Německo, Scholz, odmítá Hitlerovy bilionové škody, mrtvé v Polsku, ve světě

„Polsko a Německo mají šanci společně vytvořit modelový příklad překonání traumat způsobených imperiální politikou, územním a materiálním drancováním, pokusy o kolonizaci a vyhlazení celých národů,“ řekl Rau v průběhu letos již třetího setkání se šéfkou německé diplomacie.

„Polská společnost stále zažívá takové trauma v důsledku německého ozbrojeného útoku na Polsko v roce 1939, německé okupace a jejich negativních důsledků pro sociální kapitál, ekonomický potenciál a národní dědictví. To omezuje a brzdí možnosti dalšího rozvoje a prohlubování polsko-německých vztahů. Je nejvyšší čas tento problém řešit,“ zdůraznil. „Velmi počítáme s dobrou spoluprací v tomto ohledu s vládou Spolkové republiky Německo,“ dodal.

Annalena Baerbock k otázce reparací potom ovšem uvedla: „Vím, že toto téma velmi zajímá mnoho lidí ve vaší zemi, zástupce médií, a proto se k němu chci odkázat. Včera jsme slyšeli, že na cestě do Berlína je diplomatická nóta. Myslím, že je lepší, když si o tom můžeme promluvit osobně. Už znáte postoj spolkové vlády v této věci,“ řekla na adresu polského ministra.

„Německo cítí svou historickou odpovědnost bez jakýchkoli omezení. Naším věčným úkolem bude připomínat utrpení milionů, které Německo způsobilo Polsku,“ řekla Baerbock. Vyjádřila názor, že Polsko a Německo by měly spolupracovat na historické paměti.

Německo dlouhodobě odmítá reparační nároky a zůstává pouze u odsouzení německých zločinů a morálních postojů, což vlastně nic nestojí. Německý kancléř Olaf Scholz např. v rozhovoru pro „Frankfurter Allgemeine Zeitung“ odmítl polské požadavky na válečné reparace za škody způsobené Německem v Polsku za druhé světové války. Pokračuje tak ve stanoviscích své předchůdkyně Angely Merkelové.

Jak jsme již informovali, šéf polského ministerstva zahraničí Zbigniew Rau v pondělí podepsal diplomatickou nótu , která se týká válečných reparací.

V polovině září přijal Sejm rezoluci o reparacích z Německa . Vyzývá v něm vládu v Berlíně, aby převzala „politickou, historickou, právní a finanční odpovědnost za všechny důsledky způsobené rozpoutáním druhé světové války“. Návrh zákona podpořilo 418 poslanců, 4 byli proti a 15 se zdrželo hlasování.

  1. září byla ve Varšavě předložena zpráva o ztrátách, které Polsko utrpělo v důsledku agrese a německé okupace za druhé světové války. Bylo zdůrazněno, že celková výše těchto ztrát přesahuje 6 miliard 220 miliard PLN zlotých .

Odmítnutím polských žádostí o platbu se německá spolková vláda odvolává na dohodu z roku 1990 o německé jednotě v zahraniční politice. Podepsaly ji Německá demokratická republika, Spolková republika Německo, Francie, Spojené státy americké, Velká Británie a SSSR. Polsko ovšem signatářem této dohody není.

Německo omítá zaplatit reparace nejen Polsku, ale také např. Řecku, kde kromě jiných škod dosud nevrátilo prostředky formou vynucené půjčky ukradené z řecké Národní banky. Naopak až nyní po 114. letech Berlín přiznal odškodnění Namibii za zločiny, kterých se v tehdejší německé kolonii Němci dopustili, server vasevec.

X X X

MINISTRYNĚ   NĚMECKA  BAERBOCKOVÁ  K  RUSKU,   NECHCE  PUTINA,  ALE  ZELENSKÉHO,  KTERÝ   STÁLE  VOLÁ  PO  VRAŽDĚNÍ   UKRAJINCŮ,  PŘIJÍMÁ

Správně jsme Rusko nehodnotili, mír možný jen bez Putina, prozřeli Němci

Podle tamní ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové Německo dříve nebylo dostatečně pozorné ohledně svých partnerů a je potřeba přehodnotit jeho přístup k Rusku. Nyní ministryně připustila, že mír je možný, ale bez Vladimira Putina. Stejný postoj oznámil minulý týden také ukrajinský prezident Zelenskyj.

 „Bezpečnosti dosáhneme pouze bez Putina, nikoli s ním. To je důležitý posun v německé politice,“ uvedla německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková, která vystoupila na Varšavském bezpečnostním fóru, informoval zpravodaj agentury Ukrinform.

Přiznala také, že Německo dříve nepříliš pozorně naslouchalo „správnému hodnocení Ruska“ ze strany mnoha partnerů.

Evropa se podle Baerbockové stala silnější poté, co Německo zaujalo společný postoj s ostatními členy EU vůči Rusku.

„Nyní, když jsme změnili kurz, je pro vládu, média i lidi vše naprosto jasné. Uspět můžeme jen společně se všemi našimi přáteli v Evropě. V této situaci musíme držet pohromadě a zabránit rozkolu vnucenému zvenčí. Rusko právě teď využívá další nástroj hybridní války, konkrétně to, že se snaží o rozdělení Evropy. Proto je velmi důležité vyslat jasný signál, že Putin neuspěje,“ zdůraznila Baerbocková.

Německá ministryně označila za pozitivní signál to, že USA a Evropa, NATO a EU jsou si v současné době blíže než kdykoli předtím. Transatlantická solidarita, partnerství a důvěra jsou nejsilnějšími zbraněmi i proti Rusku, zdůraznila Baerbocková.

Putin v jednom ze svých projevů vyzval vedení Ukrajiny k zasedání u jednacího stolu. Varoval ale předem, že zabraných území se Rusko nehodlá vzdát s odkazem na lidová hlasování. Ty Západ odmítá a považuje je za neplatné a zmanipulované.

Ukrajina se vzhledem k situaci snaží o zrychlený vstup do NATO. Ukrajinský prezident nejprve dlouho naléhal na jeho členy, aby Ukrajince přijali mezi sebe. A pak rezignovaně přiznal, že už se vzdal nadějí, že se tak někdy stane.

X X X

USA:  ZA  SMRTÍ  DUGINOVÉ  UKRAJINA

Smrt Duginové schválila část ukrajinské vlády, soudí se v USA

Americké zpravodajské služby se domnívají, že část ukrajinské vlády schválila srpnový bombový atentát v Moskvě, napsal americký list The New York Times. Zemřela při něm Darja Duginová, dcera ultranacionalistického ruského ideologa Alexandra Dugina. Devětadvacetiletá novinářka zemřela 21. srpna při explozi auta nedaleko Moskvy.

 Ruská tajná služba FSB z činu obvinila ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev zapojení svých občanů či zpravodajských služeb do atentátu důrazně odmítl.

Spojené státy se na útoku nijak nepodílely, ať už poskytnutím zpravodajských informací nebo jiné pomoci, píše NYT s odkazem na nejmenované americké činitele.

Američtí představitelé rovněž poznamenali, že o operaci nevěděli předem a že by se proti zabití Duginové postavili, kdyby byli konzultováni. Po atentátu američtí představitelé podle zdrojů NYT své ukrajinské protějšky napomenuli.

Hodnocení ukrajinské účasti na útoku, o kterém média dosud neinformovala, obdržela americká vláda minulý týden. Ukrajina bezprostředně po útoku odmítla, že by se na atentátu podílela, a vysoce postavení ukrajinští představitelé toto tvrzení zopakovali, když byli dotázáni na hodnocení amerických zpravodajských služeb.

Ačkoli Rusko na atentát nijak konkrétně neodpovědělo, Spojené státy se obávají, že podobné útoky mají spíše symbolickou hodnotu, ale nemají dopad na situaci na bojišti a mohly by Moskvu vyprovokovat k tomu, aby provedla útoky na ukrajinské činitele.

Představitelé USA jsou podle NYT frustrováni z netransparentnosti Ukrajiny ohledně jejích vojenských a tajných plánů, zejména na území Ruska.

Od začátku války ukrajinské bezpečnostní služby prokázaly, že jsou schopny proniknout do Ruska a provádět sabotážní operace. Zabití Duginové by však bylo jednou z dosud nejodvážnějších operací a dokládalo by, že se Ukrajinci mohou dostat velmi blízko k prominentním Rusům.

Někteří američtí představitelé mají podezření, že skutečným cílem operace byl otec Duginové, ruský ultranacionalista Alexandr Dugin, a že se agenti, kteří atentát provedli, domnívali, že bude ve vozidle se svou dcerou.

Dugin je jedním z nejhlasitějších ruských hlasů vyzývajících ke zintenzivnění ruského tažení na Ukrajině a je zastáncem agresivního a imperialistického Ruska, píše NYT.

Američtí představitelé, kteří hovořili o zpravodajských informacích, neprozradili, které části ukrajinské vlády údajně misi schválily, kdo útok provedl, ani zda misi osobně posvětil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Představitelé USA, kteří byli o ukrajinské akci a americké reakci informováni, hovořili pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli hovořit o tajných informacích a citlivých záležitostech diplomacie. Neuvedli, kdo z americké vlády ukrajinskou stranu napomenul, ani jak na to Ukrajinci reagovali.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Michail Podoljak na žádost o komentář k hodnocení amerických zpravodajců odpověděl, že se ukrajinská vláda na zabití Duginové nepodílela.“Znovu zdůrazňuji, že jakákoli vražda v době války v té či oné zemi s sebou musí nést nějaký praktický význam,“ řekl v úterý NYT.

„Měla by plnit nějaký konkrétní účel, taktický nebo strategický. Někdo jako Duginová není pro Ukrajinu taktickým ani strategickým cílem,“ dodal. Na území Ukrajiny jsou podle něj jiné cíle, jako například „kolaboranti a představitelé ruského velení“.

X X X

USA: Bitva o Cherson bude kritická. V Rusku probíhá boj o moc? 

Ukrajinci musejí dobýt Cherson co nejdříve – než jim zima zkomplikuje manévrování, zaznívá z USA. Podle analytiků mají ukrajinské síly velmi dobře nakročeno k získání klíčových pozic a měly by využít současné neschopnosti ruských sil soustředit se na cokoliv jiného než obranu. V Rusku mezitím v zákulisí probíhá tvrdý boj o moc.

 „Musí s Chersonem něco udělat a někdy brzy,“ cituje list The Financial Times nejmenovaného západního diplomata. „Pro posílení morálky, pro domácí publikum a armádu, ale také jako důkaz, že jak výcvik, tak vybavení, které bylo poskytnuto, je využíváno co nejlépe.“

Američané se obávají, že přicházející zima by mohla rychlost, kterou nyní ukrajinská armáda postupuje, narušit. Cesty budou více rozbahněné, čímž vzniknou komplikace při manévrování. Znesnadněný pohyb představuje větší komplikace pro útočící než obrannou armádu, o čemž se na vlastní kůži přesvědčili útočící Rusové na počátku invaze. Nyní se role obrátily a jsou to Ukrajinci, kteří berou útokem ruské síly na okupovaných územích.

„Určitě je klíčové postupovat při osvobozování okupovaného území rychle, protože existuje pocit, že změny počasí omezí další aktivní vojenské akce v tomto regionu,“ připouští bývalý zástupce náčelníka ukrajinského generálního štábu Ihor Romaněnko.

Chytrými pohyby svých sil nutí Ukrajinci Rusy přizpůsobovat se jejich strategii. Experti soudí, že plánem Ukrajinců je odříznout a zničit složky ruských sil na jihu a východě země a zároveň přerušit bezprostřední zásobovací linky mezi těmito dvěma částmi fronty.

Dynamičtější je nyní situace na jihu. „Rusové jsou v podstatě v obranném přikrčení. Očividně bojují. Ale jsou v obranném přikrčení, na rozdíl od severu poblíž Bachmutu, kde je to svou povahou útočnější,“ uvedl během brífinku činitel Pentagonu o situaci v Chersonské oblasti.

Pro Ukrajince však Cherson bude těžký oříšek. I když tam Rusové nejsou schopni ofenzivy, pokračují v posilování obrany. „Rusové vynaložili mnoho úsilí a spoustu času, aby se zde zakopali trochu jinak než na východě,“ uvedl nejmenovaný činitel NATO. „Přichází tam na řadu matematika. Ukrajinci budou potřebovat ohromnou sílu, aby se tam dostali.“

Činitel nicméně podotýká, že Ukrajincům hraje do karet špatná ruská logistika. „Rusové jsou v drtivé většině závislí na ochraně dělostřelectva. V Chersonu platí zcela zřejmá omezení, kolik dělostřelectva mohou využít ke své podpoře vzhledem k logistickým omezením při přepravě materiálu přes řeku a ohrožením pro jejich zásobovací sklady,“ podotýká specialista na pozemní válčení z Royal United Services Institute Jack Watling.

„Ukrajina by neměla kopírovat chybu z března,“ říká ukrajinský poslanec Olexij Gončarenko. „V tu chvíli jsme měli možnost vše dokončit poté, co Rusové po neúspěšném blitzkriegu ustupovali. Nyní (znovu) máme tento moment.“

Podobného názoru je i exšéf CIA David Petraeus. Ruský prezident Vladimir Putin podle něho vyčerpal možnosti ofenzivy a Rusové jsou nyní nuceni se uchýlit jen do obranných pozic. „Nemůže doslova nic dělat. Je to nevratné,“ zdůrazňuje bývalý generál, který varoval před ničivou americkou odvetou, pokud šéf Kremlu použije ruské atomové zbraně. Dodává však, že neúspěchy na bojišti neznamenají, že Rusko nemůže dát škodit, především útoky na civilní obyvatelstvo.

„Kritický moment je tu,“ domnívá se i hlasitý kritik Putina, emigrant a svého času nejbohatší Rus Michail Chodorkovskij. „Putin položil všechny své karty na stůl. A my se nesmíme nechat zastrašit výbuchem násilníka, který ví, že prohrává.“

Chodorkovskij volá po tom, aby Západ pokračoval v dodávkách zbraní a nebál se eskalace, jíž Rusko hrozí. Předvídá ústup ruských vojáků z fronty a rozsáhlou a pro Kreml velmi nepříjemnou nespokojenost veřejnosti. Odvolává se na „historický precedens“ z roku 1917, kdy ústup vojsk z fronty v první světové válce vedl k pádu režimu a bolševickému převzetí moci.

Ruský boj o moc

Podle zdrojů z ruské prezidentské kanceláře citovaných serverem Meduza projevil Putin vzhledem k ruským neúspěchům na Ukrajině „zájem v alternativních metodách válčení“. Naslouchá proto lidem, u nichž věří, že by mohli tyto jiné možnosti poskytnout. A těmi jsou čečenský vůdce Ramzan Kadyrov a zakladatel žoldácké Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin.

Oba v souvislosti s ponižující ztrátou strategicky důležitého města Lyman podrobili ruské vojenské vedení nezvykle ostré kritice. Navrhovali, aby velitelé šli na frontu „smýt hanbu svou krví“. Kadyrov dokonce volá po použití taktických jaderných zbraní.

Podle Meduzy výtky vůči ministerstvu obrany od známých jmen tiše podporuje „skupina mužů z FOS (Federální ochranná služba, jež se stará o bezpečnost nejvyšších ruských představitelů a má mimo jiné na starost i jaderné kufříky)“, jmenovitě pak bývalí důstojníci bezpečnostních složek s blízkým vztahem k prezidentovi – gubernátor Tulské oblasti Alexej Djumin a nynější prezidentův asistent Dmitrij Mironov.

Tito muži se kromě svých jestřábích názorů vyznačují i ambicemi. Djumin by údajně rád nahradil ve funkci ministra obrany Sergeje Šojgua.

Kadyrov a Prigožin se s těmito zástupci radikálního křídla znají a zřejmě by jejich vzestupu nebránili. Zvláště Prigožin má se Šojguem napjaté vztahy, uvádí zdroje Meduzy. „Myslí si, že armáda používá zastaralé metody a že jeho vlastní Vagnerova žoldnéřská skupina je superefektivní špičková entita. Šojgu a generálové si zase myslí, že Vagnerovci věci jen komplikují.“

Putin údajně považuje čečenské bataliony a Prigožinovu práci „za docela efektivní“ a proto nevystoupil proti jejich veřejnému hanobení špiček ruské armády. Zároveň ale zřejmě nemá v plánu na nejvyšších pozicích provádět rozsáhlé změny.

To neznamená, že nedochází k potrestání neúspěšných velitelů. Podle ruského serveru RBC Kreml nahradil velitele Západního vojenského okruhu Alexandra Žuravleva. Ruské ministerstvo obrany oficiálně jen potvrdilo sesazení náměstka ministra odpovědného za logistiku, generála Dmitrije Bulgakova.

X X X

Nizozemský premiér porušil zákon mazáním zpráv. Nevešly se mu do staré nokie

Nizozemský vládní úřad dospěl k tomu, že premiér Mark Rutte porušil archivní zákon, když roky mazal textové zprávy ve svém telefonu. Rutte v květnu uvedl, že všechny důležité SMS archivoval, ale jiné mazal, aby ve svém starém telefonu značky Nokia uvolnil místo. Podle šetření nelze zjistit, zda smazal důležité informace o politických rozhodnutích.

 Rutte, který stojí v čele nizozemské vlády od roku 2010 a kvůli schopnosti přežívat skandály získal přezdívku „teflonový premiér“, podle zjištění textové zprávy ve svém telefonu „nedostatečně“ archivoval. Nizozemské zákony totiž vyžadují, aby vládní činitelé zpřístupnili svou korespondenci, aby ji bylo možné řádně přezkoumat.

Příslušný inspektorát v prohlášení uvedl, že mnoho zpráv „bylo smazáno“. Kolik z nich mělo být podle nizozemského archivního zákona archivováno, neupřesnila, uvádí portál Euronews.

Na premiérovo pochybení na jaře upozornil deník De Volkskrant, když prověřoval postup vlády při řešení pandemie covidu-19. Následoval soud, u kterého šéf konzervativně-liberální VVD Rutte podle agentury AP prozradil, že zprávy, které považoval za nedůležité, okamžitě mazal a zbytek přeposílal do oficiálního archivu.

Podle jeho právníka tak činil, aby mu zprávy nezabíraly místo ve starém telefonu Nokia 301. Sám Rutte poté upřesnil, že když v telefonu bylo příliš zpráv, fungoval pomalu.

Ohrožení národní bezpečnosti?

Skandál, který některá nizozemská média nazývají „Nokiagate“, v květnu vyvolal hlasování o důvěře vládě. To Rutte ustál. Kritici ho obviňovali ze zatajování státní činnosti. Objevily se také spekulace, zda používání starého telefonu nemohlo ohrozit národní bezpečnost.

Zpráva zjistila, že Rutte sice téměř vždy posílal úředníkům k archivaci příchozí zprávy, ale ne vždy tomu tak bylo v případě těch odchozích. Inspektoři konstatovali, že úředníci, kteří zprávy archivovali, se řídili „vládním pokynem, který zřejmě není v souladu s archivním zákonem“.

Dále zpráva uvádí, že způsob archivace vedl ke ztrátě údajů, protože u přeposlaných zpráv nebyl uveden čas původního přijetí. „Dobrá archivace je důležitá, abychom věděli, jak se věci udály,“ uvedl inspektorát.

Právě oddanost starému telefonu Nokia pomohla Ruttemu si u veřejnosti udržet image člověka, který vyznává jednoduchý a skromný životní styl. Premiér, který je známý také tím, že jezdí po Haagu na kole, vyměnil nedávno svůj starý telefon za nový smartphone. Podle tiskového úřadu vlády ale změnu neučinil kvůli skandálu, ale protože jeho předchozí telefon přestal fungovat.

X X X

Miss Krymu zpívala ukrajinskou píseň. Dostala pokutu za podporu nacismu

Olga Valejevová, která na okupovaném Krymu letos zvítězila v místní soutěži krásy, musí zaplatit pokutu v řádech tisíců korun poté, co společně se svou kamarádkou zpívala známou ukrajinskou píseň. Podle ruských úřadů se tak dvojice žen dopustila diskreditace ruské armády.

 Valejevová společně s nejmenovanou přítelkyní zazpívala populární ukrajinskou píseň Červona kalyna na balkoně svého bytu. Video pak dvojice umístila na Instagram do takzvaných stories, kde se záběry po 24 hodinách automaticky smažou.

Krymská policie Valejevové okamžitě udělila pokutu 40 tisíc rublů (17 tisíc korun), její přítelkyni pak soud poslal na deset dní do vězení.

„Na internetu bylo zveřejněno video, na němž dvojice žen předvedla píseň, která je bojovou hymnou extremistické organizace,“ uvedlo krymské ministerstvo vnitra na platformě Telegram. Dodalo, že soud uznal ženy narozené v letech 1987 a 1989 vinnými z diskreditace ruské armády a veřejného demonstrování nacistických symbolů.

Rusko po únorové invazi na Ukrajinu schválilo zákon, který zakazuje diskreditaci jeho ozbrojených sil. Za porušení zákona hrozí trest až 15 let vězení. Moskva rovněž označuje ukrajinské národní symboly za extremistické, fašistické a nacistické.

Krymská policie v úterý zveřejnila video, na kterém se ženy za zpěv omluvily. „Nechtěla jsem nikomu ublížit. Myslely jsme si, že je to prostě jen písnička, kterou známe už dlouho,“ prohlásila Valejevová. „Nevěděla jsem, že má nacionalistický charakter a rozhodně jsem nechtěla šířit propagandu jejím zpíváním,“ dodala její kamarádka podle listu The Guardian.

 Moskvou dosazený šéf poloostrova Sergej Aksjonov už v září varoval obyvatele, že úřady budou na takové písně reagovat „tvrdě“. Jeho slova přišla poté, co Červona kalyna zazněla na místní svatbě.

„Zpívání takových nacionalistických hymen, zvláště během speciální vojenské operace, bude potrestáno,“ řekl Aksjonov. „Lidé, kteří to dělají, se chovají jako zrádci,“ dodal s tím, že na „této záležitosti“ pracuje speciální skupina bezpečnostních služeb FSB

X X X

Další pomoc USA Ukrajině zvyšuje hrozbu konfliktu, tvrdí ruský velvyslanec

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena poslat Ukrajině další těžkou vojenskou techniku Rusko chápe jako bezprostřední hrozbu pro své strategické zájmy. Řekl to ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov.

Spojené státy tímto rozhodnutím podle Antonova posilují svoje postavení jako „strany konfliktu“.

Bílý dům v úterý oznámil, že USA poskytnou Ukrajině čelící ruské agresi další balík vojenské pomoci v hodnotě 625 milionů dolarů, tedy asi 15,4 miliardy korun, jehož součástí budou další zbraně a vojenská technika, včetně salvových raketometů HIMARS.

„Dodávky vojenské techniky (z USA a dalších zemí) na Ukrajinu znamenají nejen prodloužení krveprolití a další oběti, ale i zvyšují nebezpečí přímého vojenského střetu mezi Ruskem a západními zeměmi,“ varoval ruský velvyslanec.

X X X

Kdo skončí dřív? Moskva zvedá rukavici a chce čekat, kdy odejde Zelenskyj

Rusko si přinejhorším počká, až Ukrajina bude mít nového prezidenta, který bude přístupný mírovým jednáním. Řekl to v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na rozhodnutí ukrajinské hlavy státu Volodymyr Zelenského už nevyjednávat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

 Zelenskyj ve čtvrtek také podepsal výnos, který za neplatné od samého počátku prohlašuje ruské právní akty porušující svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

A to včetně dekretů ruského prezidenta Vladimira Putina o uznání nezávislosti Krymu z března 2014 a čtyř dalších ukrajinských regionů z minulého měsíce. Uvedené Putinovy dekrety předcházely ruské anexi těchto ukrajinských území. Podle Zelenského výnosu nemají žádné právní následky.

„Území Ukrajiny je celistvé a nedotknutelné v rámci mezinárodně uznaných státních hranic a svrchovanost Ukrajiny se vztahuje na její celé území,“ stojí v dekretu ukrajinského prezidenta. Toto rozhodnutí potvrzuje nezadatelné svrchované právo Ukrajiny obnovit a zachovat územní celistvost.

Zelenskyj ve čtvrtek podepsal také nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Už v pátek ukrajinský prezident sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude Putin v Kremlu.

Zelenskyj to řekl krátce poté, co Putin v pátek oznámil připojení čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů k Rusku a podepsal s jejich proruskými vůdci příslušné smlouvy. Ve čtvrtečním Zelenského nařízení stojí, že dokument reaguje právě na tento pokus o anexi ukrajinského území. Připojení obsazených ukrajinských území k Rusku schválil mezitím i ruský parlament. Západní země a mezinárodní společenství krok Ruské federace neuznávají.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve čtvrtek v reakci na Zelenského nařízení sdělil, že Moskva vyčká na změnu postoje Kyjeva. „Budeme čekat buď na změnu postoje současného ukrajinského prezidenta, nebo vyčkáme až na příštího ukrajinského prezidenta, který změní tuto pozici v zájmu ukrajinského lidu,“ řekl podle agentury TASS Peskov.

Kyjev a Moskva už několik měsíců o příměří na Ukrajině oficiálně nejednají. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v září řekl, že Rusko se k jednání nestaví odmítavě, Peskov ale krátce na to uvedl, že podle Kremlu nemají mírové rozhovory valné vyhlídky. Kyjev uvádí, že rozhovory jako takové nezavrhuje, odmítá ale jednání založená na ruských ultimátech a odmítá jednat o ztrátě svých území.

X X X

ADVOKÁT  ZEMANA  NESPALA:  SOUDCI  PRAHY  5  DLOUHO  ŘEŠÍ  PŘÍPAD  PREZIDENTA  ZEMANA

Soudci Prahy 5 už rok řeší možné omezení svéprávnosti Zemana. Šikana, míní jeho právník Nespala

Obvodní soud pro Prahu 5 se zabývá od loňského října dvěma návrhy, aby byla prezidentu Miloši Zemanovi omezena svéprávnost. V průběhu řízení dokonce stanovil hlavě státu opatrovnici. To však následně zrušil nadřízený městský soud, podle kterého jde o předčasné rozhodnutí. Zemanův advokát označuje oba podané návrhy za šikanózní.

 Obě rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterými bylo v rámci řízení o omezení svéprávnosti prezidenta Miloše Zemana zrušeno přidělení opatrovnice, získala redakce iDNES.cz na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vyplývá z nich, že ani jeden z návrhů nepodal státní orgán či zdravotní ústav, ale soukromé osoby. Obě žádosti se k soudu dostaly loni v říjnu, tedy v době, kdy se veřejně spekulovalo o Zemanově zdraví.

Pod prvním návrhem ze 7. října je uveden muž, který má iniciály M. B. P. Druhý podnět byl podán 13. října navrhovatelem V. C. V té době ležel Miloš Zeman ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče v Ústřední vojenské nemocnici.

Obvodní soud pro Prahu 5 se nejprve snažil postoupit obě věci ke kladenskému soudu, v jehož obvodu jsou Lány, kde tráví Miloš Zeman většinu času a kde si také později zřídil trvalé bydliště.

Okresní soud v Kladně ale s převzetím nesouhlasil a nadřízený Krajský soud v Praze poté rozhodl, že má oba návrhy řešit pražský soud. Svým pokynem také zavázal prvoinstanční soud k tomu, aby Zemanovi stanovil opatrovníka, což se letos v březnu skutečně stalo. Jako prezidentovu opatrovnici určil soud v obou řízeních pražskou advokátku Marcelu Kolibovou.

Zemanův právní zástupce Marek Nespala vzápětí obě usnesení napadl odvoláním. Návrhy označil za zjevně šikanózní s tím, že neobsahují žádné relevantní informace ani podklady. Jediná „lékařská zpráva“, o niž se má jeden z podnětů opírat, je podle Nespaly „vyvrácenou lží, která je sama o sobě předmětem žaloby“.

  Jedná se o loňské tvrzení psychiatričky Džamily Stehlíkové, podle níž vedlo abstinování prezidenta v nemocnici k náběhu na delirium tremens. Zmínila také metabolický rozvrat kvůli alkoholické jaterní cirhóze, trvalé poškození mozku či skokové zdementnění. Tuto její diagnózu prezident i jeho právník odmítají. Hlava státu kvůli tomu podala na lékařku žalobu.

Advokát Nespala nakonec letos v květnu u Městského soudu v Praze s námitkami proti ustanovení opatrovnice uspěl. Obě usnesení byla zrušena.

Žalobci: Lékařské zprávy podle nikdo nepadělal

Státní zastupitelství nenašlo žádné skutečnosti, které by vedly k podezření na padělání lékařské zprávy prezidenta Miloše Zemana při jeho loňské hospitalizaci. Věc proto takzvaně založilo bez přijetí dalších opatření. V tiskové zprávě to ve středu uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Podnět k prověření věci podal Zeman v červnu s tím, že mohlo jít o sabotáž.

Prezident v podnětu napsal, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení pravomocí. Pražské vrchní státní zastupitelství pak v srpnu sdělilo, že podezření na sabotáž nebylo důvodné. Nadále ale pokračovalo prošetřování možného padělání lékařské zprávy, které řešilo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6.

Chybí nejen podpis

Odvolací soud například v jednom rozhodnutí upozornil na to, že „navrhovatel (M. B. P., pozn. red.) není zjevně s posuzovaným v pravidelném osobním kontaktu (zřejmě s ním není v osobním kontaktu vůbec), a nemá tedy bezprostřední přehled o stavu posuzovaného, a tedy ani konkrétní a přesné informace týkající se jeho zdravotního stavu“.

V druhé věci zase soudci konstatovali, že návrh na omezení svéprávnosti prezidenta není autorem V. C. ani podepsán, což zákon vyžaduje. Odvolací senáty (každé z odvolání posuzoval jiný senát) zároveň upozornily první instanci, že si může ze zákona od obou navrhovatelů vyžádat lékařskou zprávu o duševním stavu Miloše Zemana.

„Není samozřejmě správný takový postup, kdy soudy automaticky každému nekvalifikovanému navrhovateli uloží povinnost k předložení lékařské zprávy, nicméně tam, kde se z obsahu návrhu jeví, že by se s velkou pravděpodobností mohlo jednat o šikanu, je takový postup na místě, byť obstarání takové zprávy není nic snadného,“ vysvětluje v usnesení předsedkyně odvolacího senátu Irena Nosková.

Návrh na omezení svéprávnosti prezidenta Miloše Zemana je podle ní natolik nestandardní a neurčitý, že by takový postup byl na místě.

Pokud žadatelé své podněty relevantně nedoplní a neodstraní všechny vady, měl by soud řízení zastavit. „Dle sdělení paní soudkyně jsou obě řízení zpět u našeho soudu a zdejší soud také bude řízení vést a rozhodovat v nich. Nyní jsou dosud obě věci ve fázi přípravné,“ sdělila ve středu iDNES.cz mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Markéta Fikoczková.

X X X

Česko Čechům, svrhněte vládu, nabádali trollové z Číny. Facebook je odstřihl

Společnost Meta, pod kterou spadají například sociální síť Facebook či Instagram, v minulém týdnu informovala o zrušení sítě čínských trollů, kteří se zaměřovali na poštvání Čechů proti vládě či kritizovali podporu Ukrajiny. Zpráva upozorňuje, že falešné facebookové účty z Číny zakládaly skupiny, kde nabádaly lidi ke svržení vlády.

Na první pohled jen další běžná skupina, kde se shromažďují lidé, kteří nesouhlasí se současnou českou vládou. Příliš nevybočuje ani očividně špatnou češtinou.

„Občané musí být v centru pozornosti české vlády. V této skupině můžete svobodně vyjádřit svou nespokojenost a hněv s vládou Fialy, a to nejen v domácích otázkách, ale i v zahraniční politice,“ stálo v popisu skupiny, která nesla název Návrat České republiky Čechům.

Ve skupině byla také výzva, aby lidé diskutovali o tom, jak změnit Fialovu vládu či ji svrhnout. Společnost Meta však zjistila, že daná facebooková skupina je dílem informačního boje, který je koordinovaný z Číny. Společnost však současně uvedla, že nemá dostatek důkazů, aby mohla říci, kdo v Číně za danou aktivitou stojí.

Podle Mety například jeden z příspěvků ve skupině vyzýval lidi, aby šířili zprávu s výzvou: „Naším cílem je zbavit se současné vlády, která chce být jen hvězdou Evropy, a vytvořit vládu, která se bude skutečně starat o zájmy českých občanů.“

V Česku byla aktivita především protivládní

Společnost ve své zprávě informovala, že „operace“ probíhala nejen na Facebooku, ale také na Instagramu či konkurenčním Twitteru. Ohledně Česka se také jednalo o dva weby, které se zaměřovaly na online petice. Autoři dokumentu uvedli, že šlo o malou síť, která neoslovila příliš velké publikum.

Snaha Číny probíhala vždy v různých obdobích, a to od podzimu 2021 do poloviny letošního září. „V Česku byla aktivita především protivládní, kritizovala podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem a její dopady na českou ekonomiku,“ stojí ve zprávě s tím, že kritiku vždy doprovázelo varování před znepřátelením Číny.

Každý shluk účtů zveřejňoval obsah pouze v malém počtu, a to především během pracovní doby v Číně. Takže většinou v době, kdy jejich cílová skupina ani nebyla vzhůru. Podle autorů dokumentu se příspěvky trollů zabývalo jen málo lidí, jiní je rovnou označili za falešné.

„Naše automatizované systémy odstranily řadu účtů a stránek na Facebooku kvůli různým porušením komunitárních norem, včetně předstírání identity a nepravosti,“ píše se dále ve zprávě. Ta rovněž uvádí, že se jednalo o první čínskou síť, která se soustředila třeba na českou zahraniční politiku vůči Číně a Ukrajině.

„Operace čínského vlivu, které jsme již dříve narušili, se obvykle zaměřovaly na kritiku Spojených států před mezinárodním publikem,“ podotýká společnost.

Obvinili vládu z upřednostňování Ukrajiny

Ohledně České republiky například společnost Meta odhalila, že jedna skupina se vydávala za Čechy a několikrát za den sdílela různé memy či příspěvky s kritikou české vlády. Některé z příspěvků se podle autorů dokumentu zaměřovaly na domácí problémy, a to včetně vysokých cen energií a inflace v důsledku podpory Ukrajiny.

V dalších příspěvcích například obvinili českou vládu z upřednostňování Ukrajiny před vlastním obyvatelstvem. Rovněž vládu označovali za loutku EU nebo USA. „Obchodní válka s Čínou bude bolet víc než s Ruskem,“ stálo v jednom příspěvku. Další nabádal k podpisu petice proti vládě.

Při mnoha příležitostech čínská strana sdílela obsah zveřejněný Rusy. Například sdíleli odkaz, kde lidé měli najít údajné dokumenty, které tvrdily, že USA provozovaly biologické zbraně a laboratoře na Ukrajině.

Jeden z údajných českých účtů například zveřejnil odkaz na článek o globálním zasahování USA s textem: „K čemu je taková eskalace dobrá běžným Američanům? Čechům? Čína je naštěstí více racionální, jinak by vypukla třetí světová válka.“

„K čemu je taková eskalace dobrá běžným Američanům? Čechům? Čína je naštěstí více racionální, jinak by vypukla třetí světová válka.“ | foto: Facebook/Meta

Úspěšnější v operaci byla druhá větev, kterou společnost odhalila. Ta měla kořeny v Rusku. Jednalo se o síť, která měla více než 60 webových stránek vydávajících se za legitimní zpravodajské organizace spolu s přibližně 4 tisíci účtů na sociálních sítích a dalšími peticemi na specializovaných webech.

Celkem společnost ohledně ruské operace odhalila a smazala⁠ 1 633 falešných účtů a 703 stránek a skupina na Facebooku a 29 falešných účtů na Instagramu. Za šíření příspěvků pak Rusové utratili v přepočtu přes dva a půl milionu korun, aby dezinformacím zvýšili dosah.

Přehled o účtech není v kapacitách resortu

Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá pro iDNES.cz uvedla, že resort o účtech, kteří šíří nenávistný obsah z jiných zemí, přesný přehled nemá. „Takový přehled vzhledem k množství účtů, průběžnému vzniku a zániku a každodenní produkci různého obsahu ani není v kapacitách ministerstva,“ řekla Malá.

Ta také podotkla, že pokud v rámci obecného monitoringu resort narazí na obsah, u kterého je podezření, že by mohl být trestným činem, předává jej policii. „V řešeném případě jde o účty, které se dopouštěly neautentického koordinovaného chování, které je na platformách zakázané. To může odhalit a má technicky možnost tyto účty zrušit právě daná platforma,“ doplnila Malá.

Systematičtější a profesionálnější ovlivňování diskuzí letos zaznamenali i Čeští elfové, kteří se právě dezinformacemi v kyberprostoru zabývají. Podle mluvčího organizace Víta Kučíka se jedná o techniku neautentických účtů, které ovlivňují diskuzi v souhře.

„Buď jejich velké množství ovládá nějaký člověk manuálně, nebo ještě efektivněji prostřednictvím takzvaných botů, což jsou automatizovaní softwaroví roboti. Jedná se o klikání, „srdíčkování“, „karmování“, vnášení propagandistických sloganů, s nějakou skutečnou diskuzí a ‚jiných názorech‘ to nemá nic společného,“ řekl pro iDNES.cz Kučík.

Cílem podle jeho slov je změnit dojem z diskuze pro tichého vnějšího pozorovatele, kterých je většina. „Aby získal pocit, že ‚lid‘ zásadně odmítá politiku vlády, příslušnost k EU a NATO,“ dodal Kučík.

X X X

DEMONSTRACE  ODBORÁŘŮ  PROTI  FIALOVI

Demonstrace bude tvrdá, ale slušná, tvrdí odbory. Očekávají desetitisíce lidí

Na sobotní demonstraci očekávají odboráři desítky tisíc účastníků. Lídr ČMKOS Josef Středula vyvrátil, že by šlo o extremistickou nebo proruskou akci. Odbory požadují zavedení cenové kontroly u potravin, energií nebo nájmů, volají i po zvýšení minimální mzdy. Středula je nezávislým kandidátem na prezidenta, podpisy na demonstraci ale prý sbírat nebude. Hanba by mě fackovala, řekl.

 Na demonstraci mají podle organizátorů dorazit desítky tisíců lidí z různých koutů Česka. Bude se konat na Václavském náměstí v sobotu 8. října. V ten samý den budou odbory organizovat protest i na Slovensku.

Předseda ČMKOS Josef Středula vyvrátil, že by sobotní demonstrace byla proruská. „Nechystá se extremistická ani populistická demonstrace, bude to demonstrace nespokojených zaměstnanců a občanů,“ řekl lídr odborářů.

Právě ochrana firem a ochrana zaměstnanců budou hlavními tématy protestu. „Bude to demonstrace slušná, tvrdá, nekompromisní, s jasným požadavkem,“ uvedl Středula.

Případná obměna členů vlády by podle něj mohla uklidnit situaci, ale je pouze na premiérovi. „Respektujeme výsledky voleb, jsme demokraté,“ podotkl.

O vyhlášení generální stávky vedení odborů podle něj zatím nemluvilo, ale do budoucna Středula tento krok nevyloučil. „Nikdy mě o to lidé nežádali tolikrát jako v této době,“ poznamenal odborový předák. Dodal, že se nikdy žádného nástroje nevzdávají dopředu.

Odbory navrhují opatření, která by podle nich měla zmírnit dopady současné energetické krize na občany. Jsme nespokojení s tím, jakým způsobem vláda řeší současnou situaci,“ šéf ČMKOS.

Odbory proto požadují okamžité zavedení přísné cenové regulace a cenové kontroly u všech základních životních potřeb, jako jsou potraviny, teplo nebo teplá voda. Žádají také růst dávek a zavedení podpory firem jako v epidemii.

Dalším bodem požadavků je zastavení poklesu reálných mezd v roce 2023. Chtějí, aby vláda s odbory vyjednávala v zájmu držení kupní sily mezd a platů. Volají po zvýšení minimální mzdy o 2000 korun měsíčně ještě letos, zvýšení procentní výměry nemocenské a ošetřovného o 20 procent a zvýšení platů v celé rozpočtové sféře o deset procent od 1. ledna 2023.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) kritizuje, že lidé s minimální mzdou jsou „pracující chudobou, což pro tak bohatou zemi, jakou je Česko, je ostuda“.

Odboráři chtějí akce využít k mobilizaci svých členů a k přípravě na další jednání s vládou. Pokud kabinet nebude jednat, plánuje lídr ČMKOS další akce.

Před několika dny proběhla médii fotka, na které jeden severomoravský odborový svaz nabízí účastníkům demonstrace kompenzaci 500 korun na cestu a výdaje spojené s ní. Na odbory se snesla kritika, že platí své demonstranty. Lídr ČMKOS tuto zprávu ve středu vyvrátil. „To, jak se rozhodnou odborové organizace je jejich věc,“ řekl Středula k finanční kompenzaci. Tito lidé podle něj pojedou z dálky a přispět jim není špatné.

Podpisy sbírat nebudu

Středula plánuje na začátku příštího roku kandidovat na prezidenta. Jako nezávislý kandidát potřebuje, aby jeho kandidaturu podpořila petice s alespoň 50 tisíci podpisy voličů.

Na dotaz iDNES.cz odpověděl, že na sobotní akci sbírat podpisy pro svou prezidentskou kandidaturu nebude. „Hanba by mě fackovala přijít s nějakým archem na podpisy mé kandidatury na prezidenta, ale neumím zamezit tomu, když někdo přijde sám. Třeba tam budou i jiné petiční listiny, já to fakt nevím,“ řekl. Dodal že však z jeho strany a strany jeho týmu žádná taková iniciativa nevzejde.

Zpráva o demonstraci odborů vedených Josefem Středulou, který chce zároveň kandidovat na Hrad, vyvolala kritiku části politiků. Ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi akce nedává logiku.

„V situaci, kdy vláda finišuje konkrétní řešení pomoci na úrovni EU i národní, tak mi toto oznámení odborů nedává logiku, pokud není cílem demonstrovat za každou cenu,“ reagoval na Twitteru. Podle expremiéra Andreje Babiše zneužívá šéf ČMKOS své funkce k vlastní prezidentské kampani.

X X X

EXMINISTR  TLUSTÝ:  FIALA   ČR  DOHNAL  KE  KATASTROFĚ

Na obzoru je katastrofa a bankrot. Vláda dělá vše, abychom tam byli rychle, zlobí se Tlustý

Hrozí České republice v důsledku ekonomické krize řecký scénář? Například ekonom Mojmír Hampl se obává, že by se Česko v následujících letech mohlo skutečně dostat do situace, kdy nebude schopno ufinancovat své dluhy, pokud něco neudělá. Podle exministra financí Vlastimila Tlustého dokonce vláda dělá vše pro to, aby přišel co nejrychleji státní bankrot. Jeho obavy však v pořadu 360° na CNN Prima NEWS mírnil ekonom Vladimír Pikora.

„Na obzoru, přesněji za obzorem, je katastrofa. Všechno se vyvíjí ke státnímu bankrotu. Je to tak. Vláda dělá všechno pro to, aby to přišlo rychle,“ komentoval Tlustý vládní návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun.

Se slovy o bankrotu však Pikora nesouhlasil: „Už v roce 2011 Miroslav Kalousek (tehdejší ministr financí, pozn. red.) neustále mluvil o tom, že jdeme řeckou cestou a proto je potřeba zvyšovat daně. Nakonec řecký scénář nenastal. Dneska máme dluh okolo 44 procent HDP. Řecko mělo po mnoho let přes 100 procent. Jdeme zatím sice řeckou cestou, ale že bychom bankrot měli mít za rohem, to si nemyslím. Naše veřejné finance na tom jsou oproti Řecku stále dobře a máme dobrý rating. Bankrotu se aktuálně nebojím,“ poznamenal ekonom ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

Novým šéfem civilní rozvědky bude Posolda, vláda na to ministrovi kývla

Vláda kývla na to, aby ministr vnitra Vít Rakušan jmenoval nového ředitele civilní rozvědky – Úřadu pro zahraniční styky a informace. Stane se jím bývalý náměstek rozvědky Vladimír Posolda. Funkce ředitele rozvědky není obsazena kvůli rezignaci Petra Mlejnka a jeho kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr.

 Šéfa civilní rozvědky jmenuje ministr vnitra se souhlasem vlády. Ministr vnitra Posoldu vybral kvůli jeho dobré reputaci, profesnímu životopisu i manažerským zkušenostem v tajných službách.

Posolda je dlouholetý zpravodajec a bývalý náměstek rozvědky pro operativní činnost. Ve zpravodajských službách se věnoval technické, analytické i operativní činnosti.

Byl také na ministerstvu zahraničí poradcem náměstka pro sekce bezpečnostní a multilaterální. Aktuálně se chystal vyjet jako velvyslanec do Jordánska, kde už získal takzvaný agrément.

„Je to člověk, který službě velmi dobře rozumí a svými charakterovými danostmi je schopný dát té službě patřičný klid, který každopádně potřebuje,“ uvedl Rakušan.

Ve čtvrtek nového ředitele rozvědky představí sněmovnímu bezpečnostnímu výboru. Posolda zákonodárcům za zavřenými dveřmi sdělí své priority.

X X X

Okupovanou jadernou elektrárnu bude vlastnit Rusko, nařídil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret nařizující převedení Záporožské jaderné elektrárny do ruského vlastnictví. Rusové elektrárnu okupují od začátku března. Učinil to ve stejný den, kdy šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin prohlásil, že přebírá zpět její vedení.

 „Nařizuji vládě Ruské federace zajistit přijetí jaderných zařízení Záporožské jaderné elektrárny a dalšího jmění nezbytného pro její činnost do federálního vlastnictví,“ praví se v dekretu, z něhož citovala agentura TASS.

Putin podle TASS také nařídil vládě vytvořit státní podnik zajišťující bezpečnost této největší jaderné elektrárny v Evropě. Vláda má také rozhodnout o podrobnostech fungování elektrárny do roku 2028 a Putin stanovil status organizace, která elektrárnu provozuje.

Enerhoatom na Putinův dekret zareagoval připomínkou, že podle výnosu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou všechny ruské právní akty porušující svrchovanost a územní celistvost neplatné od samého počátku a nemají žádné právní důsledky.

„Záporožská jaderná elektrárna bude dál pracovat na Ukrajině, v souladu s ukrajinskými zákony, v ukrajinském energetickém systému a v Enerhoatomu,“ zdůraznila ukrajinská firma.

Šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin ve středu prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny, kterou od března okupují ruské invazní jednotky

Dosavadního generálního ředitele zařízení Ihora Murašova podle ukrajinských úřadů zadržela v pátek na několik dní ruská hlídka a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý sdělila, že se do své původní práce už nevrátí.

„Správa elektrárny byla převedena do Kyjeva počínaje okamžikem, kdy okupanti unesli generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova,“ uvedl Kotin podle agentury Ukrinform. Veškerá rozhodnutí týkající se provozu největší evropské atomové elektrárny se podle něj budou napříště přijímat v centrále Enerhoatomu.

„Záporožská jaderná elektrárna bude dál pracovat na Ukrajině, v souladu s ukrajinskými zákony, v ukrajinském energetickém systému a v Enerhoatomu,“ zdůraznila ukrajinská firma v reakci na Putinův dekret o převedení Ukrajiny do vlastnictví Ruska.

MAAE v pondělí uvedla, že Murašov byl propuštěn, aniž by upřesnila, kdo ředitele zadržoval. V úterý organizace oznámila, že je s rodinou na území kontrolovaném Ukrajinou a do své původní práce se už nevrátí.

Šéf agentury Rafael Grossi mezitím oznámil, že v nejbližších dnech odjede k jednáním do Kyjeva a poté se vydá do Moskvy.

Záporožskou jadernou elektrárnu obsadily na začátku března ruské invazní síly, ale stále ji obsluhuje ukrajinský personál. Kyjev a Moskva se už dříve vzájemně obvinily z ostřelování a poškození zařízení, což vyvolalo obavy z možné jaderné havárie.

Agentura Reuters k poslednímu vyjádření šéfa Enerhoatomu poznamenala, že ho učinil navzdory dnešnímu prohlášení Ruska, které uvedlo, že hodlá od nynějška na provoz elektrárny dohlížet.

„Záporožská jaderná elektrárna se nyní nachází na území Ruské federace, a proto by měla být provozována pod dohledem našich příslušných úřadů,“ uvedl podle ruské agentury RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin.

Elektrárna se nachází v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti, kterou se Moskva pokouší spolu s dalšími obsazenými ukrajinskými regiony anektovat.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal zákony o anexi čtyř ukrajinských regionů, čímž završil ruský formální proces záboru území.

Tomu předcházelo proruskými úřady narychlo zorganizované hlasování na okupovaných územích o jejich připojení k Rusku; výsledky tohoto hlasování uznala podle médií pouze KLDR, zatímco většina zemí ruskou anexi ukrajinských území odmítá.

X X X

Indie odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině. Putinovy suroviny jí ale vonět nepřestaly

Indie se prezentuje jako země, která se staví proti ruské agresi na Ukrajině. Tamní premiér Naréndra Módí to ostatně dal při posledním setkání s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem jasně najevo. A vysloužil si za to ovace Západu. Jenže Indie i nadále ve velkém skupuje Putinovy suroviny – ropou a uhlím počínaje, vojenským vybavením konče.

„Dnes není doba pro válku,“ sdělil během setkání v uzbeckém Samarkandu během září indický předseda vlády ruskému prezidentovi. Jeho slovům tehdy tleskala třeba francouzská hlava státu Emmanuel Macron a Bílý dům vydal prohlášení, v němž Módího slova pochválil a označil za „principiální vyjádření“.

 Jak ovšem zdůrazňuje americká stanice CNN, indický postoj je dvousečný. Země sice dává najevo, že ji válka na Ukrajině „znepokojuje“, ale zřejmě nemá v úmyslu nasadit proti Rusku nějaké vlastní sankce či se s nimi připojit k jiným státům.

I nadále Nové Dillí s Moskvou udržuje velmi dobré obchodní vztahy. Poté, co Rusko přišlo o plno kontraktů kvůli válce na Ukrajině, kdy se na něj začaly valit západní sankce, Indie podle CNN ještě navýšila svůj odběr ropy, uhlí či zemědělského hnojiva. Podle americké televize tím Módí Rusům pomohl.

„Se zintenzivňující se válkou vidíme v Indii jistou úroveň nejistoty,“ řekla pro CNN Deepa Ollapallyová z americké Univerzity George Washingtona v hlavním městě USA. Ta dodala, že „ostrá slova“ indického premiéra směrem k Putinovi by měla být chápana v kontextu toho, jak se zvyšují ceny jídla, pohonných hmot či zmíněných hnojiv. Všechny tyto věci jsou pro Indii velmi důležité.

Dalším důkazem, že Indie není tak rázná, jak by z Módího slov mohlo vyplývat, je postoj země na jednání Organizace spojených národů (OSN). Už několikrát se totiž při hlasování o odsouzení ruské agrese zdržela.

X X X

Indie se bojí rusko-čínské aliance

Analýza CNN do jisté míry připouští, že v podobné pozici jako Indie je i Čína. Peking se stejně jako Nové Dillí snaží působit neutrálně, až státotvorně, kdy ruskou agresi na Ukrajině odmítá, ale zároveň nemá problém s obchodováním na ose s Moskvou.

Čínská pozice je ovšem ještě více posunutá. Peking totiž několikrát vyzval Západ, aby od protiruských sankcí ustoupil, a dokonce opakovaně osočil USA a Severoatlantickou alianci (NATO), že konflikt na Ukrajině vyvolaly ony.

CNN rozebírá i variantu, že se Indové Číňanů obávají. „Čína zůstává velkou hrozbou na indických hranicích. Indie by rozhodně nechtěla stát proti silné alianci Ruska a Číny,“ sdělil médiu indický politický expert Sushant Singh. Ačkoliv se Indie snaží pod Módího vedením přiblížit k demokratickým mocnostem Západu, v hlavě předsedy vlády zůstává jiná hlavní myšlenka. „Musí si chránit své vlastní zájmy,“ hodnotí Singh.

 Putin mobilizoval, Ukrajinci postupují

Putin se průběh války na Ukrajině, kterou svojí invazí vyvolal koncem letošního února, aktuálně pokouší zvrátit mobilizací ruských občanů. Oficiálně se má týkat pouze mužů, kteří jsou v aktivní záloze či mají vojenskou zkušenost. Objevují se však zprávy, že verbíři na mnoha místech v Ruské federaci berou každého muže, i když s armádou do té doby nikdy nepřišel do styku. Ministr obrany Sergej Šojgu v návaznosti na Putinův projev uvedl, že by ruská armáda tímto způsobem měla získat 300 tisíc nových mužů.

Mnoho Rusů již skutečně narukovalo, další otevřeně protestují. V mnoha městech včetně Moskvy či Petrohradu došlo k rozsáhlým demonstracím, proti kterým tvrdě zasáhli policisté. Skoro až otevřená revolta pak vypukla v kavkazském Dagestánu, kde se místní muži i ženy pouštěli do střetů s ozbrojenými policisty.

Stovky tisíc Rusů již navíc podle dostupných informací opustily Rusko. Velké kolony se tvoří například na hranicích s Finskem, Gruzií či Kazachstánem a Mongolskem. Velký zájem je i o jednosměrné lety do zahraničí.

Ukrajincům se mezitím daří pokračovat v jejich protiofenzivě, a to hned na několika místech fronty. Ačkoliv Putin vyhlásil anexi dobytého území, tak tyto oblasti nemá plně pod plnou kontrolou.

X X X

Hrozba vysokého trestu nemůže být jediným důvodem pro uvalení útěkové vazby, připomněl ÚS

 Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl stížnost muže podezřelého z podílu na vraždě spáchané v roce 2011 na Karlovarsku. Směřovala proti vazbě, do které se muž dostal až letos v lednu. Policisté totiž nejprve případ odložili, teprve později získali důležitou svědeckou výpověď a začali stíhat trojici domnělých pachatelů.

Ústavní stížnost zpochybňovala důvody vazby. Soud se jejím obsahem zevrubně zabýval, nakonec ji zamítl, i když rozhodování Okresního soudu v Karlových Varech a Krajského soudu v Plzni podle ústavního soudce Jaroslava Fenyka „jen těsně dosáhlo hranice ústavní konformity“.

Výhrady ÚS se týkají zejména odůvodnění vazebního rozhodnutí. Hrozba vysokého trestu totiž nemůže být jediným a výlučným důvodem pro uvalení útěkové vazby, je potřeba zvážit i další okolnosti. Obecné soudy tedy pochybily, pokud takový další důvod výslovně nezvažovaly, avšak v části odůvodnění napadených rozhodnutí, která rekapituluje dosavadní skutková zjištění a průběh vyšetřování, obecné soudy takové další okolnosti zmiňují.

Přesto ÚS dospěl k závěru, že vazba je důvodná. Poukázal na způsob provedení trestného činu nebo mužovo spojení s lokálním podsvětím.

„Dle skutkových zjištění obecných soudů je zřejmé, že čin, z nějž je stěžovatel obviněn, odpovídá typově velmi nebezpečnému gangsterskému způsobu chladnokrevně provedené, předem promyšlené nájemné vraždy, de facto popravy. To soudy při rozhodování o prodloužení vazby zcela nepochybně vzaly v úvahu,“ stojí v nálezu.

Trestný čin se odehrál v říjnu 2011. Pachatelé pod falešnou záminkou vylákali muže do autoservisu, kde jej jeden z nich zastřelil. Poté tělo zabalili do koberce, odvezli do příkopu v lese, zahrnuli dřevem a zapálili. Dvojice pachatelů pak podle kriminalistů inkasovala od objednatele vraždy odměnu 200.000 korun pro každého.

Pisatel ústavní stížnosti nebyl střelcem, na činu se ale podle policie mohl podílet jako spolupachatel, jenž pomohl oběť vylákat na místo vraždy a zlikvidovat tělo, ceskajustice.cz

X X X

Messi se vrací do Barcelony, přečetl si svět přestupovou bombu. Katalánci ale zatím jen sní

Čas utíká a Lionel Messi už je za polovinou svého kontraktu v Paris Saint-Germain, do kterého loni přestoupil z Barcelony. Z klubu, ve kterém předtím strávil celý profesionální život i část toho mládežnického. Katalánský gigant má navždy rezervované místo v srdci argentinského génia. A teď se objevily zprávy, podle kterých se malý velký muž na milované místo k 1. červenci příštího roku jistojistě vrátí. Ale opravdu?

Bombu do fotbalového světa vypustila argentinská novinářka Veronica Brunatiová. Suše na Twitteru informovala, že počínaje prvním červencovým dnem roku 2023 bude Messi znovu patřit Barceloně. Její příspěvek byl okamžitě masivně „lajkován“ i sdílen.

Vyznění bylo takové, že i samotný hráč už musel učinit jednoznačné rozhodnutí, ne jen nechat jednat agenta – svého otce Jorgeho. Znamenalo by to, že sedminásobný vítěz Zlatého míče se vrátí k Blaugranas zadarmo, protože 30. června mu končí dvouletá smlouva s Paris Saint-Germain.

 Barcelonu loni opouštěl v slzách. Odchod totiž v létě 2021 nebyl v plánu, s Katalánci se nejprve domluvil na novém kontraktu. Jenže ekonomické strasti klubu byly tak vážné, že setrvání Messiho nebylo uskutečnitelné, aniž by nedošlo k porušení finančních pravidel španělské La Ligy. Proto zvolil odchod do Francie za starým dobrým kamarádem Neymarem.

Prezident Barcelony Joan Laporta se nyní všemi možnými způsoby snaží problémy zažehnat, čímž zvedá šance, že by se jeden z nejlepších fotbalistů historie mohl vrátit i se svými náročnými požadavky.

Ovšem věci nejsou v tak pokročilé fázi, jak tvrdila Brunatiová. O daleko podrobnější a uvěřitelnější zpravení veřejnosti se postaral nejrenomovanější „přestupový expert“ Fabrizio Romano. Sdělil, že Barcelona skutečně sní o tom, aby se Messiho domácím revírem znovu stal stadion Camp Nou. Zároveň však dodal, že PSG usiluje o to, aby byl Argentinec doma v Parku princů. Hlavně ale konstatoval: „Mohu vám říct, že podle zdrojů blízkých Leovi Messimu stále není s žádným klubem nic dohodnuto.“

Podle Romana zatím nepadla žádná oficiální nabídka, a to ani ze strany Pařížanů. „PSG miluje Leův vliv, zvláště teď v jeho druhé sezoně a chtělo by s ním prodloužit smlouvu. Ale ani v tomto případě se ještě neurodil žádný pakt,“ uvedl vždy dobře informovaný novinář.

Důvod je prostý. Messi se koncentruje to, co se děje teď a čas vyřešit budoucnost teprve přijde. „Teď je v jeho hlavě mistrovství světa v Kataru. Chce se soustředit na sezonu v PSG, chce vyhrát Ligu mistrů a až pak v roce 2023 se rozhodnout, co chce dělat dál,“ upřesnil Romano.

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.