Žalobci zakázat Fialovi dál rozhodovat o miliardách ČR. Jak ze záložny, kde měl podíl premiér, zmizely miliony eur na zbraně Ukrajině. Ukrajinská vláda vyčlenila 37 milionů eur na nákup munice pro armádu, konkrétně střely do minometů a tanků. Část peněz ale v Evropě zmizela – konkrétně 14 milionů eur. Ty se ztratily právě z kampeličky Podnikatelská družstevní záložna. To je záložna, ve které měl v minulosti uložené peníze i premiér Petr Fiala.
Šlo o složitý obchod přes prostředníky, kdy jeho základem byla smlouva ukrajinského ministerstva obrany a firmy Lviv Arsenal LLC. Firma v roce 2022 uzavřela smlouvu o dodávce munice se slovenskou společností Sevotech.
Ta se následně domluvila s chorvatskou firmou WDG. Ukrajinský Lviv Arsenal poslal zálohu, konkrétně 35 procent z celkové ceny, slovenské firmě a ta následně část peněz, tedy 14 milionů eur, poslala na účet firmy WDG v Česku.
Tajné služby se zajímají o to, kde peníze skončily a jak to, že do válkou zmítané země nikdy nebyl zbrojní materiál dodán.
X X X
FIALA NEJVĚTŠÍ SKANDAL EU A EVROPY
FIALA U PRANÍ MILIARD ČR?
Záložnu, kde měl Fiala milion, káraly FAÚ i ČNB. I kvůli prevenci před praním peněz
Větší problém, než „zapomenutá“ část úspor v kampeličce, za což hrozí premiérovi pokuta do 50 tisíc korun, může být pro Petra Fialu (ODS) jeho reputace. Podnikatelská družstevní záložna v minulosti čelila mimo jiné kontrole a pokutě kvůli praní špinavých peněz. Chyby u ní našla i ČNB.
Na premiérův podíl v PDZ upozornil jako první v pondělí zpravodajský web Seznam Zprávy. Fiala si podle svých slov neuvědomil, že účet v družstevní záložně znamená také podíl. „Já to bral jako běžný bankovní účet. Moje chyba, to mě mrzí,“ sdělil Seznam Zprávám premiér. Do kampeličky vložil necelý milion korun. Na sociální síti X později Fiala doplnil, že začal prověřovat, jakým způsobem lze situaci napravit, a požádá o doplnění chybějících informací.
Finanční instituce, ve které měl v letech 2015 – 2020 podíl, v minulosti vykazovala velké problémy. Finančně analytický úřad ji udělil pokutu 150 tisíc korun za to, že porušuje povinnosti při dohledu na možné praní špinavých peněz.
Také Česká národní banka (ČNB) během své kontroly přišla na řadu dalších pochybení a nedostatků. Podle veřejně dostupných informací ČNB záložnu kritizovala například za neexistující kontrolní a řídící systém uvnitř společnosti. PDZ dostala od centrální banky pokutu 200 tisíc korun.
Policii to nezajímalo
Na své bývalé kolegy podal trestní oznámení ohledně praní špinavých peněz také podnikatel Pavel Wurst, který měl léta v PDZ podíl. „Oznámení jsem podal, ale policii to nezajímalo. Dokonce mne v té věci ani nevyslechli,“ řekl Wurst a dodal, že trestní oznámení podával v letech 2020 a 2021. V současnosti však policie kauzu opravdu vyšetřuje. Kolem záložny se objevily nové skutečnosti.
Na konci loňského roku totiž z „kampeličky“ neznámo kam zmizelo 140 milionů korun určených pro válčící Ukrajinu.
„Kategoricky se ohrazujeme proti křivému obvinění a náznakům, že by Podnikatelská družstevní záložna jakkoli umožňovala nebo se snad dokonce podílela na jakýchkoli protiprávních aktivitách, a to zejména v oblasti boje proti praní špinavých peněz,“ napsala mediální zástupkyně PDZ Dagmar Schejbalová ve vyjádření pro iDNES.cz.
„S klidným svědomím si dovolujeme tvrdit, že vnitřní předpisy, postupy a opatření jsou v PDZ nastaveny dokonce přísněji, než jak je tomu obvyklé u některých velkých bank,“ dodala Schejbalová.
Petr Fiala se nechal slyšet, že si v záložně nechal část úspor, protože měl celý život peníze v jedné bance a odborníci radí spíše diverzifikaci, tedy rozdělit finance do více institucí. Záložnu premiérovi doporučil její dlouholetý klient Miloš Růžička, kterého zná ještě z doby působení na univerzitě.
„Proto jsem tam část úspor uložil. Ptal jsem se tehdy několika známých, co doporučují, sám moc banky a finanční produkty nesleduji,“ dodal Fiala.
Premiérovi hrozí pokutaPodnikatelská družstevní záložna není klasickou bankou. Kdokoli tam chce mít účet, musí být členem družstva a vlastnit družstevní podíl záložny. Jedním z nich je i Fiala. Fiala byl podle svého vyjádření na síti X v záložně za pět let osobně asi třikrát. „Další klienty bankovního ústavu jsem nezkoumal. Ani nevím, že bych tu možnost měl, ale po pravdě řečeno, něco takového by mě vlastně ani nenapadlo. Pro mě bylo důležité doporučení, které jsem měl, skutečnost, že účty jsou standardně pojištěny a zárukou je licence ČNB,“ uvedl. Premiér bude muset za opomenutí nejspíš zaplatit. Podle zákona mu hrozí až padesátitisícová pokuta a přestupkové řízení. „Pokud ministerstvo zjistí podezření na nepravdivost nebo neúplnost oznámení, předá věc přestupkovým orgánům,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. X X X |
Fiala by měl zveřejnit všechna daňová přiznání, řekl Babiš. Koalice premiéra hájí
Nepřiznaný podíl premiéra Petra Fialy v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) není průšvih, shodují se zástupci ODS a KDU-ČSL. Premiér podle nich situaci dostatečně vysvětlil. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že by premiér měl zveřejnit všechna svá daňová přiznání za dvacet let.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL uvedl, že dle jeho názoru premiér celou situaci transparentně vysvětlil. „Jsem přesvědčen, že premiér udělá v následujících dnech vše, aby celou věc uvedl do pořádku,“ řekl iDNES.cz.
Také šéf poslanců ODS Marek Benda premiéra hájí. „Já si teda myslím, že to průšvih není. Tam je fakt jenom administrativní pochybení, že si premiér neuvědomil, že když vkládáte do záložny, na rozdíl od banky, se stáváte podílníkem. Tím pádem by měl formálně hlásit, že má podíl v nějaké právnické osobě. To samozřejmě napraví, a pokud by mu byla vyměřena nějaká pokuta, tak ji bezpochyby zaplatí,“ řekl ve vysílání Rádia Impuls.
„Pokud chce být premiér Fiala transparentní, tak by měl zveřejnit svoje každoroční daňové přiznání. A to za posledních dvacet let, jako jsem to udělal já,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová uvedla, že Fialovo vysvětlení vzbuzuje otazníky. „Opravdu je premiér, který se zaklíná ozdravováním veřejných financí, natolik finančně negramotný, že neví o existenci fondu pojištění vkladů?“ napsala na sociální síti X.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury je zarážející, že Fialu na nesrovnalost neupozornili jeho poradci. „Zároveň vyvstává otázka, zda se jedná o jednotlivost nebo o špičku ledovce, tak jak vidíme u jeho koaličního hnutí STAN,“ dodal.
Na Fialův podíl v záložně upozornily v pondělí Seznam Zprávy. Premiér na zjištění serveru reagoval s tím, že si neuvědomil, že účet v družstevní záložně znamená podíl.
Fiala byl členem Podnikatelské družstevní záložny od roku 2015 do listopadu 2020. Celkem do záložny vložil jeden milion korun. „Nevyužil jsem žádné finanční produkty, měl jsem jen účet,“ uvedl premiér Fiala na sociální síti X.
X X X
Korecký: Fialův utajený milion? Jeho omluva je zvláštní. Korespondenční volbu označil za kalkul
Premiér Petr Fiala (ODS) by měl být opatrnější, řekl ke kauze nepřiznaného milionu korun komentátor MF DNES Miroslav Korecký v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Podotkl, že Fiala byl jedním z tahounů kritiky majetkových poměrů expremiéra Andreje Babiše (ANO). Zároveň zdůraznil, že záložna, ve které měl Fiala peníze uložené, není bezproblémová.
Web Seznam Zprávy přinesl v pondělí informaci, že premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl ve svém majetkovém přiznání část jmění. Konkrétně opomněl podíl v podnikatelské družstevní záložně, kde měl téměř milion korun. To není podle Koreckého zas tak malá částka, aby na ni zapomněl. „Politik má být průhledný a zveřejňovat všechny své příjmy a majetek,“ podotkl komentátor v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Fiala uvedl, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl v ní. Na sociální síti X ujistil, že začal prověřovat, jakým způsobem lze situaci napravit, a požádá o doplnění chybějících informací.
„Omluva, že na to zapomněl, je taková zvláštní. A to i proto, že se celé minulé období táhlo majetkovými poměry bývalého premiéra (Andreje Babiše, pozn. red.). O to víc měl být současný premiér, který byl v čele tohoto tažení, opatrnější,“ řekl Korecký.
Zároveň zmínil, že s družstevní záložnou, v níž měl Fiala uložené peníze, je spojena řada problémů. „Kdo to trochu sleduje, ví, že nejde o úplně bezproblémový sektor finančního trhu. V této kampeličce se v minulém roce najednou ztratilo 140 milionů korun na zbraně pro Ukrajinu. To určitě nedělá premiérovi dobré jméno,“ zdůraznil komentátor. Dodal však, že si nemyslí, že byl chtěl premiér něco utajit. „Je to ale neobratnost, která ho určitě bude stát nějaké politické body,“ podotkl Korecký.
Podle novináře Janka Kroupy, který na nesrovnalost ve Fialově majetkovém přiznání upozornil, má premiérova obhajoba zásadní nedostatek. „Jako družstevníkovi mu každý rok přišla upomínka a pozvánka na valnou hromadu. Záložna mu to tedy každý rok připomínala,“ zdůraznil Kroupa pro CNN Prima NEWS.
Fiala by podle něj měl věrohodně vysvětlit, jak se do záložny dostal a proč v ní vlastně byl. „Zároveň je důležité, aby se stát podíval na to, jak záložna vlastně funguje. Z mého pohledu je velmi problematická,“ podotkl Kroupa.
Sám Fiala k založení účtu na sociální síti X napsal: „Důvod založení účtu byl jednoduchý: Celý život jsem měl peníze v jedné bance, všichni experti ale radí ‚diverzifikovat‘. Proto jsem tam část úspor uložil. Ptal jsem se tehdy několika známých, co doporučují, sám moc banky a finanční produkty nesleduji. Tuto záložnu mi doporučil její dlouholetý klient Miloš Růžička, kterého znám ještě z doby působení na univerzitě. Účet jsem zrušil na podzim 2020 v souvislosti s rozhodnutím naší rodiny koupit byt v Brně.“
Krajané v zahraničí volí dramaticky jinak
Korecký ve vysílání hovořil i o tématu bouřlivě diskutované korespondenční volby. „Vláda ji má v programovém prohlášení, je v tom ale i pragmatický kalkul. Krajané volí dramaticky jinak než obyvatelstvo v této republice. Hlasy, které přijdou ze zahraničí, jsou výrazně pravicové či liberální. Rozhodně ale lidé za hranicemi nevolí Andreje Babiše nebo Tomia Okamuru,“ řekl.
„Ve velmi vyrovnané situaci, kterou v Česku dost často máme, korespondenční volba nějakou roli hrát může. Může být i rozhodujícím jazýčkem na vahách,“ dodal.
X X X
DEMISI, FAŠISTO, KŘIČEL NA FIALU DAV LIDÍ V OSTRAVĚ
POSLANEC VONDRÁK CHCE ZA FAŠISTY S RAKUŠANEM KANDIDOVAT
Demisi, fašisto, řvali v Karviné na Rakušana v „debatě bez cenzury“
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan v pondělí večer odstartoval turné po českých městech zvané Debata bez cenzury a stál proti rozzuřenému davu. „Fašista, fašista! Demisi! Odstup, pokazils na cos sáhl.“ Sál pivnice Centrum v Karviné bouřil. Lidé pískali, bušili pěstmi do stolu. Kdosi si přinesl vidle a hrozivě s nimi máchal.
Více než dvě stovky lidí v Karviné příliš odpovědi šéfa STAN nezajímaly, přišli ho především vypískat a vynadat mu. Za kauzu Dozimetr, za podporu Ukrajiny, za zvyšování daní i za korespondenční volbu.
„Jdi do *iče, ty debile,“ zní na uvítanou od pivem posilněného havíře v kšiltovce s českou vlajkou, který si bere slovo. Sál zatleská a hned na úvod je jasné, že tady žádná selanka ministra nečeká. Rakušan zkouší debatu moderovat, ale všechny pokusy o to, aby se diskuse odehrávala kultivovaně selhávají.
„Proč podporujete fašistický kyjevský režim? Kolik peněz jste poslali, když Američani vraždili v Iráku a Sýrii?,“ bere si mikrofon starší muž v modré bundě. Hospoda pak jednohlasně skanduje „Fašisto“.
„Můj děda byl čtyři roky v koncentráku, aby o mně někdo říkal, že jsem fašista… Já taky o nikom neříkám, že je dezolát, snaží se odrazit smeč Rakušan. Marně. Naštvaný dav neposlouchá.
Setkání bez cenzury mají zjevně završit zákopy mezi vládou a voliči po sérii skandálů či nepopulárních opatření, která snížily důvěru lidí v pětikoalici. Ta na konci loňského prosince roku podle Centra pro výzkum veřejného mínění důvěřovalo jen 17 procent lidí. Jen pár dní starý volební model společnosti Median přisoudil STANu podporu 6,5 procenta. Je otázka, jestli po této diskusi nebude ještě nižší. „My tě stejně volit nebudem,“ směje se nahlas pivem posilněný muž.
„Budou někdy vysvětleny Vrbětice a Dozimetr?“ ptá se důchodce s mikině. „Soud s aktéry Dozimetru začne letos,“ odpovídá Rakušan. Hospoda je plná k prasknutí. Lidé uvnitř zažívají, jak se v konzervě cítí sardinky.
Komusi v tašce cinkají lahváče. Možnost položit ministrovi otázku vyvolává tlačenici, k mikrofonu se chce dostat každý. „Uhni!,“ velí rudolící pán v kostkované košili s kšandami, když si klestí cestu davem. Pár rázovitých havířů u stolu vytahuje cigarety a ostentativně kouří, kouř vyfukují směrem k Rakušanovi.
„Někdo na facebook napíše, že schvaluje útok na filozofické fakultě a okamžitě k němu vtrhne komando. Proč nebyli policajti tak rychlí u toho střelce?“ pouští se na tenký led další „chachar“. Rakušan se ale nenechá zviklat. „Jen ať tam URNA vtrhne, jen ať ho vyvleče,“ reaguje, ale jen tím vlévá olej do ohně a sál bouří. Starší dáma v pleteném svetru lapá po dechu. V kabelce loví prášky na tlak a rukou stírá pot z čela.
O slovo se hlásí skupinka mužů s kamerami, kteří natáčí celý večer. „Kdy dáte rozhovor nám, alternativním médiím a nebudete se skrývat u Václava Moravce,“ ptají se. „Jsem tady, tak vidíte, ptejte se,“ stihne se překřičet hluk ministr, ale to už si mikrofon ukradne člen místní SPD.
„Jste ministerstvo propagandy, blokujete webové domény,“ vpálí ministrovi do tváře.
„My nic neblokujeme, to dělá CZ.NIC, nikoliv náš resort. Prošlo to Ústavním soudem,“ odvětí Rakušan, ale tato odpověď lidem nestačí. Pískají a buší do lavic. Rakušanova ochranka je nervózní. Stojí čím dál blíž ministrovi, nervózně si mnou ruce. Ad omnia paratus – Na všechno připraven, hlásá nášivka na jejich bundách. Jejich těkavé pohledy do rozlíceného davu naznačují, že na tohle připraveni tak úplně nebyli.
Když do sálu vstoupí muž s vidlemi a nápisem „Pro válečné štváče a vlastizrádce“, skenují ho pohledem. Nápis na kartonu je opatřen dvěma velkými bulvami, v narážce na ministrovu přezdívku, již nakonec sám vtipně glosuje: „Já vím, říkají mi Kuliočko,“ zasměje se trošku falešně. Bez poznámek pak nechává další transparent, obří telefon z polystyrenu, na němž se skví nápis „Kinder secret telefone Ropušan“, nejspíš v narážce na šifrovaný telefon, jehož vlastnictví ministr zdůvodnil tím, že jej vlastně vůbec nepoužíval a hrály si s ním jeho děti.
„Proč jste sem vůbec přijel? Jde vám je o ty kamery, které vás tu natáčí,“ bere si slovo mladík v saku, ale dřív než stihne Vít Rakušan obsáhleji reagovat, dotaz klade policista v civilu:
„Chlubíte se, že jste policajtům přidali 10 procent, ale o 20 tisíc ročně jste je ožebračili, protože jste jim zrušili příspěvek na stravování.“
„Začneme ho zase letos vyplácet,“ odpoví ministr.
Po dvou hodinách „debata“ končí. Dvě stovky Karviňáků odchází spokojeno, že si stihli zařvat na ministra.
Důvod, proč si vybral zrovna Karvinou, je nasnadě. Chtěl ukázat, že se nebojí přijít tam, kde vláda pětikoalice velkou podporu nemá. Komunální volby tu pro STAN nedopadají nikdy dobře. Třetí největší strana v Poslanecké sněmovně tu jen paběrkuje. Naposledy zde hnutí utržilo 1,65 procent hlasů. V roce 2018 tu ještě v koalici s Piráty získalo uskupení 5,97 procent a 2 mandáty a to bylo naposledy, kdo zdejší politiky STAN promluvil.
Ostatně o volby tu velký zájem není. Volební účast v Karviné v roce 2022 dosáhla 35 procent, což je o 11 procent méně, než byl celostátní průměr. Ale možná se STANu v příštích krajských volbách zadaří, kandidovat za něj totiž bude exhejtman Moravskoslezského kraje a bývalý místopředseda ANO Ivo Vondrák, který se s Babišovým hnutím rozešel.
To, že se v Karviné tradičním stranám zatím nedaří, není divu. 8 procent žáků tu nedokončí základní školu. Desetina lidí je v exekuci. 4 tisíce lidí nemá práci. Město patří k šestici evropských měst, kde je nejvíc znečištěné ovzduší. Karviná se trvale vylidňuje, z někdejších 82 tisíc obyvatel ji zbylo necelých 50 tisíc. Jen mezi lety 2004 a 2018 klesl počet obyvatel Karviné o 10 643 osob, což představuje ztrátu 17 procent.
Demografická analýza, kterou si před několika lety nechal zdejší magistrát zpracovat počítá s tím, že do roku 2033 z Karviné „zmizí“ další 4,5 tisíce lidí a město bude mít 43,6 tisíce obyvatel. Dětí se tu každý rok narodí o 200 méně, než kolik lidí tu zemře. Naděje dožití, neboli střední délka života dnešních šestiletých dětí je v Karviné vypočtena na 72,7 let, zatímco Praha má téměř 78 let.
Kvete tu byznys s chudobou, 2300 zdejších lidí má bydliště psané na úřadu. Poslední dostupní údaje z roku 2017 hovořily o 674 výherních automatech na území města.
Ostatně v žebříčku kvality života, který každý rok zveřejňuje společnost Obce v datech, je aktuálně město Karviná na posledním, 205. místě. Horší už to není nikde.
Město je sužované smogem. Česká legislativa připouští maximální koncentraci 20 mikrogramů polétavého prachu z topenišť za rok, Karviná má dlouhodobý průměr 30 mikrogramů.
Snáz tu seženete pervitin, než práci. Uhlí se zde přestalo hlubinně dobývat před třemi lety, poslední šachta ještě funguje v sousední Stonavě, i ta ale v roce 2025 skončí. Útlum těžby zvýšil nezaměstnanost, která tu dosahuje osmi procent. Na konci roku 2023 bylo v Karviné 13 500 uchazečů o zaměstnání.
X X X
RAKUŠAN SI V OSTRAVĚ SEDL NA DRAHÝ PIVNÍ SUD FIALY
PIVO SE NEZDRAŽILO ANI ZA DR HUSÁKA
DR: ŠTROUGAL DÁVAL HORNÍKŮM PO SMĚNĚ STO KORUN NA PIVO
PIVO ZA HUSÁKA STÁLO DVĚ KORUNY, ZA FIALY DNES STOJÍ 70 KORUN
Rakušan si v Karviné sedl na pivní sud nenávisti. Hospoda mu nadávala do fašistů
Stovky vypitých půllitrů, převážně agresivně naladění pivaři a nebezpečně moc osob na metr čtvereční v uzavřeném prostoru. Zda je to od minstra vnitra Víta Rakušana (STAN) dobrý nápad uspořádat Debatu bez cenzury zrovna v hornické pivnici na sídlišti v Karviné, to jeho tým asi ještě vyhodnotí. Z pohledu laika je to riziková situace. Hlava na hlavě, raději si nepředstavovat, kdyby se slovní vulgarita v těsném prostoru proměnila ve fyzickou. „Proč tak vehementně podporujete kyjevský fašistický režim?“ Přesně tak zní jeden z prvních dotazů Debaty bez cenzury. Diskusního pořadu, s nimiž se ministr vnitra rozhodl objíždět republiku, hlavně okrajové části země.
Počítal Vít Rakušan s možností, že hned od počátku besedy budou padat i dotazy, které možná naplňují paragrafy číslo 355 a 356 trestního zákoníku? Tedy hanobení národa či podněcování k nenávisti. „Proč tak vehementně podporujete kyjevský fašistický režim?“ Otázka vyřčená v karvinském výčepu anonymním tazatelem je minimálně na hraně, tento večer nebude zdaleka jediná. Je něco po 17. hodině, pondělí 22. ledna 2024. Hospoda napjatě čeká na odpověď.
Proruská nálada v sídlištním výčepu
Rakušan sice slibuje Debatu bez cenzury, tohle je ovšem provokativní dotaz z dezinformační scény. Ministr vnitra je ve složité situaci, má vůbec reagovat? „Tím agresivním režimem není Ukrajina, ale Rusko,“ nakonec prohlásí. Sál zabučí, tedy jeho velká část. Ministr se snaží apelovat na československou zkušenost z roku 1968 a tehdejší okupaci sovětskou armádou. „Neměli bychom vytěsňovat vlastní zkušenosti s Ruskem,“ dodá Rakušan. Ze sálu přiletí na pivní pěně další konspirační teorie, která míchá hrušky s jabkama: „V roce 1968 nás napadl Sovětský svaz včetně Ukrajinců.“ Výčep křičí něco o účelové lži a ohýbání historie.
„Nefoť mě, nebo ti to rozbiju,“ okřikuje mě jeden z hostů. Asi 200 účastníků debaty přitom sleduje nejméně dvacítka novinářů a spouště mobilů a fotoaparátů permanentně cvakají. „On to tak nemyslí,“ omlouvá kamaráda nad půllitrem jiný štamgast. „Je celostátně hledaný, tak se toho Ropušana prostě bojí.“ Černý humor je rozhodně lepší než následující dotazy.
X X X
Když je ministr vnitra označen za fašistu
Publikum v hospodě pořád pálí stejnou ráží. Invazi ruských vojsk na nezávislou Ukrajinu, která je spojena s genocidou (v Buči, Irpini a jinde) i s každodenním vražděním civilistů včetně žen, dětí a starců, prostě mnoho přítomných odmítá přijmout jako realitu. Padá dotaz, jak si Rakušan mohl dovolit vyvěsit na ministerstvo vnitra instalaci s tváří Vladimira Putina v pytli na mrtvoly.
„Fašista, fašista, fašista,“ hřímá sídlištní krčma, až jde z davu strach. Hospody brání Putina, z toho jde docela hrůza. A je to velmi nestandardní situace, když tolik hlasů křičí na ministra vnitra, že je fašistou. Encyklopedie o fašismu mimo jiné říká, že jde o politickou ideologii, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus či militarismus. Rakušan opět zabrousí do historie a připomene, že jeho dědeček byl za nacistů vězněn čtyři roky v koncentračním táboře. „A pokud budete popírat, že Putin není vrah dětí, žen a civilistů na Ukrajině, tak se neshodneme,“ dodá.
Politik s pivem a tykání místopředsedovi vlády
Ministr vnitra se napije z půllitru. Rázného piva z rázovitého kraje, s těmito hesly rády pracují právě místní pivovary. Sál půllitr v jeho ruce oceňuje, Rakušan se posiluje chmelovým mokem v hornické hospodě, to jsou body navíc. Uběhne půlhodina a ze sálu opět zazní obhajoba válečného zločince Putina: „Proč lžete? Proč vyvěšujete pytle s mrtvolami?“ Rakušan se snaží usmívat, tuhle Debatu bez cenzury musí dohrát do konce. Vždyť slíbil, že dialog s Karviňáky povede celé dvě hodiny, a hodlá to dodržet.
Padají samozřejmě i dotazy jiného druhu než ty spojené s válkou na Ukrajině. Někdy je to i drsná tykačka: „Já se chcu zeptat, kdy podáš demisi? Už jsi zkazil, na co jsi sáhnul.“ Pivnice v ten okamžik zaskanduje: „Demisi, demisi, demisi…“
Jistý bachař si stěžuje, že musí z Karviné dojíždět až do Valdic, protože ve věznicích v Moravskoslezském kraji pro něho není místo. „Kluk se mě ptá, proč zase odjíždím na dva měsíce pryč. A to všechno za 34 tisíc čistého,“ stýská si člen vězeňské služby. Od jiných stolů se nesou další dotazy spojené se sociální situací v regionu. Chlapi se na místopředsedu vlády obrací s dotazy na vývoj v huti Liberty Ostravy a matka postiženého dítěte emotivně líčí, že státní příspěvek na péči ve výši 4 600 korun je jedním slovem směšný.
Výhrůžky lidovým soudem
„Lid vás potrestá,“ zazní také od stolů s pivními čepicemi. „Usilujeme o zřízení lidových soudů,“ nechá se slyšet jiný představitel dezinformační scény. Lidové soudy znal například nacistický režim anebo ten komunistický po převratu 1948. Spravedlnost tam podstatná nebyla, jen ideologie.
Trpělivost Víta Rakušana je svým způsobem obdivuhodná. Obrazně řečeno, Rakušan si v Karviné sedl na pivní sud plný nenávisti. V hornickém městě, u kterého stojí poslední dvě černouhelné hlubinné šachty v České republice (Doly ČSM 1 a ČSM 2), se protestuje i proti korespondenční volbě krajanů v zahraničí. „Když někdo žije 15 let v cizině, h*vno ví o našich politicích, volit by neměl,“ s vážnou tváří mi říká 64letý muž. Někdejší hornický předák, který velel partě 25 havířů. Emigranti jsou zlo, tak ho to učili v komunistické škole…
Ukrajinská karta stále znova
A opět Ukrajina. Jeden z přítomných vypráví ministrovi, jak ho údajně zmlátili a zranili Ukrajinci. Policisté prý do protokolu napsali, že o šlo neznámé pachatele romské národnosti. Ministr vnitra marně vysvětluje, že Ukrajinci se na kriminalitě v Karviné podílejí minimálně, mají na svědomí jen 1,4 procenta trestných činů spáchaných ve městě.
Někteří hosté jsou po dvou hodinách viditelně opilí, ale s počtem piv napětí v sále kupodivu vyprchává. Mnoho štamgastů už Rakušana vůbec neposlouchá a věnují se kamarádům, další odcházejí, pivnice Centrum se pomalu vylidňuje. Poslední dotaz: „Jsme ještě vůbec stát, anebo už je to korporace?“ Rakušan: „Stát není firma, stát je stát. A o politicích rozhodují občané ve svobodných volbách. I proto jsem dneska tady.“
X X X
ZA TRUMPEM SE VALÍ MLADÍ LIDÉ AMERIKY, VIDÍ BUDOUCNOST
SPOKOJENÝ ŽIVOT BEZ VÁLKY
TRMP CHTĚL SNÍŽIT I POČET VOJÁKŮ V EVROPĚ
Americký exprezident Donald Trump, jenž usiluje o prezidentskou nominaci v republikánských primárkách, těží z nečekané podpory. Na jeho stranu se přiklánějí vysokoškolsky vzdělaní republikáni, kteří vůči němu byli dříve skeptičtí. Přiznávají, že nyní se za něj staví, protože mají pocit, že demokraté se ho snaží zničit soudními kauzami. Vzpomínají též na ekonomickou situaci za jeho vlády.
Během prezidentských voleb v roce 2020 Trump ztratil podporu devíti procent republikánů, kteří volili jiného kandidáta. Jeho soupeř Joe Biden oproti tomu přišel jen o čtyři procenta demokratů. Podle některých pozorovatelů právě tato ztráta stála exprezidenta druhé funkční období.
Trump se dlouhodobě potýkal s nedůvěrou vzdělanějších republikánů. Podle analýzy listu The New York Times bylo 56 procent přeběhlíků právě z této skupiny.
Bývalý šéf Bílého domu si u nich dále pohoršil po kongresových volbách na podzim 2022, v nichž Republikánská strana nedosáhla takových výsledků, jakých se očekávalo. Voliči to připisovali právě nízké kvalitě Trumpem podporovaných kandidátů. Podle tehdejšího průzkumu Suffolk University/USA Today chtělo 76 procent respondentů z řad vysokoškolsky vzdělaných republikánů jiného republikánského nominanta za prezidenta.
Nyní je ale situace jiná. Právě republikáni s tituly začínají být tou silou, jež se začíná za exprezidenta provázaného skandály stavět. Tento měsíc tentýž zadavatel průzkumu zjistil, že Trump má podporu 60 procent těchto republikánských voličů.
Obliba Trumpa mezi nimi překvapivě výrazně vzrostla loni v březnu po obžalobě v kauze „držhubného“ pro pornoherečku Stormy Daniels. Trump se tak stal prvním americkým exprezidentem, který kdy byl obžalován. Rozhodnutí velké poroty v New Yorku označil za „politické pronásledování a vměšování do voleb“. A mezi republikánskými voliči tato konspirační hypotéza rezonuje.
„Pokud by letos nešel do voleb, nemyslím si, že by po něm šli. Jen se bojí, že pravděpodobně znovu vyhraje,“ řekl britskému listu The Times softwarový specialista Ganesh Akella. Podle něj jsou čtyři žaloby vůči Trumpovi „čistě politicky motivované“.
K podobnému závěru dospívá i bývalá realitní agentka Yolanda Gutierrezová, jež hodlala volit floridského guvernéra Rona DeSantise, který o víkendu ze závodu o republikánskou nominaci odstoupil. „Ale nyní preferuji Trumpa, protože demokraté se snaží přijít na jakýkoliv způsob jeho uvěznění,“ říká čtyřiadevadesátiletá žena.
Majitelka dvou květinářství Lisa Keathlyová přiznává, že ve svých volebních preferencích se chová trochu jako rebelující teenager. „Možná bych měla jít za Trumpem, protože každý mi říká, ať to nedělám. Část mě si říká: Proč jsou tak vyděšení?“
Strach z propadnutí hlasu
Někteří voliči se rozhodli pro exprezidenta z obav, že jinak jejich hlas zbytečně propadne. Podle listu The New York Times jde o jakési sebenaplňující proroctví. Řada republikánů je natolik přesvědčena, že Trump v primárkách zvítězí, že i ostatní se pod vlivem síly této představy přidají na exprezidentovu stranu.
„Můj hlas by se rozplynul ve vzduchu,“ obává se IT expert Chip Shaw. „Země za něj fungovala opravdu hladce. Myslím, že ekonomika byla o dost lepší. Neplatili jsme šest dolarů za karton vajec.“
Neuspokojivá hospodářská situace sužovaná vysokou inflací, posílání velké vojenské pomoci zahraničním zemím místo řešení vnitřní bezpečnosti na hranicích, to jsou časté výtky směřované republikány na Bidenovu administrativu a jeden z určujících důvodů, proč hodlají do souboje s ním poslat jeho předchůdce. Naléhavá potřeba sesadit Bidena byla mezi republikány klíčovým faktorem při rozhodování, kterého kandidáta podpořit, zjistili exprezidentovi asistenti ve svém interním výzkumu mezi voliči.
„V dnešní americké politice záleží na stranické příslušnosti více než na čemkoli jiném a vysokoškolsky vzdělaní republikáni vůči tomu nejsou imunní,“ vysvětluje Dante Scala, profesor politologie z University of New Hampshire, proč se vzdělaní republikáni přidávají k té části voličstva strany, jež tvoří jádro Trumpových příznivců – k Američanům bez vysokoškolského titulu.
Pro poslední vážnou soupeřku bývalého šéfa Bílého domu Nikki Haleyovou je přesun vysokoškolských republikánů k jejímu protivníkovi velmi znepokojivým trendem. Právě mezi nimi má své hlavní přívržence. Trump jich však má stále víc.
X X X
OBČANÉ KARVINÉ NAPRÁSKALI ZADEK RAKUŠANOVI, DODNES HO BOLÍ…
NEUKÁZAL ŽÁDNOU BUDOUCNOST, NEODSTRANIL POTÍŽE, NEZAMĚSTNANOST
RAKUŠAN JAKO FIALA, MYSLÍ JEN NA MILIONY Z POLITIKY PRO SEBE
PROČ NEZAČNE PODNIKAT, JAKO BABIŠ, ČUBA, BAŤA?
DODNES RODINY PO MRTVÝCH A ZRANĚNÝCH STUDENTŮ FF NEDOSTALI ODŠKODNĚNÍ, MILIONY
KDY TO MINISTR RAKUŚAN ZAŘÍDÍ?, TVRDÍ EXPERTI
Ministr vnitra a šéf hnutí STAN v pondělí odstartoval turné po českých městech zvané Debata bez cenzury. Ač stál proti rozzuřenému davu, který jej několikrát vyzval k demisi, tak podle politologa Lukáše Valeše se mu povedlo zpopularizovat sebe samotného. „Lidé mu jasně ukázali, že v Karviné mu pšenka nepokvete,“ hodnotí v rozhovoru pro iDNES.cz Valeš.
X Zvládl podle vás ministr vnitra Vít Rakušan pondělní debatu v Karviné?
Máme velmi zvláštní reakce. Od naprosto odmítavých, kdy na něj křičeli „fašisto“ a většina odpovědí nesklidila podporu, po druhou stránku, kdy mu všichni potom zatleskali.
Vypadá to spíše jen na jedno velké PR, kde mimochodem bylo nasazeno spousta policistů, což tedy nevím, zda by mělo rámovat demokratickou debatu politika. Také je otázka, kdo to zaplatil, jestli daňový poplatník, nebo jestli pan ministr ze svého, což pochybuji.
Rakušanovi se ale povedla určitě jedna věc, a to zpopularizovat sebe samotného, popřípadě STAN. Mám obavu, že mu ani nešlo uspět v debatě, přesvědčit publikum, ale udělat si velké promo, a to se mu povedlo.
X Byl to podle vás od něj a celého hnutí STAN dobrý tah, vyrazit mezi lidi a ještě do poněkud chudého kraje?
Samozřejmě vyrazili tam, kde se dala očekávat konfrontace. Ta skutečně přišla a velmi tvrdá. Jenže Rakušan sám říkal, že si vezme nejlepší marketéry, takže jim jde tedy skutečně spíše o marketingový dojem. Ne ani tak o to, aby si pan ministr povídal s občany.
Na druhou stranu je otázka, zda pan ministr nyní nechce odklonit pozornost veřejnosti od otázek kolem policejního zásahu na filozofické fakultě. Také to může být začátek volební kampaně, kde STAN do evropských voleb kandiduje sám. Mimo jiné dalším důvodem může být, že se chce hnutí vymezit proti ostatním vládním stranám.
Inspirovali se
X Nakousl jste volební kampaň. Může to být i již trénink na sněmovní volby, které se konají v příštím roce, nebo je na to ještě příliš brzy?
Je to ještě brzo z časového hlediska. Na druhé straně možná pan Rakušan zkouší nástroje, které zatím pro STAN nebyly úplně standardní, řekněme téměř zemanovské nebo babišovské. Vždycky to byl právě tento typ politiků, kteří šli mezi lidi a objížděli regiony.
To vedení STAN nikdy moc nedělalo. Teď se zdá, že se inspirovali těmi úspěšnými a může to také znamenat změnu marketingové strategie pro volby do Poslanecké sněmovny.
X Zmínil jste Andreje Babiše a jeho výjezdy do regionů. Jenže Babiš si vybíral spíše regiony, kde měl své příznivce. Rakušan šel trochu jinou cestou. Mohla to být od něj také snaha, aby na sebe upozornil, že se nebojí i mezi odpůrce, což mu přinese například body v Praze?
Určitě. On do Karviné nepřijel přesvědčovat přesvědčené. Lidé mu jasně ukázali, že v Karviné mu pšenka nepokvete. I když to na první pohled vypadalo jako sado maso, on díky tomu, že vyvolal konflikt, na sebe upoutal obrovskou pozornost všech médií.
To znamená, že Rakušana tímhle způsobem oslovuje standardní pražské, ale i jiné voliče, kteří říkají: „Vidíte, jaký je to charakter, jak je statečný, nebojí se střetu a je schopný diskutovat o čemkoliv.“
Myslím si, že příjemcem vzkazu nemělo být publikum v Karviné. V Karviné nebo v dalších vyloučených lokalitách STAN nikdy volit nebudou. Celé je to podle mě o tom, která vládní strana získá hlasy od jiné vládní strany. Každý chce uloupnout svůj podíl. To je podle mého důvod, proč se strategie takto rozjela.
Vláda je pro ně přítěží
X Takže STAN nyní rozjel kampaň, která má vzít voliče například koalici SPOLU či Pirátům?
Ano. Sám Rakušan začal videem, kde lidem vlastně řekl: „My bychom to dělali mnohem líp, byli bychom mnohem průraznější, ale ohledy na koaliční partnery nás nutily…“
To všechno jsou teď tedy jenom náznaky, ale poměrně velmi významné, toho, že prostě STAN poprvé po víc než dvou letech, kdy byl integrální součástí vlády, najednou cítí, že vláda je pro něj přítěží, že není populární a je třeba se proti ní vymezit. Je to taková snaha se zviditelnit a ukázat se jako alternativa pro pravicové občany.
X Zmínil jste video, kde také ministr Rakušan má narážku na premiéra Petra Fialu. Může tohle všechno způsobovat nějaké pnutí ve vládní koalici?
Samozřejmě, že to bude dělat pnutí, ale to je celkem normální. My jsme už zapomněli třeba v devadesátkách, ale i později – kdykoliv vládní koalice tvořily tehdy jenom tři strany, tak samozřejmě v rámci koalice se lidé snažili jednak nějak držet tu vládu, ale zároveň se vymezit proti ostatním koaličním partnerům.
Tato vláda je unikátní v tom, že dlouho držela všechny svoje problémy pod pokličkou. Sjednocující prvek byl Babiš. Teď to vypadá, že pravděpodobně tváří v tvář volbám, zejména v tomhle, ale i příštím roce, strany budou stále více a více egoistické a budou se snažit prosazovat sebe sama na úkor i vládní koalice a vládní spolupráce.
X X X
NSZ STŘÍŽ KONTROLOVAT S POLICISTY NA MINISTERSTVU ZAHRANIČÍ
MILIARDY NA UKRAJINU
NA UKRAJINĚ VELKÁ KORUPCE, MILIARDY TAM CHCE ZASÍLAT I MLUVČÍ OD PAVLA A FIALY ŘEHÁKOVÁ
KDYŽ DNES SKANDAL I S FIALOU, NEDÁ SE JÍ VĚŘIT, TVRDÍ EXPERTI
Bývalá Pavlova mluvčí přešla na resort zahraničí. Obsadila funkci poradkyně
Markéta Řeháková, která ještě nedávno zastávala funkci mluvčí prezidenta Petra Pavla, má nové angažmá. Od zhruba poloviny ledna je na ministerstvu zahraničí, kde působí na pozici poradkyně vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného. Sama Řeháková nástup do nové funkce redakci iDNES.cz v pondělí dopoledne potvrdila.
První s informací v pondělí přišel server Novinky.cz. Řeháková pro iDNES.cz potvrdila, že bude mít na starosti pomoc s čerpáním peněz z mezinárodních fondů a „otevírání dveří“ českým firmám ve válkou poničené zemi.
„Mohu potvrdit nástup na pozici poradkyně vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. Smyslem práce je pomáhat k úspěchu českým firmám na Ukrajině a tím i ke zlepšení životních podmínek tamních obyvatel,“ uvedla pro iDNES.cz Řeháková.
Podle jejích slov tým vládního zmocněnce Kopečného propojuje české veřejné instituce, byznys a neziskové organizace mezi sebou a s ukrajinskými partnery.
„Věnovat se budu zlepšování povědomí českých firem o tom, jak získat peníze z mezinárodních zdrojů určených na rekonstrukci Ukrajiny. Půjde například o pomoc, kterou pro Ukrajinu připravuje Evropská unie na roky 2024 až 2027,“ doplnila bývalá mluvčí prezidenta.
„Přinášejí hmatatelné výsledky“
Cílem podle ní je mít všechny informace, aby byly české společnosti a instituce připraveny prostředky čerpat, jakmile budou k dispozici. „Díky této práci se můžu podílet na projektech, které přinášejí hmatatelné výsledky a pomáhají vracet stabilitu do válkou rozvrácené země,“ podotkla dále Řeháková.
Současně dodala, že jde navíc o oblast, která ji dlouhodobě zajímá, protože bezpečnostní politice a diplomacii se různým způsobem věnuje už od vysokoškolských studií.
Redakce iDNES.cz oslovila i ministerstvo zahraničí. Mluvčí resortu Daniel Drake nástup Řehákové rovněž potvrdil s tím, že bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti.
Kopečný agendu Řehákové popsal slovy, že v týmu potřebuje někoho, kdo má analytické schopnosti, dokáže zpracovávat větší množství informací a má zkušenosti s fungováním bezpečnostní a zahraniční politiky.
„S Markétou Řehákovou mám dobré zkušenosti už z dřívější spolupráce. Znám ji z doby, kdy působila jako novinářka v Hospodářských novinách a psala právě o bezpečnostní politice. Později se jako analytička věnovala informační bezpečnosti ve společnosti Semantic Visions,“ popsal Kopečný.
Organizace podnikatelské mise na Ukrajinu
V týmu prezidenta Pavla podle něj získala povědomí o fungování politiky zevnitř. Kopečný také vyzdvihl, že se podílela na organizaci cesty prezidenta Pavla na Ukrajinu a návštěvy prezidenta Zelenského v Praze.
„Za mě je to spojení, které dává smysl. Jsem rád, že se podařilo najít formu, jak můžeme spolupracovat, umožní nám to pro český byznys na Ukrajině dělat víc,“ uvedl dále vládní zmocněnec a současně dodal: „Prvním společným úkolem bude organizace podnikatelské mise na Ukrajinu v polovině letošního února.“
Redakce iDNES.cz se také dotázala na to, jak bude Řeháková za svou práci odměněna. „S takovým dotazem se prosím obraťte na paní Řehákovou,“ odvětil mluvčí resortu Drake. Ta dotaz přešla bez reakce.
X X X
FIALOVA HRSTKA ROZHODUJE O ČR
Základ demokracie v ČR, Pavlovi na Hradě to vyhovuje
Z KOMUNISTY PAVLA BOJOVNÍK PROTI HITLEROVI, DNES OCHRÁNCE FAŠISTŮ NA UKRAJINĚ, V NĚMECKU
Pro válku fašistů zanechal i ochranu lidí a firem v ČR, která byla před Hitlerem
Jedno horní procento české společnosti vlastní 36 procent veškerého českého majetku, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v Evropě. Ale málokdo tuší, že polovinu z toho drží pouhá jedna tisícina této skupiny. To je snad největší koncentrace majetku na světě.
Je to mnohem horší, než jste si mysleli. Nikdo nečekal, že majetek bude v Česku rozdělen rovnoměrně, ale lidé netuší, jak je to doopravdy. Většinou si myslí, že nejbohatších 20 procent naší společnosti nebude mít víc než polovinu veškerého majetku, jak zjistil na konci loňského roku resortní Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Ve skutečnosti je to jinak, nejbohatší horní pětina vlastní čtyři pětiny veškerého majetku. A na dolní pětinu nezbylo prakticky nic.
Na výzkum upozornil SeznamZprávy, jehož ekonomická rubrika – na rozdíl od té politické – stojí za pozornost.
Žijeme ve světě, který je plný dat, a přesto nám chybí základní informace o nerovnosti, konstatuje pařížská Světová laboratoř nerovností (World Inequality Lab). „Vlády po celém světě každoročně zveřejňují čísla o hospodářském růstu, ale ta nám neříkají, jak je růst rozdělen mezi obyvatele – kdo na hospodářských politikách vydělává a kdo prodělává. Přístup k těmto údajům je přitom pro demokracii zásadní,“ píše tato organizace v úvodu své Zprávy o nerovnosti ve světě 2022.
Čeští vědci to potvrzují. Podle Sociologického ústavu Akademie věd z národních účtů lze spočítat celkovou hodnotu jmění českých domácností. „Data jsou poměrně spolehlivá, i když údaje o nejbohatší skupině mohou být zkreslené. Úplně nám ale chybí důležité informace o tom, jak je bohatství ve společnosti distribuováno,“ cituje SeznamZprávy ekonomku Kamilu Fialovou.
Doplňuje to konstatování Jakuba Komárka z PAQ Research, že ve Skandinávii nebo Švýcarsku majetky podléhají daňovým záznamům, v zemích eurozóny zase probíhá majetkové šetření, ale v Česku taková data nikdo nesbírá. Do majetku se přitom nezahrnují jen nemovitosti, ale všechna aktiva, která mohou vytvářet příjem, tedy třeba i akcie nebo dluhopisy.
PAQ Research je společenskovědní výzkumná neziskovka Daniela Prokopa, ve které Jakub Komárek už před několika lety soustředil výzkum na vztah majetku a daní. Zaměřil se na to, že česká majetková nerovnost výrazně vyšší než příjmová, avšak naše daně z majetku patří k nejnižším.
Tady bych dodal, že statistiky, podle kterých je příjmová nerovnost v Česku nižší než majetková, mohou být zkresleny tím, že příjmy lze snadno zapřít a ukrýt do majetkových operací, které u nás nikdo nesleduje. Ale proč by je také sledoval, když se majetek nezdaňuje.
To neznamená, že extrémní majetková nerovnost nemá na společnost vliv. „Vysoká majetková nerovnost je problém zejména v tu chvíli, kdy je majetek převážně nabýván dědictvím, a ne vlastní prací a píli. V tomto případě silně narušuje mezigenerační sociální mobilitu. Vysoká koncentrace majetku představuje také společenskou moc a může se skrze ovlivňování politiků a veřejných politik promítat do demokratických procesů,“ píše Komárek.
Údaje o majetkovém rozdělení vycházejí z odhadů každoročního přehledu Credit Suisse Research Institute. Ukazuje, že koncentrace na vrcholu české majetkové pyramidy je opravdu mimořádná. Už samotné jedno horní procento ohromí vlastnictvím 36 procent veškerého českého majetku, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v Evropě.
Ale málokdo tuší, že polovinu z toho drží pouhá jedna tisícina této skupiny čili 85 nejbohatších Čechů. Nejbohatších 0,001 procenta české společnosti, alespoň těch, jejichž jména známe ze žebříčků Forbes, vlastní 16 procent veškerého majetku. To je podle některých zdrojů nejvíc, kam statistika dohlédne. Je to víc než v Americe. A když k tomu přičteme nejvyšší odliv dividend v poměru k HDP, vidíme jasně, kam jsme to dopracovali.
Pozoruhodné je, že v Česku došla oligarchizace mnohem dál než na Slovensku. To si oddělením od Československa v tomto smyslu trochu pomohlo. Zatímco v Česku má 10 procent nejbohatších obyvatel 64 procent majetku, na Slovensku má tato horní skupina jen 38 procent. Ještě zřetelnější je to u horního jednoho procenta, které má v Česku 36 procent, ale na Slovensku jen 13 procent veškerého majetku, byť i to spadá do kategorie východní divočiny.
Komárkova studie je jednou z mála, která navazuje na práce Thomase Pikettiho (Kapitál pro 21. století) nebo Gabriela Saeze a Emannuela Zucmana o „skrytém bohatství národů“ obsaženém v daňových únicích, obcházení daňové povinnosti i politické neochotě zdaňovat velké majetky.
„Rostoucí nerovnost v bohatství vede k pozitivní zpětné vazbě (efekt sněhové koule), díky níž rostoucí kapitálové příjmy dále prohlubují materialistické štěpení společnosti (Saez & Zucman, 2016). Skutečnost, že rostoucí nerovnost v bohatství je procesem pozitivní zpětné vazby, znamená, že čím později bychom tomuto jevu čelili, tím obtížnější by bylo tento zrychlující se trend zvrátit. Jednotlivci s vysokým podílem na národním bohatství mají lepší prostředky k ovlivňování národní politiky, mediálního prostředí, a tedy i veřejného narativu,“ konstatuje Komárek (v překladu z anglické části studie).
Zprostředkovává také výklad, jak toto bohatství mohlo vzniknout:
„Cenné poznatky nabízí kapitola „Majetkové rozdíly“ v knize Jiřího Večerníka a Martiny Mysíkové „Jací jsme rovnostáři?“ (2017). Zatímco socialistický režim před rokem 1989 neumožňoval jednotlivcům hromadit individuální bohatství ve velkém, znovuzavedení osobního vlastnictví po listopadu 1989 umožnilo návrat „starého bohatství“ a vznik „nového bohatství“.
Večerník a Mysíková (2017) uvádějí čtyři způsoby, jak v novém režimu přijít k bohatství:
(i) transformace „socialistického vlastnictví“ či dispozičních práv na standardní kapitálové vlastnictví během privatizace;
(ii) restituce a znovunabytí rodinného majetku původními vlastníky či jejich dědici;
(iii) transformace „politického kapitálu“ na ekonomický (kapitalizace informační výhody); a
(iv) možnost využít právních mezer v soudním systému a jeho dohledu.“
Tolik ze zmíněné studie.
Když poslední pasáž přeložím: Triky kuponových fondů a privatizační úvěry bank, které nebylo třeba splácet; ideologicky zběsilé, ale ekonomicky nesmyslné restituce; politici a krtci na ministerstvech, kteří hlídali beztrestnost „lehkých topných olejů“, nadbíhali arbitrážím proti republice nebo pomáhali výhodně zprivatizovat OKD a další; nebo „naprosto legální“ insolvenční loupeže za bílého dne a bankovní a exekuční lichvářství.
Jistěže se dalo vydělat i podnikáním, zejména v IT. Bohužel se však nenaplnila iluze, že černé peníze, které vznikly po etapě, kdy se na chvíli zhaslo, budou společností opovrhovány, takže se to pročistí samo. Nic takového se nestalo. Navíc zanikl jeden z pilířů demokracie, kterým je nezávislý tisk. Všechna velká média jsou dnes vlastněna oligarchy. Mají svobodu jen k obhajobě jejich zájmů. Nesmí například dopustit nějakou intenzivnější debatu o spravedlivém zdanění.
Zmrzačení české daňové soustavy, která drastické majetkové rozdíly naprosto ignoruje, přímo křičí. Příznačné je, že zdanit velké majetky (nikoliv každou kůlnu) odmítají až do krve politici stran, které samy sebe rády označují za „demokratické“. Označují se tak, aby se tím vymezily od konkurence, a nejspíš i proto, že by to za těchto okolností nikoho nenapadlo. Demokracie je totiž o občanské rovnosti. Míra nerovností je tedy měřítkem, které nám ukazuje, jak se demokracie pod tlakem velkých peněz snadno scvrkne, až není skoro žádná.
Daně jsou důležitým nástrojem demokratické společnosti, kterým může zmírnit jak společenské nerovnosti, tak jejich neúměrný vliv na politiku. Nepřítomnost zdanění miliardových majetků je proto neobhajitelná. Kdeže jsou ty časy, kdy velké prachy naše zákony jen přizpůsobovaly svým potřebám. Dneska už si je samy píší, jak to popisuje definice systémové korupce. Zdanění největších majetků je jedním z nástrojů, jak je dostat aspoň trochu pod demokratický dohled.
Jen tento nástroj nestačí, ale nesmí chybět. Nemusí se vybrat oslnivé částky. Republice pomůže už to, když se největší majetky ocitnou pod daňovou povinností. V rozpočtu toho něco málo přibude, ale o hodně víc neubude, když ochabne moc usměrňovat hospodářské politiky směrem k privatizaci zisků a socializaci ztrát. Směrem k drancování ekonomiky a odírání lidí. Zájmy nepatrné hrstky nemohou být základem naší demokracie. Na druhou stranu však nesmíme zapomínat, obhájci těchto poměrů budou mít těžko o nějakou demokracii zájem. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
LAVROV: BUDEME JEDNAT O MÍRU, ALE ZELENSKĚHO ODSTRANÍME
Budeme jednat o míru, ale Zelenského u moci nenecháme, řekl Lavrov v OSN
Rusko je připraveno k jednáním o míru, ale nikoliv k setrvání současného ukrajinského režimu u moci, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ukrajina se pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského postavila vpádu ruských vojsk a už téměř dva roky se brání ruské agresi. Západ poskytuje zemi vojenskou a další pomoc.
„Nikdy jsme neodmítali a vždy jsme zůstávali připraveni k jednání. Ale ne k jednáním o setrvání pohlavárů kyjevského režimu a o jejich fantaziích, ale o překonání dědictví destruktivního desetiletého rozkrádání země a násilí vůči jejím národům,“ prohlásil Lavrov podle ruských tiskových agentur.
Lavrov podle stanice BBC obvinil Západ, že se snaží dotlačit Kyjev k další eskalaci konfliktu a nevyvíjí žádné úsilí ohledně ukončení jeho „horké fáze“.
Takový ruský přístup je nepřijatelný pro Ukrajinu a její spojence, nicméně Lavrov vybídl ostatní členy RB OSN, aby vyslechli ruské stanovisko, „dokud je ještě čas“, dodala BBC.
Připomněla, že Zelenskyj opakovaně prohlašoval, že jednání s Moskvou jsou možná pouze po úplném stažení ruských vojsk z území Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích.
Ruský deník Kommersant připomněl, že jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začala několik dní po ruské invazi v roce 2022, ale Ukrajina rozhovory opustila v květnu téhož roku. Po anexi dalších čtyř ukrajinských oblastí v září 2022 podepsal Zelenskyj dekret zakazující jednat s Ruskem, dokud v jeho čele bude Vladimir Putin.
Kyjev ukončil jednání s Rusy na jaře 2022 poté, co po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšla najevo zvěrstva spáchaná ruskými vojáky v okupovaných městech a obcích v okolí ukrajinské metropole.
Symbolem válečných zločinů, z nichž jsou podezřelí Rusové, se stalo město Buča, kde zabití civilisté leželi na ulicích a další stovky těl byly nalezeny v hromadných hrobech. Kromě toho mezinárodní justice vydala na Putina zatykač kvůli podezření z odvlečení tisíců ukrajinských dětí do Ruska.
X X X
JUDR. GERLOCH: NEJSEM SI JISTÝ, ŽE KORENSPONDENČNÍ VOLBA SPRÁVNÁ
Snaha vládní koalice o prosazení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí se stala středobodem horlivých diskuzí jak mezi poslanci, tak v české společnosti. Opoziční politici vyjádřili obavy týkající se jejích nedostatků, a to například v podobě ohrožení tajné volby. Ústavní právník Aleš Gerloch ve vysílání CNN Prima News upozornil, že případy, kdy hlasování není plně tajné, najdeme i nyní.
„Například tím, že se hlasovací lístky dávají předem do domácností voličům. Ti je samozřejmě mohou pak za hlasovací plentou vyměnit za jiné, ale také nemusí,“ zmínil jeden z příkladů a podotkl, že je zde možnost přijmout opatření, kdy by se hlasovací lístky rozdávaly až ve volební místnosti, což by ale pro voliče bylo méně pohodlné.
Zdůraznil, že hlavním problémem korespondenční volby není tajnost hlasování, ale riziko, že by někteří hlasovali jménem jiného občana. Připustil, že ani v současné době není možné úplně eliminovat rizika výměny hlasovacích lístků, například v rodině, ale je podle něj třeba rozlišovat právní překážky výkonu volebního práva od faktického stavu.
„Přičemž právní překážky jsou stanoveny v zákoně,“ vysvětlil Gerloch. Z právního hlediska tak nemůže být nikomu s českým občanstvím odepřeno hlasovat, nicméně není povinností vytvářet voliči stoprocentní komfort.
„A to se netýká jen českých občanů v zahraničí, ale i u nás. Leckdo totiž žije mimo své trvalé bydliště, takže i on musí jet nějakou dobu, aby mohl hlasovat,“ dodal.
Právní teoretik proto navrhuje přemýšlet o úpravě Ústavy a Listiny základních práv a svobod, která by reflektovala nové způsoby hlasování. Přesto zdůrazňuje, že taková změna by vyžadovala kromě shody v obou komorách Parlamentu také podporu veřejnosti.
X X X
V NĚMECKU STÁVKA STROJVEDOUCÍCH, DOTKNE SE I ČR
KDY SE DAJÍ DO STÁVKY I NESPOKOJENÍ DOPRAVÁCI ČR PROTI FIALOVI?
Němečtí strojvedoucí vyhlásili šestidenní stávku. Ochromí i spoje s Českem
Strojvůdci německých drah Deutsche Bahn (DB) v osobní dopravě budou od středečního rána do pondělního večera stávkovat, v nákladní dopravě začne protest už v úterý večer. V pondělí to oznámily odbory GDL. Protest, kterým se odboráři snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, zastaví dopravu nejen v Německu, problémy budou mít i spoje s Českou republikou.
Strojvedoucí od stávky neodradila ani nová nabídka, kterou dráhy minulý týden v pátek učinily. V té dráhy strojvedoucím přislíbily zkrácení pracovní doby z 38 na 37 hodin týdně se zachováním plné mzdy a navýšení mzdy až o 13 procent. Podle GDL však tato nabídka byla falešná.
„Třetí a údajně vylepšená nabídka Deutsche Bahn znovu ukázala, že dráhy nadále sledují dosavadní odmítavý a konfrontační kurs. Po snaze dosáhnout dohody není ani stopy,“ uvedly odbory v prohlášení. Podrobnosti o protestu chtějí sdělit dnes dopoledne.
Odbory GDL požadují snížení počtu pracovních hodin z 38 na 35 týdně pro pracovníky ve směnném provozu se zachováním plné mzdy, zvýšení měsíční mzdy o 555 eur (zhruba 13 650 Kč) a také jednorázovou kompenzaci 3000 eur (73 400 Kč) kvůli inflaci.
Dráhy takové požadavky odmítají, protože by to podle nich zvýšilo náklady na personál o 50 procent. Nově navrhují až 13procentní zvýšení mezd a jednorázový bonus 2850 eur (69 700 Kč), který by se díky vládnímu protiinflačnímu opatření nedanil. Podle DB si strojvedoucí ročně vydělají včetně příplatků a bonusů 45 000 až 56 000 eur (až 1,36 milionu Kč).
Zkrácená pracovní doba na 37 hodin týdně, kterou v pátek personální šéf DB Martin Seiler představil, by začala platit od 1. ledna 2026. Strojvedoucí by si v takovém případě mohli vybrat, zda by chtěli kratší pracovní dobu se zachováním mzdy, nebo delší se zvýšením mzdy o 2,7 procenta.
Zatímco odbory opakovaně kritizovaly postoj DB, tak za příklad dobré spolupráce uvádějí dopravce Go-Ahead a Netinera. Obě firmy souhlasily s postupným zkrácením pracovní doby na 35 hodin týdně do ledna 2028 a s vyplacením protiinflační prémie 3000 eur (73.500 Kč).
Strojvedoucí DB sdružení v GDL od listopadu stávkovali třikrát, naposledy v druhém lednovém týdnu. V osobní dopravě poslední stávka trvala 64 hodin, v nákladní byla o osm hodin delší. Kvůli protestu nejezdily vlaky EuroCity mezi Prahou a Berlínem, nevyjely ani regionální vlaky mezi Chebem a městem Martktredwitz v Bavorsku. Problémy měly také některé expresy mezi Prahou a Mnichovem, které za předešlých dvou stávek omezeny nebyly.
X X X
Policie dopadla uprchlého podnikatele. Skrýval se deset let v Argentině
Minulý týden v pátek dopadla policie po desetiletém pátrání pětasedmdesátiletého podnikatele Jiřího Tomana. Provinil se daňovými úniky ve výši přes 600 milionů korun, za což si od soudu vysloužil desetiletý trest. Před ním se dlouho skrýval v Jižní Americe.
Soud mu v roce 2014 uložil desetiletý trest za daňové podvody při obchodech s pohonnými hmotami. Státu podle verdiktu vznikla škoda 645 milionů korun, podle znalců ovšem ve skutečnosti přesahovala miliardu korun. Firma World Servis, které Toman šéfoval, do svého účetnictví nezahrnovala část faktur a na daních, které měly být v desítkách milionů korun, platila jen statisíce.
Už v době soudního verdiktu byl Toman v Argentině. Tamní úřady ho zadržely a dokonce byl ve vydávací vazbě. Jenže k vydání do Česka nakonec nedošlo.
Podnikatel byl pak v domácím vězení, a když soud zrušil mezinárodní zatýkací rozkaz, získal od českého zastupitelského úřadu v Buenos Aires dočasný cestovní doklad. S ním pak cestoval po Jižní Americe a nakonec se pokusil dostat zpět do Česka.
V Argentině byl loni zatčen také další Čech, který se dlouhé desítky let skrýval před nástupem do vězení, Josef Šindelek. Ten by si po návratu do vlasti měl odpykat trest dva a půl roku za podvody sahající až do devadesátých let.
X X X
Loni přišlo do EU 380 tisíc nelegálních migrantů
Agentura Frontex minulý týden uvedla, že počet nelegálních přechodů hranic migranty do Evropské unie se v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 zvýšil o 17 procent. Hranice EU nelegálně překročilo 380 000 lidí. To je nejvyšší úroveň od roku 2016.
Údaje agentury EU ukazují, že asi 41 procent z 380 000 migrantů dorazilo přes centrální Středomoří, zatímco 26 procent dorazilo přes západní Balkán. 16 procent lidí zvolilo cestu východním Středozemím.
V roce 2023 většinu nelegálních přechodů hranic (100 000) uskutečnili Syřané. Byli největší skupinou ze všech národností. Na druhém a třetím místě byli Guinejci a Afghánci. 80 procent příchozích byli muži. Pouze 10 procent ilegálních příchozích byly ženy a stený procentní podíl nezletilí.
V Bruselu začala neoficiální jednání o tzv vyrovnávací mechanismus k migračnímu paktu přijatému v prosinci 2023 . Tento mechanismus má uvalit na členské státy EU, které se dosud stavěly proti relokaci migrantů a tzv. kvót, povinnost přijmout v příštích měsících více cizinců než země, které byly dosud migrační krizí zasaženy nejvíce. V této souvislosti bylo zmíněno Německo, Francie a Itálie.
Zprávy z lednových médií naznačovaly, že v souladu s tzv kompenzačním mechanismem k migračnímu paktu EU může být do konce roku 2024 např. do Polska přemístěno až několik set tisíc migrantů, a to navzdory tomu, že Polsko nese obrovskou tíhu ukrajinské migrace. Podobně také Česká republika nepřijala migranty z Afriky, kterým vstup na území EU umožnila např. Itálie, ale projevila solidaritu s příchozími z Ukrajiny, server vasevec.cz
X X X
„Vycvičené“ buňky pomáhají s léčbou krevních nádorů
Převratné změny v léčbě krevních nádorů přináší pacientům novou naději na přežití. Odborníci se shodují, že se v posledních 10 letech v oblasti léčby rakoviny krve odehrávají doslova převratné změny. Zejména díky nástupu imunoterapie, která využívá vlastní imunitu pacienta k boji proti nádorovým buňkám. I díky moderním lékům tak přežívá stále více pacientů, úmrtnost na nádory krve stagnuje a u některých diagnóz dokonce klesá. I o tom diskutovaly stovky odborníků na hematologii – lékaři, vědci, ošetřovatelé, pracovníci laboratoří – na lednové konferenci Hematologie 2024 v Praze.
Zatímco u dospělých pacientů se v určitých případech již ustupuje od dosud dominantní chemoterapie, u dětí tato metoda stále zůstává přední volbou. I kvůli tomu, že nejčastějším nádorovým onemocněním krve u malých pacientů je akutní leukemie, kde chemoterapie ve většině případů funguje spolehlivě.
Častěji v případě dospělých nemocných je tak dle českých expertů „hitem“ posledních let léčba pomocí tzv. CAR-T lymfocytů. Je to typ imunoterapie, u které lékaři „vycvičí“ vlastní buňky pacienta tak, aby uměly zaútočit na buňky nádoru. „CAR-T lymfocyty jsou buňky imunitního systému, které nejprve odebereme z těla pacienta a následně se geneticky upraví tak, aby se uměly navázat na nádorové buňky, aktivovat se a nádor zničit. Tato terapie dosahuje opravdu pozoruhodných výsledků například v léčbě nehodgkinských lymfomů, nebo akutní lymfoblastické leukemie. Je opravdu fascinující, jaké pokroky ve výzkumu se vědcům v tomto ohledu daří podnikat,“ popisuje prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze. Právě CAR-T lymfocyty byly jedním z hlavních témat konference Americké hematologické společnosti (ASH), která se konala loni v prosinci.
Nové formy terapie lékařům umožňují hematologické nádory přesněji zacílit a ochránit pacienty před nežádoucími účinky. Čím dál častěji používaným lékem jsou například monoklonální protilátky. „Tyto léky označí imunitnímu systému pacienta místo, kam má zaútočit. Označí nádorovou buňku a imunitní systém ji následně sám zabije. Léky se také mohou navázat na jiné látky, například cytostatika, které nádorové buňky zabíjí. Výhodou léčby je tak vyšší účinnost a zároveň nízká toxicita,“ popisuje prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze. Monoklonální protilátky se staly nepostradatelnými například při léčbě lymfomů nebo u chronické lymfatické leukemie. Krevní nádory byly také první, u nichž lékaři monoklonální protilátky k léčbě použili – dnes se již běžně využívají i mimo onkologii.
I přes nesporné úspěchy výzkumu zůstává podle expertů nepostradatelnou formou léčby nádorů krve chemoterapie, a to i v případech mladých pacientů. „Například u dětské akutní lymfoblastické leukemie, nejčastějšího nádoru krve u dětí, je chemoterapie stále hlavním způsobem léčby, díky kterému vyléčíme 85 % pacientů. Moderní léky pak používáme tam, kde chemoterapie selhává nebo dojde k návratu onemocnění. Případně moderní léky kombinujeme s chemoterapií tak, aby se zvýšil účinek léčby, ale zároveň klesla její toxicita a zmírnily se nežádoucí účinky,“ vysvětluje doc. MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D., přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Pokrok v možnostech léčby tak má za výsledek výrazně vyšší naději na přežití pro pacienty.
Odborníci se shodují, že čeští pacienti mají přístup k nejnovějším lékům srovnatelný s ostatními rozvinutými zeměmi. Desítky pacientů s nádory krve jsou nyní v Česku léčeny v rámci studií na experimentální léky. „Česko je rovnocenným partnerem hlavně evropských zemí, jako jsou Německo, Rakousko, Itálie nebo Švýcarsko, ale i USA či Japonsko, a to zejména v oblasti dětské hematologie. Tam už v podstatě dvě desítky let hrajeme důležitou roli v různých významných pracovních skupinách a podílíme se na zavádění nových diagnostických a léčebných postupů. Díky tomu jsou u nás nejmodernější léky dostupné a čeští pacienti je mají k dispozici,“ říká prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D., vedoucí Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Upozorňuje však, že moderní léky stále zůstávají velmi nákladné. Například léčba jednoho dětského pacienta pomocí CAR-T lymfocytů vyjde přibližně na 8 milionů korun. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Markéta Pudilová
X X X
Listopadové výnosy z dluhopisů přinesly dramatickou změnu. Poklesly na 7,1 %.
Výnosy korporátních dluhopisů otočily trend. Zatímco v září činil vážený průměrný výnos podnikových dluhopisů ještě 8,6 %, v říjnu se už začal hlásit mírný obrat, když výnos klesl na 7,9 % a v listopadu se propad potvrdil, když výnosy klesly na pouhých 7,1 %. Na nižších hodnotách jsme byli naposledy v dubnu 2022. Vyplývá to z údajů srovnávače, který provozuje největší a nejlépe hodnocený dluhopisový portál v České republice Dluhopisomat.
Samotný obrat na trhu byl očekávaný. Několik měsíců se spekulovalo o tom, že centrální banka sníží úrokové sazby už v listopadu. A to se nestalo! Proto se čekal pokles v prosinci a zejména v lednu. Trh ale reagoval dřív. Pokles do výnosů se započítal ještě před snížením sazeb centrální banky. „Proto dosažení hodnoty průměrného ročního výnosu 6 % je jen otázkou pár měsíců, “ uvádí Vladimír Pikora, hlavní ekonom a analytik skupiny Comfort Finance Group (CFG).
V listopadu 2023 vydaly firmy dluhopisy za překvapivých 8 miliardy Kč, což představuje ve srovnání s říjnem (3,3 miliardy) nárůst o více než 140 % a oproti září (1,9 miliard) byl nárůst ještě o poznání vyšší. To je nezvykle hodně. Vladimír Pikora k tomu uvádí: „Vysvětluji si to jen jako kompenzaci slabého září a října. Průměr posledních 3 měsíců činí 4,4 miliardy Kč, což je víceméně normální hodnota.“
Největší podíl na celku mají malé emise do 25 mil. Kč. Připadá na ně 44 % trhu. Velké emise s objemem nad 100 milionů Kč tvoří jen 19 %. „Listopadový podíl menších emisí meziměsíčně mírně vzrostl, a naopak velkých emisí mírně ubylo,“ uvádí Vladimír Pikora, hlavní ekonom a analytik skupiny Comfort Finance Group (CFG).
Podobným vývojem procházely výnosy emisí za prvních jedenáct měsíců v roce 2023. Vidíme, že 42 % trhu s korporátními dluhopisy má výnos od 8 do 10 %. Na 25 % trhu připadají emise s výnosy mezi 5 a 8 %. V samotném listopadu nepřišel zvrat. Počet emisí s těmito výnosy byl téměř stejný jako v říjnu. Nicméně Vladimír Pikora dodává, že „postupně přijde obrat. Dluhopisů pod 8 % bude stále více.“
Po říjnovém poklesu doby splatnosti dluhopisů (3,4 roku) oproti září (4,4 roku) se hodnota vrátila během listopadu zpět nad 4 roky. Z toho důvodu je možné říct, že trend postupně prodlužující se doby splatnosti se nemění. „Ukazuje se, že firmy začínají hledat spíš delší než kratší financování. Dluhopisy tak hrají na finančních trzích stále větší roli.“ uzavírá Vladimír Pikora, hlavní ekonom a analytik skupiny CFG.
Upozornění: I přes snahu portálu Srovnávač o zahrnutí všech dostupných korporátních dluhopisů existuje možnost, že některé z nich vyhledány nebyly. Jsme však přesvědčeni o tom, že jsme v přehledu pokryli naprostou většinu tuzemského trhu. Dodáváme, že v případech, u nichž pracujeme s váženými průměry, se váhou myslí velikost emise.
O Srovnávači dluhopisů
Na srovnávači dluhopisů jsme vytvořili srovnání firemních a státních dluhopisů pomocí kalkulačky skóre rizikovosti podle Scorecardu korporátních dluhopisů vydaného Ministerstvem financí ČR. Zdrojem informací je první a největší srovnávač dluhopisů na trhu, který provozuje Dluhopisomat. Petra Halíková
X X X
Společnost Austrotherm CZ otevřela druhou stavební sezónu na českém trhu.
Loni v oblasti izolace a zateplování domů přinesla inovace a nové postupy.
Přední rakouský výrobce kvalitní tepelné a zvukové izolace společnost Austrotherm slaví rok na českém trhu. Značka, která od roku 1953 pomáhá lidem svými výrobky šetřit náklady na energie a zlepšovat zdravotní parametry bydlení, přinesla do tuzemského stavebnictví nové technologie šetrné ke klimatu. Mezi nejvýznamnější patří prefabrikované dílce z expandovaného polystyrenu, které umožňují velmi rychle zhotovit okraje (atiku) ploché střechy, aniž by vznikly tepelné mosty. Výraznou novinkou byla také konstrukční deska UNIPLATTE. Ta představuje mnohem rychlejší a inovativnější alternativu ke klasickému zdivu nebo sádrokartonovým a podobným konstrukčním deskám. Nová značka na českém trhu se zároveň musela záhy potýkat s krizí ve stavebnictví.
„Uplynulý rok byl pro stavebnictví v České republice jedním z nejtěžších roků v novodobé historii České republiky. Komplikace, které nastaly po válečné agresi Ruska na Ukrajině, se plně propsaly do situace roku 2023: vysoká inflace, vysoké úrokové sazby včetně úrokových sazeb hypoték, které ještě doprovázely omezující podmínky pro žadatele ze strany ČNB. To byly hlavní příčiny zmrazené poptávky na realitním trhu a zastavení výstavby jak rodinných domů, tak velkých bytových developerských projektů,“ vysvětluje Martin Trešl, český jednatel společnosti Austrotherm CZ, některé z důvodů propadu bytové výstavby v zemi.
Austrothermu se podle něj přesto dařilo situaci ustát a přinášet na trh inovace a novinky, které výrazně zrychlí a zjednoduší některé stavební postupy. Kromě UNIPLATTE nebo prefabrikovaných dílců atikového prvku to byla i nabídka inovativních fasádních prvků, zejména replik historických fasádních profilů – říms, šambrán, bosáží a dalších. Díky nim se v České republice dařilo plně obnovit původní podobu a zdobný charakter některých starších budov i po zateplení.
Původně rakouská společnost se od své konkurence od počátku odlišuje velmi propracovaným vlastním výzkumem, který má sedmdesátiletou tradici. I proto získal český závod v Dyníně laboratoř vybavenou nejmodernějšími přístroji pro testování izolačních desek z materiálů EPS a EPS NEO. „V České republice tak nyní disponujeme moderním vybavením pro provádění zkoušek hlavních kvalitativních parametrů těchto materiálů,“ popisuje Trešl.
Široké portfolio opírající se o vlastní výzkum a ohleduplnost k přírodě
Skupina Austrotherm je rodinnou firmou, která z generace na generaci předává zkušenosti a firemní hodnoty. K nim patří i environmentální a společenská odpovědnost v podnikání. Nejinak je tomu v Austrotherm CZ. Firma aktivně přispívá ke zdravému životnímu prostředí nejen tím, že vyrábí energeticky úsporné a plně recyklovatelné izolační materiály, ale také tím, že se odpovědně staví k udržitelnosti.
„Proto jsme v roce 2023 dobrovolně přihlásili náš výrobní závod v Dyníně k certifikaci provozu bez úniku mikroplastů do životního prostředí v rámci programu „Operation Clean Sweep“ a úspěšně prošli certifikačním auditem,“ říká Trešl.
A jaký je výhled v oboru stavebnictví na letošní rok podle českého jednatele společnosti? Minimálně v prvním kvartálu roku 2024 v Austrothermu předpokládají velmi slabou poptávku a nízkou stavební aktivitu, jejíž oživení by mohlo výrazně podpořit až významné snížení úrokových sazeb na finančním trhu, a tedy i snížení cen hypoték. „Rychlost jejich administrace a čerpání bude určovat rychlost rozjezdu nových projektů a oživení projektů, které byly zastaveny,“ míní Trešl. Předpokládaný růst ceny energií by měl podle něj opět výrazně motivovat majitele nemovitostí ke komplexnímu zateplení a snížení jejich energetické náročnosti. „Výkony stavební výroby, měřeno optikou bytové výstavby, na které jsme byli v poslední dekádě zvyklí očekáváme až v roce 2025“.
Historie společnosti sahá do roku 1953
Počátky skupiny Austrotherm sahají do roku 1953, kdy Oswald Nowotny začal jako první podnikatel v Rakousku s výrobou styroporu. Expandovaný polystyren (EPS) – jak se odborně styropor nazývá – byl vyvinut o rok později německým chemickým koncernem BASF Ludwigshafen. Vlastní potenciál polystyrenu spočíval ve vynikajících tepelněizolačních vlastnostech, kvůli kterým Nowotny zkonstruoval výrobní zařízení na EPS izolační desky. V roce 1964 postavil v Purbachu závod na výrobu desek, který svou kapacitou více než 30 000 m3 za rok zvládl pokrývat rostoucí poptávku až do začátku 80. let.
V současné době Austrotherm disponuje 26 lokalitami pro výrobu izolačních materiálů ve 12 zemích. Společnost má centrálu ve Wopfingu a rakouské závody v Pinkafeldu a Purbachu. Její další podniky fungují v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Německu, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, České republice, na Slovensku, v Maďarsku a v Turecku. Austrotherm je součástí holdingu Schmid Industrieholding. Skupina Austrotherm vykázala ve finančním roce 2022 obrat 627 milionů eur a na konci loňského roku zaměstnávala celkem 1400 pracovníků. ROMAN HELCL
X X X
Výroba tepla a světla se zatím bez uhlí neobejde, Sokolovská uhelná ale dál snižuje těžbu
Skupina SUAS GROUP a Sokolovská uhelná v letošním roce plánuje vystavět další fotovoltaickou elektrárnu a rozšířit své portfolio obnovitelných zdrojů energie. Nadále však pokračuje také těžba hnědého uhlí, aby bylo možné zajistit dodávky tepla a elektřiny nejen pro obyvatele Karlovarského kraje. V roce 2023 vytěžila Sokolovská uhelná 3,4 milionu tun uhlí (v roce 2022 to bylo 3,8 mil. tun uhlí) a 7,5 milionu m3 skrývky. V komplexu ve Vřesové a v Elektrárně Tisová (ETI) se za loňský rok vyrobilo celkem 1,75 TWh elektrické energie a z obou těchto výrobních komplexů bylo dodáno více jak 2200 TJ tepla odběratelům v Karlovarském kraji.
Postupně ale dochází k řízenému snižování těžby v souvislosti s útlumem, který původně vyvolal především nárůst cen emisních povolenek, nižší poptávka po uhlí i uvalení ekologických daní na spalování uhlí. „Nyní jsou v lomu Jiří nasazeny dva technologické celky TC 2 pro těžbu čtyř skrývkových řezů. V létě 2024 se ukončí zakládání skrývkových hmot z těchto celků na vnitřní výsypku Jiří a tato část technologie bude odstavena. Všechny hmoty z TC 2 budou zakládány do zbytkové jámy lomu Družba. To zajistí potřebné skrývkové hmoty pro stabilitu svahů tohoto bývalého lomu v souladu s řešením sanace a rekultivace tohoto území. Zároveň ovšem dojde k dalšímu omezení těžby předstihové skrývky, protože na jeden dopravníkový systém nemohou těžit oba technologické celky zároveň,“ vysvětlil Pavel Francisko, člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP.
Těžba uhlí je i nadále prováděna pěti kolesovými rýpadly v jednom smíšeném a dvou uhelných řezech. V důsledku dalšího plánovaného snížení těžby uhlí dojde rovněž v průběhu letošního roku k odstavení jednoho z nich. „V roce 2024 se předpokládá vytěžení maximálně 5,8 milionu m3 skrývky a 3,2 milionu tun uhlí. Jak dlouho se ještě bude těžit, to záleží na mnoha faktorech, ale při současném klesajícím trendu výše těžby by došlo k ukončení těžby mezi roky 2032–2035,“ dodal Pavel Francisko.
Proces útlumu těžby úzce souvisí s transformací Sokolovské uhelné do skupiny SUAS GROUP a s nutností orientovat se na nová průmyslová odvětví. Ruku v ruce s tím jde transformační proces Karlovarského kraje. „Transformace regionu je nevyhnutelná, jejím výsledkem by mělo být to, že se s podporou Evropské unie a podporou státu, jakož i s podporou místních samosprávných územních celků, podaří zlepšit životní podmínky lidí, kteří v regionu žijí, přilákat nové obyvatele, nabídnout jim pracovní příležitosti v nových moderních oborech, zvýšit úroveň vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a dalších oblastí. Aktivně se do transformace zapojujeme, protože naše skupina tvoří nedílnou součást života na Sokolovsku a uvědomujeme si odpovědnost vůči tomuto území. Zásadní proměna kraje je důležitá i proto, abychom přesvědčili mladé, že stojí zato se vracet do našeho kraje poté, co vystudují ve velkých městech. Sokolovsko a celý kraj má obrovský potenciál, žije tady celá řada velmi schopných lidí a byl bych rád, kdyby je následovali další,“ upozornil Pavel Tomek, předseda dozorčí rady skupiny SUAS GROUP a Sokolovská uhelná.
Lom Jiří je posledním provozovaným uhelným lomem v Sokolovské pánvi. Jeho vznik se datuje do šedesátých let minulého století, kdy se původně hlubinný důl Jednota přeměnil na lom Jednota. V sedmdesátých letech došlo kvůli vyšším požadavkům na těžbu uhlí po výstavbě kombinátu ve Vřesové k nasazení velkostrojové těžební technologie. Lom byl přejmenován na Jiří. K dalšímu zintenzivnění těžby došlo v osmdesátých letech dvacátého století, kdy byly na těžbu skrývky nasazeny dva technologické celky TC 2 – TC 2/1 a TC 2/2. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí