Európska komisia schválila druhú vlnu obranných úverov v rámci iniciatívy EÚ SAFE pre osem štátov vrátane Slovenska. Môžu spolu čerpať niekoľko desiatok miliárd eur. Prvé platby sú plánované na marec tohto roku. Európska komisia (EK) v pondelok schválila druhú vlnu národných obranných projektov v rámci iniciatívy EÚ SAFE (Security Action for Europe) pre osem členských štátov vrátane SR. Po schválení a podpísaní úverových zmlúv bude mať týchto osem štátov nárok na pôžičky v hodnote približne 74 miliárd eur, informuje TASR.

Eurokomisia návrh predložila na schválenie členským štátom a okrem SR sa týka aj Estónska, Grécka, Talianska, Lotyšska, Litvy, Poľska a Fínska. V rámci prvej vlny EK 15. januára schválila pôžičky v hodnote okolo 38 miliárd eur pre prvých osem členských štátov, Belgicko, Bulharsko, Dánsko, Španielsko, Chorvátsko, Cyprus, Portugalsko a Rumunsko.

Návrh čaká na schválenie

Členské štáty majú na schválenie návrhu Komisie nanajvýš štyri týždne. Po jeho schválení EK sfinalizuje úverové zmluvy s členskými štátmi. Prvé platby z programu SAFE sa očakávajú v marci 2026.

Špecializovaný nástroj SAFE v hodnote až 150 miliárd eur predstavila Európska komisia v marci minulého roka v rámci bielej knihy o európskej obrane s názvom Pripravenosť 2030. Krajinám umožní spoločne nakupovať rakety, delostrelectvo, bezpilotné lietadlá, muníciu a ďalšie vojenské vybavenie. Členské štáty návrh schválili v máji.

Program SAFE rozširuje pôsobnosť

Pôžičky na projekty, ktoré podporujú obranu a európsky zbrojársky priemysel, budú môcť získavať aj iné krajiny, napríklad Ukrajina, a vážny záujem prejavila aj Británia. Financie budú vyplatené zainteresovaným štátom na základe žiadosti a národných plánov. Pôjde o dlhodobé pôžičky za konkurencieschopnú cenu, ktoré budú splácať čerpajúce členské štáty.

X X X

Dosť bolo rozkazov z Washingtonu, dočasná venezuelská prezidentka odmieta poslúchať Američanov

Dočasná prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová v nedeľu vyzvala Spojené štáty, aby sa po zadržaní jej predchodcu Nicolása Madura nemiešali do politiky jej krajiny.

„Dosť bolo rozkazov z Washingtonu venezuelským politikom. Naše vnútorné rozdiely a konflikty nech vyriešia venezuelskí politici. Dosť bolo zahraničných mocností,“ povedala Rodríguezová v prejave k robotníkom v ropnom priemysle v štáte Anzoategui.

„Túto republiku vyšlo draho, že sa musela vyrovnať s dôsledkami fašizmu a extrémizmu,“ dodala.

Rodríguezová zložila prísahu ako dočasná prezidentka 5. januára po tom, čo špeciálne americké komando zajalo prezidenta Nicolása Madura a dopravilo ho do New Yorku, kde bude súdený okrem iného za narkoterorizmus. Americký prezident Donald Trump následne oznámil, že Washington má v úmysle riadiť Venezuelu až do odvolania.

Pod americkým tlakom odvtedy podpísala Rodríguezová so Spojenými štátmi dohodu o predaji ropy, iniciovala legislatívne reformy vrátane nového zákona o uhľovodíkoch a avizovala rokovania s opozíciou. Začalo sa tiež prepúšťanie politických väzňov.

Minulý týždeň Biely dom oznámil, že mieni pozvať Rodríguezovú na návštevu do Spojených štátov. Jej termín však zatiaľ nekonkretizoval.

X X X

Česká vláda zrušila vyslanie veľvyslancov schválených predchádzajúcou vládou 

Česká vláda zrušila vyslanie veľvyslancov schválených ešte predošlou garnitúrou, čo v modernej histórii podľa prezidentovej kancelárie nemá obdobu. Rozhodnutie sprevádza spor o nominácie ministrov a ústavné kompetencie prezidenta.

Česká vláda zrušila uznesenie o vyslaní veľvyslancov, ktorých na jednotlivé zastupiteľské úrady vo svete vybrala ešte predchádzajúca vláda Petra Fialu a schválil ich prezident. Podľa Pražského hradu ide o mimoriadny krok, ktorý v moderných dejinách Česka nemá obdobu, informuje spravodajkyňa TASR v Prahe.

O tomto zámere nového vládneho kabinetu písali české médiá už minulý týždeň ako reakcii na to, že prezident Petr Pavel odmietol vymenovať poslanca strany Motoristi sebe Filipa Turka za ministra životného prostredia. V pondelok to nepriamo potvrdil aj predseda Poslaneckej snemovne. Tomio Okamura povedal, že prezident by mal rešpektovať uznesenie poslaneckej snemovne, v ktorom hlavu štátu poslanci vyzvali, aby dodržiaval ústavu a bez zbytočného odkladu vymenoval členov vlády, ktorých premiér navrhol.

Zrušenie diplomatických nominácií

Plán zrušiť vyslanie už schválených diplomatov v pondelok po rokovaní vlády oficiálne potvrdil minister zahraničných vecí a tiež predseda Motoristov Petr Macinka. Argumentoval tým, že predchádzajúca vláda v rozpore so zavedenou praxou o nomináciách s vtedajšou opozíciou nerokovala.

„Tento postup bol nielen neštandardný, ale aj trochu arogantný, hlavne však v priamom rozpore so záujmami ČR, lebo na desiatkach miest po svete by teraz mali pôsobiť ľudia vyslaní s iným mandátom, inými prioritami a agendou, než akú má nová vláda. Preto sme dnes zrušili kompletne celé to uznesie a všetci vedúci zastupiteľských úradov a stálych misií budú vybraní znovu, transparentne a hlavne v súlade s prioritami novej vlády,“ povedal Macinka. Týka sa to napríklad veľvyslancov v Lisabone, Paríži, Ženeve, Washingtone a na mnohých ďalších miestach.

Neobvyklý krok vlády

Riaditeľ odboru komunikácie Kancelárie prezidenta republiky (KPR) Vít Kolář v reakcii na to povedal, že to v modernej histórii ČR nemá obdobu. „To je dosť mimoriadny krok, ktorý zatiaľ nemá obdobu v novodobých moderných dejinách českého štátu a otázkou je, či je legálne realizovateľný,“ zdôraznil.

X X X

Reakce na kritiku vlajky? Okamurův dům na mapách označili jako Společnost pro podporu Ukrajiny.

Dům předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) někdo v Google Maps označil jako Společnost pro podporu Ukrajiny. Stalo se tak poté, co Okamura o víkendu kritizoval rozvinutí ukrajinské vlajky na Karlově mostu. Okamurův dům se stal terčem jeho odpůrců už dříve, v listopadu na jeho plot někdo rozvěsil ukrajinské vlajky.

Okamurův dům na pražském Břevnově si různá označení od internetových vtipálků vysloužil v minulosti už několikrát. V roce 2020 jej mohli lidé nalézt například pod názvem Takešiho hrad, Lobotomické sanatorium, Mešita církve muslimské či Demagogické centrum pro lobotomiky.

Nejnovější označení – Společnost pro podporu Ukrajiny – je patrně reakcí na Okamurův postoj vůči Ukrajině a kritiku sobotního setkání na Karlově mostu, které se konalo u příležitosti Dne jednoty Ukrajiny. Reakci Tomia Okamury redakce iDNES.cz shání. Před 14. hodinou oslovila mluvčí SPD Lenku Čejkovou, která do doby zveřejnění článku nereagovala.

Na samotném Karlově mostu účastníci, kterých se o víkendu sešlo více než sto, tam rozvinuli několikametrovou ukrajinskou vlajku. Drželi také minutu ticha za padlé ve válce, zpívali či skandovali hesla o svobodné Ukrajině, proti válce a proti Rusku.

Podle šéfa Sněmovny akce nepřispívá vzájemným vztahům obou zemí. S ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) již debatoval o tom, aby se taková akce neopakovala. Okamura akci označil za zbytečnou provokaci Ukrajinců vůči občanům, kteří nesouhlasí s masovou migrací Ukrajinců do Česka.

„Tato akce na jednom z nejpamátnějších míst české historie rozhodně neprospívá k dobrým česko-ukrajinským vztahům. Respekt k hostitelské zemi a jejím symbolům by měl být samozřejmostí. Tady nejsme na Ukrajině, ale jsme v České republice,“ napsal Okamura na sociální síti X.

Okamurův dům se nestává terčem jeho odpůrců jen na internetu. V listopadu loňského roku někdo na jeho plot rozvěsil ukrajinské vlajky. K činu, který vyšetřovala i policie, se přihlásila skupina lidí pod názvem Sametoví pamětníci. Ti o sobě tvrdili, že jsou pamětníky událostí na Národní třídě v roce 1989.

„Nemůžeme zůstat neteční a touto malou akci vyjadřujeme svou nespokojenost s takovým chováním nových představitelů naší země,“ uvedli tehdy v e-mailu pro ČTK.

Vlajky se na plotě objevily 17. listopadu. „Je smutné, že si český státní svátek někteří aktivisté připomínají ničením veřejného a soukromého majetku,“ reagoval tehdy Okamura.

X X X

NEPRAMENÍ NAŠE RUSOFOBIE Z NEZNALOSTI?

Silná rusofobie v Česku zřejmě pramení zejména ze sovětské intervence z roku 1968. Ale kolik lidí si uvědomuje, že naše vlastní intervence do ruských záležitostí v roce 1918 stála nejméně 100x více ruských životů? Byla nejspíš i příčinou, proč bolševici postříleli carskou rodinu, když Gajda s legiemi postupoval k Jekatěrinburgu je osvobodit.

A kolik lidí ví, že sovětskou intervenci v tamějším politbyru prosazovali zejména Ukrajinci – předseda Nejvyššího Sovětu Podgornyj  a první tajemník KSSS na Ukrajině Šelest? Oni věděli, že kdyby se to nakonec zvrtlo u nich, tak šanci na moc by dostali tvrdí antikomunisté a uctívači Bandery a Šucheviče, k čemuž nakonec po Majdanu i došlo.

Rusofobie, snaha Rusům nějak oplatit historické porážky, je samozřejmě pochopitelná u poražených ve druhé světové válce (Německo, Itálie, Rumunsko, Finsko), u Skandinávců poražených Petrem Velikým u Poltavy, u Poláků připojených k Rusku Kateřinou Velikou a ještě několikrát poté při povstáních poražených Suvorovem, u Francouzů s Napoleonem, poraženým v Rusku, což byl počátek jeho pádu. Náš stát však naproti tomu vznikl a byl obnoven jen díky tomu, že Německo obě světové války prohrálo a nejvíc to bylo zásluhou právě ruské krve. Francouzi sice mohutně krváceli v první světové ale té druhé se významně zúčastnili jen krátce.

Jestliže tedy česká rusofobie pramení z velké části z neznalosti – nepramení z neznalosti i naše silně převažující ukrajinofilství? Kolik lidí si uvědomuje, že na Donbase od roku 2014 bojovali proti sobě na jedné (podle nás správné) straně ti, co jako hrdiny uctívají Hitlerovy spojence Banderu a Šucheviče a na druhé (podle nás nesprávné) straně ti, kdo jako hrdiny uctívají Mladou gardu, z Donbasu pocházející antifašistické odbojáře?

X XX

ČR  CHCE  MÍT  VZTAHY  SE  VŠEMI  ZEMĚMI

Chceme mít dobré vztahy s co největším množstvím států světa, řekl Okamura. A zmínil Čínu a Rusko

Prezident Petr Pavel přijme odpoledne na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. Pozvánku dostali premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), které doplní ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). „Prezident Pavel má jiné politické směřování, co se týče i zahraniční politiky, než naše současná vláda,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Okamura.

S čím na schůzku na Pražský hrad půjdete?
Jdeme tam proto, že si představujeme, že by zahraniční politika měla být koordinována s vládou. Protože za zahraniční politiku je v podstatě odpovědná vláda, určuje směr v souladu s vládním prohlášením na základě výsledků voleb. Myslím, že to je právě ten důvod té koordinace.

Chceme mít dobré vztahy s co největším množstvím států světa, řekl Okamura. Poslechněte si celý rozhovor

Myslím, že tam bude velice důležitá debata, jakým způsobem by ta politika měla probíhat, protože prezident Pavel má jiné politické směřování, co se týče i zahraniční politiky, než naše současná vláda.

Tím myslím, že my děláme politiku a chceme dělat politiku takzvaně všech azimutů. To znamená, že chceme mít pokud možno dobré vztahy s co největším množstvím států světa. Nechceme rozdělovat úplně na tu černo-bílou.

Je to politika v souladu s vyspělými západními zeměmi. A prezident Pavel představuje zahraniční politiku bývalé Fialovy vlády. Takže myslím, že ta debata bude zajímavá, a podle našeho názoru je potřeba ty cesty koordinovat.

Můžete pro příklad říct, které vyspělé západní země s politikou všech azimutů máte na mysli?
Například Spojené státy americké. Protože jak víte, tak Spojené státy americké jako takový, řekl bych, pomyslný lídr Západu jednají skutečně jak s Čínou, jak víme, a čile obchodují, tak jednají dokonce i s Ruskem o míru na Ukrajině.

Tady ta iniciativa Evropě úplně utekla, takže iniciativu za náš prostor, kde žijeme, převzaly Spojené státy, místo abychom za tím stolem v prvé řadě seděli my, zástupci Evropy.

To znamená, tady je opravdu rozdíl, kdy my tu politiku vidíme tak, že bychom se měli skutečně bavit i například s Čínou na obnovení vztahů. Protože všechny západní země tam obchodují a jenom Česká republika má určité limity, co se týče například i cestovního ruchu, příjezdu čínských turistů do České republiky.

Dříve jich jezdilo 600 tisíc ročně, utráceli dokonce na prvním místě v žebříčku útrat v České republice, to znamená vítaný příjem do státního rozpočtu, v miliardách korun DPH, obraty, tržby.

A teď nám jich tady vloni jezdilo jenom 80 tisíc. Zatímco je jich plná západní Evropa, západní Evropa na tom vydělává a kvůli hloupé politice minulé vlády my přicházíme zbytečně o peníze. Takže teď jsem vám dal konkrétní příklady.

Pojďme ještě domů. Prezident například prosazuje, aby Česko dodržovalo své závazky směrem k NATO. Vládní koalice je ale k dalšímu navyšování obranných výdajů skeptická, jak to prezidentovi budete chtít vysvětlit?
Pan prezident by měl tím pádem říct to B, kde na to chce vzít, což pan prezident neřekl. Možná tím, jak je to bývalý voják, nicméně dodnes zajisté voják tělem i duší, tak vidí výdaje, ale už nevidí příjmy a už nevidí zadlužení České republiky, když to řeknu obrazně.

To znamená, že naše vláda připravuje rozpočet pro letošní rok. Ano, je to ještě ten Fialův a Stanjurův rozpočet, protože máme čas ho už jenom mírně modifikovat.

Ostatně naše nová vláda dostala důvěru před týdnem a pár dny a rozpočet se standardně připravuje půl roku. To znamená, ano, u výdajů na obranu či zbrojení jinými slovy zachováme dvě procenta HDP, tak to je zatím diskuse. Navíc za A nejsou peníze a za B tento závazek byl učiněn předešlou Fialovou vládou, nikoliv naší vládou.

A opravdu to zadlužení České republiky, jak víte, je tak obrovské po Fialově vládě. Vzrostlo o třetinu, o 1,2 bilionu korun na astronomických 3,5 bilionu korun, že i obsluha státního dluhu tím pádem stoupla už přes 100 miliard ročně.

To znamená ta peněženka nebo ty české peníze nejsou bezedné, skutečně musíme určit priority. Jak víte, tak všem občanům i firmám už jsme teď od ledna zlevnili elektrickou energii o deset procent a budeme na tom dál pracovat.

Teď ještě zlevníme povinné odvody, respektive snížíme živnostníkům, chceme teď samozřejmě ještě podpořit rodiny s dětmi, pracující občany a tak dále. A na to musíte mít peníze a to je priorita naší vlády, protože chceme dát občanům více peněz, zvýšit životní úroveň českých občanů, nikoliv zahraničních zbrojních firem.

X X X

Péter Magyar odhalil údajný plán Fideszu a Hnutia naša vlasť. Mohol by poslať Viktora Orbána do kresla prezidenta 

Predseda strany TISZA Péter Magyar načrtol plán, podľa ktorého by sa v prípade volebnej prehry stal premiérom János Lázár a Viktor Orbán by bol zvolený za prezidenta. Orbán by si tak mohol udržať politický vplyv.

Predseda maďarskej mimoparlamentnej strany TISZA a europoslanec Péter Magyar v pondelok na Facebooku načrtol údajný spoločný plán budúcnosti vládnej strany Fidesz s opozičnou stranou Mi Hazánk Mozgalom (Hnutie naša vlasť). Kandidátom na post premiéra koalície by mal byť terajší minister výstavby a dopravy János Lázár, ktorý by niesol zodpovednosť za prehru v aprílových parlamentných voľbách a súčasný premiér a predseda Fideszu Viktor Orbán by bol v parlamente zvolený za prezidenta, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

„Čoraz viac sa hovorí o tom, že János Lázár by mohol byť kandidátom na premiéra koalície Fidesz-Mi Hazánk,“ napísal predseda strany TISZA, podľa ktorého už je zrejmá aj racionalita takéhoto scenára. „Lázár by niesol zodpovednosť za volebnú prehru (Fideszu) a Orbánovi by pomohli udržať moc tým, že by ho presadili do funkcie prezidenta,“ spresnil Magyar.

Scenár núdzového riešenia

„Súdruhovia, mali ste vládnuť a pracovať v prospech maďarského ľudu. Keby ste to robili 16 rokov, nemuseli by ste teraz pracovať na núdzovom scenári,“ odkázal Péter Magyar.

Na jeseň roku 2025 hnutie Mi Hazánk Mozgalom nominovalo Lászlóa Toroczkaiho za svojho kandidáta na premiéra a strana vtedy oznámila, že neplánuje vstúpiť do koalície ani s Fideszom, ani so stranou TISZA. Politickí analytici predtým písali o taktickom zblížení, píše server szeretlekmagyarorszag.hu.

Orbánove možné prezidentské ambície

Agentúra Bloomberg v decembri minulého roka s odvolaním sa na interné vládne zdroje informovala, že Orbán zvažuje udržanie si moci v prípade volebnej prehry tým, že by sa nechal za prezidenta republiky zvoliť odchádzajúcou parlamentnou väčšinou strany Fidesz, pripomenul server.

X X X

V  NĚMECKU  PO  VZORU  USA?

Kritici v nich vidí gestapo. AfD chce imigrační agenty po vzoru USA i v Bavorsku

Bavorská organizace Alternativy pro Německo (AfD) navrhuje zřízení zvláštní policejní formace po vzoru amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), která by vyhledávala žadatele o azyl a organizovala jejich deportace. Návrh zahrnuje i zákaz vycházení nebo povinné veřejně prospěšné práce.

Strana plány popsala v interním materiálu, který se podle listu Süddeutsche Zeitung o víkendu dostal k médiím. AfD v něm navrhuje vytvořit specializovaný tým v rámci bavorských bezpečnostních složek. Jeho úkolem má být pátrání po lidech, kteří musí opustit Německo, a koordinace jejich vyhošťování. AfD v dokumentu ICE výslovně zmiňuje.

Strana navrhuje také další restriktivní opatření. Všichni žadatelé o azyl by podle ní měli povinně vykonávat veřejně prospěšné práce a dodržovat večerní zákaz vycházení, což by podle předsedkyně poslanecké frakce AfD Katrin Ebnerové-Steinerové „vedlo ke zvýšení veřejné bezpečnosti“.

Změny se mají dotknout i školství. Strana chce vyčlenit děti migrantů se slabou znalostí němčiny z běžných tříd a přesunout je do zvláštních zařízení. AfD si rovněž přeje nahradit náboženskou výuku pro tyto děti takzvanou „kulturní a hodnotovou výchovou“, která má podle poslance Markuse Walbrunna omezit nedisciplinovanost a násilí ve školách.

Odkaz na ICE budí kontroverze. V USA v posledních týdnech sílí kritika zásahů úřadu, které doprovází demonstrace i politické rozepře. Kritici počínání ICE přirovnávají k praktikám nacistického gestapa. Učinili tak mimo jiné guvernér Minnesoty Tim Waltz či podcaster Joe Rogan.

Američany o víkendu šokovalo zastřelení 37letého Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. Pretti, který byl zdravotník a staral se o válečné veterány, byl zastřelen necelé tři týdny poté, co agent ICE, rovněž v Minneapolisu, zastřelil 37letou Renée Goodovou.

Bavorský premiér a předseda konzervativní CSU Markus Söder se od návrhu AfD distancoval. Prohlásil, že model inspirovaný ICE nechce zavádět ani v Bavorsku, ani jinde v Německu.

Podle Södera má spolková země dostatečné bezpečnostní nástroje v rámci platného práva a není důvod přebírat americké postupy. „AfD svými návrhy zbytečně vyvolává nejistotu a rozděluje společnost,“ konstatoval.

V Bavorsku se 8. března budou konat komunální volby. AfD v loňských volbách do Spolkového sněmu získala 20,8 procenta hlasů a nyní je nejsilnější opoziční stranou v Německu. Podle aktuálních průzkumů by dosáhla na 24 až 27 procent hlasů. Spolkové volby by podle některých sondáží mohla vyhrát. Německá civilní tajná služba loni v květnu označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou stranu

X X X

Krok k úplnému stažení ze Sýrie? Rusko ztrácí leteckou základnu.

Rusko stahuje své síly z letiště v Kámišlí v provincii Hasaka na severovýchodě Sýrie. Ukončí tím svou vojenskou přítomnost v této neklidné části země, kde se stále stupňují střety mezi syrskou armádou a kurdskými bojovníky.

Rusko mělo v oblasti spravované Kurdy svou klíčovou vojenskou základnu od roku 2019. Využívalo ji zejména ke zmírňování napětí mezi Kurdy a sousedním Tureckem, ale také pro koordinaci s ústřední vládou v Damašku.

Rusko se i po změně syrského režimu snažilo udržet svůj vliv a vojenskou přítomnost v regionu. Ruský deník Kommersant minulý týden napsal, že syrská vláda by mohla požádat ruské síly o opuštění země.

Anton Mardasov, pracovník Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RSMD), poradenské organizace zřízené Kremlem, uvedl, že je již zřejmé, že Rusko jen stěží dokáže nadále plnit roli zprostředkovatele v regionu kvůli tlaku na kurdské síly a vyostřenému napětí. Podle něj je proto logické, že přítomnost ruských vojsk bude definitivně ukončena.

Podle lokálních zdrojů se očekává, že část ozbrojených sil se přesune na ruskou leteckou základnu Hmímím v provincii Latákíja. Zbylé složky by se vrátily do Ruska, uvádějí zdroje. Relativně větší základnu ruského námořnictva má dosud Kreml ve městě Tartús na syrském pobřeží Středozemního moře.

Ruské ministerstvo obrany se k věci podle Reuters bezprostředně nevyjádřilo. Reuters však uvedla, že na letišti v Kámišlí stále vlají ruské vlajky a na ranveji parkovala dvě ruská letadla.

Podle kurdského serveru Kurdistan24 stažení ruských jednotek z kurdského správního města Kámišlí ještě více posiluje u Kurdů pocit opuštění mezinárodním společenstvím v době rostoucí humanitární krize a zvyšujícího se napětí v oblasti.

Vládní síly pod vedením prozatímního prezidenta Ahmada Šary tento měsíc obsadily rozsáhlá území na severu a východě Sýrie, kde žije převážně kurdská menšina. Damašek se snaží prosadit svou autoritu nad celým územím země a neuznává kurdské snahy o autonomii. Syrská vláda v sobotu ohlásila prodloužení příměří s prokurdskou aliancí Syrských demokratických sil (SDF) o 15 dnů.

X X X

Odsúdia Mariana Kočnera za vraždu? Súd má nové dôkazy, obhajoba spochybňuje Threemu  

Dnes sa opäť začal proces v prípade vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej. Najzásadnejšou otázkou bude, či súd v novom zložení uzná za vinného z objednávky vraždy Mariana Kočnera. Prispeli k tomu aj nové dôkazy, konkrétne doteraz neprejednané časti komunikácie. Obhajoba ale spochybňuje celú Threemu a žiada, aby pred súdom nebola použitá.

Domové prehliadky, kukláči aj peniaze pod kobercom. Takto sa lámal prípad vraždy Jána a Martiny

K prvému mužovi vošli potichu a bez rozbíjania dverí. Dom, kde spal druhý muž, obkľúčili a ťažkým baranidlom vyrazili vstupné dvere. Tretieho potrebovali zmiasť, preto najprv porozbíjali viaceré okná na dome a dnu hodili malú výbušku, aby narobili hluk.

Vo februári uplynie osem rokov od vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej, Slovensko však dodnes nepozná meno kľúčového aktéra zločinu – objednávateľa. Už tento pondelok 26. januára sa nanovo rozbehne kolotoč súdnych pojednávaní, na ktorých sa rozhodne o vine či nevine Mariana Kočnerna obžalovaného nielen z objednávky vraždy investigatívneho novinára.

Do zákulisia vyšetrovania vás zavedie kniha Laury Kellö Kalinskej Vražda Jána a Martiny – Vyšetrovanie, ktorá sleduje kauzu od konca februára 2018, keď sa verejnosť dozvedela o zločine. Odvtedy absolvovala stovky stretnutí, rozhovorov a konzultácií a naštudovala tisícky strán dostupných dokumentov. Knihu zverejňujeme na pokračovanie.

1. AKCIA NEWS

Posledný deň slobody

Odbila osemnásta hodina a policajný vyslúžilec Tomáš Szabó s bratrancom Miroslavom Marčekom, ktorý pred rokmi obliekal armádnu uniformu, zamkli bránu svojej predajne s výživovými doplnkami pre športovcov v centre Kolárova. Bola streda 28. septembra 2018 a oni dvaja ešte netušili, že majú za sebou posledný deň svojho vysnívaného podnikania. A na dlhé roky aj života na slobode…

Szabó sa vydal ospalými uličkami mesta do rodičovského domu, Marček k priateľke, u ktorej v posledných týždňoch prespával. Vlastné rodiny si v mladosti nezaložili, popri dobrodružnom spôsobe života na to zrejme nemali čas. Po vyzlečení uniformy, v ktorej Marček okúsil aj zahraničnú misiu, sa nechávali naverbovať na stráženie zaoceánskych obchodných lodí pred pirátmi. Ako sa neskôr ukázalo, doma popritom napáchali strašné veci, len aby utiahli rozbeh spoločného podnikania. A tomu sa práve blížil definitívny koniec.

Ulicami mestečka na juhu Slovenska sa v ten večer premávalo aj zopár policajných sledovačov, o ktorých Marček so Szabóom netušili. Prítmím jesenného večera sa nenápadne prešmykli až k ich domovom, kde mali splniť jedinú úlohu. Zistiť, či obaja muži naozaj zamierili domov, aby tam zaľahli do postele.

„Harcsová 10, na mieste, potvrdzujem,“ vyťukal policajt nasadený na sledovanie podozrivých do svojho mobilu a poslal správu kolegom. „Lesná 38, pozorovaný je v dome partnerky, potvrdzujem,“ doplnil vzápätí ďalšiu dôležitú informáciu aj druhý sledovač a hlásenie z Kolárova bolo v tej chvíli kompletné.

Otáznik zostal visieť už len nad pohybom majiteľa pizzerie v Komárne Zoltánom Andruskóom. Ten si len krátko predtým kúpil s priateľkou obrovský dom s ružovou fasádou v dedinke Chotín, ktorá leží asi dvanásť minút jazdy autom od Komárna. V susednej obci Marcelová zas vlastnili dom jeho rodičia a on tam zvykol z času na čas prenocovať. Napokon sa ukázal práve v dome s priateľkou. „Chotín 530, na mieste aj s partnerkou, potvrdzujem.“

To už do policajnej razie, ktorú nazvali News (v slovenskom preklade Správy), zostávalo len pár posledných hodín. Chceli ju spustiť ešte pred ranným brieždením a využiť moment prekvapenia. Zasahujúci tím však potreboval, aby scenár naplánovanej operácie klapol do bodky. Kľúčové bolo, aby únikom informácií nedošlo k vyzradeniu akcie. Okrem toho potrebovali, aby podozriví muži ani dielom náhody neopustili svoje domovy.

Policajti sa snažili všetko pripraviť tak, aby sa pri zásahu nikto nezranil. No a najmä predísť možnosti, že by im niekto z trojice ušiel. Už vtedy vedeli, že akciu bude sledovať celá krajina. Išli si totiž po podozrivých z úkladnej vraždy novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej, ktorá sedem mesiacov predtým pohla Slovenskom.

Nadránom vyrazili autá a desiatky kukláčov z Lynx Commanda na vopred určené miesta. Išli na neohlásené návštevy k trom ľuďom naraz, pre každú z nich si zvolili inú taktiku. Už dávno predtým si preverili rozmiestnenie izieb v ich domoch, pevnosť dverí aj stav okien.

„Vždy musíme pristupovať k podozrivým ako k tým najnebezpečnejším páchateľom, nech ide o kohokoľvek. Nemôžeme sa spoľahnúť na to, že tentoraz to bude len taká brnkačka, nesmieme nič podceniť, lebo to môže mať fatálne následky,“ hovorí muž, ktorý sa v septembri 2018 osobne zúčastnil na tejto ostro sledovanej akcii.

Plánovači zásahu si vždy dopredu preverujú, či dané osoby oficiálne vlastnia zbraň. V tomto prípade museli byť obozretní ešte viac ako zvyčajne. Chystali sa zadržať mužov, o ktorých boli presvedčení, že len pred pár mesiacmi zavraždili dvojicu mladých ľudí v ich vlastnom dome. Museli teda rátať s tým, že sa nebudú zdráhať a k násiliu sa uchýlia znova. Navyše bývalý policajt a vojak vedia so zbraňou narábať veľmi dobre. No a nikto nemohol tušiť, aký zbrojný arzenál doma ukrývajú.

Zbrane a náboje nájdené počas policajnej razie u Miroslava Marčeka a Tomáša Szabóa.Zdroj: Aktuality.sk

Potichučky aj nahlas

Finálny povel k zásahu vydal šéf akcie News vo štvrtok 27. septembra 2018 ešte za tmy. Kukláči pred štvrtou hodinou ráno v jednom okamihu zaistili všetky strategické miesta okolo troch domov. Zrazu sa vynorili v Kolárove aj Chotíne.

K Andruskóovi vošli celkom potichu, bez hluku a rozbíjania dverí. Ozbrojení muži v nepriestrelných vestách sa jeden po druhom plížili chodbami rodinného domu a bez jediného slova postupne nazerali do všetkých izieb. Muža, ktorého hľadali, objavili spiaceho v spálni spolu s priateľkou. Rýchlo sa ho zmocnili a po tomto budíčku spustil šéf zásahového tímu sériu rutinných otázok: „Meno?! Priezvisko?!“

X X X

Začal nový proces kvůli vraždě novináře Kuciaka. Obžalovaní si už odpykávají jiné tresty.

K vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové došlo na Slovensku v roce 2018.

Na Slovensku začal v pondělí nový proces s dvěma zbylými obžalovanými v případu vraždy novináře Jána Kuciaka. V roce 2018 byla zastřelena také reportérova přítelkyně Martina Kušnírová. Tři další lidé, včetně vraha této dvojice, slovenské soudy v kauze už dříve pravomocně uznaly vinnými.

Nyní obžalovaný Marian Kočner si podle prokuratury objednal Kuciakovu vraždu ze msty za to, že novinář poukazoval na jeho podezřelou ekonomickou činnost. Kočnerovi to mohlo překazit plánovaný vstup do politiky. Další obžalovaná Alena Zsuzsová je podezřelá z toho, že zločin zprostředkovala. Kočner i Zsuzsová si v současnosti odpykávají ve vězení dlouholeté tresty za jiné trestné činy.

Obhájci obou stíhaných u soudu zpochybnili obžalobu a shodně ji označili na nedůvodnou. Kočner a Zsuzsová po začátku procesu odmítli přistoupit k uzavření dohody o vině a trestu se žalobcem, jejíž součástí by bylo i doznání.

Oběma obžalovaným hrozí doživotí. Pokud by výměnou za doznání přistoupili k uzavření dohody o vině a trestu, soud by jim mohl uložit méně přísný trest než při uznání jejich viny v řádném procesu

Případ řeší soud už potřetí

Specializovaný trestní soud se kauzou zabývá už potřetí. Slovenský nejvyšší soud loni zrušil jeho další osvobozující rozsudek nad Kočnerem a také odsuzující verdikt nad Zsuzsovou. Případ dostal nový senát soudu první instance. Nejvyšší soud toto své rozhodnutí zdůvodnil tím, že původní tříčlenný senát neuposlechl jeho příkaz ohledně projednání některých důkazů.

Hlavní líčení s Kočnerem a Zsuzsovou tak začalo v pondělí od začátku. To znamená, že soud se bude muset opět zabývat všemi důkazy. Proces je naplánován na 42 dnů, a to do poloviny letošního prosince.

Žalobce dopoledne přednesl obžalobu, ve které popsal také průběh vraždy Kuciaka a Kušnírové v jejich domě. Do soudní síně přišli rodiče Kuciaka a matka Kušnírové, kteří se jako poškození zúčastnili už přechozích soudů souvisejících s vraždami jejich dětí. Rodiče Kuciaka požadují od Kočnera a Zsuzsové odškodné dohromady jeden milion eur (24,25 milionu korun), stejnou částku žádá také matka Kušnírové.

Pondělní líčení, na rozdíl od prvního procesu, provázel značně menší zájem novinářů.

Další kauza nedokonaných vražd

Spolu s případem Kuciakovy vraždy se Specializovaný trestní soud znovu zabývá také kauzou přípravy nedokonaných vražd dvou prokurátorů a jednoho právníka. V této části procesu čelí obžalobě Kočner, Zsuzsová a další dva lidé, a to Dušan Kracina a Darko Dragić.

Po vraždě Kuciaka se na Slovensku konaly mohutné protivládní demonstrace a země čelila politické krizi, v zájmu jejíhož řešení tehdy odstoupil z funkce premiéra Robert Fico. Později této své rezignace Fico litoval. Do křesla ministerského předsedy se pak vrátil v roce 2023 po vítězství své strany Směr-sociální demokracie v předčasných parlamentních volbách.

X X X

Nájomné byty sú zatiaľ prepadák. Rakúsky model Slovensko nemá šancu aplikovat.

Ceny bytov či domov dlho rástli.

Pompézne ohlasované nájomné byty sa menia na brutálny prepadák. Denník Sme upozornil, že z vyše 100 bytov v Bratislave obsadili nájomníci len 25.

Hlavným dôvodom nezáujmu je vysoká cena nájmu – zhruba 550 eur mesačne za dvojizbák. A to bez zarátania nákladov na energie a služby.

Opäť a znovu sa ukazuje, že matematiku nie je možno oklamať. Ak sa má niekomu ujsť lacnejšie bývanie, niekto iný to musí zaplatiť.

V prípade toľko obdivovaného systému v Rakúsku veľká časť peňazí pochádza zo špeciálnej dane.

Cez ňu aj ľudia s hypotékou prispievajú na bývanie tým, ktorí si vďaka nájomným bytom hypotéku vziať nemusia.

Práve tento faktor – a napríklad aj bezprecedentná miera mestských pozemkov vo Viedni – spôsobujú, že rakúsky model nie je schopná aplikovať žiadna iná krajina.

Jedinou reálnou cestou k dostupnejšiemu bývaniu – a to v konečnomm dôsledku platí aj pre Rakúsko – sa javí zastavenie prílevu nových ľudí do miest.

Demografická kríza a prepad priemyselnej výroby naznačujú, že tento moment nie je až tak ďaleko.

X X X

Rvačka v EU, Kallasová proti Leyenové. Kallasová Leyenovú v súkromí nazýva „diktátorkou“

Šéfka európskej diplomacie Kaja Kallasová sa údajne v súkromí ostro sťažuje na predsedníčku Európskej komisie Ursulu von der Leyenovú, ktorú vraj označuje za „diktátorku.

Geopolitický analytik Jozef Hrabina rozoberá prejav Donalda Trumpa v Davose.

Referuje o tom web Politico s odvolaním sa na viaceré nemenované zdroje z prostredia bruselských inštitúcií.

Podľa spomenutého zdroja sú vzťahy na najvyšších poschodiach moci v Bruseli mimoriadne napäté. Už spolupráca Von der Leyenovej s bývalým šéfom európskej diplomacie Josepom Borrellom bola údajne problematická, no vzťah s Kallasovou je vraj ešte horší. 

Postavenie šéfa európskej diplomacie je dlhodobo komplikovaná funkcia aj tým, že členské štáty – najmä tie veľké – si chcú zahraničnú politiku ponechať pod vlastnou kontrolou.

Napätie sa ešte vystupňovalo po tom, čo Európska komisia odobrala Kallasovej kompetencie pre Stredomorie vytvorením nového Generálneho riaditeľstva pre Blízky východ, severnú Afriku a Perzský záliv. Brusel zároveň pracuje na plánoch znižovania počtu zamestnancov Európskej služby pre vonkajšiu činnosť.

X X X

Európa hrá proti nám. Farmári v Paríži vyšli do ulíc, protestujú proti dohode s Mercosur

Okolo 350 traktorov vyrazilo do ulíc Paríža, kde francúzski poľnohospodári protestujú proti dohode Európskej únie s juhoamerickými krajinami spolku Mercosur. / Zdroj: Reuters

Pokus Kallasovej posilniť svoju pozíciu menovaním vplyvného Martina Selmayra za zástupcu však kancelária Von der Leyenovej zablokovala. „Kallasová sa v súkromí sťažuje, že Von der Leyenová je diktátorka, ale veľa s tým urobiť nemôže,“ citoval Politico jedného z vysokopostavených úradníkov. Kallasovej kancelária na žiadosť o komentár nereagovala.

X X X

Zverejnili rebríček najmocnejších armád sveta v roku 2026

Analytický portál Global Firepower zverejnil rebríček najsilnejších armád sveta pre rok 2026, ktorý hodnotí vojenský potenciál krajín na globálnej úrovni. Rebríček vychádza z komplexného posudzovania vojenskej sily jednotlivých štátov.

Veliteľ bojovej letky F-16 pplk. Gregor: Američania nás už neučili ako lietať, ale ako použiť zbraňové systémy

Vždy závisí od misie, môžete konať samostatne ako „lovec“ alebo čakáte na pokyn. Zakaždým ide o komplexnú operáciu.

Pri zostavovaní poradia sa podľa portálu brala do úvahy nielen veľkosť armády, ale aj ekonomický potenciál krajiny. Hodnotenie je založené na viac ako 60 ukazovateľoch, medzi ktoré patria nielen nominálne počty vojakov a vojenskej techniky, ale aj ekonomický a demografický potenciál.

Na čele rebríčka sa v roku 2026 umiestnili Spojené štáty, ktoré obsadili prvé miesto medzi najsilnejšími armádami sveta. Druhú priečku získalo Rusko, nasledované Čínskou ľudovou republikou na treťom mieste. Do prvej päťky sa dostali aj India a Južná Kórea.

Toto dokáže fínske delostrelectvo. NATO sa o hranicu s Ruskom nemusí báť

Fínsko sa 4. marca stalo členom NATO. Pozrite si, čo dokáže delostrelectvo severskej krajiny. / Zdroj: Finnish Defence Forces.

V prvej desiatke najsilnejších armád sveta sa ďalej nachádzajú Francúzsko, Japonsko a Veľká Británia. Rebríček TOP 10 uzatvárajú Turecko a Taliansko. Ukrajina sa umiestnila na 20. mieste a Slovenská republika na 69 mieste.

Zverejnený rebríček poukazuje na to, že hodnotenie vojenskej sily nie je založené výlučne na počte vojakov alebo zbraniach, ale zohľadňuje širší súbor faktorov vrátane ekonomických možností štátu a jeho demografického zázemia. Global Firepower tento rebríček pripravuje každoročne a porovnáva vojenský potenciál krajín v celosvetovom meradle.

Rebríček však nevychádza z reálnej pripravenosti ozbrojených síl. Ako aj Pravda už skôr informovala, americké jednotky sa ukázali byť v Arktíde výrazne horšie pripravené než armády severoeurópskych krajín. Počas spoločných vojenských cvičení v severnom Nórsku mali Američania vážne ťažkosti, pričom situácia bola natoľko výrazná, že velenie žiadalo fínskych vojakov (ktorí hrali rolu protivníka), aby postupovali menej tvrdo, aby Američanov nedemoralizovali.

Exminister Wlachovský: Gratulujem Poliakom, že sa im podarilo zostreliť ruské drony, na provokácie musíme byť pripravení

Zároveň tiež dochádza k zásadným zmenám aj v hodnotení ruskej armády. Rusko už nemožno považovať za ‚tankovú veľmoc‘, keďže úplne vyčerpalo skladové zásoby viac či menej moderných tankov, uviedol analytik otvorených dát (OSINT) Covert Cabal, ktorý sa špecializuje na skúmanie ruských základní na skladovanie vojenskej techniky pomocou satelitných snímok. OSINT pripomína, že jedinou relatívne masovou rezervou na doplňovanie armády sa stali morálne a technicky zastarané tanky T-62, ktoré nespĺňajú požiadavky moderného bojiska pre slabé pancierovanie, nedostatočnú palebnú silu, nízku pohyblivosť a zastaranú elektroniku.

X X X

Kotlár vystúpil na seminári v českom parlamente: vakcíny označil za biologické zbrane. Sála tlieskala

V českom parlamente sa v pondelok konal seminár venovaný covidu, na ktorom vystúpil poslanec SPD Jindřich Rajchl spolu s viacerými hosťami z Česka aj zo Slovenska. Jedným z hostí bol aj splnomocnenec vlády pre preverenie procesu riadenia a manažovania zdrojov počas pandémie Peter Kotlár. Rajchl na podujatí odsúdil bývalých ministrov zdravotníctva za hnutie ANO Petra Arenbergera a Jana Blatného za údajné šírenie nepravdivých informácií o vakcínach.

„Nechceme dnes deliť ľudí na očkovaných a neočkovaných, chceme si vymieňať názory. Ale vtedy tí, ktorí boli označovaní za dezinformátorov, šírili skutočnú pravdu o vakcínach,“ vyhlásil podľa portálu iDnes.cz Rajchl. Zároveň zdôraznil, že „už nikdy nesmieme nikomu vnucovať aplikáciu látok do jeho tela. Zdravie a život sú výsostným právom akejkoľvek osoby. To už nikdy nesmie byť prelomené“. Jeho vystúpenie sprevádzal potlesk účastníkov.

Rajchl ďalej uviedol, že „ministri zdravotníctva Arenberger a Blatný sa dopúšťali šírenia dezinformácií“ a vyslovil sa za to, aby sa „amnestovali všetky zločiny, za ktoré bolo množstvo ľudí kvôli covidu obvinených“. Podľa jeho slov sa covid „zmenil na náboženstvo“ a na pandémiu sa podľa neho „nenazerá dostatočne vedecky“.

Vystúpenie Petra Kotlára

Na seminári vystúpil aj slovenský splnomocnenec Peter Kotlár, ktorého Rajchl označil za „obrovského bojovníka“ s tým, že „ja budem za ním vždy stáť“. Kotlár vo svojom prejave označil vakcíny proti covidu za „biologické zbrane, ktoré ovládajú nadnárodné korporácie“. Tvrdil tiež, že „každý tretí, ktorý v roku 2022 zomrel na covid, bol očkovaný, od roku 2023 už každý druhý očkovaný zomrel na covid“. Účastníci seminára jeho vystúpenie odmenili potleskom, tvrdí český portál. Kotlár je aktuálne vyšetrovaný políciou za šírenie poplašnej správy. Jeho závery o mRNA vakcínach kritizovala aj Slovenská akadémia vied (SAV).

Vedci zo SAV odprezentovali dlhoočakávanú analýzu: mRNA vakcíny proti covidu sú bezpečné

Slovenská akadémia vied (SAV) odmietla tvrdenia poslanca Petra Kotlára o škodlivosti mRNA vakcín. / Zdroj: ta3

Vystúpila aj aktivistka, podľa ktorej boli vo vakcínach čipy

Vystúpila aj členka hnutia Stačilo! Petra Rédová Fajmonová, ktorá vyzvala ministra zdravotníctva Adama Vojtěcha, aby sa začali vyšetrovať dopady pandémie. „Musíte s nami začať rokovať, zbierať tie dáta a otvárať príbehy, čo sa dialo počas covidu,“ povedala. Český portál pripomína, že Rédová počas pandémie pôsobila ako aktivistka a šírila napríklad tvrdenia, že očkovaním sú do ľudí vpravované čipy a zúčastňovala sa protivládnych demonštrácií.

Medzi ďalšími vystupujúcimi bola molekulárna genetička Soňa Peková, ktorá uviedla, že jej výskum čelí tlaku. „Posledných päť rokov som vystavená politickému tlaku, ktorý sa mi darí ustáť, pretože mám dostatok odborných znalostí a skúseností. Nemám strach,“ vyhlásila. Podľa portálu iDnes.cz Peková momentálne čelí priestupkovému konaniu kvôli svojmu znaleckému posudku, ktorý vypracovala pre Petra Kotlára.

Kotlárovi sa nepáči kritika jeho analýzy a pýta si post ministra zdravotníctva: Ľuďom poviem pravdu, mám ponuky z iných krajín

Seminár podľa Rajchla združil ľudí, ktorí „nesklonili hlavu pred covidovou totalitou“. Podujatie spoluorganizoval s poslancom SPD Tomášom Doležalom.

X X X

 Dr. Ludvík v Motole vedený jako odborný referent. O náplni své práce bude teprve jednat

Obviněný exředitel Miloslav Ludvík se po propuštění z vazby vrátil do Fakultní nemocnice v Motole a Na Homolce, kde už dříve působil. Sám potvrdil, že je v nemocnici vedený jako odborný referent, o konkrétní náplni bude teprve jednat. „Uvidím, co mi nabídnou,“ řekl Ludvík Radiožurnálu. Nemocnice by podle Ludvíkovy obhájkyně Simony Kadlecové měla nějakou pozici nabídnout. Nemocnice zatím jednání detailněji komentovat nechtěla.

Bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

„V podstatě to bude veselé, protože jsem stále zaměstnancem Fakultní nemocnice v Motole a vlastně i Na Homolce (obě nemocnice jsou nově od 1. ledna sloučeny v jednu instituci, pozn. red). Takže tam musím zajít a musím se s nimi nějak domluvit,“ popsal krátce po svém propuštění z téměř rok trvající vazby bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Ten čelí obviněním v obří korupční a klientelistické kauze.

 Ludvík je v nemocnici zaměstnán na pozici odborného referenta. „V tuto chvíli to ale nic neznamená,“ vysvětlil Ludvík Radiožurnálu s tím, že konkrétní náplň práce s vedením nemocnice musí teprve vyjednat. „Mám tři dny na to, abych se hlásil v práci,“ doplnil.

Nemocnice věc zatím komentuje pouze obecně. „V současné době probíhají standardní pracovněprávní kroky, které dříve nemohly být realizovány z důvodu vazby pana Ludvíka. S ohledem na probíhající pracovněprávní proces a povinnost chránit osobní údaje nebudeme v tuto chvíli poskytovat žádné další informace ani se blíže vyjadřovat k jednotlivým tvrzením pana Ludvíka,“ uvedla mluvčí nemocnice Martina Dostálová.

Na doplňující dotazy, co přesně by měl Ludvík v nemocnici dělat a jaké bude mít ve své případné funkci pravomoci, do vydání článku neodpověděla. „Veškerou komunikaci na toto téma musím konzultovat s právním odborem,“ vysvětlila.

Podle Ludvíkovy obhájkyně Simony Kadlecové by ale nemocnice měla exřediteli práci nabídnout. „Zjišťovali jsme si to už dřív a oni (nemocnice) by mu měli nabídnout nějakou pozici,“ popsala s tím, že ale neví, jestli k nějaké dohodě může dojít. 

Součást korupční kauzy?

Ludvík čelí obviněním od konce února loňského roku, když ho zadrželi policisté a obvinili ho z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu a zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie. Policisté o něm píší jako o jedné z ústředních postav motolské korupční kauzy, tou další je jeho bývalý náměstek Pavel Budinský.

 Právě Budinský měl podle kriminalistů rozjet ve své nemocniční kanceláři byznys, když nejrůznějším podnikatelům, ředitelům firem i živnostníkům nabízel sjednávání určitých výhod či podílu na nemocničních zakázkách. Za to od nich dostával peníze. Tyto peníze pak podle policie směřovaly i přímo ke zmíněnému exřediteli nemocnice Ludvíkovi.

Ludvíkovo stíhání kriminalisté navíc po půlroce rozšířili – kladou mu za vinu, že přijal kvůli zakázce na rekonstrukci Modrého pavilonu, projekt za bezmála 1,3 miliardy korun podpořený z evropských peněz, úplatek ve formě bytu na pražském Břevnově.

I proto evropská prokuratura, která případ dozoruje, Ludvíkovi i jeho manželce obstavila majetek za desítky milionů korun. I proti tomuto rozšíření stíhání a zajištění majetku podávala obhájkyně Kadlecová stížnost, o které ale zatím podle jejích slov soudy nerozhodly. „Teprve před měsícem bylo rozhodnuto o stížnostech proti zahájení trestního stíhání z února letošního roku. Takže si myslím, že to bude ještě trvat,“ řekla.

Už dříve evropští žalobci zajistili majetek také bývalému motolskému náměstkovi Pavlu Budinskému, kterého kriminalisté považují za jednu z ústředních postav korupční chobotnice. Šlo nejen o 270 pozemků, dva domy, auta, čtyřkolky, sněžný skútr či účty a cenné papíry. Ale také jeho nemovitosti v zahraničí – na Kostarice a v Černé Hoře.

Ludvík opustil vazební věznici v pátek, téměř po roce. Novinářům řekl, že naprosto jednoznačně odmítá všechna obvinění, kterým čelí. „Nic z toho se nestalo,“ konstatoval. Policie má podle něj důkazy, které jednoznačně dokazují, že nic z toho, z čeho je obviněný, nespáchal. „Nikdy jsem si o úplatek neřekl, nikdy jsem si ho nenechal slíbit,“ dodal. Do vazby Ludvíka poslal Obvodní soud pro Prahu 5 loni 26. února 2025.

X X X

 MINISTR  VOJTĚCH  VHODIL  ŘEDITELE   BULOVKY  V  PRAZE

 Byla to pro mě naprostá novinka, žádnou nabídku jsem nedostal, říká šéf Bulovky. Odchází po 8 letech

Nemocnice na Vinohradech a Bulovka budou mít už za týden jednoho nového šéfa. Povede je ředitel pražské záchranky Petr Kolouch, kterého si pro obrovský projekt zvolil bez výběrového řízení ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch. Bulovku tak po téměř osmi letech opouští ředitel Jan Kvaček. „Byla to pro mě naprostá novinka,“ popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Co je důvodem vašeho odchodu?
Pan ministr má svou vizi sfúzovat Bulovku a Vinohrady. A následně je potom převést do nové letňanské nemocnice. Na tento obrovský projekt si holt zvolil jednoho svého nového manažera. Takhle to zkrátka je. Je to jeho plné právo a jeho kompetence. K tomu není co víc říct.

A jak se na to díváte vy? Nastupoval jste v září 2018 v době, kdy Bulovka čelila korupčnímu skandálu kolem Tomáše Horáčka a Andrey Vrbovské.
Za mě je dnes Bulovka stabilní, velmi dobře fungující nemocnice. Byť je tady spousta rozjetých projektů, ve kterých je potřeba samozřejmě pokračovat.

Rozejití se s Bulovkou a panem ministrem je přátelské. Nechovám v sobě nějakou zášť kvůli tomu, že mě odvolal. A rozhodně chci, aby nemocnice plně prosperovala. Já maximálně panu doktoru Kolouchovi, když bude mít zájem, pomůžu s tím, aby ten přechod byl, pokud možno, hladký, aby se nezasekly projekty, které nemocnici rozvíjejí, aby se dařilo dál. Určitě nechci po těch letech vidět, jak se tady ty věci hroutí, to v žádném případě.

Už máte nějaké nové působiště? Volal vám pan ministr?
To by bylo od dnešního rána rychlé. Já jsem se s panem ministrem viděl osobně dneska v devět ráno, takže to pro mě byla naprostá novinka. A nové působiště ještě nemám.

Nebyla vám ani nabídnuta žádná nová pozice? Protože ministr Vojtěch si vás tehdy vybral za ředitele Bulovky.
Ne, žádnou nabídku jsem nedostal.

Jak dlouhé má být to přechodné období?
Nový ředitel přijde 2. února.

Takže to bude rychlé.
Ano, to bude velice rychlé.

X X X

 Česku by slušela prezidentka, zmínil Babiš možné jméno. Řekl, proč nechce Turka řešit soudně

Nechci mít s prezidentem spor a umím si představit, jak by to u Ústavního soudu dopadlo. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) vysvětlil, proč kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí nepodal kompetenční žalobu na Petra Pavla. V rozhovoru pro iDnes.cz také řekl, že by Česku slušela prezidentka.

Spor mezi vládou a prezidentem byl dlouhou dobu hlavním tématem na české politické scéně. Čestný prezident Motoristů Turek se měl stát šéfem resortu životního prostředí, Pavel však návrh na jeho jmenování odmítl.

Podle Babiše to ale prezident dělat neměl. „Zvlášť když opakovaně deklaroval, že chce ctít ústavu a zvyklosti parlamentní demokracie. Fascinuje mě, s jakým nadšením dnes tleskají prezidentovi titíž lidé, kteří léta kritizovali prezidenta Zemana za ohýbání ústavy. A nejde jen o politické komentátory, ale dokonce o některé ústavní právníky,“ řekl premiér v rozhovoru pro iDnes.cz.

Turek podle něj nepředstavuje bezpečnostní ohrožení. „Hloupé výroky na sociálních sítích, které navíc zpochybňuje, nejsou bezpečnostní hrozbou. Nebyl obviněn z žádného trestného činu, neexistuje žádný relevantní důvod, proč by nemohl dostat šanci,“ pokračoval nově znovuzvolený šéf hnutí ANO.

Prezidentka Schillerová?

„V politice má platit elementární princip odpovědnosti. Když někdo selže ve funkci, má být odvolán. Ale předem někomu zakázat vstup do vlády na základě mediální hysterie považuji za špatný precedent,“ doplnil Babiš.

V rozhovoru také vysvětlil, proč na Pavla kvůli neshodám ohledně Turka nepodal kompetenční žalobu. „Nechci mít spor s panem prezidentem a umím si dobře představit, jak by to na Ústavním soudu dopadlo,“ odpověděl stručně.

Pavel v pátek prohlásil, že bude znovu kandidovat na prezidenta, pokud bude cítit dostatečnou podporu a zájem. Babiš následně během víkendového sněmu ANO oznámil, že koalice představí vlastního kandidáta do čela stá

„Určitě se o tom budeme vážně bavit. Pokud se prezident rozhodne kandidovat znovu, určitě by měl mít silného protikandidáta, mohli bychom na toto téma vést debatu na úrovni celé koalice,“ uvedl premiér.

„Nemyslím si, že by případným kandidátem musel být nutně politik. Naopak, klidně to může být respektovaná osobnost z jiné oblasti, která osloví lidi napříč spektrem, a ano, klidně to může být žena. České republice by prezidentka bezpochyby slušela,“ řekl s tím, že jednou z možných kandidátek je například ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Je to zkušená politička, ale na debatu o konkrétních jménech je dva roky před volbami příliš brzo,“ dodal.

X X X

 NA  KARLOVARSKU  NOVÉ  SESTRY  DO  ZDRAVOTNICTVÍ

Budoucí sestry získají vysokoškolské vzdělání přímo v regionu. Kraj o tom jednal se školami

Karlovy Vary (26. 1. 2026) Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis se sešel se zástupci soukromé Vysoké školy zdravotnické v Sokolově, Střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy zdravotnické v Karlových Varech i Střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy v Chebu. Společným cílem bylo najít cestu, jak umožnit budoucím zdravotním sestrám získat vysokoškolský titul bez nutnosti odcházet studovat mimo region.

Ředitelka Střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy zdravotnické v Karlových Varech Hana Švejstilová představila pilotní projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, díky němuž mohou již letošní maturanti oboru Praktická sestra rovnou přejít do 2. ročníku vyšší odborné školy, konktrétně do oboru Diplomovaná všeobecná sestra nebo Diplomovaná dětská sestra. Tím se pro ně celková délka studia na vyšší odborné škole zkracuje ze tří na pouhé dva roky.

Absolventi oboru Diplomovaná všeobecná sestra z vyšší odborné školy pak navíc mohou nastoupit přímo do 3. ročníku bakalářského studia na Vysoké škole zdravotnické v Sokolově a po jeho úspěšném dokončení získat bakalářský titul v oboru Všeobecné ošetřovatelství, jak potvrdila zástupkyně školy Miluše Bartoňková. Už po třech letech studia tak mohou mít studenti plnohodnotné vysokoškolské vzdělání, a to přímo v našem kraji.

„Jde o konkrétní a velmi praktické řešení, jak podpořit mladé lidi, kteří chtějí studovat zdravotnické obory, a zároveň posílit personální stabilitu našich nemocnic a zdravotnických zařízení. Tento model navíc nezatíží rodiny studentů náklady na bydlení a na dopravu tak jako v případě, že by studium absolvovali na některé z vysokých škol mimo region. Navíc jsme ho propojili i s finanční podporou, kdy kraj studentům hradí školné v posledním ročníku na Vysoké škole zdravotnické v Sokolově,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

Stejně jako u stipendijní podpory však platí podmínka, že Karlovarský kraj uhradí školné pouze těm studentům, kteří se zavážou, že po ukončení studia nastoupí do některého ze zdravotnických zařízení v regionu. Mgr. Veronika Svobodová,

X X X

USA posielajú na olympiádu viac ako 200-člennú výpravu. Nechýba v nej Vonnová či 54-ročný curler

Americkú lyžiarku Lindsey Vonnovú či bobistky Kaillie Humphriesovú a Elanu Meyersovú Taylorovú čaká piata účasť na zimných olympijských hrách.

Lindsey Vonnová nechýba v nominácii do Milána a Cortiny.

Všetky tri športovkyne figurujú v 232-člennej nominácii USA na nadchádzajúce hry v Miláne a Cortine d’Ampezzo.

Ďalšími päťnásobnými účastníkmi olympiády sa stanú hokejistka Hilary Knightová, krasokorčuliar Evan Bates a snoubordisti Faye Thelenová a Nick Baumgartner.

V Taliansku sa predstaví celkom 33 olympijských medailistov, pričom najviac cenných kovov má na konte Meyersová Taylorová, ktorá získala tri strieborné a dve bronzové medaily.

Humphriesová je trojnásobná víťazka, lyžiarka Mikaela Shiffrinová a snoubordistka Chloe Kimová boli zlaté dvakrát.

Americkú výpravu tvorí 117 mužov a 115 žien. Najmladšou účastníčkou je 15-ročná akrobatická lyžiarka Abby Winterbergerová, najstarší z nominácie, curler Rich Ruohonen, má 54 rokov. Informácie priniesla agentúra AP.

X X X

Slovensko rieši pozvanie do Trumpovej Rady mieru. Blanár hovorí o rizikách, Pellegrini chce analýzu

Odborníci z Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitostí vyhodnocujú možnosti i riziká pozvania do Rady mieru americkou stranou. Uviedol to šéf rezortu diplomacie Juraj Blanár (Smer).

Blanár tvrdí, že ministerstvo je od utorka (20. 1.) v kontakte s kanceláriou prezidenta, parlamentom aj úradom vlády. „O výsledku budem informovať vládu, kanceláriu prezidenta a vedenie Národnej rady SR,“ deklaroval.

Trump zakladá Radu mieru, niektorí sa obávajú, že bude konkurovať OSN

Zároveň minister skonštatoval, že vláda pod vedením premiéra Roberta Fica (Smer) podporuje všetky mierové aktivity, ale zároveň zdôrazňuje potrebu rešpektovania medzinárodného práva a rovnako posudzuje ústavný rozmer tejto otázky.

Prezident Peter Pellegrini si vyžiadal od rezortu diplomacie analýzu dokumentov súvisiacich s pozvaním Slovenska na zapojenie sa do iniciatívy Rady mieru. Prezident upozornil, že ak by Slovenská republika zvažovala vstup do tejto iniciatívy, jej predstavitelia musia mať k dispozícii úplné a presné informácie.

„Musíme presne vedieť, aké sú právne rámce prípadného pôsobenia v Rade mieru, aké sú na to finančné náklady a aký je ústavný postup prípadného schvaľovania prístupových dokumentov. Až po dôkladnom oboznámení sa so všetkými informáciami je možné viesť zmysluplnú diskusiu,“ uviedol Pellegrini. 

Kancelária prezidenta v tejto súvislosti oficiálne požiadala rezort diplomacie o sprístupnenie všetkých interných aj externých analýz, ktoré má ministerstvo k dispozícii v súvislosti s dojednávaním príslušnej zmluvy, ako aj o vyhodnotenie možných rizík v prípade vstupu Slovenska do Rady mieru.

Zároveň žiada odpoveď na otázku, či ministerstvo považuje doručený dokument za medzinárodnú zmluvu podľa článku 7 ods. 4 Ústavy SR, alebo ide o iný typ medzinárodnej zmluvy. Prezident sa zaujíma aj o to, či by si prípadná ratifikácia takejto zmluvy vyžadovala prijatie zákona podľa článku 7 ods. 5 Ústavy SR. 

Blanár v sobotu (24. 1.) informoval, že Slovensko dostalo ponuku zapojiť sa do Rady mieru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident Peter Pellegrini si vyžiadal od MZVEZ SR analýzu dokumentov súvisiacich s pozvaním Slovenska na zapojenie sa do Rady mieru. Upozornil, že ak by SR zvažovala zapojiť sa do tejto iniciatívy, musia mať jej predstavitelia k dispozícii kompletné a presné informácie.

Trump predstavil Radu mieru vo štvrtok (22. 1.) na Svetovom ekonomickom fóre vo švajčiarskom Davose. Pozval do nej približne 60 krajín, presné zloženie však dosiaľ známe nie je. Okrem iných sú medzi nimi Rusko, Čína, Európska komisia, Poľsko či Austrália. Účasť odmietli napríklad Francúzsko, Spojené kráľovstvo, Nórsko, Švédsko a Slovinsko.

X X X

 Chirurgická presnosť francúzskych ‚kladív‘: stíhačka MiG-29 zdemolovala budovu s kľúčovými ruskými jednotkami

Lietadlo ukrajinských vzdušných síl zničilo pomocou vysokopresnej leteckej munície budovu, ktorá bola využívaná ruskými operátormi FPV dronov v severnom sektore. Informácie o útoku zverejnil Telegramový kanál Soniašnyk (Slnečnica), ktorý je prepojený s ukrajinským letectvom.

Chirurgická presnosť francúzskych ‚kladív‘: stíhačka MiG-29 zdemolovala budovu s kľúčovými ruskými jednotkami

Podľa zverejnených údajov úder vykonala stíhačka MiG-29 vyzbrojená dvoma francúzskymi presne navádzanými bombami AASM Hammer. Zásah bol zaznamenaný na video, ktoré dokumentuje priebeh útoku na identifikovaný cieľ.

Budovu ešte pred samotným úderom identifikoval ukrajinský prieskumný dron, ktorý ju označil ako základňu ruských operátorov dronov. Prieskum zároveň zaznamenal ruského vojaka, ako vychádza z budovy a z dvora vypúšťa FPV dron. Na základe týchto zistení požiadali ukrajinskí obrancovia o leteckú podporu na elimináciu nepriateľskej pozície, keďže ruskí operátori FPV dronov sú na fronte považovaní za jeden z prioritných cieľov.

Technológia AASM Hammer

Francúzske presne navádzané bomby AASM, ktoré sú na Ukrajinu dodávané od začiatku roka 2024, sú určené na to, aby vylepšovali štandardné západné voľne padajúce bomby, čím ich menia na vysokopresné zbrane. Portál Militarnyi ich prirovnáva k americkým súpravám JDAM, pričom upozorňuje, že na rozdiel od JDAM sa francúzske súpravy AASM vyznačujú integrovaným raketovým motorom, ktorý výrazne zvyšuje ich operačný dosah.

Bývalý slovenský MiG-29 vyhodil do vzduchu ruské velenie. Ukrajinci sa pochválili precíznou akciou

V závislosti od podmienok vypustenia môžu bomby AASM zasiahnuť ciele do 15 kilometrov pri vypustení z nízkej nadmorskej výšky a až do 70 kilometrov pri zhodení z vysokej nadmorskej výšky.

Dôležitou vlastnosťou tejto munície je podľa portálu práve raketový pohon, ktorý umožňuje útočiť z nízkych výšok (pop-up attack – taktika ‚udri a zmizni‘ pozn. red.) a tým minimalizuje čas, počas ktorého sú piloti viditeľní pre ruskú protivzdušnú obranu. Munícia využíva kombináciu inerciálneho, GPS a v niektorých verziách aj laserového alebo infračerveného navádzania, čo zabezpečuje zásah s presnosťou na metre a jej nasadenie za každého počasia.

Bomba AASM Hammer bola vyvinutá s cieľom reagovať na rastúcu potrebu modulárnej, presnej a za každého počasia použiteľnej leteckej munície vzduch – zem, vysvetľuje Army Recognition. Do výzbroje francúzskeho letectva a námorného letectva bola zaradená v roku 2007. Systém je navrhnutý ako modulárny, čo umožňuje jeho použitie s rôznymi veľkosťami bômb, konkrétne 125 kg, 250 kg, 500 kg a 1000 kg. Modularita zároveň umožňuje kombinovať rôzne navádzacie a pohonné systémy, čím sa dosahuje predĺžený dosah a zvýšená presnosť.

Existujú tri hlavné varianty AASM Hammer, ktoré sa líšia použitým navádzacím systémom v závislosti od operačného nasadenia. Bomba je vhodná na blízku leteckú podporu aj hlboké údery, pričom môže byť použitá zo „standoff vzdialenosti“, teda mimo dosahu nepriateľskej protivzdušnej obrany.

AASM Hammer je primárne používaná z lietadiel Dassault Rafale a Mirage 2000D, no jej univerzálnosť viedla aj k integrácii na ďalšie platformy, vrátane Mirage F1, F-16, Tejas a MiG-29.

Ďalšie úspešné údery

Predchádzajúci týždeň ukrajinské sily tiež zasiahli ropný sklad Penzanefteprodukt v Penzianskej oblasti. Podľa agentúry UNIAN tento objekt slúži na zásobovanie ruskej okupačnej armády, pričom jeho zasiahnutie má dopad na logistické zabezpečenie ruských jednotiek.

Veliteľ bojovej letky F-16 pplk. Gregor: Američania nás už neučili ako lietať, ale ako použiť zbraňové systémy.

Agentúra UNIAN ďalej uviedla, že zasiahnutá bola aj rádiolokačná stanica Podlet na dočasne okupovanom území Krymu, v oblasti obce Frunze. Okrem toho boli na okupovaných územiach Doneckej oblasti a v Belgorodskej oblasti (Rusko) zasiahnuté miesta sústredenia živej sily protivníka, čo naznačuje pokračovanie útokov na viacerých smeroch.

Podľa ukrajinských vzdušných síl zasadilo presný úder miestu nasadenia nepriateľských operátorov bezpilotných lietadiel na severnom smere. Tieto zásahy dopĺňajú sériu útokov zameraných na kľúčové vojenské a logistické ciele protivníka.

X X X

Koľko rakiet Orešnik má Rusko? Ukrajinské tajné služby ich spočítali

Rusko má v súčasnosti k dispozícii len obmedzený počet rakiet typu Orešnik, pričom ich sériovú výrobu plánuje spustiť už v tomto roku. V rozhovore pre agentúru Ukrinform to uviedol prvý zástupca šéfa Služby vonkajšej rozviedky Ukrajiny Oleh Luhovskyj.

Bielorusko zverejnilo zábery z nasadenia Orešnika. Má na dosah celú Európu

Bielorusko v utorok 30. decembra zverejnilo video z nasadenia ruských balistických rakiet stredného doletu Orešnik (Lieska) na svojom území. / Zdroj: Reuters

Podľa odhadov ukrajinskej rozviedky má Moskva momentálne najviac 3 až 4 takéto rakety. Zároveň však ruské ministerstvo obrany plánuje v roku 2026 spustiť sériovú výrobu Orešnika a vyrábať päť a viac takýchto rakiet ročne, uviedol Luhovskyj.

Zástupca rozviedky zároveň spochybnil vojenský význam tejto zbrane. Podľa jeho slov ide v prípade Orešnika skôr o politický než vojenský nástroj. Ako dodal, je to predovšetkým nástroj zastrašovania našich partnerov v Európe a má pochybnú bojovú účinnosť. Raketa je podľa neho postavená na technológiách z minulého storočia a vyžaduje si neustálu technickú podporu a operatívne odstraňovanie rôznych porúch.

Rozviedka zároveň upozornila na širšie obmedzenia ruských vojenských kapacít. Tie sa podľa Luhovského týkajú najmä výroby obrnených vozidiel a delostreleckých systémov. Hoci Rusko plánuje v tomto roku zvýšenie výroby nových tankov o 20 percent, čím by ich počet dosiahol 260 kusov, objem obnovy staršej techniky má klesnúť minimálne o 40 percent.

V dôsledku týchto trendov bude podľa rozviedky armáde odovzdaných o tretinu menej tankov než v predchádzajúcom roku. Luhovskyj zároveň uviedol, že existujú oblasti, v ktorých si Rusko každý rok stanovuje úlohu navýšiť výrobu, pričom ide o riadené strely s plochou dráhou letu a balistické rakety, útočné drony (BPLA), delostreleckú muníciu a letecké bomby.

Chirurgická presnosť francúzskych ‚kladív‘: stíhačka MiG-29 zdemolovala budovu s kľúčovými ruskými jednotkami

Lietadlo ukrajinských vzdušných síl zničilo pomocou vysokopresnej leteckej munície budovu, ktorá bola využívaná ruskými operátormi FPV dronov v severnom sektore. Informácie o útoku zverejnil Telegramový kanál Soniašnyk (Slnečnica), ktorý je prepojený s ukrajinským letectvom. / Zdroj: Soniašnyk / Telegram

Aj v týchto segmentoch však narážajú ruské plány na vážne limity. Podľa Luhovského sú plány na ich výrobu limitované výrobnými kapacitami a nedostatkom importovanej elektroniky. Zároveň upozornil, že vo väčšine prípadov je zvýšenie produkcie jedného typu zbraní možné len na úkor obmedzenia iného typu.

X X X

Kauza Kuciak: Zsuzsová prišla s barlou, Kočner v rúšku. Súd pripustí komunikáciu z Threemy ako dôkaz

Takmer osem rokov po vražde investigatívneho novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej sa začalo v prípade znova pojednávať. Na Špecializovanom trestnom súde (ŠTS) v Pezinku otvorili v pondelok obnovený súdny proces v kauze objednávky ich vrážd

Para o prípade vraždy J. Kuciaka: Budeme žiadať od prokurátora, aby nečakal, a aby hneď prišiel s novými dôkazmi

Do pojednávacej miestnosti vošli za prísnych bezpečnostných podmienok v putách podnikateľ Marian Kočner a jeho volavka Alena Zsuzsová, ktorá sa opierala o barlu. Obaja prišli v rúškach.

Okrem nich sa pred sudcov postavili aj obžalovaní v prípade príprav vrážd prokurátorov Dušan Kracina a Srb Darko Dragić. Na súd do Pezinka prišli aj rodičia Jána Kuciaka a mama Martiny Kušnírovej Zlatica. Prítomní sú aj tlmočníci. O pojednávanie je veľký mediálny záujem.

Najvyšší súd zrušil rozsudok ŠTS

O prípade sa rozhoduje už po tretí raz. Pezinský súd oslobodil v máji 2023 spod obžaloby Kočnera a Zsuzsovej vymeral súhrnný 25-ročný nepodmienečný trest odňatia slobody. Vinnou ju uznal v prípade objednávky Kuciakovej vraždy aj z prípravy vrážd prokurátorov Maroša Žilinku a Petra Šufliarskeho a tiež za nedovolené ozbrojovanie. Okrem trestu za mrežami s najprísnejším stupňom stráženia, má povinnosť nahradiť rodine Kuciakovej nemajetkovú ujmu vo výške 160-tisíc eur.

Alena Zsuzsová počas obnoveného súdneho pojednávania v prípade vraždy investigatívneho novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej na Špecializovanom trestnom súde (ŠTS) v Pezinku v pondelok 26. januára 2026.

Kočner si odpykáva trest v ústave v Leopoldove, Zsuzsová v Nitre-Chrenovej. Dragić bol pôvodne vo výkone väzby, senát ho spod obžaloby oslobodil a v ten istý deň ho prepustili na slobodu.

Najvyšší súd však tento rozsudok ŠTS minulý rok zrušil. Dôvodom boli zistené chyby, a to nejasnosti skutkových zistení, nevykonania všetkých potrebných dôkazov, a takisto to, že sa pôvodný senát ŠTS nevysporiadal so všetkými okolnosťami, ktoré boli významné pre rozhodnutie. Odvolací súd prikázal prípad na rozhodnutie inému senátu špecializovaného súdu. Novému senátu predsedá sudca Miroslav Mazúch.

 ŠTS sa bude opäť zaoberať aj prípadmi údajných príprav vrážd prokurátorov Žilinku, Šufliarskeho a Daniela Lipšica. Lipšic a Šufliarsky sa nedostavili. Žilinka sa vzdal všetkých procesných práv poškodeného.

Právny zástupca Kuciakovcov Peter Kubina o obnovení súdneho procesu

Kubina: Dúfam, že vzíde rozsudok, ktorý nebude spochybniteľný

Právny zástupca rodiny Kuciakovcov Peter Kubina povedal, že prvý deň pojednávania je priskoro na vyslovovanie očakávaní. „Dnes viem očakávať iba to, že z tohto už tretieho kola hlavného pojednávania snáď vzíde rozsudok, ktorý už nebude spochybniteľný. Dúfam,“ povedal Kubina.

Na margo toho, že sa pojednávanie znova opakuje a zúčastňujú sa ho aj rodičia zavraždených Jána a Martiny povedal, že im to určite „nezvyšuje pohodu“. „Nerobí to ich život šťastnejším,“ uviedol Kubina.

Dôkazná situácia sa podľa jeho slov „rozhodne nezoslabila“. „Nevidím tam oslabenie dôkaznej situácie. Či bude posilnená ešte niečím, to necháme na pojednávanie,“ dodal.

Dušan Kracina počas obnoveného súdneho pojednávania v prípade vraždy investigatívneho novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej na Špecializovanom trestnom súde (ŠTS) v Pezinku v pondelok 26. januára 2026.

Para: Budem žiadať, aby prokurátor nenapínal verejnosť

Kočnerov advokát Marek Para uviedol, že je predčasné hodnotiť proces. V pondelok sa majú podľa jeho slov čítať len obžaloby a stanoviská procesných strán. Ako Para ďalej povedal, od prokurátora bude žiadať, aby nečakal a nenapínal verejnosť, a aby sa zabezpečila kvalitatívna zmena oproti predchádzajúcim konaniam tak, ako na to vyzvali aj Reportéri bez hraníc.

„Budeme žiadať od prokurátora, aby nečakal, a aby hneď prišiel s novými dôkazmi, a aby sme ich vykonali čo najskôr, a aby vykonal tie dôkazy, ktoré zabezpečia kvalitatívnu zmenu. Verím, že prokurátor aj toto spraví,“ povedal Para cez prestávku.

Právny zástupca Para ďalej povedal, že Kočner nebude v pondelok vypovedať, pretože sa čítajú len obžaloby. „Pán Kočner bude vypovedať, ale budeme žiadať v zmysle rozhodnutia Európskeho súdu pre ľudské práva vo veci Alakhverdyan proti Ukrajine, aby súd jednoznačne stanovil rozsah dokazovania vzhľadom na problematickosť Threemy, ktorá sa ukázala aj v zmysle rozhodnutí Súdneho dvora Európskej únie a v zmysle rozhodnutí iného senátu alebo samosudcu tohto sudcu ako nepoužiteľný dôkaz,“ priblížil Para, ktorý je zároveň aj poradcom premiéra Roberta Fica (Smer).

Súd pokračoval v pondelok po 25-minútovej prestávke od 10.20 hod. Predseda senátu Mazúch zhrnul na úvod, ako rozhodol ŠTS pred viac ako dvoma rokmi, a že Najvyšší súd zrušil tento rozsudok. Odvolací súd vtedy vytkol špecializovanému, že neuposlúchol záväzný pokyn a nevykonal všetky dôkazy. NS nerozhodoval jednomyseľne, ale pomerom 2:1. Odlišné stanovisko mala sudkyňa Dana Wänkeová.

Prokurátor predniesol obžalobu

Prokurátor predniesol obžalobu Kočnera, Zsuzsovej, Kracinu a Dragića, v ktorej popisoval okrem iného aj to, ako malo dôjsť k objednávkam vrážd prokurátorov.

Kočner podľa obžaloby zhruba v polovici roku 2017 oslovil Zsuzsovú, aby nechala zavraždiť Kuciaka.

Zsuzsová osobne oslovila Andruskóa aj v prípade objednávky vraždy Žilinku s prísľubom, že za to dostane peniaze. Andruskó jej povedal, že to vybaví. V obžalobe sa spomína aj svedok Iľja Weiss, ktorý v minulosti usvedčil Dragića obvineného z prípravy vrážd prokurátorov.

V prípade objednávky vraždy prokurátora Šufliarskeho plánovali umiestniť do smetného koša bombu aktivovanú diaľkovým ovládačom.

Zlatica Kušnírová a Kuciakovci počas obnoveného súdneho pojednávania v prípade vraždy investigatívneho novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej na Špecializovanom trestnom súde (ŠTS) v Pezinku v pondelok 26. januára 2026.

Obhajoba spochybnila obžalobu

Advokát Para vo svojom stanovisku k obžalobe uviedol, že ju požaduje za nedôvodnú, pričom povedal, že komunikácia cez aplikáciu Threema je nezákonná ako dôkaz, a žiada, aby sa súd k tomu vyjadril.

Zsuzsovej advokát Ján Neszméry takisto povedal, že obžaloba je nedôvodná a je založená na jednom kajúcnikovi Andruskóovi. Má za to, že prezentované dôkazy nemajú oporu v skutkovom stave veci a nie je preukázaný motív Zsuzsovej. Povedal tiež, že došlo k porušeniu práv obhajoby, keďže je oboznámená len s modifikovanou verziou obžaloby.

Aj v prípade Dragića si obhajkyňa myslí, že obžaloba je nedôvodná, pretože je postavená len na tvrdenia svedka Iľju Weissa. Kracinov obhajca len stručne povedal, že obžalobu považuje za nedôvodnú.

Dragić na otázky nechcel odpovedať

Obžalovaných budú po prestávke vypočúvať tak, že v pojednávacej miestnosti budú prítomní aj ostatní obžalovaní. Ako prvý sa začína výsluch Dragića.

Darko Dragič počas obnoveného súdneho pojednávania v prípade vraždy investigatívneho novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej na Špecializovanom trestnom súde (ŠTS) v Pezinku v pondelok 26. januára 2026.

Senát za pomoci tlmočníka začal vypočúvať Darka Dragića. Celé to však trvalo len niekoľko minút. Dragić tvrdí, že nepozná ani jedného z obžalovaných. „Žiadnym spôsobom som nebol prítomný v tomto prípade,“ vyhlásil. Pozná iba Iľju Weissa, tri až päťkrát sa s ním videl. Ďalej nechcel odpovedať na otázky súdu. „Dnes sa nebudem vyjadrovať na žiadne otázky,“ povedal Mazúchovi. Chcel by byť prítomný len pri výpovedi svedka Weissa. Spontánny výsluch sudca ukončil.

Kracina sa vyjadril, že Dragića prvýkrát videl fyzicky až na súde a jeho meno zaznamenal prvýkrát v spise v prípravnom konaní na papieri. „Nevedel som, že taká osoba existuje,“ uviedl s tým, že nepozná ani iných Srbov ani iných ľudí zo zahraničia, nemá tam podľa jeho slov žiadne kontakty.

Threemu pripustili ako dôkaz

Predseda senátu Mazúch však po porade na sklonku pojednávacieho dňa oznámil, že súd vykoná všetky prokurátorom navrhnuté dôkazy. Znamená to teda, že aj správy z Threemy v zaistenom mobile budú považované za dôkaz. Právny zástupca Zlatice Kušnírovej to považuje za prvý dobrý dôkaz.

Uplynie osem rokov

Kuciaka a Kušnírovú zavraždili v ich dome vo Veľkej Mači vo februári 2018. Vykonávateľov vraždy Miroslava Marčeka a Tomáša Szabóa odsúdili na 25-ročné nepodmienečné tresty odňatia slobody a Zoltána Andruskóa na 15 rokov nepodmienečne. Kočner si odpykáva svoj 19-ročný trest odňatia slobody v prípade zmenkového podvodu.

X X X

ESET odhalil detaily masívneho útoku: poľskú energetiku napadlo elitné kyberkomando ruskej rozviedky

Za kybernetickým útokom na poľskú energetickú sieť z konca roka 2025 podľa analýzy ESET Research stála hackerská skupina Sandworm napojená na Rusko. Útok patril medzi najväčšie incidenty tohto druhu v Poľsku za posledné roky. Štátny tajomník ministerstva energetiky Wojciech Wrochna v pondelok na tlačovej konferencii oznámil, že úrady majú o útoku podrobné informácie, informuje varšavský spravodajca TASR.

ESET vo svojej správe uviedol, že útok bol vykonaný pomocou deštruktívneho malvéru určeného na mazanie dát. Pripísanie útoku skupine Sandworm označila spoločnosť za stredne isté, a to na základe zhody použitých techník s predchádzajúcimi operáciami tejto skupiny. Sandworm je dlhodobo spájaná s útokmi na kritickú infraštruktúru, najmä na Ukrajine. 

Na možný pôvod útoku z Ruska reagoval v pondelok na tlačovej konferencii štátny tajomník Ministerstva energetiky Poľska Wojciech Wrochna. Uviedol, že rezort aj prevádzkovatelia energetickej infraštruktúry úzko spolupracujú so zložkami zodpovednými za kybernetickú bezpečnosť a so spravodajskými službami, ktoré majú k dispozícii detailné analýzy incidentu.

„S vysokou pravdepodobnosťou môžeme povedať, že útoky prichádzali z východného smeru,“ povedal Wrochna s odvolaním sa na oficiálne stanovisko po zasadnutí vlády no dodal že Poľsko nemá stopercentné potvrdenie pôvodu útoku. Dostupné správy bezpečnostných zložiek považuje za profesionálne a podrobné, správu ESETu zatiaľ nečítal. 

Podľa ESET Research sa koordinovaný útok odohral v poslednom decembrovom týždni – symbolicky desať rokov po prvom známom kybernetickom útoku na ukrajinskú elektrickú sieť z roku 2015, ktorý Sandworm zorganizoval a ktorý vtedy pripravil o elektrinu približne 230 000 ľudí. Skupina podľa najnovších zistení pokračovala v podobných aktivitách aj v roku 2025, najmä proti cieľom na Ukrajine. Útok na poľskú energetickú infraštruktúru bol odrazený a nespôsobil výpadky energie.

Kto je skupina Sandworm?

Skupina Sandworm (známa aj ako APT44) nie je bežným hackerským zoskupením, ale elitnou jednotkou ruskej vojenskej rozviedky GRU (jednotka 74455). Podľa spravodajských služieb ide o jednu z najagresívnejších jednotiek sveta, ktorá sa špecializuje na deštruktívne operácie. Majú na svedomí historicky prvý útok na elektrickú sieť, ktorý v roku 2015 spôsobil blackout na Ukrajine, aj globálny malvér NotPetya, ktorý napáchal škody za miliardy dolárov.

Medzi ich najväčšie útoky patrí aj ochromenie IT systémov počas otváracieho ceremoniálu zimnej olympiády v Pjongčangu (2018) a masívny úder na najväčšieho ukrajinského operátora Kyivstar (2023), ktorý odstavil milióny ľudí od signálu. Ich hlavným nástrojom sú tzv. wipery – malvér, ktorý dáta nekradne, ale nenávratne maže s cieľom vyvolať chaos a ochromiť kritickú infraštruktúru štátu.

X X X

POLITICI  UKRAJINY  NECHAJÍ  MRZNOUT  LIDI  A  VRAŽDIT

MÍSTO  UKONČENÍ  VÁLKY  KAPITULACÍ, JAKO  NĚMECKO

UKRAJNA  DO  VÁLKY  NEMĚLA  JÍT,  JAK  ŘEKL  TRUMP

ZASLOUŽIT  SE  O  TO   I  VATIKÁN  A  CÍRKEV  ČR

Česká vláda pošle Ukrajine generátory za milióny korún. Reaguje na výpadky elektriny spôsobené ruskými útokmi 

Česká vláda schválila poskytnutie generátorov v hodnote desať miliónov korún na podporu Ukrajiny počas energetickej krízy. Minister Macinka zároveň čelil kritike opozície a zdôraznil, že pomoc Ukrajine riešia už od minulého týždňa.

Česká vláda pošle Ukrajine generátory v hodnote desať miliónov korún (približne 412 000 eur) ako pomoc pri riešení krízovej situácie v energetike. Po rokovaní vlády to v pondelok oznámil český minister zahraničných vecí Petr Macinka, informuje spravodajkyňa TASR v Prahe.

„Ministerstvo zahraničných vecí po dohode s pánom premiérom a koaličnými partnermi reaguje na kritickú situáciu na Ukrajine, kde v dôsledku ruských útokov dochádza k dlhodobým výpadkom elektriny a miestami aj prerušeniu dodávok vody. V rámci humanitárnej pomoci posielame generátory. Vzhľadom na to, že je rozpočtové provizórium, môžeme na to uvoľniť maximálne desať miliónov korún,“ povedal šéf českej diplomacie.

Reakcia na kritiku

Odmietol kritiku opozície, že vláda v tejto súvislosti nič nerobí. Podľa jeho slov sa tým zaoberá od piatka minulého týždňa, ale doteraz to nebolo vidieť, lebo sa tým nechcela chváliť. „Možno tí, ktorí nás kritizujú, si myslia, že sa pomáha preto, aby sa tým mohli pochváliť na sociálnych sieťach,“ podotkol.

Solidarita zo strany verejnosti

V občianskej zbierke pod hlavičkou iniciatívy Darček pre Putina Česi od stredy minulého týždňa (21.1.) vyzbierali vyše 127 miliónov korún (viac než päť miliónov eur) na nákup generátorov pre Kyjev. Za solidaritu sa im poďakoval aj prezident Petr Pavel.

X X X

Výše schodku je neomluvitelná. Ekonomika se vyvíjí dobře, není potřeba ji stimulovat, tvrdí ekonom

Vláda v pondělí projednala návrh státního rozpočtu na rok 2026. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude schodek 310 miliard korun. Takový schodek by porušil zákon o rozpočtové odpovědnosti. „Stimulaci si máme nechat na situace, kdy se ekonomice nedaří dobře. Tím, že ji budeme stimulovat i v této situaci, si odebíráme dluh, který si do budoucna můžeme vzít,“ říká ekonom a člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Je schodek, který fakticky poruší dosud platný zákon o rozpočtové odpovědnosti, omluvitelný s ohledem na předpokládaný pozitivní vývoj ekonomiky?
Já se domnívám, že není, a to zejména z toho důvodu, že očekáváme pozitivní vývoj ekonomiky. Tudíž není žádný důvod, abychom ekonomiku ještě stimulovali dodatečnými vládními penězi.

Nejen o plánovaném schodku mluví v Ranním Plusu ekonom a člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel

Víme, jestli vláda počítá ve svém rozpočtu i s příjmy, které zdědila po vládě minulé? Protože třeba teprve letos bude Česku vyplaceno zhruba 40 miliard z evropských fondů. Máme to počítat do toho schodku?
Pokud se nezměnilo nic ve způsobu rozpočtování ministerstva financí, já předpokládám, že ne, tak tam tyto peníze, které mají teprve přijít z Unie, by být neměly. Rozpočty jsou vždy dělány tak, že se rozpočte, kolik se vydá na evropské projekty, a ta samá částka se v daném roce napíše do příjmů.

 Proto také říkáme, že číslo finálního schodku musíme vždy brát očištěné o úroky. To znamená, že v loňském roce je to relevantní číslo o těch 40 miliard menší než schodek 290 miliard.

Očekáváte od tohoto rozpočtu třeba transparentnost? Připomeňme, že vládu Petra Fialy (ODS) Národní rozpočtová rada v minulosti kritizovala například proto, že nebylo jasné, z čeho půjdou peníze na obnovitelné zdroje energie (OZE). Nebo naopak, že má nadhodnocené příjmy z mimořádných zisků.
Na tuto otázku vám zatím neodpovím, protože jsem návrh neviděl, to znamená, že se k tomu nemůžu vyjádřit. Nicméně minimálně ten proces, kdy byly odhadnuty nové příjmy podle nové makroekonomické predikce, zatím proběhl standardně, protože byly dány k posouzení Výboru pro rozpočtové prognózy.

Ano. Právě ten řekl, že jsou příjmy realistické. Není možné vládu třeba pochválit aspoň za to, že zatím předkládá přesně to, co voličům slíbila, a ničím to nemaskuje?
Tak zatím vidíme příjmovou stranu, že je transparentní. Ta výdajová strana, pokud dojde k prolomení zákona, tak to by za mě rozhodně pozitivní nebylo.

Problémový schodek

V čem je taková výše schodku problematická?
Výše schodku je problematická ze tří důvodů. Za prvé máme situaci, kdy ekonomika se vyvíjí dobře, dochází k uzavírání takzvané produkční mezery. To znamená, že se blížíme k nějakému optimu. A v této chvíli makroekonomický pohled říká, že není potřeba ekonomiku stimulovat.

 Stimulaci si máme nechat na situace, kdy se ekonomice nedaří dobře. Tím, že ji budeme stimulovat i v této situaci, si odebíráme dluh, který si do budoucna můžeme vzít. A ten nám může chybět, když v ekonomice skutečně nebude dobře.

A třetí důvod je, že se porušuje platná legislativa.

A prodraží nám to například obsluhu státního dluhu? Může to mít i tyto dopady?
Čím je větší dluh, tím je větší obsluha státního dluhu. Už vidíme, že od doby pandemie, při srovnání předcovidové doby a nyní, dluhová služba poměrně výrazně narostla. Dříve jsme si vystačili s dluhy nebo s dluhovou službou kolem 0,7 procent HDP, dnes už je to téměř dvojnásobek.

Dá se také namítnout, že nejsme jediní, kdo mění zaběhnutá pravidla. Český rozpočet pravděpodobně poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ale například i německá vláda překročila dluhovou brzdu. Není tedy nutné hodnotit náš rozpočet v kontextu celé Evropy?
Jednak německá vláda novelizovala příslušnou legislativu, to znamená, že tam jdou čistě formálně správně. 

A druhá věc je – já úplně nevím, jestli bychom se měli vztahovat k průměru Evropy, protože většina evropských států má problémy s vysokou mírou zadlužení a s vysokými deficity.

Naopak bychom se měli vztahovat k těm státům, které mají rozumně nastavené veřejné finance. A nikoliv se dostávat do situace třeba Itálie nebo Francie, kde vidíme poměrně vysoké schodky a určitou paralýzu politické reprezentace, která neví, jak to má vyřešit.

Kdyby naše vláda také novelizovala zákon, tak bude všechno v pořádku i s tím schodkem?
Pokud samozřejmě vláda novelizuje legislativu, tak formálně to bude v pořádku, nebudeme tedy porušovat naše zákony. Na druhou stranu můj argument proti tomu, že to není potřeba z makroekonomického důvodu, ten by samozřejmě zůstal.

X X X

Noclehárna není pro každého. Jak lidé na ulici přečkávají mrazivé noci

Jak to chodí v noclehárně pro lidi bez domova? Terénní pracovníci Armády spásy každý večer vyrážejí s dodávkou do pražských ulic, nabízejí jim prádlo, něco k jídlu a možnost přečkat mrazivou noc v teple.

„Mám dva spacáky, dvě karimatky, zakuklím se na noc a dobrý. Že bych si stěžoval, to ne,“ ukazuje Martin, jak se ukládá ke spánku. Na ulici ho prý dostala nemoc, kvůli které už nemohl dál pracovat. O tom, jak dlouho na ulici žije, mluvit nechce. Noci tráví na nádraží Holešovice, kde má v rohu svůj koutek. Na srovnaných novinách má zabalený chleba, kelímky od kávy a reprák, ze kterého na celé nádraží hraje píseň Hvězdičko blýskavá od Petra Nováka. „Holešovice jsou můj druhý domov,“ říká.

„Nějak to musíme vydržet do léta, než bude zase nějaká práce s výplatou na ruku.“

X X X

Rozzúrený dav, zničené autá, lietali aj kamene. Policajný zákrok vo Veľkej Ide bol zákonný

Úrad inšpekčnej služby (ÚIS) ukončil preverovanie policajného zákroku v lete 2025 vo Veľkej Ide v okrese Košice-okolie. Vyšetrovateľ vec odmietol, pretože zákrok bol zákonný a policajti sa nedopustili trestného činu. Informovala o tom v pondelok hovorkyňa ÚIS Andrea Dobiášová.

„Vyšetrovateľ Úradu inšpekčnej služby po preverení všetkých okolností vec 15. januára 2026 odmietol, pretože nie je dôvod na začatie trestného stíhania. Po analýze videí z telových kamier a priemyselných kamier a množstva výsluchov je odôvodnený záver, že nedošlo k nezákonnému zákroku a policajti sa nedopustili trestného činu,“ uviedla hovorkyňa.

Dráma v Košiciach: Muž držal ženu v byte proti jej vôli. Zákrok polície zachytili telové kamery

Úrad informoval, že 28. júna 2025 vo večerných hodinách v obci Veľká Ida privolali policajnú hliadku, pretože bol narušený verejný poriadok príslušníkmi marginalizovanej rómskej komunity v podobe masívneho davu so stovkami osôb. Po vykonaní zákroku sa osoby komunity sťažovali na kroky policajtov pohotovostnej motorizovanej jednotky Krajského riaditeľstva Policajného zboru (KR PZ) Košice s tým, že bezdôvodne na nich mali strieľať nesmrtiacimi zbraňami a malo dôjsť k ujme na ich zdraví a majetku. 

„Z kamerových záznamov je nesporne preukázané, že dav (stovky osôb) aktívne útočil na policajtov a civilné vozidlá hádzaním kameňov. Útoky neboli len verbálne, ale aj fyzické, čo potvrdzuje zranenie zasahujúceho policajta kameňom vyžadujúce si lekárske ošetrenie a poškodené autá,“ informovala Dobiášová. Použitie varovných výstrelov do vzduchu bolo podľa vyšetrovania reakciou na priamy útok davu, ktorý sa rozbehol proti hliadke, a slúžilo na odvrátenie hroziaceho nebezpečenstva. Miernejšie výzvy na upustenie od protiprávneho konania boli neúčinné. „Hmaty a chvaty boli použité výlučne voči osobám, ktoré kládli aktívny odpor. Nebolo preukázané tvrdenie oznamovateľov o svojvoľnej ‚streľbe do davu‘ s úmyslom zraniť,“ dodala hovorkyňa.

X X X

Mesíková alebo Kapustíková? Zväz slovenského lyžovania rozhodol, kto ide na ZOH 2026

Včera dostali miestenku, dnes rozhodli. Zväz slovenského lyžovania (ZSL) v pondelok dopoludnia určil, ktorá skokanka na lyžiach bude reprezentovať Slovensko na ZOH 2026

„Zväz slovenského lyžovania informuje, že Medzinárodná lyžiarska a snowboardová federácia (FIS) včera v rámci procesu realokácie olympijských kvót udelila Slovenskej republike jednu dodatočnú olympijskú miestenku v disciplíne skoky na lyžiach – ženy na Zimné olympijské hry Miláno – Cortina d’Ampezzo 2026, ktorú potvrdil Slovenský olympijský a športový výbor,“ uviedol ZSL vo svojom stanovisku.

Následne vysvetlil, prečo sa pri výbere medzi 19-ročnou Tamarou Mesíkovou a 16-ročnou Kirou Máriou Kapustíkovou rozhodol v prospech mladšej z nich.

Vlhovej som hovorila, nech nespraví takú chybu, ako ja. Nátlak na Petru od sponzorov? Zdravie je na prvom mieste, vraví Wolnerová

Vlhovej som hovorila, nech nespraví takú chybu, ako ja. Nátlak na Petru od sponzorov? Zdravie je na prvom mieste, hovorí v relácii Fair Play bývala lyžiarka Jana Wolnerová.

„Na základe tejto skutočnosti vedenie sekcie severských disciplín ZSL v súlade s platným Nominačným predpisom ZSL a po odbornom vyhodnotení aktuálnej výkonnosti, výsledkov a pripravenosti športovkýň rozhodlo, že nominovanou pretekárkou bude Kira Mária Kapustíková,“ doplnil ZSL.

Kapustíková sa stala prvou Slovenkou v histórii, ktorá zabodovala vo Svetovom pohári. V ostatnom období dosahovala lepšie výsledky ako Mesíková. 

„Kapustíková potvrdila svoj potenciál v druhej polovici sezóny, keď vo Svetovom pohári v slovinskom Ljubne obsadila 17. a 21. miesto.

Išlo o najlepšie výsledky slovenskej skokanky v olympijskom cykle a prvé body ženskej skokanky vo Svetovom pohári, pričom Kira patrí medzi najmladšie pretekárky v štartovom poli,“ informoval ZSL s tým, že ako tréner pôjde do Cortiny terajší hlavný kouč žien Vladimír Frák.

„Preteky v Ljubne mi dali určite veľa, dosť ma posunuli, aj pokiaľ ide o body v zimnej sezóne. Olympiádu si chcem užiť čo najviac, budem sa snažiť podať čo najlepší výkon, aký som schopná podať.

Keď som sa dozvedela, že pôjdem na olympiádu, určite som tomu neverila. Trénerovi som napísala, nech mi to znova povie, lebo sme sedeli od seba v lietadle.

Bola som nadšená a beriem to s veľkou cťou, že tam môžem ísť. Je to niečo, o čom som zatiaľ len snívala, veľká česť, že budem môcť reprezentovať Slovensko,“ uviedla Kapustíková pre ZSL.

„Veril som, že sa to podarí obom pretekárkam, avšak poradie sa v závere zmenilo a pred naše pretekárky sa dostalo viac súperiek, a to aj napriek nižšiemu bodovému zisku vo Svetovom pohári.

Voľba napokon padla na Kiru Máriu Kapustíkovú pre jej lepšiu aktuálnu výkonnosť a postavenie vo Svetovom pohári. V neposlednom rade má schopnosť prekvapiť aj v náročných poveternostných podmienkach.

Začiatok zimy ju zastihol v dobrej forme, keď sa dokázala priblížiť k bodovanej tridsiatke. Na prelome rokov prišla kríza, no postupne sa opäť zlepšovala a v sérii pretekov Svetového pohára pred ZOH dokázala dvakrát bodovať 17. a 24. miestom,“ zdôvodnil výber Kapustíkovej reprezentačný tréner skokov na lyžiach Vladimír Frák v rozhovore pre ZSL.

K programu pred ZOH povedal: „Najbližšie nás čakajú preteky Interkontinentálneho pohára v Lillehammeri, kde sa začiatkom marca uskutočnia aj majstrovstvá sveta juniorov, ktoré chceme využiť ako dôležitý test, následne 3. februára cestujeme do dejiska ZOH, kde nás od 5. februára čakajú prvé tréningy a 7. februára súťaž na malom mostíku.“

X X X

Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí obvinil ukrajinské vedení z pokusu vměšovat se do maďarských parlamentních voleb, které se budou konat 12. dubna, píše agentura Reuters. Nařídil proto ministru zahraničí Péteru Szijjártóovi, aby si předvolal ukrajinského velvyslance. Orbán prohlášení zveřejnil na Facebooku v době, kdy zesiluje svou protiukrajinskou kampaň a kdy se snaží opozičního lídra Pétera Magyara spojovat s Evropskou unií a Ukrajinou.

V předvolební kampani zaměřené především na voliče z venkova Orbán podle Reuters vykresluje Ukrajinu jako zemi, která si nezaslouží finanční podporu, a dubnové volby prezentuje jako rozhodnutí mezi válkou a mírem. Jeho národněkonzervativní strana Fidesz podle většiny průzkumů zaostává za Magyarovou stranou Tisza.

„Minulý týden ukrajinští představitelé a dokonce i samotný prezident učinili hrubě urážlivá a výhružná prohlášení proti Maďarsku,“ uvedl Orbán v prohlášení. Maďarské bezpečnostní složky podle něj dospěly k závěru, že se jedná o koordinovaný pokus o zasahování do maďarských voleb.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek v Davosu kritizoval Evropu za to, že je roztříštěná a postrádá odvahu jednat rozhodně. Uvedl také, že Evropa by neměla dovolit, aby se její hlavní města stala „malými Moskvami“. Přímo pak podle Reuters kritizoval i Orbána. „Každý Viktor, který žije z evropských peněz a zároveň se snaží zaprodat evropské zájmy, si zaslouží pohlavek,“ citovala agentura Zelenského.

Maďarská vláda od samého začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a nepovoluje ani převoz zbraní pro Ukrajinu přes své území.

X X X

PREMIÉR  BABIŠ  O  NOVÉ  PREMIERCE

Česku by slušela prezidentka, zmínil Babiš možné jméno. Řekl, proč nechce Turka řešit soudně

Nechci mít s prezidentem spor a umím si představit, jak by to u Ústavního soudu dopadlo. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) vysvětlil, proč kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí nepodal kompetenční žalobu na Petra Pavla. V rozhovoru pro iDnes.cz také řekl, že by Česku slušela prezidentka.

Spor mezi vládou a prezidentem byl dlouhou dobu hlavním tématem na české politické scéně. Čestný prezident Motoristů Turek se měl stát šéfem resortu životního prostředí, Pavel však návrh na jeho jmenování odmítl.

Podle Babiše to ale prezident dělat neměl. „Zvlášť když opakovaně deklaroval, že chce ctít ústavu a zvyklosti parlamentní demokracie. Fascinuje mě, s jakým nadšením dnes tleskají prezidentovi titíž lidé, kteří léta kritizovali prezidenta Zemana za ohýbání ústavy. A nejde jen o politické komentátory, ale dokonce o některé ústavní právníky,“ řekl premiér v rozhovoru pro iDnes.cz.

Turek podle něj nepředstavuje bezpečnostní ohrožení. „Hloupé výroky na sociálních sítích, které navíc zpochybňuje, nejsou bezpečnostní hrozbou. Nebyl obviněn z žádného trestného činu, neexistuje žádný relevantní důvod, proč by nemohl dostat šanci,“ pokračoval nově znovuzvolený šéf hnutí ANO.

Prezidentka Schillerová?

„V politice má platit elementární princip odpovědnosti. Když někdo selže ve funkci, má být odvolán. Ale předem někomu zakázat vstup do vlády na základě mediální hysterie považuji za špatný precedent,“ doplnil Babiš.

V rozhovoru také vysvětlil, proč na Pavla kvůli neshodám ohledně Turka nepodal kompetenční žalobu. „Nechci mít spor s panem prezidentem a umím si dobře představit, jak by to na Ústavním soudu dopadlo,“ odpověděl stručně.

Pavel v pátek prohlásil, že bude znovu kandidovat na prezidenta, pokud bude cítit dostatečnou podporu a zájem. Babiš následně během víkendového sněmu ANO oznámil, že koalice představí vlastního kandidáta do čela státu.

„Určitě se o tom budeme vážně bavit. Pokud se prezident rozhodne kandidovat znovu, určitě by měl mít silného protikandidáta, mohli bychom na toto téma vést debatu na úrovni celé koalice,“ uvedl premiér.

„Nemyslím si, že by případným kandidátem musel být nutně politik. Naopak, klidně to může být respektovaná osobnost z jiné oblasti, která osloví lidi napříč spektrem, a ano, klidně to může být žena. České republice by prezidentka bezpochyby slušela,“ řekl s tím, že jednou z možných kandidátek je například ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Je to zkušená politička, ale na debatu o konkrétních jménech je dva roky před volbami příliš brzo,“ dodal.