Schůzka odborů s Blažkem a Stanjurou stávku na soudech neodvrátila. Schůzka ministrů spravedlnosti a financí Pavla Blažka a Zbyňka Stanjury (oba ODS) s justičními odbory neodvrátila ohlášenou třídenní stávku zaměstnanců soudů kvůli nízkým platům. Ministři odborářům slíbili, že jednání budou poté pokračovat. Ještě před trvalou změnou tarifů je možným řešením příplatek, který by musela schválit vláda. Odbory po protestu zůstanou ve stávkové pohotovosti. Účastníci schůzky to sdělili novinářům. Zástupkyně odborů odhadly, že od příštího roku dostane justiční personál průměrně o sedm až osm procent více než letos. Požadovaly 15 procent.

„Hlavním požadavkem zaměstnanců je změnit způsob systému odměňování a na tom musíme dále pracovat. Co se týče navýšení prostředků pro platy, byla nám přislíbena průměrná částka 41.104 Kč na rozpočtované místo pro zaměstnance soudu,“ uvedla místopředsedkyně justičních odborů Marie Šafrová. Připustila, že vlastní tabulky pro zaměstnance soudů jsou práce na dlouhou dobu. „Do té doby potřebujeme něco, co jde udělat rychleji,“ vysvětila.

„Důvodem stávky není to, že by vláda nesplnila závazky, které jsme učinili představitelům soudců, nikoliv odborářů. Dorovnávání během tří čtyř let na úroveň ostatních zaměstnanců veřejné správy se plní,“ prohlásil ministr Blažek. „Tahle vláda slízla to, co se neřeší dlouhodobě,“ doplnil.

Odbory kvůli podprůměrným platům vyhlásily třídenní stávku od příštího pondělí do středy, zapojit se má výrazná většina justičního personálu. Soudcovská unie míní, že protest zásadně omezí fungování soudů.

Justiční zaměstnanci jsou dvojího druhu. První skupina spadá pod správu soudu a stará se o jeho provoz jako pracovníci sekretariátu, účetní, ekonomové, informatici nebo řidiči. Druhá skupina – takzvaně „ve výkonu“ – se pak bezprostředně podílí na vyřizování soudní agendy. Počátkem loňského roku to podle ministerských statistik bylo 6425 lidí, z toho nejvíce – 4299 – na nejnižším stupni soudní soustavy, tedy u okresních soudů. Jsou mezi nimi zapisovatelé, vyšší soudní úředníci, asistenti soudců, rejstříkoví vedoucí, protokolující úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.

Justice není podfinancovaná, míní ministr

Ministr zároveň odmítl, že by justice byla podfinancovaná, ačkoliv připustil, že justiční aparát je veliký problém. „Soudní budovy stojí, jsou krásně opravované,“ řekl Blažek a poukázal také na platy soudců. Odboráři mají na podfinancování justice jiný názor, Šafrová ale zmínila, že „to není vina této vlády“. „Vzhledem k těm inflacím a tomu, jak je všechno dražší, to bouchlo,“ uzavřela.

Odbory v úterý uvedly, že protestu se od pondělí do středy zúčastní 90 procent zaměstnanců okresních soudů a 65 procent zaměstnanců soudů vyšších instancí. Zapojit se mají všechny soudy s výjimkou Ústavního soudu. Ten však stávku podpořil. Ministr Blažek po vyhlášení protestu řekl, že rozpočet téměř nelze měnit, protože na to stát nemá peníze. Zmínil také, že letos musel na základě rozhodnutí Ústavního soudu dorovnat platy soudcům ve výši půl miliardy korun. Soudcovská unie se následně ohradila proti tomu, aby spojoval nápravu nezákonného rozhodnutí státu s dlouhodobým podfinancováním justice.

Za vyšší platy stávkovali zaměstnanci všech českých soudů s výjimkou Ústavního už 29. května. Do jednodenního výstražného protestu se tehdy podle odborářů zapojilo 95 procent justičního personálu. Měli omluvené neplacené volno, zameškanou práci museli dohnat v následujících dnech. Soudy kvůli nedostatku personálu zrušily řadu naplánovaných jednání, ceskajustice.cz

X X X

 STĚDULOVA  ALMUŽNA  OD  FIALY,  MILIARDY  Z  ČR  NA  UKRAJINĚ  A  STATISÍCE  MRTVÝCH

STŘEDULOVA  POHOTOVOST  ÚSPĚŠNÁ…

NA  GEN  STÁVKU  NEMÁ  STŘEDULA  ODVAHU,  JAKO  FIALA  NA  DEMISI

FIALU  MŮŽE  ODSTRANIT  JEN  GEN  PAVEL

JENŽE  PAVEL  SI  NECHCE  PÁLIT  PRSTY,  JE  RÁD,  ŽE  JE  PO   HITLEROVI  NA  HRADĚ  V  PRAZE

 Platy ve veřejném sektoru vzrostou o 1400 korun, dojednaly odbory s vládou

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom dnes dohodla s odbory, řekli novinářům premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

 Dohoda se týká platových skupin jedna až čtyři. U skupiny pět, která se týká pracovníků ve školství, ještě bude vláda s odbory jednat o tom, jak přesně se mzdové prostředky rozdělí, upřesnil Fiala. Čtvrteční dohoda by neměla mít vliv na vyhlášenou stávku justičních odborů, týká se pracovníků, jejichž odborové svazy jsou zastoupeny v ČMKOS.

Fiala označil dohodu za dobré řešení, které je přijatelné pro státní rozpočet. „Navýšení tarifů nebude pro nikoho znamenat, že mu budeme sahat na osobní ohodnocení, nadtarifní složky,“ dodal premiér. Podle něj je také spravedlivé, že při zvýšení o stejnou částku ve všech platových skupinách v relativním vyjádření nejrychleji porostou platy nejhůře placeným státním zaměstnancům.

„Ani jedna ze stran neodchází s absolutním vítězstvím, ale odcházíme s férovou dohodou, která může obě strany těšit,“ řekl Středula. Uvítal, že pro nejhůř placené státní zaměstnance bude dohoda znamenat růst platů o 11,5 procenta. „Věřím, že kolegové ve vyšších (platových) kategoriích přijmou i to, že je částka pro všechny stejná. To znamená, že nikdo nebude z těch, že by nedostali nic,“ dodal odborový předák.

Podle Fialy by dnešní dohoda mohla pomoci ke snížení napětí ve společnosti. „Jsme i domluveni, že se budeme obě strany víc snažit pozitivně ukazovat práci lidí, kteří pracují pro stát, aby bylo vidět, že i oni mají pro společnost velký význam,“ řekl Fiala. Středula v této souvislosti připomněl práci zaměstnanců Českého hydrometeorologického ústavu, kteří dokázali předpovědět zářijové záplavy. Díky jejich práci se podle Středuly podařilo zachránit lidské životy i snížit povodňové škody.

Středula také prohlásil, že odborové svazy zruší stávkovou pohotovost. Podle něj je to jen formální otázka, protože byla vyhlášena kvůli chybějící dohodě o růstu platů, a tu se nyní podařilo uzavřít. Ve stávkové pohotovosti je osm ze 13 svazů veřejného sektoru, které zastřešuje ČMKOS.

X X X

 Arestovyč: Ztráta Vuhledaru je začátek katastrofy

 Ukrajinská fronta se hroutí, ztráta Vuhledaru a složité situace na dalších místech jsou jen začátkem katastrofy. Napsal to na svém kanálu sociální sítě Telegram bývalý poradce vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny Oleksij Arestovyč.

V ozbrojených silách Ukrajiny není s kým bojovat, poznamenává, protože nebyla vytvořena strategická záloha vycvičené pěchoty. „Systém výcviku selhal, vojákům chybí základní motivace, ale existuje pochopení, že stanovený cíl války – dosažení hranic roku 1991 – je za těchto specifických okolností nereálný. Navíc chybí motivace kvůli vnitřní politice, kde každý den jsou předkládány nové návrhy na omezení občanů – od kulturních a jazykových zákazů až po ty ekonomické, téměř každý den se objevují nové korupční skandály a chaos v řízení armády a státu se zintenzivňuje,“ píše Arestovyč.

Jediným východiskem pro Ukrajinu je dnes vystřízlivět, zastavit válku a zahájit kompletní reorganizaci státního zřízení, domnívá se exporadce. Ukrajina může prý přežít jako samostatný stát za několika podmínek. Jedná se o nahrazování vedoucí ideologie, vytváření podmínek pro novou industrializaci, zvyšování míry suverenity a také posilování partnerství se západními zeměmi na základě bilaterálních výhod – především s Rumunskem, Polskem, pobaltskými státy, ale i těmi, kteří jsou připravena investovat na Ukrajině za oboustranně výhodných podmínek.

„Naším hlavním problémem je demografie. Pokud nepřivedeme lidi zpět, určitě nepřežijeme. Občané musí chápat vyhlídky a příležitosti života na Ukrajině, nejen povinnosti a každodenní omezení. Pokud systém nereorganizujeme, lidé se nevrátí a současný systém skoncuje s těmi, kteří zůstávají. Klíč k tomuto rozhodnutí drží lid Ukrajiny,“ shrnuje Oleksij Arestovyč, server vasevec.cz

X X X

 ZKRACHOVALÝ  PIRÁT  LIPAVSKÝ  PROSAZUJE  VE  SVĚTĚ  VĽASTNÍ  NÁZORY

 Blízkovýchodní kotel hrozí výbuchem

Zbyněk Fiala: Američané se bojí zatažení do nového konfliktu, kde může dojít i na jaderné zbraně. EU tuší také ropnou krizi a další vlnu uprchlíků. Český ministr zahraničních věcí Lipavský má však pro strach uděláno a vetoval rezoluci EU volající po okamžitém příměří. Může si to dovolit. Až bude nejhůř, vstoupí do toho se svou autoritou a zachrání svět před jadernou zkázou.

Rok po zahájení útoku Hamásu na Izrael z Gazy a izraelských pokusů „vyčistit“ toto palestinské území od místních militantů se situace na Blízkém východě mimořádně vyhrocuje. Rozbíhá se izraelská „speciální operace“ proti Libanonu, včetně bombardování Bejrútu, kde je protivníkem Hizballáh. A do toho se otevřela další fronta války (zatím jenom vzdušné) s Íránem. Ten dlouho odkládal odpověď na vraždu svého blízkého hizballáhského spojence Hasana Nasralláha, aby teď Izraeli předvedl to nejlepší ze svého raketového arzenálu.

Cílem měly být tři izraelské základny a další vojenská zařízení, což mělo útok omezit do „umírněných“ mezí.  Zmíněná raketová odplata Íránu za izraelské útoky dala příležitost ukázat i pár hypersonických střel Fattah, proti kterým už izraelská obrana není moc účinná. Možná jen těchto zbraní se týká tvrzení íránských Revolučních gard, že „90 % střel úspěšně zasáhlo svůj cíl“, jak zaznamenávají Reuters.

Izrael slibuje odvetu v podobě útoku na íránská ropná zařízení a terminály. Je za tím úvaha, že nejkratší cestu k míru představuje omezení finančních zdrojů této ropné velmoci, takže na válku nebude mít peníze. Jenže v podobné situaci je Izrael už teď.  A americká vláda má zajištěno financování jen do prosince, tedy jen přes volby. Kongres se dohodl k tomuto dalšímu rozpočtovému přískoku krůček od „fiskálního útesu“, kdy vláda měla být 30. září znovu bez peněz.

Teď se tedy izraelské válečné operace přenesly z Gazy do Libanonu a přidává se raketová výměna s Íránem jako v tenise. Američané už to nemají pod kontrolou a také Evropská unie vyzývá k okamžitému zastavení bojů v Libanonu. To však český zamindíra, nenahraditelný Lipánek, vetoval. Možná marně, protože třeba zpráva Reuters jeho veto ignoruje a informuje o výzvě EU k příměří.

 Zastavení bojů podle Lipánkových představ nemá překážet „právu Izraele na obranu“. Až někdo přijde na to, co tím, myslel, může si rovnou zajít pro Nobelovu cenu. Kdyby se však tento pilíř nejpopulárnější české vlády všech dob věnoval více Česku, byl by možná opatrnější.

V nebezpečném konfliktu, která se rozhořívá na Blízkém východě, totiž může dojít i na jaderné zbraně. Ani nemusí být z amerických nebo britských ponorek, které se tam teď pohybují. Izrael má pár desítek vlastních atomovek, třebaže to nikdy oficiálně nepřiznal, a Írán je má možná také. To nikdo přesně neví po letech činnosti jeho tisíců centrifug na obohacování uranu.

I kdyby na jádro nedošlo, Američané se bojí, že budou vtaženi do dalšího vleklého konfliktu, jako by toho už na Ukrajině nebylo dost. Mimochodem, Ukrajina bude v této situaci prvním poraženým, protože požadovaná protivzdušná obrana a další zázračné zbraně, které měly zvrátit katastrofální průběh na ukrajinské frontě, půjdou přednostně jinam.

Čerstvá zpráva o rozhovoru amerického ministra obrany Lloyda Austina s izraelským protějškem Joavem Gallantem má docela zajímavou strukturu. Uvádí, že Washington je schopen úspěšně hájit své zájmy v regionu a končí důraznou zmínkou, že obě strany „budou v kontaktu“. Z toho je zřejmé, že Washington chce mít šanci rozmluvit Jeruzalému další dobrodružství.

Také New York Times považují za klíčovou otázku, jak bude konflikt eskalovat a zda budou USA více přímo zataženy do obrany Izraele.

 Výraz „budou zataženy“ vypovídá o vztahu USA s Izraelem docela přesně. Jak popisuje Richard Haass, emeritní prezident vlivné Rady pro zahraniční vztahy v podzimním vydání Foreign Affairs, Izrael patří do skupiny spojenců, kteří se často rozcházejí se zájmy USA.

 Dostávají tak Washington do situace, kdy je lepší „hledět jinam“, když nezbývá, než věc přijmout. Vhodný příklad představuje třeba zrovna vytvoření izraelské jaderné síly, pro kterou se blízkovýchodní spojenec rozhodl v 50. a 60. letech. „Spojené státy ostře odmítly izraelský jaderný program, který byl v příkrém rozporu se smlouvou o nešíření jaderných zbraní,“ píše Haass. Nicméně, k ničemu to nevedlo, a tak tak se Washington rozhodl nedávat svůj nesouhlas moc najevo. Větší prioritou byl zájem o bezpečnostní spolupráci s Izraelem.

„Úřady také mohly dojít k závěru, že arabské vlády v takové situaci přestanou uvažovat o tom, že Izrael vytlačí z regionu a budou více nakloněny k respektování jeho sousedství a snad i k mírovým jednáním,“ Haass vysvětluje postup Washingtonu.

Jak dále uvádí, žádný z amerických prezidentů, s částečnou výjimkou George Bushe mladšího, po Izraeli nepožadoval přestat s rozšiřováním izraelských osad na palestinském území. Proto v posledních desetiletích plocha obsazovaných území „raketově rostla“, zejména poté, co tam byli přesídlování židovští imigranti z bývalého Sovětského svazu. To mělo vnitropolitické důsledky. Úvahy o palestinském státu měly mizivou odezvu i před loňským 7. zářím, protože „osadníci představují mocný elektorát“. Palestinci zase byli „stále skeptičtější, zda mohou získat kontrolu nad souvislým územím prostřednictvím míru“.

Občas Američané zkoušejí vlastní postup, bez ohledu na výhrady Izraele. Například po zděšení z počtu civilních obětí v Gaze, které může výrazně ovlivnit prezidentské volby, Spojené státy začaly měnit svoji diplomacii ve Spojených národech, až nakonec odmítly izraelský požadavek na vetování rezoluce požadující příměří v Gaze. Další jednostranný krok představovalo shazování potravinové pomoci a vybudování plovoucího přístaviště pro přijímání zahraniční pomoci, přestože Izrael byl rozhodně proti. V květnu USA zastavily dodávky nejtěžších bomb. Prý to mělo signalizovat, že Izrael nemůže vetovat aktivity USA, píše Haass. Na bojišti to však nic nezměnilo…

To Lipánek je jiný pašák. Státy Evropské unie mají k tomuto konfliktu mnohem blíže než USA a doléhá na ně riziko ropné krize a vlny uprchlíků. Proto volají po diplomatickém řešení. Narazili ovšem na českého ministra zahraničí Lipavského, který vetoval výzvu EU k okamžitému příměří v Libanonu. Nezbývá než žasnout, co všechno dokáže tento světák jak v zahraniční, tak v domácí politice, a to i poté, co musel vrátit do půjčovny svou pirátskou duši. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Prezidentka Gruzie nepodepsala zákon na ochranu rodiny a dětí

 Gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili odmítla podepsat balíček zákonů souvisejících s ochranou tradičních a rodinných hodnot. Předseda vlády Irakli Kobachidze na to reagoval prohlášením, že se tak postavila na stranu pseudoliberální propagandy.

Balíček zákonů přijatých parlamentem 17. září – zákon „O ochraně rodinných hodnot a nezletilých“ a projednávané novely 17 zákonů – vrátila prezidentka parlamentu bez připomínek. Zákony ovšem nevotovala. Znamená to, že v souladu s ústavou do pěti dnů je podepíše předseda parlamentu Šalva Papuašvili.

Zurabišvili tak podle premiéra učinila politickou volbu. „Tato osoba ukázala, jakými silami se řídí Salome Zurabišvili,“ řekl Kobachidze.

Podle novel jsou zakázány sňatky osob stejného pohlaví, lékařské postupy pro změnu pohlaví, adopce dětí neheterosexuálními páry, propaganda a popularizace LGBT ve vzdělávacích institucích a médiích, demonstrace za popularizaci LGBT a tak dále.

Balíček také stanovuje 17. květen jako nový státní svátek, a to jako „Den rodiny“. Na Západě je tento den propagován jako „Den proti homofobii a transfobii“, server vasevec.cz

  X X X

LEYENOVÁ  Z  EU  SE  ZNOVU  PUSTILA  DO  MAĎARSKA,

Z  NĚMECKA  MÁ  STRACH,  NĚMCI  VOLAJI  PO  JEJÍM  ODSTRANĚNÍ

Evropská komise žaluje Maďarsko kvůli zákonu na ochranu suverenity

Evropská komise se rozhodla zažalovat Maďarsko, protože se domnívá, že jeho zákon na ochranu národní suverenity porušuje právo EU. Evropská komise to ve čtvrtek oznámila ve svém prohlášení. Maďarský parlament schválil zákon loni v prosinci, podle vládní strany Fidesz je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy.

Zákon prosazený nacionálně-konzervativní vládou premiéra Viktora Orbána mimo jiné zakazuje zahraniční financování stran ucházejících se o hlasy ve volbách a zavádí v této souvislosti až tříleté tresty vězení. Norma také počítá se vznikem úřadu pro obranu svrchovanosti, který má odhalovat a řešit možná rizika zahraničního vlivu na politiku. Podle Orbánových oponentů je to další součást dlouhodobého plánu, který má nedemokraticky potlačit opozici.

Letos v únoru poslala Evropská komise Maďarsku formální výzvu a uvedla, že následně může zahájit řízení pro porušení práva. V květnu se takzvaný infringement posunul do další fáze, kdy byla Budapešti zaslána další výzva s tím, že má „rozptýlit obavy“ spojené s výše zmiňovaných předpisem. Protože se tak nestalo, přistoupila komise k podání žaloby. U unijního soudu může následně celý proces skončit vyměřením pokuty pro Maďarsko.

„Po pečlivém posouzení odpovědí maďarských úřadů komise trvá na tom, že většina zjištěných stížností stále nebyla vyřešena,“ uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení. Stížnosti se týkají dodržování několika základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, ať už jde o právo na respektování soukromého a rodinného života, svobodu projevu a informací, svobodu sdružování, právo na profesní mlčenlivost, jakož i presumpci neviny.

Komise se rovněž domnívá, že zákon porušuje několik základních svobod vnitřního trhu, směrnici o elektronickém obchodu, směrnici o službách i právní předpisy EU o ochraně údajů, stojí v prohlášení Bruselu.

Orbánova vláda vede s EK řadu sporů o reformy, jimiž se podle komise i některých členských států EU pokouší omezovat demokracii v zemi. Orbán tvrdí, že chrání Maďarsko před nežádoucím vlivem liberálních hodnot prosazovaných Bruselem.

Kritizovaná norma hovoří například o tom, že levicová opozice, tedy Orbánovi rivalové, před loňskými parlamentními volbami získala dary v hodnotě milionů dolarů. Zákon také uvádí, že pokud by politická uskupení závislá na penězích ze zahraničí nastoupila k moci, „poškodilo by to maďarskou suverenitu a představovalo by to nebezpečí pro národní bezpečnost“.

X X X

 SLOVENSKO:

 Milan Benkovský: Ďalší podvod na voličoch a chaos v parlamente

 Azda si všetci pamätáme na predvolebné kortešačky v minulom roku, keď sa najskôr „veľmi chcela“ spájať pravica, aby z toho ako vždy nič nebolo a strany ako PS, SaS, OĽaNO, či KDH išli do volieb samostatne a dokonca proti sebe. Doplatili na to Demokrati a Sme rodina, ale poškodené boli všetky konzervatívne strany, okrem PS. Do predčasných parlamentných volieb išli suverénne a samostatne len dve sociálno-demokratické strany – Smer SSD a Hlas SD.

Danko sa zachránil vďaka spojencom a teraz tvrdí muziku

Iný postup zvolila Dankova SNS; tá, vidiac svoju vlastnú nemohúcnosť, sa rozhodla spojiť s kýmkoľvek, len aby sa pretlačila do parlamentu. Tak oslovila Tarabovu stranu Život – Národná strana a Huliakovu Národnú koalíciu, vďaka ktorým vo voľbách s odretými ušami uspela. Andrej Danko išiel až tak ďaleko, že ponúkol jednotnú kandidátku aj KSS, ktorá síce súhlasila, no Taraba ju zablokoval. Ponuku dostali aj Socialisti.sk, ktorí ju hneď v zárodku celkom prirodzene odmietli. Do parlamentu sa tak dostala konzervatívna, kresťanská a nacionalistická SNS aj s jej dvoma spojencami, pričom samotné SNS tam malo najmenej poslancov. Treba jednoznačne konštatovať, že nebyť tohto spojenia, žiadna zo strán – SNS, Život – Národná strana a Národná koalícia – by sa nielenže do Národnej rady SR nedostala, ale celkom iste by ani jedna z nich nezískala ani len tri percentá.

Táto pravicová všehochuť sa snažila o získanie čo najväčšieho kusa z politického koláča. Bol to podpriemerný spolok, v ktorom odborne a politicky vyčnieval len Tomáš Taraba.

SNS je najmenšou vládnou stranou, prepadla v eurovoľbách a dnes sa v preferenciách pohybuje len niečo nad troma percentami, no napriek tomu jej predseda Andrej Danko chce za každú cenu byť predsedom Národnej rady SR. On kašle na nejakú koaličnú zmluvu, on – ako piate koleso na voze – chce parlamentu šéfovať, pričom nielen pred, ale i po v prezidentských voľbách neprimerane a bezhlavo útočil na Hlas SD a jeho ministrov, ako sú Erik Tomáš, Zuzana Dolinková, Tomáš Drucker i ďalších. Jeho štýlom práce je len pochlebovanie a nadbiehanie Robertovi Ficovi a vydieranie koalície. Žiadnym voličským zmenám na politickej mape nedošlo, ak teda nerátame stále evidentnejší prepad preferencií samotnej SNS.

Pravda, k rozpadu vlády Danko iste neprispeje, uvedomujúc si, že do parlamentu a už vôbec nie do vlády by sa tak skoro nedostal. Preto len konšpiruje, dranká, prosí a snaží sa byť dôležitý.

K čomu tento politický cirkus vedie, vidíme v týchto dňoch, keď Národná rada SR nemá viac ako pol roka predsedu, keď je chaos v parlamente pri predkladaní zákonov, keď sa opakovane menia predkladané zákony a morálka prerazila pomyselné dno. Pokiaľ vo vulgarizmoch a organizovanom cirkuse vynikal Matovič a jeho poslanci, tak teraz „vedúcu úlohu“ prevzala SNS na čele s Dankom a Huliakom.

Kontroverzný, hulvátsky sa správajúci líder mimoparlamentnej strany, poslanec Rudolf Huliak, prišiel dokonca s rozhodnutím, v ktorom žiada, aby sa názov poslaneckého klubu SNS rozšíril a znel by SNS – Národná koalícia. Čakám, kedy sa aj Tomáš Taraba rozhodne ďalej rozšíriť názov klubu o jeho stranu Život – Národná strana.

Rudolf Huliak chce takýmto podvodom na voličoch dostať svoju stranu do parlamentu, bez toho, aby prešla voľbami. Národnú koalíciu chce tým zviditeľniť a Andreja Danka ponechať jeho osudu. Huliak, ako sám hovorí, miluje viac ako ľudí zvieratá, a tak mu treba pripomenúť, že sa nepatrí chovať ako v prísloví Podaj psovi kosť a on ti uhryzne ruku.

Huliak síce vyhlasuje, že chce zmierenie v koalícii, podporuje vládu Roberta Fica a bude hlasovať spolu s koalíciou i poslaneckým klubom SNS. Myslím si však, že sa bude správať podľa príslovia Reči sa hovoria a chlieb sa je. Zároveň chce bojovať proti progresivizmu, liberalizmu a ochrane života. Inak je program Národnej koalície príliš zúžený na poľnohospodárstvo a akúsi ochranu prírody v ich ponímaní.

Zásadným počinom Huliaka je to, že sa postavil proti Dankovi v najcitlivejšej otázke, keď sa rozhodol podporiť Hlas SD v jeho návrhu na obsadenie postu predsedu NR SR. To Andreja Danka kruto zasiahlo, a tak je otázne, čo je za tým.

Chaos v parlamente trvá už príliš dlho

Tri a pol roka sme boli svedkami totálneho chaosu v Národnej rade SR, predkladania Matovičových atómoviek, ktoré sa mu v noci prisnili a ráno boli v parlamente. Žiaľ, ani po voľbách sa toho veľa nezmenilo. Opakujú sa skrátené legislatívne prerokúvania zákonov, množia sa poslanecké, často nepremyslené pozmeňujúce návrhy, program schôdzí sa často mení, hlasovania sa presúvajú a odkladajú podľa potreby.

Problémom sú narýchlo a bez odbornej oponentúry predkladané zákony. Posledným príkladom je i konsolidačný balíček, o ktorom som písal v príspevku pre Slovo Rub a líce konsolidácie verejných financií. Kritizoval som tam okrem iného vysoké DPH na knihy, gastro sektor a ubytovanie i ďalšie návrhy spojené so zvyšovaním daní a DPH. Dnes je všetko inak a už sú pripravené pozmeňovacie návrhy poslancov, ktoré naprávajú či korigujú vládne návrhy. DPH klesne z 23 najskôr na 10 a teraz u vybraných tovarov, potravín a služieb až na päť percent. To, samozrejme, všetci vítame.

Čo sa však vo vládnom návrhu vôbec nezmenilo, je minimálne šetrenie na strane štátu, nulové šetrenie na vojenských výdavkoch a nízke progresívne zdanenie vysokopríjmových skupín, oligarchov, ziskov finančníkov, bánk a spravidla nadnárodných firiem. Preto budú napriek „snahám“ sociálnodemokratickej vlády niesť najväčšiu ťarchu bežní občania. Okrem uvedených problémov irituje občanov uťahujúcich si opasky predchádzajúce výrazné zvýšenie platov premiéra a ministrov, a to dokonca nezdanené. Nuž a to stojí za zamyslenie.

V dnešnej politickej situácii a pri súčasnom zložení parlamentu, pri obštrukciách a protislovenských postojoch opozície nevedno, čo čakať. Modlitby nepomôžu, a tak zostáva len dúfať, že zvíťazí zdravý rozum. Ale kedy?

Milan Benkovský, (Noveslovo.eu), server vasevec.cz

X X X

 A co zakázat AfD? Němečtí vládní poslanci hledají poučení z porážky

Německé mainstreamové politiky trápí vzestup protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), která nedávno bodovala v trojích zemských volbách. V Durynsku zvítězila, v Sasku a Braniborsku skončila druhá – a pokaždé atakovala hranici třetiny všech odevzdaných hlasů.

Povolební průzkumy odhalily znepokojivé trendy. Jednak se ukázalo, že k AfD se přelilo mnoho voličů z vládních stran, zejména od uvadající strany Zelených. Euroskeptickou AfD také volí zejména mladí lidé, takže z politické mapy Německa se patrně hned tak nevytratí. A rovněž se ukázalo, že východní Němci mají pocit, že tradiční strany neřeší jejich naléhavé problémy, tedy nedostatek bydlení, chabou ekonomiku, nelegální migraci a vytrvale stoupající zločinnost.

Návrh počítá i s tím, že by soud nemusel AfD rovnou zakázat, ale stačilo by ji třeba odříznout od státních financí, případně zabavit její majetek.

 X X X

Vuhledar není strategické místo. V Kyjevě se debatuje, proč přišlo stažení vojsk pozdě, říká ukrajinistka

Ukrajinská armáda se po dlouhé a intenzivní ruské ofenzivě stáhla z města Vuhledaru na východě Ukrajiny. Podle vojenského uskupení Chortycja se tak chce vyhnout obklíčení a ochránit své vojáky i vybavení a připravit se na další akce. „Na Ukrajině se nyní debatuje, jestli stažení nepřišlo moc pozdě,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ukrajinistka Lenka Víchová.

 O tom, že se ukrajinská armáda z Vuhledaru stahuje, psaly neoficiální zdroje už dřív. Teď je to tedy už jednoznačně potvrzené?
Myslím, že ano. Včera o tom, jak už jste zmínil, informovalo operativně strategické uskupení vojsk Chortycja, která operuje právě na této části frontové linie a dnes (ve čtvrtek) to potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj.

 A už z Vuhledaru odešli všichni ukrajinští vojáci? A jak měl ten ústup vypadat?
Předpokládám, že ano, i když jako ukrajinistka toto nemůžu tak úplně vidět a ohodnotit. Vím pochopitelně, že se jedná o velmi komplexní záležitost.

Ústup ukrajinských vojsk už probíhal patrně delší dobou. Víme akorát, že v prvních vlnách odcházeli vojáci mechanizovaně. Ale poslední části, které kryjí, bohužel většinou odcházejí už pěšky a mají to velmi komplikované. V tomto případě totiž, stejně jako u Avdijivky, měla ruská armáda už pod kontrolou přístupové cesty. A odcházet po zaminovaných polích je složité.

X Vuhledar měl před válkou asi 15 tisíc obyvatel a malá část z nich tam zůstala po celou dobu těžkého ostřelování a bojů. Co s nimi teď je?

Ukrajina neprovádí násilnou evakuaci. Jedinou výjimkou je povinná evakuace rodin s dětmi, ty už dávno byly evakuovány. A v případě lidí, kteří se odmítají evakuovat a chtějí zůstat, tak s tím se nedá nic dělat. Poslední informace byly, že ve městě, kdysi patnáctitisícovém, jak jste řekl, zbylo asi 107 lidí. Jejich osud dál už neznáme.

 X Čím je Vuhledar tak strategicky významný?

On není významný strategicky. Je to jedno z dalších malinkých měst na Ukrajině. Věděli jsme dlouho, i ukrajinská veřejnost to věděla, že Ukrajina patrně o Vuhledar přijde. Jediné, co by se dalo říct z taktického pohledu, je určitá vyvýšená poloha města. Ale pořád se jedná o stepi, takže to není žádná zvláštní vyvýšenina, a už vůbec ne strategické místo.

Ruská redakce BBC píše o tom, že stažení ukrajinských jednotek ze zcela zničeného městečka Vuhledar přišlo podle mnohých ukrajinských vojáků příliš pozdě. Jak silná ta kritika je?
Kritika se vždy objeví právě v takových situacích. Spíše bych řekla, že se vedou docela vážné debaty o tom, zda opravdu rozkaz opustit Vuhledar nepřišel příliš pozdě.

Ale v tomto případě se debatuje i o tom, zda to urychlené stažení neovlivnilo právě prozrazení informace o rotaci 72. brigády, které bohužel zveřejnila na svých sociálních sítích jedna z političek.

X X X

HŘEBEJK  SE  ZLOBÍ   NA  ZEMANA,  NEDOSTAL  POZVÁNKU,  JAKO  NA  MFF  I  JINÉ  AKCE  UMĚLCŮ

KDYŽ  MFF  POŘÁDAL  CHEMAPOL,  STAL  70  MILIONŮ

BARTOŠKA  Z  THO  MĚL  10  MILIONŮ

Z  NĚČEHO  PŘECE  MUSÍM  ŽÍT,  CHLUBIL  SE  NOVINÁŘŮM

DNES  MFF  JISTĚ  UŽ  STOJÍ   MNOHEM  VÍC,  ALE  ČR  NIC  NEPŘINÁŠÍ

TO  JE  UMĚLCŮM,  i  HŘEBEJKOVI  JEDNO

HLAVNĚ,  ŽE  JE  MFF

 „Vybombardování Zemanovy oslavy“? Hřebejk má právo napsat cokoliv, zastal se ho Strach

Režisér Jiří Strach se zastal svého kolegy z branže Jana Hřebejka, který čelí ostré kritice za kontroverzní příspěvek týkající se účastníků oslavy 80. narozenin exprezidenta Miloše Zemana. „Propásli jsme možnost vybombardovat hotel Štekl,“ napsal Hřebejk, což reagující považovali za nepřijatelné. Podle Stracha má však člověk při svobodě slova právo říct či napsat cokoliv.

„Režisér a především občan Jan Hřebejk má právo ve svobodě slova říct či napsat cokoliv. Cokoliv! O tom je svoboda slova. I když by to bylo nevkusné či hraniční, může! Jakékoliv vyhrožování kriminalizací se svobodě protiví mnohem více. Doufám, že můj názor potvrdí Společnost pro obranu svobody projevu,“ uvedl Strach na sociální síti X.

 Znovu tak rozproudil debatu o kontroverzním příspěvku Jana Hřebejka ze začátku týdne. „Propásli jsme možnost vybombardovat hotel Štekl, netvařme se proto překvapeně, až to vezmou (v Evropě) do ruky,“ prohlásil autor legendárních Pelíšků.

 Během soboty v hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou slavil své 80. narozeniny exprezident Miloš Zeman. Popřát mu do jihočeského městečka přijeli slovenský prezident Peter Pellegrini, polský prezident Andrzej Duda, maďarský premiér Viktor Orbán, slovenský premiér Robert Fico, slovenský ministr obrany Robert Kaliňák nebo srbský prezident Aleksandar Vučić.

Z tuzemského zastoupení dorazili exprezident Václav Klaus, šéf ANO Andrej Babiš, místopředseda ANO Karel Havlíček, poslanci ANO Radek Vondráček a Jaroslav Faltýnek, místopředseda SPD Radim Fiala, šéfka KSČM Kateřina Konečná, její předchůdce Vojtěch Filip, europoslanec Filip Turek, guvernér ČNB Aleš Michl, předseda strany PRO Jindřich Rajchl, jeho spolustraník a dříve dlouholetý člen ČSSD Michal Hašek či někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

 Hřebejk za svůj výrok o „vybombardování hotelu Štekl“ čelil ostré kritice. „To jste přehnal. Proti humoru nic nemám, naopak. A zrovna ten, který zná celý národ z vašich filmů, mám rád hodně. Nicméně právě proto, že jste známý režisér, bych od vás čekal lepší rozlišovací schopnosti. I kdyby to z vaší strany byl černý humor, což z postu bohužel není zjevné, někdo to může vzít vážně a váš ‚vtip‘ příště zrealizovat. Bude to pak stále vtipné?“ podivoval se senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Další uživatelé se na sociálních sítích ptali ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), zda se bude Hřebejkovým prohlášením zabývat policie. Oblíbený režisér svůj příspěvek nakonec smazal.

Později se ke kontroverzi vyjádřil následovně: „Došlo prostě ke koncentraci proruské páté kolony na nejvyšší úrovni. Tak jsem na druhou misku vah bagatelizace statisíců mrtvých, zničených měst a krajiny dal neškodný retroaktivní fór. Jasně, že se to nelíbí každému. Předstírat ale, že to byla vážně míněná výzva k násilí, je prostě slabomyslné.“

A jak se na věc kouká Společnost pro obranu svobody projevu, kterou oslovil Jiří Strach? „Nevíme, co pan Hřebejk skutečně napsal, protože náš profil zablokoval, aniž bychom spolu kdy vedli nějakou konverzaci. Pokud jeho výrok neobsahuje přímou výhrůžku násilím nebo podporu terorismu, je dle platných zákonů samozřejmě chráněn svobodou projevu,“ uvedla organizace.

X X X

 LIPAVSKÝ  OSTUDA  ČR

Čunek: Lipavský je ostuda premiéra, chce rozložit Piráty. Dochází nám popcorn, řekl Juchelka

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský není velkým přínosem pro českou zahraniční politiku, jeho práci by mohl dělat kdokoliv. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Podle něj si premiér Petr Fiala (ODS) nechává Lipavského ve vládě jen proto, aby ještě více „rozložil“ Piráty. Podle bývalého europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) si některé vládní strany konec Lipavského u Pirátů užívají. Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) dodal, že jeho hnutí se nad vládní krizí baví a dává si k tomu popcorn.

Situaci okolo ministra zahraničí Čunek označil za „kotrmelec“. Lipavský totiž s odchodem Pirátů z vlády podal demisi a zároveň skončil i ve své straně. Následně se po domluvě s premiérem rozhodl na resortu pokračovat jako nestraník. Předseda vlády Lipavského práci označil jako výbornou.

 Tento názor však Čunek nesdílí. „Za celou dobu jeho působení jsem nezaznamenal, že by řekl něco, co by nebylo mainstreamové, tedy něco, co by bylo jiné, než říkají všichni okolo nás. Řekl bych, že se hodí, protože říká, co chce slyšet český nebo evropský mainstream,“ zhodnotil senátor.

Z toho důvodu podle něj Lipavský není pro tuzemskou zahraniční politiku přínosem. „Tuto práci by mohl dělat kdokoliv. Myslím si, že je to také ostuda pana premiéra, že takového člověka nechá na ministerstvu jen proto, aby víc rozložil Piráty,“ sdělil Čunek.

S takovým výkladem částečně souhlasil i bývalý europoslanec za Piráty Peksa. „Nebudu asi popírat, že z řad ODS i některých jiných stran zazněly různé posměšky na stranu Pirátů v reakci na to, jak se Jan Lipavský zachoval. Myslím, že si to užívají,“ řekl.

Podle něj však Piráty současná krize z dlouhodobého hlediska spíše posiluje. „Krize obnažuje charaktery a ukazuje, kdo je kdo. Lidé, kteří nyní zůstávají, jsou ti, se kterými stojí za to být na palubě, protože se jim dá věřit,“ uvedl Peksa.

Hnutí ANO se podle vyjádření Juchelky naopak současným děním v kabinetu baví. „Někdy už pomalu dochází popcorn a cola, když se na to koukáme. Dokonce jsem si málem začal kreslit schéma, protože už nevím, kdo za co zodpovídá, kdo odchází, kdo možná bude odcházet a kdo přichází,“ sdělil místopředseda dolní komory.

„Pan Lipavský je klasický Pirát, který je kvůli penězům ochoten zradit své ideály a přátele. Nevidím na něm ani v jeho působení nic výjimečného, a politika, kterou bude vést dál, nebude výjimečná, ale spíše bude dále průměrným ministrem zahraničí,“ dodal Juchelka.

X X X

 Strategické Čagoské ostrovy patří Mauriciu, uznal Londýn po desetiletích sporů

Velká Británie uznala svrchovanost Mauricia nad Čagoskými ostrovy, vzdáleným, ale strategicky důležitým souostrovím v Indickém oceánu. Británie a Mauricius se o území přely několik desetiletí. O dohodě ve čtvrtek společně informovali premiéři obou zemí Keir Starmer a Pravind Jugnauth.

 Součástí Čagoských ostrovů je tropický atol Diego García, který britská a americká vláda používají jako vojenskou základnu. Součástí dohody je i právo používat tuto vojenskou základnu nejméně dalších 99 let.

Mauricius nyní může zahájit program přesídlování původních obyvatel na Čagoské ostrovy, s výjimkou vojenské základny na ostrově Diego García.

„Dohoda vyřeší křivdy minulosti a prokáže závazek obou stran podporovat blaho obyvatel Čagoských ostrovů,“ uvedli premiéři.

Obě země budou „spolupracovat v oblasti ochrany životního prostředí, námořní bezpečnosti, boje proti nelegálnímu rybolovu, nelegální migraci a obchodování s drogami a lidmi“. Británie se také zavázala Mauriciu poskytnout finanční podporu a granty k realizaci strategických projektů.

Jednání o nezávislosti tehdejší britské kolonie Mauricius se konala v roce 1965 v Londýně. Zástupci Mauricia se později obrátili na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu s tvrzením, že Británie těsně před vyhlášením nezávislosti jejich země souostroví účelově oddělila, což odporuje chartě OSN.

Tvrdili také, že Britové při vyjednávání o rozdělení jejich země používali výhrůžky a politický nátlak. Soud jim v roce 2019 dal za pravdu a vyzval Británii, aby se Čagoských ostrovů vzdala.

 X X X

Slovenský šéfredaktor napsal knihu o Ficovi. Ten ho žaluje kvůli fotce

Slovenský premiér Robert Fico podal žalobu na šéfredaktora zpravodajského portálu Aktuality.sk Petera Bárdyho. A to za jeho knihu, kterou o něm napsal. Fico protestuje proti použití své fotografie na obálce a od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje odškodné 100 tisíc eur (2,53 milionu korun) a omluvu.

„Jsme přesvědčeni, že jsme neporušili zákon, což budeme obhajovat a vysvětlovat u soudu. A věříme ve spravedlivý proces. Pokud mě chtěli touto žalobou zastrašit, pokud měla u mě spustit autocenzuru, tak to nevyšlo,“ uvedl Bárdy.

Žalobu, která je podle něj největší svého druhu vůči novináři v historii Slovenska, označil za šikanózní. Napsal, že Fico v žalobě tvrdí, že je jeho právem rozhodnout, jak bude s jeho fotkou naloženo.

Čtyřnásobný premiér Fico loni zařadil Aktuality.sk mezi takzvaná nepřátelská média, kterým přestal odpovídat na dotazy. Dlouhodobě komplikovaný vztah s médii.

V roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka, který pracoval pro Aktuality.sk, Fico rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení politické krize. K moci se vrátil loni po vítězství své strany Směr-SD v předčasných parlamentních volbách.

Kniha s názvem Fico – posedlý mocí mapuje dlouholetou politickou kariéru šéfa Směru. Bárdy při jejím psaní využil také vyjádření kolegů i politických oponentů Fica.

X X X

V duelu o Heřminovy navrhl aktivista hráz. Jen to blokujete, vmetl mu ministr

Některé ekologické organizace chtějí i nadále blokovat výstavbu vodního díla Nové Heřminovy. V Rozstřelu na iDNES.cz z toho obvinil ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL předsedu Rady Hnutí DUHA Jaromíra Bláhu.

 Hnutí DUHA v roce 2023 podalo odvolání proti územnímu řízení, čímž se výstavba přehrady znovu oddálila. „A já vás, pane Bláho, vyzývám, pojďte to odvolání stáhnout. A stejně tak vyzývám i hnutí Děti Země,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný

Podle něj by v případě stažení odvolání mohly pokračovat projektové práce, následovalo by stavební povolení a v roce 2027 by se mohlo začít stavět.

Nestavme v Heřminovech přehradu, ale hráz, říkají aktivisté. Ministr to odmítá

 On sám je přesvědčen o tom, že kdyby byla přehrada Nové Heřminovy hotová, ochránila by města a obce na Opavě před více než stoletou vodou při letošních zářijových povodních.

Jaromír Bláha však okamžité stažení odvolání odmítl. „Stáhneme to jen tehdy, pokud se prokáže, že přehrada bude efektivnějším řešením, než navrhujeme my.“

Jen zdržujete, říká ministr

Bláha míní, že existuje mnohem šetrnější a efektivnější řešení: „Pane ministře, postavme v Nových Heřminovech hráz, která bude stejně vysoká a zadrží tolik vody jako přehrada. Ale dejme ji do provozu pouze, když přijde povodeň. Jinými slovy: jednalo by se technicky o velký suchý poldr, podobný, jaký je projektovaný například na Bečvě nebo třeba v Polsku.“

Výborný však s tímto řešením nesouhlasí. Odmítl také znovu posuzovat jednotlivé varianty řešení, o kterých se vedly diskuse v minulosti. „Debata se vede už od roku 2008. Nemáte nic nového, co byste k tomu mohli dát na stůl,“ odpověděl Výborný Bláhovi.

„Podle mě je to jen další kamínek do mozaiky. Prostě se jen snažíte zdržovat, zabránit stavbě přehrady. A já říkám, že jako ministr zemědělství udělám všech pro to, aby se podařilo harmonogram dodržet nebo dokonce urychlit,“ myslí si Výborný.

On sám teď bude apelovat na Ministerstvo pro místní rozvoj, které má odvolání Dětí Země a Hnutí DUHA posuzovat, aby rozhodlo co nejdříve. „S panem vicepremiérem Jurečkou, který momentálně řídí i ministerstvo pro místní rozvoj, o tom budu co nejdříve hovořit,“ dodal.

 X X X

 Strach z viru marburg v Hamburku. Kvůli dvěma cestujícím uzavřeli část nádraží

Dva lidé podstoupili v Hamburku vyšetření kvůli podezření na nákazu životu nebezpečnou krvácivou horečkou marburg. Kvůli podezření, jež se nakonec nepotvrdilo, bylo několik hodin zavřené jedno z nástupišť hamburského hlavního nádraží.

 Muž a žena byli po příjezdu izolováni v místním Univerzitním lékařském centru na oddělení specializovaném na vysoce nakažlivé infekční nemoci. Podle úřadů se jednalo o sedmadvacetiletého německého studenta, který pracoval v nemocnici ve Rwandě, a jeho přítelkyni.

Dvojice se vrátila do Německa přes mezinárodní letiště ve Frankfurtu a odtud se vydala vlakem do Hamburku. V průběhu cesty se muži udělalo špatně a „v obavě, že se ve Rwandě nakazil tropickou nemocí“, kontaktoval lékaře.

Podle německých médií se jednalo o studenta medicíny, který vykazoval příznaky podobné chřipce a bylo mu mírně nevolno.

V jejich vlaku bylo údajně na 200 cestujících. Dočasná uzávěra části nádraží v severoněmecké metropoli byla mezitím zrušena.

Ve Rwandě přibývá obětí

Ve Rwandě již zemřelo v důsledku virového onemocnění marburg 11 lidí, uvedlo tamní ministerstvo zdravotnictví. Vysoce nebezpečný virus podobný ebole má úmrtnost až 88 procent. Způsobuje vysokou horečku často doprovázenou krvácením, které postihuje několik orgánů. Od vypuknutí epidemie na konci září bylo v zemi potvrzeno přibližně 29 případů.

Předchozí bilance v sobotu činila šest obětí. Většina nakažených jsou zdravotníci, sdělilo v úterý africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Instituce uvedla, že nalezla přibližně 290 kontaktů. Devatenáct nakažených je v izolaci a dostává se jim lékařské péče.

Marburg patří do skupiny filovirů, kam patří i virus ebola, který v Africe způsobil několik epidemií. Na rozdíl od eboly však proti marburgu neexistuje antivirová léčba ani vakcína, píše web stanice CNN. Podpůrná péče, jako je ústní nebo nitrožilní rehydratace, a léčba specifických příznaků však zvyšují šance na přežití. Nemoc přenáší druh kaloně na primáty žijící v jeho blízkosti včetně člověka. K přenosu z člověka na člověka pak dochází kontaktem s krví nebo jinými tělesnými tekutinami.

Rwanda vyloučila, že by v rámci boje s virem nařídila karanténu, ale vyzvala k omezení veškerého tělesného kontaktu.

 X X X

 Plzeň – Ludogorec 0:0, nezáživný zápas, Jedlička chytil penaltu a zachránil bod

Plzeňští fotbalisté podruhé v Evropské lize remizovali, doma hráli s Ludogorcem Razgrad 0:0. Zápas nenabídl příliš šancí a většinu času nudil. Nejblíže gólu byli hosté, ale Piotrowski z penalty po Jemelkově ruce nepřekonal Jedličku. Na druhé straně pak Vašulín trefil tyč.

 Plzeň minulý týden dotáhla dvougólové manko proti Frankfurtu a brala cenný bod za remízu 3:3. Teď má další, se kterým ale nejspíš nebude tak spokojená i vzhledem k tomu, že počtvrté v řadě nevyhrála..

\