Kyjev asi ustúpi. Narazila totiž kosa na kameň. Hysterická opozícia triafa vedľa. Podľa predsedu vlády by sa dodávky ruskej ropy mali obnoviť 3. marca. Uvidíme, pretože sa tak malo udiať najprv 25. februára a potom 26. februára. Ak sa tak stane, búrka v pohári vody sa skončí. Na žiaľ našich politikov. Spory o Ukrajine ich ohromne bavia, rovnako tak vzájomné obviňovania, skákanie si do vlasov či podávanie trestných oznámení. Cítia sa ako ryby vo vode.

Nikoho príliš nezaujíma, do akej miery a či vôbec bol ropovod Družba na západnej Ukrajine pri moste Brody poškodený. Nevideli sme overené zábery. Viac mali byť zasiahnuté ukrajinské zásobníky, ale ani to presne nevieme. Minister zahraničia Juraj Blanár povedal, že Ukrajina ignoruje našu snahu skontrolovať poškodenie ropovodu, žiadne bližšie informácie sme nedostali.

Čudné. Vlastne je až bizarné rozpútať na Slovensku politickú vojnu, pričom predmet sporu nikto nevidel.

O to silnejšie sú reči z tábora vládnych i opozičných politikov. Hystériu o konci dodávok ruskej ropy a pomaly bankrotu slovenskej ekonomiky vystriedala ešte väčšia hystéria okolo zastavenia dodávok elektriny na Ukrajinu. Na hlavu premiéra Roberta Fica padajú zo strany liberálnej SaS a Progresívneho Slovenska silné obvinenia ako spáchanie teroristického činu či vlastizrada. Pritom sa de facto nič nedeje.

Štandardné dodávky elektrickej energie na Ukrajinu nie sú nijako obmedzené. Vláda si to ani nemôže dovoliť. A išla by proti slovenskej ekonomike – export elektriny prináša zisky. Na importe elektriny na Ukrajinu sa podieľame 20 %, „nepriateľské“ Maďarsko až 50 %. Trochu zarážajúce, nie?

Prezident Zelenskyj asi nakoniec ustúpi. Nie pre našu elektrinu, ale pre blokovanie finančnej pomoci vo výške 90 miliárd eur. Narazila kosa na kameň (do apríla).

Ak by sa tak aj stalo, okamžite by naše dodávky nahradili Poliaci a Rumuni. Slovensko je akýsi uzol v strednej Európe, elektrina preteká od západu na východ a z juhu na severe a opačne. Dováža sa a vyváža, siete sú prepojené. Ukrajine nič nehrozí. Ani výpadok tzv. núdzovej elektriny nášho východného suseda neohrozuje. Nahradí nás niekto iný. Momentálne všetci dobre vedia, že premiér požiadal (cez vlastníka ministerstvo financií) spoločnosť SEPS – ktorá dodávky realizuje (má zmluvu do mája tohto roka) – aby prípadnú ukrajinskú žiadosť zamietla. Áno, najprv musí prísť žiadosť. Ak sa vie, že Bratislava nepomôže, Kyjev požiada o pomoc iné krajiny, ktoré sú už teraz pripravené. Vybavené.

Predseda vlády dobre vie, že Ukrajinu reálne nepoškodíme. Právne si dal preveriť svoje kroky (iste, môžu existovať aj iné právne názory). Ide o symbolické gesto. Fico sa postavil ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, háji záujmy Slovenska, zachoval sa ako štátnik. A tým u voličov boduje. Chcú vidieť na čele štátu silného človeka bojujúceho za slovenské záujmy, nepodliehajúceho cudzím vplyvom.

Iste, je tu vážny morálny aspekt: prečo by sme mali odoberať ruskú ropu a prečo by Ruskom bombardovaná Ukrajina ju mala prevážať na Slovensko? Ropu môžeme pokojne dovážať z iných krajín a Kyjev nám ponúkol ropovod z Odesy práve do mesta Brody. No máme výnimky zo sankcií EÚ a Ukrajina by tiež mala dodržiavať dohody, nie samovoľne zastavovať dodávky. Miešame však hrušky s jablkami.

Prezident Zelenskyj asi nakoniec ustúpi. Nie pre našu elektrinu, ale pre blokovanie finančnej pomoci vo výške 90 miliárd eur Budapešťou a Bratislavou. Narazila kosa na kameň (do apríla). Hystéria na Slovensku nehrá žiadnu úlohu.

X XX

Zelenskyj s Trumpem telefonoval o jednání v Ženevě i možném setkání lídrů USA, Ukrajiny a Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident Spojených států Donald Trump si ve středu telefonovali o nadcházejícím čtvrtečním jednání ukrajinských a amerických vyjednávačů v Ženevě a o přípravě březnové třístranné schůzky s ruskými zástupci. Zelenskyj na síti X napsal, že od březnových rozhovorů Ukrajina očekává, že otevřou cestu k třístrannému setkání lídrů Ukrajiny, USA a Ruska.

Čtvrteční schůzka v Ženevě se zaměří na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny a na přípravu březnového kola třístranných rozhovorů s účastí Ruska o možnostech ukončení války. „Od tohoto (březnového) setkání očekáváme, že vytvoří možnost posunout rozhovory na úroveň lídrů. Prezident Trump tuto posloupnost kroků podporuje. Je to jediná cesta k vyřešení všech složitých a citlivých otázek a jediná cesta, jak konečně ukončit tuto válku,“ uvedl Zelenskyj.

Zelenskyj rovněž poděkoval Američanům za jejich úsilí v hledání mírového řešení války a také ocenil program PURL, v jehož rámci země NATO nakupují od USA zbraně pro Ukrajinu.

Čtvrteční schůzku v Ženevě s ukrajinským vyjednávačem Rustemem Umerovem už dříve avizoval zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Přítomen bude i Trumpův zeť Jared Kushner.

Witkoff řekl, že americká a ukrajinská delegace budou diskutovat o možnostech, jak dosáhnout mírové dohody. Zelenskyj poznamenal, že Witkoff a Kushner se zúčastnili i jeho dnešního telefonátu s Trumpem.

Třístranná jednání s Ruskem se chystají na začátek března. Předchozí kolo americko-rusko-ukrajinských jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině, která pokračuje již pátým rokem, se 17. a 18. února uskutečnilo v Ženevě. Předtím se dvě kola konala v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Jednání dosud nevedla k průlomu. Hlavním sporným bodem zůstává požadavek Ruska na vydání celého území ukrajinského Donbasu, tedy i regionů, které ruská armáda dosud nedobyla. Ukrajina se vzdát svého území odmítá.

X X X

MACINKA  ZÁDÁ  POŘÁDEK,  FIALA  ŽÁDNĚ  SLOVO,

ČR  UTRATIL  NA 20  MILIARD  NA  UKRAJINĚ

Fialovi nevypli teletext, jeho řeči nikoho nezajímají, kritizuje expremiéra Macinka

Co byste měli vědět, než začnete číst

• Macinka kritizuje Fialu za slova o muniční iniciativě.
• Fialovy řeči nikoho nezajímají, tvrdí Macinka.

Český vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se pustil do bývalého předsedy vlády Petra Fialy (ODS). Ten v pondělí napřed vyzval vládu Andreje Babiše (ANO), aby znovu začala finančně přispívat do muniční iniciativy pro Ukrajinu, načež ho Macinka zkritizoval. Šéf Motoristů prohlásil, že Fialovy „řeči nikoho nezajímají“ a jeho poradci mu „nevypnuli teletext“.

Macinka reagoval na slova Fialy na pondělní tiskové konferenci ODS v Poslanecké sněmovně po svém vystoupení na Radě bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN). „Muniční iniciativa dělá Česku dobré jméno v zahraničí a Ukrajině skutečně pomáhá,“ pronesl expremiér a vyzval Babišovu vládu, aby přehodnotila stanovisko nepodílet se finančně na muniční iniciativě pro nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu.

K tomu Fiala apeloval na předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru (SPD), aby přestal se slovními výpady vůči ukrajinským uprchlíkům.

Okamura se v úterý, v den čtvrtého smutného výročí začátku ruské invaze, na sociálních sítích chlubil, že na budově dolní komory Parlamentu ani na ministerstvech vedených SPD nevisí ukrajinská vlajka.

Macinka: Muniční iniciativa je plná otazníků

Proti Fialovým slovům se během své návštěvy USA ozval Macinka, který zdůraznil, že ačkoliv Česko už nepřispívá do muniční iniciativy, tak si ponechalo její organizaci.

X XX

CNN: Ukrajina se mění v zemi vdov a sirotků.

Porodnost na Ukrajině prudce klesá, stále více lidí má problémy s plodností nebo odkládá počet dětí. Mezitím se zvyšují oběti na frontě a miliony uprchlíků se usadily v zahraničí. Podle CNN Ukrajina v současné době čelí jedné z nejvážnějších demografických krizí na světě a mění se v zemi vdov a sirotků.

„Toto je katastrofa. Žádná země nemůže existovat bez lidí. Už před válkou byla hustota obyvatelstva Ukrajiny nízká a velmi nerovnoměrně rozložená,“ řekla  CNN přední ukrajinská demografka Ella Libanovová. Odhaduje, že Ukrajina od začátku války ztratila přibližně 10 milionů lidí a porodnost se prakticky zhroutila.

Válka také ztížila otěhotnění a porod dítěte v řádném  termínu, říká Valerij Zukin, ředitel kliniky reprodukční medicíny Nadija. „Vidíme stále více komplikací, stále více abnormalit a stále více obtíží s těhotenstvím završeným porodem,“ řekl.

„Kvalita vajíček se zhoršila a jejich počet klesá – a to je způsobeno stresem, který postihuje nejen mé pacientky, ale i dárkyně vajíček, ženy bez jakýchkoli reprodukčních problémů. A přesto je kvalita jejich vajíček horší,“ uvedla zaměstnankyně kliniky Alla Baranenko  a dodala, že horší je spermií ukrajinských mužů, zejména těch, kteří se vrátili z fronty. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Orbán obvinil Brusel z podpory Ukrajiny na úkor Maďarska. Sporné dodávky ropy vyvolávajú napätie v EÚ 

Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Brusel z uprednostňovania Ukrajiny v prípade dodávok ropy a označil to za zasahovanie do domácich volieb. Opoziční poslanci kritizovali vládu za ekonomické a sociálne problémy, vrátane rastúcej chudoby a zamlčiavania škandálov.

Ukrajina má zabezpečiť dodávky ropy pre Maďarsko. Brusel sa však podľa maďarského premiéra Viktora Orbána postavil na stranu Ukrajiny, ktorá nie je členom EÚ, a nie na stranu Maďarska. Podľa servera nepszava.hu to premiér vyhlásil v úvode jarnej schôdze maďarského parlamentu.

• Orbán kritizoval Brusel za podporu Ukrajiny namiesto Maďarska.
• Maďarsko blokuje podporu Ukrajine pre sporné dodávky ropy.
• Premiér predstavil opatrenia vlády na podporu občanov.

„Brusel a Kyjev sa zhodujú, že pokiaľ bude na čele Maďarska národná vláda, nebudú môcť realizovať svoje plány. Nebudú nás môcť odpojiť od ruských energetických zdrojov, nebudeme podporovať vstup Ukrajiny do Európskej únie, nebudeme Ukrajine platiť a odmietneme vojnu,“ povedal Orbán. Túto skutočnosť označil za otvorené zasahovanie do maďarských parlamentných volieb.

Blokovanie podpory Ukrajiny

Pripomenul, že v pondelok bolo v Bruseli oznámené, že maďarská vláda zablokuje akékoľvek rozhodnutie na podporu Ukrajiny, kým Kyjev neumožní presun ruskej ropy do Maďarska.

Orbán v prejave informoval o krokoch a opatreniach vlády k mimoriadnej snehovej situácii, o preplatení 30 percent nákladov domácností na vykurovanie v januári, o rozšírení daňových úľav pre matky, o zvýšení minimálnej mzdy o 11 percent, ale aj o 13. dôchodku a zavedení 14. dôchodku. V závere vyzval parlament, aby podporil snahy kabinetu zabrániť vtiahnutiu Maďarska do vojny.

Opozičná kritika vlády

Bence Tordai z opozičnej strany Párbeszéd (Dialóg) reagoval na prejav aj týmito slovami: „Vy ste tí, ktorí podporujú vojnovú mašinériu útočiacu na suverénnu krajinu, navštevujete Moskvu, akoby ste išli domov. Vy ste tí, ktorí uprednostňujú ruský plyn, ropu a jadrovú energiu, ktoré sú drahšie ako trhová cena“. Predseda Hnutia naša vlasť (Mi Hazánk Mozgalom) László Toroczkai ostro kritizoval vládu za obrovské škody spôsobené Maďarsku najmä v uplynulých piatich rokoch, ktoré sa prejavili drastickým poklesom populácie, poklesom priemyselnej produkcie, rastom korupcie či vznikom mafie v kruhoch exekútorov.

Poslanec László György Lukács zo strany Jobbik pripomenul, že vláda mlčí o problémoch zdravotníctva, kriminality, vidieka, ale aj o zablokovaných fondoch Európskej únie. Poslanec strany Momentum Dávid Bedő zdôraznil, že poslancov jeho strany už niekoľkokrát vykázali z parlamentu len preto, že hovorili pravdu. Poslanec Imre Komjáthi z MSZP Orbánovi spočítal, že v prejave Orbán spomenul 17-krát Brusel a 37-krát Ukrajinu. Ani raz však nespomenul maďarské mesto Göd, kde sa prevalila kauza spoločnosti Samsung na výrobu batérií a toxický prach a karcinogény ohrozujú zamestnancov.

Chudoba a každodenná realita

Gergely Arató, poslanec Demokratickej koalície (DK) podotkol, že každodenná realita je v porovnaní s tým, čo premiér povedal, „nočnou morou“. Podľa Aratóa prieskumy ukázali, že každý tretí Maďar čelí chudobe a nemôže pokryť svoje základné výdavky, splácať pôžičky, energie alebo ísť na dovolenku.

X X X

Kurýři pod hranicí chudoby? Prokuratura uvalila soudní správu na další rozvážky

Milánská prokuratura nařídila soudní správu pro další platformu pro rozvoz jídla .

Velká část kurýrů podle vyšetřování nedostává odměnu, která by jim zajistila „svobodnou a důstojnou existenci“. Milánská prokuratura proto nařídila soudní správu nad platformou Deliveroo. Stejný krok už dříve učinila i vůči společnosti Glovo.

Milánská prokuratura rozšířila zásah proti platformám rozvážejícím jídlo. Po únorovém rozhodnutí ve věci Glovo nyní nařídila soudní správu také společnosti Deliveroo, pro kterou v Itálii pracuje zhruba 20 tisíc kurýrů. Informovala o tom agentura ANSA a další italská média.

Kurýři podle prokuratury nejsou podnikatelé

Prokuratura zpochybňuje model, podle něhož jsou kurýři vedeni jako osoby samostatně výdělečně činné. Povaha jejich práce podle vyšetřovatelů spíše odpovídá postavení zaměstnanců.

Na základě vyšetřování dospěla k závěru, že velká většina kurýrů nedostává přiměřenou odměnu. Ta by jim podle italské ústavy měla zaručit „svobodnou a důstojnou existenci“. Podle zjištění prokuratury by se drtivá většina pracovníků s příjmem od Deliveroo ocitla pod hranicí chudoby.

Stíhání kvůli vykořisťování

Soudní správu už milánská prokuratura v únoru uvalila na italskou dceřinou společnost španělské skupiny Glovo. Dozorující soudce kontrolu nad firmou potvrdil a očekává se, že obdobně rozhodne i v případě Deliveroo, která je součástí americké skupiny DoorDash.

Prokuratura krok odůvodnila „naléhavou potřebou přerušit situaci opravdového vykořisťování velkého počtu pracujících“, uvedl deník Corriere della Sera. Společnost Deliveroo a její generální ředitel čelí podle médií také trestnímu stíhání pro vykořisťování.

Co znamená soudní správa

Soudní správa je v Itálii relativně nový nástroj, který mohou úřady použít proti firmám porušujícím zákon. Nejde o nucenou správu, protože automaticky neznamená odvolání vedení společnosti. Soud však do podniku dosazuje správce, který má dohlížet na nápravu protiprávního jednání.

Tento mechanismus už italské orgány využily například v textilním a oděvním průmyslu. Milánský zastupující prokurátor Paolo Storari se nyní zaměřil na logistiku a gastronomii. Podle deníku Il Sole 24 Ore se vyšetřovatelé začali zajímat také o fastfoodové řetězce McDonald’s, Burger King a KFC či o některé maloobchodní řetězce.

Rozhodnutí milánské prokuratury tak může znamenat širší zásah do fungování platforem a řetězců, které staví svůj byznys model na práci externích spolupracovníků, ceskajustice.cz

X XX

Rusi sa vo veľkom nechávajú zabíjať pre Putina. O to viac prekvapilo, čo urobil zajatý mladík

Státisíce ruských občanov sa za peniaze nechávajú najímať ako vrahovia a zvyšok spoločnosti im to, zatiaľ bez reptania, platí.

Miera toho, koľko ruských vojakov sa vzdáva, je vzhľadom na brutálne strany extrémne nízka. Laik by čakal, že do ukrajinských rúk sa pri prvej príležitosti zveria desaťtisíce Rusov vysielaných vlastnými veliteľmi na takmer istú smrť.

Namiesto toho sa nechávajú zabíjať ukrajinskými dronmi v ruinách niekdajších dedín a miest.

Časť ruských vojakov však predsa len končí v zajatí. A stávajú sa dokonca prípady, keď začnú hneď pomáhať brániacim sa Ukrajincom.

Pri Kosťantynivke bránil pozíciu aj 23-ročný Rus, ktorého vlastní vrhli do útoku a keď utrpel zranenie, nechali ho na bojisku.

Ukrajinci ho po zajatí zase nemali ako dostať do tyla a tak Rus 60 dní pomáhal ukrajinskej dvojici.

K Ukrajincom sa pridal aj niekdajší ruský vojak, ktorý pôsobil v obávanej dronovej jednotke Rubikon. Rusi na Ukrajine uviazli a na juhu dokonca začali postupovať Ukrajinci.

X X X

Británii pod nosom: Kremeľ ukrýva mocnú ‚zbraň‘ v Lamanšskom prielive a všetci ju vidia

Niektoré z najúčinnejších nástrojov vplyvu Kremľa dnes prechádzajú priamo cez britské vody. Ako upozornila televízia Sky News, ruské ropné tankery z tzv. tieňovej flotily každý mesiac križujú Lamanšský prieliv napriek západným sankciám.

Podľa odhadov ide o desiatky plavidiel, ktoré prevážajú ropu v hodnote stoviek miliónov dolárov. Práve tieto príjmy majú podľa analytikov financovať vojnu proti Ukrajine. Bezpečnostný expert, profesor Michael Clarke, varuje, že vývoj môže prerásť do „militarizovaného stretu na mori“.

Tanker za tankerom pri britskom pobreží

Kapitán lode Portia Matt Coker hovorí, že v najrušnejšej námornej ceste sveta sú ruské tankery bežným javom. „Keď vidíte tieto ruské lode a ropné tankery, viete, že je to pravidelný jav. Aby som bol úprimný, nikto im nevenuje žiadnu zvláštnu pozornosť,“ tvrdí Coker.

Menej než dve hodiny plavby od britských brehov zaznamenali novinári Sky News prechod troch sankcionovaných tankerov – Rigel, Hyperion a Kousai. Všetky vyplávali z ruských baltských prístavov a smerovali cez najužší úsek Lamanšského prielivu.

Tanker typu Suezmax Rigel, dlhý viac ako 270 metrov, viezol približne milión barelov ropy naloženej v Primorsku. Hodnota nákladu sa odhaduje na približne 55 miliónov dolárov. Plavidlo sa plaví pod vlajkou Kamerunu, riadi ho spoločnosť so sídlom na Seychelách a figuruje na sankčných zoznamoch Európskej únie, Veľkej Británie aj Kanady.

Moskva reagovala ostrou rétorikou na americké obsadenie ropného tankera Marinera, ktorý sa plavil pod ruskou vlajkou. / Zdroj: Pohraničná stráž USA

Loď Hyperion sa aktuálne plaví pod ruskou vlajkou, no v minulosti opakovane menila jurisdikciu. Práve časté zmeny vlajky, neprehľadná vlastnícka štruktúra či pochybné poistenie patria podľa expertov k typickým praktikám tieňovej flotily, ktoré umožňujú obchádzať prísnejšie kontroly.

Pri prejazde tankera Kousai britská pobrežná stráž vyzvala posádku na predloženie potvrdenia o poistení, pričom dokumenty mali byť doručené do 24 hodín. K priamemu zadržaniu lodí v Lamanšskom prielive však zatiaľ nedošlo.

Až 800 lodí, väčšina exportu

Analytici odhadujú, že tieňovú flotilu môže tvoriť až 800 plavidiel. Viac ako 60 percent exportu ruskej surovej ropy sa má v súčasnosti realizovať práve prostredníctvom týchto tankerov.

Komplexnosť systému ilustruje aj spôsob, akým sa maskuje pôvod suroviny. „V reťazci môže prebehnúť päť, šesť alebo sedem prekládok z lode na loď, aby sa zakryl pôvod ropy,“ vysvetľuje Pamela Munger zo spoločnosti Vortexa.

Útoky na ropné tankery pri Novorossijsku: drony zasiahli kľúčovú tepnu Kazachstanu

V Čiernom mori došlo k sérii útokov bezpilotných lietadiel na ropné tankery smerujúce k terminálu Kaspické ropovodné konzorcium (CPC) pri ruskom prístave Novorossijsk. / Zdroj: X / NEXTA

Po plnoformátovej invázii na Ukrajinu sa hlavnými odberateľmi ruskej ropy stali Čína a India. Sankcie sa však výrazne premietli do cien. Ruská ropa Urals sa dnes predáva s výraznou zľavou oproti rope Brent. Hlavný ekonóm spoločnosti Argus Media David Fyfe upozorňuje, že kým v roku 2021 bol cenový rozdiel medzi Urals a Brent na úrovni 2 až 3 dolárov za barel, dnes dosahuje približne 27 dolárov. Výsledkom je pokles ruských ropných príjmov približne o 25 percent v ročnom vyjadrení, pričom v niektorých mesiacoch mohol prepad dosiahnuť až 50 percent.

Hrozí tvrdší postup?

Niektoré štáty už k razantnejším opatreniam pristúpili. Spojené štáty v minulosti zadržiavali sankcionované tankery spojené s Venezuelou, francúzske sily zachytávali plavidlá v Stredozemnom mori. Británia sa zatiaľ sústreďuje najmä na kontrolu poistných dokumentov.

Profesor Clarke však naznačuje možný posun v prístupe spojencov. „Môže nastať moment, kedy sa Británia a ďalšie námorné mocnosti severnej Európy začnú k týmto lodiam správať oveľa tvrdšie.“

Britské ministerstvo obrany uviedlo, že už požiadalo o poistné dokumenty viac než 600 plavidiel a že odstrašovanie, narúšanie činnosti a degradácia ruskej tieňovej flotily patria medzi priority. Napriek tomu sankcionované tankery naďalej pravidelne prechádzajú cez Lamanšský prieliv a zabezpečujú finančné toky, ktoré Kremeľ smeruje do vojny proti Ukrajine.

X XX

Kubánska pobrežná stráž pri prestrelke zabila štyroch ľudí na americkom člne, šiestich zranila

Kubánska pobrežná stráž pri prestrelke s posádkou motorového člna registrovaného v Spojených štátoch zastrelila štyroch ľudí a ďalších šiestich zranila. V utorok to uviedlo kubánske ministerstvo vnútra, na ktoré sa odvoláva agentúra AFP.

Čln podľa ministerstva spozorovali jednu námornú míľu od Falcones Cay v provincii Villa Clara v centrálnej časti ostrova. Posádka amerického člna začala na blížiacu sa pobrežnú stráž strieľať, pričom poranili kapitána kubánskej lode.

„V dôsledku tohto stretu boli v čase vypracovania tejto správy na strane zahraničných agresorov štyri obete a šesť ďalších zranených,“ uviedlo ministerstvo. Dodalo, že zranení boli evakuovaní a bola im poskytnutá lekárska pomoc. Rezort vnútra upozornil, že bude brániť kubánske teritoriálne vody.

Trump: Kuba nebude schopná prežiť, keď na ňu zatlačíme

Po zásahu vo Venezuele hovorí americký prezident Donald Trump o tlaku na Kubu. Zdroj: Reuters. Čítajte viac… / Zdroj: Reuters

K prestrelke došlo v čase zvýšeného napätia medzi USA a Kubou, ktorá leží asi 160 kilometrov od pobrežia Floridy. Spojené štáty z humanitárnych dôvodov v stredu zmiernili svoje obmedzenia na vývoz venezuelskej ropy pre kubánsky súkromný sektor. V komunistickej krajine od decembra panuje energetická kríza pre americkú ropnú blokádu.

X XX

Strategické letisko v srdci Slovenska má opäť ožiť. Ľudia sa nevedia dočkať obnovy civilných letov, ministerstvá už podnikli prvé kroky

Sliačske letisko má strategickú polohu – nenachádza sa len v srdci Slovenska, ale aj Európy. Civilnú prevádzku tam však pred pár rokmi stopli. Dovtedy odtiaľ s obľubou cestovali dovolenkári smerujúci do Bulharska, Grécka, Egypta či Turecka. (Radi by sa k tomu vrátili) Rezort cestovného ruchu a športu, spolu s ďalšími ministerstvami, urobili už prvé kroky, aby došlo k obnove pravidelných letov.

Sliačske letisko ešte pred pár rokmi naplno využívali dovolenkári cestujúci napríklad do Egypta.

Nový štart prevádzky civilného letiska v kúpeľnom mestečku je žiadaný v celom širokom regióne. „Ľudia zo západného Slovenska môžu komfortne lietať z Bratislavy. Na východe majú k dispozícii letiská v Košiciach a Poprade. Len my, zo stredu, sa musíme celé hodiny trepať autom buď na jednu, alebo druhú stranu,“ posťažoval sa Žiarčan Noro.

„Sliač by jednoznačne mali znovu spojazdniť, o klientov by nemal núdzu,“ mieni. On sám odtiaľ v minulosti letel napríklad do Egypta. „Bolo to veľmi pohodlné, diaľnicou som sa dostal na letisko za pár minút. Teraz som nútený chodiť do Bratislavy,“ dodal.

Obnovenie prevádzky pravidelných letov by uvítala aj Lučenčanka Denisa. „Zo Sliača som kedysi cestovala na dovolenku do Bulharska. Auto som si mohla nechať na tamojšom parkovisku, ktoré malo celkom fajn ceny. Teraz mám najbližšie letisko v Budapešti, čo nie je žiadna výhra,“ podotkla. Podobné názory počúvame v celom Banskobystrickom kraji pravidelne.

Vynikajúca poloha

Civilná prevádzka na Sliači dostala „stopku“ v roku 2020 kvôli rekonštrukcii vojenskej časti pre nové stíhačky F-16. Pôvodne vojenské letisko fungovalo aj v plnom civilnom režime do roku 2019 – vtedy tam odbavili 39 089 cestujúcich, čo potvrdzuje aktívnu charterovú sezónu v rámci dovolenkových destinácií. V rokoch 2020 až 2021 prebiehala stavebná prestávka. Od roku 2022 obnovili charterové lety a v roku 2023 sa opäť začali vykonávať civilné lety, pričom od mája do júla odbavili približne 15-tisíc dovolenkárov. Rekonštrukcia a s ňou spojené obmedzenia by mali trvať do roku 2027.

Pellegrini: Letisko Sliač prechádza najväčšou rekonštrukciou vo svojej histórii

Vedenie letiska už rokovalo o obnovení pravidelných liniek do vybraných destinácií, pričom zainteresovaní si uvedomujú dôležitosť vybudovania nového civilného terminálu smerom k obci Sielnica. Vláda túto informáciu, ktorú predložil na jej stredajšom (25. 2.) výjazdovom zasadnutí v Smoleniciach šéf rezortu cestovného ruchu a športu Rudolf Huliak, vzala na vedomie. Spolu so zástupcami ministerstiev dopravy a obrany už podnikli kroky, aby bolo letisko z areálu vojenskej leteckej základne vyčlenené. Následne sa pustili do právneho odstúpenia pozemkov prístupovej cesty. Všetci majitelia boli identifikovaní, aktuálne sa finalizuje ich výkup.

Huliakov rezort zdôraznil, že mesto Sliač je strategicky situované v srdci Slovenska, medzi mestami Banská Bystrica a Zvolen. Návrat civilných letov prispeje k rozvoju cestovného ruchu v regióne. Dopravná dostupnosť je jedným z rozhodujúcich parametrov, ktoré môžu ovplyvniť rozhodovanie zahraničných klientov o návšteve kúpeľov s vysokou koncentráciou prírodných a liečivých prameňov. Tie sa v okolí nachádzajú, okrem Sliača, tiež v Dudinciach, Brusne, Sklených Tepliciach a Kováčovej.

„Civilná prevádzka umožní flexibilnejšie spojenie s tradičnými trhmi kúpeľného a liečebného turizmu, ktorými sú Nemecko, Rakúsko či Izrael, no aj s novými – Škandináviou, Pobaltím, krajinami Beneluxu a s Ukrajinou,“ uviedol rezort. Zlepšením prepojenia sa podľa neho stane región dostupnejší aj pre nové pracovné príležitosti, čo zabezpečí tiež zvýšenie životnej úrovne obyvateľov. Upozornil aj na vynikajúcu polohu v srdci Európy, dobré dopravné spojenie, stále sa rozširujúce kongresové či konferenčné priestory, hotely, zámky, kaštiele a hrady, čo má vplyv na zvyšovanie povedomia a atraktívnosť celého regiónu.

V letných mesiacoch bolo Letisko Sliač vždy frekventované.

Čím skôr, tým lepšie

Obyvatelia kraja dúfajú, že osobnú leteckú dopravu v strede Slovenska sa opäť podarí spustiť čo najskôr. Sliačska primátorka Ľubica Balgová vraví, že v meste sú za to všetci. „Prinieslo by to prospech celému regiónu, aj nášmu mestu. V období, keď letisko fungovalo, si mnohí ľudia, ktorí odlietali či prilietali, našli čas aj na to, aby si pozreli Sliač. Vďaka tomu sme sa ešte viac zviditeľňovali. Vítam to teda a verím, že sa to podarí v čo najkratšom čase,“ povedala.

Banskobystrický primátor Ján Nosko uviedol, že budúcnosť tohto letiska nie je ich obyvateľom ani vedeniu ľahostajná. „Prísľub zo strany vlády sme dostali viackrát už pred niekoľkými rokmi,“ poznamenal. Pripomenul, že v minulosti spojili sily s predsedom Banskobystrického samosprávneho kraja, s primátormi Zvolena, Sliača, tiež s riaditeľom Oblastnej organizácie cestovného ruchu Stredné Slovensko a ďalšími.

„Aby sme vyslali jasný signál, že na obnove civilnej časti Letiska Sliač nám záleží,“ konštatoval Nosko. „Má strategický význam pre celé stredné Slovensko. Fungovanie leteckej dopravy patrí medzi kľúčové aspekty rozvoja potenciálu v cestovnom ruchu a v investíciách na strednom Slovensku,“ doplnil. 

„Od začiatku hovoríme, že civilné lety v rámci Sliača musia ostať zachované,“ potvrdil primátor Zvolena Vladimír Maňka. „Ide o významnú možnosť, ako posilniť turistickú a ekonomickú atraktívnosť celého nášho regiónu,“ pokračoval. Verí, že spoločná aktivita primátorov a župana prispela nielen k rokovaniam o tejto otázke na najvyšších miestach, ale povedie aj k želanému výsledku.

„To by bola dobrá správa,“ reagoval primátor Brezna Tomáš Abel na otázku, či by ho potešilo znovuotvorenie civilnej prevádzky sliačskeho letiska. „Poprad je ďaleko a najmä v zimnom období je to problém z hľadiska údržby ciest. Sliač je pre nás oveľa rýchlejší aj bezpečnejší,“ podotkol. „V minulosti to Brezňania, a celkovo Horehronci, vo veľkom využívali na dovolenkové lety. Našim obyvateľom to v dostupnosti letovej prevádzky určite pomôže. Čím skôr, tým lepšie,“ uzavrel.

„Čaká na to celý Banskobystrický kraj, lebo ľudia boli zvyknutí odtiaľ lietať často. Využívali najmä charterové lety na dovolenky,“ zhodnotil primátor Žiaru nad Hronom Peter Antal. „Je rozdiel ísť do Viedne či Bratislavy a na Sliač, kde sa viem autom dostať za dvadsať minút,“ vysvetlil. „Viem sa tam dať niekým aj doviezť a veľkou výhodou je, že na nejaké letisko nemusím myslieť hodiny dopredu. Každý rozvoj dopravy, aj tej leteckej, znamená rozvoj celého regiónu,“ dodal Antal.

X XX

Z Chorvátska tečie na Slovensko neruská ropa, MOL a JANAF objednali ďalšie tankery

Chorvátsko prepravuje ropovodom Adria do Maďarska a na Slovensko neruskú ropu, uviedla hovorkyňa Európskej komisie. V tejto chvíli podľa nej neexistuje žiadne bezprostredné riziko pre bezpečnosť dodávok v Európskej únii. Ešte donedávna prúdila do oboch krajín ruská ropa prostredníctvom ropovodu Družba, dodávky však boli prerušené na konci januára.

V stredu večer chorvátsky premiér Andrej Plenkovič uviedol, že maďarská ropná spoločnosť MOL v spolupráci s chorvátskou firmou JANAF zabezpečuje príchod niekoľkých ropných tankerov do chorvátskeho terminálu Omišalj. Ropovodom ADRIA bude ropa odtiaľ distribuovaná do Maďarska a na Slovensko.

„MOL teraz prostredníctvom JANAF-u objednáva niekoľko tankerov, ktoré majú v najbližších týždňoch doraziť do Omišalja, odkiaľ bude možné bezpečne a v plnom rozsahu prepravovať ropu v akomkoľvek množstve do rafinérií v Maďarsku a na Slovensku, a to bez použitia v súčasnosti neaktívneho ropovodu Družba,“ vyhlásil Plenkovič.

Chorvátsky premiér zdôraznil, že Slovensku a Maďarsku „nie je žiaden problém dodať všetko, čo potrebujú“. „Naša pozícia je jasná: rešpektovať právny rámec EÚ a tiež sankcie amerického úradu OFAC, ktoré JANAF musí dodržiavať,“ konštatoval.

JANAF už prepravuje neruskú ropu na základe objednávok MOL-u do rafinérií v maďarskom Száhalombatte a do bratislavského Slovnaftu. Plenkovič preto verejnosť na SR a v Maďarsku ubezpečil, že nie je dôvod na poplach a že správy o hroziacej kríze sú neopodstatnené. 

„Chorvátsko ako susedná a priateľská krajina môže prostredníctvom JANAF-u dodať do oboch rafinérií dostatok ropy, aby ekonomika, doprava a všetky sektory závislé od ropy v Maďarsku a na Slovensku fungovali normálne,“ doplnil.

Podľa Plenkoviča ropovod Adria nie je len alternatívou alebo sekundárnou zásobovacou trasou, ale dokáže slúžiť aj ako primárny ropovod pre SR aj Maďarsko. Podľa jeho slov je spoľahlivý, bezpečný a cenovo dostupný.

Vláda o rope, vyhlásila stav núdze

„Neexistuje žiadny skutočný dôvod na podporu výnimky udelenej Maďarsku a Slovensku v júni 2022, keď sa rokovalo o šiestom balíku sankcií EÚ voči Rusku. V tom čase, ako vnútrozemské krajiny závislé od ropy prepravovanej ropovodmi cez iné krajiny, požiadali o výnimku, ktorá bola udelená na dosiahnutie širšieho cieľa – prijatia balíka sankcií,“ zhodnotil Plenkovič.

Vinu si prehadzujú

Kyjev tvrdí, že ruský dron zasiahol časť ropovodu Družba na západnej Ukrajine a Ukrajinci sa všetko snažia opraviť. Slovensko a Maďarsko zase uvádzajú, že za dlhodobý výpadok je zodpovedná Ukrajina a neexistujú žiadne technické prekážky, ktoré by tranzitu ropy mohli brániť.

Fico k situácii s Ukrajinou

Dodávky ropy ropovodom Družba na Slovensko cez Ukrajinu by podľa posledných informácií mali byť obnovené až v marci. Novinárom to dnes povedal premiér Robert Fico (Smer). Ukrajinu opäť kritizoval za to, že dodávky suroviny neobnovila, hoci podľa neho ropovod poškodený nie je. Fico zopakoval, že po zastavení slovenskej pomoci Kyjevu v podobe núdzových dodávok elektriny je Bratislava pripravená pristúpiť k ďalším odvetným opatreniam. / Zdroj: TASR

Súčasnou situáciou na trhu s energiami sa dnes v Bruseli zaoberala takzvaná koordinačná skupina pre ropu. Na rokovaniach sa zúčastnili zástupcovia inštitúcií EÚ, ako aj členských štátov. „Maďarsko a Slovensko potvrdili, že začali uvoľňovať svoje núdzové zásoby ropy. Tieto zásoby si všetky členské štáty uchovávajú práve za účelom riešenia podobných situácií,“ uviedla hovorkyňa EK Anna-Kaisa Itkonenová, ktorá má na starosti oblasť energetiky. Koordinačná skupina sa podľa nej zaoberala tiež alternatívnymi trasami pre dodávky. „V tejto chvíli neexistuje žiadne bezprostredné riziko pre bezpečnosť dodávok v Európskej únii,“ dodala.

Tvrdý zásah v Tatársku: kľúčová ropná stanica na ropovode Družba v plameňoch.

Alternatívna trasa pre dodávky do oboch krajín pritom vedie z Chorvátska. „Chorvátsko na stretnutí potvrdilo, že ropovodom Adria je do Maďarska a Slovenska prepravovaná neruská ropa,“ doplnila hovorkyňa exekutívy EÚ. Komisia bude podľa nej situáciu v oblasti bezpečnosti dodávok naďalej monitorovať, je preto v kontakte s členskými štátmi, ako aj s Ukrajinou.

Slovensko a Maďarsko sa v reakcii na výpadok dovozu ropy cez Družbu obrátili už minulý týždeň na Európsku komisiu so žiadosťou o uplatnenie pravidla, ktoré by im umožnilo dostávať ruskú ropu cez Chorvátsko. Budapešť a Bratislava v tejto veci kontaktovali aj priamo chorvátskeho ministra hospodárstva. Chorváti to však odmietli. „Barel ropy kúpený od Ruska sa niektorým krajinám môže zdať lacnejší, ale pomáha financovať vojnu a útoky na ukrajinský ľud,“ uviedol vtedy chorvátsky minister hospodárstva Ante Šušnjar s tým, že sú ochotní pomôcť, ale nie dovozom ruskej ropy.

Ropovod Družba bol doteraz hlavným zdrojom dodávok ruskej ropy do Maďarska a na Slovensko. Vlády oboch krajín, ktoré sú považované za najviac priateľské k Rusku v EÚ, rovnako ostro odmietajú akékoľvek kroky EÚ, ktoré by mali viesť k ukončeniu dovozu ruskej ropy do únie.

Podľa servera televízie Deutsche Welle (DW) Budapešť a Bratislava dokonca zvýšili svoju závislosť od ruských dodávok energie a spoliehajú sa na Moskvu ohľadom dodávok ropy z 86 až 100 percent. Dodávky ruskej ropy cez južnú časť ropovodu Družba vlani dosiahli 9,7 milióna metrických ton, pričom Slovensko dostalo 4,9 milióna a Maďarsko zhruba 4,35 milióna, uviedla agentúra Reuters s odvolaním sa na ukrajinskú poradenskú spoločnosť Expro. Správa zverejnená v máji 2025 Centrom pre štúdium demokracie a Centrom pre výskum energie a čistého ovzdušia (CREA) odhaduje, že Maďarsko a Slovensko zaplatili Rusku od začiatku vojny na Ukrajine len za dodávky ropy takmer 5,4 miliardy eur.

X XX

Škandinávska krajina si to rozmyslela a ponáhľa sa do EÚ, referendum bude o rok skôr

Island v nasledujúcich mesiacoch usporiada referendum o obnovení rokovaní o vstupe krajiny do Európskej únie, potvrdila v stredu vo Varšave islandská premiérka Kristrún Frostadóttir. TASR o tom informuje podľa správy agentúry Reuters.

Polárna žiara nad Reykjavíkom na Islande.

„V priebehu najbližších mesiacov budeme pracovať na príprave referenda, referenda o možnom obnovení prístupových rokovaní s Európskou úniou,“ povedala predsedníčka islandskej vlády po stretnutí s poľským premiérom Donaldom Tuskom.

Pôvodne sa očakávalo, že referendum sa uskutoční až v roku 2027, no podľa pondelkovej správy portálu Politico by sa mohlo zorganizovať už v auguste tohto roka.

Takto vyzerá jeden z najkrajších vodopádov na svete. Mladík zo Slovenska ho zachytil v celej jeho kráse

Island požiadal o členstvo v EÚ v júli 2009. Prístupové rokovania sa začali o rok neskôr, avšak na žiadosť Reykjavíku boli v decembri 2013 pozastavené. V marci 2015 Island požiadal, aby sa nepovažoval za kandidátsku krajinu, čo Rada EÚ vzala na vedomie.

V posledných rokoch sa záujem o vstup do EÚ opäť zvýšil, čo podľa Reuters ovplyvnili rastúce životné náklady a pretrvávajúca vojna na Ukrajine. Popularitu získal aj po nedávnom zvýšenom záujme Spojených štátov o Grónsko a vyjadreniach amerických predstaviteľov na adresu Islandu.

X X X

Pýtajú si od vás občiansky preukaz? Kedy ho musíte ukázať a kedy vás do toho nikto nemôže nútiť? Pozrite si, ako sa chrániť

Máte právo povedať „nie“, ak si od vás v hoteli či v požičovni chcú ofotiť občiansky preukaz? Mnohí z nás odovzdávajú svoje doklady automaticky, no často tým riskujeme zneužitie svojej identity. V dnešnej relácii nám predsedníčka Úradu na ochranu osobných údajov SR, Zuzana Valková, vysvetlí, kde končia naše povinnosti a začínajú naše práva. Dozviete sa, prečo za aplikácie „zadarmo“ platíme najvyššiu daň, prečo fotka vášho dieťaťa na internete nikdy nie je v bezpečí a čo je tou prvou vecou, ktorú by ste si mali skontrolovať vo svojom mobile hneď po pozretí si nasledujúcej relácie Užitočná pravda.

Pýtajú si od vás v hoteli občiansky? Možno robia chybu, ktorú im nemusíte tolerovať

Klikáme na tlačidlo ‚súhlasím‘ len aby sme mali pokoj, posielame citlivé zdravotné údaje cez Messenger a v hoteloch si bez slova nechávame kopírovať občianske preukazy. Hoci si často myslíme, že naše dáta nikoho nezaujímajú, opak je pravdou. / Zdroj: TV Pravda

V relácii sa ďalej dozviete

• Môžem odmietnuť ofotenie dokladu? Ak si v hoteli či požičovni pýtajú môj občiansky preukaz, musím sa nechať „skopírovať“, alebo stačí, ak im údaje len nadiktujem?
• Kedy by nám mala zablikať „červená kontrolka“? Málokto číta podmienky používania. Čo je ten moment, kedy by sme rozhodne nemali kliknúť na tlačidlo „SÚHLASÍM“?
• Existujú aplikácie zadarmo? Alebo za ne platíme údajmi. Je normálne, ak odo mňa napríklad aplikácia na počasie pýta prístup ku kontaktom?
• Rodičia často zdieľajú fotky detí v uzavretých skupinách. Čo sa však s takouto fotkou reálne stane, keď opustí pamäť vášho mobilu?
• Je bezpečné posielať lekárovi fotku vyrážky alebo lekársku správu cez bežné četovacie aplikácie? A ako to robiť správne?

X X X

Praha má přijít o 6 soudů. Skončit mají Semily či Rokycany. Tejc má náčrt změn

25. 02. 2026

Z deseti obvodních soudů v Praze mají zůstat čtyři, v Plzni se mají čtyři okresní soudy sloučit do jednoho a skončit mají i Pelhřimov a Semily. České justici se podařilo získat materiál ministerstva spravedlnosti k návrhu první etapy reorganizace okresních soudů. Dokument počítá s účinností změn od ledna 2027. Změny musí schválit poslanci.

Předsedkyně Krajského soudu v Plzni Věra Oravcová za Kolegium předsedů krajských soudů upozorňuje, že termín 1. ledna 2027 vyvolává „určité pochybnosti“. „I kdyby se stihl přijmout legislativní rámec, nebude čas na přípravu takto zásadního projektu,“ uvedla.

Praha: z deseti soudů mají zůstat čtyři

Měřítko pro malý soud bylo stanoveno počtem 25 soudců. Největší zásah má podle materiálu nastat v hlavním městě. Počet obvodních soudů v Praze má klesnout z deseti na čtyři. Dokument přitom uvádí, že jde o konečný stav a další etapy by se už Prahy týkat neměly.

Do jednoho okresního soudu se mají sloučit obvodní soudy pro Prahu 4, 6, 8, 9 a 10, které dnes sídlí v areálu na Míčánkách. Spojit se mají také soudy pro Prahu 7 a Prahu 1, jež už nyní působí ve stejné budově na Ovocném trhu. Sloučit se mají rovněž soudy pro Prahu 2 a Prahu 3, přičemž Praha 3 je se 17 soudci druhým nejmenším pražským soudem.

Justiční areál na Míčánkách Foto: Václav Vašků

Ministerstvo navrhuje i změnu názvosloví. „V názvosloví nových soudů lze uvést obecné označení okresní (soudní okresy), aby se odlišily soudy od názvosloví obvodů pro účely 22 pražských správních obvodů dle přenesené působnosti Prahy,“ píše se v materiálu ministerstva spravedlnosti.

Plzeň a střední Čechy: slučování ve stejných městech

Ve Středočeském kraji se má počet okresních soudů snížit z dvanácti na jedenáct. Navrhuje se spojení soudů Praha-východ a Praha-západ do Okresního soudu Praha-venkov, přičemž oba soudy sídlí v Praze.

V obvodu Krajského soudu v Plzni má počet okresních soudů klesnout z deseti na sedm. Sloučit se mají soudy Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany do jednoho Okresního soudu Plzeň. Rokycany jsou nejmenším soudem kraje s osmi soudci. Dokument zároveň zdůrazňuje jejich dopravní dostupnost – „Rokycany přímo sousedí s okresem Plzeň-město a jde tedy o další venkovský okres Plzně. S Plzní jsou spojeny dálnicí i rychlíkovou železnicí na trase Praha–Plzeň, vzdálenost obou měst je 18 km,“ uvádí materiál. Tejc už dříve České justici řekl, že nevidí problém v tom, aby soudci v budoucnu dojížděli na jiný soud.

Ministerstvo v obecné části uvádí, že první etapa se „převážně dotýká soudů se sídlem v jednom městě (Praha, Brno, Plzeň)“. Ve skutečnosti však mají skončit i velmi malé soudy s osmi soudci v Rokycanech, Pelhřimově a Semilech.

Pelhřimov a Semily: změna hranic i krajské příslušnosti

Na jihu Čech se má spojit Pelhřimov s Táborem. Vzniknout má Okresní soud Tábor s působností pro okres Tábor a Pelhřimov, s výjimkou správního obvodu Humpolec, který by se měl připojit k Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě. Zároveň se počítá se zrušením pobočky krajského soudu v Táboře. „Výstavba areálu KS v Českých Budějovicích počítá i s umístěním zaměstnanců z táborské pobočky. Zrušení pobočky podporuje krajská předsedkyně,“ uvádí materiál.

Zleva: předseda Krajského soudu v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský, předseda Krajského soudu v Brně Milan Čečotka, předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná, předsedkyně Krajského soudu v Plzni Věra Oravcová, předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová, předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar a předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák Foto: Kolegium předsedů

V severních a východních Čechách se má spojit soud v Semilech se soudem v Jablonci nad Nisou. Vzniknout má Okresní soud Jablonec nad Nisou s působností pro oba okresy. Okres Semily se má zároveň přesunout z působnosti Krajského soudu v Hradci Králové pod Krajský soud v Ústí nad Labem (pobočka Liberec). Ministerstvo argumentuje tím, že to odpovídá zařazení okresu Semily do samosprávného Libereckého kraje. Semily jsou podle dokumentu nejmenším soudem kraje s osmi soudci, vzdálenost mezi Semily a Jabloncem činí 27 kilometrů.

Na jižní Moravě se má spojit soud Brno-venkov s Městským soudem v Brně, které sídlí v jedné budově. Počet okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně by tak měl klesnout ze čtrnácti na třináct.

Zákon do května, stěhování do roka

Materiál řeší i legislativní harmonogram. „Aby byla účinnost zákona v roce 2027, je nutné navrhnout zákon do PS cca do konce května,“ píše se v dokumentu. Současně ale uvádí, že není nutná účinnost přímo od 1. ledna 2027, pokud zákon stanoví, že nový soud po sloučení je právním i rozpočtovým nástupcem zrušených soudů jako organizačních složek státu a účetních jednotek.

Ministerstvo zároveň připouští postupné faktické slučování. „Účinností zákona lze spojit soudy de iure s tím, že provedení sestěhováním u soudů slučovaných se soudem v jiném městě lze učinit do 1 roku od účinnosti, přičemž by přesné datum stanovil předseda soudu rozvrhem práce.“ Do té doby by se na zrušený, ale ještě nesestěhovaný soud hledělo jako na pobočku.

Dokument také uvádí, že území zrušeného okresu může být rozděleno mezi sousední okresní soudy podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Nejde jen o soudy

Podle Oravcové je nutné řešit celou řadu legislativních i organizačních otázek. „Upozorňujeme na řadu úskalí, jako např. nutnost přijmout novelu zákona o soudech, která vyřeší nejen institucionalizaci nových soudů a zánik stávajících organizačních složek státu, ale zejména otázku zániku funkcí předsedů a místopředsedů soudů a způsob výběru nových funkcionářů, dále otázku místa výkonu funkce soudce atd.,“ uvedla.

Předsedové soudů upozorňují, že reorganizace nebude mít dopad jen na samotné soudy, ale i na další složky justice a veřejné správy. „Navrhované změny se dotknou fungování okresních státních zastupitelství a Policie ČR, která v mnoha případech dle trestního řádu spolupracuje přímo s okresními soudy,“ uvedla Oravcová.

Zásah do systému

Podle ní nejde jen o organizační úpravu, ale o zásah do celého systému. „Upozornili jsme rovněž na dopady do obvodů notářů jako soudních komisařů, OSPOD, psychiatrických nemocnic, výchovných ústavů, věznic apod.“

„Stejné otázky se týkají pracovněprávního postavení zaměstnanců soudů, kteří neblaze vnímají nejistotu a svoji budoucnost,“ dodala. Předsedové upozorňují i na technickou stránku reorganizace. „Zcela zásadní je ověření, zda informační systémy (zejména ISAS) umožní souběžné vedení stávajících a nových rejstříků pro stávající a nová soudní oddělení.“

Zvlášť citlivé je podle nich rušení soudů v menších regionech. „V neposlední řadě nelze odhlédnout od faktu, že rušení některých, zejména příhraničních soudů, povede k další degradaci vyloučených lokalit,“ uvedla Oravcová. Podle ní ministr přislíbil, „že bude postupovat s respektem k místním podmínkám a k názoru místních samospráv“.

První etapa je podle Tejce bezbolestná

Tejc minulý týden po jednání s předsedy soudů v Kroměříži uvedl, že první etapa bude „v zásadě bezbolestná“, protože ve velkých městech nevznikají problémy s dostupností soudů pro občany. Ministerstvo chce nadále využívat stávající justiční budovy a opustit nemovitosti, které má v nájmu. Etapa by se nijak nedotkla administrativních zaměstnanců slučovaných soudů. Dopadla by na část funkcionářů a některých organizačních pracovníků. „Občané by to vůbec nepoznali,“ podotkl. To, jestli se první fázi slučování podaří zrealizovat už počátkem příštího roku, záleží podle Tejce i na rychlosti projednání změny Sněmovnou.

Ve druhé etapě by pak mohlo docházet ke pospojování některých sousedních okresních soudů, u kterých je počet soudců nižší než 25. „Z některých soudů vzniknou pobočky. Ušetříme vedení, ale neopustíme budovy,“ zmínil ministr. Třetí etapa pak má zahrnovat i opuštění některých budov okresních soudů, které by neměly využití. „Zákoník práce jen tak neumožňuje přemístit administrativní zaměstnance,“ naznačil Tejc, co bude zapotřebí řešit. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Tragédia, aká nemá obdoby. Minister Šutaj Eštok hovorí o následkoch zemetrasenia, Komárňanci tomu neveria

Nešťastie, aké mesto ešte nezažilo. Z budovy klientskeho centra na Záhradníckej ulici v Komárne spadla v stredu dopoludnia časť strechy. Pri incidente zahynul jeden človek a dvaja skončili so zraneniami v nemocnici. Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) pripísal pád betónu minulotýždňovému zemetraseniu. Klientske centrum zostane do odvolania zatvorené.

Primátor Komárna B. Keszegh: Takúto tragédiu sme ešte nezažili, mestské budovy preveríme

Bežný prevádzkový deň klientskeho centra poznačila v stredu pred desiatou hodinou smutná udalosť. Strecha betónového prístrešku, ktorým sa vchádzalo do budovy, sa prelomila na polovicu, zrútila sa a zatarasila vchod aj východ z budovy. Na mieste automaticky otváraných dverí ostala len diera a stavebný materiál.

Po incidente rátali v Komárne aj obete. Pod sutinami zahynul 51-ročný muž zo susednej obce Bátorove Kosihy a zranenia utrpeli dve ďalšie osoby v dôchodkovom veku. S ľahšími zraneniami hlavy skončil v nemocnici v Komárne 67-ročný senior. S poranením chrbtice letecky previezli do Fakultnej nemocnice v Nových Zámkoch 64-ročného muža, ktorý je v umelom spánku a napojili ho na umelú pľúcnu ventiláciu. Jeho stav je kritický. Krajské riaditeľstvo Policajného zboru v Nitre potvrdilo, že všetci traja boli klientmi centra.

Do odvolania zatvorené

Na miesto dorazil aj minister vnútra Matúš Šutaj Eštok (Hlas), ktorý nevylúčil, že udalosť môže súvisieť s víkendovým zemetrasením, ktoré malo epicentrum v Šamoríne, no pocítili ho aj ľudia v okolí Bratislavy. Všetky budovy v správe rezortu vnútra v rádiuse, kde prebiehala seizmologická činnosť, prejdú kontrolou.

„Všetky objekty, či už klientskych centier, alebo aj ostatných budov v správe ministerstva vnútra, budú skontrolované a prejdú auditom, aby sme vedeli vylúčiť akékoľvek pochybenie alebo akúkoľvek možnosť toho, že by sa niečo podobné zopakovalo,“ oznámil Šutaj Eštok.

Z budovy Klientskeho centra na Záhradníckej ulici v Komárne spadla v ranných hodinách časť strechy. Pri tragédii prišla o život jedna osoba, ďalšie dve utrpeli zranenia. Na mieste zasahovali všetky záchranné zložky.

Na miesto dorazil popoludní aj ministerský statik, aby prešiel celú budovu. Šéf vnútra ešte dopoludnia povedal, že ak nezaznamenajú žiadne nálezy alebo nahlásenia porušenia statiky, služby klientskeho centra od štvrtka obnovia.

K tomu však napokon nedošlo. Krajská polícia popoludní oznámila, že klientske centrum na Záhradníckej ulici bude zatvorené minimálne vo štvrtok 26. februára, a ak si to situácia bude vyžadovať, obmedzenie potrvá do odvolania. Klientov požiadali, aby využili služby centier a úradov v okolí.

Agendu dopravných evidencií a osobných dokladov môžu využiť v Nových Zámkoch, Nitre, Dunajskej Strede, Šali či v Leviciach. Klienti komárňanského okresného úradu môžu podľa polície využiť okolité okresné úrady. Agendu zbraní, zbrojných preukazov a licencií nie je možné vybaviť inde.

Budovy v Komárne preveria

Primátor Komárna Béla Keszegh potvrdil, že záchvevy zeme cítili v sobotu aj v ich okresnom mestečku na hraniciach s Maďarskom. „Aj keď epicentrum nebolo v Komárne, napriek tomu niektorí obyvatelia zemetrasenie cítili. Nevieme zatiaľ, aký vplyv mohlo mať na statiku alebo vo všeobecnosti na naše budovy. Nezaznamenali sme zatiaľ žiadne väčšie škody,“ uviedol pre Pravdu.

Hoci za budovu klientskeho centra nezodpovedá mesto, magistrát medzičasom podnikol prvé kroky. „Mesto Komárno urobí všetko pre to, aby sme preverili naše budovy, školy a ostatné verejné budovy, či sa niečo mohlo stať. Urobíme všetko pre to, aby už k takejto tragédii v budúcnosti nemohlo dôjsť,“ pokračoval Keszegh.

Zároveň podotkol, že budova so zrútenou strechou nepatrí medzi najnovšie prírastky. „Je to stará, nazval by som to „komunistická“ budova, kde zrekonštruovali aj fasádu, aj interiér,“ priblížil. „Nebolo to až tak dávno. Myslím si, že odvtedy ešte musia byť živé dokumenty, dajú sa nájsť. Treba naozaj preveriť, čo sa tam stalo, aký vplyv na to malo aj zemetrasenie a urobiť všetky kroky, aby sa to neopakovalo,“ doplnil.

Budova klientskeho centra v Komárne bola odovzdaná do prevádzky v 80. rokoch minulého storočia. V rokoch 2018 a 2019 bola v dvoch fázach zrekonštruovaná s využitím eurofondov. Pri rekonštrukcii došlo k zatepleniu budovy, rekonštrukcii vnútorných priestorov a rozšíreniu klientskeho centra. „Neboli hlásené akékoľvek sťažnosti alebo signály, že by mohol byť dôvod obávať sa, že môže dôjsť k zrúteniu strechy prístrešku. Bolo začaté trestné stíhanie vyšetrovateľkou vo veci,“ zdôraznil minister.

Podľa slov ministra bola na realizáciu projektu rekonštrukcie zrealizovaná normálna, transparentná verejná súťaž. Rovnako bol vysúťažený aj projektant budovy. Po ukončení prác bola budova prebratá bez akýchkoľvek výhrad alebo poukázaní na akékoľvek nedostatky.

Či boli príčinou skutočne otrasy zemského povrchu, je podľa primátora odborná otázka. „Bolo by veľmi nezodpovedné na to odpovedať,“ dodal. „Takúto tragédiu sme ešte nezažili,“ uzavrel.

X X X

Policie napíchla vůz partnerky podezřelého z vraždy. Zvolila u soudu špatnou stranu.

Policie napíchla vůz partnerky Slováka podezřelého z únosu, vraždy a ukrytí těla v Česku. Na základě slovenské žádosti o pomoc sledovala vůz česká policie pomocí GPS. Dovnitř nasadila prostorový odposlech. Proti ženě ale nebylo vedeno žádné řízení. Přesto svou šanci na nápravu a odškodnění promrhala. Slovenka podala marně tři stížnosti na Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Podle Evropského soudu pro lidská práva žena ve skutečnosti svou vadnou strategií zabránila, aby její stížnosti nejprve projednal český Ústavní soud. Tam podala rovněž tři návrhy, ale až tři roky poté, co česká policie ukončila sledování a prostorový odposlech jejího vozu.

Tělo svědka měli ukrýt v Česku

Nejzazší termín pro podání ústavní stížnosti je rok od okamžiku, kdy došlo k zásahu do práv dotyčného. Ústavní soud proto její stížnosti odmítl. Také Evropský soud pro lidská práva nyní prohlásil stížnosti v případu Blažová v. ČR za nepřípustné. O co v případu šlo?

Slovenská Krajská prokuratura v Trenčíně se v roce 2016 obrátila na Městské státní zastupitelství v Praze se žádostí o vzájemnou pomoc při vyšetřování. Šlo o únos a vraždu spolupracujícího svědka, jenž měl vypovídat v kauze zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Podezřelí z vraždy uprchli do České republiky, kde měli ukrýt i tělo.

Odposlech povolil soudce z Prahy 5

Jedním z podezřelých byl také DK, partner ženy. Vlastnil dva vozy, přičemž jeden z nich používala i ona. Slovenská policie oba v jednom z vozů zadržela v březnu 2017 poté, co česká policie auto pomocí GPS sledovala. Dovnitř instalovala prostorový odposlech.

Povolení ke sledování vozu vydal Obvodní soud pro Prahu 5 v listopadu 2016 na základě žádosti státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze. Státní zástupkyně společně s Policií České republiky a NCOZ tím vyřídila žádost o právní pomoc Krajské prokuratury v Trenčíně. Sledování vozu a komunikace v autě mělo podle žádosti sloužit k dopadení pachatele. Shromážděné údaje české orgány následně předaly na Slovensk

Ochrany před sledováním se nedomohla

U českého Ústavního soudu si žena v roce 2020 stěžovala na zásah do práva na soukromí, prolomení listovního tajemství a nedostatek soudní ochrany. Sledování považovala za nezákonné. Tvrdila, že jeho povolení nebylo řádně odůvodněné a důvody označila za absurdní a vymyšlené.

Při pořizování prostorového odposlechu podle ní nemohly být zjištěny „žádné skutečnosti důležité pro trestní řízení. Proto měly být jakékoli záznamy zničeny“. Žena rovněž žádala zrušit rozhodnutí o sledování.

Namítla také, že se „nemohla domáhat ochrany svých práv před obecným soudem, protože proti ní nebylo ani není vedeno trestní řízení“. Podle ní tak neměla kde brojit proti odposlouchávání a sledování.

ÚS stížnost odmítl pro předčasnost i opožděnost

Ústavní soud potvrdil, že „stěžovatelka nebyla účastníkem řízení, v němž bylo napadené opatření vydáno“. Proto nemůže mít postavení stěžovatele proti „pravomocnému rozhodnutí veřejné moci“ v trestním řízení s jejím partnerem.

Na její podání je proto podle Ústavního soudu třeba nahlížet jako na stížnost proti „zásahu veřejné moci“. Jenže soudce povolil odposlech v roce 2016 a sledování probíhalo do května 2017. Žena si však na zásah do svých práv stěžovala až o tři roky později. ÚS proto stížnost odmítl jako opožděnou.

Ústavní soud nevyhověl ani návrhu na zničení pořízených záznamů. V té době totiž trestní řízení proti partnerovi stále probíhalo. Nebylo v moci Ústavního soudu konstatovat podle trestního řádu, že záznamy jsou nepoužitelné, a nařídit jejich zničení. Stížnost proto odmítl jako předčasnou.

Mezitím na Slovensku

První stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva podala žena v roce 2020, další dvě následovaly v roce 2021.

Dne 28. února 2024 Nejvyšší soud Slovenské republiky zrušil rozsudek Specializovaného trestního soudu, kterým shledal partnera ženy DK vinným z vraždy. Nejvyšší soud věc vrátil Specializovanému trestnímu soudu.

„Rozsudek se neopíral o údaje ze sledování prováděného v České republice,“ stojí v rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

Měla žádat o přezkum státní zastupitelství

Podle Evropského soudu pro lidská práva se v případě ženy sledování vozidla řídilo třemi různými právními režimy trestního řádu: okamžitým policejním sledováním bez soudního příkazu, lokalizačním sledováním na základě příkazu státního zástupce a sledováním uvnitř vozu povoleným soudním příkazem. Žena proto měla podat žádost o přezkum podle zákona o státním zastupitelství.

Orgány měly respektovat její soukromí, protože nebyla předmětem sledování. Ve spisu měly být uchovávány pouze údaje týkající se partnera DK. Všechna zbytečná data o ženě měla být zničena, uvedl ESLP.

Jenže v době, kdy stěžovatelka podala ústavní stížnosti proti soudním příkazům, byly již přibližně tři roky opožděné, uvedl Evropský soud pro lidská práva.

Pokud by žena úspěšně využila zákon o státním zastupitelství, mohla se „úspěšně domáhat i odškodnění podle zákona o odpovědnosti státu“, uvádí ESLP.

„Stěžovatelka si zvolila procesní strategii bez vyhlídky na úspěch a zabránila Ústavnímu soudu v přezkumu jejích stížností po meritorní stránce věci samé,“ uzavřel Evropský soud pro lidská práva a prohlásil její stížnost za nepřípustnou.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Trump mal najdlhší prejav. Komplikuje si život. Ženy na pozvanie do Kongresu neprišli, muži áno

V deň štvrtého výročia invázie Vladimira Putina na Ukrajinu spomenul americký prezident Donald Trump Rusko iba raz. Keby chcel o tom, čo sa deje, hovoriť viac, priestor by si určite našiel. Veď vystúpenie populistického šéfa Bieleho domu pred oboma komorami Kongresu trvalo takmer dve hodiny, presnejšie jednu hodinu, 47 minút a 40 sekúnd.

Prezident USA Donald Trump v Kongrese počas prejavu o stave únie.

Bol to najdlhší prejav o stave únie v histórii USA. Čo povedal Trump o Rusku?

„Veľmi tvrdo pracujeme na ukončení deviatej vojny, zabíjania a masakrov medzi Ruskom a Ukrajinou, kde každý mesiac zomiera 25 000 vojakov – pomyslite na to, 25 000 vojakov zomiera mesačne. Vojna, ktorá by sa nikdy nezačala, keby som bol prezidentom. Nikdy,“ uviedol Trump v prejave.

Robert de Niro Trumpovi: Cítim sa zradený svojou krajinou

Republikáni tlieskali

Republikán sa po druhý raz vrátil do Bieleho domu 20. januára 2025. Trump vyhlasoval, že ruskú inváziu zastaví za 24 hodín. Samozrejme, môže tvrdiť, že keby bol prezidentom, nič by sa nestalo, aj keď sa to nedá dokázať. Platí však, že v porovnaní s vládou demokrata Joea Bidena Rusi za Trumpa útoky proti Ukrajine zintenzívnili a zabili aj viac civilistov. A to napriek tomu, že Američania manažujú mierové rokovania medzi Kyjevom a Moskvou. 

Celebritný miliardár sa v Kongrese pochválil, že zastavil osem vojen. Trump dokonca vyhlásil, že keby nebolo jeho, India a Pakistan by sa dostali do jadrového konfliktu.

Republikáni tak dostali mnoho príležitostí tlieskať svojmu politickému lídrovi. „Napriek týmto scénam to však bol večer, v ktorom čudne chýbala dráma. Bolo to skôr ako prejavy, aké ste mohli vidieť v Hitlerovom Nemecku, Stalinovom Rusku alebo Kimovej Severnej Kórei, kde všetko, čo vodca povedal, hlasno oslavovali jeho nasledovníci s otupenou mozgovou kôrou, ktorí si nevšímali klamstvá, zlomyseľnosť alebo škody, ktoré sa páchali na ich krajine,“ komentoval pre portál The Daily Beast Trumpovu reč politický analytik David Rothkopf.

Demokrati – a niektorí ani neprišli – v Kongrese počas prejavu tlieskali viac-menej sporadicky. Kongresmanka somálskeho pôvodu Ilhan Omarová z Minnesoty však na Trumpa v istom momente zakričala.

Trump na ňu ostro útočí. Političku z Minnesoty zasiahli, bola to len tekutina

„Zabili ste Američanov. Vy by ste sa mali hanbiť,“ reagovala politička na Trumpove slová. Prezident vo svojom prejave zaútočil na demokratov s tým, že vraj nebránia Američanov, ale nelegálnych migrantov. V januári imigrační agenti zastrelili v Minnesote dvoch ľudí, ktorí protestovali proti ich prítomnosti – Renée Goodovú a Alexa Prettiho.

Aj demokrati však privítali hokejistov so zlatými medailami z olympiády, hoci americký ženský tím, ktorý rovnako v Miláne vyhral, Trumpovo pozvanie odmietol.

Prezident športovcov uviedol svojím typickým bizarným spôsobom. Teda tak, že pozornosť upriamil na seba: „Naša krajina opäť víťazí. V skutočnosti vyhrávame toľko, že naozaj nevieme, čo s tým. Ľudia hovoria – prosím, prosím, prosím, pán prezident, vyhrávame priveľa. Už to viac nezvládneme. V našej krajine sme neboli zvyknutí víťaziť. Kým ste neprišli vy, stále sme len prehrávali. Ale teraz vyhrávame až príliš. A ja hovorím, nie, nie, nie, vy vyhráte znova. Vyhráte vo veľkom. A aby sme to dokázali, je tu s nami skupina víťazov, na ktorých je práve celý národ hrdý. Mužský zlatý olympijský hokejový tím. Poďte ďalej,“ privítal Trump športovcov. 

Tak, ako sa dalo predpokladať, prezident kritizoval Najvyšší súd za verdikt z minulého týždňa, ktorým zrušil značnú časť jeho ciel. Trump nezopakoval obvinenie, keď bez akýchkoľvek dôkazov vyhlásil, že sudcovia boli ovplyvnení zahraničnými záujmami. Ich rozhodnutie však vládca Oválnej pracovne označil za mimoriadne nešťastné, no vraj sa ním vlastne nič nemení – v zavádzaní ciel bude pokračovať a nebude sa pýtať Kongresu, či môže. A republikánski zákonodarcovia mu za to zatlieskali.

Prezident nie je populárny

„Trump Najvyšší súd urazil a situáciu neupokojil. Sudcovia sú však ako rozhodcovia v športe. Upozorňujú na porušovanie pravidiel, čo sa nedá donekonečna ignorovať. Trump to robiť bude, ale aj tak mu Najvyšší súd môže v nasledujúcich troch rokoch vlády skomplikovať život,“ reagoval pre Pravdu Steffen Schmidt, profesor politológie na Iowskej štátnej univerzite. „Prezident pritom na sudcov útočí preto, že mu zastavili zavádzanie ciel. Je to jedna z najmenej populárnych politík v Amerike, ktorá zároveň veľmi narúša medzinárodné vzťahy a spojenectvá,“ vysvetlil expert.

Pokúsi sa Trump stať sa prezidentom USA aj po tretí?

Schmidt pripomenul, že aj Trumpova imigračná politika začína byť nepopulárna. „Dokonca ju ako príliš prísnu už vnímajú mnohí republikáni. Trump však v prejave vôbec nenaznačil, že by niečo plánoval zmeniť, a jasne podporuje imigračných agentov z ICE a ministerstvo vnútornej bezpečnosti. Prezident nepredložil ani návrhy, ako riešiť problém s rastúcimi životnými nákladmi týkajúcimi sa bývania, potravín, energií a ďalších základných potrieb. Chválil sa však daňovými úľavami alebo počtom automobilov, ktoré boli vyrobené v USA, čo je pre časť voličov veľmi efektívny odkaz,“ skonštatoval Schmidt.

Podľa väčšiny najnovších prieskumov je s Trumpovou prácou spokojných menej ako 40 percent Američanov. „Prezident má za sebou pomerne zložitý prvý rok vo funkcii. Jeho popularita je v negatívnych číslach a platí to aj pre to, ako voliči hodnotia jeho prístup k ekonomike či migrácii. V prejave nepovedal nič, čo by to mohlo výrazne zmeniť. Ak republikáni prehrajú novembrové voľby do Kongresu, ohrozí to legislatívny program šéfa Bieleho domu a asi bude opäť čeliť impeachmentu. Prezident Trump sa možno teraz cíti dobre vďaka uznaniu, ktoré mu po prejave prejavili jeho stúpenci. To je však len momentálny stav. Voľby sú tu už o deväť mesiacov a pre Trumpa je v nich veľmi veľa v stávke,“ vysvetlil pre Pravdu Aaron Kall, odborník na prezidentské prejavy z Michiganskej univerzity.

X XX

Šutaj Eštok o zrútení strechy na Klientskom centre v Komárne

Budovu rekonštruovala stavebná firma Roko Slovakia z Prievidze. Ako vyplýva z Obchodného registra, konateľom spoločnosti je od februára minulého roka bývalý minister dopravy z úradníckej vlády Pavol Lančarič.

Podľa údajov zverejnených na portáli Úradu pre verejné obstarávanie presiahli náklady na projekt dva milióny eur. Stavebné úpravy zahŕňali zmenu dispozičného riešenia prízemia, úpravy kancelárskych priestorov na druhom poschodí a rekonštrukciu sociálnych zariadení na prvom až piatom podlaží. Súčasťou prác bola aj výmena výťahu, rozvodov zdravotechniky, ústredného vykurovania, elektroinštalácie a vzduchotechniky.

Modernizácia sa zamerala aj na zlepšenie tepelno-technických vlastností objektu a zníženie jeho energetickej náročnosti. Projekt zahŕňal zateplenie obvodového plášťa a strechy, výmenu otvorových konštrukcií, rekonštrukciu kotolne, inštaláciu termoregulačných ventilov na vykurovacích telesách a hydraulické vyváženie vykurovacej sústavy. V rámci obnovy boli zároveň vymenené svetelné zdroje a vybudované bezbariérové toalety pre imobilných.

Zemetraseniu neveria

Miestni, ktorých sme stretli v okolí klientskeho centra, sa zhodli, že otrasy minulý víkend necítili. „Boli sme doma v Komárne, necítili sme to,“ povedali nám. Verzii so zemetrasením sa im preto veriť príliš nechcelo. „Keď máte veľkú fantáziu, tak to mohlo byť aj zemetrasenie. Bývam odtiaľto 200 metrov a osobne som nič necítil a bol som úplne triezvy,“ povedal jeden z mužov v skupine. „Bývam o tri ulice ďalej a ani jeden pohár nezahrkotal, ani jeden luster sa nezakýval,“ doplnil ho blízko stojaci známy.

„Neuveriteľné. Vyzerá to tak, že tam chýba železná konštrukcia,“ zhodnotil zase po anglicky ďalší z prítomných, ktorý sa prišiel pozrieť na miesto nešťastia.

K rovnakej verzii sa priklonili aj ďalší ľudia obzerajúci spadnutú časť strechy. „Tam, kde je to zlomené, mali byť roxory. Nie že by tam mali byť, musia tam byť,“ pridal sa penzista, ktorý sa domnieva, že práve chýbajúce spevnenie strechy môže byť za jej poškodením.

„Je to dosť veľká škoda. Vyzeralo to ako obnovená budova, neviem, čo sa tu mohlo stať,“ uvažovala okoloidúca maturantka.

X XX

Pád lavíny vo Vysokých Tatrách pochoval dvoch poľských turistov

Pod lavínou vo Vysokých Tatrách zahynuli dvaja poľskí lyžiari. Informovala o tom letecká záchranná služba, ktorá varovala pred zvýšeným rizikom lavín. Nebezpečenstvo pádu lavín sa navyše s pokračujúcim teplým počasím naďalej zvyšuje.

Lavíny na severe Talianska zabili v priebehu pár hodín štyroch ľudí

Záchranársky vrtuľník bol v stredu popoludní vyžiadaný k zásahu po nahlásenom páde lavíny v Mengusovskej doline. Posádka po pristátí v Starom Smokovci na palubu zobrala horských záchranárov. Spoločne smerovali k miestu udalosti – Nižnej Popradskej štrbine.

„Podľa svedkov, ktorí lavínu nahlásili, išlo o dvoch lyžiarov. Jedného z mužov sa podarilo spod snehu vykopať, no bez prítomnosti životných funkcií. Svedkovia okamžite začali laickú resuscitáciu, po príchode záchranárov pokračovala rozšírená kardiopulmonálna resuscitácia pod vedením lekára. Napriek maximálnemu úsiliu sa mužovi, žiaľ, nepodarilo obnoviť spontánny obeh a lekár musel na mieste konštatovať úmrtie,“ informuje ATE.

Druhý lyžiar zostal naďalej zasypaný. Pomocou lavínového vyhľadávača sa ho záchranárom podarilo lokalizovať a následne vykopať spod snehu.

„Žiaľ, zranenia, ktoré utrpel pri páde a následnom zasypaní, boli nezlučiteľné so životom. Aj v tomto prípade mohol lekár už len konštatovať smrť,“ spresnili leteckí záchranári.

Vzhľadom na zvýšené lavínové nebezpečenstvo ATE apeluje na všetkých návštevníkov hôr, aby dôkladne zvážili svoj pohyb vo vysokohorskom teréne, najmä v oblastiach označených ako rizikové. Vplyvom pretrvávajúceho teplého počasia možno očakávať ďalšie zhoršovanie lavínovej situácie.

Horská záchranná služba upozorňuje návštevníkov hôr, že vo Vysokých a Západných Tatrách nad pásmom lesa trvá zvýšené lavínové nebezpečenstvo (3.stupeň). „V posledných dňoch evidujeme viacero veľkých samovoľných lavín. Situácia sa bude vplyvom oteplenia a slnečného počasia zhoršovať. Objaviť sa môžu ďalšie samovoľné lavíny. Z tohto dôvodu neodporúčame pohyb na svahoch so sklonom nad 30°, ale aj pod nimi, v dráhe možných lavín,“ uviedli na sociálnej sieti horskí záchranári.

X XX

Tragicky zahynul bývalý člen skupiny Olympic, mal len 66 rokov

Vo veku 66 rokov zomrel známy český hudobník a bývalý člen skupiny Olympic Jiří Valenta, informovala kapela na svojich sociálnych sieťach. Management skupiny uviedol, že tragicky zahynul v utorok ráno 24. februára. TASR o tom informuje podľa správy serveru Novinky.cz.

Členovia českej skupiny Olympic, sprava Petr Janda, Jiří Valenta, Martin Vajgl a Milan Broum sa pripravujú na koncert na Štrbskom Plese vo Vysokých Tatrách 22. marca 2014.

„Skupina Olympic s hlbokým zármutkom oznamuje, že nás navždy opustil bývalý člen kapely, klávesista Jiří Valenta, ktorý bol súčasťou Olympiku v rokoch 1986–2020 a počas svojho pôsobenia odohral s kapelou stovky koncertov doma aj v zahraničí. Jirka bol výraznou osobnosťou kapely a rešpektovaným hudobníkom. Jeho predčasný odchod nás veľmi zasiahol,“ uviedla skupina.

Legendárna kapela Olympic to rozbalila naplno. 60 rokov oslávila vo veľkom štýle, keď zahrala svoje najväčšie hity

Valenta sa narodil 4. mája 1959 a pôsobil aj v kapelách Capitol, Kentaur, Karamel či Framus 5. K Olympicu sa pripojil v roku 1986, keď nahradil Miroslava Berku. Zo skupiny odišiel zo zdravotných dôvodov v marci 2020.

„Neumieram, ale hrať nemôžem. Som totiž totálne vyhorený vrátane zdravotných problémov v rodine. Viem, že sa určite k muzike vrátim, len čo sa dám trochu dohromady,“ napísal vtedy Valenta. V kapele ho neskôr nahradil Pavel Březina. 

„Olympic mi dal obrovskú muzikantskú skúsenosť, spoznal som s ním kus sveta a s chlapcami zažil nádherné chvíle. Vzal mi kus života a niektoré mladícke ideály, ale rozhodne mi toho oveľa viac dal, než vzal,“ vyhlásil Valenta po odchode z Olympicu.

X XX

Vždyť podporuji válku! Putinův exporadce dostal pokutu, nepřihlásil se jako agent.

Bývalý poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, vlivný prokremelský politolog Sergej Markov, dostal pokutu od moskevského soudu za to, že se neregistroval jako „zahraniční agent“. Markov přišel k soudu v tričku s portrétem Vladimira Putina. Hájí se tím, že podporuje politiku šéfa Kremlu, včetně agrese vůči Ukrajině.

Markovův právník Alexander Molochov uvedl, že jeho klient byl potrestán za to, že se dobrovolně nepřihlásil na ministerstvu spravedlnosti jako zahraniční agent. Politolog během soudního slyšení ostře odmítl, že by pracoval pro cizí moc, uvedl telegramový účet Ostorožno, novosti

„Nechci vystupovat s politickými slogany, ale jsem zastáncem Vladimira Putina, byl jsem jeho důvěrníkem, podporuji speciální vojenskou operaci. Nebyl jsem jediný, koho šokovalo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti,“ prohlásil Markov s odkazem na ruský termín pro válku na Ukrajině. „Nejel jste autobusem, ale přesto jste byl prohlášen za neplatiče jízdného. Jak je to možné?“

Politolog se označuje za „věrného syna ruského státu“. Rusko podle svých slov miluje jako syn, který „pokorně přijímá facku od svého otce“. Dodal, že si nikdy nedokázal představit, že by se z něj kvůli debatám s Putinovými odpůrci, v nichž obhajuje postoj šéfa Kremlu, stal zahraniční agent.

Ruské úřady zařadily Markova na seznam zahraničních agentů loni v srpnu. Ministerstvo spravedlnosti jej obvinilo z podílu na tvorbě a šíření materiálů zahraničních agentů a organizací označených v Rusku za nežádoucí. Osočilo ho také z vystupování jako respondent pro zahraniční média a ze šíření nepravdivých informací o ruských veřejných orgánech.

Markov je kvůli svým vazbám na Kreml často citován západními médii, například americkým deníkem The Washington Post. Stal se také terčem kritiky provojenských ruských komentátorů, kterým vadilo, že se zúčastnil stejné konference jako ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a veřejně jej chválil. Alijev na konferenci vyjádřil podporu Ukrajině a celá záležitost se odehrála v době napjatých vztahů mezi Ázerbájdžánem a Ruskem.

Sám politolog tvrdí, že útoky na něj přicházejí ze strany nepřátel Ruska a Putina. „Buď se sami v budoucnu projeví jako zrádci, nebo budou propuštěni jako zkorumpovaní činitelé,“ prohlásil.

Markov v minulosti hájil ruský zákon o zahraničních agentech. Tvrdil, že ti, kdo chtějí jeho zrušení, jsou stejní lidé, kteří umožňují perzekuci ruské kultury a podporovatelů Ruska na Západě.

Rusko zavedlo legislativu o zahraničních agentech v roce 2012. Zpočátku se vztahovala pouze na neziskové organizace, v souvislosti s invazí zahájenou v únoru 2022 však byla výrazně rozšířena. V současnosti může být za podporovatele cizí moci označen v podstatě kdokoli. Pokud jej úřady takto určí, musí zveřejnit zdroje svého financování a své veřejné výstupy označovat zvláštním upozorněním.

X X X

Panika na akciovém trhu. Intenzivní výprodeje nyní vytvářejí příležitosti

„Trh dnes u řady softwarových, někdy i velkých a zavedených firem oceňuje velmi černé scénáře. Právě v těchto okamžicích lze na trhu nalézt vyšší množství investičních příležitostí“, říká analytik BHS Timur Barotov.

V posledních měsících (a u některých titulů už déle) jsme svědky ostrých výprodejů akcií zavedených softwarových firem. Typickým příkladem jsou Microsoft, Intuit, Adobe nebo Salesforce. Zatímco obecné americké akciové indexy nevykazují velké poklesy, akcie těchto ikonických softwarových společností spadly ze svých vrcholů o 30-60 %. Důvod? Obava, že rozvíjející se umělá inteligence (AI) z jejich v současnosti placených služeb udělá komoditu neboli něco, co bude levné nebo rovnou zdarma. Intenzita těchto obav je vysoká a černé scénáře se již ve velké míře promítly v cenách akcií. Je tento strach podložený, nebo se trh nechal emocionálně zviklat?

Jak trhy odůvodňují současné ostré výprodeje?

Lze očekávat, že dynamický vývoj v oblasti umělé inteligence časem povede ke stlačení cen a marží velkých poskytovatelů software. A to je také tím hlavním strašákem pro investory a co je nyní nutí k opatrnějšímu přístupu ohledně budoucích očekávání. U některých typů softwaru může AI snížit poptávku po poskytovaných službách – ať už zvýšenou produktivitou, kdy je zapotřebí celkově méně licencí na firmu/osobu, nebo rovnou nahrazením daného softwaru umělou inteligencí. Například CRM systém (populární platforma pro komunikaci se zákazníky od Salesforce) by se mohl potenciálně nahradit automatizovanými AI agenty, které budou spravovat data zákazníka i mimo tradiční CRM platformu. Nebo u kreativního softwaru typu Adobe Photoshop či Illustrator může AI snížit poptávku po pokročilých funkcích a potažmo i samotných licencích. Pokud dnes menší firma potřebuje grafika s plnou licencí Creative Cloud, do budoucna může část práce (tvorba bannerů, úprava fotek, generování vizuálů pro sociální sítě) zvládnout marketingový pracovník pomocí jednoduššího AI nástroje nebo generativního asistenta. To pak pravděpodobně vytvoří tlak na ceny a marže vývojářů software.

Obecně vyšší riziko AI adopce leží na straně fyzických osob a menších firem než na straně velkých profesionálních společností, kteří vyžadují špičkovou kvalitu software a zákaznickou podporu. Jednodušší kódování a autonomní AI agenti mohou zvýšit konkurenční tlak na zavedené společnosti, neboť si „každý“ bude moci vytvořit software platformu přes pokročilé AI nástroje. Tohle vše jsou teoreticky oprávněné obavy, které mohou skutečně negativně ovlivnit růst a marže zavedených společností. Lze ale něco takového očekávat v dohledné době a mají softwaroví giganti proti vliv AI nějakou obranu?

Černé scénáře jsou (alespoň prozatím) fantazie

Problém je v tom, že ocenění některých společností je již natolik stlačené že to vypadá, jako by k narušení byznysu mělo zcela jistě dojít, a to s vážnými následky. Akcie Adobe se nyní obchodují za 11,7násobek čistého zisku (P/E), Salesforce za 14násobek a Microsoft za 24násobek. U každé ze jmenovaných společností jsou tyto násobky historicky extrémně nízké a také sektorově konzervativní. Trh tedy v cenách již nyní promítl velmi negativní události pro tyto společnosti, avšak dnes není zdaleka jasné, jak moc se AI na výsledcích těchto společností podepíše a zda vůbec. Mimo jiné tyto společnosti mají silné a zdravé rozvahy, nízký dluh a vysoké ziskové marže, což jím dává flexibilitu v těžkých časech. Navíc růst jmenovaných společností a jejich marže zatím nevykazují žádné známky zhoršování, co trh tedy nacenil je pouze teoretickou budoucností, ale zatím nic takového z kvartálních výkazů a vyjádření managementu těchto společností vysledovat nelze. Vlastně v jistém smyslu je reálný vývoj opačný, ačkoli se růst mírně zpomaluje, což není u takto velkých společností překvapivé, jejich ziskové marže zůstávají vysoké a ve zmíněných případech mají letos dokonce podle současných prognóz růst!

Na co trh možná zapomněl

Rychlé zdokonalování AI nástrojů nelze popřít a jejich potenciál může být teoreticky nedozírný, ačkoli jejich reálný dopad na ekonomiku dnes neumí nikdo přesně předpovědět. V tom tedy vidíme první vadu v současném ocenění černých scénářů. Druhou námitkou může být to, že trh možná zapomíná na to, jak silné dané společnosti jsou a kolik mají prostoru na to, se měnícím podmínkám přizpůsobit.

Například Adobe, či Microsoft jsou v téměř monopolní pozici, jedná se o nadnárodní blue chipy, se stabilními a rostoucími tržbami a velice atraktivními ziskovými maržemi. Tyto společnosti vydělávají tolik kapitálu, že „neví co s ním“ a tedy již roky realizují zpětné odkupy akcií. Nezadlužená, nebo jen mírně zadlužená rozvaha jim umožňuje se kdykoli zadlužit a využít velké množství kapitálu na případné investice do adaptace a vývoje vlastních AI nástrojů. Na co se také zapomíná je to, že tyto společnosti se budovaly dlouhé roky a mají velkou výhodu v know-how, zkušenostech, nasbíraných uživatelských datech, distribuční síti, mají vlastní branding apod. To vše spolu vytváří tzv. moat, neboli obrovskou konkurenční výhodu. To je ten důvod, proč žádný sebelepší start-up nebyl schopen celé roky tyto společnosti nahradit. Jakákoliv forma konkurence to tedy nebude mít snadné v boji s těmito ikonickými giganty.

Přístup těchto společností k velkému množství kapitálu a jejich konkurenční výhody jim pravděpodobně umožní najít způsob, jak obrátit rapidní rozvoj AI i ve svůj prospěch. A to se již také pozvolna děje – Adobe zavedlo generativní nástroj Firefly s monetizací skrze tokeny, Microsoft integruje AI napříč svými produkty a masivně investuje do datacenter a Salesforce integruje AI do svého CRM systému pod značkou Agentforce a Einstein AI.

Iracionální panika se špetkou pravdy

Zcela jistě existují světy, kde AI výrazným způsobem ukrojí byznys předním softwarovým vývojářům. Pravděpodobněji se ale jeví scénář, kde dojde jen k částečnému zpomalení růstu a snížení marží současných vítězů v odvětví. Nicméně to, a ještě více je již podle našeho názoru promítnuto v současných snížených cenách mnoha softwarových společností. Věříme, že tato panická epizoda vytvořila atraktivní investiční příležitosti do dalších let. Na druhou stranu negativní sentiment jako je tento může přetrvat delší dobu i přes již stlačené ceny akcií. Další vyjádření managementu společností včetně hospodářského vývoje rozhodnou o tom, kam se sentiment vydá dále v letošním roce. Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst

X X X

Informace o zpracování a ochraně osobních údajů ve společnosti BH Securities a.s. jsou vám k dispozici na internetových stránkách naší společnosti www.bhs.cz/ochrana-osobnich-udaju

Legal Disclaimer:

Není-li osobou oprávněnou zastupovat výše uvedenou společnost výslovně stanoveno jinak, je obsah této zprávy pouze informativní a nejedná se o návrh na uzavření smlouvy, přijetí takového návrhu smlouvy či jiné právní jednání za společnost. V souvislosti s obsahem této zprávy projevuje společnost vůli nebýt v jeho důsledku vázána jakoukoliv smlouvou, dohodou či její změnou, nebude-li dodržena písemná forma právního jednání; ledaže je osobou oprávněnou zastupovat společnost výslovně stanoveno jinak. S ohledem na výše uvedené nelze v souvislosti s informacemi a prohlášeními obsaženými v této zprávě dovozovat vůči společnosti žádnou předsmluvní odpovědnost. Společnost neodpovídá za správnost, úplnost a včasné doručení elektronicky zasílaných informací. Obsah této e-mailové zprávy je důvěrný. Pokud nejste oprávněnými příjemci, nejste oprávněni tuto zprávu odeslat, uložit ji, či naložit s ní jakýmkoliv jiným způsobem. V takovém případě prosím informujte odesílatele a zprávu bezodkladně vymažte.

Unless explicitly provided otherwise by an authorized representative of the specified company, the content of this e-mail is for informational purposes only and is not to be considered a binding offer, or binding acceptance of such offer, or any other legally binding act executed on behalf of the company. In respect of this e-mail, the company reserves the right not to be consequently bound by any contract, agreement or their respective amendment, unless being executed in written form or unless explicitly provided otherwise by an authorized representative of the company. With respect to the above mentioned, the company shall not be held liable for any default in pre-contractual dealings in connection with the information and statements contained therein. The company bears no liability for the accuracy, entirety, or timely delivery of the information communicated electronically. The content of this e-mail is private. If you are not the intended recipient, you are not allowed to forward, save, or use this e-mail in any other manner. In such case, please inform the sender and immediately delete this e-mail.

X XX

Kauza Huliaka s Kováčikom? Výsledok vrcholnej hladiny arogancie a jasné zlyhanie. Borbély sa diví šéfovi zväzu. Riskuje svoju prácu

Už o dva dni sa uskutočnia voľby prezidenta Slovenského futbalového zväzu (SFZ), v ktorých sa pokúsi opäť obhájiť post Ján Kováčik. Lenže medializované kauzy mu zrejme veľmi nepomohli.

Ladislav Borbély hodnotí pre divákov RTVS duel Slovenska s Nemeckom.

Ide o konflikt s ministrom cestovného ruchu a športu Rudolfom Huliakom a kauzu s mobilnými telefónmi a údajnými miliónovými pohľadávkami.

SFZ však obvinenia odmieta a to aj na čele s Kováčikom. Jeho protikandidáti Peter Palenčík a Martin Filipkov tak budú mať asi miernu výhodu.

Ak by situácia s telefónmi a ručením majetku SFZ skončila na súde, Huliak si rád naň počká a podľa neho dovtedy možno zväz skrachuje. Rovnako to vnímajú aj futbaloví funkcionári.

Huliak nemôže Kováčika odvolať. Len aby Slovensko neskončilo v očiach FIFA ako Brazília

Slovenský futbalový zväz proti ministerstvu cestovného ruchu a športu.. Prezident Ján Kováčik verzus minister Rudolf Huliak. Tejto téme sme sa venovali v našej relácii Fair Play s dlhoročným redaktorom Pravdy a Športwebu Michalom Zemanom.

Minister viackrát vyzval SFZ na rozhovor, no dostal odmietavú odpoveď. Tá sa však môže zmeniť po piatkových voľbách, keď sa zvolí aj nový výkonný výbor.

„Žiadnemu systému nepomôže, keď niekto je opakovane volený a je veľmi dlho na líderskej pozícii. Divím sa, že bol ochotný riskovať svoju prácu, ktorú 16 rokov vykonával a urobil kopec dobrých vecí, touto aktivitou ich anuloval,“ povedal pre web STVR Ladislav Borbély.

„Toto je zlyhanie a je jedno, či to budú dva, päť alebo 25 miliónov. Keď sa tieto veci potvrdia, tak to bude výsledok vrcholnej hladiny arogancie,“ dodal futbalový expert Borbély.

X X X

KUPKA  ROZHAZOVAL  ČR  MILIARDY,   DNES  STÁLE  NIČÍ  ČR,

STEJNÝ  JAKO  FIALA,  STANJURA