Zakladatel ODS Václav Klaus si uměl vždycky poradit, protože je to světový a uznávaný politik, odborník, ekonom, zrovna jako prezident Klaus. Když vládli, ČSSD a ODS, vždycky se dohodli na tom, aby lidem a firmám v ČR neuškodili. Klaus už před několika týdny upozornil na to, že válka na Ukrajině je válkou Západu, USA, Bidena, Anglie, Johnsona a dalších zemí světa, a ČR by se do toho neměla plést a válku podporovat.
Fiala je ale neschopný politik, který ničemu nerozumí, nemá ve vládě žádné odborníky, a tak ČR vede do chudoby a rozhazuje zbytečně pouze miliardy, a země je na dně a lidé živoří. Upozornil na to několikrát i exministr financí ODS Tlustý. Fiala nechce nic slyšet ani o zakladateli ODS Klausovi, jehož stranou se dostal do politiky a stal se premiérem, kde má samé neschopné lidi, a ještě o 70 úředníků víc, než vláda Babiše a ČSSD. Nejlepší řešení by bylo, kdyby se ODS s Fialou rychle rozloučila, byla jmenována vláda odborníků, aby se lidé a firmy ČR zachránili od katastrofy.
X X X
Putin: Sankce mohou způsobit cenovou katastrofu pro západní domácnosti
„Ano, víme, že Evropané se snaží nahradit ruské energetické zdroje. Očekáváme však, že výsledkem takových akcí bude růst cen plynu na spotovém trhu a zvýšení nákladů na energetické zdroje pro koncové spotřebitele,“ řekl Putin. Další uplatňování sankcí podle něj může vést k vážnějším a bez nadsázky až ke katastrofických následkům na globálním energetickém trhu.
Evropa z Ruska získává zhruba 40 procent plynu, který potřebuje. Většina tohoto plynu je dopravována plynovody.
Evropské ceny plynu loni prudce vzrostly, protože nabídka nedokázala udržet krok s poptávkou, která se zotavovala z pandemie nemoci covid-19. Další prudký růst zaznamenaly ceny plynu od ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Ve srovnání s cenou z 23. února je nyní cena plynu na spotovém trhu, tedy s okamžitým dodáním, více než dvojnásobná.
Rusko začalo snižovat toky plynu do Evropy ve druhé polovině loňského roku a dodávky třemi hlavními plynovodními trasami se ve srovnání s druhou polovinou roku 2020 snížily přibližně o 20 procent. V posledních několika měsících přerušilo Rusko dodávky do Bulharska, Polska, Finska, dánskému dodavateli Orsted, nizozemské firmě Gasterra a firmě Shell do Německa, protože všichni odmítli ruský požadavek přejít na platby v rublech, upozornila agentura Reuters.
Putin uvedl, že situace v ruském palivovém a energetickém sektoru zůstává navzdory západním sankcím stabilní. Upozornil ale, že ruské energetické společnosti by se měly připravit na ropné embargo Evropské unie, které začne platit koncem roku.
„Vláda v současnosti zvažuje možnosti rozvoje železniční a potrubní infrastruktury pro dodávky ruské ropy a ropných produktů do spřátelených zemí,“ uvedl Putin.
X X X
Nespokojenost Čechů roste. Dvě třetiny se bojí chudoby, Fialova vláda pro ně nedělá dost
Většina Čechů je ohledně budoucího vývoje cen zboží a služeb v první polovině roku značně skeptická. Více než čtyři pětiny (82 %) mají za to, že se situace v tomto ohledu za rok spíše nebo určitě nezlepší. Největší pesimismus panuje mezi lidmi staršími 60 let. V tomto ohledu je dále velmi důležité, že silně negativní očekávání převažují mezi obyvateli, kteří jsou již nyní v obtížné situaci, kdy 56 % z nich rozhodně nečeká, že se situace do roka zlepší.
Více si věří vysokoškoláci a lidé ve věku 18 až 29 let. V obou případech shodně velké skupiny (25 %) do budoucna očekávají zlepšení situace. Napříč však jasně dominuje názor, že k jejímu zlepšení nedojde, vyplývá z průzkumu agentury STEM.
Drahotu nejhůře nesou starší lidé
Většina lidí pociťuje dopady rostoucích cen již nyní, a proto podnikají různé kroky. Kvůli zdražování energií, tedy elektřiny, plynu a také pohonných hmot, osm z deseti Čechů podle svých tvrzení muselo začít ve větší míře šetřit a omezovat některé své potřeby. Nárůst cen energií se zatím významněji nedotkl pouze jedné pětiny občanů.
Situace nejcitelněji dopadá na lidi starší šedesáti let. 89 % z nich tvrdí, že se již muselo začít více uskromňovat. Naopak největší skupina těch, kteří zatím k větším úsporným opatřením nemuseli přikročit (31 %) je mezi mladými lidmi do 29 let.
Podobně jako jsou lidé skeptičtí k budoucímu vývoji cen a jejich potenciálnímu poklesu, mají tendenci černě nahlížet také na svou vlastní situaci a předvídají její značný propad. Téměř 65 % oslovených projevuje obavy z chudoby či neúnosného poklesu vlastní životní úrovně.
Vládo, děláš málo
Podstatně více se propadu vlastní životní situace nebo chudoby obávají ženy (36 %), mezi muži panují obavy jen u 26 % z nich. Dále se strach z propadu životního standardu nejvíce týká lidí s nižším vzděláním. S jeho vyšší úrovní se sice zmenšuje, přesto je i mezi vysokoškoláky více než polovina těch, kteří se bojí zhoršení své životní úrovně. Z hlediska věku se tyto obavy v největší míře projevují mezi lidmi staršími 60 let – zhoršení se obává 71 % z nich.
Současně má většina lidí za to, že vláda Petra Fialy (ODS) toho podniká málo, aby poklesu jejich životní úrovně zabránila. Až 84 % respondentů se domnívá, že se kabinet příliš nesnaží, aby zabránil výraznému nárůstu chudoby v České republice.
Nejvíce kritičtí jsou v tomto směru voliči opozičního SPD a hnutí ANO, a to v 97, respektive 93 % případů. Naopak sklony k lepšímu hodnocení počínání vlády mají zejména voliči koalice Spolu, především voliči ODS – 55 % z nich uvádí, že se vláda snaží dostatečně.
Věří si lidé se vzděláním
Obecně větší zásluhy za snahu vládě přičítají shodně (24 %) lidé mladší a vysokoškolsky vzdělaní. Větší kritika přichází od vyučených bez maturity a lidí starších 60 let. Hodnocení vlády v této oblasti ovšem do značné míry odráží obecně kritický postoj k politickým institucím než informovanější postoje k vládní sociální politice, uvádí agentura STEM ve svém průzkumu.
Ten probíhal ve dnech 10. až 20. června a zúčastnilo se jej 1 018 respondentů straších 18 let. Soubor dotázaných odpovídal reprezentativnímu vzorku dospělé populace České republiky.
X X X
Rekordní pokles příjmů. Nechci být bezcitný, ale nejde o katastrofu, zdůrazňuje ekonom
Minimálně deset let platy reálně rostly, takže nynější pokles není katastrofou. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. Druhým dechem však dodal, že nechce znít bezcitně, protože snížení reálných mezd může v některých rodinách způsobit problémy. Vedle toho finanční poradce společnosti Partners Ondřej Hatlapatka varoval, že vážnost ekonomické situace teprve poznáme.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí reálně, tedy po zahrnutí rekordní inflace, klesla v průměru o 3,7 procenta. To je nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998.
„Už minimálně deset let rostly reálně platy o tři až pět procent. Teď máme před sebou rok, kdy by mohly naopak o pět procent klesnout. Je to jeden rok z deseti, takže z dlouhodobého pohledu nejde o katastrofu. Nechci ale vypadat bezcitně, v některých rodinách to může mít zásadní vliv na rozpočet,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS Bartoň.
Podle Hatlapatky ještě není nejhůř. „Zatím máme jen čísla a nikdo si nedokáže připustit reálný dopad. Konec roku ukáže, jak strašná situace bude. Když řeknu, že budeme na osmi procentech propadu, jsem možná velký optimista. Lidem budou koncem roku teprve dobíhat smlouvy, fixace a zvýší se dopady na příjmy. Teď se téměř nic neděje,“ dodal ekonom.
Vyšší platy ve státním sektoru? Na pováženou
Úřednické odbory ale od čtvrtka vyhlašují stávkovou pohotovost. Vláda je sice připravena jim zvýšit platy ještě letos, ale ne o inflaci. Úředníků je v Česku přibližně 80 tisíc. V roce 2020 dosahovaly průměrné platy ve státní správě 45 tisíc korun. V neústřední správě to bylo 38 tisíc. To je víc, než kolik činí průměrná mzda.
„Platy v soukromém sektoru jsme překonali před sedmi až osmi lety. Je to trochu divné. Na druhou stranu si musíme přiznat, že je to kvůli rozšíření vysokoplatových státních profesí. To, že státní výplaty jsou vyšší než soukromé, je na pováženou. V ostatních s námi srovnatelných státech to není běžné,“ konstatoval Bartoň.
Hatlapatka si ale myslí pravý opak. Byl vždy zastáncem teze, že veřejný sektor by měl být placen tak, aby práci dělal zodpovědně. „Nebýt těchto lidí, neměli by lidé své dávky, nemocenskou, zdravotní péči nebo policii. Platy by tam měly být vyšší už jen kvůli tomu, že třetina úředníků půjde za pár let do důchodu,“ nastínil poradce.
Lidé podle něj do státního sektoru nechtějí, protože mají zažité, že dostanou málo peněž a nebudou mít „potvrzenou svou vysokou školu“. Míří proto do soukromého sektoru. „Nemáme ale hotovou digitalizaci a bez úředníků nemůžeme fungovat,“ zdůraznil Hatlapatka.
Nutno zmínit, že vláda premiéra Petra Fialy (ODS) na přelomu loňského a letošního roku platy státních úředníků zmrazila, zatímco přidala například zdravotníkům a menší částku i učitelům. Co se stane, když teď stávkám podlehne a platy zvýší?
„Určitě to roztočí další kolo inflace,“ má jasno Bartoň. Ve státním i soukromém sektoru rostly platy v posledních letech více než inflace, takže kdyby se zvyklost opět zakotvila, nemáme podle Bartoně způsob, jak by se mohly mzdy ve špatných dobách snížit. „Takže by jen explodovaly,“ doplnil.
Hatlapatka podotkl, že stát na případné zvýšené platů rozhodně nemá. „Zděsil jsem se, když jsem viděl plánovaný schodek rozpočtu. Je mi líto, že se úředníkům zamrazily platy, a teď se zjistilo, že je inflace a rostou ceny. Odbory místo toho, aby přemýšlely, vyrukovaly s navýšením právě o inflaci. Dopadne to tak, že se platy zvýší o minimum, nebo nakonec vůbec,“ zdůraznil.
Navíc úředníci jsou podle expertů skupinou, kterou pokles reálných mezd nemusí tolik tížit. „Snad jen málo z nich se dostane na úroveň bídy. Pokud ano, jsou zde zabudované sociální programy. Neřešíme, že ode dneška dál budou klesat platy, řešíme jeden až dva roky, než se vrátíme zase k růstu,“ konstatoval Bartoň.
X X X
Kovanda: Zdražování energií je zatím procházkou růžovým sadem, bude hůř
Vládní politici žijí v bublině, nemají se zdražováním osobní zkušenosti a problémy řadových obyvatel přehlížejí. Těmito slovy v Novém dni na CNN Prima NEWS zkritizoval kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) ekonom Lukáš Kovanda. Budíček prý přijde na podzim, kdy se nejen ceny energií opět dramaticky zvýší. Kovanda dodal, že vláda si šetří záchranné prostředky na horší časy, zatímco nespokojenost občanů stoupá.
Vláda připravila v reakci na prudké zdražování úsporný energetický tarif, ten má ale platit až od 1. října. „Jenže hned 1. října bude potřeba zavést další tarif, zdražení na podzim bude takového rázu, že to dosavadní je procházkou růžovým sadem,“ varoval Kovanda ve vysílání CNN Prima NEWS.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už dříve sdělil, že podle druhu a účelu spotřeby se bude rozlišovat, jaké množství energie bude levnější. Stát by měl dotovat určitou spotřebovanou část, sleva by měla činit 15 až 20 %. Tarif má platit pro celou topnou sezonu, podle potřeby případně déle. Dotování se bude týkat elektřiny i plynu. Celkem vláda počítá pro podporu domácností a firem s částkou 66 miliard korun.
Politiky čeká na podzim budíček
Podle Kovandy Fialův kabinet šetří munici na horší časy a nechce hned vypotřebovat veškeré záchranné prostředky. „Narůstá ale nespokojenost řady vrstev obyvatelstva. Vládní politici žijí v určité bublině a zatím nemají přímé neblahé zkušenosti se zdražováním. Problémy řadových obyvatel přehlížejí. Na podzim je čeká budíček, prozřou a budou muset konat,“ vzkázal ekonom.
Nastínil, že ve společnosti i mezi opozicí bude tlak na vládní politiky jen houstnout. „Pokud nezačnou konat, budou ohroženi ve svých funkcích. Pro politika není nic horšího, než když se začne bát o místo. Pak je ochotný rozhazovat a pošlapávat své předvolební sliby,“ prohlásil Kovanda s tím, že jakmile se vládní zástupci začnou opravdu bát, situace s pomocí lidem se otočí.
Pomoci snížit ceny energií by mohlo i středeční rozhodnutí Evropského parlamentu podpořit dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu politici odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která prosazuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Středečním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.
Podle Kovandy se Česku teď budou snáze stavět jaderné bloky tuzemských elektráren. Stát i soukromí dodavatelé nebudou finančně penalizováni jako v případě, kdyby jádro zelenou investicí nebylo.
V nejbližších letech se bude dramaticky zdražovat
Jenže než se nová pravidla odrazí v reálných cenách energií, bude to nějaký čas trvat. „Jsme na počátku budování bloku v Dukovanech a může se to projevit až mezi roky 2030 a 2040. Pokud by však ke schválení v europarlamentu nedošlo, situace by byla horší. V nejbližších letech se ale bude dále dramaticky zdražovat,“ odhadl Kovanda.
Evropa podle ekonoma v posledních 15 letech zaspala a neinvestovala dostatečně do vlastních energetických zdrojů. „Nedoženeme to za dva roky. Pokud tedy nechceme být stále závislí na ruském plynu, jenže místo něj zatím žádná levná alternativa není,“ konstatoval.
Kovanda dále upozornil, že Česko vyrábí elektřinu levně, ale prodává ji na lipskou burzu a pak ji draze odkupuje zpět. Řešením by mohlo být opatření zdůvodněné mimořádnou situací války, kdy by se elektřina dodávala z ČEZ přímo do domácností. Problémem mohou být minoritní akcionáři, kteří mají v energetické firmě 30 % a nemuseli by s tímto návrhem souhlasit.
„Pak je otázka, proč nemáme přímý kontrakt s dodavatelem plynu a nakupujeme od překupníků. Rakousko, Německo nebo Itálie kontrakt mají a zřejmě je to levnější. Vláda zaspává, nic moc se neděje. Na další vývoj krize nejsme připraveni,“ dodal Kovanda.
X X X
PROTESTY ZEMĚDĚLCŮ
Zhruba více než dva tisíce zemědělců protestovaly v Praze proti novému nastavení pravidel ohledně vyplácení dotací. Vadí jim, že vláda svým rozhodnutím zvýhodňuje především menší farmáře. Ti se proti demonstraci naopak vymezují a označují ji za vydírání. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala se kvůli novému nastavení zemědělci ocitnou na hranici přežití.
Protestní akci zahájili zemědělci shromážděním ve velkém sále Lucerny, pak vyrazili do ulic a skončili u Úřadu vlády. Doležal na shromáždění řekl, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že střední a větší podniky nebudou schopny konkurovat firmám z okolních zemí. Podle něj jsou větší firmy zásadní pro zajištění potravinové bezpečnosti.
A jak k celé situaci přistupují menší zemědělci? Ti protest označují za lobby velkostatkářů, kteří se prý chtějí držet pořádků z dob socialismu.
„Neříkají pravdu. Protestovat budou především zaměstnanci velkých podniků – bohužel za zájmy svých majitelů. Takže jim bude určitě dobře, ale drtivé většině zemědělců nikoliv. Já bych jim vzkázal, ať už nedělají ostudu,“ prohlásil předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Nová dotační pravidla zvýhodňují malé zemědělce oproti těm velkým. Firma hospodařící na 1 500 hektarech by na jeden hektar dostala o skoro čtyři tisíce korun méně než zemědělec pracující na 150 hektarech (je to dáno tím, že vyšší platba bude na 150 hektarů pro všechny, nad tento výměr se výše dotace sníží, pozn. red.). Kritici těchto podmínek upozorňují, že už nyní začali někteří velcí zemědělci zavírat své chovy.
Vláda ale dotační parametry měnit nehodlá. V návaznosti na ohlášení protestů už koncem května oznámila, že některým zemědělcům pomůže. Například chovatelům dobytka nebo sadařům. Ze státního rozpočtu by na to měly jít zhruba tři miliardy korun. „Poté, co jsme dopočetli reálné dopady na konkrétní podniky a typy výrob, tak jsme řekli, že uděláme určitou revizi,“ zmínil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Předchozí vláda velké zemědělce naopak zvýhodňovala a svazy, které ve středu demonstrovaly, ji podporovaly.
X X X
BRAMBORY ZDRAŽÍ AŽ O 60 PROCENT
Brambory zdraží až o 60 procent, varují zemědělci. Cenu ovlivní i podzimní úroda
Začala sklizeň raných brambor, zemědělci zatím hlásí průměrné výnosy. Jestli stoupnou, nevědí, zato ale vědí, že určitě stoupne cena brambor. Proti současné době klidně o 60 procent. Farmáři tvrdí, že do ní musejí promítnout vyšší náklady, které mají.
První letošní brambory jsou tu. I přestože v jarních měsících bylo sucho, jsou výnosy třeba v Lysé nad Labem celkem slušné. „První porosty polní odrůdy se sklízejí okolo 24 nebo 23 tun z hektaru, což je takový slušný výsledek. Není to nic extra rekordního, ale není to špatné,“ zhodnotil obchodní ředitel Družstva Bramko Aleš Schneiberg.
Do letošní ceny brambor se budou podle farmářů promítat i vyšší náklady – a to hlavně za hnojiva, paliva do strojů a také za energie. „Jednoznačně máme největší problémy s elektrikou, tam se ty vstupy zvýšily o 300 procent,“ potvrdil Schneiberg.
Momentálně se kilo brambor pohybuje kolem 15 korun. Za letošní české brambory si ale brzy připlatíme. „Někde se to může pohybovat okolo 25 korun,“ předpověděl zemědělec.
Soběstačnost Česka v produkci brambor je zhruba 80 procent. Odborníci na zemědělství ale předpokládají, že v budoucnu bude čím dál těžší bojovat s konkurencí ze zahraničí. „U nás je výnos mezi 25 až 30 tunami z hektaru, zatímco v zemích Evropské unie je to 50, někde dokonce 60 tun,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.
V supermarketech jsou pak brambory ze zahraničí levnější než ty české. „Já chápu to, že si lidé umí připlatit něco málo za české brambory, ale představa bramborářů, že lidé budou platit dvojnásobek než za jiné brambory, je úplně z jiného vesmíru,“ kritizoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Cenu také ovlivní, jaký bude výnos pozdních brambor, které se sklízí v září. Důležité podle pěstitelů je, aby dostatečně pršelo v červnu a červenci.
X X X
JAK DLOUHO DŘOU ČEŠI?
Nejvíce let v práci z celé EU stráví Nizozemci, nejméně Rumuni. Jak dlouho dřou Češi?
Přestože Češi v průměru odpracují asi o 400 hodin ročně více než Němci, z hlediska délky pracovního života nepatří k největším dříčům v Evropské unii. V rámci sedmadvacítky se řadí k průměru. Rozdíl v trvání kariéry mezi muži a ženami je naopak v Česku jeden z největších. Činí přes šest let. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu.
Pokud by vaším jediným kritériem pro volbu své domoviny byl co nejkratší pracovní život, měli byste chtít žít v Rumunsku. Právě tam totiž lidé chodí do práce nejkratší dobu, a to průměrně 31,3 roku. Z hlediska jednotlivých pohlaví nejkratší profesní dráhu mají italské ženy (26,9 roku) a bulharští muži (34,6).
Na opačném konci žebříčku pořadí zemí Evropské unie podle délky pracovního života najdeme Nizozemsko. Tam lidé stráví v práci v průměru 42,5 roku. Rovněž nizozemští muži pracují vůbec nejdéle v sedmadvacítce (44,3 roku).
Mezi ženami vedou Švédky s průměrně odpracovanými 41 lety. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu, který zjišťoval délku pracovní kariéry v zemích Evropské unie za loňský rok.
Příliš dlouhá rodičovská
Česká republika se v délce pracovní kariéry nachází téměř přesně na průměru Evropské unie. Češi a Češky v průměru odpracují 36,1 roku, průměr EU činí rovných 36 let. Česko ale patří k zemím, kde panuje poměrně velký rozdíl v tom, kolik let v práci stráví muži a kolik ženy.
Zatímco Češi odpracují průměrně 39,2 roku, Češky 32,8 roku. Trvání profesní dráhy se tak mezi oběma pohlavími u nás liší o téměř 6,5 roku.
„Jako jednu z hlavních příčin vidím poměrně benevolentní nastavení podmínek pro mateřskou, respektive rodičovskou dovolenou. U nás je možné pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte, což je vůbec nejvíce z celé Evropské unie,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické, která se dlouhodobě zaměřuje na výzkum pracovního trhu.
Litevky pracují déle než Litevci
Přestože si rodiče mohou délku čerpání rodičovského příspěvku zvolit téměř libovolně, nejčastěji u nás takzvaná rodičovská dovolená trvá kolem tří let. „To je doba, po kterou zaměstnavatel musí držet pracovní místo pro ženu, která odešla na mateřskou, respektive rodičovskou dovolenou. A z dat vyplývá, že je to právě nejpreferovanější varianta,“ dodala Hedija.
Vůbec největší rozdíl v délce profesní dráhy mezi muži a ženami panuje v Itálii, a to 9,1 roku. Druhá největší propast se vyskytuje na Maltě (8,4), třetí na Kypru (7,5). Naopak téměř stejně dlouhou dobu pracují muži a ženy v Estonsku, kde je rozdíl pouhých 36 dní, o které pracují déle muži. V Evropské unii ale najdeme i zemi, kde ženy pracují v průměru déle než muži. Jde o Litvu, kde ženy odpracují 37,7, zatímco muži jen 36,4 roku.
X X X
Analytik: Rusko sílí. Boj o velké město na Donbase byl pro Ukrajince zdrcující
Ruské jednotky získaly minulou neděli pod svou kontrolu ukrajinské město Lysyčansk. Pád Lysyčansku do ruských rukou podle analytika z britského výzkumného institutu Royal United Services Institute (RUSI) změnil podobu válečné fronty na Ukrajině. „Dříve byli Ukrajinci do značné míry obklíčeni ruskými silami, nebo přinejmenším ze tří stran uzavřeni, což vytvářelo spoustu problémů, jako to známe i z minulosti,“ komentuje Cranny-Evans v rozhovoru pro agenturu Reuters.Rusové na základě jeho informací mají v oblasti Severodoněcku stále velké množství vojsk. Otázkou ale podle něj je, zda již v regionu nenarážejí na své limity. „Protože jinak mohou být schopni přerozdělit tyto síly ještě do jiné části fronty. A tady si nejsem úplně jistý, zda by se jim Ukrajinci byli schopni v tomto případě ubránit,“ dodává bezpečnostní expert.
Reálná situace ukrajinské armády je podle něj nyní velkou neznámou. „Mnoho vojáků bylo v Lysyčansku zabito nebo zraněno, spotřebovali spoustu munice, které už se beztak nedostává,“ komentuje Cranny-Evans. „Takže po celou dobu teď Ukrajinci po vojenské stránce nesmírně trpěli,“ dodává.
Rusko se podle posledních informací ukrajinského generálního štábu snaží dostat plně pod kontrolu ukrajinskou Luhanskou oblast. V sousední Doněcké oblasti pokračuje v útočných operacích ve směru na Slovjansk.
Podívejte se na video v úvodu článku, kde expert také uvádí, jak se v Lysyčansku zachovala ukrajinská armáda či jaké možné scénáře připadají ze strany Ruska v úvahu.
X X X
Protiruské sankce můžou cenovou katastrofu způsobit vám, varuje Putin Západ
Přetrvávající sankce proti Rusku by mohly vést ke katastrofickému růstu cen energií pro evropské domácnosti, prohlásil na pátečním zasedání ruské vlády prezident Vladimir Putin. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová rovněž varovala Litvu a Evropskou unii, že by Moskva mohla přijmout tvrdá opatření, pokud neumožní obnovení přepravy některého zboží do Kaliningradské oblasti.
„Ano, víme, že se Evropané snaží nahradit energie z Ruska,“ řekl Putin prostřednictvím videokonference. Dodal, že takové jednání nicméně bude mít za výsledek zvýšení cen plynu na spotřebitelském trhu a zdražení energetických zdrojů pro koncové spotřebitele. Protiruské sankce podle něj způsobují mnohem větší škody zemím, které je zavádějí, než Rusku samotnému.
„To vše opět ukazuje, že omezení sankcí vůči Rusku způsobují mnohem větší škody těm zemím, které je uvalují. Další používání sankcí může vést k ještě závažnějším, bez přehánění dokonce katastrofickým následkům na globálním trhu,“ uzavřel ruský prezident.
Rusko začalo snižovat toky plynu do Evropy ve druhé polovině loňského roku a dodávky třemi hlavními plynovodními trasami se ve srovnání s druhou polovinou roku 2020 snížily přibližně o 20 procent.
V posledních několika měsících přerušilo Rusko dodávky do Bulharska, Polska, Finska, dánskému dodavateli Orsted, nizozemské firmě Gasterra a firmě Shell do Německa, protože všichni odmítli ruský požadavek přejít na platby v rublech, upozornila agentura Reuters.
Putin uvedl, že situace v ruském palivovém a energetickém sektoru zůstává navzdory západním sankcím stabilní. Upozornil ale, že ruské energetické společnosti by se měly připravit na ropné embargo Evropské unie, které začne platit koncem roku.
„Vláda v současnosti zvažuje možnosti rozvoje železniční a potrubní infrastruktury pro dodávky ruské ropy a ropných produktů do spřátelených zemí,“ uvedl Putin.
Rusko vyhrožuje opatřeními proti Litvě i EU
Moskva v pátek zároveň varovala Litvu a Evropskou unii před možnými tvrdými opatřeními, pokud nebude umožněno obnovení přepravy některého zboží mezi Kaliningradskou oblastí, která je ruskou exklávou u Baltského moře, a zbytkem Ruska.
„Pokud se situace nestabilizuje v nadcházejících dnech, Rusko přijme tvrdá opatření vůči Litvě a Evropské unii,“ uvedla v prohlášení mluvčí ruského ministerstva Marija Zacharovová. „Řešení záležitosti trvá příliš dlouho,“ dodala.
Litva minulý měsíc zakázala přes své území do Kaliningradské oblasti a z ní přepravovat zboží, na které se vztahují protiruské sankce. Rusko už dříve varovalo, že podnikne odvetná opatření. Na konci června se objevily z diplomatických kruhů informace, že představitelé EU směřují ke kompromisní dohodě s Litvou s cílem zmírnit spor s Moskvou.
Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici a po silnici přes litevské území. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února.
X X X
Ministr Blažek tvrdě zkritizoval stav VSZ v Olomouci. Vadí mu příplatky i minimum úspor
Analýza zpracovaná ministerstvem spravedlnosti odhalila zásadní nedostatky ve fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Kandidát na olomouckého vrchního státního zástupce Radim Daňhel má během několika dnů předložit návrh řešení a ministr Pavel Blažek (ODS) se poté rozhodne, zda jej jmenuje do funkce. „Na 30 státních zástupců zde připadá až 15 vedoucích funkcí. Průměrný plat je zde 162 027,- Kč měsíčně a vyplácejí se také příplatky, které jsou podle mého názoru nad rámec,“ uvedl Blažek.
Ministrovi vadí také velké věcné výdaje a obrovské nároky, které fyzické a právnické osoby po státu požadují za nespravedlivé trestní stíhání. Analýza srovnávala činnost VSZ v Olomouci s VSZ v Praze. „Analýza nedopadla dobře,“ řekl hned na úvod dnešního setkání s novináři Blažek.
Radima Daňhela ministr označil za kvalitního kandidáta na funkci. Mohl by nahradit Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně.
Na asi hodinové schůzce Blažek s Daňhelem řešil problémy, které odhalila analýza. Problémy se ve srovnání s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze objevily jak v hospodaření, tak efektivitě olomouckého úřadu. Daňhel podle Blažka v řádu dnů předloží návrh na reorganizaci a restrukturalizaci zastupitelství a na jeho základě jej Blažek jmenuje, či nejmenuje do funkce. S Daňhelem řešil i platy státních zástupců, které jsou pro letošní rok zmraženy. Žalobci by podle Blažka měli mít stejně finanční ohodnocení, jako soudci, řekl České justici. S Daňhelem naopak neřešil novelu zákona o státním zastupitelství, kterou resort nedávno dokončil.
Ministr spravedlnosti jmenuje vrchní státní zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce. Ten koncem června Blažkovi navrhl právě Daňhela, který nyní působí jako okresní státní zástupce v Kroměříži. Blažek dnes řekl, že ho považuje za dobrého kandidáta, ale před rozhodnutím jej musel seznámit se situací v úřadu a vyžádat si jeho představu o řešení. „Kvalita činnosti státního zastupitelství se neměří redakčními pochvalami a články v médiích, ale úspěšností žalobců před soudy s minimalizací neoprávněně stíhaných a skandalizovaných osob. V jednání budeme opět pokračovat v řádu dnů. Nechci rozhodnutí o návrhu na jmenování nového vrchního státního zástupce v Olomouci nijak oddalovat,“ říká Pavel Blažek.
Z provedené analýzy podle ministra vyplývají dlouhodobé problémy ve fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství. Z 30 státních zástupců podle něj třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. „Na 30 státních zástupců je tam až 15 vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ řekl.
Znepokojující jsou podle něj také finanční částky požadované na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání v případech řešených olomouckým vrchním zastupitelstvím. Od roku 2012 tato částka dosahuje asi 511,5 milionu korun. Ministr dodal, že v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné, je to jen zhruba 331 milionů korun. „Mediálnímu lynči jsou pak díky tomu vystavováni nezákonně stíhaní, či dokonce pouze prověřovaní jedinci, kteří nakonec nejsou obviněni. V nejednom případě tak došlo k porušení práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, konkrétně se jedná o právo na spravedlivý proces. Také bylo zasaženo do lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti,“ stojí v tiskové zprávě.
V porovnání s Prahou podle ministra nefunguje v Olomouci dobře ani odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Zatímco na pražském vrchním zastupitelství loni tento odbor evidoval 11 obžalob právnických osob a 33 fyzických, u toho olomouckého to byly čtyři právnické a čtyři fyzické. Ministr dodal, že to tak bylo i přesto, že odbor v Praze má 17 státních zástupců včetně stáží, tedy jen o dva více než olomoucký.
Neuspokojivé je podle Blažka i hospodaření olomouckého úřadu, kde průměrný plat státního zástupce s vyplácenými příplatky vzrostl na 162.127 korun a vedení se nepokoušelo učinit žádné provozní úspory.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vedl mezi lety 1997 až 2007 a poté 2011 až do letošního dubna Ištvan. Letos v únoru sám požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem. Ištvan je známý mimo jiné kvůli policejnímu zásahu na úřadu vlády v roce 2013, po kterém padl kabinet Petra Nečase (ODS). Od té doby byl Ištvan terčem ostré kritiky především ze strany občanských demokratů, ceskajustice.cz
X X X
Novinář dosáhl odškodnění a smíru se státem, Evropský soud pro lidská práva stížnost vyškrtl
Novinář Mladé fronty Dnes Martin Vokáč odsouzený za pomluvu v článku k deseti měsícům podmíněně dosáhl smírného narovnání se státem. Před rozhodnutím jeho stížnosti na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) s ním český stát uzavřel dohodu o vyplacení částky za nemajetkovou újmu a náklady řízení ve Štrasburku. ESLP poroto stížnost vyškrtl.
Uvádí to Evropský soud pro lidská práva, který zveřejnil toto rozhodnutí 7. července 2022. Před soudem si stěžoval novinář Martin Vokáč na porušení Článku 10 – právo na svobodu projevu a šíření informací. V ČR Martin Vokáč neuspěl ani s dovoláním proti svému odsouzení u Nejvyššího soudu ani s ústavní stížností u českého Ústavního soudu.
Detaily případu novináře Martina Vokáče, který začal v roce 2012 regionální zprávou o bitce na chatě na Čeřínku, už dříve Česká justice publikovala.
Případ novináře Martina Vokáče nakonec skončil dohodou s českou vládou: „Soud obdržel prohlášení o smírném narovnání podepsané stranami, v nichž stěžovatel souhlasil, že se vzdá jakýchkoli dalších nároků vůči České republice v souvislosti se skutečnostmi, které vedly k podání této žádosti, s výhradou závazku vlády zaplatit mu částky uvedené v přiložené tabulce,“ stojí v rozhodnutí ESLP.
V předmětné tabulce je pak uvedena částka 3200 euro za nemajetkovou újmu a 800 euro za náklady řízení ve Štrasburku. „Tyto částky budou převedeny na měnu žalovaného státu podle kurzu platného v den platby a budou splatné do tří měsíců od data oznámení rozhodnutí soudu. V případě nezaplacení těchto částek ve výše uvedené tříměsíční lhůtě se vláda zavazuje zaplatit z nich prostý úrok od uplynutí této lhůty až do vypořádání, a to ve výši rovnající se mezní zápůjční sazbě Evropské unie,“ stojí v rozhodnutí. „Platba bude představovat konečné řešení případu,“ poznamenává Soud.
ESLP odpověděl nepřímo
Odpověď na otázku, zda byl přiměřený trest deset měsíců podmíněně za článek o rvačce na večírku na chatě s nepravdivým sdělením o účasti policisty ve rvačce, Evropský soud pro lidská práva dal nepřímo: „Soud bere na vědomí smírné urovnání dosažené mezi stranami. Je přesvědčen, že urovnání je založeno na dodržování lidských práv, jak jsou definována v Úmluvě a jejích protokolech, a nenachází žádné důvody, které by opravňovaly k dalšímu zkoumání žádosti,“ stojí v rozhodnutí Soudu.
Vzhledem k výše uvedenému seznal Soud, že vyškrtne případ ze seznamu stížností v souladu s článkem 39 Úmluvy.
Už když Soud pokládal otázku o přiměřenosti trestu v komunikaci s českou vládou, odkazoval ke třem vlastním judikátům. Ve všech třech případech byly státy odsouzeny za porušení Článku 10 – právo na svobodu projevu a šíření informací. Pokud by nedošlo ke smíru, Česká republika by byla i v tomto případě s nejvyšší pravděpodobností odsouzena. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
V MHD si zas nasaďte roušky a běžte na posilující očkování, nabádá epidemiolog Smejkal
Počty covid pozitivních začaly i v Česku opět pomalu růst. „Omikron má několik dobrých a několik špatných vlastností. Mezi ty dobré patří, že se tolik nedostává do plic, nemá takovou smrtnost, takže tolik lidí nezabíjí, na druhou stranu je násobně nakažlivější. Také u něj pozorujeme, že může jednoho člověka nakazit několikrát. Až pětina lidí se tak nakazí vícekrát, což je vidět už od jara,“ vyjmenovává hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal.
„Lidé říkají, jak je možné, že i když jsem očkovaný, nakazím se vícekrát, ale nikdo z nich se nedostal do nemocnic. Čili omikron imunitu proti očkování i proti prodělanému onemocnění do určité míry obchází,“ doplňuje epidemiolog.
Restrikce v podobě omezení pohybu lidí nebo příkazu používání respirátorů by ale Smejkal v tuto chvíli nedoporučoval.
„Na úrovní nařízení rozhodně ne. Spíš bych vyzval, a myslím, že už to mělo být uděláno, k tomu, aby lidé šli na posilující dávky, a to myslím i tu druhou posilující dávku, protože imunita časem vyvane.“
Na druhém místě jsou roušky, respektive ochrana dýchacích cest, která je stále důležitá. Ale omezil bych to jen na místa, kde se setkáváme, například my lékaři s pacienty nebo v místech, kde je hodně lidí a nevětraný prostor.“
„Tam je stále dobré a ohleduplné si roušku vzít. Stejně jako v městské hromadné dopravě či jiných těsných prostorech,“ říká Smejkal.
„Nemyslím, že bychom se měli dostat na úroveň nějakých restrikcí, ale nemůžeme vyloučit, že se to nezmění, když čísla porostou víc, než bychom očekávali. Omikron totiž neustále překvapuje,“ uzavírá Petr Smejkal.
X X X
Zemřel angolský exprezident dos Santos. V čele země stál čtyři desetiletí
V nemocnici v Barceloně zemřel bývalý angolský prezident José Eduardo dos Santos, který v čele své země stál téměř čtyřicet let. Oznámila to angolská prezidentská kancelář. Vláda uvedla, že exprezident zemřel po dlouhé nemoci. Někdejší vrcholný politik byl od června na jednotce intenzivní, kam byl převezen po prodělané zástavě srdce. Angolský prezident Joao Lourenço vyhlásil od soboty pět dní státního smutku.
Dos Santos byl zvolen prezidentem v roce 1979, čtyři roky po vyhlášení nezávislosti Angoly. V čele země, která je druhým největším producentem ropy v Africe, zůstal do roku 2017, kdy odstoupil kvůli zdravotním problémům. Od té doby pravidelně pobýval v zahraničí a to především v Barceloně.
Ve čtvrtek agentura AP informovala, že Španělsko prověří podezření, že se dos Santos ocitl před časem v kómatu kvůli cizímu zavinění. Jedna z exprezidentových dcer Tchizé dos Santosová tvrdila, že ošetřovatelé se o jejího otce špatně starali a pokusili se ho zabít V pátek uvedla, že žádá o provedení pitvy, která by objasnila příčinu smrti jejího otce.
Podle agentury AFP se během dos Santosovy vlády stala z Angoly jedna z nejchudších a nejvíce zkorumpovaných zemí v Africe. Samotný bývalý prezident čelil podezření, že v zahraničí ukryl rozsáhlý majetek, který získal nelegálním obchodem s ropou.
Vyšetřován nikdy nebyl, protože i po odchodu z úřadu měl imunitu. Protikorupční kampaň, kterou spustil jeho nástupce, se však dotkla dětí bývalého prezidenta. V roce 2020 byl jeho syn José Filomeno dos Santos odsouzen na pět let vězení kvůli zpronevěře peněz státního investičního fondu.
Dos Santos se narodil v chudé rodině. Když mu bylo 19 let, přidal se k Lidovému hnutí za osvobození Angoly (MPLA), které bojovalo za nezávislost Angoly na Portugalsku.
Dos Santos studoval v Sovětském svazu a dlouho se opíral o podporu komunistického bloku. Po vyhlášení nezávislosti Angoly zastával funkce ministra zahraničí a místopředsedy vlády. Do funkce prezidenta nastoupil poté, co zemřela první hlava samostatného státu António Agostinho Neto.
V čele Angoly stál dos Santos 38 let, během kterých se země mimo jiné potýkala s občanskou válkou, která si podle agentury AFP vyžádala půl milionu mrtvých. V bojích se střetla MPLA podporovaná Sovětským svazem a Kubou se silami, které měly podporu Jihoafrické republiky a Spojených států.
Dos Santos býval označován za marxistu-pragmatika, který zemi otevřel kapitalismu. Po pádu východního bloku se začal orientovat na západní země a v roce 2004 dostal pozvání do Bílého domu od tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe.
Odpůrci ho kritizovali za korupci a porušování demokratických zásad. Během jeho vlády policie a armáda tvrdě potíraly protesty a svoboda tisku byla velmi omezená. Dos Santos byl také dlouholetým předsedou MPLA, která si udržela moc i po jeho odchodu z politiky.
X X X
Rakouské pohostinství nemá personál, protože ho špatně platí. Vláda shání lidi v zahraničí
Pohostinství v sousedním Rakousku se ocitá mezi mlýnskými kameny. Tamní vláda na jedné straně zmírňuje překážky pro zaměstnávání servírek a číšníků z tzv. třetích zemí, komora práce však varuje před zhoršujícími se podmínkami personálu v gastronomii a poukazuje na výrazný nárůst případů porušování pracovního práva.
Vládní prohlášení, že do země přiveze více sezonních pracovníků a zařadí povolání číšníka nebo servírky na seznam nedostatkových profesí, čímž usnadní příliv pracovníků mimo Rakousko a státy Evropské unie, se nesetkává s pochopením Komory práce a odborů.
„Namísto zatraktivnění pracovních míst v pohostinství, a tím i zlepšení pracovních podmínek, by se do země dovážela levná pracovní síla. To by mohlo situaci ještě zhoršit,“ zdůraznila Silvia Hofbauerová, vedoucí oddělení trhu práce a integrace vídeňské Komory práce.
Ulehčení přístupu na rakouský trh práce pro státní příslušníky třetích zemí bylo podle informací deníku Kurier přijato na žádost odvětví cestovního ruchu, které zdaleka není schopné pokrýt své personální potřeby na probíhající letní sezonu. A proto již dříve inzerovalo tisíce volných pracovních míst.
Pro Berenda Tusche, předsedu sekce cestovního ruchu odborového svazu dopravy a služeb Vida, jde o domácí problém. „Zaměstnavatelé v cestovním ruchu v Rakousku by se neměli divit, že nemohou najít zaměstnance. Trh práce je také trhem, který se řídí nabídkou a poptávkou. Pokud zaměstnavatelé nebudou připraveni zlepšit nabídku, nebude ani poptávka ze strany uchazečů o zaměstnání,“ popsal Tusch.
Komora práce: Špatný migrační model
Podle názoru Komory práce je sezonní práce „od základu špatný migrační model“. Předpisy, které se týkají i tzv. červeno-bílo-červené karty umožňující získání zaměstnání v Rakousku, neposkytují dostatečnou ochranu před vykořisťováním, mzdovým a sociálním dumpingem, tedy před vyplácením nižších mezd, než je běžné a etické, či neposkytování sociálních jistot, jako jsou pojištění či nárok na dovolenou.
Komora práce požaduje, aby se opět zpřísnila právní úprava boje proti mzdovému a sociálnímu dumpingu. Tu úřady zmírnily v létě 2021. Kromě toho je třeba provádět více kontrol, což si vyžádá více zaměstnanců finanční policie a inspektorátu práce.
Podle vídeňské Komory pracovní zaujímá gastronomický sektor v oblasti právního poradenství první místo. V roce 2021 se deset procent všech konzultací týkalo gastronomie, ačkoli v tomto odvětví pracovalo pouze 4,3 % členů.
Skutečnost, že v gastronomii je zoufalá potřeba pracovníků, má podle Komory práce „hmatatelné důvody“. Zaměstnanci při stížnostech opakovaně uváděli, že nedostávali mzdy včas, ve správné výši nebo nebyly vyplaceny vůbec. Popisovali, že neměli proplacené přesčasy a docházelo k nedodržení doby odpočinku. V první polovině roku 2022 se uskutečnilo již 1 280 osobních konzultací pro pracovníky v pohostinství. Podle údajů komory jde o výrazný nárůst v porovnání s minulými roky.
Pokud nezaplatí, nebudou zaměstnanci
„Popsaná četná porušení pracovního práva nejsou ojedinělými případy. Problémy jsou pro odvětví symptomatické,“ poznamenala Bianca Schrittwieserová z Komory práce v rozhovoru pro rakouský deník Kronen Zeitung.
„Tolik oplakávaný nedostatek kvalifikovaných pracovníků neexistuje. Spíše se potýkáme s nedostatečným vzděláním a platovým ohodnocením v tomto odvětví,“ shrnul odborář Tusch s tím, že pokud neexistují školení, pokud se s kolegy nezachází korektně a pokud nejsou spravedlivě placeni, nebudou v tomto odvětví časem žádní zaměstnanci.
Komora práce proto požaduje, aby se při registraci k sociálnímu pojištění opět povinně uváděla mzda a týdenní pracovní doba, jako tomu bylo do roku 2019. V případě nevydání služebního průkazu by měly být stanoveny sankce pro zaměstnavatele. Kromě toho by se podle zástupců zaměstnanců měl zvýšit příplatek za přesčasy na 50 % základní mzdy. Zkrácení denní doby odpočinku z 12 na 8 hodin, které bylo v roce 2018 zakotveno v zákoně o pracovní době a zákoně o odpočinku, musí být „přepracováno“.
Rakouské hotelnictví a pohostinství se neobejde bez zahraničních pracovníků již roky. V restauracích rakouských lyžařských středisek pracují tisíce českých, slovenských, ale i maďarských servírek či číšníků. „V létě pracuji tady v restauraci u lanovky na Wurzeralmu, v zimě se přesouvám do Hinterstoderu do jedné horské restaurace,“ vypráví zkušený číšník z Česka, který si v rakouských lyžařských střediscích ležících zhruba sto kilometrů jižně od českých hranic vydělává již roky.
Český personál je vítaný
O místo se bát nemusí, naopak. Zvlášť proto, že do této oblasti přijíždí stále více turistů z Česka i během letních měsíců a jeho znalost jejich mateřštiny znamená výhody i pro jeho rakouské zaměstnavatele.
Rakouské hotely spoléhají na pozicích pokojských převážně na ženy ze zemí bývalé Jugoslávie, ale také Ukrajiny.
První vlna obsluhujícího personálu do rakouských restaurací, barů či horských chat dorazila ze zahraničí již loni v létě mezi druhou a třetí uzávěrou kvůli pandemii koronaviru.
Další se očekává letos, protože místní restauratéři nevěří, že si někdo, jejich slovy míněno vláda, dovolí zavřít podniky kvůli nemoci COVID-19. „Nikdo sice netuší, co se stane na podzim, ale další zavření restaurací a hotelů si nikdo nepřipouští, protože by to bylo pro náš obor už zřejmě definitivně likvidační. A navíc vláda by už na náhrady neměla peníze,“ tvrdí český číšník.
X X X
Romové se v Havířově poprali s uprchlíky. Ukrajinský muž s dcerou skončili v nemocnici
Policie a strážníci zasahovali u bitky, která se strhla v Havířově v části Šumbark mezi ukrajinskými uprchlíky a místními Romy. Při potyčce byl zraněn čtyřiačtyřicetiletý muž a jeho desetiletá dcera. Záchranka je převezla do nemocnice.
Ve středu večer se v Havířově v části Šumbark pořádně vyostřila situace mezi místními a ukrajinskou rodinou. „Nejprve přišel syn s rudým lícem, protože mu Romka dala facku. Vyšla jsem ven a za mnou muž. Vyběhl pak ještě jeden Rom a začal bít muže, protože viděl, že natáčí na telefon. Byla tam moje dcera, žďuchl ji tak, že spadla hlavou na zem. Ještě na ni chtěl hodit kámen,“ popsala Ukrajinka Aljona Paraščuková. „Když přijela hlídka na místo, tak se nejdřív popraly děti a pak se do sebe pustili tátové,“ uvedl ředitel Městské policie Havířov Bohumil Muras.
Při šarvátce navíc tekla krev. Čtyřiačtyřicetiletý muž z Ukrajiny a jeho desetiletá dcera pak skončili v péči záchranářů a následně na chirurgickém oddělení havířovské nemocnice. „Oba pacienti byli při vědomí, utrpěli lehká až středně těžká poranění hlavy,“ uvedl mluvčí Záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl.
Policisté případ na místě vyhodnotili jen jako přestupek a všechny aktéry si tak pozve na jednání magistrát. Úředníci budou prověřovat, kdo incident vyprovokoval. Místní Romové tvrdí, že oni to nebyli. „Nevím, kdo začal, protože on tady přišel s tyčkou a děcka utíkala nahoru,“ sdělil obyvatel domu, u kterého se incident odehrál.
Ukrajinští uprchlíci pobývají v Havířově už dva měsíce. Rodina má sedm dětí a právě proto, aby je uchránila před válkou, přijela do Česka. Jenže v bezpečí se prý necítí ani tady. „Řekli nám, že naše děti budou mrtvé, že tady nemůžeme žít, že nás chytí, zbijí, zabijí naše děti a znásilní je,“ vypověděla Paraščuková.
„Dva kohouti se na jednom smetišti nebudou snášet. Ukrajinci a Romové, nebude to dobrý. Když těch konfliktů bude víc, tak tady bude masakr a potom bude pozdě,“ řekl další obyvatel domu. Ukrajinská rodina teď varuje další uprchlíky, aby si k bydlení rozhodně nevybrali městskou část Šumbark.
X X X
Český úspěch ve Wimbledonu. Krejčíková a Siniaková si po čtyřech letech zahrají finále
Tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková si zahrají po čtyřech letech finále Wimbledonu. Turnajové dvojky porazily na travnatých dvorcích v All England Clubu lotyšsko-ukrajinský pár Jelena Ostapenková, Ljudmila Kičenoková dvakrát 6:2 a budou usilovat o pátý společný grandslamový titul. V nedělním finále vyzvou buď nasazené jedničky Belgičanku Elise Mertensovou s Číňankou Čang Šuaj, nebo americké duo Danielle Collinsová, Desirae Krawczyková.
Wimbledonské vítězky z roku 2018 Krejčíková se Siniakovou přehrály čtvrtý nasazený pár za hodinu a šestnáct minut. Přišly jen dvakrát o servis, naopak šestkrát prolomily podání soupeřek. Do finále grandslamu se probojovaly podruhé v této sezoně. Na začátku roku triumfovaly na Australian Open, poté je zbrzdilo zranění Krejčíkové.
Češky sice nevstoupily do semifinále ideálně a prohrávaly 0:2, poté však získaly šest gamů za sebou. Také ve druhé sadě se Ostapenková s Kičenokovou držely jen úvodu. Od stavu 2:2 uhrály už jen šest míčků a nasazené dvojky využily hned první mečbol.
Nejlepší deblový pár loňského roku ztratil letos ve Wimbledonu v dosavadních pěti zápasech jen jeden set. Zbývající dvě grandslamové trofeje vybojovaly Krejčíková se Siniakovou na Roland Garros v letech 2018 a 2021.
X X X
Český turista varuje před množstvím žraloků v Hurghadě. Přilákaly je obětní
V zátoce Sahl Hasheesh poblíž Hurghady, kde minulý týden žralok napadl a usmrtil dvě ženy, nadále není bezpečno, tvrdí český turista. Během jednoho dne se podle něho u pláže ocitli až tři žraloci naráz. Plavčíci se pokoušeli zatarasit vstup do moře lehátky. Někteří dávají výskyt žraloků do souvislosti s poutí do Mekky.
Český turista, který si nepřál být jmenován, se s rodinou vrátil z dovolené v Egyptě ve středu. Jejich pláž se nacházela asi kilometr od místa, kde minulý týden zabil žralok dvě ženy. Z šesti dnů, které v zátoce strávili, se však pouze dva mohli v moři koupat, zbytek času strávili u bazénu.
„Ráno se přímo na naší hotelové pláži objevili tři žraloci mezi bójkami a pláží, odpoledne pak dva a večer jeden,“ řekl iDNES.cz turista. Na stejném místě se přitom den předtím potápěl se svoji dcerou a synem.
Podle něj plavčíci během dne vytvořili na pláži zátarasy z lehátek, aby lidé nemohli vůbec do moře nebo tam mohli vstoupit pouze po kotníky.
„Každý den říkali: Zítra to otevřou, zítra to otevřou,“ vysvětluje Čech. Jenže se nadále nic nedělo. Na široké moře se dostali pouze tehdy, když je cestovní kancelář vyvezla lodí, říká.
„Když jsme se vraceli, tak nám řekli, že žraloka chytili, že ho nahánělo 40 potápěčů, a můžeme se znovu koupat. Jenže další den byla pláž opět zavřená,“ vyjadřuje svoji frustraci.
„Situace je zřejmě horší, než se zdá, a stovky Čechů, kteří budou cestovat do této lokality, by měly znát aktuální informace,“ upozorňuje turista.
Může za to pouť do Mekky?
Místní už týden spekulují, co mohlo zvýšený výskyt žraloků u pobřeží Rudého moře způsobit, protože se v této oblasti nacházejí poměrně vzácně. Poukazují přitom na možnou souvislost s nynější poutí do Mekky.
V polovině června se v súdánském přístavu Suakin, který leží asi 1 000 kilometrů jižně od Hurghady, potopila nákladní loď Bard 1. Podle německého listu Bild bylo na palubě lodi přes 15 tisíc ovcí, které se používají k rituálům souvisejícím s islámskou poutí. Z vody však záchranáři vytáhli pouze 700 kusů živých přežvýkavců. Spekuluje se, že žraloky do oblasti přilákala právě snadná kořist.
Objem lodní dopravy v souvislosti s poutí nadále narůstá, a tím pádem stoupá i počet nemocných či mrtvých převážených zvířat, která námořníci házejí rovnou do moře.
Přestože je proudění v Rudém moři severojižní, předseda Společnosti pro záchranu a ochranu životního prostředí Rudého moře Hassan El Tayeb si dokáže mezi těmito dvěma jevy představit souvislost. Podle něj se tak žraloky do moře povedlo nejen přilákat, ale naučili se také žrát savce, kteří se v něm běžně nevyskytují. Stále více žraloků podle něho následuje nákladní lodě a ocitají se díky tomu právě u břehů Hurghady.