Redaktor Čemák možná nadějný, ale nemá na to, aby s politiky řešil závažné potíže ČR, lidí, podniků atd. na obrazovce. Možná k tomu nedostal ani pokyn od majitelky TV Kellnerové. Na Ostravsku dnes velké potíže 20 tisíc obyvatel, kteří jsou či budou bez tepla, firma Liberta je v miliardových dluzích a Fiala se o to nestará, nic neřeší.

V ČR je nedostatek léků, lidé dlouho čekají na operace, rehabilitace, placené lázně VZP, zubaře, pracovníci škol malé platy, důchodci bez peněz, nemají kde bydlet, tisíce bez domovců v ČR, jako v USA a jinde v EU. Fiala je neschopný a přes urgence národa nepodává demisi. O tom všem se mělo v TV Nova hovořit a jednat s Fialou, jako dříve Václav Haval, který zorganizoval stávku na odstoupení všech neschopných politiků. Havlovi se to podařilo.

Exprezident Klaus i Zeman, nebo politici Trump, Orbán či další světoví politici by na besedu s Fialou nešli, protože by hned poznali, že Fiala je pod úroveň, žádný politik, ekonom a nejde mu o žádné zlepšení života v ČR, občanů, podniků, obcí, měst. Jde mu jen za každou cenu u milionového koryta ve vládě zůstat se sobě rovnými, kteří toho moc v hlavě nemají. Ale tím více si troufají a likvidují republiku a občany.

X X X

LĚKAŘI  S  HILŠEROVOU,  PŘÁDOU  ZNOVU  VARUJI  FIALU  PŘED  VELKOU  STÁVKOU

PŘÍKLAD  BY  SI  MĚLI  VZÍT  I  ODBORY  ŠKOL,  PODNIKŮ,  STŘEDULA

Lékaři vyčerpají zákonné přesčasy do druhé poloviny roku, varuje komora

Ve druhé polovině roku budou mít lékaři maximální zákonný počet 416 přesčasových hodin znovu vyčerpaný. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla mluvčí Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka by problém měla vyřešit další novela zákoníku práce a zavedení směnného provozu v nemocnicích.

„Ve druhé polovině roku budeme mít zase všichni problém,“ uvedla Hilšerová. Dodala, že někteří lékaři měli vyčerpáno zákonem povolených 416 hodin už v srpnu. Podle letošního průzkumu spolku Mladí lékaři, v němž odpovídalo 600 lékařů, kteří do služeb v nemocnicích nastupují, průměrně odslouží více než 900 hodin přesčasů za rok.

Podle Válka je vhodnější zavedení směnného provozu. „Protože směnný provoz znamená vyšší hodinovou mzdu, kratší pobyt na pracovišti a vyřešení toho problému s přesčasy. Pak bohatě stačí 416 hodin,“ řekl ministr. Pokud nemocnice směnný provoz nemá a lékař má po 24hodinové službě den volna, tak potřebují přesčasové práce víc.

Podle Válka by měli do přesčasových služeb nastupovat všichni nemocniční lékaři. Nyní jich v nemocnicích pracuje podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi 23 000. Podle dřívějších údajů jich slouží noční a víkendy asi 13 000 z nich.

Do protestu, kdy od prosince podávali výpovědi z přesčasové práce, se jich zapojilo podle ČLK přibližně 6 100. Podle Hilšerové ale není vhodné lékaře, kteří sloužit nechtějí, do toho nutit.

Zatím podle informací z nemocnic všichni výpovědi nestáhli ani po podepsání dohody mezi ČLK, v níž je členství lékařů povinné, lékařskými a zdravotnickými odbory, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a ministerstvem zdravotnictví.

Ministr Válek v neděli v České televizi řekl, že stabilizaci situace očekává do poloviny ledna. „Předpokládám, že když prezident té organizace něco podepíše, tak pak to dodrží a bude se to realizovat,“ dodal ministr.

Podle dohody by měly platy lékařů v nemocnicích stoupnout od příštího roku o 5 000 až 15 000 korun, ostatní zaměstnanci dostanou k platu či mzdě pět procent navíc. Podle Hilšerové ale některé nemocnice nechtějí dohodnuté částky vyplácet, dávají lékařům další podmínky.

Do konce roku by měla VZP nabídnout nemocnicím úhradový dodatek, celkově mezi asi 300 nemocnic rozdělí tři miliardy korun. „Chápu, že v některých nemocnicích čekají na ty dohody s VZP,“ řekl Válek. Vyjednat by to s vedeními nemocnic měly podle něj odborové organizace.

X X X

POLITOLOG  ŠKOLNÍK:  FIALA  PŘESTAT  S  HÁDKAMI,  PODAT  DEMISI  PRO  NESCHOPNOST

IND  BABIŠ,  SPD  A  SPOL  JEDNAT  O  NOVÉ  VLÁDĚ  S  GEN  PAVLEM

„CHYTRÝ“  FIALA   PODNIKAT,  UKÁZAT  CO  UMÍ,  JAK  SI  VYDĚLÁ  MILIONY

Nutella vs. máslo. Lidi už hádky unavují, říká po debatě Fialy a Babiše politolog

Nedělní televizní debata mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a opozičním lídrem Andreje Babišem (ANO) přinesla hádku o cenách másla a rohlíku nebo obviňování z okrádání babiček. „V debatě byl o něco více vidět Babiš,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Milan Školník, politolog z Katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

 „Myslím, že lidé si dovedou udělat obrázek sami,“ řekl po nedělní televizní debatě s Andrejem Babišem premiér Petr Fiala. „Pan premiér žije v jiné galaxii, jsou to samé lži, co tady vykládal,“ osočil ho následně Babiš. Podle politologa už mohou být lidé z takových hádek unaveni, což by se mohlo projevit také ve volební účasti. „Může stagnovat nebo slábnout,“ myslí si politolog.

X Premiér Fiala a Andrej Babiš se v debatách tak často nestřetávají. Jak na vás v debatě působili?

Vláda je v poločase a za chvíli nás čekají eurovolby. Na dlouhou dobu jsme je tak možná spolu viděli naposledy, i proto si to nenechali ujít. Po obsahové stránce se neshodnou na 99 procentech věcí, shodli se vlastně pouze na podpoře Izraele. Chyběl mi především pohled za krátkodobý horizont. Vypadá to, že všechno, co tato vláda zavede, ta příští zruší, což není koncepční.

X  Kdo tedy měl podle vás v debatě navrch?

Opozice to má vždycky lehčí, Babiš by měl mít větší argumentační výhodu, protože hájit se je objektivně složitější. Fialovi se to ale velmi dařilo, i když obsahově nezaznělo něco, co bychom už neslyšeli někde jinde. Opakovaly se argumenty typu Agrofert nebo upjatý profesor.

Pořád to samé dokola

X Politika je o symbolech. Hned ze začátku se strhla hádka na cenu potravin. Babiš zkoušel Fialu z ceny rohlíku, ten mu to vrátil máslem.

V tomhle ohledu se Andreji Babišovi a jeho marketingovému týmu povedl začátek a předání Nutelly. Zarámoval tak vládu Petra Fialy do tohoto negativního symbolu. Fotbalovou terminologií bych řekl, že v debatě obsahově obstáli na remízu, a Babiš těsně vyhrál tímhle symbolem. Tým Petra Fialy to mohl čekat a mít připravené něco, čím by to Babišovi vrátil. Částečně se mu to povedlo vámi zmiňovaným máslem, měl ale od začátku lépe reagovat na očekávanou Nutellu.

X Co tyto hádky politicky napovídají do budoucna?

Česká scéna je už delší dobu politicky rozdělená pouze na debatu, jestli to Fialova vláda ustojí, nebo jestli se vrátí k moci Babiš. V takové situaci může mít teoreticky navrch někdo třetí, nikoho takového tu ale v současné situaci nemáme.

X Je personální nouze o osobnosti?

Ano. Spekuluje se hlavně o návratu Miroslava Kalouska, ale je otázkou, jestli by se mu podařilo sehnat dostatek osobností pro vlastní kandidátku a případné založení nové strany. Pořád se vracíme k stávajícím dvěma táborům, které opakují tu samou kritiku.

X Z toho už lidé mohou být unavení. Hrozí pokles zájmu o politiku?

Určitě. Apatie z politiků se odráží i na volební účasti, která může stagnovat, nebo dokonce slábnout.

X Budou podle vás ceny potravin hlavní téma příštího roku?

Vláda na to tolik pák nemá, i když může alespoň regulovat vstupy, jako jsou energie. Musí si to zároveň pohlídat u obchodníků, aby vysoké ceny energií nezneužili ve svůj prospěch. Ekonomická témata budou pro lidi vždy nejdůležitější, protože se odráží i lidem do peněženek. Bude záležet na opozici, jak tyto témata dokáže uchopit.

X X X

BABIŠ  FIALOVI:  NIČÍTE  ČR  NUTELLOU

Ničíte Česko pod symbolem Nutelly, řekl Babiš Fialovi.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) a šéf opozice Andrej Babiš (ANO) se poprvé od přijetí konsolidačního balíčku potkali v jednom studiu. V pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova se hned od začátku pohádali o tom, kdo může za současnou ekonomickou situaci. Babiš vyčítal Fialovi vysokou cenu potravin, premiér z nich obvinil jeho holding Agrofert.

 Nástupem vlády Petra Fialy nastala podle Babiše destrukce České republiky. „Jediný symbol jejich vládnutí je Nutella,“ řekl na začátku pořadu Babiš a dodal, že je Fialova vláda nejhorší po sametové revoluci. „Kupoval jsem ji u nás, byla drahá,“ řekl také Babiš. Podle bývalého premiéra Fialova vláda také mimo jiné donutila seniory jezdit metrem a hledat slevové akce.

Babiš vytáhl pro změnu tukový rohlík. „Má 43 gramů, to je standard, všichni ho mají rádi. Víte, kolik stojí v obchodě? Zkuste tipnout,“ zkoušel Babiš Fialu. Ten sdělil, že dvě koruny, přičemž skutečná cena byla o třetinu vyšší. Za vysoké ceny potravin podle Babiše může nezvládnutí ceny energií současnou vládou.

Premiér Fiala konfrontoval Babiše přes jeho holding Agrofert. Ten měl v posledních letech vysoké zisky, a přesto jeho firmy potraviny nezlevňují. „V celé Evropě ceny potravin klesají. U nás nikoliv,“ řekl Fiala. Dodal, že potraviny budou od nového roku zlevňovat díky změnám v DPH.

V další části pořadu se dvojice dostala k tématu inflace, která je v Česku i přes zlepšení v posledních měsících stále druhá nejhorší v Evropě. „Nevím proč pan premiér mluví o Agrofertu, který odvádí do rozpočtu 52 miliard korun na daních,“ obhajoval se Babiš.

Podle Babiše za inflaci může hlavně elektřina. Fialova vláda ji měla podle Babiše u výrobců zastropovat. „Nechali jste vydělat desítky miliard vašim dvěma kámošům,“ stěžoval si Babiš a narážel na to, že již v minulosti doporučoval vykoupit část akcií ČEZ. Fiala vysvětloval, že zastropování by občany stálo stovky miliardy korun. „Nikdo nebude za energie platit nad současný cenový strop,“ slíbil Fiala.

V další fázi pořadu Babiš vytáhl fotku Putina a bývalého premiéra Petra Nečase, v jehož vládě Fiala seděl. Došlo také na tendr na dostavbu Dukovan. „Nikdo soudný tu nechtěl Rosatom. Jen Karel Havlíček,“ kontroval mu Fiala.

Představili jste brutální daňový balíček, stěžoval si Babiš

Zásadním tématem byl také takzvaný „ozdravný balíček“, který vláda Petra Fialy letos ve Sněmovně úspěšně projednala a který pozměňuje více než šedesát zákonů. „Není to daňový balíček, jak říká opozice. Šetříme především na výdajové straně, balíček sníží deficity a byl nutný,“ řekl Fiala.

Babiš Fialovi vyčetl mimo jiné zrušení EET nebo malé čerpání evropských peněz. „Stresujete lidi, někteří nemají na nájem a vy jste všem vzali peníze,“ hořekoval předseda hnutí ANO. Konsolidační balíček je podle něj spíše brutální daňové zatížení.

Politici se neshodli ani v zahraniční politice, konkrétně v otázce pomoci Ukrajině. Podle Babiše se česká vláda „stará jen o Ukrajinu“.

X X X

Srbské volby jasně vyhrála Vučičova strana, ukazují odhady

X X X

EXPREZIDENT  ZEMAN:  NAD  KALOUSKEM  VYHRÁLY  PEKAROVÉ  NULY

KALOUSEK  SE  NEDÁ,  BOJÍ  SE  HO  FIALA,  LIDOVCI,  ODS

Nikdy jsem nepopřel, že je Miroslav Kalousek inteligentní, řekl bývalý prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima News. Za jeho neúspěch podle bývalého prezidenta může závist jeho spolustraníků. Zeman v rozhovoru také kritizoval současnou vládu Petra Fialy a vyjádřil se k vánočnímu poselství, které podle jeho slov bude „poselstvím občana“.

„Já dávám přednost konkrétním datům před dojmy. A konkrétní data říkají, že Česká republika je jedinou zemí EU, která se svým ekonomickým výkonem nedostala na předcovidovou úroveň,“ řekl Zeman.

„Jestliže to svým způsobem zvládly vlády všech dalších zemí EU, tak musí být příčina ve vnitřních vlivech,“ řekl Zeman. Připomenul rovněž výzkum agentury Morning Consult, podle které se premiér Petr Fiala umístil v žebříčku popularity světových lídrů na domácí scéně na posledním místě.

„Já samozřejmě souhlasím s podporou Ukrajiny,“ uznal Zeman, dodal však, že Čechy zajímá také dopad na jejich peněženky. „Vláda to v 99 procentech případů nedělá dobře,“ komentoval.

Bývalá hlava státu se následně vyjádřila ke kandidatuře Miroslava Kalouska do eurovoleb. Aby se Kalousek stal kandidátem strany do Evropského parlamentu, odmítlo na začátku prosince širší vedení TOP 09. Vedení dodalo, že by si Kalouska přálo v domácí politice, konkrétně v Senátu.

„Ovšem Senát je tak trochu odpadkový koš české politiky a odkladiště neúspěšných politiků,“ komentoval Zeman.

„V politice probíhá třídní boj těch, kdo dostatečnou inteligenci nemají, proti těm, kdo inteligenci mají,“ řekl. Dodal, že přestože byl Kalousek jeho politický oponent, nikdy nepopřel, že je inteligentní.

„A v politice navíc existuje závist. Takže když jste obklopeni závistivými nulami, tak se snažíte tyto nuly překonat a tyto nuly se vás naopak snaží zničit. V TOP 09 se to povedlo nulám,“ prohlásil.

Zeman v rozhovoru také komentoval neúspěch EU ve snaze o shodu a podobě revize unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, které zohledňovaly finanční podporu Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán peníze Ukrajině vetoval. Zeman řekl, že Orbán se tímto krokem usiluje o to, aby Evropská unie „odblokovala miliardy eur ve prospěch Maďarska“.

„Každý politik má hájit své národní zájmy,“ komentoval Orbánovo jednání. Nejedná se podle něj o vydírání, ale o „rovnováhu zájmů“.

Zeman se také vrátil k příspěvku Fialy na sociální síti X, kde premiér k popisu společnosti využil termín „blbá nálada“, kterým odkazoval na známý projev tehdejšího prezidenta Václava Havla z roku 1997, jenž tenkrát tímto výrazem označil tehdejší situaci ve společnosti.

Podle bývalého prezidenta nyní existují dvě možnosti, jak na „blbou náladu“ ve společnosti reagovat. „První způsob je ignorovat, to dělá česká vláda. A druhý způsob je brát to vážně,“ řekl.

O tradičním poselství, které pronese 26. prosince i letos, Zeman řekl, že bude mluvit z pozice občana. „Bude to poselství občana Miloše Zemana,“ řekl o nadcházejícím poselství. Projev bude podle něj „sestaven“ ze tří částí.

„Jsem historický optimista. Domnívám se, že občané této země jsou stále ještě inteligentnější než jejich politici. Bohudík pro občany, bohužel pro politiky,“ uzavřel Zeman.

X X X

Šokující průzkum: Mladí Američané věří, že Izrael by měl být zničen

51 % Američanů ve věku 18-24 let si myslí, že Izrael by měl být zničen. Vyplývá to z průzkumu Harvardské univerzity a Harrisova centra.

Průzkum ukázal, že mezi americkou mládeží ve věku 18-24 let převládají antisemitské názory, poznamenává zpráva na sociální síti Telegram.  Podle studie 60 % respondentů uvedlo, že masakr Izraelců ze 7. října lze ospravedlnit palestinskými křivdami; 79 % věří, že „bílí jsou utlačovatelé“; 67 % věří, že „Židé jsou utlačovatelé“, 31 % věří, že Izrael nemá právo na existenci; 51 % mladých Američanů je přesvědčeno, že řešením konfliktu je, že „Izrael bude zničen a jeho území převedeno pod správu Hamásu“, server vasevec.cz

X X X

Otravují krev naší země, řekl Trump o migrantech bez dokladů. Podle expertů rétorika připomíná nacisty

Donald Trump v sobotu na setkání s příznivci prohlásil, že migranti bez dokladů „otravují krev naší země“, a použil tak rétoriku, která podle odborníků připomíná tu nacistickou, uvedla agentura Reuters. Sedmasedmdesátiletý Trump je zatím jasným favoritem republikánských primárek a pravděpodobným kandidátem strany na prezidenta USA.

 Trump slova o migrantech vyřkl na předvolební akci ve státě New Hampshire, kde kritizoval vysoký počet migrantů, kteří překračují americko-mexickou hranici. Exprezident tvrdí, že v případě svého opětovného zvolení omezí nelegální i legální přistěhovalectví do Spojených států.

Průzkum: Trumpa by v primárkách volilo 61 procent lidí. Další kandidáty nechal daleko za sebou

 „Otravují krev naší země,“ prohlásil Trump s tím, že migranti do USA vedle Jižní Ameriky přicházejí také z Asie a Afriky. Nebylo to poprvé, kdy americký exprezident použil podobná slova.

Na konci září ho za to kritizovala Liga proti hanobení, organizace bojující proti antisemitismu. Podle jejího šéfa Jonathana Greenblatta je takový jazyk „rasistický, xenofobní a odporný“.

Za nebezpečné opakované používání těchto slov považuje třeba profesor Yaleovy univerzity Jason Stanley. Podle tohoto autora knihy o fašismu je rétorika Trumpa podobná rétorice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, který varoval před otrávením německé krve Židy.

X X X

V ČR 32 tisíc dolarových milionářů. ,Investují v USA a Evropě, perspektivní je i Indie,‘ popisuje expert

Dříve se věnovali firmám a byznysu, teď hlavně investicím. Řeč je o českých dolarových milionářích, tedy lidech, kteří mají k dispozici aspoň jeden milion dolarů a můžou ho okamžitě investovat. V Česku jich je kolem 32 tisíc. Věnoval se jim nejnovější Wealth Report, který nedávno zveřejnila J&T Banka. „Skoro 50 procent z nich má pořád aktivní firmy,“ říká pro Český rozhlas Plus Vratislav Svoboda, šéf privátního bankovnictví J&T Banky.

X  Život všech sociálních vrstev v tomto roce ovlivnila inflace. Ovlivnila nějak přístup k majetku dolarových milionářů?

Tito bohatí lidé nebo bohatší spoluobčané vlastní poměrně významný kapitál, takže inflace je logicky ovlivnila z toho pohledu, co všechno může způsobit jejich majetku a jak se jí bránit.

Rozhovor s šéfem privátního bankovnictví J&T Banky Vratislavem Svobodou

Dolaroví milionáři mají poměrně velkou část majetku v investicích do nemovitostí, které byly inflací poměrně postiženy. To znamená, byl menší zájem o koupi nebo prodej nových bytů. To je jeden faktor.

Druhým faktorem je, že se museli zamýšlet nad tím, jak se inflaci bránit jinými investicemi. Zvýšil se zájem o takzvané reálné investice, jak tomu říkáme, to jsou podíly ve firmách, čili akciové podíly. Případně další investice, které inflací nejsou tolik postiženy.

Dolaroví milionáři se hodně zamýšleli také nad tím, že inflace může rozložit společnost a vyvolat hněv běžných lidí. A to je také věc, která je ze společenské oblasti trápila, protože řada z nich má firmy. Čtyřicet procent z nich pořád podniká.

Jsou úspěšné, bohaté a je jich stále víc. Pomalu přibývá podnikatelek a žen ve vedoucích pozicích

X  Průzkum jste dělali letos už potřinácté. Co vás osobně v něm ve srovnání třeba s těmi minulými roky překvapilo?

Děláme ho každý rok, otázky do značné míry sledují pořád podobné trendy, abychom mohli porovnávat s roky předtím. Co mě skutečně překvapilo, bylo to, že milionáři spoléhají ve větší míře než dříve na akciové investice.

Jsou to investice v zahraniční, to znamená ve Spojených státech, částečně v Evropě, ale i v rozvojovém světě. Objevila se například odpověď, a ta mě překvapila, že pro ně určitou investiční perspektivu může znamenat Indie.

To mě překvapilo možná nejvíce, protože jde o hodně odbornou záležitost. Je vidět, že to sledují a že jsou skutečně na úrovni z hlediska investic.

56letý podnikatel

X A dá se říct, jaký je poměr peněz uložených v zahraničí a v Česku? Je to skutečně výrazná většina právě v zahraničí?

Dolaroví milionáři mají v akciích podle měření zhruba čtvrtinu svého majetku, jsou to akciové podíly nebo akcie veřejně obchodovatelných společností. To znamená akcie, které jsou na burze.

Babišův majetek narostl o 62 miliard korun, spočítal Forbes. Polepšili si i miliardáři z energetiky

 Kolik z toho je v zahraničí, se dozvídáme ze struktury. Oni přiznávají, že většinu peněz mají na rozvinutých trzích, to znamená Evropa a Spojené státy. Minimum je potom v Česku, ale investice v akciích mají i v České republice.

X O jakých lidech se vlastně bavíme typově? Jsou to muži, ženy, lidé, kteří zbohatli v 90. letech nebo i mladší?

Tyto výzkumy pracují s nějakými průměry, je tedy otázka, do jaké míry je to přesně vypovídající.

Domníváme se ale, že poměrně ano, protože charakteristika se příliš nemění. Jsou to muži převážně ve věku přes 50 let. Nám vychází průměrný věk na 56 let.

V poslední době se trochu snížil, protože začínají nastupovat mladší generace a začíná se zvyšovat podíl žen. Ženy jsou ale pořád někde mezi deseti a dvaceti procenty.

K penězům pak přišli převážně podnikáním. Řada z nich podniká doposud, to znamená skoro 50 procent má pořád aktivní firmy a řada z nich také získala peníze z profesionálního managementu, kde pracovali posledních 20 let.

X X X

VÁNOČNÍ  PODVOD  PRO  400  ZÁKAZNÍKŮ

Vánoční podvod: stovky kilogramů cukroví pro 400 zákazníků. Policie předloží návrh na podání obžaloby

Desítky lidí si před třemi lety chtěly před Vánocemi ušetřit práci, a tak odpověděly na inzerát nabízející prodej vánočního cukroví. Prodávající pár z Prahy sice objednávky i peníze přijímal, nic už ale neupekl. Dvojice tak podle policie podvedla na 400 lidí. od kterých vybrala 170 tisíc korun. Pražští kriminalisté v následujících dnech předloží státnímu zástupci návrh na podání obžaloby, potvrdila serveru iROZHLAS.cz mluvčí Eva Kropáčová.

 V prosinci roku 2020 vrcholila jedna z vln koronavirové pandemie a restaurace byly uzavřené. Na internetu se objevil inzerát: „Cukroví od Jiříkova kuchyně“. Někteří lidé si tak mysleli, že jedna ze zavřených kuchyní se snaží přivydělat si alespoň pečením cukroví.

‚Ojedinělý’ vánoční podvod. Policie pátrá po prodejci cukroví, který připravil 80 lidí o desítky tisíc korun

 „Každý rok jsme pekli doma, letos jsem ale chtěl přítelkyni a mamince ulehčit práci před Vánocemi a objednal jsem proto dvě kila cukroví. Teď nemáme ani napečeno, ani zálohu, kterou jsme zaplatili,“ popisoval tehdy pro server iROZHLAS.cz jeden z podvedených zákazníků.

A nebyli jediní. Policie po tříletém vyšetřování našla téměř 400 podvedených lidí. „Celková škoda se vyšplhala na přibližně 170 tisíc korun. Částky, které poškození zaslali, se lišily od stokoruny až po několik tisíc,“ uvedla mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.

Kriminalisté nyní mají připravený návrh na podání obžaloby, který v následujících dnech předloží státnímu zástupci. Dvojice navíc měla působit jako organizovaná skupina, proto jí hrozí dvou až osmileté vězení.

Pozor na podvodníky

Prodejci zpočátku na dotazy a objednávky zákazníků reagovali, po vybrání záloh, tedy poloviny ceny, se ale zcela odstřihli. Inzerát o prodeji kila vánočního cukroví za 280 korun se objevil nejen na facebooku, ale také například na internetovém bazaru. S takto nastavenou cenou měli lidem dodat stovky kilogramů cukrovinek.

Poškození zákazníci se shromažďovali ve facebookové skupině „Cukroví od Jiříkova kuchyně – podvod“, která má přes 370 členů. Každého poškozeného musela policie vyslechnout a sepsat s ním protokol, proto se vyšetřování podle kriminalistů protáhlo na tři roky.

Policie v této souvislosti varuje před podvodníky, kteří využívají především předvánočního shonu. „Velmi dobrým příkladem je tento podvodný prodej cukroví, ale i prodej jakéhokoliv jiného zboží přes internet. V případě, že si chcete objednat zboží přes internet, prověřte si vždy historii daného prodejce a v případě, že ji nelze dohledat, neposílejte předem žádné peníze,“ uvedla Kropáčová.

X X X

Tureček: Popularita Hamásu mezi Palestinci roste. Jednání o rukojmích v Izraeli naráží na politiku

Vedle osvobození rukojmí je v zájmu Izraele také likvidace vojenských kapacit Hamásu. A i v rámci izraelské společnosti se odehrává někdy i velmi emotivní debata, jak oba zájmy vyvážit. Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha v Interview Plus upozorňuje na to, že hnutí Hamás v poslední době roste popularita, a to jak na Západním břehu Jordánu, tak paradoxně i v Gaze.

 „Jsem z kibucu Nir Oz, kde jsme byli i 7. října. Mého otce a bratry unesl Hamás, zatímco jsme s přítelem byli v bezpečné místnosti. Zvenčí jsem slyšela arabštinu a výkřiky Alláhu akbar a strašně jsem se bála. Bála jsem se o otce, o bratry a nevěděla, kde jsou. O otci pořád nevím a chybí mi. Bratři se vrátili, ale potřebujeme tátu,“ říká Shir, jedna ze tří izraelských žen, které zatím marně pátrají po osudech svých příbuzných unesených do Gazy.

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Břetislav Tureček, odborník na Blízký východ

Své syny pohřešují Vicky Cohen a Yablonka Veret, obě ženy vyčítají izraelské vládě, že nedbala varování, že by Hamás mohl podobnou akci provést. „Teď ale nepřemýšlím o vládě nebo politice. Zajímá mě jen, jak přivést zpět naše blízké. Nesmějí je tam nechat. Netuším, co se jim může stát, pokud tam zůstanou jediný den navíc,“ zdůrazňuje Veret.

„Lidé v Izraeli, kteří bydlí poblíž Gazy, strašně utrpěli. Nechtějí se vrátit domů. Není možné, aby tu Hamás zůstal s námi. Zabíjeli malé děti i staré ženy, dokonce i zvířata pobili. Připomíná to holocaust, můj otec žil v Praze a prožil to. A teď jako by se to opakovalo. Jen doufám, že vláda přivede všechny rukojmí zpět. Přijeli jsme, abychom mluvili se zdejší vládou, aby nám pomohli. My s Hamásem mluvit nemůžeme, ale možná jiné státy ano,“ dodává.

Vicky Cohen se domnívá, že pád Hamásu pomůže i obyvatelům Gazy: „Používají lidi jako živé štíty a zabavují jídlo, které se má dostat k lidem. A to nepřestane, dokud jim to někdo nezatrhne. Možná právě toto teď dělá izraelská armáda a až to skončí, bude to lepší i pro obyvatele Gazy a samozřejmě i Izraelce. Byli hrozbou po celé roky.“

Popularita Hamásu roste

Všechny tři ženy shodně tvrdí, že jim nejde o politiku, jak ale zdůrazňuje expert na Blízký východ Břetislav Tureček, realita je taková, že to politické téma je.

Podpora Hamásu mezi Palestinci roste. Jen deset procent si myslí, že páchá válečné zločiny

„Do Kataru se před pár dny chystal ředitel Mossadu na další kolo vyjednávání o propuštění rukojmí, ale na poslední chvíli mu to izraelský válečný kabinet poměrem hlasů 2:1 zarazil s tím, že je třeba ještě chvíli bojovat v Gaze. Jedna věc je bolest těchto lidí a jejich přání, druhá pak politická realita. A často tyto dvě věci nekorespondují,“ podotýká.

Vedle osvobození rukojmí je totiž v zájmu Izraele také likvidace vojenských kapacit Hamásu. A i v rámci izraelské společnosti se odehrává někdy i velmi emotivní debata, jak oba zájmy vyvážit.

Při izraelských vojenských akcích dnes prý také umírá více civilistů, než tomu bylo v minulosti, a přestože statistikám Hamásu v tomto nelze plně důvěřovat, Izrael je nezveřejňuje vůbec.

Tureček upozorňuje na to, že hnutí Hamás v poslední době roste popularita, a to jak na Západním břehu Jordánu, tak paradoxně i v Gaze, kde přitom v důsledku izraelských útoků – které jsou reakcí na prvotní teroristický útok Hamásu – přišly o život tisíce lidí a další statisíce byly vyhnány ze svých domovů.

„Daří se jim přesvědčovat palestinskou veřejnost, že Hamás udělal pro palestinskou věc víc než ‚umírněná‘ vláda na Západním břehu: bojuje proti izraelské okupaci a obnovuje čest Palestinců s jejich pošlapaným sebevědomím,“ podotýká vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě.

X X X

Jed v obálce do celého světa. Kanaďan rozeslal stovky smrtících zásilek

Kanadská policie obvinila ze čtrnácti vražd muže, který lidem posílal poštou sebevražedné balíčky s jedem. Mrtvých může být mnohonásobně víc. Osmapadesátiletý Kenneth Law totiž poslal nejméně 1 200 balíčků obsahující smrtící látku na adresy ve více než 40 zemích světa.

 Policie v úterý obvinila Kanaďana Kennetha Lawa z toho, že napomohl čtrnácti mladým lidem v provincii Ontario k sebevraždě. Podle vyšetřování jim poslal obálky s jedem, který je zabil, píše The Guardian.

Oběti, kterými byli lidé ve věku od 16 do 36 let, kontaktoval bývalý kuchař Law už od roku 2020 prostřednictvím internetu a nabízel jim smrtící dávku jedu. Jednou z obětí byl také devatenáctiletý mladík Ashtyn Prosser z města Windsor v Ontariu.

„Když jsem se dozvěděla, že můj syn spáchal sebevraždu, upadla jsem na zem a třásla jsem se,“ vzpomíná si na hrozný okamžik Ashtynova matka Kim Prosserová.

Počet prokázaných případů nemusí být konečný. Podle odhadů zaslal Law jen po Kanadě na 160 obálek se smrtící látkou, na adresy ve více než čtyřiceti zemích světa pak rozeslal dalších 1 200 obálek s jedem.

Přes sto obětí po celém světě

Podle informací kanadské veřejnoprávní stanice CBC může být Law spojován s 117 úmrtími po celém světě, přičemž 88 z těchto obětí zemřelo po požití Kanaďanem zaslaného jedu ve Velké Británii.

Úřady na Novém Zélandu, ve Francii, Irsku, Itálii, Německu a Švýcarsku pak potvrdily, že Law odeslal smrtící balíčky do jejich zemí.

„Počet obžalob je ohromný, nebereme to na lehkou váhu. Spolupracujeme s pověřenými orgány po celém světě,“ řekl podle Guardianu policejní inspektor z Toronta Simon James.

Soud s obviněným mužem, kterému hrozí doživotní vězení, začne v úterý 19. prosince. Pokud bude Law shledán vinným, stane se jedním z nejhorších masových vrahů v kanadské historii. V současné době má v Kanadě nejvíce lidských životů na svědomí 51letý muž, který v provincii Nové Skotsko zastřelil v dubnu 2020 celkem 22 lidí. Policie ho při zadržování zastřelila.

x x x

EU  MUSÍ  SNÍŽIT  SPOTŘEBU  ENERGIE  DO  ROKU  2030

Evropská unie bude muset snížit spotřebu do roku 2030 o 11,7 procenta, novou evropskou směrnici přiblížil Radoš Horáček

 Snížení konečné spotřeby energie alespoň o 11,7 procenta do roku 2030 si klade za cíl nová směrnice Evropské unie o energetické účinnosti. Pro členské státy tak bude závazné snížení konečné spotřeby ve veřejném sektoru o alespoň 1,9 procenta ročně. „Členské státy mají dva roky na to, aby směrnici transponovaly do národního práva a zajistily její efektivní fungování,“ uvedl na sympoziu Ekonomického deníku na téma „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise Radoš Horáček.

Směrnice je součástí evropské Zelené dohody, jejímž cílem je dekarbonizace evropského hospodářství a legislativního balíčku Fit for 55. Novelu směrnice přijala Evropská unie letos 13. září, v platnost vešla 10. října.

Současné cíle Evropské unie pro rok 2030 v oblasti energetické účinnosti jsou ambicióznější o 11,7 procenta, než byla prognóza z roku 2020. Podle Radoše Horáčka nejsou důležité pouze cíle, ale i opatření. A jedno z nejsilnějších opatření směrnice je podle něj článek 8. „Jde o povinné úspory energie. V současné době musí členské státy dosahovat úspor na energiích ve výši 0,8 procenta, závazek se do roku 2029 postupně navýší na 1,9, to je více než zdvojnásobení,“ uvedl Horáček.

Účastníci sympozia o energetických úsporách. Zleva David Procházka z České spořitelny, vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola, vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise Radoš Horáček, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, vedoucí obnovitelných zdrojů v energetice SFŽP Ondřej Vrbický, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslav Marada, advokátka Michaela Machálková z AK Císař, Česka, Smutný a jednatel D-energy Eduard Paulík. Foto: Radek Čepelák

Jak dále konstatoval, Česká republika v současnosti nedosahuje ani zmíněných výchozích 0,8 procenta energetických úspor. „V českém prostředí by to mělo znamenat ztrojnásobení státních opatření s cílem zvýšení energetických úspor,“ dodal vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise.

Energetická účinnost jako nástroj

Článek 3 směrnice zavádí uplatňování zásady „energetické účinnosti v první řadě“ při rozhodování o plánování, politice a významných investicích, jak v energetických systémech, tak i neenergetických odvětvích s významným dopadem na spotřebu energie. Podle Horáčka jde o to, aby se každý, ať už je to obec, region, stát nebo významný soukromý investor zamysleli při rozhodování, zda se nedá právě energetická účinnost použít jako nástroj k dosažení jejich cílů, které se týkají energetické spotřeby. Potřeba je přitom podle něj uplatňovat metodiky nákladů a přínosů.

„To se týká například pozitivního vlivu energetické účinnosti na životní prostředí nebo na zdraví lidí. V podnicích to může mít vliv na zvýšení efektivity práce. Je potřeba přijmout společenskou perspektivu a nejenom čistě finanční,“ konstatoval na sympoziu Radoš Horáček.

Snížení konečné spotřeby energie alespoň o 11,7 procenta do roku 2030 si klade za cíl nová směrnice Evropské unie o energetické účinnosti. Na sympoziu o ní hovořil vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise Radoš Horáček. Foto: Radek Čepelák

Důležité je podle něj také definovat, co je veřejný sektor. Tomu se přímo věnuje ve směrnici článek 2 v bodě 12. „Veřejnými subjekty jsou celostátní, regionální nebo místní orgány a subjekty, které jsou přímo financovány a spravovány těmito orgány, ale nejsou průmyslové ani obchodní povahy.“

Směrnice také udává, že by měly členské státy zajistit, aby se celková konečná spotřeba energie všech veřejných subjektů dohromady každoročně snížila o 1,9 procenta ve srovnání s rokem 2021. Věnuje se tomu v článku 5 v prvním odstavci. Veřejný sektor může podle Horáčka při výpočtech vycházet například z účetnictví za rok 2021 a tehdejší míry spotřeby energií.

Pro středně velká města s počtem obyvatel pod 50 tisíc začíná povinnost platit v roce 2027, pro obce s počtem obyvatel méně, než pět tisíc pak v roce 2030. Se sběrem dat by ale veřejný sektor neměl podle Horáčka příliš otálet.

Bude potřeba nastavit dlouhodobé plánování

Členské státy také musí zajistit, aby regionální a místní orgány stanovily ve svých nástrojích dlouhodobého plánování, jako jsou plány v oblasti dekarbonizace nebo udržitelné energie, konkrétní opatření v oblasti energetické účinnosti po konzultaci se zúčastněnými stranami, a to případně i s energetickými agenturami a veřejností, zejména včetně zranitelných skupin ohrožených energetickou chudobou nebo více náchylných vůči jejím dopadům. Definici těchto skupin si musí určit jednotlivé státy.

Současné cíle Evropské unie pro rok 2030 v oblasti energetické účinnosti jsou ambicióznější o 11,7 procenta, než byla prognóza z roku 2020. S mikrofonem v ruce Radoš Horáček. Foto: Radek Čepelák

Dalším úkolem, který nová směrnice Evropské unie o energetické účinnosti vytyčuje, je povinnost veřejných subjektů na renovaci tří procent celkové plochy všech budov na budovy téměř nulovou spotřebou energie. Zaobírá se tím článek 6.

Před čím Radoš Horáček varoval, je možnost alternativního přístupu k renovaci budov, který směrnice umožňuje. „Znamená to, že veřejný sektor nemusí renovovat každý rok tři procenta plochy budov, v tom případě ale musí stejné hodnoty úspor každoročně dosáhnout jinými úsporami ve veřejných budovách – jen jinými opatřeními. Navíc je potom ještě potřeba každý rok vytvořit pas pro renovaci,“ uvedl Horáček. „U těchto budov musí být renovace budovy na téměř nulovou spotřebou energie dosažena nejpozději do roku 2040,“ upřesnil Horáček. Hrozí také, že kvůli časovému tlaku nakonec veřejný sektor požadované úpravy nestihne udělat.

Směrnice také podporuje existenci a fungování takzvaných EPC projektů (Energy Performance Contracting) a ESCO společností. Podle Horáčka má jít o jeden z mála způsobů, jak přinést soukromé financování do veřejné sféry. „Evropská unie a Česká republika má v plánu investice ve výši miliard euro do energetické účinnosti, ale i to odpovídá jen přibližně deseti procentům, které je potřeba investovat, abychom dosáhli na dekarbonizaci,“ sdělil Horáček. EPC projekty a ESCO společnosti garantují úspory energií a přinášejí technologické a manažerské know-h

Tereza Čapková, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Spor bývalého žalobce Grygárka se Šlachtou byl odročen. Svědci nebyli včas zproštěni mlčenlivosti

 Obvodní soud pro Prahu 5 musel odložit jednání v žalobě bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka na někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róberta Šlachtu. Grygárek Šlachtu žaluje kvůli ochraně osobnosti a nemajetkové újmě za jeho výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou. Soudy už rozhodly, že byl Grygárek stíhán nezákonně a vysoudil vysoké odškodnění. Róbert Šlachta k soudu předvolal čtyři své bývalé kolegy, ti ale nebyli dosud ministrem vnitra zproštěni mlčenlivosti. Aktuální projednávání pře bylo soudem odloženo na termín po Novém roce.

Důvodem žaloby Libora Grygárka na Róberta Šlachtu jsou dle exžalobce lživá tvrzení uvedená ve Šlachtově knize Třicet let pod přísahou. Grygárek požaduje omluvu osobní a v České tiskové kanceláři. Dále požaduje zaplatit částku půl milionu korun a náhrady řízení.

Róbert Šlachta na svoji podporu navrhnul jako svědky čtyři své bývalé podřízené: náměstkyni Generální inspekce bezpečnostních sborů Pavlínu Foglar Marušincovou a exdetektivy Davida Plecitého, Václava Navrátila a Radka Těšínského. Ti ale nebyli do posledního hlavního jednání ministrem vnitra Vítem Rakušenem (STAN) zproštěni mlčenlivosti.

„Ministerstvo vnitra obdrželo žádost Obvodního soudu pro Prahu 5 o zproštění povinnosti mlčenlivosti ve vámi zmiňovaném soudním řízení 21. listopadu 2023. V žádosti však soud s ohledem na stanovený termín jeho dalšího jednání neindikoval potřebu rychlého vyřízení. Ministerstvo tedy postupovalo standardním způsobem. Odbor, který připravuje podklady pro rozhodnutí ministra vnitra, si vyžádal stanovisko od policie. Ta potřebuje určitý časový rámec k prostudování a vyhodnocení všech okolností žádosti, proto jim byl pro doručení stanoviska stanoven termín do 7. prosince 2023. Ve věci tak zatím nemohlo být rozhodnuto,“ odpověděla na otázky Ekonomického deníku Klára Dlubalová z tiskového odboru ministerstva vnitra.

V tomto roce zprostil podle Kláry Dlubalové ministr vnitra Vít Rakušan svým rozhodnutím povinnosti mlčenlivosti 37 bývalých a stávajících příslušníků policie.

Otázky Róberta Šlachty na kauzy RATS a BOBO

Róbert Šlachta soudu navrhl zproštění mlčenlivosti u čtyř bývalých podřízených. Ti budou podle všeho svědčit v jeho prospěch. V návrhu jsou krycí jména dvou svazků ÚOOZ, RATS – jedná se o úniky informací z kauzy Pandur a BOBO – jedná se o kauzu, jejímž středobodem byla pravá ruka premiéra Petra Nečase Jana Nagyové, dnes jeho manželka Jana Nečasová.

„Žalovaný navrhuje, aby soud požádal ministra vnitra o zproštění mlčenlivosti těchto svědků, a to (výhradně) k následujícím otázkám, popř. tematickým okruhům. 32. Václav Navrátil, Radek Těšínský: (a) Měl policejní orgán (ÚOOZ) v rámci vyšetřování kauzy s krycím názvem RATS operativní poznatky o tom, že úniky informací z kauzy obrněných vozidel Pandur mohou mít původ na Vrchním státním zastupitelství v Praze, popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Objevilo se tehdy v souvislosti s možným únikem jméno JUDr. Libora Grygárka? (b) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy RATS operativní poznatky o osobním propojení mezi JUDr. Liborem Grygárkem a paní Janou Nagyovou (dnes Nečasovou), popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Existovaly poznatky o tom, že jí mohl sdělit informace z kauzy Pandurů? (c) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy RATS operativní poznatky o tom, že byt JUDr. Libora Grygárka v pražské galerii Myšák může být tzv. protislužbou od jiných zájmových osob z pražského podnikatelského prostředí, popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Byla v této věci provedena nějaká (např. finanční) šetření? (d) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy RATS operativní poznatky o tom, že JUDr. Libor Grygárek může neoprávněně podávat informace o obsahu trestních spisů zájmovým osobám, popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí?

Měl policejní orgán poznatky o propojení JUDr. Libora Grygárka s panem Ivo Rittigem a panem Romanem Janouškem? (e) Měl jste se v rámci vyšetřování kauzy RATS důvod domnívat, že státní zástupkyně JUDr. Jana Hercegová není nakloněna vyšetřování tohoto případu? (f) Rozšířil policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO úkony trestního řízení také na podezření z trestného činu sabotáže, jenž měl souviset se snahou zájmové organizované skupiny odvolat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila? (g) Byl tehdejší ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta informován o operativních poznatcích, popř. o vyšetřovacích verzích v kauzách RATS a BOBO?,“ zní první série otázek Róberta Šlachty na svědky, kteří přijdou k soudu nepochybně dobře připraveni.

„David Plecitý: (a) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO operativní poznatky o osobním propojení mezi JUDr. Liborem Grygárkem a paní Janou Nagyovou (dnes Nečasovou)? (b) Rozšířil policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO úkony trestního řízení také na podezření z trestného činu sabotáže, jenž měl souviset se snahou zájmové organizované skupiny odvolat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila? (c) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO operativní poznatky o tom, že byt JUDr. Libora Grygárka v pražské galerii Myšák může být tzv. protislužbou od jiných zájmových osob z pražského podnikatelského prostředí, popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Byla v této věci provedena nějaká (např. finanční) šetření? (d) Byl tehdejší ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta informován o operativních poznatcích, popř. o vyšetřovacích verzích v kauze BOBO?“ stojí v druhé sadě otázek někdejšího šéfa ÚOOZ.

„Pavlína Marušincová: (a) Našly se v rámci prohlídky kanceláří na Vrchním státním zastupitelství v Praze složky nadepsané jmény ´Šlachta´ a ´Bradáčová´? Pokud ano, co bylo jejich obsahem? Týkal se profesní činnosti těchto osob (Róberta Šlachty a Lenky Bradáčové)? Informovala jste o jejich existenci, potažmo obsahu, jiné osoby? (b) Rozšířil policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO úkony trestního řízení také na podezření z trestného činu sabotáže, jenž měl souviset se snahou zájmové organizované skupiny odvolat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila? (c) Byl tehdejší ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta informován o poznatcích z prohlídky kanceláří na Vrchním státním zastupitelství v Praze?“ chce se Šlachta tázat náměstkyně Generální inspekce bezpečnostních sborů Pavlíny Foglar Marušincové.

Grygárka označil za hlídacího psa lobbistů, politiků z ODS a manažerů

Libor Grygárek sepsal žalobu na Róberta Šlachtu poté, co Nejvyšší soud v Brně odmítl v půlce předloňského září stížnost Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti zastavení jeho stíhání.

„Na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje,“ stojí v žalobě.

Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Róbert Šlachta detaily z vyšetřování velmi košatě popsal nejen v knize, ale o Grygárkovi hovořil na diskusích, kterými podporoval prodej knihy, a připravoval se na vstup do politiky s hnutím Přísaha.

„My už jsme v té době zpracovávali kauzu Nagyová a bylo hrozně vtipné – teda až teď, s odstupem času, ale tehdy moc ne – že jsme zaznamenali na odposleších, že se má další den doručit sdělení obvinění nějakému vysoce postavenému policistovi. Samozřejmě zavládla panika, protože lidi si mysleli, že půjde o mě. Musím říct, že jsem do rána čekal docela se sevřeným zadkem, jestli to opravdu budu já. Nakonec šlo o Lessyho. V rámci odposlechů a datového provozu směrem zpátky – to znamená kdo, kdy, kde se s kým bavil a posílal SMS půl roku dozadu –, ale i z dalších provedených úkonů jsme najednou začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty,“ stojí v jedné ze statí ve Šlachtově knize.

A zacílil i na Janu Nagyovou: „V té době jsme ji ani neodposlouchávali, ale odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi,“ lze se dočíst v další z pasáží Šlachtovy knihy.

Pojďme se soudit v Brně, navrhoval expolicista

Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta původně žádal, aby byl soud, rozhodující o žalobě na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou, přesunut z Prahy 5 do Brna.

Argumentoval mimo jiné tím, že v obvodu Okresního soudu Brno – venkov má bydliště a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů.

„I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti,“ napsal soudu Róbert Šlachta.

„Bude-li v tomto řízení prokázáno autorství naříkaných výroků, bude posuzováno, zda jednotlivá tvrzení popisují pravdivé okolnosti a zda tato mohou zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Klíčoví svědci, které žalovaný navrhuje, jsou právě osoby působící u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – ostatně už přímo žalobce v části žaloby vychází z tvrzení o údajně nekvalitní práci žalovaným řízeného ÚOOZ ve spolupráci s údajně nekvalitní prací státních zástupců VSZ v Olomouci – právě tato tvrzení tak budou předmětem posuzování a následujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé,“ argumentoval kvůli snaze přeložení Šlachta.

„Provedení důkazu výslechem svědků u Okresního soudu Brno – venkov je s ohledem na jejich bydliště rozhodně účelnější a dostupnější. Navíc se v obvodu Okresního soudu Brno – venkov nachází i bydliště žalovaného a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů. Jak již totiž bylo řečeno, činnost žalovaného ve funkci ředitele ÚOOZ se týkala prověřování mj. pražských složek justice a sám žalobce dlouhodobě působil na vrchním státním zastupitelství v Praze. I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti. Okrajově lze konstatovat i to, že jelikož je žalovaný sám politicky činnou osobou a jelikož podanou žalobu považuje za tzv. osobní vendetu proti své osobě, má eminentní zájem ´očistit´ své jméno právě v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát,“ pokračoval Šlachta. Jam Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

ZPĚVÁK   STAŠÁK  V  NEMONICI,  ZRUŠIL  KONCERTY

Strach o slovenskou legendu. Populární zpěvák skončil v nemocnici, musel zrušit koncerty

Slovensko se strachuje o jednoho ze svých nejoblíbenějších zpěváků. Peter Stašák musel náhle zrušit své předvánoční koncerty, 73letý hudebník skončil v jedné z košických nemocnic kvůli tomu, že se zhoršil jeho zdravotní stav, informují média. „Tuto informaci potvrzuji, je hospitalizovaný v jedné z košických nemocnic,“ uvedla manažerka Gabriela Sedláková ve veřejném příspěvku na sociálních sítích. Následně pro média promluvil i sám Stašák.

Zpěvák se proslavil především hity jako Žijem, žijem, Nikto nemá dva životy či V prístave túžob. Před vánočními svátky plánoval šňůru koncertů, náhle ale všechna vystoupení zrušil. Později vyšlo najevo, že skončil v nemocnici.

 „Vzhledem k tomu, že jsem již byla kontaktována médii, zda je vážně pravda, že je pan Stašák hospitalizovaný, tak bohužel ano – tuto informaci potvrzuji. Je hospitalizovaný v jedné z košických nemocnic,“ oznámila na Facebooku jeho manažerka Gabriela Sedláková.

Web Topky.sk uvedl, že se Stašákův zdravotní stav náhle zhoršil. Posléze promluvil i sám Stašák pro deník Nový čas, který své fanoušky uklidňoval. „Nechal jsem si udělat takovou generálku. Podívat se, jestli je všechno v pořádku. Takhle všechno stíhám – všechna oddělení, abych měl vyšetření dohromady. V mém věku je potřeba sem tam na taková chodit,“ vzkázal zpěvák.

V nemocnici by měl podle svých slov zůstat do konce týdne. „Už jsem byl na plicním i jinde a naštěstí mám všechno negativní,“ doplnil Stašák.

X X X

Zapomenutá válka. Pomoc Sýrii ztížilo sucho i zemětřesení, říká koordinátor

Sýrie letos vstoupila do třináctého roku občanské války. Přestože už se nepřehledný konflikt nedostává na přední stránky médií, mírové procesy jsou nadále na mrtvém bodě a konec války v nedohlednu. Mediální koordinátor organizace Člověk v tísni Petr Štefan se ze severozápadu Sýrie vrátil před třemi týdny. Pro iDNES.cz popsal, jak to na místě vypadá, a co teď civilisté zasažení válkou nejvíc potřebují.

X  Popsal byste, prosím, současnou situaci na severozápadě Sýrie, odkud jste se před třemi týdny vrátil?

Pohyboval jsem se v severozápadní Sýrii a na jihu Turecka. Území severozápadní Sýrie je trochu menší než Jihočeský kraj, rozkládá se zhruba v části provincie Idlib, a v části provincie Aleppo. Hodně lidí, kteří před válkou během uplynulých dvanácti let utíkali, skončili právě zde.

V celé této oblasti žije dohromady asi čtyři a půl milionu lidí. A z toho čtyři miliony potřebují nějakou formu humanitární pomoci. Z celkových čtyři a půl milionu obyvatel jsou navíc tři miliony vnitřně vysídlené osoby. A dva miliony těchto lidí žijí v táborech pro vnitřní uprchlíky. A žijí v nich už velmi dlouho, někteří prakticky od začátku války.

X Jak tito lidé v kempech žijí?

Hodně z nich žije opravdu jen v obyčejných stanech. Jejich domy v místech, odkud utíkali, už většinou nestojí a nebo se do nich nemohou vrátit, od začátku války už se přesouvali několikrát.

Část z nich už zjistila, že neexistuje jiná perspektiva, a začali se tomu přizpůsobovat. Stany si přestavují na něco permanentního. Používají k tomu například unimobuňky, které mají lepší izolaci, nebo staví malá obydlí z tvárnic. To se hodí zejména teď na zimu. Potřeby v kempech jsou teď před zimou celkem jasné: matrace, deky, topivo a samozřejmě finanční prostředky.

X Jak tedy Člověk v tísni distribuuje finance mezi vnitřně vysídlené Syřany?

Když už nakupujeme nějakou materiální pomoc, tak vždy lokálně, protože chceme podpořit místní obchodníky. Jinak ale distribuujeme finanční prostředky, protože nechceme být ti, kdo určují, co přesně lidé potřebují. Ví to nejlíp oni samotní.

Dostanou od nás elektronickou poukázku, která je podobná kreditní kartě, a s tou si mohou dojít za jakýmkoliv námi nasmlouvaným obchodníkem. Utracená částka se jim odečítá přímo z kreditu. Máme samozřejmě nějaká kritéria, protože nemůžeme pomoci všem. Vybíráme ty nejzranitelnější, kteří si nemohou pomoct sami, většinou vdovy s mnoha dětmi nebo seniory, záleží i na velikosti rodiny nebo počtu dětí. Na dva měsíce dnes mohou dostat až 120 dolarů, což je velká pomoc.

X Jak do této neutěšené situace zasáhlo zemětřesení, které na začátku února postihlo kromě Sýrie také Turecko?

Velmi to zkomplikovalo situaci. Jenom v této části Sýrie zemřelo v přímém důsledku zemětřesení 4 500 lidí. Více než 8 700 lidí bylo zraněno, a přes 10 600 budov skončilo srovnaných se zemí. Pro místní to bylo obrovské trauma. Otřesy tam dodnes v menší míře přetrvávají, a při těch větších lidé stále utíkají z budov ven, případně do stanů před domem.

Těsně po zemětřesení jsme poprvé od té doby, co v Sýrii působíme, od lidí slyšeli, že jsou rádi, že žijí ve stanu a ne v budově, která by je zasypala. Budovy, a hlavně školy, opravujeme po ničivém zemětřesení dodnes.

X Na frontové linii pak propukly 5. října další boje. Jak toto ovlivnilo život lidí, kterým pomáháte?

Boje se rozhořely podél celé frontové linie, a způsobily obrovský přesun obyvatel. Až 120 000 lidí, kteří doteď podél fronty žili, se přesunulo dál do vnitrozemí, a jejich situace je opravdu tristní. Boje pokračují, i když s menší intenzitou. Je to krize v krizi. Při těchto posledních bojích zemřelo 70 lidí a 350 jich bylo zraněno.

X Sýrie dlouhodobě bojuje také s klimatickými změnami a nedostatkem vody. Jak pomáháte s tím?

Největším problémem je nedostatek vody. Například v jednom uprchlickém táboře, který jsem navštívil, to dříve bylo tak, že přijela cisterna, a každý si nabíral vodu pro svojí domácnost na několik dní. Ta voda se z vrtu dostávala pomocí naftových generátorů.

Dnes už je to jinak. Vybudovali jsme velkou solární elektrárnu a energie z ní pomáhá vodu čerpat. A zároveň jsme zavedli rozvod vody. Dnes se zapne v určitou hodinu tlačítko, místní vědí kdy, a přímo do jejich obydlí začne proudit na omezený čas pitná voda. Tak si udělají zásoby na několik dní.

 Děti války. Do školy se všechny těší

X Mluvil jste o opravách škol. Jak v kempech vzdělávání funguje?

V uprchlických táborech podporujeme takzvané neformální vzdělávání. V severozápadní Sýrii minimálně jeden milion školou povinných dětí do školy vůbec nechodí. Děti často buď musí pracovat, pomáhat doma, a nebo v jejich blízkosti žádná škola není.

Jednu z mnoha škol jsme postavili v uprchlickém táboře u vesnice Atma, která je na hranici s Tureckem. Před válkou byla úplně zapomenutá. Po začátku války tam uteklo spoustu lidí, a dnes je z tamního kempu v podstatě nové město.

X Kdo do této školy chodí a jak probíhá vzdělávání?

Konkrétně do této školy chodí více než 500 dívek a chlapců. Často v lavicích vidíte i starší děti, protože do školy několik let chodit nemohly. Cílem neformálního vzdělávání je, aby děti dostaly základy a pak pokračovaly v klasické škole, učí se tedy hlavně základy čtení, psaní, matematiky nebo angličtiny. Ve válce se narodili, často neznají nic jiného než uprchlický tábor a školy si opravdu váží. Těší se do ní. Navíc dostávají školní brašny a pomůcky, školu také vybavujeme lavicemi a tabulemi a učitelům platíme mzdu.

Kromě přípravy na další vzdělávání se samozřejmě jedná ale také o psychosociální pomoc. Děti mohou na chvilku vypnout a být se svými vrstevníky. Zapomenout nejde, ale odreagují se a myslí na něco jiného. V rámci podpory vzdělávání v Sýrii také starším dětem pomáháme s něčím podobným, jako je v Česku podpora základního učňovského vzdělávání. Podporujeme i klasické základní školy.

Podpora neformálního vzdělávání v táboře pro vnitřně vysídlené osoby poblíž města Atmah na severozápadě Sýrie

X Museli jste někdy kvůli nepřátelským akcím přerušit činnost?

Občas se to stane. V tu chvíli je bezpečnost našich kolegů priorita. Zároveň se v tu chvíli navíc musí postarat i o svoje rodiny. Humanitární pracovníci ze severozápadní Sýrie jsou ale skvělí. Před válkou často sami utekli, a teď pomáhají ostatním, kteří si jen těžko mohou pomoct sami. Důležitá je také koordinace s ostatními nevládními organizacemi na místě. A i ta funguje dobře.

X V Sýrii už se bojuje přes dvanáct let. Jsou lidé pořád ochotní pomáhat, a jak se na pomoci podílí Češi?

Češi jsou hodně solidární, a perfektně se to projevilo i po zemětřesení, kdy jsme hned vyhlásili sbírku, do níž Češi přispěli přes 100 milionů korun. A to celé kolem prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu. Čechům není jedno, když se něco děje. Je to důležité, protože takové prostředky nám dovolují pomáhat rychle a flexibilně.

Ale samozřejmě po téměř třinácti letech války zájem upadá. Když se tam bavím s místními, tak říkají, že se cítí zapomenutí. Oni rozumí kontextu, vědí, že žijí jen v jedné z mnoha humanitárních katastrof na světě, ale přáli by si, aby se na ně úplně nezapomnělo.

X Je to neutěšená situace, ale vy zníte pozitivně.

V severozápadní Sýrii je jen malá možnost, že se situace lidí brzy zlepší, to je realita. A bohužel i institucionální dárci předpovídají, že peněz na pomoc bude příští rok méně. Nicméně zachovávám si optimismus, protože vidím změnu k lepšímu na vlastní oči skrz příběhy jednotlivých lidí, kterým pomáháme.

Hlavně tu, která se týká vzdělávání. Vidím, že chodit a nechodit do školy je obrovský rozdíl. Je tam alespoň nějaká možnost mít lepší budoucnost i v této situaci. Naším cílem není do Sýrie dovézt vodu a jídlo. My chceme, aby všichni měli možnost změnit svůj život sami a podporujeme je v tom.

X X X

Česko s Tchaj-wanem pojí boj za demokracii. Čína teď na invazi není připravená, říká sinolog

Tchaj-wan má k České republice a dalším zemím střední a východní Evropy čím dál blíže, což je dáno také společným historickým bojem za demokracii. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl polský sinolog a vedoucí tchajwanské kanceláře think-thanku Evropské hodnoty Marcin Jerzewski. Ten dále zhodnotil, jak reálná je hrozba čínské invaze na ostrovní stát.

X Jak byste popsal základní rozdíl mezi Tchajwanci a Číňany?

Tchajwanci byli ovlivněni mnoha různými kulturami a civilizacemi. Antropologové často nahlíží na Tchaj-wan jako na kolébku austronéské kultury a země dokonce dodnes oficiálně uznává 16 tamních  domorodých skupin. Mnoho dalších čeká na uznání. Svůj vliv na Tchaj-wanu zasadily i evropské mocnosti. Byla zde krátká 16letá nadvláda španělských kolonizátorů na severu Tchaj-wanu, v oblasti dnešního města Tainan byli přítomni Holanďané a v roce 1895 se pak Tchaj-wan na 50 let stal kolonií Japonska. Zatímco Čína byla často expanzivní kulturou, která zanechala svůj obtisk různě ve světě, Tchaj-wan je oproti tomu velmi unikátní směsí několika vlivů, a to se odráží do identity Tchajwanců ve srovnání s Číňany.

X  Zmiňujete státy, které určovaly osud Tchaj-wanu. Japonský vliv je v tomto měřítku vcelku nový. Jak je zde dnes významný? Někteří ze stále žijících Tchajwanců totiž japonskou nadvládu ještě zažili.

Ten vliv je stále docela silný. I když je období japonské kolonizace poznamenáno také brutalitou zejména k domorodým obyvatelům ostrova, Japonsko zároveň značně přispělo k ekonomickému a technologickému rozvoji Tchaj-wanu. Byla to právě japonská administrativa, která pokládala železniční koleje, budovala školy, zavedla policejní a také hygienický systém ve větších městech. Japonci také zavedli první veřejnou dopravu i toalety.

Myslím, že mnozí Tchajwanci se na toto období dodnes dívají velmi přívětivě, protože si ho pamatují jako éru rychlého vývoje své země. Dodnes panují mezi Tchajwanci a Japonci velmi silné mezilidské vztahy. Japonsko je pro Tchajwance nejoblíbenější destinací a řada lidí se snaží japonsky učit. Možná jste si v metru v Tchaj-peji sám všiml, že nápisy a hlášení je rovněž v japonštině.

Na politickém poli zůstává Japonsko nadále velmi zaujaté politickou situací okolo Tchaj-wanu a je velmi slyšet, když ohledně nutnosti zajistit stabilitu Tchajwanské úžiny, protože osudy těchto států jsou propojené. V nedávné historii se japonští politici, včetně nedávno zesnulého premiéra Šinzóa Abého, vyjadřovali, že pokud se něco stane Tchaj-wanu, bude to i japonský problém. Toto propojení se ukazuje na vícero úrovních – od každodenních situací přes značení v metru i v oblasti politiky.

X Jelikož jste zmínil i onu brutalitu v období japonské kolonizace, nepanuje na druhou stranu mezi některými Tchajwanci zlá krev směrem k Japoncům?

Ne. Navíc téma chování mezi domorodou populací a čínskými Chany je téma samo o sobě. Už před příchodem Japonců tu byly pokusy čínské císařské dynastie Čching si tuto populaci podrobit. Zvěrstva nebyla jen záležitostí japonské kolonizace.

 Tchaj-wan nyní vnímá Evropu a zejména její střední a východní část jako podobně smýšlející partnery, kteří chápou, že demokracii nelze brát jako samozřejmost.

X Posuneme se dál. Jak dnes Tchajwanci nahlíží na Evropany a konkrétně třeba na nás Čechy?

Momentálně jsme v období, kdy se Tchaj-wan Evropě otevírá. Mezi Tchajwanci panuje velká zvědavost směrem ke starému kontinentu, zdejší kultuře, jejím obyvatelům a také k příležitostem, které Evropa nabízí na poli politiky i ekonomiky. Dnes zažíváme takovou druhou vlnu otevírání vztahů s Evropou, a to zejména se střední a východní částí. První vlna přišla už v 90. letech, když se naše země transformovaly do demokracie. Tehdy šlo zároveň o období, kdy Tchaj-wan zažíval podobnou situaci.

Dnes se můžeme označit za vyspělé demokratické státy. Prošli jsme si obdobím konsolidace a také několika bezproblémových předání moci. Tchaj-wan nyní vnímá Evropu a zejména její střední a východní část jako podobně smýšlející partnery, kteří chápou, že demokracii nelze brát jako samozřejmost. Je to dáno naší společnou historickou zkušeností a tvrdým bojem, díky kterým naše demokracie vzkvétají.

X Když hovoříme o naší historii, tak v případě nás Čechů a Poláků myslíme zejména komunistickou éru doplněnou o několik let nacistické okupace. Když naopak hovoříte o Tchaj-wanu, myslíte tím jeho problémy s pevninskou Čínou nebo období tzv. Bílého teroru, který zanechal v historii Tchaj-wanu silnou stopu?

Mluvím právě o Bílém terorou. Tchaj-wan zažil jedno z nejdelších období stanného práva v historii. Ačkoliv si mnozí období po 2. světové válce chtějí pamatovat jako éru rapidního ekonomického růstu, jehož součástí bylo i období tzv. Tchajwanského zázraku, tak šlo zároveň o velmi brutální etapu plnou utlačování sociálních a politických práv Tchajwanců.

Peking tvrdí, že mu ostrov patří. Tito lidé vnímají období vlády Čankajškova Kuomintangu, dnes nejsilnější opoziční politické strany na Tchaj-wanu, jako velmi bolestivé a krvavé. Příběhy o politických vězních a jejich strachu o svobodu vyjadřování jsou společné s naší historickou zkušeností. My, obyvatelé střední a východní Evropy, tomuto velmi dobře rozumíme, Tchaj-wan to zažil také.

X Můžeme tedy říci, že jsme si prošli podobnou historickou cestu…

Rozhodně. V politických vědách hovoříme o třech vlnách demokratizace a největší z nich je právě ta třetí. Tchaj-wan a další státy východní Asie, jako třeba Jižní Korea nebo Filipíny, do této třetí vlny patří stejně jako Československo s Polskem.

X Nedávno jsem dělal rozhovor s litevským ministrem zahraničí Landsbergisem. Mimo jiné mi řekl, že on a jeho spoluobčané mají tzv. hraniční mentalitu, která vysvětluje jejich silný odpor směrem k Rusku. Pokud by se totiž Moskva rozhodla zahájit invazi do Evropy, Litva by byla první na ráně. Mohli bychom podobné smýšlení aplikovat i na Tchaj-wan v souvislosti s Čínou? Je mentalita Tchajwanců podobná?

Myslím, že tu jsou jisté rozdíly. Tuto rovnici komplikuje fakt, že Tchajwanci mají silné spojení s čínskou kulturou.

X Navíc mají stejný jazyk, že?

Téměř stejný. Tchaj-wan a Čína byly od roku 1895 odděleny, takže tu jsou rozdíly mezi mandarínštinou na Tchaj-wanu a v Číně. Hlavní rozdíl je v písmu, protože v Číně bylo zjednodušené. Tím pádem je písmo na Tchaj-wanu vlastně to tradiční. Jsou tu také rozdíly ve výslovnosti a gramatice. Tchaj-wan je vícejazyčnou zemí, protože tu máme austronéský jazyk domorodých obyvatel, dále je tu tchajwanský jazyk hokkien a také hakka. Návrat těchto jazyků je součástí příběhu úspěšné demokratizace země, protože během Bílého teroru bylo užívaní těchto jazyků zakázané. Je řada příběhů o dětech ve školách, kterým se posmívali, když takto mluvili, nebo za to museli platit pokuty. Navzdory tomuto potlačování měla naopak tchajwanština jistý vliv na místní mandarínštinu.

X A co ty rozdíly v mentalitě, o kterých jste předtím mluvil?

Mám za to, že Litevci jsou velmi hrdí na svůj odlišný jazyk a kulturu ve srovnání s Rusy. Na Tchaj-wanu je podstatně těžší nakreslit čáru, kde „tchajwanství“ končí a „čínství“ začíná. Podle průzkumů veřejného mínění mnoho Tchajwanců věří, že i když jsou od Číňanů vzdáleni politicky, tak jsou si kulturně velmi blízcí. Přítomnost čínské kultury zde není vždy vnímána jako vnucená, nýbrž jako součást místního dědictví. Ale stejně jako je Litva onou hraniční zemí, tak Tchaj-wan je také první linií obrany proti Číně v regionu.

X Jak velká je vlastně hrozba potenciální čínské invaze na Tchaj-wan?

Když se podíváme na titulky v západních médích, tak bychom mohli usuzovat, že hrozba je téměř bezprostřední. Ale reálně je život na Tchaj-wanu docela klidný a při každodenní rutině nepocítíte, že jste uprostřed geopolitické bouře. Je to jednoduše dáno tím, že čínská hrozba tu je už extrémně dlouhou dobu. Čínská lidová republika byla vyhlášena v roce 1949 Mao Ce-tungem a od té doby se komunistická Čína snažila Tchaj-wan násilně anektovat. Lidé na ostrově žijí v realitě s možnou čínskou invazí už více než sedm dekád. Dříve či později prostě museli začít žít své životy. Vzhledem ke své práci hodně cestuji například do Jižní Koreje a myslím, že tam to mají velmi podobné, protože tamní lidé pro změnu žijí s hrozbou útoku z komunistického severu, a to již od dob Korejské války.

 Když se podíváme na titulky v západních médích, tak bychom mohli usuzovat, že hrozba je téměř bezprostřední. Ale reálně je život na Tchaj-wanu docela klidný a při každodenní rutině nepocítíte, že jste uprostřed geopolitické bouře.

X …která se odehrála v téměř stejném období jako závěr občanské války v Číně…

Přesně tak. Také v Jižní Koreji zkrátka život probíhá klidně navzdory hrozbě.

X Spojené státy Americké, klíčový spojenec Tchaj-wanu, mají dnes plné ruce práce s ruskou invazí na Ukrajinu a také válkou v Izraeli. Nechci pevninské Číně dávat nějaké rady, ale není právě teď nejlepší moment zaútočit?

Je potřeba vzít v úvahu širší globální kontext. Čínská armáda stále prochází procesem modernizace a podle různých zpravodajských zdrojů, včetně těch z USA, stále není na úrovni, kdy by mohla uskutečnit invazi na Tchaj-wan. Ten je navíc velmi těžké dobýt. Částečně za to může místní geografie. Máte pouze pár pláží, kde by bylo možné provést výsadek. Jinak narážíte spíš na vysoké skalní útesy, a hory vystupující téměř z moře. To pevninské Číně rozhodně nepomáhá. Vody v Tchajwanské úžině jsou navíc zrádné, a to doslova. Jsou pouze dvě krátká období v roce, kdy by bylo možné provést invazi na ostrov. Číňané by navíc ještě před invazí museli vyřešit celou škálu překážek.

X A jak je na tom naopak připravenost Tchajwanců na možnou invazi?

Tchaj-wan úzce spolupracuje na modernizaci své armády s USA. Je to vidět na značném prodeji vojenského vybavení z USA na Tchaj-wan a Washington navíc pomáhá Tchaj-peji s vojenskými programy. Tchajwanští armádní důstojníci pravidelně jezdí do USA pro dodatečný výcvik a Američané naopak jezdí na Tchaj-wan, aby se zapojili do cvičení místních vojáků. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu jsme navíc svědky, že si lidé mnohem více uvědomují nutnost být připraven, a to nejen v armádě, ale i u civilního obyvatelstva. Zvýšil se zájem o výcvik chování při nebezpečných situacích a také civilní obrany.

Jsou tu organizace jako třeba Akademie Kuma, think-thank Forward Alliance nebo Tchajwanská vojenská asociace, které se snaží pracovat na lidech od úplných základů a pokouší se je připravit na možný konflikt. Nabízí třeba naučení první pomoci, jak rozpoznat kybernetické hrozby a dezinformace, stejně tak výcvik s airsoftovými zbraněmi. Tyto aktivity jsou od začátku války na Ukrajině čím dál populárnější. Řekl bych tedy, že Tchaj-wan zastává dvojí přístup. Na jedné straně se snaží efektivně zmodernizovat armádu díky značné pomoci od USA, na straně druhé se běžní lidé snaží pochopit svoji roli v potenciálním konfliktu.

X Takže začátek války na Ukrajině byl pro Tchajwance jakýsi budíček, nebo alespoň je to upozornilo?

Rozhodně, ale neřekl bych, že to byl úplně budíček, nýbrž spíše připomínka Tchajwancům, že žijí pod hrozbou čínské invaze, a že nynější poklidný život nelze brát jako zaručený.

X Za zhruba měsíc proběhnou na Tchaj-wanu prezidentské volby. Jak může jejich výsledek ovlivnit zahraniční politiku ostrova směrem k Evropě?

Napřed musíme pochopit, jaké jsou hlavní linie tchajwanské politiky. Nejde zde ani tak o ideologii nebo stranickou příslušnost. Jedním z hlavním bodů sporu je budoucí vztah ostrova s pevninskou Čínou. Voliči se sami sebe ptají: „Chceme s Čínou vybudovat bližší konstruktivnější vztahy? Nebo je chceme od Číny ještě více diverzifikovat?“ Současná prezidentka Cchaj Jing-wen jasně zastávala druhý přístup. Kromě toho se zasadila o diverzifikaci zahraničních vztahů Tchaj-wanu a zároveň posílení vazeb na tradiční spojence, tedy USA a Japonsko. Prezidentka už nyní nemůže kandidovat, tak místo ní Demokratická progresivní strana (DPP) vysílá do voleb jejího viceprezidenta Laie Ching-tea.

X Co by se změnilo, kdyby nevyhrál, a došlo by k předání moci kandidátovi z opozice?

Pokud by vyhrál kandidát Kuomintangu nebo Tchajwanské lidové strany, tak bychom nejspíš viděli větší snahu o stabilizaci a normalizaci vztahů s pevninskou Čínou, což by byl odklon od nynějšího přístupu. Ale když dojde na vztahy s Evropou, tak na Tchaj-wanu panuje názor, že Evropa je silný partner, který ostrovu může hodně nabídnout, zejména v oblasti ekonomiky. Takže kdokoliv zde vyhraje, s největší pravděpodobností bude pokračovat v produktivních vztazích s Evropou.

X Zastavím se u Kuomintangu, protože ten má s čínskými komunisty velmi krvavou minulost. Proto mě překvapuje, že teď od vás slyším, že by tato strana chtěla změnit vztahy s Pekingem k lepšímu…

Je to paradox. Abychom ho pochopili, musíme se zamyslet nad ideologií nejsilnějších politických stran Tchaj-wanu. Zatímco DPP je postavená na tchajwanském nacionalismu, Kuomintang je pro změnu vybudován na čínském nacionalismu.

X Poměrně nedávno Tchaj-wan navštívili čeští politici, konkrétně předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a šéfka dolní komory Parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Byla zde také donedávna lídryně amerického Kongresu Nancy Pelosiová. Jak významné pro Tchajwance jsou tyto návštěvy?

Věřím, že pro Tchaj-wan je symbolika podstatná. Tyto návštěvy mají vyslat zprávu nejen Tchaj-wanu, ale také globálnímu společenství, že na Tchaj-wanu záleží a měl by být vnímán jako důvěryhodný, spolehlivý a podobně smýšlející partner demokracií. A že jakákoliv změna narušující status quo v Tchajwanské úžině, především v případě anexe Tchaj-wanu silou, je neakceptovatelná. Ne vždy tyto návštěvy přinesou hmatatelný výsledek jako třeba podpisy kontraktů či dohod nebo případně oficiální změny politiky směrem k Tchaj-wanu.

V Evropě, Česku i třeba v USA je tato politika velmi konzistentní. Jednotlivé země respektují princip jedné Číny, to se nemění. Nemyslím si, že se například Česká republika blíží k uznání Tchaj-wanu jako formálně nezávislému státu. Co je ale pro ostrov a jeho pokračující existenci s ohledem na čínskou rozpínavost důležité, je efektivní odstrašení, a vrozenou částí této strategie je důvěryhodnost. Strany, které se zapojují do odstrašení, musí ukázat nepříteli, že pokud by pravidla hry byla porušena, tak by okamžitě reagovaly. Podle mě jsou návštěvy zahraničních politiků symbolické, ale zároveň podstatné, protože přispívají k posílení oné důvěryhodnosti.

 Realitou je, že my ve střední a východní Evropě jednoduše nemáme lidské zdroje a ani know-how jak aktivně přispívat k výrobě polovodičů. Ale Tchaj-wan se nám v tomto snaží pomoci.

X V Česku bylo donedávna velkým tématem zřízení tchajwanské továrny na čipy. Nakonec však má být vybudována v Německu, které přitom nadále ve velkém obchoduje s pevninskou Čínou. Jak si můžeme být jistí, že Tchaj-wan si těchto návštěv cení, když v okamžiku, kdy dojde na byznys, si vyberou někoho, kdo se netají velkým obchodováním s jejich čínským sokem?

Musíme být realisté. Říkám to vám Čechům, mým Polákům a budu to říkat i třeba Litevcům, protože podobnou otázku si pokládají i oni před tamními parlamentními volbami. Realitou je, že my ve střední a východní Evropě jednoduše nemáme lidské zdroje a ani know-how, jak aktivně přispívat k výrobě polovodičů. Ale Tchaj-wan se nám v tomto snaží pomoci. Zahájil speciální studentský program zaměřený na naše studenty, kteří se tak mohou učit, jak se stát strojním technikem přes polovodiče. Tchaj-wan navíc investoval do vývojového centra na polovodiče, které se otevře v Brně.

Otevření oné továrny v německých Drážďanech je jen malou částí širší diverzifikace, stále tu pro nás budou nové příležitosti. Je velmi pravděpodobné, že Česká republika, Litva nebo Polsko budou místem, kde vzniknou balicí a testovací centra pro polovodiče. Proces předávání know-how a tvorby kapacit, abychom mohli plně fungovat, je časově velmi náročný. Plně chápu vnímání v našich demokratických státech, protože je většinou kratší. Vládní strany totiž musí postupovat tak, aby měly co největší šanci na znovuzvolení, a tak hledají ekonomické možnosti krátkodobějšího rázu. Reálně bychom však měli být trpěliví a uvědomit si, že Tchaj-wan už teď investuje do budování našich kapacit.