčajne hlasuje so zvyškom lídrov. Politikom, ktorý sa postaví proti takmer všetkému, na čom sa ostatní zhodnú, je potom maďarský premiér Viktor Orbán, dlhoročný Trumpov fanúšik. Podľa diplomatov má Budapešť určité obavy z nepredvídateľného Washingtonu, no Orbán nechce robiť žiadne zásadné kroky vzhľadom na to, že ho v apríli čakajú voľby a Trumpova podpora sa mu hodí.

X X X

Ministerka Schillerová žádá po ÚS okamžité úspory. Není to reálné, říká

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle informací České justice požaduje úspory po vybraných institucích veřejné moci už v rámci schváleného rozpočtu na letošní rok. Mezi dotčenými je například Ústavní soud, kde se má úspora týkat provozních výdajů a činit přibližně pět procent. „Není to reálné,“ reagoval na požadavek předseda Ústavního soudu Josef Baxa.

Požadavky potvrdila ministryně financí Alena Schillerová. „Prioritou naší vlády v rozpočtové oblasti jsou provozní úspory. Ty hledáme bez výjimek napříč všemi rozpočtovými kapitolami přirozeně již v rozpočtu na rok 2026 a oceňuji, že k tomu přistupují velmi odpovědně,“ reagovala.

Předseda Ústavního soudu potvrdil, že požadavek na úspory ze strany Ministerstva financí byl v minulých dnech vysloven. „Existuje určitá korespondence z ministerstva financí, která směřuje k tomu, abychom šetřili na některých výdajích. Týká se to jak provozních výdajů, tak výdajů na platy zaměstnanců. Netýká se to platů soudců Ústavního soudu,“ řekl Baxa České justici. Podle jeho slov má jít o 5 procent z provozních výdajů a věc je stále v jednání. Šetřit by se mělo začít co nejdříve.

Vesecká: Úspory musíme hledat všude

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc požadavek na provozní úspory u soudů považuje za oprávněný. Šetřit podle něj mají všechny soudy a celý resort spravedlnosti. I proto navrhuje rušení a slučování některých okresních soudů. „Požadavek na pětiprocentní provozní úspory u soudů je oprávněný a šetříme ve všech kapitolách. Všichni se musíme uskromnit, všichni musíme hledat cestu, jak zabránit tomu, aby rozpočet končil v červených číslech,“ uvedl Tejc pro Českou justici.

Podle něj je pětiprocentní úspora v provozních výdajích soudů reálná, byť obtížná. „Týká se to všech kapitol, není možné jednu kapitolu vyjímat. Budu se snažit o to, abychom společně našli nejen úspory, ale i efektivnější způsob fungování soudů,“ doplnil s tím, že rezervy by měl hledat i Ústavní soud.

Úspory musí hledat všichni

O úsporách s Baxou v úterý hovořila i předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé). „Finanční situace je jaká je. Budou se muset rezervy hledat všude. Slíbila jsem, že v rámci všech justičních složek se budeme snažit maximálně nesnižovat jejich rozpočet,“ řekla Vesecká České justici. Ústavní soud sice do justičních složek nepatří, nebude ale jediný, kde se bude muset šetřit.

Rozpočet Ústavního soudu byl na rok 2026 navržen ve výši 248,8 milionu korun. Návrh je součástí vládního návrhu státního rozpočtu, který Poslanecká sněmovna loni projednala včetně debat v rozpočtovém výboru a který počítá s celkovým schodkem 286 miliard korun.

Škrty v průběhu roku považuje Baxa za nereálné

Požadavek Ministerstva financí se má týkat provozních výdajů a platů ostatních zaměstnanců soudu. Samotný provoz Ústavního soudu bez platů se pohybuje zhruba kolem 50 milionů korun ročně. Pětiprocentní úspora by tak v absolutních číslech znamenala přibližně 2,5 milionu korun.

Podle předsedy Ústavního soudu však není požadavek na dodatečné škrty v průběhu roku reálný. „Ne, není to reálné,“ myslí si.

Posílení nezávislosti ve sněmovně

Baxa připomněl, že rozpočet Ústavního soudu se každoročně schvaluje standardním postupem. „Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny schválí celkový ukazatel rozpočtu a jeho rozdělení do jednotlivých položek. Z toho pak vycházíme při sestavování rozpočtu na daný rok. Ústavní soud má vlastní rozpočtovou kapitolu, o které se jedná v rámci ústavně-právního výboru,“ uvedl. Způsob projednávání má posílit nezávislost Ústavního soudu.

Podle poslance Karla Dvořáka (STAN) je hledání úspor legitimní, zároveň ale upozorňuje na možné praktické dopady. „Je důležité hledat úspory, ale neměli bychom při tom zapomenout, že právní stát něco stojí. Absolutní většina výdajů Ústavního soudu jsou náklady na platy nesoudcovského personálu, takže je možné očekávat omezení výkonu a rychlosti vyřizování věcí,“ uvedl Dvořák.

Nevybíravé vyjadřování

Zároveň je podle něj namístě opatrnost při hodnocení možného zásahu do nezávislosti justice. „Obecně bych byl zdrženlivý v hodnocení útoku na nezávislost justice, zvlášť když jde o plošně uplatňovaný požadavek,“ doplnil. Současně ale připomněl, že vláda se podle něj opakovaně vyjadřuje vůči justici a Ústavnímu soudu nevybíravě. „Je proto potřeba každý její krok pozorovat i tímto prismatem,“ uzavřel.

Podle informací České justice Ministerstvo financí požaduje úspory i po dalších institucích, například po Nejvyšším kontrolním úřadu. Ten by měl podle své mluvčí Hany Kadečkové uspořit zhruba 19 milionů korun, což vidí jako problematické. „Dnes bude prezident NKÚ Miloslav Kala jednat s paní ministryní financí a tato problematika bude jedním z bodů jejich rozhovoru,“ uvedla k tomu Kadečková.

Na úrovni celého státního rozpočtu by pětiprocentní úspory u vybraných kapitol znamenaly maximálně jednotky miliard korun. Pokud stát hospodaří s výdaji v řádu dvou bilionů korun, celkový efekt takových škrtů by se pohyboval zhruba kolem pěti miliard korun.

Text vznikl s přispěním Martina Drtiny a Jana Hrbáčka.

Ceskajustice.cz

X X X

Kubánsky prezident odsúdil zásah USA vo Venezuele. Zajatie Nicolása Madura si vyžiadalo desiatky obetí

Kubánsky prezident Díaz-Canel vyjadril plnú podporu venezuelskej vláde po zásahu USA, pri ktorom bol Nicolás Maduro zajatý a desiatky ľudí vrátane kubánskych vojakov zahynuli. Spojenecké vzťahy oboch krajín sú podľa neho stále silné.

Kubánsky prezident Miguel Díaz-Canel v rozhovore s dočasnou prezidentkou Venezuely Delcy Rodríguezovou vyjadril podporu Caracasu po tom, ako Spojené štáty zadržali venezuelského exprezidenta Nicolása Madura. Informovala o tom agentúra AFP.

„Vyjadril som našu podporu a solidaritu,“ napísal Díaz-Canel na platforme X o svojom rozhovore s Rodríguezovou. V príspevku tiež potvrdil záujem o pokračujúce posilňovanie „historických vzťahov bratstva a spolupráce“ s Caracasom.

Zásah USA vo Venezuele

Dočasná venezuelská prezidentka prevzala funkciu hlavy štátu po vojenskej operácii USA z 3. januára, keď americké špeciálne jednotky zajali Madura a jeho manželku a previezli ich pred súd do New Yorku. Pri akcii vo Venezuele zahynuli desiatky ľudí vrátane 32 kubánskych vojakov, z ktorých časť bola súčasťou Madurovej ochranky.

Díaz-Canel operáciu Washingtonu odsúdil a zajatie Madura a jeho manželky označil za únos.

Historické spojenectvo Kuby a Venezuely

AFP doplnila, že Venezuela bola dlhoročným spojencom Kuby, poskytovala jej peniaze a lacnú ropu výmenou za vyslanie kubánskych lekárov, športových trénerov a iných odborníkov, ktorí pracovali vo Venezuele.

X X X

Viktor Orbán tvrdo reaguje na kritiku prezidenta Zelenského. Vojenskú pomoc Ukrajine opäť odmietol

Viktor Orbán ostro reagoval na kritiku Volodymyra Zelenského v Davose a odmietol podporu jeho vojnového úsilia. Zároveň prisľúbil pokračujúcu pomoc Ukrajine v podobe energií a podpory utečencov.

Predseda maďarskej vlády Viktor Orbán v príspevku na sociálnej sieti Facebook ostro reagoval na kritický prejav ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Davose a odkázal mu, že každý dostane, čo si zaslúži. S odvolaním sa na server 24.hu o tom informuje spravodajca v Budapešti.

„Milý Volodymyr! Vidím, že si nebudeme rozumieť. Som slobodný človek, ktorý slúži Maďarom. Ty si človek v ťažkej situácii, ktorý už štyri roky nedokáže, alebo nechce ukončiť vojnu,“ napísal Orbán a poznamenal, že tomu je tak aj napriek všemožnej snahe prezidenta Spojených štátov dosiahnuť mier.

Orbán odmieta podporu vojenského úsilia

„Darmo sa mi podlizuješ, nemôžeme podporovať Tvoje vojnové úsilie. Ukrajinský ľud sa aj napriek Tvojim urážkam môže spoľahnúť na to, že budeme Tvojej krajine naďalej dodávať elektrinu a pohonné látky a budeme naďalej pomáhať aj utečencom z Ukrajiny. O zvyšok sa postará život a každý dostane, čo si zaslúži,“ dodal predseda maďarskej vlády.

Zelenskyj po rokovaní s prezidentom USA Donaldom Trumpom povedal, že „každý Viktor, ktorý žije z európskych peňazí a snaží sa zapredať európske záujmy, si zaslúži ‚jednu po hlave‘, a ak sa v Moskve cíti dobre, neznamená to, že by sme mali dovoliť, aby sa z európskych hlavných miest stali malé Moskvy“.

Zelenskyj kritizuje európskych lídrov

Zelenskyj kritizoval aj ostatných európskych lídrov za to, že sa proti Rusku nestavajú dostatočne rázne.

X XX

Maďarský minister odmieta kolektívnu vinu v súvislosti s Benešovými dekrétm

Maďarský minister zahraničných vecí vyhlásil, že Budapešť odmieta princíp kolektívnej viny v súvislosti s Benešovými dekrétmi a očakáva spravodlivý prístup pre Maďarov žijúcich na Slovensku. Prípad sa už rieši na Ústavnom súde SR.

Maďarsko si so Slovenskom vybudovalo civilizovaný vzťah, avšak Budapešť nie je ochotná akceptovať princíp kolektívnej viny. Podľa servera atv.hu to v súvislosti s Benešovými dekrétmi vyhlásil v stredu šéf maďarskej diplomacie Péter Szijjártó, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

Maďarsko má so Slovenskom civilizované vzťahy.
Budapešť odmieta princíp kolektívnej viny Benešových dekrétov.
Szijjártó považuje konfiškáciu pôdy podľa dekrétov za neprijateľnú.
Prípad je na programe rokovania Ústavného súdu SR.
Novela trestného zákona zakazuje spochybňovať povojnové usporiadanie.

Minister povedal, že so slovenským rezortným partnerom Jurajom Blanárom už asi päťkrát hovoril o otázke Benešových dekrétov. Ako dodal, dal jasne najavo, že Maďarsko je hrdé na výsledky dosiahnuté v maďarsko-slovenských vzťahoch za posledných 11 rokov a že situácia Maďarov žijúcich na Slovensku je dnes oveľa lepšia ako predtým.

Kolektívna vina neprijateľná

„Medzi oboma krajinami sa vytvoril civilizovaný vzťah a v dôležitých otázkach dokážeme stáť spolu, ale nie sme ochotní akceptovať princíp kolektívnej viny,“ podčiarkol Szijjártó.

Šéf maďarskej diplomacie zdôraznil, že považuje za neprijateľné, aby akýkoľvek orgán, úrad alebo organizácia rozhodovali na základe princípu kolektívnej viny. „Inými slovami, je neprijateľné, aby sa komukoľvek konfiškovala pôda s odvolaním sa na Benešove dekréty,“ povedal Szijjártó.

Rokovania na Ústavnom súde SR

Minister pripomenul, že prípad dekrétov už bol zaradený na program rokovania Ústavného súdu SR, a poznamenal, že Blanár mu na každom stretnutí podotkol, že zákon nie je namierený proti Maďarom, že Maďari nebudú negatívne diskriminovaní.

Podľa novely trestného zákona, ktorá nadobudla účinnosť koncom decembra, môže byť každý, kto verejne spochybní povojnové usporiadanie, ktoré pripravilo tisíce Maďarov o majetok a občianstvo, odsúdený na šesť mesiacov väzenia.

Prezident SR Peter Pellegrini novelu podpísal pred Vianocami. Okrem iného stanovuje trestný čin spochybňovania povojnových Benešových dekrétov.

X X X

Ukrajina, USA a Rusko zasadnú k jednému stolu. Zelenskyj v Davose nešetril nikoho, Trump poslal Putinovi odkaz

Dokumenty na ukončenie vojny na Ukrajine sú takmer hotové a Rusko musí byť pripravené túto vojnu ukončiť. V prejave na Svetovom ekonomickom fóre (WEF) vo švajčiarskom Davose to vo štvrtok vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ktorý predtým zhruba hodinu rokoval s americkým prezidentom Donaldom Trumpom. Ukrajina sa od februára 2022 bráni ruskej invázii. Zelenskyj tiež oznámil, že vyjednávacie tímy Ukrajiny, USA a Ruska sa v piatok a v sobotu stretnú v Spojených arabských emirátoch. Formát takéhoto rokovania však nespresni.

Dnešné rokovanie s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským označil prezident Spojených štátov Donald Trump za veľmi dobré. Po stretnutí vo švajčiarskom Davose vyhlásil, že všetci chcú mier, a ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi odkázal, že vojna sa musí skončiť.

Dnešné stretnutie s Trumpom zhodnotil Zelenskyj ako pozitívné a veľmi dôležité. Bavili sa podľa neho okrem iného o bezpečnostných zárukách, ktoré Kyjev požaduje, aby Rusko po prípadnom uzavretí mieru znovu nezaútočilo.

Ukrajina podľa svojho prezidenta potrebuje „veľmi silné“ Spojené štáty, aby sa jej podarilo dosiahnuť mier s Ruskom. „Myslím, že máme pred sebou poslednú míľu, ktorá je veľmi ťažká,“ vyhlásil o vyjednávaniach.

Vojna sa musí skončiť. Trump poslal odkaz do Kremľa a avizuje stretnutie s Putinom

O dobrom stretnutí hovoril podľa ukrajinských médií aj poradca Zelenského pre komunikáciu Dmytro Lytvyn. Hovorca ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov novinárom uviedol, že v závere sa prezidenti Ukrajiny a USA „trochu porozprávali medzi štyrmi očami,“ informuje agentúra UNIAN.

Americký líder sa krátko vyjadril pre novinárov. Dúfa že sa vojna na Ukrajine skončí. „Zomiera veľa ľudí. Minulý mesiac mali 30-tisíc zabitých. Prevažne vojakov. A toto je vojna, ktorá musí byť zastavená,“ uviedol Trump.

Ďalšie podrobnosti zo schôdzky, ktorá trvala asi hodinu, Trump novinárom neposkytol.

Schôdzka sa konala na okraj Svetového ekonomického fóra (WEF). Zelenskyj v utorok povedal, že chce ísť do Davosu na zasadnutie WEF len vtedy, ak by tam so Spojenými štátmi podpísal dokumenty o bezpečnostných zárukách pre Ukrajinu a o obnove krajiny.

Zelenskyj v utorok povedal, že chce ísť do Davosu na zasadnutie WEF len vtedy, ak by tam so Spojenými štátmi podpísal dokumenty o bezpečnostných zárukách pre Ukrajinu a o obnove krajiny. V stredu však Trump oznámil, že sa dnes so Zelenským stretne.

Americký prezident v stredu vyhlásil, že chce zastaviť krviprelievanie na Ukrajine a že rokuje aj so svojím ruským náprotivkom Vladimirom Putinom. Putin aj Zelenskyj chcú podľa Trumpa takmer štvorročnú vojnu ukončiť.

Trump vo štvrtok tesne pred stretnutím so Zelenským povedal, že úsilie zastaviť vojnu smeruje k záveru. Americký prezident vo štvrtok dopoludnia v Davose podpísal dokumenty, ktorými bola formálne ustanovená Rada mieru. Tá bude najprv dohliadať na presadzovanie mieru v palestínskom Pásme Gazy, neskôr sa však chce venovať aj ďalším konfliktom. V prejave pred ceremóniou Trump povedal, že sa domnieval, že dosiahnuť mier medzi Ukrajinou a Ruskom bude jednoduché. „Ale ukázalo sa, že to bude pravdepodobne najťažšie,“ vyhlásil.

Trumpov rozhovor v Davosu

Na ceste do Moskvy je teraz americký tím vyjednávačov vedený prezidentovým zmocnencom Steveom Witkoffom. Trump povedal, že s Putinom sa stretnú ešte vo štvrtok alebo v piatok. O chystanej schôdzke Witkoffa so šéfom Kremľa vo štvrtok hovoril aj Putinov hovorca Dmitrij Peskov.

Nevyriešený východ Ukrajiny a dohoda na zárukách

Na rokovaniach o ukončení vojny na Ukrajine zostáva nevyriešený osud jej východnej časti, vyhlásil vo štvrtok v Davose ukrajinský prezident. Na rokovaniach s americkým prezidentom Donaldom Trumpom však podľa svojich slov dosiahol dohodu na bezpečnostných zárukách USA pre Ukrajinu, ktorú sa už takmer štyri roky bráni ruskej invázii.

„Všetko sa točí okolo východnej časti našej krajiny. Všetko sa točí okolo území. To je problém, ktorý sme ešte nevyriešili. Myslím, že o tom hovoril Steve Witkoff,“ povedal Zelenskyj novinárom na okraj Svetového ekonomického fóra (WEF) v Davose.

Na margo dohody na bezpečnostných zárukách USA pre Ukrajinu Zelenskyj povedal, že je hotová, ešte si však vyžaduje podpis hláv štátov a schválenie národnými parlamentmi.

Zelenskyj kritizoval Európu

Zelenskyj v prejave ostro kritizoval Európu za to, že nedokáže konať sama, ale vždy čaká na rozhodnutie Spojených štátov. Pripomenul, že už vlani v Davose vyhlásil, že Európa musí vedieť, ako sa brániť. „Nič sa však nezmenilo,“ povedal na úvod svojho vystúpenia.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prejave vo švajčiarskom Davose na zasadnutí Svetového ekonomického fóra (WEF) kritizoval Európu za to, že nedokáže konať sama, ale vždy čaká na rozhodnutie Spojených štátov. Pripomenul, že už vlani v Davose vyhlásil, že Európa musí vedieť, ako sa brániť. „Nič sa však nezmenilo,“ povedal na úvod svojho vystúpenia. Okrem iného sa pozastavil nad tým, že Európa nie je schopná zabavovať tankery s ropou z Ruska, ako robili Spojené štáty s tankermi s ropou z Venezuely.

Ruský útok dronom zranil 7 ľudí v Dnipre a poškodil obytný dom

Kyjev v minulosti opakovane upozorňoval na to, že obchodovanie s ropou a plynom umožňuje ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi vo vojne pokračovať. „Keď nebude mať Putin peniaze, tak žiadna vojna nebude,“ povedal Zelenskyj.

Európe vyčítal tiež to, že nevie využiť mrazené ruské fondy na podporu krajiny, ktorá sa bráni ruskej invázii. Uviedol okrem iného, že namiesto akcií vedie Európa debaty. „Európa miluje diskusie,“ povedal.

Rusko stavia balistické rakety aj vďaka dodávkam z USA a Európy

Ukrajinský líder tiež v prejave povedal, že Rusko môže naďalej zostavovať balistické rakety používané pri útokoch proti Ukrajine vďaka dodávkam dôležitých dielov, a to nielen z Číny, ale tiež z Európy, Spojených štátov či Taiwanu.

„A Európa nič nepovie, USA nič nepovedia,“ kritizoval Zelenskyj postoj západných krajín. Ukrajina od februára 2022 vzdoruje ruskej invázii.

Ukrajina, USA a Rusko zasadnú k jednému stolu

Zelenskyj ďalej vyhlásil, že dokumenty na ukončenie vojny na Ukrajine sú takmer hotové a Rusko musí byť pripravené túto vojnu ukončiť. Ukrajina sa od februára 2022 bráni ruskej invázii.

Zelenskyj tiež povedal, že svetový poriadok je založený na činoch. „A my potrebujeme odvahu konať,“ zdôraznil záverom svojho vystúpenia.

O nevyhnutnej ochote rokovať hovoril Zelenskyj tiež v súvislosti s Iránom, kde tamojší režim krvavo potlačil protivládne demonštrácie. „Svet dostatočne nepomohol iránskemu ľudu,“ upozornil. Ak režim v Iráne prežije, bude to podľa Zelenského len povzbudením pre ďalších tyranov, že môžu bez obáv zabíjať tisíce ľudí.

Vyjednávacie tímy Ukrajiny, Spojených štátov a Ruska budú v piatok a sobotu rokovať v Spojených arabských emirátoch (SAE), oznámil Zelenskyj. Pôjde o prvú trojstrannú schôdzku týchto krajín, dodal Zelenskyj. Uviedol tiež, že dokumenty zamerané na ukončenie vojny na Ukrajine sú takmer hotové. TASR o tom informuje podľa správy agentúry DPA.

Zdôraznil zároveň, že nielen Ukrajina, ale aj Rusko musí byť ochotné urobiť kompromisy. „Rusko sa musí pripraviť na ukončenie tejto vojny, na zastavenie tejto agresie,“ dodal.

Trump bilaterálne stretnutie na okraj WEF bližšie nekomentoval, v reakcii na novinársku otázku však odkázal ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, že vojna sa musí skončiť.

X XX

SPOLUPRÁCE ZEMĚDĚLCŮ ČR, SR

Společná zemědělská politika (SZP) a posilování vzájemné spolupráce byla hlavní témata dnešního jednání ministra zemědělství Martina Šebestyána a jeho slovenského kolegy Richarda Takáče v Bratislavě. Shodli se kromě jiného na užší spolupráci jednotlivých sekcí obou úřadů, stejně jako v rámci Visegrádské skupiny, a na jednotném postupu při jednáních v Bruselu. V této souvislosti zmínili například možnosti koordinovaného postupu a společného prosazovaní úpravy unijních legislativních návrhů. Delegace také navštívila v Kostolné pri Dunaji firmu Zeleninárska, která dodává své produkty i do České republiky.

„Jedním z účelů dnešního jednání, které bylo i jakousi přípravou na mezivládní setkání koncem března, bylo nastavit užší spolupráci jednotlivých sekcí našich ministerstev. O tom, že to funguje, svědčí například vysoká úroveň spolupráce odborů bezpečnosti potravin obou úřadů. Shoda i u dalších témat, o kterých jsme dnes jednali, jsou dobrým základem pro posílení našich vztahů a spolupráce, a to i v rámci Visegrádské skupiny. Chceme jednotně a společně vystupovat také v Evropské unii,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Pokud jde o nastavení SZP a Víceletý finanční rámec, ministři se shodli, že v případě uzavření rozpočtu v roce 2026 bude na dojednání kvalitní legislativy minimum času, a proto je klíčové vyjasnit si už nyní společné priority.

„Zásadní je, aby společná zemědělská politika zůstala co nejvíce samostatná alespoň po legislativní stránce. Začlenění přímých plateb do společného fondu a zavedení výkonnostního modelu Národního regionálního programového plánu zásadně mění systém řízení podpor a nese vážná rizika pro administraci i včasné výplaty zemědělcům. To je téma, kde bychom měli a chceme mluvit jedním hlasem. Za zvlášť citlivou považuji definici aktivního zemědělce. Chceme ji zjednodušit tak, aby se opírala jen o minimální úroveň skutečné zemědělské činnosti. Oceňujeme proto, že Slovensko navrhlo zmírnit příslušný text z hlavní na významnou zemědělskou činnost,“ uvedl ministr Šebestyán.

Za nedostatečnou označili ministři Martin Šebestyán a Richard Takáč částku zhruba 294 miliard eur na SZP. Nezohledňuje podle nich inflaci, ani strategický význam zemědělsko-potravinářského sektoru pro bezpečnost a konkurenceschopnost EU. Jsou přesvědčeni, že potravinářství musí zůstat plnohodnotnou součástí SZP a nemělo by soutěžit o peníze v rámci jednotného fondu.

V souvislosti s potravinářstvím ministři hovořili také o podpoře kvalitních a lokálních potravin, která je prioritou Česka i Slovenska, a nabízí tak prostor pro užší spolupráci. Ta se může opřít o dlouhodobě velmi dobře fungující expertní vztahy mezi útvary odpovědnými za bezpečnost potravin – zejména v oblasti potravinového řetězce a spolupráce s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Tato spolupráce a rovněž koordinace v oblasti bezpečnosti, kvality a podpory lokálních potravin může podle ministrů přispět k vyšší důvěře spotřebitelů, posílení konkurenceschopnosti producentů a k celkové stabilitě zemědělsko-potravinářského sektoru v obou zemích.

„Naše jednání se týkalo také modernizaci welfare legislativy, kterou dlouhodobě podporujeme. Jde o jednu z priorit tohoto sektoru, nicméně pouze za podmínky, že změny budou proveditelné, ekonomicky únosné a nezhorší konkurenceschopnost sektoru ani rovné podmínky. Také v této oblasti vidíme prostor pro koordinaci společného postupu se Slovenskem, aby výsledná legislativa skutečně vedla ke zlepšení welfare zvířat, aniž by ohrozila životaschopnost a konkurenceschopnost chovů v našich zemích,“ uvedl ministr Šebestyán.

Po jednání delegace navštívila v Kostolné pri Dunaji firmu Zeleninárska, která dodává své produkty i do České republiky. Hospodaří na více než 14 tisících hektarech v Bratislavském a Trnavském kraji.

V rámci dnešního jednání bylo také podepsáno Memorandum k vyhlášení 12. února Mezinárodním dnem Frankovky. Tato odrůda se historicky pěstuje především v zemích bývalého Rakouska-Uherska, proto bylo zvoleno toto datum, které je dnem sňatku Marie Terezie a Štěpána Lotrinského.

Slovensko patří vzhledem ke své poloze k nejvýznamnějším obchodním partnerům ČR. Dlouhodobě figuruje na druhém místě v pořadí všech zemí dle hodnoty agrárního vývozu z ČR a na čtvrtém nebo pátém místě v pořadí zemí dle hodnoty agrárního dovozu. Obrat agrárního zahraničního obchodu ČR se Slovenskem činil v roce 2015 kolem 62,2 mld. Kč a do roku 2024 vzrostl zhruba 1,4krát na 89,3 mld. Kč. Hodnota agrárního vývozu ČR na Slovensko se od roku 2015 zvýšila ze 47,2 mld. Kč na 65 mld. Kč v roce 2024. Pokud jde o hodnotu agrárního dovozu ze Slovenska do ČR, za posledních deset let stoupla z 15 mld. Kč v roce 2015 na 24,3 mld. Kč v roce 2024. Dlouhodobě kladné saldo vzájemného agrárního zahraničního obchodu dosáhlo v roce 2024 hodnoty 40,7 mld. Kč.

Nejvýznamnějšími položkami českého agrárního vývozu na Slovensko jsou pekařské výrobky, čokoláda, potravinové přípravky, voda a nealkoholické nápoje a přípravky k výživě zvířat. Mezi nejvýznamnější položky dovozu ze Slovenska do ČR se řadí pekařské zboží, sýry a tvaroh, semena řepky, čokoláda a slunečnicová semena.

Výsledky vzájemného agrárního zahraničního obchodu ČR – Slovensko za prvních jedenáct měsíců roku 2025 ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 ukazují mírný nárůst na straně vývozu (zhruba o 1 %) a pokles na straně dovozu (asi o 6 %).

X X X

KARLOVARSKO MILIONY NA ZÍSKÁNÍ ODBORNIKŮ

MFF V NIČEM VARŮM NEPOMÁHÁ

JEŠTĚ PLACEN Z VARŮ

V roce 2025 vyplatil Karlovarský kraj na náborových příspěvcích téměř 14 milionů korun

Karlovy Vary (22. 1. 2026) Karlovarský kraj poskytuje již od roku 2018 náborové příspěvky v oblasti zdravotnictví. Snaží se tak řešit nedostatek lékařského i nelékařského personálu v regionu. V roce 2025 na náborových příspěvcích vyplatit téměř 14 milionů korun a podpořeno bylo 38 zaměstnanců.

„Od roku 2024 poskytujeme náborové příspěvky zaměstnancům nemocnic v Chebu, Karlových Varech, Sokolově a Ostrově, dále pak Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje a Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče v Nejdku. Dané zařízení vždy získává od kraje celkový budget a finance rozděluje novým zaměstnancům. Skvělé je, že příspěvky mohou získat jak lékaři, tak nelékařští pracovníci. V minulém roce jsme touto formou podpořili 10 lékařů a 28 nelékařů,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

Od roku 2018 kraj poskytl podporovaným zařízením celkem více než 79 milionů korun na náborové příspěvky, které obdrželo 275 zaměstnanců, z toho bylo 106 lékařů a 169 nelékařů. Poskytovatel těchto příspěvků musí splňovat pravidla pro jejich rozdělování, a sice, že lékaři náleží náborový příspěvek 400 tisíc korun, nelékaři 150 tisíc korun a radiologickému asistentovi 200 tisíc korun při plném úvazku. Příjemce tohoto příspěvku je povinen setrvat v pracovním poměru v daném zařízení po dobu minimálně tří let.

Pro letošní rok navrhuje vedení kraje vyčlenit 17,07 milionu korun na náborové příspěvky. O tomto návrhu bude rozhodovat Zastupitelstvo Karlovarského kraje.

Bc. Jitka Čmoková

X X X

Česko je znovu vidět na FITUR Madrid 2026, zájem Španělů o tuzemsko trvá

Madrid 2025, největší veletrh cestovního ruchu pro španělsky mluvící země, odstartoval a Česko je u toho. Na akci každoročně míří zhruba čtvrt milionu návštěvníků z řad odborníků i veřejnosti. Letošní 46. ročník se koná od 21. do 25. ledna 2026 a plní devět pavilonů výstaviště IFEMA Madrid. Veletrhu se účastní více než 10 000 společností ze 161 zemí světa, přičemž 111 států má na místě oficiální národní expozici. Partnerskou zemí je Mexiko.

Na místě je i český stánek, na kterém zástupci agentury CzechTourism společně s partnery představují profesionálům i zájemcům z řad široké veřejnosti zdejší regiony, aby ještě více zvýšili zájem Španělů o naši zemi.

„FITUR Madrid patří mezi klíčové veletrhy, kde se rozhoduje o tom, kam budou Španělé cestovat v dalších sezonách. Pro Česko je to zásadní prostor, kde dokážeme ukázat, že nabízíme mnohem víc než jen Prahu – silné regiony, špičkovou gastronomii, kulturu i aktivní zážitky po celý rok,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.

Strategická platforma pro byznys i média

FITUR Madrid dlouhodobě patří mezi nejdůležitější veletrhy cestovního ruchu v Evropě. Nabízí přímý kontakt s klíčovými partnery, touroperátory, aeroliniemi i médii a otevírá prostor pro nové obchodní příležitosti. Veletrh tradičně kombinuje odbornou a veřejnou část, přičemž první tři dny patří profesionálům, víkend pak široké veřejnosti.

Letošní program doplňuje 11 tematických sekcí, které reagují na aktuální trendy a výzvy oboru, například FITUR LGBT+, FITUR Woman, FITUR Tech, FITUR Sports, FITUR Experiences nebo FITUR Know-How & Export.

Česká expozice – silná sestava partnerů i regionů

Česko se na FITUR 2026 prezentuje na expozici o rozloze 121 m² v pavilonu Evropa. Společně s agenturou CzechTourism se veletrhu účastní incomingové cestovní kanceláře ISALEX, Mucha Praga, DZK Travel, Jerome Incoming, La Bohéme Tours, Turístico y Torres de Praga, dále letecká společnost Smartwings a letecký broker Air Consulting. Nechybí ani tuzemské regiony, konkrétně Moravskoslezský kraj, Jižní Čechy, Východní Čechy a také Praha, jejichž zástupci návštěvníkům i odborníkům představují konkrétní tipy na cesty mimo hlavní turistické trasy.

Pozornost návštěvníků přitahuje též Pilsner Urquell: The Original Beer Experience. Loni získala expozice prestižní ocenění, Oscara na poli cestovního ruchu. Stala se vítězem kategorie World’s Leading Beer Tour Visitor Experience 2025 a Europe’s Leading Beer Tour Visitor Experience 2025 v rámci soutěže World Travel Awards. Na veletrhu představuje své moderní multimediální centrum. Doprovodný program zajišťuje Sklárna Rückl, která návštěvníkům nabízí možnost vyzkoušet si tradiční broušení skla, stejně jako v návštěvnickém centru sklárny v Nižboru.

Česko představuje nový komunikační koncept #VisitCzechia

Na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu FITUR Madrid 2026 představuje agentura CzechTourism také nový komunikační koncept značky #VisitCzechia. Ústředním motivem mezinárodní kampaně je koncept „feel free“, který vystihuje genius loci Česka. Představuje jedinečný pocit svobody, autentičnosti, nadčasovosti a pohody, který země návštěvníkům nabízí. Pestrá nabídka, snadná dostupnost, tolerantní a bezpečné prostředí – to jsou unikátní prvky destinace Česko.

„Kampaň staví na bohatém kulturním dědictví, zážitkové gastronomii, možnostech aktivního vyžití v rozmanité a uklidňující přírodě i na tradičním lázeňství. Jejím cílem je inspirovat cestovatele k objevování regionů mimo hlavní turistické trasy a představit Česko jako snadno dostupnou destinaci s pestrou nabídkou kulturních, sportovních i relaxačních aktivit,“ popisuje František Reismüller.

Výročí, gastronomie i regiony jako silný magnet pro Španěly

„Rok 2026 nabízí hned několik silných impulzů, proč by se zdejší cestovatelé měli do Česka vydat. Kalendář kombinuje významná výročí, nové turistické produkty i mimořádné kulturní a gastronomické zážitky. Zásadní událostí je vydání historicky prvního Průvodce MICHELIN Guide pro Česko, který se poprvé zaměřuje na celou zemi a dává prostor regionálním kuchyním a lokálním produktům. Právě gastronomie patří mezi hlavní motivace španělských turistů a návštěva oceněných restaurací pro ně představuje jedno z nejatraktivnějších lákadel,“ říká ředitelka Zahraničního zastoupení CzechTourism ve Španělsku Markéta Lehečková.

Silný kulturní rozměr doplňují významná výročí v regionech – Znojmo slaví 800 let od založení města, Moravský kras si připomíná 70 let ochrany přírody, Zlín chystá výstavu ke 150. výročí narození Tomáše Bati, Plzeň slaví 100 let Hurvínka a Královéhradecký kraj nabídne historickou rekonstrukci bitvy z roku 1866.

Významné jubileum slaví i CzechTourism – 25 let Zahraničního zastoupení ve Španělsku a 20 let zastoupení v Latinské Americe.

Španělsko jako stabilní trh s chutí objevovat Česko

Španělsko patří mezi dlouhodobě stabilní a silné trhy. V roce 2024 zamířilo do tuzemských hromadných ubytovacích zařízení na 270 600 španělských turistů, kteří u nás strávili 771 230 nocí a zůstávali v průměru 3,85 dne. Za první tři čtvrtletí 2025 dorazilo do Česka 200 732 Španělů a počet jejich přenocování dosáhl 569 843, přičemž průměrná délka pobytu zůstává stabilní – 3,84 dne. Nejčastěji míří do Prahy, kde také tráví nejvíce nocí. Nejdelší pobyty však evidují Olomoucký kraj, Kraj Vysočina a nově také Karlovarský kraj. Trend také potvrzuje rostoucí zájem o regiony mimo hlavní turistické trasy.

Španělé mají rádi jídlo a rádi ochutnávají nové pokrmy, proto i u nás často vyhledávají gastro zážitky. Patří mezi národy, které jezdí za kulturou, navštěvují koncerty, líbí se jim opera, balet nebo třeba černé divadlo. Zvýšit jejich zájem o tuzemsko pomáhá propagace zaměřená na zdejší památky zapsané v UNESCO, hrady či zámky. V posledních letech se před pobytem v Česku i během něj, zajímají o naši přírodu a možnosti aktivního turismu, kdy preferují zejména hiking nebo cyklistiku.

CzechTourism dlouhodobě pracuje na posilování image Česka ve Španělsku, například prostřednictvím strategických mediálních kampaní, spolupráce s tvůrci online obsahu a prezentací českých regionů na specializovaných akcích. V rámci FITUR Madrid pravidelně probíhají klíčová jednání s velkými touroperátory a cestovními kancelářemi, které mají potenciál přivést do Česka další tisíce návštěvníků z této země.

X X X

Po vulgarizmoch a kritike prichádza odpoveď: Zväz vysvetľuje spor okolo syna Kuzminovej

Šesťnásobná olympijská medailistka zo ZOH Anastasia Kuzminová verila, že sa jej syn Jelisej nedožije podobnej nespravodlivosti. Teraz Zväz slovenského lyžovania reaguje na jej príspevok na sociálnych sieťach.

Slovensko na ZOH 2026 nebude mať v jednom tíme mamu a syna. Rozhodli o tom nominačné kritériá ZSL.

Na národný zväz sa po uverejnení nominácie spustila vlna negatívnych i vulgárných reakcií.

Opomenutie Jeliseja Kuzmina v bežeckom lyžovaní na úkor Petra Hindsa a Tomáša Ceneka nahnevalo aj samotnú Kuzminovú.

„Dostávam veľa správ a otázok ohľadom tejto situácie. Rovnakú situáciu som zažila aj ja v roku 2006, keď napriek lepšej výkonnosti a výsledkom na ZOH 2006 cestovala iná športovkyňa.

Verila som, že môj syn nikdy nebude musieť zažiť podobnú nespravodlivosť,“ napísala trojnásobná olympijská šampiónka na facebooku.

„Rozhodnutie ZSL ohľadom olympijskej nominácie v bežeckom lyžovaní komentovať nebudem. Ovplyvňuje to mňa i moju výkonnosť. Poprosím o pochopenie,“ dodala 6-násobná olympijská medailistka.

ZSL sa rozhodol na celú situáciu zareagovať a vysvetliť nominačné kritériá. Redakciám zaslal oficiálne stanovisko.

Vlhovej som hovorila, nech nespraví takú chybu, ako ja. Nátlak na Petru od sponzorov? Zdravie je na prvom mieste, vraví Wolnerová

Športweb ho uvádza v plnom znení a bez redakčných úprav.

STANOVISKO ZVÄZU SLOVENSKÉHO LYŽOVANIA K NOMINÁCII V BEŽECKOM LYŽOVANÍ NA ZOH 2026

Zväz slovenského lyžovania (ZSL) reaguje na medializované články a verejné vyjadrenia, ktoré sa týkajú nominácie športovcov v bežeckom lyžovaní na Zimné olympijské hry Miláno – Cortina d’Ampezzo 2026.

Zväz slovenského lyžovania (ZSL) zdôrazňuje, že pri nominácii športovcov na Zimné olympijské hry Miláno – Cortina d’Ampezzo 2026 postupoval výlučne v súlade s platným Nominačným predpisom ZSL, ktorý bol schválený Výkonným výborom ZSL vopred a bol pre všetkých športovcov rovnaký, transparentný a záväzný.

Sekcia severských disciplín ZSL pri návrhu nominácie vychádzala výhradne z objektívnych športových výsledkov dosiahnutých v kvalifikačnom období, v súlade s kritériami stanovenými nominačným predpisom.

ZSL nekoná a ani nemôže konať na základe subjektívnych hodnotení alebo individuálnych očakávaní, ale výlučne na základe vopred schválených športovo-technických pravidiel.

„Nominačný predpis ZSL je verejne dostupný na webovej stránke Zväzu slovenského lyžovania v plnom znení. „:

V prípade záujmu Zväz slovenského lyžovania poskytne podrobnejšie informácie vrátane prepočtu bodov, ktoré boli rozhodujúce v zmysle platného Nominačného predpisu ZSL.

Zväz slovenského lyžovania zároveň zdôrazňuje, že nie je jediným orgánom rozhodujúcim o účasti športovcov na olympijských hrách.

Návrh nominácie, spracovaný na základe výsledkov a Nominačného predpisu ZSL, bol predložený Výkonnému výboru Slovenského olympijského a športového výboru (SOŠV), ktorý nomináciu potvrdil a schválil ako správnu a v súlade s platnými pravidlami.

ZSL si mimoriadne váži Anastasiu Kuzminovú ako výnimočnú osobnosť slovenského športu a trojnásobnú olympijskú víťazku, ktorej prínos pre reprezentáciu Slovenska a propagáciu športu je nespochybniteľný.

Zväz však zdôrazňuje, že nemôže konať v rozpore s Nominačným predpisom ZSL schváleným 39. Výkonným výborom ZSL dňa 11. novembra 2025, ktorý platí rovnako pre všetkých športovcov bez výnimky.

Zväz slovenského lyžovania považuje akékoľvek tvrdenia o inom postupe pri nominácii za nepravdivé a zavádzajúce.

X X X

Počet obetí vykoľajenia a zrážky vlakov v Andalúzii stúpol na 45

V troskách vysokorýchlostného vlaku, ktorý sa minulý víkend v južnom Španielsku zrazil s inou vlakovou súpravou, našli záchranári vo štvrtok ďalšie dve telá. Počet obetí tohto železničného nešťastia sa tak zvýšil na 45, informovala agentúra AFP.

Hovorca záchrannej služby spresnil, že dve telá boli nájdené vo vlaku prevádzkovanom štátnou spoločnosťou Renfe. Do tohto vlaku narazila vlaková súprava súkromnej firmy Iryo, ktorá sa predtým vykoľajila na svojej koľaji a prešla na susednú trať s vlakom Renfe. „Teoreticky ide o dve osoby spomedzi 45 nezvestných nahlásených po katastrofe,“ spresnil hovorca.

Medzi nezvestnými po železničnom nešťastí sú tri ženy z Maroka, Ruska a Nemecka. Ostatní nezvestní sú Španieli, uvádza sa najnovšej správe koordinačného tímu pre identifikáciu obetí.

Pri nehode bolo zranených viac ako 120 ľudí, doplnila vo svojej správe AFP.

Od tragédie v Andalúzii došlo v Španielsku k viacerým železničným nehodám. Táto situácia vyvolala otázky o bezpečnosti vlakovej dopravy v Španielsku ako štvrtej najväčšej ekonomike EÚ, ktorá je zároveň obľúbenou turistickou destináciou a má druhú najväčšiu sieť vysokorýchlostných tratí na svete.

Po týchto nehodách boli na tratiach vykonané bezpečnostné kontroly. S ich priebehom však odborári neboli spokojní a preto rušňovodiči prímestskej železničnej siete v Katalánsku – Rodalies – vo štvrtok nenastúpili do práce a premávka vlakov bola obmedzená.

Generálny tajomník odborov rušňovodičov Semaf Diego Martin Fernández pre rozhlasovú stanicu RAC 1 v súvislosti s tým uviedol, že zamestnanci železníc chcú záruky, že infraštruktúra spĺňa bezpečnostné podmienky. Upozornil zároveň na nové zosuvy pôdy na tratiach, ktoré boli príčinou tohtotýždňových nehôd vlakov. V snahe dosiahnuť splnenie svojich požiadaviek Semaf vyhlásil na 9.–11. februára celoštátny štrajk.

x x x

Politico opisuje zákulisný boj v EÚ: Babiš patrí do kľúčovej pätice lídrov

Francúzsky prezident Emmanuel Macron víta českého premiéra Andreja Babiša pred stretnutím „Koalície ochotných“.

Predseda úniových summitov podľa Politica bude zaujímavé sledovať najmä päť lídrov: francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona, nemeckého kancelára Friedricha Merza, taliansku premiérku Giorgiu Meloniovú, poľského premiéra Donalda Tuska a Babiša.

Emmanuel Macron

Emmanuel Macron: Prvý tím francúzskych vojakov je už na mieste a v najbližších dňoch bude posilnený

Friedrich Merz

Giorgia Meloniová

Donald Tusk

Americký zásah v Grónsku by bol katastrofa, koniec sveta, varoval Tusk

Andrej Babiš

X X X

Dohodli sa o nás bez nás, kritizuje Trumpa a Rutteho grónska politička. Čo to vlastne znamená pre Grónsko?

Grónsko aj Európa si môžu vydýchnuť. Americký prezident Donald Trump ustúpil a už netrvá na získaní najväčšieho ostrova na svete. Súhlasil s kompromisným riešením, ktoré mu na Svetovom ekonomickom fóre v Davose navrhol generálny tajomník NATO Mark Rutte. Aj keď podmienky rámcovej dohody ešte nezverejnili, podľa informovaných zdrojov neohrozujú suverenitu Grónska. USA sa uspokojili s tým, že na ostrove rozšíria vojenské základne, ktoré sa stanú ich územím, a získajú prístup k nerastným surovinám.

Americký prezident Donald Trump (vpravo) sa rozpráva s generálnym tajomníkom NATO Markom Ruttem počas rokovania na okraji Svetového ekonomického fóra vo švajčiarskom Davose 21. januára 2026.

„Je to dohoda, po ktorej ľudia skočili, pre USA naozaj fantastická. Dáva všetko, čo sme chceli, vrátane skutočnej národnej i medzinárodnej bezpečnosti,“ prezradil Trump novinárom v stredu večer po stretnutí s Ruttem.

Spokojný bol i generálny tajomník NATO, podľa ktorého sa so šéfom Bieleho domu nebavili o tom, či Grónsko zostane autonómnym územím Dánska. „Veľmi sa sústredí na to, čo musíme spraviť, aby sme zabezpečili ten obrovský arktický región,“ uviedol Rutte pre televíziu Fox News.

Podobne ako na Cypre

Ako teda vyzerá rámcová dohoda, ktorá má Grónsko zachrániť pred pričlenením k USA? Jej približné obrysy opísali viaceré svetové médiá odvolávajúce sa na informované zdroje z vysokej politiky, či už ide o americký denník New York Times, spravodajský portál Axios, britské noviny Daily Telegraph, alebo nemecké denníky Die Welt a Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Základom je posilnená prítomnosť americkej armády v Grónsku a niekoľko opatrení. Prvým z nich je, že Dánsko a Európska únia vyjdú v ústrety Spojeným štátom a umožnia im, aby v Grónsku vybudovali ďalšie vojenské základne. Vzorom bude zmluva, akú uzavrela Veľká Británia s Cyprom.

Briti si na tomto ostrove v Stredozemnom mori, ktorý bol do roku 1960 ich kolóniou, dodnes udržali dve letecké základne – Akrotiri a Dhekelia. Podľa štatútu upraveného zmluvou sa pritom obe považujú za britské územie.

Američania majú v Grónsku iba jeden oporný bod – základňu vesmírnych síl Pituffik (predtým nazývanú Thule), no ešte v časoch studenej vojny mali na ostrove až 17 základní.

Podľa dohody by teda ich počet mohli zvýšiť tak, aby zaistili svoju národnú bezpečnosť. Dánska i grónska vláda sa už dávnejšie vyjadrili, že by s takým riešením súhlasili.

Podľa FAZ o tom Rutte pred pár dňami v Bruseli rokoval s dánskym ministrom obrany Troelsom Lundom Poulsenem a grónskou šéfkou diplomacie Vivian Motzfeldtovou.

USA majú už v súčasnosti povolené budovať a prevádzkovať vojenské základne na ostrove a zároveň majú neobmedzenú „slobodu pôsobenia“ medzi určenými oblasťami obrany vrátane vzdušných, pozemných a námorných síl.

Nová dohoda by im – tak ako Britom na Cypre – umožnila, aby sa ich základne v Grónsku stali americkým územím. Teoreticky by tak mali právo rozširovať svoju činnosť aj do oblastí bohatých na nerastné suroviny, čo bolo Trumpovým zámerom.

Súčasťou rámcovej dohody má byť tiež otvorenie zmluvy o obrane z roku 1951, ktorá USA oprávňuje umiestniť v Grónsku vojenské jednotky. Mala by sa doplniť tak, aby zahŕňala i výstavbu amerického systému protiraketovej obrany zvanú Zlatá kupola.

Washington by získal aj rozhodujúce slovo v tom, kto môže na ostrove investovať. Keby chcel zablokovať projekty z krajín, ktoré nie sú členmi NATO, mohol by uplatniť právo veta. Vďaka tomu by zabránil, aby sa k nerastom či nehnuteľnostiam na ostrove dostali Číňania alebo Rusi.

Európski partneri v NATO sa zároveň zaviažu k silnej angažovanosti v Arktíde a vojenskej podpore USA v regióne. Biely dom za to zruší všetky dodatočné clá, ktorými európskym krajinám hrozil za to, že do Grónska vyslali vojenské jednotky.

Trump po stretnutí s Ruttem vo Švajčiarsku netajil spokojnosť. Novinárom povedal, že je to najlepšia dlhodobá dohoda, ktorá bude platiť „večne“.

O nás bez nás?

Uzavretie kompromisu ocenila aj dánska premiérka Mette Frederiksenová. Ako uviedla pre médiá, bezpečnosť v Arktíde je záležitosťou celej Severoatlantickej aliancie, preto je správne, že o téme diskutoval i Rutte s Trumpom. Aj Dánsko sa údajne zaviazalo, že bude v tejto oblasti aktívnejšie.

Frederiksenová tiež zdôraznila, že s generálnym tajomníkom NATO bola počas celého procesu v úzkom kontakte – pred jeho rozhovorom s americkým prezidentom aj po ňom – a všetko „koordinovala s grónskou vládou“.

Trump: Ak neobsadíme Grónsko, urobia to Rusko alebo Čína

„Dánske kráľovstvo chce pokračovať v konštruktívnom dialógu so spojencami o tom, ako môžeme posilniť bezpečnosť v Arktíde vrátane americkej Zlatej kupoly, za predpokladu, že sa tak urobí s rešpektom k našej územnej celistvosti,“ uzavrela premiérka.

Podobne reagoval i dánsky minister zahraničných vecí Lars Løkke Rasmussen, ktorý zhodnotil, že „deň sa skončil lepšie, ako sa začal“. „Sme radi, že prezident vylúčil obsadenie Grónska silou a pozastavil obchodnú vojnu,“ napísal na sociálnej sieti X .

„Poďme si teraz sadnúť a zistiť, ako môžeme riešiť americké obavy týkajúce sa bezpečnosti v Arktíde a zároveň rešpektovať červené línie Dánskeho kráľovstva,“ dodal.

Úľavu však bolo cítiť i na druhej strane oceánu, kde boli z Trumpovej politiky voči Grónsku zhrození aj mnohí členovia jeho Republikánskej strany. Ako informoval portál Politico, viacerí obavy skrývali, tvrdiac, že ich prezident hrozby nikdy nemyslel vážne.

„Všetci sme vedeli, že to nikdy nebolo na stole, ale je veľmi užitočné, že to povedal,“ komentoval jeho záverečné vyhlásenie o Grónsku kongresman Mike Rogers.

„Nikdy by sme nepoužili silu,“ presviedčal jeho kolega z Kongresu Ken Calvert. „Toto nie je Venezuela, preboha,“ citoval jeho slová server Politico. Lepšia nálada sa okamžite prejavila i na akciových trhoch, ktoré Trump pozorne sleduje a zrejme ho ovplyvnili aj pri rozhodovaní o Grónsku.

Hoci Rutte svoj postup údajne koordinoval s dánskymi a grónskymi predstaviteľmi, nie všetci politici z ostrova sú z výsledku nadšení.

Dánsky denník Børsen informoval o jednej z dvoch poslankýň v grónskom parlamente, ktorú Trumpovo správanie pobúrilo a jeho rokovanie s generálnym tajomníkom NATO označila za dohodu „o nás bez nás“.

„NATO v žiadnom prípade nemá jednostranný mandát rokovať o čomkoľvek bez nás z Grónska,“ zhrnula na sociálnej sieti X Aaja Chemnitz Larsenová zo socialistickej strany Jednota Inuitov.

Čítajte viacTrump v Davose vylúčil použitie sily na získanie Grónska. Rutte však poprel, že by téma dánskej suverenity bola vôbec súčasťou ich rokovaní

„A to, že by NATO malo mať čokoľvek dočinenia s našou krajinou a nerastnými surovinami, je úplne vylúčené,“ doplnila poslankyňa, ktorá Trumpa kritizovala už v minulosti.

Spôsob, ako rozpráva o obyvateľoch Grónska, je podľa nej ponižujúci. „Už len to, že hovoríte o ľuďoch – a tvrdíte, že si ich kúpite, je odsúdeniahodné. A neľudské,“ povedala pre denník Børsen.

„Je dosť možné, že Spojené štáty odkladajú bokom všetky dobré veci, ktoré sme poznali – demokraciu, dialóg a rešpekt. Ale to dobro sa nachádza v našich priateľoch a spojencoch. Toho sa musíme držať,“ uzavrela grónska poslankyňa.

X X X

Hlavní aktér bitcoinové kauzy zůstává ve vazbě. Soud rozhodl od stolu

Krajský soud v Brně ve středu potvrdil ponechání Tomáše Jiřikovského ve vazbě v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Zamítl jeho stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Brně, který o dalším trvání vazby rozhodl 11. prosince. Vyplývá to z justiční databáze.

Jiřikovský je ve vazbě od srpna loňského roku. Soud jej v ní ponechal už v první polovině prosince, přičemž i tehdy podal stížnost, kterou krajský soud zamítl. Obviněný čelí stíhání pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Vazbu musí soudy projednávat každé tři měsíce.

Krajský soud rozhodl bez jednání

Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, takzvaně od stolu. Městský soud naproti tomu 11. prosince vazební zasedání nařídil. Konalo se jako neveřejné a provázela je zvýšená bezpečnostní opatření. Novináři neměli přístup ani před jednací síň, prostor vymezila justiční stráž, na místě byli i policisté v kuklách s dlouhými zbraněmi. Jiřikovského nebylo možné spatřit, obvinění vstupují k vazebním jednáním standardně eskortou zadním vchodem.

„Soudce dospěl k závěru, že nadále trvají vazební důvody, a to vazba útěková i předstižná. Pana obviněného proto ponechal ve vazbě a nepřijal ani záruky navržené obhajobou,“ uvedl tehdy státní zástupce Ondřej Šrámek. Obhajoba navrhovala kombinaci peněžité záruky, dohledu a slibu. Jiřikovský se zasedání účastnil, k věci ale nevypovídal.

Zadržení v Břeclavi a obvinění ze dvou skutků

Policie Jiřikovského zadržela 14. srpna v jeho domě v Břeclavi. O dva dny později jej obvinila ze dvou skutků legalizace výnosů z trestné činnosti, kterých se měl dopustit v roce 2015 a loni. Podle policie zastíral původ bitcoinů pocházejících z trestné činnosti. Loňský skutek se týká i daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti.

Po obvinění požadovala státní zástupkyně vzetí do vazby s odkazem na obavy z útěku, maření objasňování skutečností a opakování trestné činnosti. Městský soud rozhodl 17. srpna o vazbě ze všech tří zákonných důvodů. Krajský soud následně 19. září Jiřikovského stížnost zamítl.

X X X

Slučování státních zastupitelství? Foldyna varuje před opakováním chyby u polic

X X X

Prosázel peníze z pokladny soudu. Účetní jde do vězení a musí zaplatit mi

Za zpronevěru zhruba 16 milionů korun poslal pražský vrchní soud bývalého účetního Okresního soudu v Lounech Josefa Pelce na šest a půl roku do vězení. Muž musí státu nahradit způsobenou škodu a sedm let nesmí pracovat v oboru účetnictví. Odvolací senát potvrdil prvoinstanční rozsudek a zamítl Pelcovo odvolání, uvedla mluvčí soudu Eliška Duchková.

Pelc zpronevěřil přes 16 milionů korun, vinu přiznal a svého jednání litoval. Peníze z účtu lounského soudu si na své účty posílal nejméně čtyři a půl roku, od roku 2019. U hlavního líčení uvedl, že je použil na hazard. Jeho manželka u soudu vypověděla, že o jednání nevěděla.

Odvolání směřovalo jen proti trestu

Vzhledem k prohlášení viny se Pelc odvolal pouze proti uloženému trestu a povinnosti nahradit škodu. Podle odvolacího senátu však bylo odvolání nedůvodné. „Odvolací soud neshledal uložený trest odnětí svobody nepřiměřeně přísným,“ uvedla Duchková. Trest je podle soudu v dolní polovině zákonné sazby, přičemž soud zohlednil polehčující okolnosti, zejména doznání obžalovaného a jeho dosavadní řádný život. Pelcovi hrozil až desetiletý trest.

Případem se soudy zabývaly podruhé. První rozsudek padl v listopadu 2024, kdy Krajský soud v Ústí nad Labem uložil Pelcovi sedmiletý trest odnětí svobody. Vrchní soud však tento verdikt zrušil a věc vrátil státnímu zástupci k došetření.

Při novém projednání soud prvního stupně přihlédl k procesním pochybením, kvůli nimž se trestní řízení prodloužilo o devět měsíců. Tyto okolnosti následně zohlednil při ukládání trestu, který ve druhém rozsudku zmírnil na šest a půl roku vězen

Zpronevěra bez obdoby v justici

Podle obžaloby Pelc zneužil přihlašovací údaje a certifikáty, k nimž měl jako hlavní účetní přístup, a peníze z účtu soudu používal pro svou potřebu. Soudy konstatovaly, že se trestné činnosti dopouštěl soustavně po několik let. Okresní soud v Lounech se k řízení připojil s nárokem na náhradu škody ve výši přes 16 milionů korun.

Pelc u soudu uvedl, že část škody splácí, menší část byla podle jeho vyjádření uhrazena rodinnými příslušníky. Uvedl také, že má rodinu a dvě děti a svého profesního i osobního selhání lituje. Eva Paseková , ceskajustice.cz

X X X

Šetřit se musí všude, upozorňují členové vlády Andreje Babiše.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) připustil, že v rámci připravované analýzy může přijít na řadu i struktura okresních státních zastupitelství. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna v této souvislosti upozorňuje, že jakékoli slučování či rušení okresních článků soustavy musí vycházet z jasné koncepce a návaznosti na soudy a policii, jinak hrozí další rozpad územních vazeb.

Ve středu Česká justice upozornila, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) požaduje úspory i po Ústavním soudu. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce se musí uskromnit celá justice i samotné ministerstvo. „Všichni se musíme uskromnit a hledat cesty, jak zabránit tomu, aby rozpočet končil v červených číslech,“ uvedl Tejc. Nelze tak vyloučit, že šetřit na provozních nákladech budou muset i státní zástupci.

Možnost, že by se připravované změny mohly dotknout také okresních státních zastupitelství, označuje prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna za velmi obtížně představitelnou bez předchozí široké odborné debaty. Podle něj nejde jen o technické rozhodnutí, ale o zásah, který by měl zásadní dopad na každodenní výkon dozoru.

Nelze jen tak rušit

„Není to jen otázka toho, že se něco zruší nebo sloučí. Klíčové je, jak by takový proces vypadal v praxi – kdo by se s kým slučoval, jak by se nastavily nové územní obvody a jaký by to mělo dopad na fungování státního zastupitelství,“ reagoval pro Českou justici.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová chce zrušit vrchní stupně Foto: Nejvyšší státní zastupitelství

Podle Foldyny sice existuje více teoretických variant – od slučování menších státních zastupitelství až po úplný zánik některých z nich –, bez detailních dat a jasné koncepce ale nelze říct, která z nich by byla dlouhodobě funkční.

Varování z praxe: policie a rozpad územních vazeb

Jako odstrašující příklad uvádí Foldyna zkušenost z jižní Moravy, kde se podle něj negativně projevil nesoulad mezi územním uspořádáním policie a státního zastupitelství.

„Územní odbor Policie České republiky Brno-venkov dnes spolupracuje se šesti okresními státními zastupitelstvími,“ popisuje. Důvodem je skutečnost, že policie obhospodařuje obce spadající do různých soudních okresů, například Znojma, Břeclavi, Brna-venkova nebo Žďáru nad Sázavou.

Výsledkem je podle něj stav, kdy jedno územní ředitelství policie komunikuje paralelně s několika okresními státními zastupitelstvími, což komplikuje koordinaci a prodlužuje procesy.
„To je příklad územní reformy, která se systémově nepovedla,“ konstatuje.

Riziko nekoordinovaných zásahů

Foldyna upozorňuje, že státní zastupitelství nelze reformovat izolovaně. Jakýkoli zásah do jeho struktury musí podle něj zohledňovat návaznost na soudy i policii. „Pokud se zasáhne jen do jednoho článku systému, aniž by se řešily vazby na ostatní, může to vést ke zhoršení fungování justice místo jejího zefektivnění,“ říká.

Podobné problémy podle něj vyplývají i z fungování některých okresních soudů, například Okresního soudu Brno-venkov. Územní nesoulad mezi soudy, policií a státními zástupci se pak promítá do každodenní praxe, a to na úkor efektivity i předvídatelnosti.

Tejc: rozhodnutí padne až po analýze

Tejc opakovaně zdůrazňuje, že změny nechce provádět formou plošných škrtů. Podle něj má nejprve vzniknout detailní analýza nápadu a personálního obsazení jednotlivých článků justice.

„Státní rozpočet není nafukovací,“ uvedl ministr s tím, že pokud se prokáže dlouhodobá neudržitelnost některých institucí a jejich nepřiměřená finanční zátěž, předloží návrh na snížení jejich počtu. Účinnost případných změn by si představoval od 1. ledna 2027.

Zároveň připustil, že debata se může dotknout i okresních státních zastupitelství, zatímco rušení vrchních státních zastupitelství podle něj v plánu není.

Bradáčová chtěla zrušit vrchní státní zastupitelství

Odlišný pohled na strukturu soustavy prezentovala při svém nástupu do funkce nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta se vyslovila pro zrušení vrchních státních zastupitelství a zjednodušení soustavy.

Takový postup ale současné vedení ministerstva spravedlnosti nepovažuje za aktuální variantu. Tejc opakovaně uvádí, že rušení vrchních státních zastupitelství nyní neplánuje, přestože debata o úpravě celé soustavy státního zastupitelství podle něj může přijít.

Státní zástupci chtějí být u rozhodování

Podle Foldyny je zásadní, aby případné změny nevznikaly „od stolu“ a bez zapojení těch, kterých se dotknou nejvíce.

„Jakákoli změna v soustavě státního zastupitelství by měla obrovský dopad na každodenní práci konkrétních státních zástupců,“ upozorňuje. Unie státních zástupců proto podle něj očekává, že bude do dalšího rozhodování aktivně zapojena. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Pět soudců: Zásah Ústavního soudu do kauzy vilného kněze je nepřípustný

Pět ústavních soudců se postavilo proti většině Ústavního soudu v případu ženy a římskokatolického kněze, který ji měl dlouhodobě sexuálně zneužívat. Policie případ třikrát odložila s tím, že trestný čin neprokázala. Podle jejího závěru je navíc promlčený. Ústavní soud však nyní rozhodl, že policie má věc vyšetřit počtvrté, neboť v předchozích řízeních postupovala nemístně.

Soudci v disentních stanoviscích varují, že Ústavní soud tímto postupem porušil Ústavu, dopustil se svévole, vyvolal pochybnosti o své nestrannosti a riskuje ztrátu autority. Odlišné stanovisko k nálezu pléna podali ústavní soudci Tomáš Langášek, Milan Hulmák, Veronika Křesťanová, Dita Řepková a Jan Wintr. Jde o třetinu soudců Ústavního soudu. Podle nich žena nevyčerpala zákonné procesní prostředky k nápravě, když nepodala stížnost proti rozhodnutí o odložení věci.

Je Ústavní soud dohledovým orgánem trestního řízení?

„Je Ústavní soud nejvyšší dohledový orgán v trestním řízení?“ kladou disentující soudci zásadní otázku. Pokud ano, měl by podle nich dávat policii a státnímu zastupitelství jasné a konkrétní pokyny.

Tyto pochybnosti zaznívají v odlišném stanovisku k nálezu Ústavního soudu v případu kněze, který měl podle tvrzení ženy od roku 2002 do roku 2014, tedy do jejích třiceti let, zneužívat její závislosti. Muži je dnes osmdesát let. Trestní oznámení podala opožděně sestra údajné oběti. Žena je v invalidním důchodu a od osmi let se léčí s vážnými psychickými obtížemi.

Tvrzení proti tvrzení o souloži

Kněz trvá na tom, že šlo o hezký vztah. Dokládá to dopisy. Rodinu ženy finančně podporoval, koupil jí byt a zaplatil školu. K pohlavnímu styku se doznal, popírá však jakýkoli nátlak nebo násilí. Po pokusu ženy o sebevraždu jej v nemocnici označila za nejbližšího člověka.

Žena naopak tvrdí, že po celou dobu šlo o nátlak. Při prvním styku podle ní muž překonal její odpor. Bránila se slovně, fyzický odpor klást přestala. Ke knězi cítila respekt, rodina byla sociálně slabá a závislá na jeho podpoře. V roce 2014 se ze studu a pocitu viny pokusila o sebevraždu. Dopisy si podle ní muž schoval jako alibi.

Opakované odložení a zásah Ústavního soudu

Policie případ od roku 2015 třikrát odložila. Žena proti tomu nepodala stížnost. V roce 2024 však uspěla se stížností k Evropskému soudu pro lidská práva, který dospěl k závěru, že stát věc řádně nevyšetřil. Česká republika jí proto vyplatila 625 tisíc korun.

Následně Ústavní soud rozhodl, že policie má případ vyšetřit počtvrté, jak již informovala Česká justice.

Podle státního zastupitelství muž využíval její závislosti k ukojení pohlavních potřeb. Neprokázalo se ale, že by ji ke styku nutil násilím.

Nemístné hodnocení oběti

Ústavní soud označil některé závěry policie za neústavní. Podle něj mohlo chování ženy odpovídat „jedné z typických reakcí“ oběti sexuálního násilí. Opožděné oznámení je podle soudu v těchto případech běžné.

Za nemístnou považuje Ústavní soud i poznámku policie, že se žena mohla domáhat ochrany dříve. Pokud policie dospěla k závěru, že se žádný trestný čin nestal, je taková úvaha podle soudu nepřiléhavá.

Policie vyslechla ženu, kněze, svědky i posudkového lékaře. Jednala také s Pražskou arcidiecézí. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že žena se léčí s vážnými duševními poruchami od dětství, ty však nevznikly v důsledku jednání podezřelého.

Orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že jednání kněze nenaplňuje znaky žádného trestného činu podle tehdy platné úpravy, tj. trestního zákona účinného do konce roku 2009 Ilustrační foto: Pxhere

Promlčení je podle ÚS předčasné

Ústavní soud považuje tvrzení ženy za tzv. hájitelná. Podle něj není rozhodující, že nekladla fyzický odpor. Pokud oběť není schopna projevit vůli, může jít o zneužití bezbrannosti. Muž si měl být vědom její závislosti i postoje k sexu a své postavení zneužil. Věkový rozdíl mezi nimi činí 39 let.

„Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům je závěr o promlčení trestní odpovědnosti předčasný,“ uvádí Ústavní soud v nálezu doslova.

Ústavní soud uložil policii odstranit rozpory v tvrzení ženy, znovu posoudit míru její závislosti a zohlednit roli duchovní autority i materiální podpory. Orgány činné v trestním řízení mají podle soudu hodnotit skutkové okolnosti nejen z pohledu podezřelého, ale i očima oběti.

„V odůvodnění je nutné se vyvarovat chybných reakcí na primární viktimizaci,“ zdůrazňuje Ústavní soud.

Disent: Ústavní soud jednal proti Ústavě

Disentující soudci poukazují na to, že žena nikdy nepodala stížnost proti odložení věci, a nevyčerpala tak zákonný procesní prostředek. „Nesplnění této procesní podmínky Ústavní soud stěžovatelce přesto promíjí, ačkoli zákon o Ústavním soudu nic takového neumožňuje,“ píší soudci doslova.

Podle nich navíc žena podala ústavní stížnost až čtyři roky po policejním usnesení. „Ignorování částečné nepřípustnosti ústavní stížnosti nelze označit jinak než jako projev svévole,“ uvádějí.

Presumpce neviny a důkazní nouze

Soudci upozorňují, že vyšetřování se ocitlo v situaci tvrzení proti tvrzení. Neprokázalo se násilí ani zneužití bezbrannosti. Znalecké posudky nezjistily syndrom týrané osoby a dospěly k závěru, že žena byla schopna projevit nesouhlas.

„Vina musí být konkrétnímu pachateli i tak bez rozumných pochybností prokázána,“ zdůrazňují soudci.

Podle nich není zřejmé, co by po devíti letech měla policie nově zjistit. Opatření proti sekundární viktimizaci podle nich nesmí vést k popření presumpce neviny ani k oslepení vyšetřovatelů. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

ODSTRANÍ EUROPOSLANCI LEYENOVOU?

Pád Komisie na stole: Spýtali sme sa všetkých 15 slovenských europoslancov, ako budú hlasovať

Európsky parlament sa chystá opäť hlasovať o vyslovení nedôvery Európskej komisii na čele s Ursulou von der Leyenovou. Politické roztržky okolo obchodnej dohody Mercosur zintenzívňujú spory naprieč členskými štátmi.

Už zajtra vo štvrtok sa v Európskom parlamente opäť uskutoční hlasovanie o vyslovení nedôvery Európskej komisii a jej predsedníčke Ursule von der Leyenovej. Ide o ďalší návrh na jej odvolanie – europoslanci o páde Komisie rokovali už aj v predchádzajúcom období.

Aktuálny návrh formálne súvisí s obchodnou dohodou medzi Európskou úniou a krajinami združenými v Mercosure, ktorá má prehĺbiť obchodné vzťahy s Latinskou Amerikou. Dohoda však vyvoláva politické spory a odpor časti poľnohospodárov v niektorých členských štátoch. Viacerí europoslanci zároveň upozorňujú, že návrh na odvolanie Komisie má aj širší politický rozmer a súvisí s vnútroštátnymi kampaňami, najmä vo Francúzsku.

Hlasovanie prichádza v čase zvýšeného geopolitického napätia. Európsky parlament sa v posledných dňoch zaoberal aj vyjadreniami amerického prezidenta Donalda Trumpa o Grónsku a jeho hrozbami zavedenia ciel voči európskym krajinám. Časť poslancov upozorňuje, že Únia čelí naraz bezpečnostným, obchodným aj diplomatickým výzvam, čo ovplyvňuje aj pohľad na stabilitu Európskej komisie.

V ankete sme sa všetkých slovenských europoslancov pýtali, či budú hlasovať za alebo proti vysloveniu nedôvery Ursule von der Leyenovej a ako svoje rozhodnutie odôvodňujú.

V prípade aktuálneho hlasovania na vyslovenie nedôvery Európskej Komisii vrátane predsedníčky Ursuly von der Leyenovej budeme hlasovať proti. Samotný návrh prichádza od pravicových extrémistov, považujeme ho skôr za súčasť volebnej kampane vo Francúzsku. Navyše, dôvodom má byť angažovanie v dohode s Mercosurom, ktorú ale Slovensko, vrátane PS, podporuje. Zarážajúce je pri tom skôr hlasovanie slovenských europoslancov Smeru, z ktorých jedna hlasovala za, dvaja sa zdržali a dvaja boli proti, čo je v rozpore s oficiálnou pozíciou Slovenska, ktoré v tejto téme nepredkladalo ani žiadne pozmeňovacie návrhy a v Rade EÚ ju podporilo.

Milan Uhrík (Republika, frakcia Európa suverénnych národov)

Je to legitímny nástroj, ako ukázať predsedníčke Leyenovej rastúcu nespokojnosť s jej výkonom mandátu a prinútiť ju prísť sa zodpovedať pred Európsky parlament. V našom politickom tlaku budeme pokračovať. Leyenovú treba odvolať, kým nenarobí ešte viac škôd.
Keďže sme to odvolávanie pomohli iniciovať, tak budeme hlasovať za vyslovenie nedôvery Leyenovej a Šefčovičovi. Dôvody sú zrejmé – ako predsedníčka EK je zodpovedná za škodlivú migračnú, dúhovú a vojnovú politiku, rovnako tak aj za Green Deal a hospodársky úpadok na kontinente.

Milan UhríkZdroj: TASR – Jakub Kotian

Katarína Roth-Neveďalová (Smer, nezaradená)

Hlasovanie o dôvere je jediným nástrojom Europarlamentu na kritiku voči EK. Podporujem jeho využívanie a budem hlasovať ZA vyslovenie nedôvery voči Ursule von der Leyen.

Katarína Roth NeveďalováZdroj: David Ištok/Aktuality.sk

Miriam Lexmann

Hlasovanie o dôvere je legitímne a v súlade s pravidlami. Ide ale o populistický krok, slúžiaci na zviditeľnenie poslancov, ktorí hlasovanie iniciovali. Dôležité pre mňa je, že nevidím žiadny plán B. Presadzujem konštruktívny prístup. Ten tu však úplne absentuje. Hra na vytĺkanie politického kapitálu by tak mohla poškodiť občanov EÚ, pretože ak by návrh na odvolanie prešiel, padne celá komisia, a to v čase obrovských bezpečnostných a ekonomických výziev. To je tiež dôležité zohľadniť.
K samotnej predsedníčke Komisie treba povedať, že KDH nepodporovalo von der Leyenovú v posledných voľbách ako spitzenkandidáta. Požadovali sme kandidáta, ktorý by bral väčší ohľad na konkurencieschopnosť, ekonomické výsledky a bezpečnosť, čo sú najväčšie výzvy, ktorým čelíme. Požiadavky KDH na revíziu zákazu spaľovacích motorov a test konkurencieschopnosti každej legislatívy, boli z jej strany napokon akceptované a Ursula von den Leyenová si ich osvojila ako jednu zo základných priorít, čo prináša prospech pre Slovensko. Preto som za ňu nakoniec zahlasovala. Podporil ju aj SMER, ktorý už raz hlasoval za jej odvolanie, no bez plánu B.

Europoslankyňa Miriam LexmannZdroj: Branislav Wáclav/Aktuality

Ľuboš Blaha (Smer, nezaradený)

Neodpovedal.

Martin Hojsík (PS, frakcia Renew a podpredseda Európskeho parlamentu)

V Európskom parlamente vidíme zásadný rozdiel oproti situácii doma. O návrhoch na vyslovenie nedôvery sa tu reálne hlasuje. Je to ostrý kontrast so stavom v Národnej rade Slovenskej republiky, kde sa vládna koalícia vedená Robertom Ficom viac než rok bráni akémukoľvek hlasovaniu o dôvere či nedôvere. Dokonca ani keď to vyžaduje ústavný zákon o dlhovej brzde. V tomto zmysle je európsky parlamentný proces funkčný a demokratický.

Plánujem hlasovať proti vysloveniu nedôvery Európskej komisii. Tento návrh nevychádza z reálneho zlyhania Európskej komisie, ale je do veľkej miery súčasťou vnútropolitického boja vo Francúzsku, najmä v súvislosti s debatou o obchodnej dohode Mercosur, ktorú podporuje aj Ficova vláda.

X X X

Kůže a masážní sedačky. Vlivný úřad kupoval luxusní auta mimo jiné pro šéfa, finanční správa trestala

Úřad pro ochranu osobních údajů nehospodárně nakládal se svými penězi. Plyne to ze soudního dokumentu, jejž iROZHLAS.cz získal. Středobodem porušení rozpočtové kázně je nákup nových vozů v nejdražším provedení, jeden z nich byl určený přímo pro předsedu. Úřad také nechal neprůhledně soutěžit o některé zakázky. Finanční správa za to instituci udělila pokutu přesahující dva miliony korun, úřad hlavní výtky odmítá.

Hlavním posláním Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je chránit soukromí občanů před státem i firmami. Případně může naopak nařídit státním institucím, aby ve prospěch obyvatel zveřejnily požadované informace. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, pro instituci z tohoto poslání plynou silné pravomoci.

Minulý týden třeba Správa železnic po zásahu úřadu musela zveřejnit nabídku polského zájemce o dodání pražců na české koleje. Ukázalo se, že byla levnější než nabídka nakonec vybraného českého dodavatele. Úřad naopak předloni udělil pokutu 351 milionů korun firmě Avast, že neoprávněně zpracovává osobní data uživatelů svého antiviru.

Jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, sankci ale dostal také sám Úřad pro ochranu osobních údajů. Na základě devíti porušení pravidel pro správu veřejných peněz mu ji udělilo Odvolací finanční ředitelství. Úřad musel do státní kasy odvést 2,5 milionu korun. V neveřejném řízení na to dal razítko Městský soud v Praze.

Luxusní výbava nebyla nutná

Vozový park úřadu se v letech 2020 až 2021 rozrostl o tři automobily. Jejich pořízení bylo součástí snahy státní správy využívat vozy šetrné vůči životnímu prostředí. Jenže Úřad pro ochranu osobních údajů objednal všechny v té nejdražší výbavě, jeden měl sloužit pro cestování předsedovi úřadu Jiřímu Kauckému.

Jaké vozy se kupovaly a za kolik

Hyundai Santa Fe 20 7S 2,2D 8AT 4X4 PREM – mj. kožená sedadla s ventilací, prémiový audiosystém, panoramatická střecha za 1,204 milionu korun (pořízeno pro předsedu úřadu)
Škoda Superb L K 1,4 TSI – mj. kožená sedadla včetně masážní funkce, prémiový audiosystém, ambientní osvětlení za 1,114 milionu korun (pořízeno jako referentský vůz)
Hyundai IONIQ 5 – mj. anatomicky tvarovaná sedadla s koženým čalouněním z ekologicky zpracované kůže pomocí rostlinných extraktů, vyhřívaný volant, panoramatická střecha za 1,196 milionu korun

Finanční úřad však při kontrole dospěl k závěru, že koupě vozů v takto luxusní variantě neměla opodstatnění. Navíc třetí auto podle prověrky neměla instituce pořizovat vůbec. Její vozový park byl v danou chvíli dostatečný. Úřad se proti pokutě bránil žalobou, ale Městský soud v Praze ji letos v lednu pravomocně zamítl.

„Nelze se ztotožnit s tím, že by prvky jako kožená sedadla s ventilací a masážní funkcí, prémiový audiosystém či panoramatická střecha byly skutečně nezbytné pro naplnění stanoveného účelu pořízení vozidla, a sice běžné dopravy osob,“ stojí v rozsudku, jejž iROZHLAS.cz získal a který pokutu potvrdil.

Třetí nakoupený vůz byl navíc zbytný. Kvůli němu kleslo využití dvou stávajících aut, přestože mohly dál sloužit naplno. „Správce daně přesvědčivě prokázal, že veškeré služební úkony mohly být efektivně zajištěny prostřednictvím stávající vozové kapacity,“ podotkl k tomu soud.

‚Museli jsme improvizovat‘

Úřad argumentuje, že nákup vozů spadal do Národního akčního plánu čisté mobility. A že od strojů se spalovacími motory ustoupil správně. „Úřad proto trvá na tom, že pochybení shledaná Odvolacím finančním ředitelstvím nevedla k nehospodárnému nakládání s finančními prostředky ani ke vzniku škody na majetku státu,“ sdělil redakci ředitel kanceláře úřadu Josef Štípský.

Pokuta od finanční správy zahrnovala i nehospodárný nákup mobilních telefonů a IT techniky během covidové pandemie, předražené pořízení serverů nutných pro činnost úřadu či neprůhledné vysoutěžení dodavatele na vytvoření a správu webových stránek instituce.

„Složitá situace nutila úřad improvizovat, například nakoupit pro zaměstnance notebooky ‚běžným nákupem na e-shopu‘ prostě proto, že standardní cestou by se v době práce nakoupit nedaly a bylo otázkou dní, kdy zcela zmizí z nabídky internetových obchodů,“ vysvětlil šéf kanceláře Štípský, proč během covidu nakupoval úřad IT techniku bez soutěže.

Štípský k tomu podotýká, že zaměstnanci úřadu byli na home office, počítače proto potřebovali urychleně, aby mohli plnit svou agendu. „Soud nemůže (…) souhlasit s tím, že by zadávací řízení prodloužilo pořízení potřebné techniky natolik, že by to snad vedlo k neschopnosti žalobce vykonávat svou činnost,“ stojí však v rozsudku.

Chystá se kasační stížnost

Jak potvrdil šéf kanceláře úřadu Štípský, instituce vyměřenou pokutu 2,513 milionu korun, odvod za akvizici vozů z toho činil 1,986 milionu, uhradila už loni. Nechtěla riskovat, že by penále v průběhu soudního sporu kvůli prodlevě narůstalo. Úřad pro ochranu osobních údajů se však chce bránit dál

„ÚOOÚ respektuje rozhodnutí soudu, jeho odůvodnění ovšem z výše uvedených důvodů analyzujeme a připravujeme podání kasační stížnosti,“ podotkl Štípský. Připustil ale, že úřad už před finanční kontrolou začal revidovat vnitřní kontrolní procesy tak, aby do budoucna dokázal lépe doložit a obhájit své hospodaření.

Kdo je za výše popsaná pochybení odpovědný, není zcela jasné. Byť všechny smlouvy na automobily procházely přes předsedu Kauckého. Podle Štípského po finanční kontrole došlo třeba ke změně šéfa ekonomického odboru. Z jeho pohledu navíc škoda nevznikla, protože úřad uhrazením pokuty prý „jen“ přesunul peníze do jiné státní složky.

Hlavní popsaná pochybení se však udála za působení předsedy Kauckého, který instituci řídí od září 2020. Šéfa úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu, kanceláři horní komory Parlamentu podstatu případu redakce popsala. „Tiskové oddělení Senátu v tuto chvíli informaci o tom, zda se tématem zabývá nebo bude zabývat někdo ze senátorek či senátorů, nemá,“ sdělila mluvčí Lada Faldynová.

X X X

Byl u pádu Nečasovy vlády. Státní zástupce Šereda rezignoval

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Šereda bude nadále pracovat jako řadový státní zástupce.

Důvody rezignace Šeredy nejsou známy, rozhodnutí údajně dnes oznámil Dragoun kolegům. Na VSZ v Olomouci zůstává nyní post neobsazený, funkce u dosavadního ředitele byla z webu VSZ vymazána dnes dopoledne.

Šereda na svou funkci rezignoval v pondělí tento týden, potvrdil Dragoun. „Ode dneška do doby jmenování nového ředitele OZHFK řídí tento odbor včetně poboček v Brně a v Ostravě náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, což vyplývá z organizačního a aprobačního řádu VSZ v Olomouci,“ uvedl.

Dragouna poukázal na to, že každý trestní spis je přidělen konkrétnímu státnímu zástupci a na tom se po Šeredově rezignaci nic nemění. „Naopak Mgr. Šereda se nyní bude moci více zapojit do činnosti pracovního týmu státních zástupců, kteří se podílejí na výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení v takzvané bitcoinové kauze,“ doplnil Dragoun.

Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality s pobočkami v Ostravě a v Brně vedl Šereda na postu ředitele od roku 2011, jeho specializací je hospodářská a majetková trestná činnost, organizovaná trestná činnost, ale i zločiny proti lidskosti či terorismus.

Lihová mafie nebo Mostecká uhelná

Z postu ředitele v současné době dohlížel například na olomouckou kauzu Autostráda týkající se údajně zkorumpovaných veřejných zakázek pro dopravní stavby v Olomouckém kraji, v jeho gesci bylo také vyšetřování bitcoinové kauzy týkající se přijetí miliardového daru ministerstvem spravedlnosti od Tomáše Jiřikovského. Na kauze pracuje brněnská pobočka. Stejná pobočka pod jeho vedením pracovala také na korupčním případu s názvem Stoka týkající se zadávání veřejných zakázek na radnici městské části Brno-střed. S kolegy se podílel také na odkrytí kauzy lihového bosse Radka Březiny nebo na kauze Mostecká uhelná.

Podle zdroje serveru dával Šereda před koncem loňského roku najevo nespokojenost. Server připomněl, že Šereda byl spolu s někdejším olomouckým vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem, jeho náměstkem Pavlem Komárem a šéfem ÚOOZ Róbertem Šlachtou klíčovým aktérem případu, který stál za pádem vlády Petra Nečase v roce 2013. Byl posledním z aktérů zásahu, který ještě zůstal ve funkci na VSZ. Ivo Ištvan rezignoval na post olomouckého vrchního státního zástupce v březnu 2022, tedy krátce po nástupu vlády Petra Fialy. Nyní je řadovým státním zástupcem trestního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

O několik měsíců později jej následoval jeho náměstek Pavel Komár. Šereda ve funkci setrval i po změnách v čele VSZ v Olomouci a bránil mimo jiné záměru rušení poboček olomouckého VSZ. Redakce České justice

X XX

Čínska „autopárty“ v Rusku končí. Každá štvrtá predajňa krachuje

Po boome čínskych značiek na „opustenom“ ruskom automobilovom trhu dochádza k vytriezveniu. Vlani bolo v Rusku zatvorených takmer 25 % predajní s čínskymi autami.

Rok 2025 nebol pre čínske značky v Rusku veľmi úspešný. Predaje niektorých veľkých čínskych hráčov padli aj viac ako o tretinu. Nezaobišlo sa to bez zatvárania predajní.

Ruský Komersant uviedol, že expanzia čínskych značiek má najlepšie časy za sebou. Vlani bolo v Rusku zatvorených až 643 predajní čínskych áut. To je 1,4-krát viac ako v roku 2024. Trend krachov autodílerstiev teda pokračuje, i keď niektoré predajne zachránil prechod k inej značke. Alexander Kornev, vedúci predaja spoločnosti Gazprombank Autoleasing, povedal, že viac ako 100 predajcov sa rozhodlo úplne prestať investovať do čínskych značiek a zameralo sa na autá montované lokálne v Rusku.

Hoci sa Komersnat snaží situáciu vysvetliť tým, že expanzia čínskych automobiliek bola príliš agresívna a nerešpektovala skutočný dopyt, je zrejmé, že hlavnou príčinou je kríza ruského trhu s autami. Vlani klesol medziročne takmer o pätinu, keď sa predalo len 1,326 milióna vozidiel. Dôvodom je rast cien pod vplyvom zvyšujúcich sa recyklačných poplatkov, ktorými sa Rusko snaží obmedziť dovoz áut zo zahraničia v prospech domácich výrobcov. Prípadne donútiť Číňanov, aby autá vyrábali, či skôr montovali v Rusku. Naposledy bol recyklačný poplatok zvýšený 1. decembra 2025.

Priemerná cena nového auta na ruskom trhu sa tak vlani vyšplhala na 3,43 milióna rubľov (37 730 €) a ojazdeného na 1,23 milióna rubľov (13 530 €). Zhoršil sa aj prístup k úverom v súvislosti s rastúcou úrokovou sadzbou centrálnej banky. Jednoducho, Rusi nemajú na autá peniaze. Dotklo sa to teda aj čínskych značiek. Niektorí predajcovia predali vlani len desiatky kusov áut, čo nepokrylo ani len náklady. „Keď jeden predajca predá 10 alebo 20 áut, je to stratová prevádzka,“ hovorí Nikolaj Ivanov, šéf predaja siete Rolf.

Zdroj z denníka Kommersant potvrdil, že niektorí predajcovia v roku 2025 fungovali so stratou, najmä v prvej polovici roka. Ivanov dodáva, že niektoré čínske značky, najmä Kaiyi, z ruského trhu prakticky zmizli. Tvrdo zasiahnuté boli však aj čínske značky BAIC, SWM, FAW, Haval a JAC, ktoré zatvorili približne po 50 predajní. A všetko nasvedčuje tomu, že zatváranie dílerstiev a pokles predaja bude pokračovať aj v tomto roku. Podľa šéfredaktora časopisu „Za volantom“ Maxima Kadakova ceny áut budú rásť, pričom požičané peniaze nezlacnejú.

Ruskí experti sa domnievajú, že v tomto roku trh v najlepšom prípade zostane na úrovni roku 2025. Jedno je ale isté, „čínska autopárty“ v Rusku po počiatočnom boome pomaly končí. Veď aj najpredávanejšia značka, domáca Lada (AvtoVaz), predala vlani o 24 % menej áut v porovnaní s rokom 2024, a to už ťažila z ochrany pred dovozom konkurencie zo zahraničia. Druhý Haval padol vlani o viac ako deväť percent, tretie Chery o 36,4 % a štvrté Geely stratilo až 36,9 percenta. Je možné, že za takýchto okolností viaceré čínske značky ruský trh pod tlakom daňových reštrikcií celkom opustia.

X X X

Slováci pod paľbou útokov aj počas Vianoc. 4KA zablokovala v decembri vyše 12 miliónov kybernetických hrozieb

Služba 4KA OCHRANA, ktorá chráni používateľov mobilnej siete SWAN pred kybernetickými útokmi, zaznamenala v decembri 2025 mimoriadne vysoký počet zachytených hrozieb.

V priebehu jedného mesiaca systém zablokoval presne 12 101 960 pokusov o škodlivé aktivity. Tieto hrozby smerovali zo škodlivých domén, podvodných stránok a infikovaných zdrojov, pričom vo viac ako 94-tisíc prípadoch išlo o konkrétne webové stránky, ktoré boli zaradené na čiernu listinu.

Milióny útokov

Z dostupných dát vyplýva, že 29% všetkých unikátnych zariadení v sieti bolo vystavených aspoň jednej bezpečnostnej hrozbe, ktorú systém úspešne zablokoval. Najrozšírenejšou hrozbou zostáva malvér, škodlivý softvér, ktorý sa snaží preniknúť do zariadení používateľov a spôsobiť škody alebo krádež údajov.

„Len v decembri bolo identifikovaných a zastavených viac ako 11,8 milióna takýchto pokusov. Druhou najčastejšou kategóriou bol phishing, teda podvody, ktoré sa pokúšajú od používateľov vylákať citlivé údaje cez falošné e-maily, správy či formuláre,“ hovorí Andrea Čagalová, produktová manažérka 4ky.

Útočníci však prichádzajú aj s novými a rafinovanými taktikami. Medzi najvýraznejšie decembrové hrozby patrila falošná stránka predstierajúca oficiálny web služby Telegram Premium. Táto podvodná verzia sa snažila pôsobiť dôveryhodne a lákala používateľov na výhodnú ponuku.

V skutočnosti však slúžila na krádež prihlasovacích a platobných údajov vrátane kryptomenových peňaženiek. Zaznamenaný bol aj nový typ kryptomenového podvodu, pri ktorom útočníci rozposielali správy informujúce používateľov, že majú nárok na kompenzáciu v bitcoinoch za únik údajov alebo neexistujúce poplatky.

Falošné kasína

Treťou výraznou taktikou boli falošné online kasína, ktoré kopírovali vzhľad a funkcie legálnych herných platforiem. Tieto stránky lákali na vysoké bonusy či registráciu bez overovania a po zadaní údajov dochádzalo k ich okamžitému zneužitiu, najčastejšie formou neoprávnených platieb.

„Kybernetické hrozby sa neustále vyvíjajú a útočníci hľadajú nové spôsoby, ako oklamať používateľov. Vďaka 4KA OCHRANE vieme reagovať v reálnom čase a zabrániť prístupu k nebezpečnému obsahu skôr, než sa načíta. Je to tichý, ale mimoriadne účinný spôsob, ako chrániť zákazníkov pred digitálnymi hrozbami každý deň,“ dopĺňa Andrea Čagalová.

Služba 4KA OCHRANA je integrovaná priamo v sieti a po jednoduchom aktivovaní v aplikácii (jedným klikom) funguje automaticky, bez potreby inštalácie. Práve táto jednoduchosť a efektivita z nej robí silného spojenca v každodennom boji proti kyberzločinu. Decembrové čísla ukazujú, že takáto ochrana je dnes nielen výhodou, ale nevyhnutnosťou.

X X X

Stavba, akú si Slovensko nepamätá. „Pýcha železníc“ za 400 miliónov eur je konečne hotová

V závere minulého roka avizoval rezort dopravy skoré spustenie železničného uzla Žilina. Rekonštrukcia komplexu tratí, ktorá trvala päť rokov, prinesie vyššiu rýchlosť vlakov, ale aj novú stanicu a vyšší komfort cestujúcich. Rozsiahly projekt má byť ukážkou modernizácie vlakovej dopravy práve v mieste, kde vznikalo množstvo meškaní a nehôd.

Uzol Žilina rozsahom pokrýva dopravu nielen v mesto, ale aj v jeho okolí. „Otvárame najväčšiu investíciu v histórii železníc Slovenskej republiky, ktorá má zrekonštruovaných 14 kilometrov smerom na západ a 2,3 km v smere sever – juh. Dnes umožňuje najvyššiu možnú vlakovú rýchlosť 160 km / h,” priblížil minister dopravy Jozef Ráž (nom. Smer). Cez stanicu Žilina podľa dát Železníc Slovenskej republiky prejde počas pracovného dňa asi 300 vlakov, z toho do 60 je nákladných.

V smere zo západu na východ vlaky prechádzajú cez starú, dnes už nevyužívanú nákladnú stanicu v Žiline, pokračujú cez hlavnú osobnú stanicu, idú ďalej po pôvodnej dvojkoľajnej trati cez Varín, a končia pred zastávkou Strečno. Trasa sa pritom čiastočne dotýka aj novej nákladnej stanice Žilina-Teplička. Vedie od lokomotívneho depa, prechádza cez rieku Váh pri Budatínskom hrade a napája sa na už zmodernizovaný úsek smerom na Kysuce (Žilina – Krásno nad Kysucou).

Projekt v prvom rade obnovila budovu stanice v Žiline aj Vavríne a odstránila nevyužívané koľaje a dobudovala zriaďovaciu stanicu Žilina-Teplička, ale aj nadväzujúcu infraštruktúru nadnárodného významu. Trate Žilina – Čadca a Bratislava – Čierna nad Tisou patria medzi hlavné železničné trasy, po ktorých jazdia vlaky naprieč Slovenskom aj do zahraničia. Sú súčasťou európskeho koridoru, no doteraz neboli na úrovni európskych tratí.

Vlakový uzol pomôže aj autám

Uzol Žilina zoskupuje viacero dopravných tepien, nielen tie vlakové. Ide o sieť zasahujúcu tiež automobilovú dopravu, ale aj cyklistov či chodcov. Spoločnosť Združenie pod Dubňom obnovilo cez 50 kilometrov tratí, takmer dve stovky výhybiek a vybudovalo niečo pod 12 kilometrov protihlukových stien.

„Pri tejto stavbe sa pomohlo aj cestnej doprave. Rozšíril sa podjazd na Kysuckej ulici, čo pomôže Kysučanom pri vjazde do Žiliny z diaľnice D3, keď sa dokončí všetko. Jedno nadväzuje na druhé. Ešte sa nepodarilo dokončiť druhý nadjazd, kvôli majetkovo-právnemu vysporiadaniu,” priblížila hlava rezortu a vyjadril nádej v tom, že by takouto obnovou mohla prejsť aj bratislavská Hlavná vlaková stanica.

V rámci železnice je tak všetko dokončené, no stavba bude pokračovať ešte spomínaným nadjazdom podnad trate z Ľavobrežnej ulice na Ulicu 1. mája. „Ukončená je prvá etapa nadjazdu a zároveň sú už zrealizované prípravné práce na dostavbu. Boli preložené inžinierske siete, optické siete, zrealizovaná úprava trakčného vedenia pre trolejbusové linky. Predpokladám, že koncom roka 2026, prípadne v prvej polovici roka 2027 bude po ňom spustená cestná doprava,“ doplnil ministrove slová generálny riaditeľ Železníc Slovenskej republiky Miroslav Garaj.

Staviteľ zlepšil aj stav ôsmych železničných mostov a rovnaký počet podchodov pre cestujúcich. Okrem zosilnenia existujúcich koľají aj mostov, aby po nich mohli prechádzať nákladné vlaky s tovarom, pribudli dva nové mostíky pre peších či cyklistov. Na projekte s dĺžkou 16 kilometrov sa začalo pracovať v roku 2021, pričom náklady sa vyšplhali na 318 miliónov eur.

Projekt je podľa štátnej tajomníčky ministerstva dopravy Denisy Žilákovej aj najväčšou eurofondovou stavbou v histórii Slovenska. „Financovaný je totiž z troch zdrojov – Operačného programu Integrovaná infraštruktúra (OPII), Nástroja na prepájanie Európy – Connecting Europe Facility (CEF) a Programu Slovensko,” priblížila.

Citeľné zlepšenie pocítia cestujúci okrem čistých priestorov staníc na plynulejšej a rýchlejšej jazde vlakom. Na to bolo potrebné opraviť nebezpečné železničné priecestia aj poškodenia tratí. Obnovené je aj trakčné vedenie, pričom výhybky dostali elektrický ohrev a nebudú v mrazoch zamŕzať.

Trate celého uzla získali zabezpečovací systém, ktorý má pomôcť s dodržiavaním časov v grafikone aby vlaky nemeškali aj obmedziť nebezpečné situácie, akou je zrážka vlakov či prejazd na červenú. Elektrifikovaná trať so systémom ETCS sa začne riadiť centrálne cez dispečing – z jedného dispečerského centra, čím sa podľa železníc zníži potrebný počet výpravcov. Prevádzka tým bude plynulejšia a s menším rizikom chýb. Centrála by mala aj rýchlejšie reagovať na poruchy či meškania.

„V Žiline vzniklo aj nové pracovisko riadenia dopravy ako základná bunka pre budúce dispečerské centrum Žilina. Do prevádzky sme zaviedli nové moderné zabezpečovacie technológie. Súčasťou modernizácie je aj implementácia systému ETCS – Level 2, ktorý výrazne zvýši bezpečnosť dopravy,“ uviedol Garaj.

Systém napájania, ktorý mali koľaje doteraz, je tiež minulosťou. Bol náročný na údržbu a mal slabší výkon. Prechod na striedavú elektrickú trakciu nižšieho a vyššieho výkonu znamená, že vlaky budú jazdiť na modernejší a lacnejší systém elektriny, ktorý je úspornejší na prevádzku a má ho už väčšina európskych krajín.

Zásadným krokom, ktorý je síce v iných európskych mestách štandard, je lepší bezbariérový prístup z nástupíšť, pričom prechod k vlakom už vedie mimo koľajísk. Obmedzilo sa tým prechádzanie ľudí medzi traťami, čo výrazne zvyšuje bezpečnosť cestujúcich, keďže kontakt s vlakom sa tým dosť obmedzil.

X X X

Rekordná vlna vrážd v arabských komunitách v Izraeli vyvolala štrajky. Miestni volajú po zmene

Tisíce ľudí sa v Sachníne pripojili k protestu, ktorým demonštranti vyjadrujú nespokojnosť s nečinnosťou izraelskej polície tvárou v tvár rastúcej kriminalite v arabských komunitách. Rastúci počet obetí vyvoláva urgentnú požiadavku na systémové zmeny.

Tisíce ľudí sa vo štvrtok zišli v meste Sachnín na severe Izraela, aby protestovali proti údajnej nečinnosti izraelskej polície pri riešení prudko rastúcej násilnej kriminality v arabských komunitách.

Pochod v meste Sachnín sa konal súbežne s generálnym štrajkom v arabských mestách a obciach po celej krajine, ktorých účastníci tiež vyzývali na riešenie problému so zločinnosťou v komunitách izraelských Arabov.

Výzva na systémové zmeny

Niektorí demonštranti niesli fotografie ľudí zavraždených za uplynulý rok, napríklad lekára Abdalláha Umara, ktorého podľa izraelského ministerstva zdravotníctva útočníci zabili vo februári 2025 v jeho ambulancii v obci Kafr Jásíf.

Od začiatku roka 2026 bolo zabitých najmenej 20 arabských občanov Izraela. Rok 2025 však prekonal všetky doterajšie rekordy, zavraždených bolo 258 ľudí z tejto komunity, uviedla Jael Agmonová z hnutia, ktoré sa snaží spájať arabských a židovských občanov Izraela.

Obavy a odhodlanie miestnych komunít

„V posledných rokoch vidíme, že kriminalita v arabskej spoločnosti aj v rámci Izraela rastie a polícia sa ju nesnaží potláčať,“ upozornila 24-ročná Mína Aláa Aldínová, generálna tajomníčka Komunistického zväzu mládeže. „Žiadame zmenu systému,“ dodala.

Rula Daúdová, ktorá spolupredsedá spomínanému hnutiu, uviedla, že „v každej arabskej domácnosti panuje smútok alebo strach“. Vyzvala však „nevzdať sa, pretože ak sa nepostavíme tejto vláde my sami, nikto nám nepomôže.“

História a súčasnosť arabských občanov

Arabskí občania Izraela sú Palestínčania, ktorí zostali na území dnešného Izraela po jeho vzniku v roku 1948. Tvoria približne 20 percent populácie krajiny. Mnohí z nich žijú na severe Izraela, najmä v oblasti Galiley, kde sa nachádza aj mesto Sachnín.

X X X

Lipšica uznali za vinného z jedného z troch skutkov, dostal pokarhanie

Najvyšší správny súd (NSS) SR uznal vo štvrtok za vinného z jedného z troch skutkov disciplinárneho návrhu prokurátora a bývalého šéfa niekdajšieho Úradu špeciálnej prokuratúry Daniela Lipšica. Za vinného ho súd teda uznal z toho, že agresívne kričal na riaditeľku osobného úradu Generálnej prokuratúry (GP) SR Elenu Černú s tým, že je „poplatná Žilinkovmu režimu“ a že „osobný úrad GP SR vykonáva pre generálneho prokurátora nadprácu“. Za to mu súd uložil písomné pokarhanie. Zo zvyšných dvoch skutkov disciplinárneho návrhu NSS Lipšica oslobodil.

Druhý zo skutkov disciplinárneho návrhu sa týkal zamietnutia sťažnosti obvinených proti vznesenému obvineniu v kauze Vírus bez znalosti utajovanej prílohy vyšetrovacieho spisu. Podľa NSS nebolo preukázané, že sa skutok stal. Prokurátor GP SR Lipšic bol disciplinárne stíhaný aj za nevhodný sarkastický text na adresu vedenia generálnej prokuratúry. NSS rozhodol, že tento skutok nie je disciplinárnym previnením, preto z neho Lipšica oslobodil.

Fico o rozhodnutí ústavného súdu, víta Lipšicov koniec

„Určite to nie je fiasko Generálnej prokuratúry. My toto neberieme, či máme úspech alebo neúspech. Môžem vám k tomu povedať iba toľko, že rozhodnutie senátu Najvyššieho správneho súdu je právoplatné a o právoplatných rozhodnutiach súdu sa nediskutuje, tie sa rešpektujú,“ komentoval pred médiami námestník generálneho prokurátora SR Jozef Kandera.

Lipšic pred novinármi priznal, že na svoju kolegyňu Černú zvýšil hlas, nebol to však podľa neho krik.

Disciplinárny návrh na Lipšica podal generálny prokurátor Maroš Žilinka. Ten navrhoval Lipšica uznať za vinného zo všetkých skutkov disciplinárneho návrhu a potrestať ho preložením na nižší stupeň prokuratúry.

X X X

Šoférovanie sa poriadne predraží. Ceny poistiek už teraz lámu rekordy a porastú ešte viac, vodičov čakajú aj prísnejšie kontroly

Ceny povinných poistiek trhajú rekordy a tento rok to bude ešte horšie. Povinné zmluvné poistenie (PZP) zdražuje už druhý rok po sebe dvojciferným tempom a Slovensko patrí k trhom, kde ceny v tejto oblasti rastú najrýchlejšie. Na raste cien sa však nebude podieľať len drahšie poistné plnenie a náklady poisťovní, ďalší tlak na peňaženky motoristov vytvoria aj konsolidačné opatrenia štátu, ktoré zvýšia celkové daňovo-odvodové zaťaženie.

Od januára tohto roka sa totiž zvýšila sadzba dane z poistenia z pôvodných 8 na 10 percent. Riaditeľka pre neživotné poistenie spoločnosti FinGO.sk Juliana Arvaiová však upozorňuje, že reálny dopad bude vyšší ako tieto dve percentá. Poistné by sa podľa nej mohlo v priemere zvýšiť o päť až sedem percent. Poisťovne totiž vyššiu daň premietnu do cien spolu s ostatnými nákladmi, takže vodiči to pocítia výraznejšie.

Navýšenie sadzby sa nevyhne žiadnej povinnej poistke. Dotkne sa nielen nových PZP uzatvorených po 1. januári 2026, ale aj už existujúcich zmlúv, ktoré poisťovne budú musieť postupne preceňovať. Ako presne zvýšenie premietnu do cien, zostáva na jednotlivých poisťovniach – klientov však o zmene musia vopred informovať.

Pre pripomenutie – ide o jedno z celkovo 22 konsolidačných opatrení, prostredníctvom ktorých chce vláda tento rok ušetriť viac ako dve miliardy eur. Zvýšenie sadzby dane z poistenia má do štátnej kasy podľa prepočtov ministerstva financií priniesť približne 36 miliónov eur.

Zdražovanie pritom bolo výrazne cítiť už v roku 2025. Priemerná cena nových PZP sa podľa analýzy dát porovnávača Superpoistenie.sk v minulom roku vyšplhala na 168 eur – medziročne ide o 17-percentný nárast. Cenový tlak sa tak prelieva do druhého roka v rade a naberá nezvyčajnú intenzitu. Po takmer 14-percentnom zdražení v roku 2024 tak prišiel ďalší výrazný skok, aký slovenský trh povinného poistenia nezažil od jeho otvorenia konkurencii na začiatku tisícročia.

Čísla Slovenskej kancelárie poisťovateľov ukazujú, že priemerná výška poistného bola pred dvoma rokmi 148 eur (ide o priemer za všetky typy vozidiel) a v druhom štvrťroku minulého roka suma stúpla na 162 eur na jedno vozidlo. Koncelária v tejto súvislosti upozorňuje, že údaje za rok 2025 ešte nemá k dispozícii.

Arvaiová z FinGo.sk navyše pripomína, že od marca 2026 by mala pribudnúť priama kontrola platnosti poistenia na staniciach technickej kontroly. Vozidlo bez povinného poistenia tak automaticky stratí spôsobilosť na cestnú premávku a jeho majiteľ riskuje pokutu nielen za neuzatvorené PZP, ale aj za neplatnú technickú a emisnú kontrolu. Ak auto zostane nepoistené dlhšie než 24 mesiacov, úrady ho môžu vyradiť z evidencie.

Ceny dobiehajú realitu

Samotné poisťovne sa zhodujú, že hoci sú ceny PZP už teraz na historicky najvyšších úrovniach, na vrchole ešte nie sme. „Hoci je aktuálna cenová hladina historicky najvyššia, stále ešte neodráža úplne reálne škodové náklady v niektorých segmentoch. Trh sa síce postupne približuje rovnováhe, no stále nevidíme stabilizovaný stav, ktorý by umožnil hovoriť o definitívnom „novom normále“. Ten sa pravdepodobne ustáli až v horizonte ďalších rokov,“ priblížil pre Pravdu manažér poistenia spoločnosti UNIQA Tomáš Hrdonka.

Hrdonka dodal, že platby za poistné stále dobiehajú predchádzajúce roky. Podľa neho bol totiž trh povinných poistiek dlhodobo poznačený nižšími cenami, zatiaľ čo náklady, napríklad ceny dielov či servisných prác, stúpali. „Rast technických nákladov sa navyše prejavil s istým oneskorením, čo vytvorilo tlak na úpravu cien smerom nahor,“ doplnil.

Aj poisťovna Generali upozorňuje na rastúce ceny opráv, náhradných dielov ale aj sadzieb za normohodiny v servisoch. Hovorkyňa spoločnosti Catherine Černochová zároveň pripomína, že minuloročné ceny zahŕňajú aj nákladné vozidlá, čo môže pôsobiť tak, že celkový priemer je vyšší ako suma, ktorú platí väčšina ľudí vlastniacich osobné vozidlá. „Z pohľadu poisťovní nie je v tejto oblasti stále dostatočná rovnováha, pretože PZP sa dlhodobo pohybuje pod hranicou ziskovosti,“ hovorí Černochová.

Podľa poisťovne Allianz aktuálne sumy, ktoré platia vodiči za poistky, odrážajú ekonomické faktory a situáciu na trhu. „Aktualizáciou cien poistného sa snažíme zabezpečiť udržateľnosť a kvalitu poskytovaných služieb a schopnosť plniť svoje záväzky voči klientom,“ povedala hovorkyňa spoločnosti Helena Kanderková.

Slovenská kancelária poisťovateľov upozorňuje na to, že vývoj cien PZP je potrebné vnímať v širšom kontexte. „V roku 2022 dosiahla priemerná ročná inflácia na Slovensku 12,8 percenta, v nasledujúcom roku 2023 bola stále dvojciferná – 10,5 percenta. Do cien produktov poistenia sa tento faktor premieta s určitým oneskorením – aj vzhľadom na zákonné možnosti úpravy výšky poistného v konkrétnych poistných zmluvách,“ približuje kancelária.

Podľa poisťovateľov priemerná cena povinného zmluvného poistenia za minulý rok nadväzuje na úpravy cien z predchádzajúcich rokov. Zároveň platí, že trh PZP je veľmi konkurenčný, takže ďalší vývoj cien nebude jednotný. Ovlplyvňovať ho bude viacero faktorov, najmä výška poistných škôd, inflácia a prípadné legislatívne zmeny. V prípade konkrétnej poistky je tiež potrebné zdôrazniť, že dôležitú úlohu zohráva aj individuálny škodový priebeh vodiča.

Budeme platiť ešte viac?

Poisťovne tvrdia, že hoci ceny PZP počas posledných rokov rástli, hranica, pri ktorej by bola dostupnosť poistenia pre motoristov systémovo ohrozená, zatiaľ nie je na dohľad. Hrdonka zo spoločnosti UNIQA upozorňuje, že aj napriek prudkému rastu cien zostáva Slovensko v európskom porovnaní skôr v strede. „Absolútna cena na úrovni 168 eur je v európskom kontexte skôr priemerná a dostupnosť poistenia ako taká nie je systémovo ohrozená,“ hovorí.

Zároveň však priznáva, že ochota motoristov akceptovať ďalšie zdražovanie slabne. Trh už podľa neho vstúpil do fázy, keď je priestor na ďalší rast cien výrazne menší než v predchádzajúcich dvoch rokoch. Akékoľvek ďalšie zvyšovanie bude musieť byť podstatne detailnejšie a transparentnejšie zdôvodnené. Podľa jeho odhadu by sa tempo zdražovania malo v roku 2026 zmierniť. „Pokiaľ neprídu nečakané výkyvy, realistický scenár je rast cien približne okolo 10 percent,“ uzatvoril Hrdonka.

Podobne situáciu vidí aj poisťovňa Allianz. Jej hovorkyňa Kanderková zdôrazňuje, že PZP je povinný produkt, pri ktorom je dostupnosť kľúčová nielen pre poisťovne, ale aj pre regulátora. „Hornú hranicu nemožno určiť jednou konkrétnou sumou, keďže závisí od viacerých faktorov. Z nášho pohľadu však slovenský trh nie je v bode, kde by ceny plošne ohrozovali dostupnosť poistenia,“ uvádza. Poisťovne podľa nej pracujú s diferenciáciou cien podľa rizika, čo umožňuje udržať PZP dostupné najmä pre nízkorizikových vodičov.

Allianz zároveň očakáva, že v roku 2026 by už malo ísť skôr o mierny jednociferný nárast cien, pričom rozhodujúci bude vývoj inflácie, cien náhradných dielov, práce v autoservisoch, škodovosti aj legislatívnych zmien. „Naším cieľom je zabezpečiť, aby ceny PZP zostali dostupné a zároveň dlhodobo udržateľné a konkurencieschopné,“ dodáva Kanderková.

Poisťovňa Generali pripomína, že povinné poistenie nie je možné vnímať plošne. „Výška poistného sa odvíja od segmentačných kritérií – veku vodiča, adresy, typu vozidla či jeho výroby. Preto môže mať časť vodičov nastavené poistné pod úrovňou priemeru a naopak rizikovejšie skupiny výrazne nad úroveň ,“ vysvetľuje hovorkyňa spoločnosti Černochová. Zároveň však zdôrazňuje, že povinná poistka zostáva na Slovensku v porovnaní s okolitými krajinami stále cenovo dostupná, aj napriek spomínanému zvýšeniu odvodu.

Černochová poukazuje aj na širší kontext rastúcej škodovosti. Na Slovensku je dnes registrovaných takmer 3,5 milióna vozidiel, čo je za poslednú dekádu nárast o viac než 45 percent. „Čím viac áut je na cestách, tým viac nehôd sa môže stať, a to spôsobí aj ďalší rast škôd v poisťovniach. ,“ dodáva. Aj Generali preto počíta s tým, že ceny PZP môžu v roku 2026 ešte mierne rásť. „Aktuálne je potrebné, aby sa povinné zmluvné poistenie dostalo na udržateľnú úroveň, teda aby poisťovne vedeli z vybraného poistného pokryť škody a poistenie nebolo dlhodobo stratové,“ uzatvára Černochová s tým, že cieľom poisťovne je zároveň udržať konkurencieschopné ceny a kvalitu krytia pre klientov.

Slovenská kancelária poisťovateľov upozorňuje na to, že vývoj cien povinných poistiek v tomto roku bude závisieť najmä od tempa rastu poistných plnení a celkového ekonomického prostredia. „V porovnaní s predchádzajúcimi dvoma rokmi možno očakávať miernejší rast cien, prípadne ich postupnú stabilizáciu, avšak pri pretrvávaní nákladových tlakov nemožno vylúčiť ďalšie úpravy cien,“ dodávajú poisťovatelia.

X X X

Plzeň bola blízko k senzácii. Čelila vylúčeniu i jedenástke, o skalp Porta prišla v závere

Futbalisti Olympique Lyon si vybojovali priamy postup do osemfinále Európskej ligy. Rozhodlo o tom ich víťazstvo v 7. kole ligovej fázy na pôde Young Boys Bern 1:0.

Gólová radosť futbalistov Plzne v zápase s Portom.

Slovenský brankár Dominik Greif tentoraz nechytal, prednosť dostal Remy Descamps.

Feyenoord Rotterdam zdolal doma rakúsky Sturm Graz 3:0, slovenský reprezentant Leo Sauer sa dostal na ihrisko v 71. minúte.

Bez prehry sú naďalej futbalisti Plzne. Nad FC Porto viedli 1:0 gólom Lukáša Červa zo 6. minúty, ale na konci polčasu išiel predčasne pod sprchy Matěj Vydra. Napokon hostia využili početnú výhodu až na konci duelu, keď vyrovnal Deniz Gül.

Slovenskú stopu mal aj zápas v Istanbule, domáci Fenerbahce prehral s Aston Villou 0:1. O triumfe anglického tímu rozhodol Jadon Sancho. V drese domácich odohral celý duel obranca Milan Škriniar.

Priamo do osemfinále Európskej ligy postúpi najlepších osem tímov. Ďalších šestnásť na 9. – 24. mieste zabojuje o vyraďovaciu časť v play off. Pre posledných dvanásť tímov sa účasť v súťaži končí.

X X X

Moje deti sú môj život, vyhlásila Paris Hilton. Dvojročné poklady vzala aj na premiéru, ona v róbe, deti ako štýloví nezbedníci

Z legendárnej párty girl je dnes hrdá a štýlová mama, ktorá sa nebojí odhaliť svoje súkromie.

Paris Hilton (44) ovládla svetovú premiéru svojho dokumentárneho filmu Infinite Icon: A Visual Memoir v Los Angeles. A po jej boku zažiarili aj tie najdôležitejšie osoby v jej živote – jej dve deti.

Na premiéru dorazila v ružovej večernej róbe, ktorá dokonale podčiarkla punc hollywoodskeho glamouru. Nebola však sama, kto pútal pozornosť fotografov. Skutočnými hviezdami večera boli jej dve dvojročné deti, syn Phoenix Barron a dcéra London Marilyn. Rozkošné súrodenecké duo bolo zladené so svojou mamou – obliekli si totiž ružové „bomber“ bundy.

Paris v rozhovore pre americký magazín People neskrývala dojatie z toho, že svoje deti môže brať do spoločnosti: „Je to tá najlepšia vec na svete. Moje bábätká sú môj svet, môj život,“ vyznala sa úprimne.

Materstvo je pre ňu novou životnou kapitolou, užíva si ho aj počas pracovných povinností či spoločenských udalostí. „Môžem ich brať so sebou na všetky svoje dobrodružstvá po celom svete. Obaja hudbu nesmierne milujú a sú na mňa hrdí. Cítim sa vďaka tomu ako skutočne hrdá a cool mama,“ uviedla exkluzívne pre People.

Zároveň dodala, že film je pre ňu dôležitý aj ako rodinná pamiatka, pretože zachytáva jej deti v čase, keď boli ešte malé bábätká. „Je to niečo, čo budeme milovať a opatrovať po zvyšok našich životov,“ dodala.

O čom je nový film?

Infinite Icon, ktorý do kín prichádza 30. januára, nie je len o nablýskanom svete večierkov. Dokument s podtitulom A Visual Memoir ide do hĺbky a mapuje Parisinu cestu od detských snov cez búrlivú mladosť až po kariéru úspešnej dídžejky. Film sa nevyhýba ani ťažkým témam, akými sú zneužívanie v tínedžerskom veku či krutý tlak médií na začiatku milénia.

NATO plánuje stálu vojenskú prítomnosť v Arktíde. Dánsko odmieta diskusie o vlastnej suverenite

Členské štáty NATO sa jednomyseľne zhodli na potrebe trvalej prítomnosti Aliancie v arktickom regióne. Dánsko zdôrazňuje ochranu svojej suverenity a nechce rokovať o jej oslabení. Trump ohlásil rámcovú dohodu, ktorá má upokojiť napätie ohľadom Grónska.

Členské štáty NATO sa zhodujú v tom, že je potrebné ustanoviť trvalú prítomnosť NATO v oblasti Arktídy, kam patrí aj okolie Grónska. Pri príchode na summit Európskej rady v Bruseli to uviedla dánska premiérka Mette Frederiksenová. Zdôraznila tiež, že o svojej suverenite Dánsko so Spojenými štátmi rokovať nebude. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP a DPA.

V skratke:

NATO sa zhodlo na trvalej prítomnosti v Arktíde
Dánsko odmieta rokovať o svojej suverenite s USA
Trump ustúpil od ciel a vylúčil použitie sily
Dánska premiérka ocenila podporu európskych štátov

Americký prezident Donald Trump v stredu po rokovaniach s generálnym tajomníkom NATO Markom Ruttem oznámil rámcovú dohodu o Grónsku a celom arktickom regióne. Vďaka nej podľa vlastných slov ustúpil od svojho pôvodného zámeru uvaliť dodatočné clo na dovoz z ôsmich európskych krajín, ktoré sa v spore o Grónsko aktívne angažovali, a zároveň vylúčil použitie sily na získanie Grónska.

Podpora Dánska

Frederiksenová sa poďakovala európskym štátom, ktoré sa postavili za Dánsko a Grónsko. Podpora v tejto podľa nej veľmi náročnej situácii bola mimoriadne dôležitá.

Trump svoj záujem o Grónsko odôvodňoval národnou bezpečnosťou a údajnými hrozbami zo strany Ruska a Číny. NATO po rokovaniach oznámilo, že v Arktíde posilní bezpečnosť. Dánsko podľa Frederiksenovej zároveň požiadalo Alianciu, aby zvýšila svoju prítomnosť v oblasti.

Jasný postoj NATO

„Všetci v NATO, arktické, ale aj ostatné členské štáty, sa zhodujú na tom, že potrebujeme trvalú prítomnosť NATO v arktickej oblasti vrátane okolia Grónska,“ uviedla dánska premiérka.

Podrobnosti Trumpom zmienenej dohody zostávajú nejasné, zdroj agentúry AFP ale tvrdí, že jej súčasťou je ustanovenie, že Spojené štáty a Dánsko prerokujú obrannú zmluvu z roku 1951, ktorá sa týka Grónska. Trump tiež povedal, že dohoda poskytne USA „plný prístup“ k Grónsku.

Frederiksenová pred summitom v Bruseli zdôraznila, že rokovať o suverenite Dánska nie je možné. „Sme ochotní spolupracovať s USA, ako sme to vždy robili v oblasti bezpečnosti. Naše červené čiary však spočívajú v tom, že naše demokratické pravidlá nie sú predmetom diskusie,“ uviedla. Dúfa, že USA a Dánsko nájdu v otázke Grónska politické riešenie v rámci demokracie a spolupráce ako spojenci.

X X X

Vojenský soud vyměřil muži za atentát na ruského generála Kirilova doživotí. Měl pracovat pro Ukrajinu

Doživotí ve středu vyměřil ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.

Ruský vojenský soud Kurbonova shledal vinným z teroristického útoku

Kirillov a jeho asistent zahynuli předloni v prosinci v Moskvě při explozi výbušného zařízení.

Ukrajina, která se už čtvrtým rokem brání ruské vojenské agresi, před tím oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů, a zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek později agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí Kirillova stojí ukrajinská tajná služba SBU. Kyjev Kirillova podezříval, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům.

Ruská tajná služba FSB pak oznámila, že zadržela muže původem z Uzbekistánu, kterého média identifikovala jako Achmadžona Kurbonova. Ten podle Rusů přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě.

Cizinec podle FSB uvedl, že v Moskvě koupil elektrickou koloběžku, nastražil do ní improvizované výbušné zařízení a odpálil ho před vchodem do Kirillova domu, když generál s asistentem opouštěli budovu.

Ruský vojenský soud nyní Kurbonova shledal vinným z teroristického útoku a poslal ho na doživotí do vězení. Mnohaleté tresty zároveň vyměřil trojici mužů za spolupachatelství. Jednoho z nich úřady podle AFP obvinily z uchovávání komponentů pro výbušné zařízení a další dva, že pro Kurbanova pronajali byt.

Kirillov, jenž byl šéfem radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády jmenován v roce 2017, figuroval za svou roli v bojích na Ukrajině na sankčních seznamech několika zemí včetně Británie a Kanady. Podle AFP během své kariéry vinil Západ z vytváření laboratoří k šíření nemocí, aniž by předložil důkazy. Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že v případě atentátu na Kirillova selhaly a pochybily ruské tajné služby.

Od začátku ruské války proti Ukrajině před téměř čtyřmi roky byla zabita řada vysoce postavených ruských vojenských představitelů.

Dosud posledním je podle agentury Reuters generálporučík Fanil Sarvarov, jenž na ruském generálním štábu vedl oddělení operačního výcviku ozbrojených sil a který zemřel loni v prosinci v Moskvě při výbuchu nálože nastražené v autě. K zodpovědnosti za jeho smrt se Ukrajina nepřihlásila, upozornil Reuters.

X X X

Rusko se rozzlobilo, žene IIHF k arbitráži: Nepřijatelné! Ani jste s námi nejednali

Ruská hokejová federace rychle reagovala na čtvrteční oznámení Mezinárodní hokejové federace (IIHF) o prodloužení zákazu účasti Rusů a Bělorusů v soutěžích. Rozhodnutí ostře odsoudila s tím, že IIHF ignoruje snahu Mezinárodního olympijského výboru. Dokonce použila slova o antidiskriminačních principech.

„Rozhodnutí považujeme za nepřijatelné a obrátíme se na Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS),“ stojí v prohlášení.

IIHF ve čtvrtek prodloužila platnost vyloučení Ruska a Běloruska z mezinárodních soutěží i pro sezonu 2026/27. Zopakovala oficiální důvod, a to obavy o bezpečnost účastníků turnajů.

Zároveň přidala, že na doporučení MOV „zváží“ možnost návratu Rusů a Bělorusů do mládežnických kategoriích do 18 let od sezony 2027/28. Jasně ale dodala, že se musí zásadně snížit rizika ohrožení bezpečnosti účastníků.

Prezident mezinárodní federace Luc Tardiff opakovaně prohlásil, že „návrat Rusů do hokejové rodiny si přeje, ale znamenal by, že válka na Ukrajině skončila“.

Rusové si nyní stěžují, na středeční jednání Rady IIHF nedostali pozvánku a nemohli se zúčastnit diskuse a vyjádřit svůj názor.

„Zklamalo nás to. Jsme přesvědčeni, že prosincové rozhodnutí MOV doporučit všem sportovním federacím na světě navrátit ruské a běloruské juniory na mezinárodní scénu naplňuje principy antidiskriminace. Přesto se IIHF rozhodla toto doporučení ignorovat,“ píšou Rusové.

Nesouhlasí ani s oficiálním zdůvodněním zákazu, tedy s obavami, že nejde zajistit bezpečnost účastníků, pokud by se turnajů Rusové a Bělorusové účastnili.

„Už to není relevantní důvod, navíc postrádá jakýkoliv základ a jedná se čistě o formalitu pro to, aby nám mohli účast odepřít,“ zlobí se.

Rusové a Bělorusové letos přijdou o první olympiádu, o páté mistrovství světa a nemohli se zúčastnit ani loňského turnaje Čtyř národů. Příští rok mají přijít o šestý šampionát. S nadějí vyhlíží možnost zúčastnit se Světového poháru v roce 2028, který bude opět pořádat NHL.

X X X

Plzeň v deseti vedení v Evropské lize neuhájila a bere pátou remízu. Porto v poslední minutě vyrovnalo

Fotbalisté Plzně v předposledním sedmém kole ligové fáze Evropské ligy remizovali s Portem v dlouhém oslabení 1:1 a mají na dosah postup do vyřazovací části. Západočechy poslal v šesté minutě do vedení Lukáš Červ. V nastavení prvního poločasu dostal za ruku ve vápně červenou kartu domácí kapitán Matěj Vydra, nařízenou penaltu ale neproměnil Samu. Viktoria v oslabení odolávala do 90. minuty, kdy vyrovnal střídající Deniz Gül.

Západočeši i po sedmém kole udrželi neporazitelnost v soutěži, po třech bezbrankových remízách si připsali čtvrtý nerozhodný výsledek po sobě. S 11 body jim v neúplné tabulce pro 36 účastníků patří 15. místo, do vyřazovacích bojů projde 24 celků, z toho osmička nejlepších přímo do osmifinále. Viktoria za týden uzavře ligovou část v Basileji.

Plzni kvůli karetnímu trestu scházeli Dweh s Jemelkou, další obránce Paluska je stále v rekonvalescenci a zimní defenzivní posily ještě trenér Hyský v Evropské lize nasadit nemohl. Kouč Viktorie tak postavil stejnou stoperskou dvojici jako při generálce na kempu ve Španělsku – Spáčila s Doskim.

Západočeši po zimní přestávce vstoupili do prvního soutěžního utkání od 14. prosince ideálně. Brankář Porta při odkopu trefil napadajícího Višinského, Valenta před vápnem přiťukl míč Červovi a český reprezentant střelou pod břevno překonal gólmana Dioga Costu.

X X X

Už žádné černé zlato: Na Karvinsku zavírá poslední důl, přímo na šachtě vyrostl úřad práce

Začátkem února skončí těžba černého uhlí na Karvinsku, OKD zavírá poslední důl ČSM. Ke konci ledna tak bude propuštěno 750 horníků, dalších 150 odejde v únoru. Mnozí z nich si teď hledají nové zaměstnání, úřad práce proto otevřel pobočku přímo na šachtě.

Těžba černého uhlí v Česku po 250 letech nadobro skončí. „Zaměstnanci samozřejmě dostanou odstupné, které bude činit až 11násobek průměrného měsíčního výdělku,“ řekla CNN Prima NEWS mluvčí společnosti OKD Barbora Černá-Dvořáková.

Stovky horníků budou bez práce. Úřad práce tak zřídil pobočku přímo na šachtě. Jsou tam i zástupci firem, které mají volná místa. S náborem pomáhá i Lukáš Buday. Fáral 17 let. Po odchodu ze šachty si s manželkou otevřel obchod s maskami a kostýmy. „Není dne, kdy bych si na tu havírnu nevzpomněl. Chybí mi to. Na to se nedá zapomenout a není k tomu ani nic příbuzného,“ řekl Buday.

Pořádná práce mu ale chyběla natolik, že nedávno nastoupil do Železáren a drátoven Bohumín. Bude rád, když se k němu přidá někdo, koho zná. Třeba Vladimír Slíž, ten práci hledá už pár měsíců. „Dospěl jsem k poznatku, že tady musíte všechno utnout. Jestli něco umíte, nebo neumíte, to je celkem nezajímá. Musíte se probojovat, znova jít do lopaty, znova něco dokazovat,“ uvedl bývalý horník.

S těžbou uhlí se 4. února slavnostně rozloučí bývalí i současní horníci, a vlastně všichni na severu Moravy a ve Slezsku nejen vytažením posledního vozíku. „Vozík bude k vidění i v Ostravě před katedrálou Božského spasitele. Tam dojde hornický průvod, který bude vycházet od radnice Slezské Ostravy ve 3 hodiny,“ doplnila Černá-Dvořáková.

Horníci se s prací v podzemí loučí neradi, i když je to tvrdá dřina, která brala životy. V uplynulých 250 letech, od té doby, co se na Ostravsku a Karvinsku těží uhlí, v dolech zemřelo 800 lidí.

X X X

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači, která podle něj trvala přibližně čtyři hodiny. Poradce podle tiskových agentur také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Zabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou prezidentů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.

„Hlavní je, že během rozhovoru našeho prezidenta s Američany bylo opět konstatováno, že bez vyřešení územních otázek podle způsobu dohodnutého v Anchorage nelze počítat s dosažením dlouhodobého urovnání,“ řekl novinářům Ušakov podle agentury TASS v narážce na schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem loni v srpnu na Aljašce.

Američtí vyjednávači do Moskvy přiletěli ve čtvrtek večer z Davosu, kde se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu po jednání řekl, že všichni chtějí mír a Putinovi vzkázal, že válka musí skončit.

Poslední otázka

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff dříve oznámil, že jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku a že zbývá dořešit poslední otázku. Podle Zelenského ještě nejsou vyřešené otázky týkající se území na východě Ukrajiny.

Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území a snaží se získat kontrolu nad celým Donbasem, včetně části, která ruská vojska dosud nedokázala dobýt. Kyjev varuje, že územní ústupky jen povzbudí Moskvu k dalšímu útoku.

Nynější schůzka ruského prezidenta s americkými zástupci byla podle Ušakova zaměřena na získání informací z kontaktů Američanů s Ukrajinci a evropskými partnery s cílem společně stanovit parametry pro další kroky.

Putin podle svého poradce dal také pokyny ruské delegaci, kterou na třístranných jednáních v Abú Zabí povede náčelník vojenské rozvědky GRU, admirál Igor Kosťukov. Ruská delegace už podle něj odletěla do Spojených arabských emirátů.

Pozvánka do Rady míru

Jednání v Kremlu se z ruské strany zúčastnil také Ušakov a Putinův zmocněnec Kirill Dmitrijev, z americké strany vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kuschner a Trumpův poradce pro Radu míru Josh Greenbaum, uvedl dříve Kreml.

Zveřejnil také krátké video, jak se Putin vítá s americkými vyjednávači. Ti hodlali také projednat pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady míru a ruská aktiva zmrazená ve Spojených státech za předchozí administrativy Joea Bidena.

Ruská strana při jednání o Radě míru zdůrazňovala svou připravenost přispět do rozpočtu rady jednou miliardou dolarů z ruských aktiv v USA, které zmrazila předchozí americká administrativa, uvedl Ušakov. Další prostředky z těchto aktiv by po uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou bylo možné uvolnit na obnovu boji dotčených území, dodal.

Jednání na toto téma mají podle poradce pokračovat v bilaterální ekonomické skupině, kterou vedou zmocněnci obou prezidentů Witkoff a Dmitrijev. Ti se mají znovu sejít v Abú Zabí.

Po jednání v Moskvě měl Witkoff odletět do Abú Zabí, kde se v pátek a sobotu mají uskutečnit jednání zástupců USA, Ruska a Ukrajiny. Podle tisku americká a ukrajinská delegace hodlají ruským vyjednávačům navrhnout příměří v energetice.

Cookie	Délka	Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional	11 months	The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance	11 months	This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy	11 months	The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.

iSpigl

internetové noviny ispigl.eu

Poslední otázka

Pozvánka do Rady míru