Straší ho přízrak afghánského fiaska? Mír nebude za čtyřiadvacet hodin, ale sto dní… nebo možná až za půl roku. Donald Trump těsně před nástupem do úřadu ohlašuje setkání s Vladimirem Putinem, ale zároveň koriguje své mírové plány pro Ukrajinu. Evropa věří, že mírnění bombastických předvolebních slibů signalizuje Trumpovu ochotu dál podporovat napadenou zemi.

 Keith Kellogg má za sebou válku ve Vietnamu i zkušenost z Pentagonu během teroristických útoků z 11. září, ale ta nejtěžší mise ho teprve čeká. Osmdesátiletý generál ve výslužbě se stal Trumpovým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a právě od něj se čeká, že obě znepřátelené strany dostane k jednacímu stolu.

„Evropa se bojí, že Trump může upřednostnit rychlou dohodu jako brzkou trofej svého prezidentství.“

 X X X

 Paul Craig Roberts: Americká čest už nic neznamená

 Všechno, čeho se Biden dotkne, se promění v exkrementy. A nyní zničil Prezidentskou medaili svobody tím, že ji udělil dvěma gaunerům, z nichž jeden podle Elona Muska nenávidí lidstvo.

Držitelkou medaile se stala Hillary Clintonová, jejíž prezidentská kampaň v roce 2016 byla financována falešným Steele Dossierem, který narušil první funkční období prezidenta Trumpa obviněním, že se spikl s ruským prezidentem Putinem, aby „zasahoval“ do voleb v roce 2016.

Dalším laureátem je George Soros, který vydělal své miliardy konspirací proti měně   Spojeného království, nejspolehlivějšího spojence Ameriky.   Předpokládá se, že Sorosovy peníze uvedly do úřadu tři černošské žalobce odpovědné za zorganizované obvinění Trumpa, které mělo zabránit Trumpovu znovuzvolení.

Biden udělil prezidentskou občanskou medaili Liz Cheneyové a Benniemu Thompsonovi, dvěma členům Kongresu, kteří vedli výbor Sněmovny reprezentantů pro „vyšetřování“ zorganizovaného „útoku na Kapitol 6. ledna“.

Vyznamenání se stala politickou odměnou. Prezident Trump by se měl pokusit obnovit lesk Prezidentské medaile svobody medaile tím, že udělí milost  a Prezidentskou medaili svobody „povstalcům ze 6. ledna“, kteří byli falešně stíháni a uvězněni zločinným Bidenovým režimem.

 Paul Craig Roberts. Připravila J. Putrzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Trump: Připravuje setkání s Putinem

Donald Trump v pátek uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil přání se s ním setkat a strany se na takové setkání připravují. Trump to řekl novinářům ve svém sídle na Floridě, když hovořil o schůzce s Putinem.

Zároveň na otázku, zda je možné třístranné setkání mezi ním, Putinem a čínským prezidentem  Si Ťin-pchingem , Trump odpověděl, že se to určí později.

Ruský prezident již dříve v průběhu tzv.  Přímé linky spojené s tiskovou konferencí řekl, že je připraven s Trumpem mluvit a setkat se s tím, že pokud by k takovému setkání došlo, měli by si oba prezidenti o čem povídat.

Podle dřívějšího vyjádření Dmitrije Peskova  je třeba nejprve vyčkat, až se Trump úřadu v Bílém domě ujme. Prezidentský slib složí Trump 20. ledna.  

Připomeňme, že Slovensko vyjádřilo připravenost takové setkání hostit, server vasevec.cz

X X X

 Svoboda: Trump s Putinem budou jednat o novém světovém uspořádání. EU nezbyde než to přijmout

 Setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem se nepochybně uskuteční. V pořadu Zprávy Plus na CNN Prima NEWS to řekl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Předmětem jejich jednání nebude jen Ukrajina, ale celkové globální uspořádání. Evropská unie podle něj nebude na jednáních zastoupena a bude muset nové uspořádání přijmout.

Zvolený americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že se již připravuje setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Neformální jednání již jistě velice intenzivně probíhají. Některé zdroje dokonce uvádějí, že by se té debaty mohl zúčastnit i čínský prezident. Předmětem jejich setkání tedy nebude jen Ukrajina, ale celkové globální uspořádání,“ řekl Svoboda.

 Takové setkání by podle bývalého ministra zahraničí znamenalo, že mír nakonec sjednají mocnosti a Evropská unie nebude na jednáních jako partner zastoupena. „Přestože k uzavření míru nebo příměří bude muset dojít za přítomnosti Ukrajiny, zatím bude jednání bez Ukrajiny. Řešit se tedy bude například Grónsko a další globální otázky. Trump se tím zřejmě chce vrátit k politice, kterou kdysi dělal Nixon s Kissingerem, a najít novou rovnováhu sil. Evropská unie není partnerem tohoto jednání a my budeme muset přijmout fakt, že k novému uspořádání dojde,“

Jednání na Slovensku?

Většina vrcholných evropských politiků dlouhodobě odmítá setkat se s ruským prezidentem Putinem. Výjimkou jsou maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico, který nedávno navštívil Moskvu a nyní má ambici hostit mírová jednání.

Jedním z problémů, které by možný summit mohly provázet, je ale skutečnost, že na Vladimira Putina je vydán mezinárodní zatykač. Podle politologa Grigorije Mesežnikova by se jej Fico pokusil obejít. Jako argument by mohl použít Polsko. „Polská vláda nedávno potvrdila, že pokud by izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého Mezinárodní soud také vydal zatykač, při připomínce holokaustu navštívil Osvětim, tak by jej nezadržela. Na takové rozhodnutí by se Fico mohl odvolat v případě Putina,“ řekl politolog.

 X X X

O čem mluvil Trump s Obamou na pohřbu Cartera? CNN píše o přelomovém momentu americké politiky

Na pohřbu amerického exprezidenta Jimmyho Cartera diváky při přímém přenosu nejvíce zaujala debata Donalda Trumpa s Barackem Obamou. Oba politici se totiž v minulosti tvrdě kritizovali. CNN jejich diskuzi označila za významný moment v americké politice.

Vypadalo to, jako by byli dva staří přátelé. Jako by snad zapomněli, že jsou v pohřební síni, kde může být smích vnímán jako projev určité neúcty. Veselá a uvolněná debata Donalda Trumpa a Baracka Obamy na čtvrtečním pohřbu Jimmyho Cartera upoutala celý svět.

Podle CNNšlo o převratnou událost v dějinách americké politiky a všechny teď zajímá, o čem se ti dva bavili. V minulosti to totiž vypadalo, že jsou Trump a Obama nepřátelé na život a na smrt.

„Koneckonců Trump se dostal k moci díky rasistické a lživé konspiraci o Obamově původu a dodnes na mítincích zpochybňuje národnost a víru 44. prezidenta tím, že poukazuje na jeho prostřední jméno Husajn,“ komentovala CNN.

Trump to s převzetím Grónska myslí vážně, dochází Dánům. Kodaň otevřela cestu pro dialog

„Obama zase vidí v Trumpovi protiklad všeho, za čím stojí Amerika. Ještě před několika měsíci na Národním sjezdu Demokratické strany Trumpa pranýřoval jako 78letého miliardáře, který nepřestal fňukat nad svými problémy od chvíle, kdy před devíti lety sjel po zlatých eskalátorech,“ dodala analýza.

Snad Trump a Obama na chvíli v pohřební síni zapomněli na staré sváry. Nebo se zkrátka rozhodli je hodit za hlavu.

„Obama je laskavý člověk a lidé, kteří s Trumpem strávili nějaký čas, říkají, že navzdory jeho veřejné zlobě je v soukromí zábavný a vtipný. Takže si možná jen tak zažertovali. Ale jejich historie a otevřené veřejné pohrdání učinily z jejich interakce jeden z nejneobyčejnějších momentů v kruté politické době,“ píše CNN.

Podání rukou, které ukončilo spor?

Bylo zřejmé, že nezvykle rozpustilá debata Trumpa a Obamy, které strnule přihlížela i Melania Trumpová, upoutala i ostatní návštěvníky pohřbu. Na rozloučení s Carterem totiž dorazila celá řada politiků, která v minulosti byla s Trumpem na nože.

X X X

Kdo z Česka bude na inauguraci Trumpa? Pavel ani Fiala pozvánku nedostali, Turek a Macinka ano

Tak třeba někdejší Trumpův ústřední politický oponent – prezident Joe Biden. Dále viceprezidentka Kamala Harrisová, kterou Trump porazil v listopadových volbách. Anebo také Hillary Clintonová, kterou Trump překvapivě obral o křeslo v Bílém domě v roce 2016. Na pohřeb dorazil i George W. Bush.

Na pietním setkání zřejmě došlo ještě k jednomu symbolickému smíření. List Washington Postupozornil, že si Trump na pohřbu podal ruku s Mikem Pencem, který sloužil jako jeho viceprezident během prvního mandátu.

Na sklonku funkčního období se ale oba rozkmotřili, to když došlo v lednu roku 2021 k útoku na Kapitol. Trump žádal Pence, aby napadl výsledky voleb z roku 2020, viceprezident to ale odmítl udělat. Pence se naopak snažil Trumpa přesvědčit, aby útok na Kapitol zastavil. Po této události se Trump s Pencem rozešli a už nadále nespolupracují.

Novým viceprezidentem Trumpa je ostatně senátor J. D. Vance. Přesto Trump s Pencem alespoň částečně zakopali válečnou sekeru, když si na pohřbu Cartera podali ruce. Penceova manželka ale na události z roku 2021 zjevně nezapomněla. Karen se totiž při příchodu Trumpa odmítla postavit a nepodala mu ruku.

X X X

Když na něčem záleží, vyložím si karty. Většinou to vyjde, říká Michal David

 Má za sebou nabitý rok plný pracovních i osobních zážitků ze zahraničí. Pro zpěváka a skladatele Michala Davida je však nejdůležitější rodina. Hitmaker, jehož písničky si zpívají babičky i jejich vnučky, v rozhovoru zmínil mimo jiné originální dárek, který si nadělili s manželkou k jubilejnímu výročí. Mluví také o své víře v nadpřirozeno.

 X Michale, pojďme bilancovat. Jaký byl pro vás rok 2024? Na co hlavně budete vzpomínat pracovně?

Určitě na natáčení svého nového hudebního alba v Londýně. Potkal jsem se náhodou s producentem Robbieho Williamse a kapely Train Martinem Terefem, který je spoluvlastníkem nahrávacího studia Eastcote, kde jsem natrefil i na Robbieho, Adele nebo Jamese Blunta. Požádal jsem Martina o tři písně, a tak jsme začali spolupracovat. Připravili jsme dema a asi po čtrnácti dnech mi zavolal, že má skupinu, která to se mnou nahraje. Přiletěl jsem do Londýna a tam mě čekala právě kapela Robbieho Williamse. Bylo to super, hned jsme se sladili. Nakonec jsem tam natočil celé album, které vychází osmého března na Mezinárodní den žen a jmenuje se Život je náš.

Nejsem moc sportovně založený a dostat mě do fitka, které fakt nesnáším, byl nadlidský úkol. Ale podařilo se! Já se přemohl a chodím třikrát týdně.

X X X

   Bez ohledu na sankce ruská ekonomika maká… A lépe než ta západní

 Dr. Jiří Vyvadil: Rusko bylo tradičně líčeno jako obr na hliněných nohou. Dnes, kdy je zřejmé že vojensky zvítězí a porazí prostřednictvím Ukrajiny celý kolektivní Západ, včetně jeho součásti NATO, se rád uchýlím k textům nezávislých odborníků. Jejich suché hodnocení snad naznačí, kam uprostřed povážlivé ekonomické situace Západu se náš svět ubírá.

22. října vydal Mezinárodní měnový fond (MMF) nejnovější vydání svého „World Economic Outlook“.

Říjnové vydání zprávy, publikované dvakrát ročně, potvrdilo, že organizace očekává, že ruská ekonomika letos poroste o 3,6 procenta, což je nárůst z 3,2 procenta uvedeného v předchozím vydání zveřejněném v dubnu a také pohodlně před Spojenými státy (2,8 procenta). procenta), Německo (0,0 procenta), Francii (1,1 procenta) a Spojené království (1,1 procenta). Vzhledem k tomu, že Moskva stále čelí náporu ekonomických sankcí uvalených na ni západními státy, stále se množí spekulace o tom, zda ruská ekonomika může i nadále odolávat této řadě represivních opatření a udržet si stejnou trajektorii růstu v příštích několika letech.

Největší země světa podle oblasti dosud vzdorovala rozšířeným očekáváním, že sankce vedené USA a Evropskou unií (EU) odhalí klíčovou zranitelnost ruské ekonomiky. Například 3,6procentní tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2023 postavilo Rusko do pozice jedné z nejrychleji rostoucích velkých ekonomik světa mimo Indii a Čínu, zatímco prvních šest měsíců letošního roku bylo vidět, že tyto zisky prodloužilo. růst za první a druhý čtvrtletí zaznamenal 5,4 procenta a 4,1 procenta.

Do dubna MMF aktualizoval svou prognózu HDP pro rok 2024 pro Rusko o 0,6 procenta na 3,2 procenta, čímž výrazně předstihl své odhady pro USA (2,7 procenta), Spojené království (0,5 procenta), Německo (0,2 procenta) a Francii ( 0,7 procenta). Do června Světová banka potvrdila, že podle nejnovějších údajů zveřejněných Mezinárodním srovnávacím programem (ICP) Rusko předstihlo Německo a Japonsko a stalo se čtvrtou největší ekonomikou světa (při použití parity kupní síly [PPP ] metoda výpočtu HDP). Brzy poté Světová banka také povýšila Rusko ze „země s vyššími středními příjmy“ na status „země s vysokými příjmy“, přičemž hrubý národní důchod (HND) na hlavu dosáhl v roce 2023 14 250 USD.

Vzhledem k bolestivým ekonomickým protivětrům, kterým Rusko čelilo od vypuknutí války na Ukrajině koncem února 2022, jak je to možné? Podle Petyi Koeva-Brooksové, zástupkyně ředitele výzkumného oddělení MMF, vysvětlují odolnost ruské ekonomiky tváří v tvář sankcím čtyři klíčové faktory. „Zaprvé, objemy exportu ropy zůstaly stabilní. Druhá část je, že jsme viděli velkou sílu v podnikových investicích, včetně státních podniků,“ poznamenala Koeva-Brooksová během tiskového brífinku k dubnovému vydání „World Economic Outlook“. „Třetí je, že jsme také viděli velkou robustnost soukromé spotřeby, která podpořila růst. A v neposlední řadě jsme také měli dopad vládních výdajů; i když tam jsme zaznamenali mnohem větší nárůst výdajů souvisejících s bezpečností než celkové výdaje.“

Vládní výdaje skutečně sehrály klíčovou roli při podpoře ekonomiky, v neposlední řadě se Moskva snaží udržet své válečné úsilí dodatečnými prostředky na národní obranu. Podle návrhů rozpočtových dokumentů zveřejněných 30. září se výdaje na obranu v příštím roce zvýší na 13,5 bilionu rublů (145 miliard USD), což by bylo o neuvěřitelných 25 procent více než v jeho rozpočtu na rok 2024.

Kromě toho bude podíl výdajů na národní obranu na HDP v roce 2025 s 6,3 procenta srovnatelný s čísly zaznamenanými během sovětského období na konci 80. let. Výdaje na obranu budou také představovat mocných 32 procent celkových plánovaných výdajů rozpočtu na rok 2025 ve výši 41,5 bilionu rublů (446 miliard dolarů). „Zdroje budou alokovány a již byly přiděleny na vybavení ozbrojených sil potřebnými zbraněmi a vojenským materiálem, vyplácení vojenských mezd a podporu podniků obranného průmyslu,“ uvedlo ministerstvo financí Ruské federace k obrannému rozpočtu na rok 2025.

A i když celkové údaje o HDP skutečně zapůsobí, neznamená to, že Rusko nečelí zřetelným rizikům poklesu svého ekonomického výhledu. Naopak, zatímco velká část světa se nyní po téměř třech letech spirálovitého růstu cen konečně opět těší snesitelné inflaci, Centrální banka Ruské federace (Bank of Russia nebo BoR) nedávno potvrdila sezónně očištěnou roční míru inflace v zemi za září. na 9,8 procenta, což je nárůst ze 7,5 procenta v srpnu. Centrální banka také poznamenala, že očekává, že inflace zůstane na konci roku 2024 ve zvýšeném rozmezí 8,0–8,5 procenta.

„Ve střednědobém horizontu je bilance inflačních rizik stále výrazně nakloněna směrem vzhůru,“ uvedla BoR ve svém prohlášení z 25. října. „Klíčová rizika jsou spojena s trvale vysokými inflačními očekáváními a odklonem ruské ekonomiky směrem nahoru od vyvážené trajektorie růstu, stejně jako se zhoršením podmínek zahraničního obchodu.“ Centrální banka také uznala, že očekávání domácností a podniků ohledně inflace dosáhla svých maxim pro rok 2024 v důsledku aktuálně zvýšeného cenového prostředí.

Taková očekávání hodně vysvětlují, proč BoR koncem října zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu o statných 200 bazických bodů na 21 procent. „Růst domácí poptávky výrazně převyšuje možnosti rozšíření nabídky zboží a služeb. Dodatečné fiskální výdaje a související expanze deficitu federálního rozpočtu v roce 2024 mají proinflační efekty,“ uvádí se v tiskové zprávě banky doprovázející zvýšení sazeb.

Inflaci podporuje i pokračující napjatost ruského trhu práce, kdy nezaměstnanost od června dosáhla rekordních 2,4 procenta a rostoucí nedostatek pracovních sil v mnoha odvětvích nutí růst mezd tempem, které převyšuje růst produktivity práce. „Reálné mzdy raketově rostou,“ řekl koncem července listu Financial Times Janis Kluge, expert na ruskou ekonomiku z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti . „Máte lidi, kteří před totální invazí nevydělávali téměř žádné peníze… kteří najednou mají obrovské množství peněz.“

Ruská federální státní statistická služba (Rosstat) skutečně zjistila, že reálné disponibilní příjmy Rusů během druhého čtvrtletí vzrostly o 9,6 procenta, což je údajně nejvyšší roční růst za čtvrtletí za více než 10 let. Reálný disponibilní důchod rovněž vzrostl o 8,7 procenta oproti prvnímu čtvrtletí, stejně jako o 8,1 procenta za první pololetí. S penězi navíc v kapse proto zažívá zdravý spotřebitelský boom i Rusko. „Lidé dostávají tyto vyšší platy,“ řekla FT také Alexandra Prokopenko, členka Carnegie Russia Eurasia Center . „Takže, co dělají Rusové? Spotřebovávají jako blázni a tato spotřeba vytváří domácí poptávku.“

Vzhledem k prudce rostoucím mzdám a boomu spotřebitelských výdajů, který posílal ceny raketově nahoru, může BoR v letošním roce pokračovat ve zvyšování sazeb, aby zajistila návrat inflace ke svému oficiálnímu 4procentnímu cíli – což je úkol, jehož se centrální banka v současnosti snaží dosáhnout během prvního pololetí. z roku 2026. Nejnovější zpráva MMF „World Economic Outlook“ uznává, že takové zpřísnění měnové politiky ještě předtím zatíží hospodářský růst, nicméně předpovídá pokles růstu HDP z 3,6 procenta v letošním roce na 1,3 procenta v roce 2025, „když se soukromá spotřeba a investice zpomalí při snížené napjatosti na trhu práce a pomalejším růstu mezd“.

„To, co nyní vidíme v ruské ekonomice, že tlačí proti kapacitnímu omezení. Máme tedy kladnou produkční mezeru, nebo byste to řekli jinak – ruská ekonomika se přehřívá. To, co očekáváme pro příští rok, je prostě také dopad, který překročení vaší kapacity dodávek nemůžete udržet příliš dlouho. Vidíme tedy dopad na přesun na normálnější území,“ vysvětlil Alfred Kammer, ředitel evropského odboru MMF, během tiskové konference k říjnovému vydání „World Economic Outlook“. „A to je samozřejmě podporováno přísnou měnovou politikou centrální banky Ruska. Přísná měnová politika s cílem snížit inflaci zpomaluje agregátní poptávku a v roce 2025 bude mít tyto dopady na HDP. To je důvod, proč jsme svědky zpomalení v roce 2025.“

Přestože BoR předpověděla, že ruský HDP letos poroste o 3,5–4,0 procenta, jedná se do značné míry o případ dvoupolovičního roku, kdy silné období leden–červen vystřídá v posledních šesti měsících prudké zpomalení. . „Toto zpomalení je způsobeno především rostoucími omezeními na straně nabídky, včetně snížení dostupnosti volné výrobní kapacity a pracovních zdrojů,“ uvedla banka v tiskové zprávě z 25. října. „Domácí poptávka je podporována růstem úvěrů a příjmů domácností a podniků a také zvýšenými fiskálními výdaji. Odchylka ruské ekonomiky směrem vzhůru od trajektorie vyrovnaného růstu je stále výrazná. Svědčí o tom i současné vysoké inflační tlaky.“

Toto zpomalení bude pokračovat i po tomto roce, přičemž BoR očekává, že ruský HDP zaznamená v roce 2025 růst 0,5–1,5 procenta, v roce 2026 růst 1,0–2,0 procenta a v roce 2027 růst 1,5–2,5 procenta.

Pozitivnější výhled ministerstva hospodářského rozvoje Ruské federace mezitím uvádí prognózu růstu HDP na rok 2024 na 3,9 procenta, což je mnohem více než jeho předchozí dubnový odhad 2,8 procenta. Ministerstvo také zvýšilo svůj výhled růstu HDP na roky 2025-2027: 2,5 procenta pro rok 2025 z dřívějších 2,3 procenta předpokládaných v dubnu, 2,6 procenta pro rok 2026 z 2,3 procenta a 2,8 procenta pro rok 2027 ve srovnání s dubnovou projekcí 2,4 procenta.

„Letošní tempo ekonomického růstu hodnotíme optimističtěji, než jsme ho hodnotili v dubnu. Nyní se domníváme, že růst reálného HDP bude činit zhruba 3,9 procenta, což je poměrně vysoké a vyšší číslo než v loňském roce,“ potvrdil mluvčí ministerstva. „Pro následující roky předpovídáme určité zpomalení reálného ekonomického růstu. Je to především proto, že zpřísnění měnových podmínek ze strany Bank of Russia nakopne tak či onak. Nicméně tempo růstu HDP zůstane pozitivní a bude činit celkem slušných 2,5 procenta [v roce 2025].

J.V. Nejsem ekonom, ale na rozdíl od Česka si myslím, že Rusové mohou být se svou vládou velice spokojeni. Rusko posiluje geopoliticky a podle Johna Mersheimera, nejvýznamnějšího amerického i světového politologa se v tomto smyslu je třetí světovou velmocí po USA, Číně a Indii. Když Gorbačov nechal ekonomicky rozvrátit Sovětský svaz a přivedl jej ke kolapsu, zdálo se, že jsme udělali zcela dobře, že jsme se odpojili. Zdá se, že za Putina se Rusku podařilo  kapitalismus i ovlivňování světových procesů chytnout za pačesy. O tom se Evropské unii zdá se může jenom zdát. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Zástupce ombudsmana Schorm se zastal lidí z Ruska. Nemohou se jen tak vzdát občanství, upozornil

Pozbýt ruské občanství před získáním českého je nemožné. Lidé, kteří by tak chtěli učinit, musí nejdříve vypořádat své závazky k zemi. To u mužů může znamenat mimo jiné odchod na frontu. Upozornil na to zástupce ombudsmana v reakci na novelu tzv. Lex Ukrajina, kterou v lednu projedná Senát. Ministr vnitra Vít Rakušan s argumenty nesouhlasí a na změně trvá.

Návrh, že Rusové žijící v České republice budou moci nabýt české občanství, jen když se vzdají ruského, si odhlasovali jako pozměňovací návrh k novele tzv. Lex Ukrajina poslanci výboru pro bezpečnost poslanecké sněmovny na své schůzi už loni 5. září 2024. 

 Výbor „po úvodním vystoupení ministra vnitra Mgr. Bc. Víta Rakušana, po zpravodajské zprávě místopředsedy výboru Martina Exnera a po obecné a podrobné rozpravě doporučil poslanecké sněmovně vyslovit souhlas ve znění pozměňovacích návrhů“, stojí v dokumentu z 5. září 2024. Sněmovna novelu včetně předmětného návrhu schválila 18. prosince 2024. 

Novela byla 30. prosince 2024 podána do Senátu, který by ji měl projednat do 29. ledna 2025, jak vyplývá ze seznamu tisků.

Den poté, co si sněmovní výbor pro bezpečnost odhlasoval zmíněný návrh, napsal ministru vnitra Vítu Rakušanovi nesouhlasný dopis zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm. Jak vyplývá z jeho dopisu, na ombudsmana se obrátili Rusové žijící v ČR. „Trestat lidi za jejich státní příslušnost, bez ohledu na jejich osobní přesvědčení a životní okolnosti, je nespravedlivé,“ napsali mu.

 „Zřeknutí se státního občanství je podle nich složitý až nemožný proces (ruské zákony mají vyžadovat doložení jiného státního občanství nebo záruku jeho získání), který může trvat roky. V současné politické situaci může vést k represím ze strany ruských úřadů. Muži do 30 let by před zřeknutím se ruského občanství museli absolvovat vojenskou službu, aktuálně tedy zřejmě odejít bojovat na frontu,“ shrnul informace Schorm. 

 Mezinárodní právo zakazuje klást nerozumné podmínky

Bezpečnostní a politické aspekty návrhu podle svých slov zástupce ombudsmana chápe. Avšak návrh má rovněž rozměr ústavní a mezinárodně právní. Český stát se v Evropské Úmluvě o lidských právech a základních svobodách zavázal neprovozovat diskriminaci podmíněním nabytí občanství nerozumnými požadavky.

„Smluvní stát nebude nabytí nebo zachování svého státního občanství podmiňovat zřeknutím se nebo pozbytím jiného státního občanství v případech, kdy takové zřeknutí se nebo pozbytí není možné nebo je nelze rozumně požadovat,“ cituje z Úmluvy Vít Alexander Schorm. Kvůli zřeknutí se ruského občanství by museli Rusové z ČR odcestovat do Ruska, kde jim hrozí stíhání nebo odvod do armády.

Prověrky nestačí? ptá se Schorm

Jak dále místoombudsman upozorňuje, řada Rusů se zapojila do protestů proti ruské agresi i do pomoci Ukrajině. Přesto mají nést následky příslušnosti ke skupině. „Mám za to, že nebezpečné jedince by měl odhalit individuální screening, který standardně probíhá v rámci státoobčanského řízení. Navrhované ustanovení naznačuje, že toto prověřování zřejmě není pro ochranu bezpečnosti vyhovující. Pokud tomu tak skutečně je, pak by vhodnějším opatřením bylo spíše posílit individuální bezpečnostní prověrku právě vůči občanům Ruské federace. V jakých ohledech není podle Vás individuální bezpečnostní prověřování ruských žadatelů o státní občanství dostatečné?“ ptá se Schorm Rakušana.

Podle zástupce ombudsmana hrozí vznik skupiny lidí bez státní příslušnosti, pokud by ztratili ruské občanství, ale české potom z nějakých důvodů nenabyli. A příslib udělení českého občanství se podle návrhu uděluje jen po pozbytí občanství ruského. „Jak je ošetřeno, aby se zamezilo vzniku osob bez státní příslušnosti?“ pokládá další otázku místoombudsman.

Retroaktivita a více otázek, než odpovědí

Zástupce veřejného ochránce práv rovněž upozorňuje, že návrh, který jasně patří do zákona o státním občanství ČR, byl přilepen k Lex Ukrajina pozměňovacím návrhem, aniž by prošel řádným připomínkovým řízením. „Co vedlo k tomu, že se navrhuje zařadit úpravu státoobčanského řízení do Lex Ukrajina pozměňovacím návrhem bez projednání v připomínkovém řízení?“ klade proto další otázku.

Nadto je přilepený návrh zmatečný a retroaktivní, protože podle přechodného ustanovení má dopadnout i na žádosti o občanství podané před účinností novely. Zavádí podle zástupce veřejného ochránce práv nepřípustnou retroaktivitu. Navíc podle místoombudsmana „není jasné, kdy dojde k přerušení řízení o žádosti o státní občanství, zda proběhnou standardní kroky a prověřování, případně na jak dlouho má být řízení přerušeno“.

„Jak má prakticky probíhat řízení o žádostech Rusů o státní občanství? Z jakého důvodu mají změny dopadnout na již podané žádosti?“ pokládá další otázky.

Rakušan na návrhu trvá

Jak vyplývá ze zveřejněné odpovědi zástupce ombudsmana na odpověď Víta Rakušana, ministr vnitra argumenty zástupce ombudsmana nepřijal. „Je nesporné, že bezpečnostní situace je napjatá a Ruská federace představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu. Je však otázkou, nakolik jsou nebezpeční ruští občané, kteří dlouhodobě žijí v České republice a jsou integrováni do české společnosti,“ znovu upozorňuje Vít Alexander Schorm na Rusy, kteří nesouhlasí s Vladimírem Putinem, a přesto jsou hozeni do jedné skupiny.

Také zástupce ombudsmana ale trvá na právních argumentech. Dále však nebude dělat nic. „Je zřejmé, že za navrhovanými změnami stojíte. Ze své pozice se s nimi sice nemohu zcela ztotožnit, ale nepovažuji za účelné, abych ve věci činil další kroky,“ stojí v posledním vyjádření zástupce ombudsmana z 27. listopadu 2024. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Soud na jihu Francie nařídil demolici vily českého miliardáře a uložil pokuty

Odvolací soud v Nîmes na jihu Francie nařídil odstranění vily, kterou si nechal v oblasti postavit český miliardář. Píše to dnes místní tisk. Požádala o to radnice obce Gordes, kde stavba stojí, protože objekt podle ní nerespektuje místní urbanistická pravidla. Soud v kauze také uložil vysoké pokuty.

Média ani zástupci radnice konkrétní jméno miliardáře nezmínili. V minulosti však česká média informovala, že v Gordes má nemovitost realitní magnát Radovan Vítek.

Radnice, která spor iniciovala, tvrdí, že renovace zemědělské usedlosti porušila místní urbanistická pravidla. Z původní stavby o rozměru 200 metrů čtverečních vznikla zhruba šestkrát větší vila. Stavební práce se podle tisku uskutečnily v letech 2012 až 2017.

Prvoinstanční soud v roce 2022 nařídil odstranění stavby a uložil dvě pokuty ve výši 100 tisíc eur (2,5 milionu korun). Odvolací soud v Nîmes nařízení potvrdil a uložil dvě pokuty ve výši 100 tisíc eur a 250 tisíc eur (6,25 milionu korun).

Právní zástupce radnice města Gordes Olivier Maurice byl s rozhodnutím soudu spokojený. „Jeden český miliardář si myslel, že může vše, a nechal si postavit malý palác na pohoří Luberon navzdory základním urbanistickým pravidlům,“ prohlásil advokát. Právní zástupci žalovaných firem uvedli, že vlastník nemovitosti se přímo plánování či realizace stavby neúčastnil.

Obec Gordes, která se nachází v oblasti Provence, patří podle tisku k nejmalebnějším místům ve Francii. V minulosti tuto lokalitu s oblibou vyhledávali umělci.

 X X X

 Zeštíhlení soustavy státního zastupitelství by zefektivnilo činnost, shoduje se Foldyna s Bradáčovou

Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna míní, že zeštíhlení soustavy státních zastupitelství na třístupňovou by zefektivnilo její činnost a zajistilo lepší tok informací mezi jednotlivými stupni. V úvahu podle něj připadá vypuštění buď vrchních, nebo okresních článků soustavy, přičemž za proveditelnou pokládá spíše jen první variantu. S šéfem Soudcovské unie Liborem Vávrou se shodli v tom, že soustava státních zastupitelství nemusí kopírovat soustavu soudů, která je nyní rovněž čtyřstupňová.

Státní zastupitelství i soudy se dělí na okresní, krajské, vrchní a nejvyšší. Diskuse o tom, zda soustavu nezeštíhlit, se vedou řadu let. K zastáncům myšlenky patří jak současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), tak i nastupující šéfka žalobců Lenka Bradáčová. Ta ale zatím po středečním jmenování do funkce nezveřejnila podrobnosti ohledně toho, jak by podle ní měla změna vypadat.

Foldyna poukázal na to, že činnost čtyřstupňového státního zastupitelství je na jednotlivých úsecích nesnadné koordinovat a sjednocovat. Snížení počtu stupňů by podle něj vedlo ke zlepšení situace. „Pro mě jako pro národního zpravodaje pro problematiku kyberkriminality je velmi obtížné získávat aktuální informace o dění na okresech a krajích. Občas se pak stane, že otázku, kterou kolegové v jednom kraji nebo na určitém okrese vyřeší, někde jinde pracně řeší, nebo dokonce zvolí jiný postup,“ uvedl. Podotkl ale, že hovoří za sebe, nikoliv za celou unii.

Nejméně složité je zrušit VSZ

Logisticky, věcně i právně by podle Foldyny bylo nejméně složité zrušit vrchní státní zastupitelství, která sídlí v Praze a Olomouci. Působnosti vrchních a nejvyššího státního zastupitelství se totiž v některých oblastech částečně překrývají. „Z mého pohledu je škoda, že takto plýtváme lidskými zdroji schopných právníků, kterých není na rozdávání,“ napsal.

Ve shodě s Bradáčovou věří v to, že organizační struktura státních zastupitelství a soudů nemusí být stejná. „Již nyní část agendy, kterou rozhodují okresní soudy, dozorují a žalují kolegové z krajských nebo vrchních státních zastupitelství, takže naše věcná příslušnost ne vždy kopíruje věcnou příslušnost soudů,“ připomněl. „Ten intervenující státní zástupce samozřejmě titulárně může být z jiného státního zastupitelství, než je označení soudu,“ řekl také Vávra.

Prezident Soudcovské unie zdůraznil, že u soudů čtyřstupňová soustava funguje a že pro rušení vrchních soudů nevidí žádný rozumný důvod. „Myslím si, že by to věcně a odborně narazilo na velký odpor v soudnictví. A to z dobrých důvodů: prostě to, že máme specializovanou agendu, která je posunutá o patro výš, se už vžilo,“ řekl. „Pokud někde vidím slabinu, tak je to rozprostření těch nejmenších soudů po republice, kde prostě není možná kvalitní specializace, zastupitelnost a tak dále. I v Evropě je trend slučovat malé soudy do větších celků. Tím spíš, že už nemáme okresy,“ doplnil. Jakákoliv změna v soustavě soudů by si nicméně – na rozdíl od soustavy státních zastupitelství – vyžádala změnu ústavy, a tedy i získání ústavní většiny v obou komorách Parlamentu.

Vávra varuje před speciálem

Vávra zároveň varoval před vznikem speciálního protikorupčního státního zastupitelství, které bylo v minulosti součástí plánů na zrušení vrchních státních zastupitelství. „Mimo jiné osud Slovenska dokázal, že je to strašně politicky nebezpečné centralizovat nejsložitější případy do jednoho místa a de facto k jednomu člověku,“ poznamenal. Foldyna tento názor nesdílí – specializace státních zástupců na některé oblasti kriminality podle něj dává smysl a v zahraničí se lze často setkat se specializovanými útvary státního zastupitelství zaměřenými na drogovou kriminalitu, organizovaný zločin nebo na terorismus. „Výhodou takových pracovišť je vysoká odborná úroveň státních zástupců, podrobná znalost příslušné problematiky i úzká spolupráce s obdobně specializovanými policejními útvary,“ uvedl.

Oba muži se nicméně shodli v tom, že případné změně soustavy by měla předcházet jak podrobná debata, tak i důkladná analýza dopadů, kladů a záporů, včetně důsledků pracovněprávních, finančních či logistických, ceskajustice.cz

X X X

 Bruselské eko-šílenství: Zákaz bavlny!

 Evropská unie hodlá zavést další zákaz ve jménu „eko-šílenství“, píše polský portál „The Highest Hour“. Tentokrát jde o tažení, které ovlivní oděvní průmyslu

„Po desetiletí je bavlna jednou z hlavních surovin používaných v oděvním průmyslu. Tento materiál je tak univerzální, že jej lze použít téměř v každém šatníku. To ale může brzy skončit. A to vše díky bruselským eurokratům. EU plánuje zakázat jeho výrobu a prodej od roku 2030, píše portál.

Důvodem zákazu bavlny je podle Bruselu to, že bavlněná vlákna jsou tak křehká, že je nelze recyklovat, a takový odpad není součástí bruselské „zelené revoluce“. Velké oděvní firmy se na nové požadavky Bruselu už začaly připravovat. Pracuje se na hledání materiálů alternativních k bavlně.

„Malé značky však čelí obrovské výzvě. Může se ukázat, že budete muset investovat do nových technologií nebo změnit dodavatelský řetězec – a to ovlivní výrobní náklady,“ uvádí informace. A to samozřejmě zvedne i spotřebitelské ceny, server vasevec.cz