Maďarsko nebude posílat Ukrajině jakékoli zbraně a zůstane mimo válku. Na shromáždění v Budapešti prohlásil maďarský premiér a lídr konzervativní strany strana Fidesz Viktor Orbán, který také opozici obvinil ze snahy zatáhnout Maďarsko do konfliktu.

„Vždy jsem hájil německé zájmy. Dělám, co mohu. Aspoň jedna strana mi věří,“ řekl někdejší předseda německé SPD. Dodal, že je nutné co nejdříve nalézt mírové řešení. „Myslím si, že ta válka byla chyba a celou dobu to také říkám,“ uvedl Schröder, který v březnu odcestoval do Moskvy, kde se sešel s prezidentem Vladimirem Putinem.

X X X

 ‚Bála jsem se vyjít ven a nadechnout se.‘ Uprchlíci popsali situaci z obléhaného Mariupolu

Lidé, jimž se o víkendu podařilo uprchnout ze zdevastovaného Mariupolu, popisují týdny strádání a bombardování. Nedovedete si představit, čím jsme si prošli – byl to teror, řekla agentuře Reuters Natalija Usmanovová poté, co ji o víkendu evakuovali z úkrytu v železárnách a ocelárnách Azovstal. Další žena, které se povedlo dostat z poničeného města jiným způsobem, agentuře AP řekla, že nad hutním areálem viděla rakety a mračna kouře.

 „Bála jsem se, že to bunkr nevydrží – měla jsem strašný strach,“ líčila sedmatřicetiletá Usmanovová dobu, kdy se skrývala v Azovstalu a zažila jeho bombardování ruskými silami. V úkrytech se podle ní nedostávalo vzduchu a mezi lidmi panoval strach.

„Tak dlouho jsme neviděli slunce,“ dodala po evakuaci v obci Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládané proruskými separatisty.

V úkrytech pod rozlehlým metalurgickým komplexem, který vybudovali Sověti za vlády někdejšího diktátora Josifa Stalina tak, aby vydržel značné poškození, se ukrývají podle dostupných informací stovky civilistů a až 2000 ukrajinských vojáků, někteří jsou podle Kyjeva zranění a potřebují pomoc. Dochází jim voda, jídlo a léky.

Celkem ve městě, které – až na Azovstal – ovládly ruské invazní síly, zůstává asi 100 000 obyvatel. O víkendu se některým povedlo dostat pryč – část lidí z Azovstalu evakuovaly OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK). Někteří obyvatelé města využili víkendového příměří a uprchli sami.

Pytlík jako toaleta

„Neumíte si představit, co jsme prožili – byl to teror. Žila jsem tam, pracovala celý svůj život, ale co jsme tam viděli, bylo otřesné,“ uvedla Usmanovová.

Stanice CNN přinesla svědectví nejmenované ženy, jejíž vyprávění se v některých částech podobá líčení Usmanovové, nicméně není jasné, zda jde o stejnou osobu.

Podle americké zpravodajské stanice uvedla, že v Azovstalu pracovala a během bojů strávila v labyrintu bunkrů pod závodem celé týdny. Už dříve se prý snažila z Mariupolu uniknout evakuačními koridory, ale kvůli neustávajícímu ostřelování nemohla.

„Ostřelování bylo silné a dopadlo do naší blízkosti. U východu z bombového krytu (…) se nedalo dýchat, nebyl tam dostatek kyslíku. Bála jsem se i jen vyjít ven a nadechnout se čerstvého vzduchu,“ řekla tato žena CNN.

„Když jsme byli v (evakuačním) autobusu, řekla jsem manželovi: Vasjo, už nebudeme muset chodit na záchod s baterkou? A nebudeme muset používat pytlík, koš (jako toaletu),“ dodala.

Bez možnosti útěku

Zatímco oficiální evakuace z Mariupolu často selhávaly, mnoha lidem se v posledních týdnech podařilo z města uprchnout vlastními silami, připomněla agentura AP. Někteří do Záporoží dorazili i v pondělí ráno, nezávisle na evakuaci organizované OSN a Červeným křížem.

Jedna žena přijela v pohřebním voze, popsal Reuters. Mariupol podle svých slov opustila před časem a ukrývala se pak ve sklepě v nedaleké vesnici.

Jiným se dosud prchnout nepovedlo. „Lidé bez aut nemohou odjet. Jsou zoufalí,“ řekla AP Olena Gibertová, která byla mezi těmi, kdo přijeli – často ve špinavých a poničených vozech – do přijímacího střediska v Záporoží, které je pod kontrolou ukrajinských sil.

„Musíte pro ně jet. Lidé nemají nic,“ dodala žena, podle níž řada obyvatel města touží uprchnout, ale bojí se to v Rusy kontrolovaném městě otevřeně říct.

Ruské obléhání města od prvních dnů války uvěznilo civilisty v otřesných podmínkách, s omezeným přístupem k potravinám, vodě, lékům a elektřině.

Vystaveni byli intenzivnímu ruskému bombardování, které se nevyhnulo ani místní porodnici nebo divadlu. Mariupolu podle Gibertové vládne atmosféra proruské propagandy.

Mračna kouře

Anastasija Dembycká využila krátkého víkendového příměří v souvislosti s evakuací civilistů z Azovstalu a uprchla z města i s dcerou, synovcem a pejskem. Hutní areál podle svých slov viděla z okna, když se odvážila vyhlédnout ven.

„Viděli jsme létat rakety,“ popsala a dodala, že nad továrnou pak viděla mračna kouře. Cestou do Záporoží musela projít mnoha kontrolními stanovišti a poblíž města čekala osmnáct hodin, než jí bylo umožněno projet.

Podobně jako mnoho dalších obyvatel Mariupolu přežívala s rodinou za téměř neustálého bombardování díky vaření na provizorních kamnech a vodě ze studny. „Byla jsem vyděšená, pak jsem si zvykla,“ konstatovala Vladyslava, čtrnáctiletá dcera Dembycké.

Symbol brutality

Mariupol u Azovského moře se stal symbolem brutality války a utrpení obyčejných lidí. Předchozí pokusy o otevření bezpečných koridorů z města u Azovského moře ztroskotaly, přičemž ukrajinští představitelé opakovaně obviňovali ruské síly ze střelby a ostřelování podél dohodnutých evakuačních tras, poznamenala agentura AP.

Ruská vojska mezitím ovládla takřka celé město, poslední baštou ukrajinského odporu zůstává Azovstal, který ruské jednotky obklíčily.

O víkendu ukrajinští i ruští představitelé uvedli, že OSN a MVČK evakuovaly z hutního komplexu a jeho okolí desítky civilistů. Ukrajinské úřady mezitím zveřejnily na internetu video z evakuace, na němž jsou vidět starší ženy a matky s dětmi, jak šplhají po strmé hromadě trosek Azovstalu, nastupují do autobusu a odjíždějí.

X X X

Šándor: Ukrajině pomáhají tajné služby USA i Británie. Státům ale docházejí zbraně

Bezpečnostní expert Andor Šándor pro CNN Prima NEWS prohlásil, že Ukrajinci likvidují cíle s takovou přesností, že jsou zjevně neustále v kontaktu s americkou tajnou službou CIA, ale i s britskými zpravodajskými službami. Expert v rozhovoru také řekl, že z tankových ztrát se Rusové mohou sbírat roky.

Podle dosud neověřených zpráv se do ukrajinské palby připletl i náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruska Valerij Gerasimov. Vyvázl se zraněními. Přesto to dokazuje, jak moc je ukrajinská armáda informovaná.

 Rusové mají obrovské ztráty

Ten se pro CNN Prima NEWS vyjádřil také k otázce výrazných ztrát ruských tanků. Moskva měla na Ukrajině přijít až o tisíc tanků. „To jsou tři tankové divize, přičemž schopnost nahrazovat ztráty je velmi limitní. Vyrobit takový počet tanků je otázka ne měsíců, ale spíše let. Ukazuje se, že těžké techniky Rusko nemá dostatek,“ přiblížil Šándor.

Z Ruska se mezitím šíří zvěsti o všeobecné mobilizaci. Podle bezpečnostního experta by ale neměla přílišný smysl. „Nemá cenu mobilizovat, protože brancům nemůžete dát zbraně. Rusové dobře ví, že frontální útok je další ztráta tanků, proto se uchylují k ostřelování dělostřelectvem a snaží se postupovat krůček po krůčku,“ řekl.

Bude zbraní dost?

Na Ukrajinu mezitím proudí nové a nové zbraně. Ukrajinští vojáci se učí zacházet s novou technikou údajně v Polsku. „Řekl bych, že už tak šest týdnů cvičí,“ zmínil Šándor.

Podle něj se ale blíží moment, kdy hlavní zásobovatelé Ukrajiny – USA a Velká Británie – nebudou nadále kapacitně schopní spojence ve válce podporovat.

„Otázka je, kolik toho ještě mohou Američané a Britové uvolnit. Spojené státy budou muset zvažovat, zda si ten svůj potenciál uchovají pro nějaká svá nebezpečí,“ uzavřel Šándor.

X X X

Ukrajinu a Rusko dělí názorová propast, řekl Klaus. Vyzval k hledání míru

Konflikty způsobuje názorová propast, míní exprezident Václav Klaus. Doplnil, že v souvislosti s válkou na Ukrajině má víru ve vítězství rozumu nad propagandou a zodpovědností nad egem namyšlených jednotlivců. Hledání mírového řešení by nemělo trvat dlouho, uvedl.

V březnu se nechal exprezident slyšet, že by musel být veden na popraviště, aby vrátil Puškinovu medaili, kterou mu udělil v roce 2007 ruský prezident Vladimir Putin. Klaus v souvislosti s tím prohlásil, že odmítá laciné rusobijství.

Konflikt na Ukrajině je více než hrozný, řekl dnes Klaus. Doplnil, že pokud se bude nezodpovědnost některých politiků a jejich rádců projevovat často, může přerůst v konfrontaci velmocí disponujících zbraněmi hromadného ničení. „Pak by už byla v sázce budoucnost celé naší civilizace,“ řekl bývalý prezident v projevu při příležitosti uctění obětí domácího odboje proti nacistické okupaci v Terezíně.

„Propast, která dnes dělí na Ukrajině bojující strany, je hluboká a vypadá nepřekonatelná. Stejně tak velká je ale už delší dobu i jiná propast, propast v názorech lidí na volbu směru vývoje celé lidské společnosti, na zachování, nebo naopak radikální popření jejích hodnot a tradic,“ řekl Klaus. Války podle něj nejsou produktem nevysvětlitelného zkratu nějakého politika. „Právě taková názorová propast vede k válkám,“ podotkl.

Klaus věří, že budou brzy zahájena vážná jednání o mírovém řešení války na Ukrajině. Zmínil, že je otázkou, jak dlouho jeho hledání potrvá. V zájmu Ukrajiny, Evropy i České republiky by to nemělo trvat dlouho, dodal.

Klaus se k invazi a jednotlivým událostem, které se staly na Ukrajině, vyjadřuje rozporuplně. Invazi označil za zločin a tragické neštěstí. Například masakr v Buči ale exprezident odsoudit odmítl. Na dotaz Frekvence 1 odpověděl, že neví.

„Zaprvé já se tím neživím, že bych sledoval tyhlety obrázky. A prostě určitě jsou tragické. Na druhé straně by bylo dobře vědět, co z toho je skutečně autentická fotografie a záběr a co z toho nastylizovaná propaganda,“ řekl.

X X X

Romští uprchlíci se utábořili u brněnského nádraží. Nabídnuté ubytování odmítli

Podle Švába lidé ze skupiny prošli procesem na některém z asistenčních center pro ukrajinské uprchlíky. „Mají status dočasné ochrany. O situaci u nádraží víme a na místě pracujeme. Snažíme se spolupracovat i s neziskovými organizacemi a OSPOD (odbor sociálně-právní ochrany dětí), protože jsou tam i malé děti,“ uvedl Šváb.

Podle jeho odpoledních informací uprchlíci odmítli nabízené ubytování. „Kdo z uprchlíků nemá ubytování a přijde do asistenčního centra, zaevidujeme ho a hledáme ubytování pro všechny uprchlíky bez rozdílu. Když ho ale odmítne, musí odejít a na další ubytování nemá nárok,“ sdělila mluvčí kraje.

Obecně centrum nabízí ubytování v hotelech, penzionech nebo internátech, variantou je i správa uprchlických zařízení. „U romských skupin vzniká problém v situaci, když přijede rodina o 20 nebo 30 členech a nechce být rozdělená. Taková kapacita se nehledá jednoduše, proto nabízíme i správu uprchlických zařízení. Někteří to odmítli,“ řekla Knotková.

Část uprchlíků se přemístila do kasáren

Část lidí se podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) nechala k večeru převézt autobusem do bývalých kasáren v Židenicích. „Ta situace je téměř neřešitelná. Primárně mi jde o to, aby ulice byly bezpečné, aby tady nebyli lidé bez domova, navíc v takovém množství. Problém je, že my nemůžeme ty lidi donutit násilím, aby se někam přemístili,“ prohlásila na místě primátorka.

Má také informace, že někteří lidé nechtějí z ulice odejít, že jsou spokojení. V jedné z budov v kasárnách město v současnosti ubytovává podle Vaňkové asi 150 ukrajinských uprchlíků, po domluvě s policií pro tyto lidi využije druhou budovu, která se nyní zařizuje.

Podle Herákové by měla vzniknout pracovní skupina, která by těmto lidem pomohla. „Brno je velké město a těch lidí je tu hodně. Brnem prošlo už několik skupin a je z toho zlá krev,“ poukázala Heráková na to, že některým lidem se velké romské skupiny u nádraží nelíbí.

Podle Herákové přišlo do ČR asi 1 200 romských uprchlíků. „Přicházejí různé skupiny od nejvíce integrovaných až po ty z nejhorších sociálních podmínek. Je tam obtížnější integrace. Jsem proto v komunikaci s kolegou, který pracuje na sociálním odboru magistrátu, aby vznikla akční skupina,“ doplnila Heráková.

X X X

Vnitro: Za uprchlíky z Ukrajiny bude stát platit zdravotní pojištění jen 180 dní

Vnitro chce přimět uprchlíky z Ukrajiny, aby si více nacházeli práci. Zdravotní pojištění za ně bude stát platit jen 180 dní. Ukrajinci s trvalým pobytem odjíždějící do války budou moci naopak přerušit platby pojistného bez sankcí. Žádosti o ochranu občanů jiných států zemí EU budou ze zákona nepřijatelné. Přijímány nebudou žádosti o víza občanů z Ruska a Běloruska.

Úpravy navrhuje ministerstvo vnitra v rámci novely zákona o „některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“.

Ministerstvo vnitra se v novele mimo jiné vypořádává s opatřeními, které vláda rozhodla usnesením, avšak neexistuje k nim zákonné zmocnění. Takovým opatřením je například zákaz vstupu Rusů a Bělorusů na území České republiky schválený vládou 30. března 2022, které znemožňuje podávat žádosti těchto občanů o pobyt v ČR včetně těch s dočasnou ochranou. Navíc opatření skončí s nouzovým stavem. Vláda však chce mít i nadále oprávnění znemožnit vstup občanů třetí země na území v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Vláda stanoví Rusy a Bělorusy jako nepřijatelné v ČR

Byť je navrhovaný zákon formulovaný obecně ve vztahu k válce na Ukrajině, podle důvodové zprávy k novele míří na Rusy a Bělorusy: „Cílem navrhované právní úpravy je omezení vstupu a pobytu občanů Ruské federace a Běloruské republiky na území České republiky tím, že nebudou přijímány jejich žádosti o vízum, povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu, které mohou podat na zastupitelských úřadech,“ uvádí důvodová zpráva.

„ČR. Lze mít důvodně za to, že takové omezení bude vytvářet tlak na uvedené státy, který může v celkovém důsledku napomoci ukončení agrese a návazně i samotné migrační vlny touto agresí vyvolané. Současně existují důvodné obavy, že by přítomnost občanů Ruské federace a Běloruské republiky na území mohla reálně ohrozit bezpečnost České republiky, navrhovaná právní úprava má za cíl této hrozbě předejít,“ pokračuje odůvodnění návrhu ministerstvo vnitra.

Opatření v § 1 má vypadat takto

(1) Je-li to nezbytné z důvodu ochrany zahraničně politických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, může vláda stanovit nařízením, že žádost o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu občanem určitého státu, který není členským státem Evropské unie a není vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, (dále jen „třetí země“) je nepřijatelná. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o  pobytu cizinců na území České republiky obdobně.

(2) Vláda současně může stanovit, na které žádosti a skupiny občanů třetí země se nařízení podle odstavce 1 nevztahuje.

Podle návrhu budou všechny žádosti podané před účinnosti nového zákona zastaveny: „Řízení, která již byla podáním žádosti na zastupitelském úřadu zahájena, ale nebyla dosud ukončena, budou ze zákona zastavena,“ stojí v důvodové zprávě.

Vláda bude moci stanovit výjimky, kterými mají být například sloučení rodiny.

Stát uprchlíky s občanstvím v EU automaticky odmítne

Zbytek novely už se týká jen Ukrajinců, a to dlouhodobě žijících v České republice s oprávněním dlouhodobého pobytu i nově příchozích v postavení uprchlíka pod dočasnou mezinárodní ochranou.

Předně vnitro řeší žádost o ochranu v České republice těch uprchlíků, kteří jsou již občany jiné členské země EU nebo mají status uprchlíka v jiné zemi EU: „Jedná se zejména o situace, kdy je zjištěno, že osoba je zároveň občanem jiného členského státu Evropské unie. Dalšími situacemi, ke kterým začalo docházet, je mobilita těchto osob v rámci Evropské unie a snaha nalézt útočiště jinde než v České republice, a to opět formou dočasné ochrany nebo formou zisku jiného pobytového oprávnění nebo mezinárodní ochrany,“ uvádí k tomu vnitro.

Taková žádost o ochranu bude podle nového zákona „nepřijatelná“ a stát se jí vůbec nebude zabývat.

Vnitru vadí, že noví Ukrajinci neplatí zdravotní pojištění

V dalším kroku pak vláda prostřednictvím návrhu vnitra hodlá zrovnoprávnit již zde dlouhodobě žijící Ukrajince s nově příchozími pod dočasnou mezinárodní ochranou. Na rozdíl od „původních“ Ukrajinců, ti „noví“ nemají nyní žádnou povinnost platit zdravotní pojištění, které za ně po celou dobu ochrany platí stát.

„Tento stav však vykazuje jistou nerovnováhu mezi těmito pojištěnci a ostatními pojištěnci. Cizinci, kteří mají nárok na stejný rozsah zdravotních služeb jako ostatní pojištěnci, se nemusí nikterak podílet na příjmech do systému zdravotního pojištění, nemusí do něj nijak finančně přispívat, a tedy nejsou jakkoli motivováni k zaměstnání či podnikání, kdy by z těchto příjmů odváděli pojistné, a to i v případě, kdy k tomu dispozice mají,“ vysvětluje k tomu vnitro.

Stát ví, že za ženy a důchodce bude platit dál

Stát proto zkrátí dobu, po kterou bude nově příchozím Ukrajincům platit zdravotní pojištění na půl roku. „Navrhuje se také, aby za cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany (podle zákona č. 65/2022 Sb.), byla doba, po kterou za ně platí pojistné stát, omezena na dobu 180 dní ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Po uplynutí této doby budou mít stejné postavení jako ostatní pojištěnci s trvalým pobytem na území České republiky. Dobu 180 dnů lze považovat za dostatečnou na to, aby si mohli zajistit příjmy ze zaměstnání či z podnikání, a mohli se tak podílet na příjmech do systému,“ uvádí vnitro ke změně.

Ministerstvo vnitra také ví, že mnoho Ukrajinců v postavení uprchlíka pod ochranou pracovat nebude. „Pokud k tomu nebudou mít dispozice či podmínky, může za tyto pojištěnce platit pojistné stát nadále, avšak z jiného titulu, např. jako za uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o malé děti, osoby důchodového věku apod. Cílem je také tyto pojištěnce více motivovat k zapojení se do pracovního procesu,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Kromě toho se zavádí povinnost Ukrajinců s ochranou v ČR hlásit ministerstvu vnitra do tří dnů změnu pobytu. Vnitro respektive stát a územně správní celky tak chtějí získat přehled o ubytovacích kapacitách, kapacitách škol, zdravotnictví nebo pracovních příležitostech. „Také s ohledem na počty uprchlíků setrvávajících na území České republiky i jejich vyšší územní fluktuace bylo přiměřené a účelné upravit uvedený institut odlišně od obecné právní úpravy dopadající na ostatní cizince pobývající na území České republiky,“ vysvětluje princip vnitro.

Řešení pro ty, co odešli do války nebo se nemohli vrátit

Pro Ukrajince dlouhodobě žijící v České republice pak vnitro v novele nabízí možnost odjíždět na Ukrajinu do války a vracet se do ČR bez sankcí v souvislosti s platbami zdravotního pojištění v ČR.

„S ohledem na probíhající vojenský konflikt řada pojištěnců, státních příslušníků Ukrajiny s povoleným trvalým pobytem na území České republiky, odchází do své vlasti, přičemž nelze předjímat, a ani oni sami nevědí, po jakou dobu budou ve své vlasti pobývat, zda a kdy se vrátí. Mnozí neprodleně po vypuknutí ozbrojeného konfliktu odcestovali na Ukrajinu, další vycestovali před konfliktem, tedy před 24. 2. 2022, avšak byli nuceni ve vlasti zůstat. Na druhou stranu někteří před ozbrojeným konfliktem odjeli na Ukrajinu s tím, že jejich pobyt tam bude dlouhodobý (delší než 6 měsíců), avšak museli se z důvodu své bezpečnosti do České republiky vrátit dříve,“ vysvětluje situaci „starých“ Ukrajinců vnitro.

Na rozdíl od jiných cizinců žijících v ČR, Ukrajinci odjíždějící do na Ukrajinu po 24. únoru 2022 nebudou muset platit zdravotní pojištění po dobu pobytu na Ukrajině a nebudou muset dokládat, že jsou pojištění tamtéž. „Povinnost zaplatit pojistné, které vzniklo přede dnem 24. února 2022, mu zůstává, a to i když na Ukrajině již pobýval. Na rozdíl od ustanovení § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nemusí být dodržena podmínka nepřetržitého pobytu delšího 6 měsíců na Ukrajině a nemusí být předložen doklad o uzavřeném zdravotním pojištění na Ukrajině a jeho délce, avšak musí být předložen doklad o pobytu na Ukrajině a jeho délce,“ stojí v důvodové zprávě.

Ti Ukrajinci, kteří vycestovali na Ukrajinu před 24. únorem a učinili o tom prohlášení, ale nemohli se vrátit do ČR, nebudou muset platit zdravotní až do dne, kdy se znovu pojišťovně přihlásí. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

V ČEZ pracuje expříslušník StB, známý z kauzy pražských jízdenek. U soudu si často nevzpomínal

 Ve Skupině ČEZ pracuje jako nákupčí postava známá z několika kauz pražského Dopravního podniku. Bývalý estébák Petr Oumrt byl šéfem zakázek městského dopravce v éře několika podezřelých obchodních případů, které se doputovaly před soudy. Tam si dnešní specialista nákupu ČEZu Oumrt na řadu věcí nemohl vzpomenout. Například si nevzpomínal na některé aktéry, kteří s ním sloužili v komunistické Státní bezpečnosti. V ČEZu Petr Oumrt řešil například zakázku na obnovu a modernizaci rádiových sítí v jaderné elektrárně Temelín.

„Jsem zkušený profesionál se zaměřením na oblast nákupu materiálu a služeb, s přesahem do logistiky/skladového hospodářství. Disponuji zkušenostmi z práce v nákupu u velkých, i nadnárodních společností, od pozic specialista nákupu, po funkci ve středním managementu velké společnosti. Měl jsem tak možnost seznámit se s odlišnými firemními kulturami. Mám odborné a komplexní znalosti procesu výběru dodavatelů, výborné vyjednávací a prezentační dovednosti a 15letou zkušenost s podnikovým informačním systémem SAP,“ tvrdí o sobě na profesním serveru LinkedIn inženýr Petr Oumrt. Ten dnes pracuje ve Skupině ČEZ na pozici specialisty nákupu.

Před tím byl v letech 2007 až 2013 zaměstnancem pražského Dopravního podniku, kde byl působil na pozici vedoucího jednotky zásobování. Jde o éru, která je spojena s prapodivnými nákupy a kontrakty. Kauzy, jako například výroba a dodávka jízdenek – známější pod názvem Neograph, z této éry, doputovaly před soud, a Oumrt v nich vypovídal jako svědek. Přestože u něj byla původně provedena domovní prohlídka a v kauze tedy figuroval jako podezřelý.

Obžalovaní v kauzách z éry Martina Dvořáka byli pravomocně zproštěni obžaloby, protože se dle rozhodnutí soudů žalobci Vrchního státního zastupitelství v Praze Adamovi Borgulovi nepodařilo popis údajné trestné činnosti soudům doložit.

Pochybnosti o zakázkách ale zůstávají dodnes. Obzvláště kvůli tomu, že se kolem zakázek na Dopravním podniku točilo příliš mnoho příslušníků komunistické tajné policie – StB. A Petr Oumrt byl jedním z nich.

Řadový zaměstnanec v akci

„Pan Petr Oumrt nastoupil jako specialista nákupu, věnující se především oblasti Telco v roce 2016 na základě výběrového řízení. Nejde o žádnou manažerskou pozici, ale o post řadového zaměstnance a tyto pozice neprocházejí žádným detailním prověřováním. Z životopisu jsme věděli, že byl v minulosti zaměstnán v Dopravním podniku, ale nemáme žádné informace, a ani nemůžeme mít, o tom, že by byl prošetřován policií,“ sdělil Ekonomickému deníku k aktuálnímu angažmá Petra Oumrta mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

V ČEZu pak podle otevřených zdrojů tento „řadový zaměstnanec“ například mimo jiné řešil komplexní zajištění obnovy, modernizace a rozšíření hlasových rádiových sítí a pagingové sítě ETE formou dodávky a implementace digitální rádiové sítě včetně poskytování souvisejících servisních služeb a dodávek náhradních dílů.

Zkratka ETE je pro neznalce zkratkou jaderné elektrárny Temelín.

V loňském roce pak byl Oumrt kontaktní osobou ČEZu pro zakázku s názvem: Servis a obnova přístupové a přenosové telekomunikační sítě s SDH/TDM/MPLS zařízením a příslušnými dohledovými systémy.

Letos pak Oumrt mimo jiné řeší sjednání rámcové dohody obsahující smluvní podmínky pro zadávání jednotlivých dílčích zakázek na dodávky prvků bezpečnostní infrastruktury od výrobce Check Point Software Technologies Ltd. v rámci doplnění, obnov a rozšíření korporátních datové sítě.

Kolegové z StB

Ale zpět. U problematických zakázek pražského Dopravního podniku se jako rudá linie celým příběhem prolíná propojení a úzký kontakt bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti.

Firemní administrátor Peter Kmeť, blízký lobbistovi Ivo Rittigovi – známý z kauzy jízdenek a společnosti Cokeville Assets, působil pod krycím jménem Slaný na rezidentuře Hlavní správy rozvědky SNB v zahraničí – teritorium USA a Kanady. Sídlil v New Yorku.

Jan Janků, s krycím jménem Buriánek, z firmy Neograph působil na 52. odboru, tedy odboru, který měl na starosti USA a Latinskou Ameriku.

Vladimír Sitta starší z firmy Neograph působil pod krycím jménem Tesárek na 52. odboru, tedy odboru, který měl na starosti USA a Latinskou Ameriku.

Pavel Švarc z firmy Cross Point (ta získala zakázku na prodej jízdenek – pozn. red.) měl krycí jméno Špaček a byl zařazen na 23. odboru, tedy odboru výběru, přípravy a řízení nelegální rozvědky.

Petr Oumrt pak působil pod krycím jménem Popelka v politické rozvědce, v první záloze, v legalizaci, na odboru Evropa s číselným označením 37.

Dokument o přijetí Petra Oumrta k StB. Foto Jan HrbáčekStB si Petra Oumrta připravovala na vyslání do rezidentury v německém Bonnu. Foto: Jan Hrbáček

Aby toho nebylo málo, detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který přišel na Dopravní podnik oznámit obří riziko padělání jízdenek a zakázku na nepadělatelné jízdenky získala společnost Neograph, s krycím jménem Lindner, byl před rokem 1989 také zařazen v StB jako student, v záloze náčelníka správy.

Svědek, který si nevzpomíná

Roli Petra Oumrta ohledně zakázek popsal blíže v rozhovoru pro Českou justici bývalý náměstek Dopravního podniku Ivo Štika.

„Někdy v září 2007 se ještě předpokládalo, že se na nové lépe zabezpečené jízdenky udělá standardní výběrové řízení. Začala se připravovat zakázka, tu řešil šéf nákupu a veřejných zakázek Petr Oumrt a jeho podřízení… …Výběrové řízení měl na starosti šéf zakázek Petr Oumrt, ale příprava zakázky trvala dlouho. Magistrát se, tuším v listopadu 2007, rozhodl, že se od ledna 2008 změní cena jízdenek. Kvůli tomu už na výběrové řízení ale nebyl čas, protože to by trvalo minimálně rok. Tak se běžným procesním postupem rozhodlo o tom, že se to urychlí. Proběhly znalecké posudky a zadalo se to napřímo, jak umožňoval zákon,“ vzpomínal Ivo Štika.

„Tak to bylo samozřejmě najednou velké překvapení, že jsou ´všichni známí´. O to paradoxnější bylo, když Oumrt u soudu tvrdil, že Sittu seniora vůbec nezná. To bylo až úsměvné. Stejně tak, jako to, že si pak nikdo nic nepamatoval. Třeba Oumrt, ten nevěděl vůbec nic. Kromě svého křestního jména a příjmení u toho soudu popřel prakticky všechno. I to, že byl zodpovědný za všechny zakázky. To bylo hodně zvláštní,“ konstatoval Ivo Štika.

Jeho tvrzení jsou doložitelná. Aktuálně specialista nákupu ČEZu měl podle přepisů z hlavního líčení u soudu, skutečně náhlé problémy s pamětí.

Když mu soud předložil nabídku na dodávku jízdních dokladů, tak na otázku -Vy sám jste se nějakým způsobem podílel na obsahu této listiny? odpověděl: „Na obsahu listiny jsem se nepodílel.“

Na následující otázku – Kdo to vymýšlel v DP? pak zareagoval: „Nevzpomínám si… …Jak jsem již uvedl, na detaily se nevzpomínám.“

Petr Oumrt si pak v průběhu výslechu nemohl vzpomenout hned na několik osob, které byly s Dopravním podnikem v přímém kontaktu.

V jaké fázi jste se k tomu jako vedoucí jednotky zásobování dostal? ptal se státní zástupce Adam Borgula. „Na podzim 2007, kdy jsem přebíral nějaké podklady v rámci nástupu. Co v té době všechno v šanonu bylo, na jaké úrovni to bylo, to skutečně nevím. Přebíral jsem situaci, kdy tam proběhla nějaká jednání, byly tam nějaké předběžné dohody, hledaly se cesty.“

Od koho jste to přebíral? ptal se dále žalobce. „Fyzicky od někoho, dostal jsem tam kancelář se šanony.“ Kdo kancelář využíval předtím? pokračoval žalobce. „Jméno mého předchůdce si nepamatuji.“

Vzpomenete si, kdo byl osloven s výzvou podání nabídky? nenechal se odbýt Borgula. „Nevzpomenu,“odvětil Oumrt.

Říká vám něco název společnosti Cokeville Asssets? pokračoval žalobce. „Ne,“ odtušil Oumrt.

A jméno doktor Peter Kmeť? doplnil Borgula. „Ne,“ zazněla stejná odpověď.

Výpadky paměti Petra Oumrta doprovázely i při pokračování výslechu.

Znáte JUDr. Pavla Švarce? ptal se předseda senátu soudu Petr Hovorka. „Neznám.“

Znáte JUDr. Petera Kmetě, Mgr. Davida Michala (právník z advokátní kanceláře Šachta spol, dnes MSB Legal – pozn. red.? „Neznám.“

„Slyšený svědek Ing. Petr Oumrt v letech 2007 – 2013 pracoval v DPP na pozici vedoucího jednotky zásobování. Společnost Cross Point mu není známa. K výběrovému řízení týkajícímu se dodávek služby prodeje jízdních dokladů si svědek na nic nevzpomněl… …Výpověď svědka Oumrta hodnocena nebyla nebyla, neboť nepřinesla žádná podstatná tvrzení,“ stojí v rozsudku senátu Městského soudu v Praze, vedeného předsedou Petrem Hovorkou.

Průběh kariéry Petra Oumrta u StB. Foto: Jan Hrbáček

Petr Oumrt si před soudem evidentně nevzpomněl na tři kolegy z StB.

U soudu jsem odpověděl na všechny otázky

Ekonomický deník proto Petrovi Oumrtovi položil přes tiskový odbor ČEZu několik otázek. Odpovědi ale nedorazily.

Ekonomický deník proto Petrovi Oumrtovi zavolal, aby mu mohl otázky položit osobně. Zpočátku Petr Oumrt odpovídat nechtěl. Zvukový záznam telefonátu je ZDE.

Následně se ale ozval sms zprávou s tím, že na otázky odpoví.

Mohl byste popsat období, kdy jste působil v pražském Dopravním podniku? Co konkrétně jste měl na starosti? Za jaký úsek jste zodpovídal, kolik jste měl podřízených? Co konkrétně jste řešil vy, např. nákup jízdenek, můžete tento proces prosím popsat?

Vedoucí jednotky zásobování, která měla v odpovědnosti nákup materiálu a služeb a problematiku skladového hospodářství/zásoby v období 2007-2013. V rámci jednotky zásobování pracovala cca 130 pracovníků. Moje odpovědnost byla dána organizačním řádem a dalšími interními normami, případně jsem byl operativně úkolován představenstvem, dozorčí radou a v daném období příslušným nadřízeným. Proces nákupu jízdenek byl v odpovědnosti příslušného útvaru Dopravního podniku.

Byly podle vás zakázky problematické, jak tvrdilo VSZ Praha ve své obžalobě? Jaká byla tedy prosím vaše role při jejich realizaci?

Předpokládám, že máte na mysli veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Proces zakázek podléhal interní kontrole Dopravního podniku a kontrole dohledových orgánů. Jako vedoucí jednotky zásobování jsem nesl danou odpovědnost za administraci procesu veřejné zakázky – dodržení zákona o veřejných zakázkách.

Znáte Ivo Rittiga, Petra Kmetě, Pavla Švarce, Jana Janků a Vladimíra Sittu? Odkud?

Osoby, se kterými jsem měl v rámci působení v Dopravním podniku pracovní vztah, jsou Jan Janků a Sitta junior.

U soudu jste tvrdil, že Sittu seniora vůbec neznáte. Jak je to prosím možné, když jste spolu sloužili?

Sittu seniora neznám a pokud, jak jste zmínil, že máte jasnou představu o mojí práci u rozvědky, není otázka na místě – způsob práce u rozvědky vylučoval v rámci konspiraci znalost stovky zaměstnanců vnitra, navíc, pokud nevýznamná část pracovala v legalizaci nebo přímo v zahraničí.

Jaká byla vaše pracovní náplň u StB?

Viz výše – dostupné informace máte k dispozici v archívu, který jste zmínil – otevřené zdroje. Takže jenom pro úplnost – ekonomický odbor/problematika, německy mluvící země.

Jak vysvětlíte, že jste si u soudu na řadu věcí v Dopravním podniku nevzpomněl?

U soudu jsem odpověděl na všechny otázky, kde jsem si byl jistý, že se nejedná o domněnku nebo neúplnou vzpomínku. S odstupem času, kdy k soudu došlo, je navíc přirozené, že míra zapomnění rychle stoupá. Zdroj, který citujete nebo evokoval tento dotaz, se mýlí. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Soud zrušil pokutu Samkové za prokletí velvyslance. Profesní komora uplatňuje vyšší morální standardy, namítá ČAK

 Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí Odvolacího kárného senátu České advokátní komory (ČAK), jímž bylo potvrzeno rozhodnutí kárného senátu Kárné komise ČAK, podle něhož se advokátka Klára Alžběta Samková dopustila kárného provinění tím, že v roce 2016 na půdě parlamentu proklela tureckého velvyslance. Podle zástupců ČAK je to důkazem toho, že Komora uplatňuje na advokáty a advokáty vyšší morální standardy, než soud.

Podle ústního odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze, jehož písemné vyhotovení zatím ČAK nemá k dispozici, nebylo jednání Samkové kárným proviněním, neboť je nevyslovila při výkonu advokacie.

„Soud prvoinstanční i odvolací rozhodnutí kárných senátů České advokátní komory zrušil, a to z důvodu, že se u mne evidentně jednalo o politické prohlášení, které mělo přímou návaznost na moje předcházející vystoupení v Poslanecké sněmovně. Soud konstatoval, že moje jednání se žádným způsobem netýkalo výkonu advokacie, takže mým kárným stíháním Česká advokátní komora přestoupila své pravomoci. Dále soud uvedl, že nebylo prokázáno, ba ani prokazováno, že by moje jednání jakýmkoliv způsobem poškodilo pověst advokátního stavu nebo České advokátní komory,“ uvedla na svém Facebooku Klára Samková.

Městský soud v Praze má na rozdíl od kontrolních a kárných orgánů ČAK za to, že za svá veřejná vyjádření pronesená mimo výkon advokacie není advokát kárně odpovědný, bez ohledu na jejich obsah. „Tento případ je jedním z dokladů toho, že sami advokáti jsou připraveni, prostřednictvím nezávislých orgánů stavovské samosprávy, uplatňovat na chování a jednání advokátů vyšší morální standardy než Městský soud v Praze,“ komentovala rozhodnutí soudu mluvčí ČAK Iva Chaloupková s tím, že názor, že jednání advokátů v běžném životě, která snižují důstojnost advokátního stavu, jsou nepřijatelná a jsou porušením povinností advokáta stanovených v článku 4 odst. 1 Etického kodexu, bude Česká advokátní komora zastávat i nadále.

Podrobnější argumentaci k závěrům Městského soudu v Praze uvede ČAK případně po doručení písemného vyhotovení citovaného rozsudku.

Pokutu 25 tisíc korun udělil Samkové kárný senát ČAK, advokátka se proti verdiktu odvolala. Odvolací kárný senát původní rozhodnutí potvrdil a zdůraznil, že Samková porušila základní etické principy, kterými je advokát povinen se řídit.

V projevu, který zazněl 7. června 2016 před tureckou ambasádou, Samková na adresu velvyslance Ahmeta Bigaliho uvedla: „Proklínám vás, proklínám vás, proklínám vás. Umřete dřív, než zplodíte syny, a umřete beze cti.“

Shromáždění zhruba padesátky lidí před velvyslanectvím se konalo kvůli možnému postihu Samkové za to, že na sněmovním semináři zařadila islám na úroveň totalitních režimů. Velvyslanec totiž po semináři označil vyjádření Samkové za urážku islámu a vyzval k jejímu vyšetřování. Policie věc později odložila s tím, že výroky byly v mezích svobody projevu.

S Českou advokátní komorou se Samková už soudí kvůli jiné kárné žalobě. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Odsouzení bez peněz se obracejí na ombudsmana. Věznice postihuje i dary od rodiny

Na úřad veřejného ochránce práv se obracejí vězni, kteří mají na nákup v kantýně nebo na léky stokorunu měsíčně. Jde o vězně s malými důchody, v insolvenci nebo v exekuci, kdy jim není ponechána ani nezabavitelná částka. Všichni musí splácet pobyt ve vězení a věznice postihuje i dary od rodiny. Zástupkyně ombudsmana s právní úpravou nesouhlasí.

Dvě taková šetření ve věznicích skončila v posledních měsících zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Z Vazební věznice v Ostravě se na ni obrátil vězen A., protože „jeho invalidní důchod, ale i veškeré další příjmy (příspěvky od rodiny) mu uvedená věznice postihuje a k dispozici má pouze 100 Kč/měsíc“.

V záznamu o stížnosti je pak předvedeno, jak vypadá konkrétní rozpočet tohoto vězně: „Stěžovatelův důchod činí částka ve výši 4 605 Kč. Tento důchod je po příchodu do věznice rozdělen na dvě poloviny – podúčet „R“ (rezerva) – 2 302 Kč, podúčet „O“ (osobní) – 2 303 Kč. V rámci rozúčtování jsou z podúčtu „R“ sraženy aktuální a dlužné náklady výkonu trestu v částce 2 302 Kč a z podúčtu „O“ v částce 2 202 Kč. Na finančním účtu je stěžovateli ponecháno 100 Kč/měsíc k osobní potřebě.“

Věznice se chyby nedopouští

Postup vychází z metodického pokynu Vězeňské služby. Podle zákona musí vězeň v první řadě uhradit dluh za pobyt ve vězení. „Pokud má stěžovatel dluh na nákladech výkonu trestu, věznice postupuje správně, když stěžovateli postihuje finanční prostředky i z první poloviny zaslaných finančních prostředků, která by mu za běžných okolností zůstala k dispozici,“ uvádí v záznamu o šetření Šimůnková. Podle ní je uvedený postup v souladu s právními předpisy i judikaturou Nejvyššího soudu.

S takovou situací se ale Šimůnková nechce smířit: „S uvedeným postupem (resp. se současnou právní úpravou) nesouhlasím. Odsouzení by měli mít k dispozici (k nákupům věcí osobní potřeby, léků) polovinu (či jinou adekvátní a dostatečnou část) svého důchodu, příspěvků od rodiny a dalších finančních příjmů, pokud by nenastala situace, kdy odsouzení nezužitkují v daném měsíci finanční prostředky určené k uvedeným účelům a tyto budou být moci postiženy až následující měsíc, kdy je bude možné považovat za naspořené,“ uvádí v rámci šetření.

Stát řeší, co s vězni bez peněz. Zástupkyně ombudsmana věří, že s ministerstvem dosáhne změny Foto: Vězeňská služba

„Právní úpravu považuji za nedostatečnou, a proto aktivně jednám o změně této úpravy s Ministerstvem spravedlnosti,“ stojí v závěru šetření případu vězně bez peněz. Tento vězeň bude muset dál žít s kapesným sto korun měsíčně, dokud dluh nesplatí.

Žena ve vězení nemá z čeho platit výživné

V ještě složitější situaci je vězeňkyně ve Vazební věznici v Teplicích. Stěžuje si, že od ledna 2022 jí věznice blokuje celý invalidní důchod na úhradu exekucí, a nemá tak k dispozici žádné finanční prostředky k tomu, aby hradila výživné (na základě dohody o výživném). Nemá finanční prostředky k nákupům ve vězeňské kantýně, k nákupu nezbytných léků, k vedení úřední korespondence. Od 28. ledna 2022 je v insolvenci.

Také této vězeňkyni Monika Šimůnková vysvětluje, jak se všechny její prostředky ze zákona rozdělují, až na poslední stokorunu, která musí ze zákona vězni zbýt. Kromě toho upozorňuje, že nemá-li prostředky na korespondenci, musí ji zaplatit věznice.

Argumenty už zná ředitel Vězeňské služby i ministr

Šimůnková potom opět přidává svoje hodnocení situace: „Uvedený postup (resp. současnou právní úpravu a judikaturu) považuji za problematický… Právní úpravu považuji za nedostatečnou, a proto aktivně v současné době jednám o změně této právní úpravy s Ministerstvem spravedlnosti. Cílem připravované právní úpravy by mělo být, zjednodušeně řečeno, postihování jiných příjmů odsouzených stejným způsobem jako je tomu u pracovní odměny odsouzených.“

„Aktuálně jsem sdělila generálnímu řediteli Vězeňské služby České republiky brig. gen. Simonu Michailidisovi, MBA, své výhrady a rovněž v této věci oslovila i ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka, Ph.D. Zde mám přislíbeno, že první pracovní verzi návrhu změny právní úpravy bych měla obdržet do konce března tohoto roku,“ uvádí v rámci šetření zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

 Na změně se pracuje

Jak pro Českou justici potvrdila mluvčí ombudsmana Markéta Bočková, na změně legislativy se stále ještě pracuje. „Mohu pouze potvrdit, že s ministerstvem v této věci intenzivně jednáme. Vítáme, že na změně legislativy ministerstvo aktuálně pracuje. Počítáme, že se zapojíme do připomínkového řízení.  Rádi bychom dosáhli toho, aby v budoucnu byly veškeré příjmy odsouzených (pracovní odměna, důchody, výsluhy, atd.) postihovány stejným způsobem. Tomu doposud takto není,“ uvedla Bočková.

Podle informace České justice by další termín pro hotový legislativní návrh mohl být v červnu.

Česká justice už dříve informovovala, že kvůli rozsudku Městského soudu v Praze odsouzeným v exekuci nemusí Vězeňská služba ponechat žádné peníze. Rozhoduní je ze září 2020. V případu šlo o pohledávky vězně ve věznici ve Valdicích a Vězeňská služba musela nakonec zaplatit sto tisíc korun a náklady řízení.

Vězni tak přišli o prostředky, za které si mohli nakupovat ve vězeňské kantýně nebo doplácet léčivé a zdravotnické prostředky či zaplatit potřeby ke vzdělávání. Podle rozhodnutí soudu jsou totiž vězněným osobám základní životní potřeby zajišťovány ve věznici a není proto třeba je chránit ponecháním finančních prostředků v rámci nezabavitelné částky. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

květen 2022 – Světový den svobody tisku

 Na úterý 3. května 2022 připadá významná mezinárodní událost – Světový den svobody tisku. Toto výročí si vydavatelé připomínají pod záštitou Organizace spojených národů a jejich organizace UNESCO. Pro letošní Světový den svobody tisku (WPFD) zvolili organizátoři heslo „Journalism under digital siege“, tj. „Novinářství v digitálním obklíčení“.

Toto heslo může nabývat mnoha významů. Pořadatelé jím mají na mysli především obavy plynoucí ze sledování novinářů, ale i dalších aktivistů, opozičních činitelů, kritiků a dalších „nežádoucích“ osob za použití prostředků digitálního sledování. Špionáž a porušování principů ochrany osobních údajů a soukromí osob se stalo v posledních letech novou normou. Nedávná odhalení ukázala, že tyto aktivity nejsou neobvyklé nejen v zemích s diktátorskými a autoritativními režimy, kde často vedou k svévolnému zadržování a persekuci osob, ale i k mučení a možným mimosoudním popravám novinářů a vydavatelů. Bohužel v určité míře se však vyskytují také v zemích s demokratickým zřízením.

Chtěli bychom proto v souvislosti s heslem letošního #WPFD2022 upozornit, že digitální obklíčení novinářů a vydavatelů nemá jen formu nežádoucího digitálního dozoru. Ono „digitální obklíčení“, ve kterém se ocitá celá společnost, představuje také šíření dezinformací a „fake news“ prostřednictvím digitálních platforem na sociálních sítích a nejrůznějších webových serverů, které se za vydavatele pouze vydávají, aby získaly výhody „svobody slova a tisku“. Svobodný, pluralitní, profesionální a odpovědný tisk v tištěné i digitální formě je přitom prostředkem, jak se z tohoto obklíčení probít ke spolehlivým a ověřovaným informacím.

V neposlední řadě existuje v důsledku probíhající digitální transformace mediálního trhu také digitální obklíčení tisku a vydavatelů tiskových publikací a obsahu také z ekonomického pohledu. Jsou to především globální digitální platformy, které dominantně ovládají reklamní systémy určené pro obchodování a publikování digitální inzerce na internetu. Stejně tak problematické je bezplatné zneužívání vydavatelského obsahu ze strany digitálních platforem. Především jde o zobrazování výsledků vyhledávání a monetizaci spojenou s agregací vydavatelského obsahu.

U příležitosti WPFD2022 nemůžeme samozřejmě ignorovat ani další skutečnosti. Především musíme vzpomenout na novináře, kteří za poslední rok přinesli při výkonu své práce oběť nejvyšší.

Podle údajů UNESCO zahynulo pouze při informování o válce na Ukrajině do poloviny dubna nejméně 21 novinářů. V souvislosti s tímto konfliktem je třeba připomenout také výzvu Světové asociace vydavatelů novin a zpravodajství (WAN-IFRA), aby všechny strany konfliktu respektovaly bezpečnost novinářů. Výzvy k solidaritě a pomoci ukrajinským žurnalistům, kteří pracují v nesmírně obtížných podmínkách, můžeme slyšet z mnoha stran po celém světě.

Téměř každý týden jsme konfrontováni s tím, že v Mexiku nebo jiné zemi Střední a Jižní Ameriky byl místními gangy zabit některý novinář. Toto násilí se nevyhýbá ani ženám – novinářkám. Množství novinářů také trpí ve vězeních v celé řadě zemí světa.

Pozitivním signálem, že světové veřejné mínění a světoví politici začínají obtížnou situaci médií a novinářů hlouběji vnímat bylo také udělení Nobelovy ceny míru novinářům Dmitriji Muratovovi z Ruska a Marii Ressové z Filipín v roce 2021.

Svobodný tisk a vydavatelé jsou ale čím dál více ohrožováni také zhoršujícími se ekonomickými podmínkami pro jejich činnost. V letech 2020-2021 to byla především koronavirová krize, která zásadním způsobem omezila inzertní příjmy vydavatelů. Například vydavatelé v ČR tak ztratili více než 25% z objemu jejich inzertních příjmů. S rozšířením digitální konzumace obsahu také výrazně poklesly příjmy vydavatelů z prodeje tisku a jimi produkovaného redakčního obsahu. V letošním roce se k negativním faktorům  připojil ještě nárůst cen energií a zejména několikanásobný nárůst cen tiskového papíru. Toto zdražení vstupů ohrožuje nejen vydavatele tisku, ale celý polygrafický produkční řetězec, včetně vydávání knih a učebnic.

Čeští vydavatelé periodického tisku přitom na rozdíl od řady svých kolegů v ostatních evropských zemích neobdrželi v době dopadů koronavirové epidemie žádnou formou státní pomoc. Nepočítá se s nimi ani v žádných dalších podpůrných rozvojových programech a grantech na podporu jejich činnosti.

Unie vydavatelů jako profesní asociace vydavatelů digitálního obsahu a tiskových publikací v České republice proto při příležitosti Světového dne svobody tisku vyzývá odpovědné politiky, aby se kritickou situací vydavatelů tisku v ČR zabývali. Požadujeme, aby přijali konkrétní a efektivní opatření ke zlepšení ekonomické situace vydavatelů, která by jim umožnila zachování publikování online obsahu a vydávání novin a časopisů.

 Podle názoru Unie vydavatelů by takovým řešením mohlo být například zavedení nulové sazby DPH pro publikovaný placený obsah a pro prodej novin a časopisů. Po schválení novely evropské směrnice o DPH se tento postup jeví jako legálně možný a z dlouhodobého hlediska se jedná o transparentní řešení podporované všemi vydavateli na trhu.

Unie vydavatelů také vyzývá politické představitele České republiky, aby podpořili co nejrychlejší schválení novely autorského zákona, kterým se do české legislativy implementuje evropská směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

 Zejména se důrazně stavíme proti všem snahám oslabit přijetí směrnice oproti předloženému vládnímu návrhu. To se týká zejména poslaneckých pozměňovacích návrhů, které chtějí zavést výjimky z dopadu směrnice pro tkzv. „krátké úryvky“ nebo oslabují budoucí mechanismus fungování kolektivní správy.

 Vyzýváme proto zástupce Parlamentu ČR, tedy poslance a senátory, stejně jako zástupce ČR reprezentující odpovědné státní orgány při jednáních v rámci Rady EU a poslance Evropského parlamentu za ČR, aby prosazovali podobu návrhů evropských nařízení Digital Services Act a Digital Markets Act, které vzešly z trialogových jednání evropských institucí, případně aby respektovali obsah pozměňovacích návrhů představených evropskými vydavatelskými asociacemi EMMA a ENPA.

Nejedná se přitom o úplný výčet všech faktorů, které výrazně ovlivňují podnikatelské prostředí pro vydávání  tisku. Existuje celá řada dalších vlivů legislativních, právních, ekonomických či finančních, které mohou mít značný dopad na vydavatelskou činnost. Bojovat proti všem negativním aspektům a posilovat postavení tisku ve společnosti lze přitom nejlépe právě při spojení sil. Takový jednotný a silný hlas představuje profesní organizace Unie vydavatelů. Všichni vydavatelé působící v ČR, kteří publikují vydavatelský obsah v digitální nebo tištěné papírové podobě mají možnost si vybrat nejvhodnější formu jejich členství a stát se řádnými, přidruženými nebo registrovanými členy právě této profesní asociace. Pomohou tak lépe zaujímat stanoviska jménem celého trhu a prosazovat společné zájmy všech českých vydavatelů.

X X X

Na státním dluhu můžeme brzy platit 100 miliard korun, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady

Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 100 miliard korun z březnových 59 miliard. Čísla v pondělí odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí s tím, že meziročně je to lepší výsledek o 92 miliard. Loni ale stát v souvislosti s koronavirem a restrikcemi vyplácel kompenzace. Otázkou jsou ovšem i výdaje spojené s válkou na Ukrajina. „Ty zatím v rozpočtu nevidíme,“ řekla Radiožurnálu předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

 X Loni koncem dubna byl schodek rozpočtu 192 miliard – historicky největší od vzniku České republiky. Dá se říct, že letošních 100 miliard znamená pozitivní vývoj?
Samozřejmě je to lepší číslo, ale že by šlo vysloveně o pozitivní vývoj se úplně říct nedá, protože máme za sebou třetinu roku, a kdyby šel deficit takovým tempem, tak by se velmi těžko udržel původní schodek 280 miliard. Plus jsou tady ještě nějaká opatření, která se očekávají, že budou udělána tak, že vláda bude muset obracet doslova každou miliardu na výdajích, aby rozpočet zase neskončil s nějakým příliš vysokým deficitem.

Rozhovor s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou

X Právě schválený státní rozpočet počítá s ročním schodkem, jak jste říkala, 280 miliard korun. Je plán podle vás reálný?
Pokud by nebyla přijímána další opatření, o kterých se v současné době hovoří, tak by těch 280, možná 300 miliard korun bylo splnitelných. Ale když už vidíme nebo slyšíme, že se jednoznačně hovoří o novelizaci, že přijde pravděpodobně někdy v červnu na stůl, tak bohužel ten schodek zase bude dost vysoce přes 300 miliard korun.

X Pojďme k posledním měsícům. Od letošního března do dubna se schodek zvýšil, jak jsme říkali, o 41 miliard. Dalo se to podle vás očekávat, nebo jaké jsou ty hlavní důvody?
Hlavní důvody jsou podle mého názoru, že tady pokulhává svým způsobem výběr daňových příjmů z některých druhů spotřební daně i daně ze zisku. Myslím si, že u příjmu právnických osob je ještě šance to dovybrat, protože loni touto dobou byla skutečně už naplněna třetina rozpočtu daní ze zisku. Letos je to jenom čtvrtina, ale tam to může záležet na nějakém načasování valných hromad a uzavření a reportingu hospodářských výsledků. Takže tam se daň možná dovybere.

Ale jestliže se hovořilo o tom, že dani z přidané hodnoty hodně pomůže inflace a že tam bude nějaký polštář, tak to pravděpodobně není moc reálné, protože teď jsme právě na té alikvótě třetiny, což odpovídá skutečně čtyřem měsícům roku. To by byla příjmová strana. A na té výdajové je vidět, že se potom ke konci rozpočtového provizoria rozjely poměrně výrazně kapitálové výdaje, takže to do značné míry způsobilo zvýšení schodku.

X Udělala podle vás vláda vše pro to, aby byl schodek co nejnižší?
Je tam vidět, že během poměrně krátkého období se podařilo rozpočet nadraftovat znovu a ta úspora tam je opravdu výrazná, deset miliardy korun, takže to považuji za jako maximum možného.

Nicméně ještě bych možná ráda řekla, že se hodně hovoří o tom, kolik už stály výdaje spojené s Ukrajinou. Ty zatím v rozpočtu nevidíme. Protože třeba sociální dávky, ty jsou přesně na alikvótě 33 procent, kde by měly po těch prvních čtyřech měsících být, zatímco loni už byly vlastně přeplaceny o nějaký procentní bod výš. Takže tady jenom uklidněme posluchače, že to zatím opravdu moc peněz nestálo.

X Pojďme je možná uklidnit ještě více. Ta otázka se nabízí. Dá se podle vás odhadnout, nebo kdy vidíte, že se nebudeme bavit o tak vysokých částkách jako schodek 280 miliard korun a podobně?
O to se hraje teď. Začíná se vytvářet nějaká střednědobá strategie státního rozpočtu pro roky 2023 a 2024. A jestliže je vláda pod obrovským tlakem opozice, odborů na veškeré zvyšování, nároky, kompenzace a tak dále, tak to pro ni bude hodně nelehký úkol. A bude to samozřejmě politický problém, některé strany mají na nároky obyvatel možná bohužel trošku jiný názor než většina.

Z naší strany upozorňujme, že konsolidace je naprosto nutná, protože jsme měli v roce 2021 nejvyšší nárůst veřejného dluhu v poměru k HDP z celé Evropské unie. Dvacet jedna zemí už ten dluh snížilo. A zatímco minulá vláda si půjčovala opravdu za jedno procento, tak tato vláda už si půjčuje za čtyři procenta. Takže my jenom na vládním, státním dluhu budeme platit za dva, tři roky, pokud to takto půjde dál, 100 miliard korun. A to už jsou peníze, které budou chybět jinde.

X X X

Česko blokuje čtvrt miliardy ženě ruského poslance, úřady tají její jméno

Čtvrt miliardy zablokovaných ruských peněz patří podle Seznam Zpráv jediné ženě, a to manželce poslance Státní dumy Lva Kovpaka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je prozatímní hodnota majetku, který byl v souvislosti s válkou na Ukrajině v Česku zmrazen ruským prominentům, téměř miliarda korun.

Ohledně zmrazených peněz v minulých dnech mluvil ministr Stanjura. Ten však pouze nakousl případ ruského poslance a manželky jednoho ze zákonodárců. O koho jde, však neřekl.

Onou nezveřejněnou manželkou, jejíž majetek byl v Česku zmrazen, je podle zdrojů Seznam Zpráv Veronika Kovpaková, žena sankcionovaného poslance ruské Státní dumy za Putinovu stranu Jednotné Rusko Lva Kovpaka. O daném zabaveném majetku už v březnu informoval Deník N. Dosud se však nevědělo, jak velké jmění v Česku má.

Podle Seznam Zpráv na zmrazeném kontě Kovpakové leželo přibližně 10,5 milionu dolarů a k tomu zhruba 4 500 eur. V přepočtu to je zhruba čtvrt miliardy korun.

 FAÚ se v tuto chvíli zabývá financemi několika osob a subjektů na sankčních seznamech #EU v řádu stovek miliónů korun. Mezi osobami v hledáčku FAÚ je např. poslanec ruské Státní dumy či manželka dalšího poslance této dolní komory parlamentu

Podle všeho by to znamenalo, že peníze Veroniky Kovpakové představují celou čtvrtinu prostředků dosud obstavených českými úřady. Čtvrtmiliarda je podle Seznam Zpráv podstatně více než jaké její manžel uvádí své oficiální příjmy, kterých dosáhl během dosavadního času stráveného ve vysoké ruské politice.

 V letech 2015 až 2020 podle údajů ruské státní agentury TASS vydělal zhruba 260 milionů rublů, což je asi 80 milionů korun. Za poslední zveřejněný rok 2020 to mělo být 36 milionů rublů. Tedy nejvíce z poslanců Sverdlovské oblasti.

Předmětem podnikání byla oblast realit

Kovpak v majetkovém přiznání také uvedl i řadu nemovitostí, a to dva byty, dva domy a několik pozemků. Poslanec a jeho blízcí přitom nemají se zadrženými penězi problémy jen v Česku, ale i doma v Rusku.

Společně s manželkou Veronikou a otcem Igorem, který je poměrně významným podnikatelem v Jekatěrinburgu, čelí od loňska nařčení, že nezákonně vyvedl na rodinné firmy asi 650 milionů rublů.

Kovpakova stopa však v Česku sahá i do minulosti. Před 15 lety, když bylo nynějšímu poslanci teprve 28 let a byl v Jekatěrinburgu členem městské dumy, totiž společně s otcem založili v Česku firmu IK Group.

Předmětem podnikání byla tehdy oblast realit. Sídlo firma měla a dodnes má v jednom z rodinných domů v Trnové u Jíloviště.

„Chtěli tu údajně podnikat, ale nakonec nepodnikali nic. Ta jejich společnost nic nevlastnila, žádnou činnost nevykonávala. A tak jsme se nakonec dohodli, že podíl ve firmě od nich koupíme,“ uvedl pro Seznam Zprávy Michail Kindler, který firmu IK Group se svou rodinou od Kovpakových převzal v roce 2009 a dodnes ji vlastní.

X X X

Válek jel bez pásu, zaujal i policii. Chyboval jsem, pokutu zaplatím, uznal

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v pondělí dopoledne zveřejnil na Twitteru fotografii ze začátku své zahraniční cesty na Slovensko. Na snímku je vidět, že není v autě připoutaný. Válkův mluvčí to vysvětloval tím, že v tu chvíli auto stálo v koloně. „Budeme se tím zabývat,“ potvrdil pro iDNES.cz policejní mluvčí David Schön. Válek odpoledne chybu přiznal.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v pondělí informoval, že vyrazil na první zahraniční cestu. Cílem je Slovensko a setkání s tamním ministrem zdravotnictví.

„Řešit budeme hlavní témata dnešní doby. Spolupráci v oblasti zdravotnických záchranných služeb, zvládání pandemie covid-19, uprchlickou vlnu, po útoku Ruska na Ukrajinu,“ uvedl na Twitteru Válek, který příspěvek doprovodil snímkem z auta.

Z něj však vyplývá, že ministr během jízdy po dálnici není připoutaný. Válek fotografii po několika minutách smazal, nechal pouze text.

 Redakce iDNES.cz oslovila mluvčího resortu Ondřeje Jakoba, proč ministr nebyl při jízdě připoutaný a proč poté příspěvek smazal. Na první dotaz Jakob odpověděl: „Stáli jsme v tu chvíli v koloně“. Na druhý dotaz, však dosud nereagoval.

Válek odpoledne na Twitteru chybu s bezpečnostním pásem uznal. „Nemá smysl chodit kolem horké kaše – udělal jsem chybu. Ač to byla chvíle, nechci se vymlouvat na kolonu. Člověk má být připoutaný. Případnou pokutu jsem připraven uhradit. Zároveň finančně přispěji do fondu Českého sdružení obětí dopravních nehod. Omlouvám se,“ napsal na Twitter.

Nemá smysl chodit kolem horké kaše – udělal jsem chybu. Ač to byla chvíle, nechci se vymlouvat na kolonu. Člověk má být připoutaný. Případnou pokutu jsem připraven uhradit. Zároveň finančně přispěji do fondu Českého sdružení obětí dopravních nehod. Omlouvám se.

Pod předchozím příspěvkem ministra se však už komentující ptají, zda za absenci bezpečnostních pásů třeba již zaplatil pokutu. „Ale pane ministře… Že má ta ministerská funkce k tomu chlubení se jízdou bez pásů vždycky takové sklony,“ reagoval třeba pan Matouš.

Také dopravní expert Roman Budský z fotky vyčetl, že je ministr nepřipoutaný. „Odpoutat se v koloně opravdu normální není. Dalo by se říct, že stání v koloně je stále součást jízdy. Je tady třeba rozlišovat – zastavit a zastavit vozidlo. Když řeknu, že zastavil, tak to znamená, že někoho nakládám a vykládám. Zastavit vozidlo je pak nezávisle na vůli řidiče, třeba právě přede mnou je kolona – sice nechci zastavit, ale nezbyde mi nic jiného,“ vysvětlil Budský.

Jedná se o přestupek

Podle něj v tomto případě došlo k zastavení z důvodu silničního provozu. „V tomto případě si myslím, že by měl pás mít, jako když se vozidlo pohybuje,“ doplnil expert s tím, že se jedná v takovém případě o přestupek.

„Řeší se to tak, že tohle jde za konkrétním pasažérem. Čili za to nezodpovídá řidič, ale pasažér. Mohla by tam být pokuta do 2 tisíc korun a v případě, že by to šlo do správního řízení, tak až dva a půl tisíce korun,“ upozornil Budský. Rovněž může být věc řešena domluvou.

Budský také upozornil, že nepřipoutaný může být nebezpečný i pro své spolucestující. „Když se někdo nepřipoutá vzadu, tak tam prožívá trochu falešný pocit bezpečí. Je to velký omyl. Když vás náraz vystřelí, tak nárazová hmotnost se zvyšuje až na třicetinásobek. Kdyby pan ministr vážil řekněme oblečený zhruba metrák, tak při nárazu bude vážit tři tuny. Přední sedačka vás nemá šanci udržet,“ varoval dále dopravní expert.

Válek není první politik, u kterého vyšlo najevo, že se v autě nepoutá. Loni v únoru se v Česku řešila například kauza bývalé ministryně financí Aleny Schillerové.

Ta tehdy vyrazila do obchodních řetězců zkontrolovat, jestli snížily cenu respirátorů a jak jsou na tom se zásobami. Na sociální síti k tomu následně vyvěsila video, kde důvody cesty vysvětluje. Během toho není připoutaná a od uživatelů za to sklidila kritiku. Ministryně poté přispěla na České sdružení obětí dopravních nehod.

X X X

Chci vidět Putina viset, hlásá viceprezident ruské Gazprombank. Utekl zpět na Ukrajinu. Proč? Před trestem?

Nyní již bývalý viceprezident ruské banky Gazprombank, který patří do holdingu Gazprom, se v rozhovoru pro The Telegraph nechal slyšet, že chce, aby byl ruský prezident Vladimir Putin postaven před soud a pověšen. Prozradil i to, jak probíhala jeho cesta zpět na rodnou Ukrajinu.

„Putin musí být postaven před soud a oběšen. Ale pouze v souladu se zákonem,“ prohlásil v rozhovoru pro The Telegraph Igor Volobujev, který byl ještě nedávno viceprezidentem ruské Gazprombank. Začátek „speciální vojenské operace“, jak ji Putin označil, sledoval na svém telefonu a přijímal hovory od lidí, kteří říkali, že potřebují zachránit před ruskými okupanty.

„Byl jsem přilepený k telefonu. Připadal jsem si, jako bych seděl v útulném kině a sledoval horor,“ vzpomínal. „Je to mizerný pocit, když vám volají lidé a říkají, že je Rusové chtějí zabít. Doufají, že když pracujete v Gazprombank, jste důležitý člověk, tak byste snad mohl udělat něco, co by situaci zastavilo,“ cituje web The Independent.

Minulý týden se Volobujev přihlásil z ukrajinské metropole. Ve svém prohlášení uvedl, že se rozhodl bojovat po boku ukrajinských vojáků, aby bránil svou rodnou zemi. „Nemohl jsem se zpovzdálí dívat na to, co Rusko dělá mé vlasti,“ vysvětlit rodák z Ochtyrky.

Musel jsem si vybrat

„Rusové se snažili zabít mého otce, známé a blízké přátele. Otec žil měsíc ve studeném sklepě. Lidé, které jsem znal od dětství, mi říkali, že se za mě stydí,“ podotkl Volobujev. Dostával prý od nich videa, jak na jeho rodné město dopadaly granáty. Více než dvě desetiletí pracoval pro společnost Gazprom a vypracoval se až na post viceprezidenta banky Gazprombank.

Kvůli válce se však cítil provinile. „Pracoval jsem nejen pro Gazprom, ale i pro ruský stát,“ pokračoval. Již dříve zvažoval, že by se odstěhoval zpět na Ukrajinu. Kvůli rodině a dalším závazkům byl však připoután k životu v Rusku. To se 24. února změnilo. „Nemohl jsem takhle žít déle, musel jsem si vybrat mezi rodinou a vlastí. Vybral jsem si vlast,“ vysvětlil.

Dojel na ukrajinsko-ruskou hranici, kde zaparkoval své auto a pěšky se vydal do rodného města. Přátelé ho varovali, že by ho mohli zastřelit pohraničníci nebo ruský dron. „Opustit Rusko bylo snadné, ale dostat se na Ukrajinu bylo stejně těžké jako letět na Měsíc,“ doplnil. S sebou si donesl pouze příruční zavazadlo a hotovost. Jeho platební karty jsou pouze kusem plastu: ke svým účtům ztratil přístup.

X X X

Saúdští princové zběsile prodávají majetky, vládce jim zastavil penězovody

Monstrózně bohatí princové saúdské královské rodiny se učí šetřit. A začínají rozprodávat majetky, které si pořídili v zahraničí. Nutí je k tomu kroky korunního prince Muhammada bin Salmána, jenž de facto království vládne. Širšímu příbuzenstvu odebral přístup ke státní kase a ti, kteří dřív byli zvyklí utrácet i 30 milionů dolarů měsíčně, se teď snaží nevyčnívat.

Princové už prodali majetek v hodnotě přes 600 milionů dolarů (13,8 miliardy korun), píše portál The Wall Street Journal. Zbavují se sídel v Londýně či Paříži, luxusních jacht či uměleckých děl uschovaných v Evropě a Spojených státech. Potřebují hotovost.

 Sice nejdou o žebrácké holi, ale podle zdrojů listu z okolí dotyčných princů shánějí peníze na financování svého opulentního životního stylu, na provoz svých ostatních paláců a odměny pro zástupy zaměstnanců. Někteří členové rodiny dosud měsíčně utráceli údajně i 30 milionů dolarů (690 milionů korun).

Prostředky na to běžně čerpali ze státní kasy, ale s tím je konec. Korunní princ Muhammad bin Salmán, známý také pod zkratkou MBS, pokladnu zavřel. Rozhodnutí dopadá na tisíce lidí, kteří tak přicházejí o dovolené v zahraničí zdarma nebo proplacené účty za elektřinu a vodu. Celkem prý Saúdská Arábie ušetří stovky milionů dolarů ročně.

Vláda zasahuje proti urozeným boháčům i jinak. Nemohou už obchodovat se státem a pokud mají víc zaměstnanců než čtyři, za každého dalšího musejí zaplatit daň v přepočtu ve výši 57 tisíc korun.

Kromě prodeje ropy tito Saúdové v minulosti vydělávali i tím, že si půjčovali u různých bank, ale peníze nevraceli, vyvlastňovali pozemky obyčejných lidí anebo zneužívali systém, který uděluje víza zahraničním pracovníkům.

Faktický vládce saúdského království už před pěti lety vyhlásil boj proti korupci a některé prominentní členy rodiny nechal zadržet. Ti tehdy skončili buď v exilu nebo v domácím vězení. Z obvinění z korupce se pak mohli „vykoupit“ tím, že do státního rozpočtu poslali dohodnutou astronomickou částku.

Převody ze státního na soukromý účet

Mnozí princové se tak podle WSJ nyní svým omezováním výdajů snaží i o to, aby na ně jejich mocný příbuzný neupřel svou pozornost. Snaží se nevyčnívat. „Tito lidé nepracují, mají obrovské množství personálu a bojí se prince Muhammada. Chtějí mít v kasičce nějaké hotové peníze a chovají se tak, aby neměli očividné jmění,“ říká zdroj obeznámený s transakcemi z posledních let.

Mezi těmi, kteří se teď vzdávají majetku, je i někdejší saúdský velvyslanec v USA Bandar bin Sultán. Dříve patřil k nejmocnějším členům rodiny a také jeho děti dnes působí jako velvyslanci ve Spojených státech a ve Velké Británii. Zatímco dříve si převáděl peníze přímo z vládních účtů na své soukromé konto ve Švýcarsku, teď majetky prodávají i jeho potomci.

„Jejich životní standard překonává všechna očekávání. Jejich výdaje nejsou z tohoto světa. Chvíli potrvá, než se přizpůsobí,“ dodává další člověk z okolí princů.

Podle svého zástupce se bin Sultán rozhodl prodat všechno, co vlastnil za hranicemi, protože „vidí větší zisk v investicích přímo v království, a to díky úžasné práci, kterou korunní princ dělá a vytváří tak všechny tyto investiční příležitosti“.

Sám Muhammad bin Salmán se přitom utrácení nebojí. V posledních letech si pořídil například jachtu za více než deset miliard korun nebo francouzský zámek Château Louis XIV. Novodobá pocta proslulému Králi Slunce z roku 2011 ho vyšla na 300 milionů dolarů (sedm miliard korun).

X X X

Těžká psychopatie. Vrah z Kostelce je plně odpovědný a náleží mu trest, míní psycholožka

Policisté v pondělí popsali detaily brutální vraždy tří lidí v Kostelci na Hané. Muž se podle nich na čin dobře připravil a své příbuzné chladnokrevně ubodal. Případ šokoval i ostřílené kriminalisty a za hrozivý ho označila i zkušená psycholožka Jana Woleská. Pachatel podle ní může trpět těžkou psychopatií. V tom případě by za své chování plně zodpovídal.

Podle psycholožky Jany Woleské může stát za brutálním činem těžká psychopatie pachatele. „Z toho, co jsem slyšela (na policejní tiskové konferenci), se domnívám, že jde o osobnostní patologii, která zřejmě vedla k nějakým nenávistným vzorcům chování. Ale troufnu si říci, že se v životě člověka nemůže stát nic takového, aby byl schopný tohle udělat, pokud je jen trošku sociálně kompenzovaný,“ myslí si Woleská.

Pokud by soudní znalci potvrdili, že se jedná o psychopatii, byl by pachatel podle Woleské plně odpovědný za své chování. „To, co bylo popsáno v rámci tiskové konference, je opravdu závažný trestný čin, který si zaslouží adekvátní trest. I já jako psycholožka jsem zvyklá na ledacos, ale tohle pokládám za něco hrozivého,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS.

Z páteční vraždy tří lidí v Kostelci na Hané na Prostějovsku obvinili kriminalisté devětadvacetiletého muže. Ten podle vedoucího odboru obecné kriminality olomoucké krajské policie Jana Lisického členy své rodiny zavraždil zvlášť surovým a trýznivým způsobem a po předchozím uvážení. Vyzbrojil se přitom loveckými noži. Hrozí mu až 15 až 20 let nebo výjimečný trest. Muž se k činu doznal. Prostějovský soud jej v pondělí poslal do vazby. Motivem činu byly údajně neshody v rodině.

X X X

Další sankce pro ruský fotbal. UEFA vyřadila kluby ze svých soutěží, reprezentantky přijdou o Euro

 Ruské fotbalové týmy nesmí kvůli invazi své země na Ukrajinu startovat v příštím ročníku soutěží UEFA. Na červencovém mistrovství Evropy žen v Anglii se místo ruských reprezentantek představí Portugalky, které s nimi prohrály v play-off. Rozhodl o tom výkonný výbor Evropské fotbalové unie, který vyřadil ruské celky z mezinárodních soutěží stejně jako FIFA s okamžitou platností už koncem února po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

Znamená to, že v další sezoně evropských pohárů budou chybět ruské kluby. Čerstvý ligový šampion Zenit Petrohrad musí přepustit své místo v jedné ze základních skupin Ligy mistrů podle agentury AP vítězi skotské nejvyšší soutěže. Bez ruských mužstev budou i Evropská liga a Konferenční liga.

Bez ruských mužstev budou i Evropská liga a Konferenční liga. Do ní zasáhne po úpravě nasazení až v třetím předkole vítěz českého poháru MOL Cupu. Českého ligového šampiona dál čeká druhé předkolo Ligy mistrů a další dvě mužstva z nejvyšší soutěže se představí v druhém předkole Konferenční ligy.

Mužská reprezentace přijde o účast v Lize národů, kde měla hrát ve skupině B2 s Islandem, Izraelem a Albánií. Připadne jí poslední čtvrté místo a sestoupí coby nejhorší z 16 účastníků úrovně B.

Ruské fotbalistky nebudou moct usilovat o postup na světový šampionát v příštím roce. V kvalifikaci už zmeškaly kvůli suspendaci dvě dubnová utkání a skupina E bude pokračovat bez nich pouze s pěti týmy. O šanci vybojovat si start na letošním MS v Kataru v play-off už dříve přišli i ruští reprezentanti.

UEFA rovněž rozhodla, že Rusko se nemůže ucházet o pořádání mistrovství Evropy fotbalistů v roce 2028, či 2032, jak mělo v plánu. Odkázala se při tom na jeden článek v pravidlech pro výběr organizátorů svých akcí.

„Každý uchazeč musí zajistit, že nebude jednat tak, že by mohl poškodit pověst UEFA, soutěže nebo jiného uchazeče,“ uvedla unie. Navíc poukázala na to, že hostitel turnaje má automaticky zaručenou účast, zatímco současná situace Ruska a jeho případný návrat do soutěží jsou značně nejisté.

Rusové překvapili oznámením, že hodlají kandidovat na pořádání Eura zhruba měsíc po začátku invaze. O ME 2028 usilují společně Anglie, Wales, Severní Irsko, Skotsko a Irsko. Jejich soupeřem je Turecko.

„Ruský fotbalový svaz vyjadřuje kategorický nesouhlas s rozhodnutími výkonného výboru UEFA. Budeme i nadále chránit vlastní zájmy v případech, které jsou již projednávány u Sportovního arbitrážního soudu v Lausanne, a vyhrazujeme si právo podávat další žádosti,“ uvedlo vedení ruského fotbalu v prohlášení. Zatím Rusové u CAS neuspěli.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X X X