Dobře dělá ing. Babiš, že nechodí na besedy do televizí, protože nemají žádnou odbornou úroveň a občané ČR se nic nedovědí o tom, co se brzy pro ně zlepší v ČR a ti, kteří chtějí být na Hradě, co pro to udělají. Jak odstraní neschopného Fialu, Válka, protože nejsou potřebné léky pro nemocné, kdy skončí vyhazování miliard na válku na Ukrajině, kde zbytečně umírají statisíce lidí a země je ničena. Nerudová, ani Pavel na to vůbec nemyslí, vůbec se o tom nezmiňují, a nebudou nic dělat ani nadále. Jedině ing. Babiš už o tom jednal ve Francii s prezidentem Macronem.
MÉDIA FRANCIE O BABIŠOVI
Návštěva ve výhodnou dobu, píší ve Francii o Babišovi
Úterní návštěva bývalého českého premiéra a současného kandidáta na prezidenta Andreje Babiše u francouzského prezidenta Emmanuela Macrona přišla pro Babiše ve „velmi výhodnou chvíli“, pouhé tři dny před prvním kolem prezidentských voleb v České republice, píše francouzský deník Le Monde. O Babišovi mluví jako o „populistickém kandidátovi“ a připomíná předběžné vyšetřování jeho možných daňových úniků ve Francii.
Babiš a Macron se v úterý setkali na zhruba 40 minut v Elysejském paláci. Francouzská strana sice uvedla, že schůzka není vyjádřením podpory Babišovy kandidatury, ale šéf hnutí ANO promptně zveřejnil na Twitteru fotografii s Macronem a hovořil o něm jako o příteli, píše Le Monde.
„Bez ohledu na prohlášení francouzských úřadů přichází setkání ve velmi příhodnou dobu pro zakladatele strany ANO, centristického a zároveň populistického hnutí, které v říjnu 2021 těsně prohrálo ve volbách,“ píše Le Monde.
Dodává, že v posledních měsících se Macron intenzivně setkával zejména s aktuálním českým premiérem Petrem Fialou a spolupracoval také na předsednictví Rady Evropské unie, které Praha v polovině roku převzala právě od Paříže.
Macron s Babišem v úterý hovořili i o válce na Ukrajině. „Česká republika patří k zemím, které se nejvíce angažují proti Moskvě; a to navzdory proruskému postoji dosluhující hlavy státu Miloše Zemana,“ poznamenává Le Monde. „Český prezident, který je v úřadu již deset let, je svými odpůrci dlouhodobě považován za loutku Vladimira Putina, s nímž se po invazi na Ukrajinu rozešel,“ dodává list, v jehož vlastníkovi Le Nouveau Monde má 49procentní podíl firma Czech Media Invest Daniela Křetínského.
Setkání s Macronem mezi čtyřma očima je pro Babiše o to významnější, že k němu došlo pouhý den po verdiktu pražského soudu, který expremiéra zprostil obžaloby v kauze Čapí hnízdo, píše Le Monde a popisuje podrobnosti soudu s pátým nejbohatším Čechem, podle něhož šlo o „politickou kauzu“.
Osvobozující verdikt v Česku ale nemá vliv na pokračující předběžné vyšetřování francouzského Soudu pro vyšetřování závažné trestné činnosti (PNF) kvůli podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků, které se týká Babiše, uvádí Le Monde. Úřady řeší okolnosti nabytí vily v Mougins na jihu Francie prostřednictvím řetězce offshorových společností se sídlem v Monaku a na Britských Panenských ostrovech.
X X X
EX MINISTR SVOBODA NEDŮVĚRU K ZASÍLÁNÍ MILIARD UKRAJINĚ, KDYŽ ČR ŽIVOŘÍ
Jen tak poslat peníze na Ukrajinu? K tomu mám velkou nedůvěru, míní exministr Svoboda
Estonsko jako první země Evropské unie převede zmrazený ruský majetek na Ukrajinu. Jak by měl Západ naložit se zmrazenými prostředky Ruské federace? Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) varuje před unáhlenými řešeními jednotlivých aktérů a jejich právními dopady. Analytik Pavel Havlíček estonskou iniciativu vítá.
„Česko by mělo hledat cesty, jak tento model replikovat, protože potřeby Ukrajinců je potřeba naplnit co nejdříve. Ano, hledejme společné evropské řešení, ale Česko může být dalším hnacím motorem takovéhoto společného řešení,“ uvádí v Pro a proti analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda upozorňuje, že skvělým výsledkem Putinovy agrese je jednota Evropské unie i NATO. „Vše, co by tuto jednotu rozbilo, je chybné. Nečekat na evropské řešení a poslat ruské prostředky Ukrajině začne drolit jednotu EU.“
„Měl by vzniknout celoevropský fond a z něj se mohou financovat také aktivity na Ukrajině. I poválečný Marshallův plán pro obnovu Evropy měl velmi striktní podmínky, Američané pečlivě hlídali, aby peníze někdo nerozkradl. Jen tak poslat peníze na Ukrajinu, k tomu mám velkou nedůvěru,“ dodává Svoboda.
„Evropa už ale peníze na Ukrajinu posílá,“ připomíná analytik. „Bylo to třeba těch pověstných 18 miliard eur, které blokovalo Maďarsko a do poslední chvíle se o nich jednalo. Pokud máte zemi ve válce, která potřebuje každé euro či dolar, tak nemůžete pochybovat o tom, zda byly tyto prostředky dobře vynaloženy.“
Svoboda souhlasí, že kdo způsobil škodu, musí ji nahradit. „Mám pochybnosti o právních možnostech, protože Ruská federace hned zažaluje státy, které pošlou její peníze Ukrajině. Proto jsem pro řešení právní a fondem, protože Rusko může arbitráže vyhrát. Takže řešení může být jen jednotné, nebo bude špatné.“
Soukromé vlastnictví
„Zmražené prostředky Ruské centrální banky činí přibližně 300 miliard v eurech nebo dolarech, které jsou uložené v Německu, Francii a tak dále. Daleko složitější otázka jsou soukromé zdroje ruských oligarchů zmražené na účtech, jachty a tak dále, to bude mnohem citlivější,“ vysvětluje Havlíček.
Je nutné rozlišit majetek Ruské federace a majetek soukromý. „Jakmile se bude zabírat majetek ruských oligarchů, začnou se klepat strachy i ti z dalších zemí, z nichž ne všichni nabyli majetek legálně. Zde budeme narážet i na odpor evropských zemí, protože oligarchové se spojí,“ předpovídá Svoboda.
Havlíček potvrzuje, že soukromé vlastnictví je jiná věc než zmražené prostředky Ruské centrální banky. „Prostředky oligarchů jsou do 20 miliard, což je jen zlomek z těch zmíněných 300 miliard. Zde se pohybujeme v mimořádných podmínkách, proto také musí být aplikovány jako mimořádné právní prostředky na celoevropské úrovni.“
„Způsobí-li stát škodu, nemusí se mu prokazovat zavinění a majetek Ruské centrální banky tedy může být použit. To ale neplatí pro soukromé osoby. Těm musíme prokázat porušení práva a příčinou souvislost mezi vznikem škody, ale podporovat prezidenta republiky není trestný čin. Proto šermovat se zabavením majetku oligarchů vidím jako komplikované,“ varuje Cyril Svoboda.
Zrovna Česko by prý mělo ve zmrazení ruského majetku dělat více. „Ruští vlastníci se často zbavili majetků, prodali je svým partnerům nebo se jinak vyvázali. Implementace sankcí musí být u nás důslednější. Investigace ukazuje, že jsme dekády fungovali jako pračka na ruské peníze. Ale máme právní stát, ochranu soukromého vlastnictví, což je problém právě pro tyto situace,“ konstatuje Pavel Havlíček.
X X X
MEDVEDĚV PROTI MODERNIZOVÁNÍ TANKŮ V ČR PRO UKRAJINU
Medveděva znepokojuje modernizace tanků v Česku. Musíme jednat, vyzývá
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil znepokojení nad českou modernizací tanků sovětské výroby T-72. Vyzval k vylepšení vlastních tanků, aby ruská armáda držela krok. Česká zbrojařská Excalibur Army modernizuje zhruba stovku tanků T-72, které zamíří na Ukrajinu.
„Hlavním tématem našeho jednání je výroba, oprava a dodávky tanků. Je to úkol zcela aktuální,“ prohlásil Medveděv na setkání pracovní skupiny vojensko-průmyslové komise pro kontrolu a výrobu zbraní a vojenské techniky. „Už jsem některé své kolegy upozornil na informaci, že naši protivníci financují modernizaci sta T-72 tanků,“ dodal.
Medveděv zdůraznil, že tanky nejsou cizí výroby, ale pochází ze „sovětského dědictví“. Podle něj musí Rusové držet krok a též své tanky vylepšit. „Musíme jednat rychleji, vytrvaleji a efektivněji,“ apeluje.
Výzva k modernizaci nástrojů války z úst jednoho z nejagresivnějších zastánců ruské invaze je poměrně překvapivá. Medveděv se obvykle chlubí, že Rusko má k dispozici či vyvíjí „nejmocnější prostředky ničení“.
Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace odkazoval na aktivity zbrojařské firmy Excalibur Army ze Šternberka na Olomoucku, která pracuje na modernizaci zhruba stovky tanků T-72, které poputují na Ukrajinu. Zakázka je financovaná USA a Nizozemskem.
Projekt ocenil i český premiér Petr Fiala. „Tato česko-americko-nizozemská aktivita, kterou koordinuje české ministerstvo obrany, je vzorovým příkladem mezinárodní obranné spolupráce. Je také konzultována s ukrajinskou stranou a odpovídá jejím potřebám,“ uvedl premiér.
Šéf české vlády na jeden z tanků určených pro ukrajinskou armádu napsal krátký vzkaz. „Statečným obráncům Ukrajiny,“ napsal na hlaveň tanku.
Na Ukrajinu už zamířil tank Tomáš, pojmenovaný po prvním československém prezidentovi, na nějž se složili Češi v úspěšné kampani Dárek pro Putina. Částku přes třicet milionů korun se jim podařilo vybrat za necelý měsíc.
Tomáš je komplexní modernizací tanku T-72 M1 na úroveň srovnatelnou s tanky třetí generace. Má zvýšenou balistickou ochranu, vylepšené noční vidění, lepší mobilitu, silnější motor, sofistikovanou digitální desku s informacemi o provozních vlastnostech tanku a digitální rádio umožňující šifrovanou komunikaci.
T-72 jsou pro Ukrajince velmi užitečné, protože jsou se sovětskou technikou velmi dobře obeznámeni. Mohou je tedy rychle zapojit do bojů. „Ve srovnáními s osmi týdny, což je obvyklá doba tréninku pro netrénovanou posádku, jsou ukrajinští vojáci schopni pochopit, jaké jsou rozdíly, během pěti dnů,“ uvedlobchodní ředitel společnosti Excalibur Army Richard Kuběna.
Zastaralé ruské tanky
Ukrajinci získávají tanky sovětské výroby i od samotných Rusů na bojišti. Prchající ruští vojáci jim je zanechávají, ale pro Ukrajince někdy představují do určité míry spíš přítěž než pomoc. Podle tankisty Vadyma Ustymenka z 25. ukrajinské výsadkové brigády šla obrněná vozidla, která se dala rovnou nastartovat nebo potřebovala jen trochu práce, „spočítat na jedné ruce“. Nejméně polovina byla „haraburdí, které vyžaduje spoustu práce“.
Že ruské tanky nejsou úplnou špičkou, připustil vzácně v listopadu i ruský prezident Vladimir Putin. „U každého vybavení musíme naslouchat těm, kteří jej používají, a porozumět tomu, jaký podávají výkon a jestli plní zamýšlený účel,“ řekl s tím, že zbraně a vojenské vybavení potřebují „neustálou a nepřerušitelnou modernizaci a vylepšení, aby zůstaly efektivními“.
X X X
CELORUSKÉ ÚROVNĚ PŘIPOJENÍ ÚZEMÍ UKRAJINY V ROCE 2030
Připojená území dosáhnou celoruské úrovně v roce 2030, odhaduje Putin
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že situace na ukrajinských územích, která Moskva prohlašuje za svá, je složitá. Členům vlády zároveň nařídil, aby řešili problémy tamních obyvatel. Rusko má podle něj všechny potřebné zdroje a úroveň v regionech brzy dotáhne na tu ruskou.
„Situace v nových subjektech je složitá, na některých územích pokračují vojenské operace, zdaleka ne všude je obnoven mírový život a zajištěna bezpečnost lidí,“ prohlásil Putin během setkání se členy kabinetu. Vládě a úřadům podle ruské státní agentury TASS nařídil, aby do konce tohoto čtvrtletí vypracovali program na rozvoj „nových složek“ Ruské federace.
Rusko, které vojensky napadlo Ukrajinu loni 24. února, se v září pokusilo anektovat čtyři ukrajinské oblasti – Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou, které z části okupuje.
Pokusu o zábor území předcházela Kremlem zinscenovaná hlasování o připojení regionů k Rusku. Většina zemí světa i OSN tento pokus odsoudily jako nelegální, hlasování se podle nich konala pod hlavněmi zbraní.
„V horizontu roku 2030 by měly dosáhnout celoruské úrovně, pokud jde o infrastrukturu, úroveň sociálních služeb a mnoho dalších parametrů kvality života,“ pronesl šéf Kremlu.
Podle agentury Interfax rovněž mimo jiné slíbil vyřešit problémy se zásobováním ruské armády, včetně jednotek, které jsou zapojené do takzvané „speciální vojenské operace,“ jak Moskva nazývá svou vojenskou agresi vůči sousední zemi.
Ruský diktátor rovněž chválil práci vlády a tvrdil, že se Rusko vyhnulo negativním scénářům, které mu předpovídali „protivníci“. „Nic z toho, co nám naši protivníci předpovídali, se nestalo,“ uvedl Putin zjevně s odkazem na západní sankce uvalené na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
Zároveň veřejně pokáral ministra obchodu a průmyslu Denise Manturova za „příliš dlouhou práci“ na objednávkách letadel v továrnách a nařídil mu kontrakty uzavřít do měsíce. Manturov mezitím řekl, že ruská společnost Aeroflot získá v rámci leasingu šedesát letadel do roku 2025.
X X X
Ojedinělý nátlak na Putina. Stovky ruských lékařů žádají péči pro Navalného
Už téměř pět set ruských lékařů veřejně žádá Kreml, aby vězněnému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému umožnil přístup k lékařské péči. Samotného diktátora Vladimira Putina v nezvykle otevřeném dopise upozorňují, že je garantem ruské ústavy, jež i odsouzeným přiznává patřičná práva. A s Navalným se podle nich zachází tak špatným způsobem, že mu jde o život.
„Otevřený dopis prezidentovi Ruské federace Vladimiru Vladimiroviči Putinovi. Pane prezidente, jsme zástupci lékařské komunity a občané Ruské federace. Naším úkolem je léčit lidi a zmírňovat jejich utrpení. Nemůžeme a nemáme právo nečinně přihlížet úmyslnému ubližování na zdraví politika Alexeje Navalného,“ píší lékaři.
Uvádějí, že k poškozování opozičníkova zdraví dochází „v nápravné kolonii číslo šest Federální vězeňské služby ve Vladimirské oblasti“, kam byl kritik Kremlu převezen loni v létě. Trestanecká kolonie s vysokým stupněm ostrahy IK-6 se nachází u obce Melechovo více než 200 kilometrů od Moskvy.
Dopis zveřejněný na Facebooku dosud podepsalo 488 lidí. Z lékařské obce jsou tam zastoupení kardiologové, chirurgové, imunologové, anesteziologové, neurologové a psychiatři, ale třeba i dětští lékaři, gynekologové, oftalmologové či ortopedi. Připojují se navíc nejen lékaři z Moskvy, ale také z Petrohradu, Novosibirsku, Kazaně, Permu nebo Čeljabinsku.
V nezvykle otevřené kritice ruského vedení lékaři varují, že se stav Navalného neustále zhoršuje a že mu dozorci nedávají jeho léky. „Podmínky zadržování a vzhled Alexeje Navalného v nás vyvolávají velké obavy o jeho život a zdraví. Každý občan Ruské federace má v souladu s článkem 41 Ústavy Ruské federace právo na zdravotní péči a lékařskou péči,“ pokračují.
Téměř všichni jsou přitom uvedení plným jménem, profesí a místem původu. Mezi jinými tak Putina otevřeně kritizuje například „Valerija Nikolajevna Kvasovová, endokrinoložka, Novosibirsk“, „Andrej Vadimovič Ivanov, hlavní lékař, Moskva“, Timofej Nikolajevič Nikolajev, radiolog, Astrachaň“, „Andrej Nikiforčin, chirurgický onkolog, Petrohrad“ nebo „Alexandra Nikolajevna Okladnovová, psychiatrička, Nižnij Novgorod“.
Moskevský neurochirurg Alexander Polupan, který výzvu zveřejnil na svém profilu, zdůrazňuje, že se mohou přidat i další zájemci. „Lékaři, kteří si přejí připojit svůj podpis, zde mohou zanechat komentář ve tvaru celé jméno, obor, město. Vaše podpisy budou přidány, jakmile budou k dispozici a ověřené,“ vysvětluje.
Existenci uvedených jmen je možné ověřit třeba na webu Rdoctor.ru či Prodoctorov.ru. Redakcí iDNES.cz namátkou zkontrolovaní lékaři Pavel Olegovič Bogomolov, Sergej Rubenovič Avakov a Valerij Viktorovič Almajev tam mají svůj profil.
Kromě lékařů lze v seznamu najít lékárnice nebo advokáty. A mimo Rusy dosud žijící ve své vlasti se v dopise objevují i lidé, kteří dnes působí v USA, Německu, Finsku a dalších zemích. Samotnému Putinovi připomínají, že je „garantem Ústavy Ruské federace“.
„Osoby vzaté do vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody v souladu s článkem 26 federálního zákona ze dne 21. listopadu 2011 N 323-FZ (ve znění ze dne 28. prosince 2022) „O základech ochrany zdraví občanů v Ruské federaci“, mají právo na přístup k lékařské péči, v případě potřeby i ve zdravotnických organizacích státního zdravotnického systému a městského zdravotnického systému, v souladu s právními předpisy Ruské federace,“ upozorňují.
Protestují také proti tomu, že káznice Navalného často za trest posílá na samotku. Míní totiž, že mu to v jeho stavu dále ubližuje. Ruský nezávislý portál Meduza doplňuje, že za dobu svého pobytu ve vězení tam je Navalnyj už podesáté. Dostal maximálních patnáct dní izolace za to, že si „umyl obličej v nesprávnou dobu“. A to i přesto, že má „kašel a horečku“. Lékaři proto žádají, aby tato praxe skončila a aby vězně mohli prohlédnout civilní lékaři. „A pokud existují důkazy, aby byl hospitalizován v civilní nemocnici,“ dodávají.
Sám Navalnyj prostřednictvím svého týmu na podmínky ve vězení mnohokrát upozornil. V minulosti mluvil například o častých samotkách, neustálých nočních kontrolách a také o tom, že za ním lékaři nemohou. „Mám právo pozvat si lékaře a dostat léky. Ani jedno mi zde neposkytují. Bolesti zad se přesunuly do nohy. V části pravé nohy, a teď i té levé, jsem ztratil citlivost. Žerty stranou, začíná to být namáhavé,“ uvedl.
Na protest také několik týdnů držel hladovku. Loni v srpnu zase v káznici založil odbory, za což následně začal dostávat pravidelně důtku. Navalnyj si nyní kromě 2,5 roku za údajné porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru odpykává devítiletý trest za podvod a pohrdání soudem.
Opoziční politik, který mimo jiné odhalil, v jakém luxusu žije diktátor Putin, veškerá obvinění odmítá a označuje je za politicky motivovaná. Ve vězení skončil ihned po svém návratu z Německa, kde se léčil z otravy novičokem. S největší pravděpodobností se ho tehdy v roce 2020 pokusil otrávit ruský režim.
X X X
Bašta může vzít hlasy Babišovi a zabránit v postupu? Míní politolog
S blížícími se volbami zaujal postoj proti dalšímu kandidátovi i Andrej Babiš. Politolog Lukáš Jelínek jeho jednání přisuzuje tomu, že se Babiš obává ztráty části cenných hlasů ve prospěch Jaroslava Bašty. Toto riziko by se totiž podle politologa nemělo podceňovat.
V pořadu K věci byla rozebíraná citace, kterou konstatoval expremiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš na brněnském mítinku, na kterém se mimo jiné opřel také do předsedy SPD Tomia Okamury, který Baštu podporuje. „Volba pana Bašty, je volbou pětikoalice. Já nevím, proč to dělá,“ přečetla moderátorka hostu pořadu, politologu Lukáši Jelínkovi.
Následně na něj směřovala otázku, proč Andrej Babiš podle něj „používá výrazy jako je pětikoalice a přisuzuje to spojení opozičního SPD právě s pětikoalicí?“
Podle Jelínka Andrej Babiš „cítí, že mu Jaroslav Bašta může část cenných hlasů vzít.“ „V tuto chvíli tady máme relativně vyrovnané postavení pana Pavla, paní Nerudové a pana Babiše. Když by se pan Bašta snažil, mohl by získat i dvouciferný výsledek, což by klidně mohlo Andreje Babiše z druhého kola vyřadit,“ vysvětluje politolog.
Na druhou stranu podle jeho slov se nesmí zapomínat na to, že Andreji Babišovi pomohlo odstoupení Josefa Středuly, který se vzdal kandidatury v neděli 8. ledna ku prospěchu Danuše Nerudové. I přes to, že Středula jednal s dobrými úmysly, své voliče mohl podle Jelínka akorát tak nasměrovat k Babišovi. „Část jeho elektorátu se určitě k Andreji Babišovi přesune.“
Podceněné riziko
„Jakkoliv jeho kampaň není zajímavá, je velmi šedá a často vystupuje v televizních diskuzích velmi nekoordinovaně, tak to hlavní poselství, že jde tak říkajíc po krku Fialově vládě, tam je. Za druhé se mu podařilo za sebou sešikovat voliče SPD, ale i další protestně naladěné občany, kteří se v předchozích týdnech či měsících shromažďovali i na ulicích a náměstích,“ řekl také Jelínek o Baštovi.
To vše je tedy podle Jelínka skutečně možné riziko, které „na počátku své kampaně Andrej Babiš trochu podcenil,“ uvedl v pořadu K věci politolog.
Spor okolo Babiše a Bašty se mimo jiné probíral už v pořadu 360°, kde byl hostem předseda SPD Tomio Okamura, který svého kandidáta samozřejmě silně propaguje. Podle něj Babiš nemá šanci ve druhém kole vyhrát a navrhuje tak, aby z voleb odstoupil a podpořil tím Baštu.
„Nejlepší by bylo, kdyby Andrej Babiš skutečně odstoupil z voleb a podpořil Baštu. Babiš nemá šanci ve druhém kole. Podle všech průzkumů vychází, že ho nesnáší 70 procent voličů,“ vzkázal předseda SPD.
Následně svou myšlenku rozvinul. „Chci, aby byl zvolen opoziční prezident proti vládě Petra Fialy. Pokud se Bašta dostane do druhého kola s Petrem Pavlem, tak i voliči pětikoalice budou kvůli jeho skvělé minulosti raději volit jeho,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Okamura.
X X X
Trump platí malé daně. ‚Myslím, že mu to neuškodí víc než jiné jeho skandály,‘ říká amerikanista
„Většina republikánů je znejistěná a uvnitř své strany hledají alternativu vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi pro prezidentské volby v roce 2024,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí… na Dvojce amerikanista Jiří Pondělíček. Trumpův někdejší poradce John Bolton už oznámil, že hodlá kandidovat, aby zabránil návratu „jednoho z nejhloupějších lidí, s nimiž pracoval“.
„Myslím, že Bolton opravdu kandidovat zkusí, ale při vší úctě, on to byl vždy spíš zákulisní hráč. Nemá u širší veřejnosti velkou popularitu a nemyslím, že by byl výrazným vyzyvatelem, který by mohl Donalda Trumpa ohrozit,“ soudí amerikanista Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Donald Trump se podle něj naopak zkusí opět získat nominaci republikánů.
„Z průzkumů se zdá, že Trumpův vyzyvatel či vyzyvatelka by mohli mít nemalou šanci. Takhle to vypadalo už před ne úplně podařenými podzimními volbami, kdy asi polovina republikánských voličů a voliček říkala, že by chtěla někoho jiného než Trumpa,“ říká Pondělíček a dodává:
„Po volbách se zdálo, že by se podpora mohla sjednotit za Ronem DeSantisem, guvernérem Floridy, který svůj mandát na podzim velice přesvědčivě obhájil. Ale teprve uvidíme. Sám DeSantis se ještě nevyjádřil, vyčkává a myslím, že nemá zájem se s Trumpem zatím přetahovat a překonávat v urážkách a tím dále štěpit stranu.“
Pokud by ale za Trumpem stálo zhruba 40 procent republikánů, ti další by se zřejmě rozdělili mezi ostatní kandidáty. „To by Trumpovi samozřejmě mohlo vítězství v primárkách ulehčit,“ upozorňuje amerikanista.
Před koncem roku se ukázalo, že Donald Trump platí jen malé daně z příjmů. „Buď to prokazuje, že Trump není tak bohatý, jak říká. Anebo je to běžná strategie mnoha bohatých lidí. Hodnotit to nechci,“ shrnuje Pondělíček. „Nemyslím, že tato informace uškodí Donaldu Trumpovi nad rámec ostatních skandálů, které se kolem něj točí.“
15 pokusů pro McCarthyho
Americké Sněmovně reprezentantů zabralo 15 pokusů, než za svého předsedu zvolila republikána Kevina McCarthyho. „Odpor členů vůči Kevinu McCarthymu byl v poslaneckém klubu skutečně velmi silný. V závěru se zdálo, že i velmi osobní,“ říká amerikanista Pondělíček.
„I když totiž udělal všechny podstatné ústupky, nedopadla ani 14. volba. Dá se to tedy určitě označovat za rebelii.“
Dalo se to ale podle něj čekat už po volbách, kdy bylo zřejmé, že republikánská většina bude poměrně těsná a různé frakce ve straně spolu budou soupeřit a nesouhlasit.
„Republikáni z volebních obvodů, kde demokraté vůbec nemají šanci, bývají často výrazně více posunutí doprava a mají jiný náhled na to, co dělat, než republikáni z okrsků, kde se demokraté a republikáni střídají,“ vysvětluje Pondělíček.
I přes velkou fragmentaci a ideologicky zaťatější křídla mají ale obě strany i umírněný střed, který je schopen domluvit se s protistranou. „I Joe Bidenovi se podařilo prosadit některé významné zákony s pomocí republikánů, ať už ve sněmovně, nebo v Senátu. V žádném případě ale nejde o jednotné hlasovací mašinérie.“
Politické divadlo
Jak se bude Joe Biden nyní dělit o moc s republikány, bude ale do značné míry záležet i na nich samých.
V Bidenově bývalé kanceláři se našly tajné vládní dokumenty, úřady začaly případ prošetřovat
„Uvidíme, jak k tomu přistoupí. Vzhledem k tomu, že si demokraté uchovali většinu v Senátu, tak samozřejmě republikáni vědí, že cokoli Sněmovna prosadí, může Senát snadno zablokovat. Přesto to vypadá, že se budou snažit alespoň o nějaké legislativní úspěchy,“ domnívá se amerikanista.
Podle něj ale spíše půjde o politické divadlo. „Budou chtít ukázat, že něco schválili, ale demokraté to pak blokují. Jako první cíl si zřejmě vytkli IRS, což je obdoba našich finančních úřadů, kterým Bidenova administrativa v rámci protiinflačního zákona přislíbila zvýšení finančních prostředků.“
Ty budou chtít republikáni zpětně odebrat. „Je to ale spíše politické divadlo. I když si totiž vybrali zákon, který bude mít v jejich straně širokou podporu, tak aby trošku napravili dojem z volby Kevina McCarthyho, v Senátu tento zákon už dopředu nemá šanci,“ uzavírá Jiří Pondělíček.
X X X
V NĚMECKU DEMONSTRACE PROTI OTEVŘENÍ UHELNÉHO DOLU
V Německu vyklízejí ves kvůli těžbě. Proti aktivistům stojí stovky policistů
Několik stovek policistů ráno vstoupilo do západoněmecké osady Lützerath, kterou obsadili klimatičtí aktivisté na protest proti jejímu chystanému zboření kvůli rozšíření uhelného dolu. Situace na místě byla zpočátku napjatá, demonstranti házeli po policistech kamení a dělobuchy, během dopoledne se ale uklidnila. Vláda Olafa Scholze násilnosti odsoudila.
„Vyklízení Lützerathu začalo,“ informovala policie v Cáchách, která má operaci na starosti. Policejní mluvčí Andreas Müller, který je v Lützerathu, prohlásil, že policie postupuje podle zákona a že bude jednat důsledně. Technici mezitím začali kolem osady a přilehlého dolu budovat ochranný plot.
Policisté ráno překročili barikády a obklíčili domy, ve kterých se aktivisté opevnili. Krátce poté několik desítek policistů vpadlo do jednoho ze statků. Na zasahující jednotky ihned poté demonstranti zaútočili. Spolu s dlažebními kostkami a dělobuchy házeli aktivisté na policisty i několik zápalných lahví, které se po dopadu na zem vznítily. Na místě byly odpáleny také dýmovnice.
„Okamžitě zanechte vrhání molotovových koktejlů. Chovejte se pokojně a nenásilně!“ vyzvala policie demonstranty poté, co aktivisté hodili několik zápalných lahví.
Vláda spolkového kancléře Olafa Scholze násilnosti odsoudila. „Nemáme pro to žádné pochopení,“ řekl Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit na středeční tiskové konferenci. Proti násilí se mezitím vyslovila řada osobností, mimo jiné cášský biskup Helmut Dieser apeloval na demonstranty a policii, aby se útoků vyvarovali.
V okolí domů začaly zasahující jednotky odstraňovat přístřešky a barikády, které aktivisté postavili. Na místě je i policejní bagr. Policisté také opakovaně vyzývají demonstranty, aby osadu opustili, neboť vstup do ní je nelegální. „Lidé v uzavřené oblasti mají možnost odejít bez dalších policejních opatření,“ uvedla policie.
Těm, kteří neuposlechnou, hrozí trestním stíháním. Sdružení Lützerath lebt (Lützerath žije) ale uvedlo, že aktivisté jsou rozhodnuti zůstat. Demonstranti se také na poslední chvíli neúspěšně snažili u soudu policejnímu zásahu předejít.
V sobotu je v okolí Lützerathu připravovaná demonstrace, které se podle informací agentury DPA zúčastní i švédská aktivistka Greta Thunbergová. Ta osadu navštívila již v roce 2021. Mezitím přes 200 osobností a odborníků hlásících se k hnutí Vědci pro budoucnost podepsalo otevřený dopis s výzvou, aby úřady vyklízení obce zastavily.
Děti v osadě
Zatím není jasné, jak dlouho bude vyklízení Lützerathu trvat. Policie uvedla, že celý zásah včetně vyklizení a následné ostrahy by mohl trvat i týdny. V Lützerathu jsou stovky demonstrantů, aktivisté jsou v domech, ve sklepeních, na ulicích, na střechách a také na stromech. Zásah navíc komplikuje to, že demonstranti s sebou mají i malé děti.
„V Lützerathu jsou malé děti. Vzhledem k velkému nebezpečí v zóně zásahu vyzývá policie zákonné zástupce dětí, aby s nimi okamžitě odešli,“ uvedla policie v Cáchách. Doplnila, že tato výzva se vztahuje na všechny děti a mladistvé.
Osadu Lützerath tvoří několik domů a statků, ve kterých ještě v roce 2008 žilo zhruba 80 lidí. Počet obyvatel poté rychle klesal a v roce 2021 zde byli podle virtuálního muzea města Erkelenz, pod které osada spadá, hlášeni již jen tři lidé.
To, že Lützerath v Severním Porýní-Vestfálsku bude muset ustoupit uhelnému dolu Garzweiler, je dlouhodobě známo, s přesídlováním obyvatel se začalo již před více než 15 lety.
Osud osady byl definitivně zpečetěn loni v říjnu, kdy se spolková vláda, vláda Severního Porýní-Vestfálska a energetická společnost RWE dohodly na prodloužení chodu uhelných elektráren výměnou za urychlení odklonu od uhlí.
Německo kvůli snížení spotřeby plynu spustilo uhelné elektrárny, které dosud drželo v rezervě. Habeck takový postup označil za nezbytný, zdůraznil ale, že Berlín nadále počítá se svými klimatickými cíli.
Prohlásil také, že Německo po roce 2024 musí výrazně urychlit odchod od uhlí. K Lützerathu Habeck řekl, že uhlí pod obcí je potřeba vytěžit. Dodal také, že likvidace dalších obcí se už neplánuje.
X X X
Zemřel kardinál Pell, kdysi třetí muž Vatikánu. Za zneužívání byl rok ve vězení
Ve věku 81 let zemřel v úterý v Římě australský kardinál George Pell, který byl v minulosti jako prefekt ekonomického sekretariátu třetím mužem Vatikánu. Pell byl nejvýše postaveným katolickým duchovním uvězněným za sexuální zneužívání, v roce 2020 ho australský nejvyšší soud osvobodil. Papež František Pella ocenil za píli při reformě vatikánských financí a také za víru „i v hodině soudu“.
Kardinál Pell zemřel v úterý večer v Římě, řekl agentuře Reuters jeho osobní sekretář Joseph Hamilton. Podle australských médií byly příčinou smrti komplikace po operaci kyčelního kloubu.
Papež František ocenil Pellovu práci na reformě vatikánských financí. Australského kardinála nazval „věrným služebníkem, který bez váhání následoval svého Pána s vytrvalostí i v hodině soudu“. Uvedl, že je vděčný za Pellovu oddanost církvi.
„Bude na historicích, aby zhodnotili jeho vliv na život církve v Austrálii, který byl značný a bude trvat dlouho,“ citovala agentura AP arcibiskupa Sydney Anthonyho Fishera, který Pellovo úmrtí označil za šokující zprávu. Fisher řekl, že během několika dní se bude ve Svatopetrské bazilice ve Vatikánu za Pella sloužit zádušní mše a jeho tělo bude převezeno do Austrálie. Pohřben má být v kryptě katedrály v Sydney.
K úmrtí se vyjádřil i australský premiér Anthony Albanese, který se podle některých komentářů snažil vyhnout tomu, aby Pella přímo ocenil, aby tak neurazil ty, kteří stále věří v jeho vinu v sexuální kauze. „Pro mnoho lidí, zvláště katolíků, bude toto těžký den, vyjadřuji soustrast všem, kteří dnes truchlí,“ řekl mimo jiné Albanese.
George Pell se narodil v červnu 1941 v australském městě Ballarat. Kněžské svěcení přijal v roce 1966 a v roce 1987 se stal biskupem. V letech 1996 až 2001 byl melbournským arcibiskupem a pak do roku 2014 arcibiskupem Sydney, kardinálem se stal v roce 2003.
V roce 2013 byl jmenován do nového poradního sboru kardinálů pro reformu vatikánské kurie a v roce 2014 se stal prefektem nového sekretariátu pro ekonomické otázky, jakéhosi ministerstva hospodářství Vatikánu. Jeho zřízením papež František reagoval na problémy vatikánské banky, která čelila kritice, že nedodržuje standardy boje proti praní špinavých peněz. Funkci prefekta ekonomického sekretariátu zastával do roku 2019.
Australský soud Pella v roce 2019 shledal vinným, že se v 90. letech jako arcibiskup provinil vůči dvěma chlapcům ve věku 13 let. Jeden z nich zemřel v roce 2014 ve svých 31 letech na předávkování heroinem, proti Pellovi tak v procesu vypovídal jen druhý z nich. Ten soudcům popsal, že Pell se v roce 1996 po nedělní mši před ním a před druhým hochem v sakristii melbournské katedrály obnažil, osahával je a přinutil ho k orálnímu sexu.
Z vyměřeného šestiletého trestu kardinál strávil ve vězení něco přes rok. V roce 2020 australský nejvyšší soud v odvolacím řízení odsuzující rozsudek zrušil a nařídil Pellovo okamžité propuštění, neboť dospěl k závěru, že skutek nebyl prokázán.
X X X
Měl ústavnímu soudci Jirsovi koupit kolo a půjčovat peníze. Se stížností odsouzený právník neuspěl
Ústavní soud (ÚS) odmítl v polovině loňského prosince ústavní stížnost právníka Daniela Palka, v níž napadal přechozí rozhodnutí ÚS, která se týkala jeho trestní věci. Palko se domáhal zrušení obou rozhodnutí, neboť namítal podjatost soudce Jaromíra Jirsy, s nímž ho měl pojit dlouholetý osobní vztah. Podle soudce zpravodaje Tomáš Lichovníka však ÚS nemůže vytvářet nový opravný prostředek.
Právník Daniel Palko, majitel firmy BSP Lawyer Partners, neuspěl ve své snaze domoci se zvrácení rozhodnutí a nového posouzení svých dvou ústavních stížností, které se týkaly jeho trestní věci. V obou případech šlo o to, že o nich rozhodoval soudce Jaromír Jirsa, proti kterému Palko vznesl námitku podjatosti. Ovšem učinil tak až poté, co bylo o obou stížnostech rozhodnuto, a to v jeho neprospěch.
Zatímco v té první, která se týkala samotného rozhodování soudů v jeho trestní věci, rozhodoval tříčlenný senát, o druhé, která napadala okolnosti nástupu do výkonu trestu, rozhodl Jirsa sám. A jak poukazuje Palko, učinil tak velmi rychle, již šest dní po jejím doručení ÚS.
Komunikace o půjčce
Palko pak podal další dvě ústavní stížnosti, které napadaly tato rozhodnutí, neboť v obou případech rozhodoval podle Palka jako podjatý soudce Jirsa. S ním jej totiž měl pojit dlouholetý, a podle jeho tvrzení přátelský vztah, což doložil mj. emailovou komunikací, doklady o milionové půjčce či nákupem jízdního kola.
Obě stížnosti byly poté sloučeny do jedné a proti složení senátu vznesl Palko taktéž námitku podjatosti, a to proti všem třem členům, mezi nimiž byl i Jirsa. Avšak zatímco v případě Jirsy mu dal rozhodující senát zapravdu, u soudců Davida Uhlíře a Tomáše Lichovníka důvod pro jejich vyloučení pro podjatost neshledal.
- prosince loňského roku pak Tomáš Lichovník coby soudce zpravodaj oba návrhy odmítl, neboť soud není k jejich projednání příslušný. „Jediným opravným prostředkem v řízení o ústavní stížnosti, který zákon připouští je obnova řízení podle § 119. Z ustanovení § 43 odst. 3 a § 54 odst. 2 vyplývá, že proti usnesení a nálezu Ústavního soudu se není možné odvolat. Ústavní soud tedy není oprávněn na základě ústavní stížnosti svá předchozí rozhodnutí rušit. S ohledem na čl. 2 odst. 3 Ústavy si takovou pravomoc nemůže ani ‚judikatorně vytvořit‘,“ konstatuje ve strohém odůvodnění rozhodnutí soudce Lichovník.
Podnět ke kárnému řízení
Palko také podal podnět ke kárnému řízení soudcem Jirsou, kterému předsedy ÚS Pavel Rychetský nevyhověl.
Sám Jirsa veřejně odmítl, že by se cítil být při rozhodování o stížnostech Palka podjatý. „Podjatý jsem nebyl a rozhodl jsem podle zákona v neprospěch nespokojeného účastníka,“ sdělil Jirsa České televizi. Ve vyjádření k vzneseným námitkám v řízení před ÚS pak Jirsa přiznal známost s Palkem, kterou navázal dlouho před tím, než se stal ústavním soudcem. Popřel ovšem přátelský vztah a konstatoval toliko neutrální postoj k jeho osobě. Podle Jirsy je mnoho osob, které poznal ještě coby prezident Soudcovské unie, jež se mohou domnívat, že je s ním pojí přátelství.
Přiznal sice, že se s Palkem opravdu sešel před jeho nástupem do výkonu trestu, avšak tuto ojedinělou schůzku jako důvod podjatosti nevyhodnotil. Připomněl také, že se řízení před ÚS řídí principem koncentrace řízení a Palko tak měl uplatnit námitku již při rozhodování v prvních dvou věcech. Fakt, že tak učinil až poté, co ÚS rozhodl v jeho neprospěch, svědčí podle Jirsy o účelovosti takové námitky. Podle Jirsy se totiž mohl Palko domnívat, že bude rozhodovat v jeho prospěch, a proto námitky vznesl až poté, co není spokojen s rozhodnutími. Cílem Palka je nyní podle Jirsy zpochybnění jeho soudcovské nezávislosti, pro což podle něho svědčí také údajně účelová medializace věci Českou televizí a Českou justicí. Petr Dimun, ceskajustice.cz
X X X
Obžaloba vykonstruovaná, řekl expolicista souzený v kauze úniků ze spisů
Ani největší jednací místnost krajského soudu v Brně nemá tolik míst u lavic obžalovaných, aby vystačila na všechny. Obhájci i jejich klienti jsou proto usazeni ve čtyřech řadách, kde obvykle sedává veřejnost. Krajský soud v Brně dnes zahájil projednávání kauzy 28 lidí v souvislosti s únikem informací z policejních spisů.
Mezi obžalovanými je osm tehdejších policistů, jeden bývalý celník, jeden pracovník Generální inspekce bezpečnostních sborů a také někteří aktéři korupční kauzy Stoka. Obžalovaný je i bývalý policista Michal Ratajský, který obžalobu označil za vykonstruovanou.
Ratajský v polední přestávce novinářům řekl, že soudní jednání je pro něj nepříjemná záležitost, na druhou stranu je však rád, že se po letech konečně v té věci něco děje.
„Je šance, že to trestní řízení, které považuji za zásadně závadové, bude hodnotit nezávislý orgán. O nestrannosti soudu nemám žádné pochybnosti,“ řekl Ratajský a dodal, že šest let bylo dlouhých a že během nic zestárl víc, než za tři měsíce ve vazbě.
Doplnil, že státní zástupce se snaží konstruovat, že právě Ratajský byl ve věci koordinátorem skupiny přátel a bývalých kolegů. „S touto konstrukcí absolutně nesouhlasím. Považuji ji za účelovou,“ prohlásil.
Obžalobu začal státní zástupce Miroslav Stoklásek číst krátce před desátou hodinou, tedy asi hodinu poté, na kdy bylo nařízené zahájení hlavního líčení. Tak dlouho trvalo, než se zhotovila docházka, účastníci líčení se usadili a sdělili soudu, co bylo třeba vyřešit.
Jeden z obhájců požádal soud o konání hlavního líčení bez účasti veřejnosti, a to kvůli údajně citlivým informacím, které by u soudu mohly zaznít. Předsedkyně senátu Dita Řepková to zamítla s tím, že prozatím není uzavřeného jednání třeba.
Kolem poledne bylo přečteno asi 50 stran obžaloby, která má kolem 380 stran. Zhruba 140 stran tvoří popis skutku. Čítá 91 bodů, čtení je u čtvrtého.
Státní zastupitelství už dříve uvedlo, že trestná činnost měla v naprosté většině případů spočívat v neoprávněném provádění lustrací v informačních systémech policie a celní správy. Podle spisu jde také o zneužívání systémových opatření v souvislosti s účelovým zavedením některých osob jako informátorů policie.
V případě obžalovaných příslušníků bezpečnostních sborů jejich trestnou činnost žalobci kvalifikovali ve většině případů jako pokračující trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby v souběhu s pokračujícím trestným činem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Civilní osoby jsou obžalované z účastenství ve formě návodu k této trestné činnosti.
Policie už v roce 2017 ve věci obvinila 18 lidí včetně bývalých policistů Ratajského, Jakuba Patloky, Miroslava Palána, ale také policisty Ivo Sloupa, Alexandra Jedličku, Daniela Medvece nebo podnikatele Radka Morice. U dvou lidí následně trestní stíhání zastavila. Ke zbylým se v létě 2019 přidalo 11 dalších obviněných, později přibyli další.
Projednávání kauzy soud nařídil do největší místnosti 362. V ní bývají líčení například s mnoha obžalovanými, nebo ta, o která mají značný zájem média.
Jednalo se v ní například v kauze kolem podnikatele Shahrama Zadeha, projednával se v ní případ čtyřnásobného vraha Kevina Dahlgrena či kauza Stoka, ve které bývalý místostarosta části Brno-střed za ANO Jiří Švachula skončil ve vězení kvůli manipulaci se zakázkami a braní úplatků.
Švachula je mezi 28 obžalovanými i v kauze úniku informací, stejně tak spoluobžalovaný ve věci Saman El-Talabani.
X X X
WOLLNER NEOBTĚŽOVAL ŽENY V ČT?
FRIDRICHOVÁ SI TO VYMYSLELA?
Chybí informace, Wollner trestný čin nespáchal, vyhodnotila komise ČT
Marek Wollner nespáchal trestný čin, oznámil na zasedání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák. Podle něj zpráva neobsahovala informace, které by vedly k podezření. Šéfredaktora reportážní publicistiky Marka Wollnera obvinily v lednu jeho kolegyně ze sexuálního obtěžování, šikany a bossingu.
Komise České televize nedošla k závěru, že by šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner mohl spáchat trestný čin. Na zasedání Rady ČT o tom informoval Vít Kolář, ředitel korporátních vztahů, komunikace a obchodu, upozornil server Seznam Zprávy.
Komise se zabývala podnětem, podle kterého se dramaturg pořadu Reportéři ČT mohl dopustit sexuálního obtěžování, šikany či bossingu. Z vyšetřování vzešel závěr komise, který má k dispozici pouze nejužší vedení televize a samotný Wollner.
„Zpráva neobsahuje informace, které by vedly k podezření, že mohl být spáchán jakýkoliv trestný čin,“ informoval Radu ČT generální ředitel Petr Dvořák. Sám se z jednání rady omluvil, jeho slova tlumočil šéf komunikace Kolář.
Podle Koláře tím práce vyšetřovací komise skončila. Zároveň je ale Marek Wollner do ukončení případu odstaven takzvaně na překážky. Kdy televize celou kauzu oficiálně ukončí, na jednání rady nezaznělo.
Ředitel komunikace neupřesnil ani jména tří členů komise, která podnět zkoumala. Podle informací jsou to ombudsman ČT a dva právníci České televize.Minulý týden ČT informovala, že je Marek Wollner oficiálně odstaven z vysílání pořadu Reportéři ČT. Server Hlídací pes přinesl informaci, že v jeho neprospěch pro komisi vypovídalo 13 lidí.
„Když je někdo z něčeho nařčen, tak je praxí, že se neúčastní práce redakce, dokud případ není uzavřen,“ řekl na jednání Rady ČT Kolář.
Komise České televize zároveň prošetří i podnět vůči chování dramaturgyně pořadu 168 hodin Nory Fridrichové, jak informoval generální ředitel. Tento podnět, podle kterého se naopak Nora Fridrichová dopouští či dopouštěla bossingu vůči svým podřízeným, podal Marek Wollner jako reakci na její podnět vůči němu. O výsledku šetření má potom televize informovat Radu ČT.
X X X
KANADA ODMÍTÁ CIZINCE, ZAKÁZALA JIM NÁKUPY DOMŮ
Kanada chce podpořit dostupnost bydlení, zakázala nákupy domů cizincům
Od začátku letošního roku nesmí cizinci v Kanadě nakupovat nemovitosti. Těm, kdo nařízení poruší, hrozí pokuta deset tisíc kanadských dolarů (zhruba 167 tisíc korun). Cílem zákazu je uvolnit jeden z nejhůře dostupných trhů s bydlením na světě.
Zákon, který omezuje nákupy nemovitostí, platí od 1. ledna letošního roku. Zákonodárci jej přijali kvůli prudkému nárůstu cen bydlení od začátku pandemie. Někteří politici jsou přesvědčení, že za problémy s dostupností bydlení mohou zahraniční investoři.
„Domy v Kanadě jsou atraktivní, přitahují prospěcháře, bohaté korporace a zahraniční investory,“ tvrdila v loňském roce Liberální strana Kanady.
„Výsledkem toho jsou problémy jako prázdné byty, nekontrolovatelné spekulace a raketově rostoucí ceny. Domy jsou pro lidi, ne pro investory,“ zmínila strana.
Opatření kanadská vláda ještě v prosinci zmírnila, výjimku ohledně nákupu domů mají například zahraniční studenti, kteří pobývají v zemi alespoň pět let, nebo lidé s dočasným pracovním povolením.
„Prostřednictvím této legislativy přijímáme opatření, která mají zajistit, že bydlení bude ve vlastnictví Kanaďanů, ku prospěchu každého, kdo žije v této zemi,“ uvedl tamní ministr pro migraci Ahmed Hussen.
V roce 2022 ceny bydlení v Kanadě mírně poklesly, stále jsou však násobně vyšší než před zhruba deseti lety. V loňském roce ceny nemovitostí ve srovnání s rokem 2013 vzrostly o 48 procent, v roce 2013 byla průměrná cena domu 522 951 kanadských dolarů (zhruba 8,7 milionu korun).
X X X
Zeman se nechce omlouvat za lež o neschopnosti Šarapatky, podal dovolání
Prezident Miloš Zeman podal dovolání ve sporu se svým bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou. Tomu se měl omluvit za výrok, že ho vyhodil pro neschopnost. Mluvčí Okresního soudu v Rakovníku Marcel Lehečka to řekl serveru Seznam Zprávy. O omluvě pravomocně rozhodl Krajský soud v Praze loni v listopadu.
Zemanův právník Marek Nespala rozhodnutí převzal v pondělí, Zeman má sedm dnů od převzetí na to, aby omluvu Šarapatkovi zaslal.
Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě. Bývalý poradce u soudů už dříve docílil omluvy od ministerstva financí, Ústavní soud ale rozsudky následně zrušil s tím, že za výroky nese odpovědnost Zeman jako soukromá osoba, Šarapatka proto podal novou žalobu mířící na prezidenta.
Spolu s dovoláním požádal Nespala podle Lehečky Nejvyšší soud o odklad vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí. Šarapatka je podle Seznam Zpráv připraven omluvu vymáhat pomocí soudního exekutora.
Soudy se už sporem zabývaly v uplynulých letech. Šarapatka nejprve žádal omluvu od ministerstva financí, protože podle tehdejšího právního výkladu nebylo možné prezidenta žalovat přímo za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce.
Soudy žalobě vyhověly a ministerstvo se Šarapatkovi následně omluvilo. Ústavní soud ale předchozí rozhodnutí soudů zrušil. Podle ústavních soudců Zemanův výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce, a je tak nutné žalovat přímo jeho.
Spor se tak vrátil k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který loni v říjnu Šarapatkovu žalobu na ochranu osobnosti z procesních důvodů zamítl. Šarapatka následně podal na Zemana novou žalobu k rakovnickému okresnímu soudu. Ten jí loni v květnu vyhověl, rozhodnutí následně potvrdil i odvolací soud.
X X X
Loprais po nezaviněné tragédii na Dakaru končí. Legendární závod do úterý vedl
Aleš Loprais po tragické nehodě v deváté etapě Rallye Dakar, po které zemřel divák, nepokračuje v závodě. Až do úterý vedl kategorii kamionů. Fanoušek pocházející z Itálie si chtěl pořídit fotografii za horizontem a česká posádka ho neměla šanci vidět.
„Aleš Loprais se přihlásil úřadům k vyšetřování, které je v takových případech obvyklé a které mu znemožnilo start do etapy,“ uvedli pořadatelé 45. ročníku rallye.
Devětašedesátiletý rallyeový fanoušek z Itálie se v okamžiku neštěstí nacházel za dunou skrytý výhledu pilota. Zraněním podlehl při transportu záchranářským vrtulníkem do nemocnice. Podle Lopraisova vyjádření zemřel na infarkt.
Celý tragický incident byl zachycen na videu, které publikoval Lopraisův tým. Je patrné, že posádka neměla šanci diváka nacházejícího se za horizontem vidět.
„Strašně mě to mrzí a potáhne se to se mnou v životě,“ uvedl Loprais, který přímo v kamionu kolizi vůbec nezaznamenal. „Nešťastně si našel místo pod dunou a my jsme ho nikdo nezaznamenali. Tímto bych chtěl vyjádřit soustrast rodině, blízkým a kamarádům,“ dodal řidič, jenž v úterý oslavil 43. narozeniny.
O nehodě se dozvěděl v bivaku, když se chystal jít spát. „Vyhasl lidský život a de facto mým přičiněním, protože já jsem točil kolečkem. Musím ale říct, že jsem o tom vůbec nevěděl. Stejně tak nikdo v posádce. Máme onboardy i externí videa, která to dokazují. Nicméně nic to nezmění na tom, že vyhasnul lidský život,“ uvedl Loprais smutně.
Loprais při svém sedmnáctém startu na Rallye Dakar vedl. Na druhého Januse van Kasterena z Nizozemska měl náskok téměř 27 minut.
Podle dostupných údajů při Rallye Dakar přišlo od roku 1979 o život zhruba osm desítek lidí, přesný počet úmrtí se podle různých zdrojů liší. Závodníků bylo 27, ostatní byli členy doprovodu, novináři a diváci. V roce 1986 nepřežil v průběhu závodu havárii vrtulníku zakladatel dakarské rallye Thierry Sabine.
X X X
„Advokát mocných“ Michael Kis se zastřelil. Ještě nedávno byl samé srandičky, diví se kolega
Nehybné tělo Michaela Kise našla policie uvnitř chomutovské kanceláře takzvaného „advokáta mocných“. Cizí zavinění kriminalisté vylučují, podle nich se jedná o sebevraždu. O incidentu informoval Chomutovský deník.
„Podle výsledku provedené soudní pitvy došlo k úmrtí muže v důsledku střelného poranění bez účasti jiné osoby,” vyjádřila se k příčině úmrtí policejní mluvčí Miroslava Glogovská pro denik.cz. Dle informací webu Aha ukončil svůj život legálně drženou zbraní.
Kis, který byl známý pod přezdívkou „advokát mocných“, původně začínal u policie, kde pracoval na hospodářském oddělení kriminality. Ovšem namířeno měl jinam. Krátce poté, co si doplnil právní vzdělání, začal nabízet advokátní služby v oblastech občanského, pracovního, rodinného a trestního práva.
Proslulým se však stal později především jako obhájce mocných politiků a podnikatelů v severních Čechách. Obhajoval mimo jiné uvězněného Daniela Ježka souzeného v kauze miliardových machinací při rozdělování dotací v rámci ROP Severozápad, který byl o rok později propuštěn. Později zastupoval i rodinu zavražděného Romana Housky, mocného muže severočeské ČSSD.
Za jeho rozhodnutím vzít si život, mohli podle jeho přátel stát osobní problémy, které musel v poslední době řešit. „Byl spíš hypochondr a strašně se bál nemocí. Prý mu něco našli na magnetické rezonanci. Těžko říct,“ uvedl pro Extra jeden z jeho blízkých.
„Ještě ve čtvrtek jsem s Míšou mluvil na poště a pořád byl samé srandičky,“ řekl jeden z jeho bývalých kolegů. Jako na vtipného a výřečného člověka na něj vzpomínají policisté i novináři.
X X X
Tomáši Töpferovi manželka beze slova utekla i s dcerami. Nesměl se s nimi vídat
Herec Tomáš Töpfer, který 10. ledna slaví 72. narozeniny, si své soukromí pečlivě střeží a o své rodině v rozhovorech téměř nikdy nemluví. Jak se ukázalo, má k tomu své důvody.
První manželství, z něhož má dcery Terezy a Martu, pro herce Tomáše Töpfera skončilo velmi bolestně. Jeho žena dva roky před revolucí i s dětmi tajně emigrovala do USA. O svém plánu se mu ani slůvkem nezmínila. Přestože dělal všechno možné, aby je získal zpátky, nebylo mu to nic platné. Jednoho dne se proto za nimi vydal.
„Byl jsem v situaci Čecha, který nemá žádné peníze, žádné valuty, aby mohl bydlet v hotelu. Navíc jsem měl na hledání svých ztracených dcer už pouze tři dny. Můj hostitel, což byl pán, který byl s mým tatínkem za války v koncentráku, mi opravdu pomohl. Zjistil mi přesnou adresu bydliště, protože se tam stýkal s českou komunitou,“ svěřil se herec v televizním dokumentu o svém životě. Když zazvonil u jejich dveří, proběhly velmi dojemné, emotivní chvíle. „Řekl jsem jim, že je mám moc rád a že jsem na ně ani na okamžik nezapomněl,“ uvedl.
Jedna z dcer se vrátila do Čech
Přestože se s dcerami dlouhé roky vídal pouze na dálku, dodnes spolu mají velmi hezký vztah. Na obě může být pyšný. Tereza dnes v USA pracuje jako učitelka angličtiny, Marta, která pokračuje v umělecké tradici, se věnuje hudbě. Stala se hvězdou stylu world music a před deseti lety se vrátila do ČR. Svůj návrat tehdy vysvětlovala tím, že si chce obohatit svoji češtinu. Dokonce v rodné vlasti vydala i CD, které oproti předchozím albům, na nichž zpívala především v angličtině nebo španělštině, nazpívala česky.
S druhou manželkou se seznámil u soudu
Se svojí druhou, dá se říct osudovou ženou se Töpfer seznámil paradoxně v době, kdy se s první manželkou rozváděl. Pracovala totiž u soudu. I když to tehdy někteří jeho kolegové komentovali tak, že si ho nejprve rozvedla a pak si ho vzala, nebylo to tak.
„Ona nebyla soudkyně, byl jsem na soudě kvůli výživnému na děti. Náhodou jsme se setkali, ona mi uvařila kafe a byla na mě příjemná a hodná. Povídali jsme si, sešli jsme se, pozval jsem ji na večeři, a nakonec jsme spolu posnídali. Od té doby spolu snídáme často,“ prozradil s úsměvem herec v rozhovoru pro časopis Vlasta. To, že mu láska vyšla až na druhý pokus, bere s humorem. „Já říkám, že je to second service jako v tenise, a hezky to říkají Francouzové, kteří tvrdí, že první manželství je jako mléčný zub, a ten musí ven,“ dodal Tomáš Töpfer.